Dan Ťok: Největší Bártovou chybou nebylo, že zastavil stavby, ale projekty | DeNIMBYzace #28

To jak jste tady zmiňoval pana Bartu a možná se o něm budeme bavit. Já si myslím, že to nejhorší, co on udělal, nebylo to, že ty stavby zastavil. To byl takový kolorit, o kterém se můžeme bavit a on měl nějaké důvody. Ale eh podle mě mnohem horší bylo, že zastavil projektování. Když jsme přišli právě s tou 416 a s těmi věcmi, který tam jsou, tak jsem si říkal, já té věci zkusím pomoct. A šel jsem tehdy za opozičním politikem a říkám mu, tohleto chceme prosadit. Já si myslím, že to pomůže všem. Pojďte nás podpořit, přesto, že jste v opozici. A on mě říkal: „Víte, pane kolego, on je to fakt dobrý nápad. Nám se to moc líbí, ale my jsme vaše opozice, my vám to nepodpoříme. >> Dobrý den, začíná další denimbizace. Přátelé, víte, co je český sport číslo jedna? Já vám to prozradím. Je to nadávání. A dvojnásob to platí nejen ve fotbale, ale taky ve stavebnictví, což tady v denimbizaci velmi dobře víme. Právě proto je ale dobré si občas vzpomenout na dobu, kdy bylo podstatně hůř. Přátelé, určitě si na to vzpomenete. 15 let nazpátek ministr dopravy VD Bárta. Bezprecedentní krok. Zastavení staveb na železnici, ale i v silničním stavitelství. Do dneška na to stavební trh vzpomíná ne úplně v dobrém. Někteří se křižují, ale samozřejmě záleží na tom, jak to hodnotíte a po 15 letech už se dá trošku bilancovat. Mým hostem je první post baovský ministr dopravy, který vydržel v křesle celé volební období. Dan Ťok. Dobrý den, pane Ťoku. A vítejte v Denimbizaci. >> Dobrý den. A nedělám to rád, ale eh opravovat redaktora, ale eh já jsem tam byl dokonce dvě nebo dokonce tři volební období, ale to byla taková netypická situace. >> Je to tak. Já jsem ti chtěl vyjádřit, že mezi vámi a panem Bátou ještě byla spousta tváří, ale vždycky vydrželi jenom chvilku, tak vy jste vydržel déle. >> Přesně. No, ministerstvo dopravy má bohužel tu charakteristiku, že tam ministr v průměru vydržel osm měsíců přede mnou. to jsme měli spočítaný a byl tam jeden, který tam vydržel snad jenom šest týdnů, takže eh ty časy ministrů byly opravdu kratičké a bohužel se to na té stavební e výrobě tehdy poměrně značně odrazila. >> Dobře, ale my začnem něčím pozitivním. Já poprosím o první obrázek. Eh Boom dálnic, ten je jednoznačný. Eh, doplnili jsme tam do té statistiky ministerstva dopravy i ten rok 2025, který ještě není úplně, řekněme, saauditovaný, ale ten nárůst a e opravdu ta dynamika té stavby je evidentní. Zatímco dříve byl průměrný roční přírůstek, řekněme 20 km té české dálniční sítě, tak v těch posledních letech je to 50 km a třeba rok 2024 byl úplně rekordní 110 km v podstatě 10 % celkové sítě. Co tomu říkáte, pane ťoku? No, mám z toho velkou radost, protože si pamatuju velké debaty, když jsem byl ministr, tam když se podíváte na rok 2015 16, tak tam to téměř nerostlo. A pro mě bylo nesmírně složité vysvětlit některým novinářům, ne všem, že když nezahájíte nějakou stavbu, tak ji nemůžete ukončit. Takže jsem říkal, když nikdo z mých předchůdců nic nezahajoval, ani neprojektoval pomalu, tak těžko můžete dosáhnout toho, že budu otvírat eh desítky kilometrů ročně, což bych velmi rád. Ale my jsme naštěstí aspoň zahajovali a podle mě jsme hlavně zahájili projektování, což bylo strašně důležitý. >> Hm. To projektování, to je taková prostě první linie a je to srozumitelné, přesně jak to říkáte. Pokud se nic nenakreslí, tak ten stavař těžko může začít. Eh, co ale čemu vděčíme za to, že se podařilo opravdu