ČT tají fakta. Macinka má adolescentní provokace. Babiš se bojí ulic | Petr Drulák | Rádio TO #22

Milí posluchači, vítejte v pořadu Rozhlas bezdrátu rádiato. Od mikrofonu vás zdraví Václav Musílek. Spolek Svatopluk uspořádal v sobotu 7. listopadu demonstraci před sídlem České televize pod heslem Dost bylo dezinformací. Její účastníci požadovali zrušení televizních a rozhlasových poplatků a zásadní reformu veřejnoprávních médií. co jim na jejich fungování vadí, jaké změny požadují a jak by měla vypadat budoucnost České televize a Českého rozhlasu. O tom dnes budu hovořit s předsedou spolku Svatopluk, politologem a někdejším diplomatem Petrem Drulákem. Pane profesore, po čase zase vítejte u nás v rádiu. To >> dobrý den. Děkuji za pozvání. Spolek Svatopluk, jehož jste předsedou, uspořádal demonstraci před sídlem České televize. Jak už jsem řekl pod heslem, Dost bylo dezinformací. Co vás vedlo k rozhodnutí uspořádat tuto demonstraci právě teď? My jsme ve spolku Svatopluk považovali za důležité, aby se ozvala také ta část občanské společnosti, která je hluboce nespokojená s tím, jak fungují veřejnoprávní média, protože my jsme dneska zaplavováni eh právě ze strany těch mainstreamových médií informacích informacemi o tom, jak jsou nenahraditelná, jak jsou výborná a jak ta spíše, řekněme účetní změna poplatků z toho, že se nebudou platit, že by je neplatili občané Ale že by se platil ten rozhlas a televize ze státního rozpočtu, tak je to úplně konec nezávislosti útok na naší demokracii. Takže tím jsme zaplavováni a my víme, že výrazná část společnosti to takhle nevidí a řekli jsme si, tak ať ti lidé, kteří e jsou na té druhé straně, ať mají také možnost vyjádřit svůj nesouhlas. A jak jsem řekl i na té demonstraci, ta naše demonstrace nebyla nebyla ani provládní, ani protivládní. My myslíme, že vláda udělá první opatrný krůček. Když vidíme, co ten krůček spustil, tak považuji za důležité ukázat, říci, dát najevo, že část lidí skutečně chce, aby ty věci fungovaly jinak. >> Eh, jak hodnotíte ten průběh té demonstrace? Splnila v podstatě to, co jste si přece vzali? Já jako já jsem s tím průběhem velmi spokojen. Jsem velmi spokojen, protože i když vlastně i na té alternativní scéně někteří vlivní lidé jako třeba Jindřich Reichl odrazovali od toho, aby lidi šli na tu demonstraci, strašili, že přijde nějaký Majdan, že tady přijde, že se tady snad semele nějaká revoluce a podobnými nesmysly. Tak lidé se nenechali odradit. Viděl, viděl bych to asi tak na 2000 lidí, což vzhledem k tomu, jak jaké masáži jsou lidé vystaveni a jaké vlastně omezené možnosti má spolek Svatopluk při oslovování veřejnosti, já považuju za moc pěkný výsledek, ale hlavně ta atmosféra, která tam byla. A také, co já považuju za důležité, že se ukázalo, jak reaguje ta protistrana. To znamená ta Česká televize. Tam to došlo až k takové absurditě, že oni si ta Česká televize zorganizovali motorkáře a když byly projevy, tak ti motorkáři tam začali začali toovat motory. >> Tam musela zasahovat ty policie. Tam zasahovala policie, ale víte, tam přece jenom my jsme tam měli mezi těmi vystupujícími i některé disidenty. Honzu Schneider, Lenku Procházkovou. V disidentském prostředí se pohyboval Michal Semín a oni když tohle viděli, tak se jim samozřejmě okamžitě vybalbil patočku v pohře. >> A teďkon tady má, který byl rušen, který byl rušen přesně motorkáři. Tentokrát tehdy to bohužel bylo tedy, že ty státní orgány to