rozhýbat ten bum e na těch dálnic? Eh, mířím k liniovému zákonu, to se často zmiňuje. Měl jsem tady Radka Mátla z Řsd, ale byla to asi i spousta dalších věcí. >> Víte, já si myslím, že e ten linový zákon je jedna věc a eh ten je poměrně důležitý. Ona tam byla takzvaná 416, zákon 416 urychlení výstavby, kterou se nám podařilo poměrně významně znovelizovat v době mého působení a ten opravdu pomohl nastartovat eh výkupy pozemku a přípravu stavby. Ale já jsem přesvědčen o tom, že to je taky to, že jsme eh opravdu dali hodně peněz do projektování. To jak jste tady zmiňoval pana Bartu a možná se o něm budeme bavit. Já si myslím, že to nejhorší, co on udělal, nebylo to, že ty stavby zastavil. To byl takový kolorit, o kterém se můžeme bavit a on měl nějaké důvody. Ale podle mě mnohem horší bylo, že zastavil projektování. Hm. Hm. >> A jestliže nekreslíte, nechystáte ty stavby na papíře, eh, nedělá se eh geologie, nedělá se prostě průzkum toho, eh území, no, tak to je mnohem horší, protože eh tohleto nastartovat znova je mnohem těžší proces. >> Můžete vysvětlit, proč? >> No, protože když budete eh když zastavíte stavby, protože chcete slevnit, tak tomu se dá do jisté míry i rozumět. I když u pana Barty si myslím, že ten důvod byl jiný, než je chtěl ušetřit. Ale to, že zastavíte projektování znamená, že prostě lidi, kteří vám dneska projektují a kteří najednou nemají práci a ta projekční kancelář, která nemá práci, tak si ty lidi prostě držet nebude, tak je dá někam jinam. A když potom i rozjedete a dáte víc peněz do toho projektování, co jsme udělali my, e, tak než se to znova nastartuje a než znova najdete ty lidi a takový most a nebo prostě tu dálnici vám neudělá projektant, který přijde ze školy. To prostě jsou zkušení odborníci, kteří když je nemáte, tak prostě nejste schopen projektovat dobře. Takže my jsme se v té době potýkali potom s nedostatkem kapacit, které se už naštěstí vyřešily. >> Hm. My se k panu Bartovi dostaneme a k té éře, kterou mnozí dodnes označují za dobu temna. Nicméně, když zůstaneme ještě u toho pozitivního, tak bavili jsme se o liniovém zákonu, který tedy, jestli tomu dobře rozumím, tak to hlavní, co přinesl, že ŘSD nebo stavař prostě může vykupovat pozemky ještě dřív, než je stavební povolení, což hodně pomohlo. Dále bych řekl, že možná, že se i zlepšila komunikace a práce ze strany ředitelství silnic a dálnic nebo eh objektu. Tak já když jsem přišel, tak ředitelství Silnic a Dálnic bylo trošku v rozkladu. Tam se taky měnil eh ředitel každou chvíli a eh dokonce mám pocit, že v té době jsme řešili to, že eh odboráři vyhrožovali stávkovou pohotovostí, takže eh ředitelství silně dálnic prostě bylo v nemilosti mých předchůdců a eh já jsem cítil jako první věc, že tam musím dát odborníka, který eh ty věci rozjede. Já jsem hrozně rád, že jsem tehdy našel pana Kroupu, který šel do té mise, která byla velmi těžká a že on si vybral Rádka Radka Mátla jako svého nástupce nebo svého zástupce a ten se potom stal eh dalším ředitelem e v ředitelství sní za dálnic. Takže já si myslím, že to je eh že to bylo hrozně důležité prostě, aby tyhlety věci naběhly a pokračovaly dál. Teď máme nový stavební zákon s účinností od 1. 2027 a úplnou účinností od toho 1. 2028 pomůže i todle třeba výstavbě dálnic? Víte, já si myslím, že to tomu určitě pomůže, ale když se budeme obecně bavit o tom, co by pomohlo eh opravdu urychlit výstavbu a nejen silnic a dálnice, ale veškerou výstavbu a i ty procesy v eh v stavebním řízení, tak je to to, aby se tady konečně našla nějaká jako jednotná politická vůle chtít stavět. Protože já si myslím, že přes všechny ty ujišťování ze všech stran to tak prostě v České republice není. >> Jinými slovy, aby se dohodla vlastně koalice s opozicí. Já vám řeknu příklad z Polska, protože mě to velmi zajímalo. Tehdejšího ministra, eh, myslím, že se jmenoval Adamčík, jsem se ptal, jak to, že se vám povedlo tak rychle v době, všichni pamatujeme dobu, nebo možná ne všichni, ale já určitě, před rokem 2012, kdy v Polsku bylo mistrovství Evropy, jejich dálnice byly naprosto v katastrofálním stavu. My jsme byli daleko před nima. A oni si uvědomili, že najednou potřebují tomu světu ukázat, že to Polsko není chudá zaostalá země a že nemají ani dálniční sviť, když chtějí pořádat mistrovství Evropy. A opozice s koalicí se dohodla a za 40 dnů, těch 40 dnů bych potrhl, udělala změny v zákonech tak, aby se dalo rychle stavět, rychle >> schvalovat stavby a rychle prostě eh postavit tu dálniční síť, která jim chyběla. A teď si vezměte, že oni mají totéž, co u nás prostě dvě kory parlamentu a jimi to prošlo jako nůž máslem, protože se dohodli, že prostě tam budou mít tři věci. Prvně, že nikdo nemůže tu stavbu bezdůvodně brzdit. Druhá věc je, že těm, kteří jsou dotčeni tou stavbou a který tam mají své domy, tak dostanou adekvátní náhradu, ale takovou, aby to nebylo jako, že vám dáme nějaký násobek, ne? prostě tržní cena bytu nebo domě domů v této velikosti je tolik a tolik, tak to dostaneš, aby sis mohl něco podobného koupit někde jinde. A ty lidi to prostě přestanou brzdit, protože tady mnohdy je to nedorozumění, že jim někdo řekne: "Navvíc nemáte nárok." Ale prostě tam se s nima zacházelo velmi slušně. Ano. Ona je to trošku dražší. >> Hm. Ale když se to urychlí a když vám ta ta stavba netrvá některé úseky na pražského okruhu čekáme 20 let, když se tam spočítají ty náklady z toho, že to není a musí se to objíždět, tak ty jsou mnohonásobně vyšší než tyto marginálie. Takže na těchto základních věcech se dohodli a v tom Polsku ty věci začaly najednou jet. A to je to, že já si myslím, že by opravdu to v té politice chtělo. >> Hm. abychom tam měli zájem České republiky v některých věcech, na které se nedá sáhnout a pak by ho měli chtít všichni prosazovat a nemělo by se řešit, jestli je někde Petr nebo Pavel. Já vám řeknu příklad, >> který mě šokoval a který jsem musel potom nějakým způsobem zpracovat. Když jsme přišli právě s tou 416 a s těmi věcmi, který tam jsou, tak jsem si říkal, já té věci zkusím pomoct. A šel jsem tehdy za opozičním politikem, tehdy to byl předseda klubu ODS poslanců a říkám mu, tohleto chceme prosadit. Já si myslím, že to pomůže všem. Pojďte nás podpořit, přesto, že jste v opozici. >> A on mě říkal:„Víte, pane kolego, on je to fakt dobrý nápad. Nám se to moc líbí, ale my jsme vaše opozice, my vám to nepodpoříme. Až my budeme u vlády, tak my si to schválíme. >> A tohleto si myslím jakože je přesně to, co ten občan nechce. Ten občan chce, aby se ti politici v politických věcech dohadovali a a prostě soutěžili, ale ve věcech, kde kde jde o tu zemi, kde jde o kvalitu bydlení, kvalitu žití a všechno, tak aby tam se nehádali, aby tam prostě všichni jako šli za tím zájmem České republiky, protože já mám pocit, že co strana nebo co politické hnuti, to má jiný pohled na to, jaký je zájem České republiky, ale on je přece jeden. prostě ty občani ho a myslím, že ti politici se na něm by měli schopni eh schopni shodnout. A tady je prostě příklad toho Polska. Ti Poláci jsou schopni se na něm