podporovaly, umožnili to. Vidím přece jenom právě rozdíl mezi tou dnešní nastupujícou totalitou a tou tehdejší, protože tady podob policie sjednala pořádek. Ale to, že někdo, kdo se dneska hlásí o k odkazu Václava Havla, být takovým podivným způsobem, že ten motorkář se označuje za havloida a dělá to, že ruší projev někoho jiného, to je tak smutná vizitka. A pak samozřejmě nebyli to jen ti motorkáři z budovy té České televize. Měli samozřejmě poměrně silné reproduktory. Tak když mluvil, když mluv >> byly veřejnoprávní reprodukt, >> byly veřejnoprávní reproduktory za naše peníze a když jsme tedy př přehrávali zdravici prezidenta Zemana, tak samozřejmě to dali na plný decibele, aby to přeh přehlušili. No, pak se ta situace trochu uklidnila, takže projevy zazněly a př přehráli jsme prezidentův projev ještě jednou, takže ho účastníci slyšeli. Ta ta reakce, jo, to vám vlastně ukazuje, jak falešné jsou ty jejich to jejich volání po nějaké diskusi. Oni vůbec nechtějí žádnou diskusi o České televizi. Oni chtěj, aby to bylo tak, jak je, aby nikdo nevěděl, jak se tam prostě krade a aby ně hlavně nikdo nezasahoval do té do těch jejich dezinformačních aktivit. A když to teda někdo udělá, tak se ho snaží přehlušit a nebo pak ve svém vlastním vysílání vymlčet. Eh, >> ještě bych se vrátil k té demonstraci. Velké dohady vzpůvdilo vystoupení Oldřicha Kaajera. Dokonce, řekl bych, že druhá strana si ho pokoušela nějak přivlastnit, což už je úplně absurdní. Já myslím, že je každý, kdo chtěl chápat, co chtěl říct, tak to mohl lehce pochopit. Víte, tak Oldřich Kaiser je samozřejmě skvělý, je odvážný a mě pobavilo teda, když někdo z té druhé strany říkal, že vlastně tam přišel nás zesměšňovat, ne? Každý, kdo byl a tam byly opravdu tisíce těch lidí, tak ty okamžitě pochopili očde. Protože kdyby ti lidé měli dojem, že ten Kaizer mluví proti nim, tak by ho vypískali. Tam nikoho nenapadlo vypísk. Smáli se, tleskali, fotili. Naprosto to pochopili. Takže já pak chápu, že nějaký prostě liberál v nějaké pražské redakci si začal nad tím rozumovat a říká, doufejme, že to mohlo být i opačně, ne? Ujišťuji každého, že ta reakce toho náměstí byla naprosto jednoznačná. >> Eh, co vám na fungování České televize vadí? To je taková asi kardinální otázka. zkusím napovědět, i když to určitě není nepochybně potřeba. Eh, nedostatek objektivity, jednostranný výběr témat hostů, způsob komentování událostí a tak dále. >> No, tak vy to máte sepsaný, víte? Ale jsou tu dvě věci. Jsou tu dvě věci. A ta první a to je ta věc, kterou podle mě správně nastěňuje i ta současná koalice a to je to financování, jo, že na Českou televizi nemůže přijít Nejvyšší kontrolní úřad, aby prostě ukázal, co se tam děje, aby prostě dohlédl na to, že ty věci se dělají správně, protože ti lidé, kteří někdy v minulosti měli možnost nahlédnout do financování České televize, tak upozorňuji na strašné věci, co se tam dějí. Já mám na mysli třeba někdejšího poslance, ano a úspěšného manažera a vlastníka Pavla Juříčka, který v roce, myslím 2019 se to tím velmi intenzivně zabýval a rozkrýval tam obrovské věci. Krátce po něm potom Hana Lipovská, jo, taky, která v podstatě do toho začala foukat způsobem, kterej se jim nelíbil, takže >> kdy byla členkou rady české členkou rady české televize, >> které z který je pak vyštípali. Já si myslím, že tohle je naprosto legitimní a v podstat naprosto legitimní argument a vlastně nemůžu pochopit, že někdo se proti tomhle vůbec