shodnout. >> Polák vám nikdy nebude protestovat proti žádné dotaci, která přišla do Polska, protože je přece v Polsku. U nás dostane někdo dotaci a najdou se tři, čtyři subjekty, který začnou hlásit do Bruselu, jestli to ten člověk náhodou nedostal neoprávně. jestli by to neměl vrátit a ještě s nějakou pokutou nejlépe. >> Ten rozdíl je tam obrovský a já si myslím, já bych si přál, abychom našli politickou zoru na tom, že jsou věci, který jsou zájmem České republiky a který budeme dodržovat. >> Já to trošku odlehčím. Možná potřebujeme tu samou motivaci jako Poláci. Těm pomohl ten fotbal. Takže Česká republika potřebuje uspořádat mistrovství Evropy ve fotbale. I když teda >> já se >> my jsme tam teďka trošku v době temna, když se vrátím k tomu termínu. >> Myslím si, myslím si, že eh jako nemám nic proti pořádání mistrovství světa ve mistrovství Evropy nebo světa ve fotbale v České republice, ale to je v tom mentálním nastavení. My jsme si tady chystali dokonce eh olympiádu v Praze. >> Ano. >> No a taky jsme za její přípravu utratili asi 600 milionů, ale nikam jsme se nedostali. >> Dobře, ale to mistrovství je dobrej nápad. >> My tady máme sami dobré nápady. Poprosím o další obrázek. Dostaneme se teďka k Vítovi Bartovi. Tak todle byly samozřejmě ty mediální titulky a vy jste to tady i zmínil, že samotné to zastavení těch staveb by možná ještě nebylo úplně to nejhorší, ale spíš byl problém na těch projektech. Já to jenom připomenu, o co vlastně šlo. Píše se rok 2010, jestli se nepletu. Byla tam snaha zlevnit výstavbu, protože krize samozřejmě hospodářská, šetřila se každá koruna a došlo k zastavení vlastně 31 železničních staveb, 15 silničních staveb. A vy jste byl tehdy šéfem Skansky, jestli se nepletu. Jak na to vzpomínáte, když to lepší číta? Máte pravdu? Víte, to je, já na to vzpomínám s takovým jako smíšeným pocitem, protože Sklanska v té době byla v takovém jako trošku složitém období. Já když jsem přišel do Skansky, tak vedení po mně chtělo, abych vlastně eh zařídil, že Skanska se nebude účastnit nelegálních věcí v České republice, že začneme prostě být transparentní, >> protože se nevyplatí celému koncernu, aby Skanska vydělávala nesprávným způsobem, protože na burze se to prostě jako to riziko je velké. Takže my jsme řekli, že nechceme žádné kartelový dohody, nechceme žádný praktiky, který se dělaly předtím. Ve Skansle se to vlastně docela rychle ukázalo, že nám klesly eh tehdy docela výrazně tržby. Eh dokonce tehdy byla taková ta doba těch losovaček, když se losovalo, kdo může soutěžit, tak my jsme najednou vypadli ze všech losů, že jo. Takže ono to bylo takový jako docela smutný. Pro mě to bylo ale takový očistný, protože bylo to období, kdy eh se nám opravdu dařilo na tom trhu ukázat, že to jde i bez toho, protože když jsme našim zaměstnancům řekli, hele se, od teďka prostě hrajeme rovinu a budeme soutěžit e férově, >> tak oni prostě tak jako řekli, tak asi je to správně, ale postaně vám řekli, no ale jak budeme získávat zakázky, z čeho budeme živí, že jo. Takže já, když jsem to poprvé slyšel, tak jsem si říkal:„No, to je úžasný, to je dobrý, tak jako tady se to vyčistí a a pojede se dál." Eh, nelíbilo se mně teda ten to, co jsem říkal, že se eh zastavilo projektování, protože to si myslím, že byla opravdu nesmírná chyba. Na druhé straně pak jsme najednou zjistili, že jsme se stali trčem pro pana Bártu a najednou jsme zjistili, že na silnicích začaly vznikat cedule. tady stavěla skanská. Musíme to opravit, proti čemuž jsme se o tom bránili, ale hlavně prostě teď si představte, že jste šéf velké nadnárodní společnosti. Teď vám tohleto udělá přední politik ministr, eh, který nařídí takovouto akci. A vy máte vysvětlovat potom, eh, ve Švédsku eh, na koncernu, jako jak je možný, že se tohleto děje, když jsou to věci, které spíše tlačily, že se mají ty věci dělat jinak, že jo. >> Chápali to Švédové, >> ne? Já si myslím, že to dneska nepochopili. A eh a já se já musím říct, že jsem se v té době tak trošku styděl za to, že to prostě musím vůbec vysvětlovat. Nakonec se ukázalo a jako soud rozhodl, že je to naprostá ptákovina, že se ty stro musí odstranit. Ale podle mého názoru eh prostě nastaly potom takové další absurdní situace, jako že jsme chodili na to ministerstvo a řekli: "No tak hele se, my bychom vám tu stavbu třeba i trošku jako rozjeli, ale vy nám musíte něco nabídnout, co slevíte." A já jsem říkal:„No to je fajn, ale tak jako musíte říct z čeho, protože jsou tam poločky v rozpočtu. Takže to bylo handrkování. To si pamatuju, že jsme tam byli s lidmi z Řsd, byli jsme tam my, byli tam eh úředníci ministerstva a teď jsme se domlouvali teda jako, kde jsou ty hranice, za kterých se to může rozjet nebo nemůže rozjet. >> Hm. No a tak některé se rozjely, ono se nakonec rozjely teda stejně nakonec všechny, že jo, ale rozjely se některé stavby, který bylo potřeba rozjet, ale na mě to jako činilo takový pocit perského trhu, že se tam dohadujete, za co se to dá rozjet, za co ne. Ale co mě na co co na té celé věci bylo pro mě sympatické, tak podle mého názoru nikdo z těch firem nebyl ochoten hrát hry. Heljte se, my uděláme obrovský ústupky. Prostě všichni >> hm >> k tomu přistoupili tak jakože dobře, tak jako je nová situace, eh budeme hrát fér, budeme soutěžit fér a tyto zakázky prostě jsou vysoutěženě, jak se udělají tak, jak se udělají. Ale eh byla to i těžké období, protože najednou prostě vám klesla kapacita trhu, všichni měli vyšší kapacity, všichni museli snižovat. Eh eh no a nastal podle mě i v té době trošku hon, který neskončil do dneška v tom na tom stavebním trhu. A to eh firmy najednou ve snaze získat zakázku, spadly ty ceny o 50 70 % dolů. Dneska se soutěží >> eh občas za 70 60 % ceny projekt projekční, eh což jako ukazuje, že ten trh má velkou absorpci ty zakázky nebo chuť ty zakázky získat. Na druhé straně jsem si občas říkal nebo jsem si dával otázku jako z čeho to financuje, protože některé byly téměř pod náklady. To už je zoufalá snaha těch firem získat aspoň nějakou práci, že jo. >> Přesně tak to bylo a nepropouštět lidi, protože to je to, co se vám nechce. To je totéž, co jsem líčil u těch projektantů v té stavební firmě, když najednou začnete propouštět a začnete se zbavovat lidí a nedejbože za chvíli přijde práce. No tak kde je seženete? Oni už k vám nepůjdou, oni už si tu svoji práci najdou. a odborníky, kteří umí ovládat ty velké stavební stroje, kteří jsou schopni dělat tu práci, tak ti musí být zkušení. Bez nich to nejde prostě. >> Poprosím o další obrázek. Ono se to netýkalo to Bartovo zastavení jenom železnic, ale i silnic. Pravda, tady žádnou tehdejší dálnici nevidíme. Dálnice byly, jestli se dobře nepletu, explicitně vyloučeny, ale jsou tam ta Rka, eh, R7, R49, což už dneska zase dálnice jsou, že jo. Takže >> vlastně i toto bylo zastaveno. >> Co to znamená konzervace stavby? Eh, jako já jsem ráno byl u Libeňáku, tam je to vidět, jo, že prostě musíte všechno přikrejt a nař. stavby je věc, která je velmi nepříjemná. Zaprvé vy máte nějaký harmonogram, máte e dodávky, které mají přijít, eh máte materiály a jako jsou věci, který můžete odříct, jo, můžete odříct, že vám tam nepřijde eh balená, která se vyrábí na čas, ale když máte potom třeba konstrukce na mosty nebo prefabrikáty, tak zaprvé vás to zatěžuje eh v balance shitu firmy, protože máte na zásobách víc věcí, než potřebujete. Zadruhé je potom velký problém, jak to a kam to uložit. A když to necháte na té stavbě, tak to musíte chránit, musíte tam mít ostrahu. Eh, >> což stojí peníze samozřejmě všechno, >> to samozřejmě všechno stojí peníze, takže ty náklady rostly tím, že byly zastaveny sami o sobě. Takže když jsme se potom bavili o tom, že tu stavbu znova rozjedeme, no, tak jsme říkali, a kdo bude teda hradit ty peníze nebo ty prostředky, >> které jsme museli vynaložit na jeho eh vlastně eh na na ochranu toho toho zboží, které tam bylo. >> Eh co se týče těch ekonomických důsledků tohodle kroku, tak ono je to samozřejmě složité, protože prostě byly tam ještě ty dopady hospodářské krize a poprosím o další obrázek. Eh, podívali jsme se na nějaké studie. Toto vyšlo ve časopisu Stavební obzor z dílny ČVUT a VŠE. Tady jsou vidět aspoň nějaká základní čísla vývoj počtu a objemu veřejných zakázek realizovaných ve stavebnictví. Rok 2008 máme ještě zelený v dopravní infrastruktuře. Rok 2009 se ještě drží a rok 2010 tam už jsme v červených číslech a vidíme, že ten propad jak v počtu zakázek, tak vlastně v tom objemu těch investic je poměrně významný. A druhá věc je, že třeba vývoj počtu zaměstnanců SŽDC, tak se tehdy jmenovala správa železnic, tak tam byl pokles na 80 %. Tak co říkáte těmto číslům, pane Ťoku? >> Tak je to obraz tehdejší situace. Víte, tady eh zase vezmu paralelu k tomu Polsku, protože >> v Polsku tam jste ty červené čísla neviděl. H >> prostě ti se rozhodli, že tu krizi, která byla ona objektivně v roce 2008 eh přišla a jako bylo potřeba šetřit. Na druhé straně eh oni nešetřili na dopravních stavbách nebo vůbec na infrastruktuře, protože to to ta tu ekonomiku mohla táhnout. Takže v době eh téhleté já si myslím, že jsme přesto, že jsme potřebovali šetřit, tak neměli zrovna šetřit na dopravních stavbách. To je docela >> dobrý >> vůbec stavbách, >> to je docela dobrý protiargument, protože to je opravdu se bavíme o tom samým období. >> Přesně tak, jako když by se eh investovalo a stát se třeba i trošku víc zadlužil a investoval do dopravní infrastruktury, tak by to s sebou táhlo tu ekonomiku a pomáhlo by to i dalším oborům, které vlastně potřebujete při té stavbě. Takže jako ti Poláci to z tohoto pohledu udělali chytřeji a a tam je zase ten moment, že prostě jako jim jde o tu ekonomiku Polska a ta je pro ně důležitá a tu chtěli uchovat. >> Je to o prioritách. Pojďme na další čísla ještě ze stejné studie jsme vytáhli eh investice z hlediska čerpání dotací, tak tam samozřejmě taky významný pokles a todle je taky zajímavé, protože o tom vy jste už to trošku taky mluvil. On se změnil i ten stavební trh a firmy začaly víc bojovat různými způsoby o zakázky a zvýšil se jí počet přijatých podnětů e na antimonopolním úřadu. >> No, to je samozřejmě krok, který s tím bezprostředně souvisí. Jestliže je té práce málo. Před rokem 2008 té práce bylo dost a jako můžeme si říct na rovinu, eh byly tam dohody, kdo co bude dělat. >> Mm. A nemyslím si, že to bylo úplně správně, ale nechci nikomu sahat do svědomí. Eh, co se stalo po roce 2008, no, tak začalo se ostře soutěžit a jestliže někdo prohrál o nějakou malou částku a tehdy se začalo hrozně dbát na to, aby se kontrolovaly jako kona eh vlastně plnění veškerých kriterií, které ta soutěž vypisovala. tak se to dostalo jako podle mě mnohdy až do nesmyslných věcí. Hm. >> A a hlavně eh všichni měli strach najednou a začali soutěžit jenom na cenu, že jo. A takže se vám stávalo, že někdo tam opravdu jako tu cenu jako podsekl, takže bylo tam mnoho i žádostí, jestli ta to není nepřiměřeně nízká cena zase a a další věci. Takže firmy byly ochotny se souit až do aleluja. Myslím si, že se to trošku potom zastavilo, ale zastavilo se to proto, protože se dávala kauce za to, že když chcete napadnout nějakou zakázku, tak prostě musíte složit nějakou částku, aby se to aspoň trošinku odfiltrovalo. Ale tady to bylo v době, že kdokoliv cokoliv napsal, tak to musel ten úhel šetřit. >> Hm. A toto je druhý důvod, proč se ty stavby zastavovaly nebo zastavovaly, brzdily, protože vysoutěžení, které před rokem 2008 trvalo tři, čtyři měsíce, se dostalo na roky. >> Hm. >> A to jsou věci, které jsou potom nepříjemný. Pak se i velmi špatně tomu řese doplánuje, protože jestliže vám někdo prostě výsledek té soutěže eh dlouhodobě napadá uosu a pak ještě i u soudu, což byly taky mnoho takových případů, tak to je prostě výsledek výsledek této činnosti. >> Hchom eh panu ministru Bártovi nekřivdili, tak připravil jsem ještě takový přehled e zahraničních vtů Bártuů. Ono to je zajímavé, že některé ty eh ta zastavení těch staveb byla ve stejném období, jo. Takže zjevně ta doba tomu trošku nahrávala ve smyslu krize tohodle posledního si nevšímejte, to je 2023, ale todle nahoře 2010 Španělsko, 2011 Irsko. Čili dá se eh to interpretovat jako, že to byla reakce a zoufalá snaha eh sehnat nějaké peníze nebo ušetřit? To samozřejmě byla jako to, že byla v roce 2008 hypoteční krize, která přešla jako v ve velkou krizi eh ve většině zemích Evropy, kromě toho Polska, tak to je samozřejmě pravda. To o tom nechci moc mluvit, ale teď si vezměte, že eh třeba to Španělsko, tak oni už v roce 2010 měli vybudovanou tu síť velmi dokonale, takže tam to >> posunout zas takový problém nebyl, ale tady v době, kdy jste neměli dokončenou D1, kdy dodnes není dokončený pražský okruh, tak si myslím, že se mělo uvažovat možná trošku jinak. Já se z dnešního úhlu pohledu ani do pana Báty nechci navážet. Prostě mně ta doba přišla absurdně a za mě on se trošku jako eh odvařil v té politice sám, kdy bylo potom prokázano, že uplácel vlastní poslance a a veškeré to uzpůsobení věcí veřejných se rozpadlo. Takže to je historie, kterou nech jako zkoumají historici a tou je potřeba se nezabývat. Ale to, že v té době byla krize a že na n reagoval ten, který stát jinak, tak to je samozřejmě pravda. A myslím si, že zrovna tady máte to Irsko, tak to Irsko mělo taky jako velký problémy v té době, takže já chápu, že eh se šláplo na brzdu v na mnoha místech a tady to vidím jenom tak, jakože se ukazuje, kde kdo měl silný ministry v té době. že si dokázal obhájit, že ty investice buď jsou nebo nejsou potřeba a pomůžou nebo nepomůžou. >> Tak pojďme do žhavé současnosti, protože ono to vypadá a zase zpátky do České republiky, tedy ono to vypadá, že vše je sluncem zalité, protože rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury je rekordní. Na druhou stranu my jsme si všimli a dostali jsme i echo z trhu, že vlastně třeba u projektování železnic a vy jste mluvil o projektování, že to bývá problém, když se to tam zastaví, no tak tam zavládla tak trošku paralýza. Já poprosím o data, protože ono je to opravdu i doložitelné. Když si vezmeme projekční zakázky nad 30 milionů, tak běžně jich bývá za rok 35 až 50. Řekněme v roce 24 jich bylo 37, teď ji máme čtyři za poslední rok, přičemž ta nahoře ta vypadá zajímavě. To je 711 milionů. No, ale ona se rozloží v čase, že jo. Takže vlastně je toho poměrně málo a jenom jedna se týká vysokorychlostních tratí. Tak není todle trošku takový přízrak toho, že se něco děje? Já si nemyslím, že to je jako ukázka toho, že by se něco zásadního dělo. Tady si myslím, že to je reakce na to, jaká je situace na železničním stavitelském trhu, protože ona je hodně specifická. Faktem je, že eh že vůbec jako železniční trh je problematický tím, že jako entry bariér, ta vstupní bariéra na ten trh je velká, protože jestli tam chcete uspět, tak eh eh musíte mít eh zařízení, které je poměrně drahé, které stojí desítky až stovky milionů. Takže eh je to doména, že jsou tam čtyři, pět firem a vypadá to na nějaké velké dohody. To je jedna věc. Druhá věc je podle mě samo eh SŽDC, minulé dnešní SŽ eh jsou v poslední době prostě nemělo dobré období. Eh, to, že pan generální ředitel eh dopadl tak, jak dopadl, tak to vyvalelo velké otázky a já se dnešnímu panu ministrovi vůbec nedivím, že chce, aby před nějakým dalším větším projektováním eh zabezpečil, že se na té železnici bude eh soutěžit transparentnějc, protože faktem je, že dneska máte velké monopoly v oblasti železniční eh železničního stavitelství a eh vlastně dneska jsou firmy, bez kterých v podstatě stavět nemůžete, dneska přijít s jiným než e jedním materiálem na koleje nebo s vyhýbkama nebo s něčím, než získáte certifikaci, tak je otázka, jestli by se nemělo že a já teda v době, když jsem tam byl, tak jsem to po nich stále chtěl, že prostě by neměli se dostávat do té situace, že budou mít jenom jednoho dodavatele na jednu věc, která potom determinuje ten, jakou dá cenu do té nabídky, komu tak v podstatě určuje, kdo vyhrává. A to si myslím, že není správně. >> A na druhou stranu nehrozí, že se to přežene jako jako kdysi? Já doufám, že ne, protože eh peníze na to, jako z hlediska peněz, peníze na to, aby se projektovalo, jsou a že se dneska rozvažuje, co je potřeba eh projektovat a co není potřeba projektovat. To je pravda. Víte, já si myslím, že nás asi ještě čeká nebo čeká, ono tak jako eh v kuluárech probublává debata o těch vysokorychlostních tratí. Já jsem jich velkým zastáncem, >> eh, protože si myslím, že Českou republikou v rámci Spojeného Evropy by aspoň jeden nebo dvě ramena těch e vysokorychlostních tratí měly jet, abysme nezůstali někde na okraji. Eh, na okraji. Na druhé straně je otázka, jestli tady má být prostě eh síť, hustá síť k tratí, které budou na 350 km >> a bude po nich jezdit eh pár vlaků, které budou extrémně drahý, protože prostě jejich cenu si nebude moct eh úplně každý dovolit. Eh a zase se dostáváme do takové té >> do toho českého koloryitu. Já si pamatuju, když jsme projednávali eh naši koncepci, tak jsme říkali„No tak nechť ten vlak jede z Berlína přes Drážďany, k nám v ústi vstoupí, projedeme přes Prahu Brno a vyjedeme eh přes Blav eh do Víně, že to bude jako rychlejší spojení, než aby to ty vlaky objížděly spodem. Hm. >> No a takže první myšlenka dobrá, ale pak se ozvali eh různé kraje a říkali: "Tak my to tady nechceme, protože tady nám to bude dělat hluk." A někteří říkali:„Ale my to tady sice povolíme, ale ten vlak musí zastavit aspoň v hlavě, když už jede kolem ní. No tak jako co by vlak, který má spojovat rychle eh Berlín z Víní měl zastavovat v Jihlavě. Prostě jako logické zastávky jsou dvě. Praha a