je připraven veřejně bránit. To znamená, tady jsou veřejné prostředky a vláda říká, musí být dohled nad těmi veřejnými prostředky, ne nějaký speciální, ale jako má každá veřejná instituce, každé ministerstvo, každé muzeum, každá galerie, která je z veřejných prostředků. tedy tam mi přijde ta situace naprosto neobhájitelná. A pak je tu samozřejmě ten druhý krok a trochu se bojím, že ta současná vláda tenhleten krok už ani dělat nebude nebo na něj zapomíná. A to jsou ty věci, které jste zmínil. Týkají se právě fungování té divize České televize, které se říká zpravodajství a publicistika, protože oni mají poskytovat vyvážený obraz událostí zahraničních i domácích. >> Mají to uloženo zákonem. dokonce uloženo zákonem. A víte, ono samozřejmě s tou objektivitou je to vždycky těžký, jo, protože najít úplně objektivního člověka ani nejde. Každej je nějak zaujatý a já si myslím, že řada i těch hodně zaujatých redaktorů klidně v té televizi může mít své místo, ale pouze za předpokladu, že tam budou ti lidé i z té druhé strany. Takže mně chybí ta názorová pluralita. K čemu to pak vede? No, vede to k tomu, že když jsou takhle nastaveni, jak jsou, to znamená zastánci jediného názoru, tak oni prostě v tom zpravodajství a mluvme teda o tom zpravodajství, když nám podávají ten obraz světa a českého dění, tak používají tu nejsnadnější, nejrozšířenější manipulační techniku a to je to vynechávání. Prostě oni málokdy řeknou otevřený lži. No, na to si každý velký médium dává pozor, aby nebyli chyceni, jak lžou, ale oni řeknou půlku pravdy. Oni prostě některá fakta jednoduše vynechají. To bych řekl, že je jeden velký problém. A až se podíváte na jakékoliv zpravodajství České televize, tak to tak tak to tam najdete. No a pak je to to, co jste říkal třeba to zvaní těch hostů, jo? Oni když jde o politiku, tak tam mají, tam se jim počítají kvóty, takže oni si vlastně dávají pozor na to, aby skutečně tam měli těch eh SPďáků, motoristů a dalších tolik, aby to odpovídalo nějaké proporcionalitě, jo. Takže já si myslím, že z tohodle hlediska, jo, v tom zastoupení těch aktivních politiků, to nejspíš funguje podle zákona, ale jinej, ale ten problém je přece úplně jinde, protože oni majtora, kterej je zaujatej určitým způsobem a kterej v podstatě jinak měří někomu, kdo přijde ze stanu nebo stop 09 a někomu, kdo přijde z ano nebo z SPD motoristů, to je jeden moment, zaujatost toho redaktora. No a pak samozřejmě ty takzvaní experti, koho si tam zvou jako experty, že jo. Takže a tam už vůbec žádnou regulaci nemaj. No a tam je to opravdu divoká džungle. Já vám třeba uvedu příklad jako toho zvaní, jo. Oni třeba dneska dneska je úterý, v pondělí se věnovali na České televizi i tady těm demonstracím, manifestací tomu, co se odehrálo v sobotu. A měli tam různý hosty, debaty. Oni tam nepozvali nikoho z nás. Rozumíte? Oni tam měli debatu o spolku Svatopluk. Nálepkovali nás. Někteří ti hosté, kteří přišli a to je krásný, ty teď dělají tu špinavou práci. Neřeknete ten redaktor a ten redaktor mluví urážlivým způsobem. Vy nemáte možnost se bránit. Jo, takže protože já tomu říkám veřejnoprávní férovka, že jo, protože veřejnoprávní férovka je, že si tam pozvete partičku nějakých těch lidí správně smýšlejících a plyvete na někoho, kdo tam není a nemůže se bránit. Todle je standard český televize, bohužel. Takže oni takhle přistupují ke všemu, jo. Je to ta selektivita, vynechávání, překrucování. Já bych mohl mluvit, že jo, uvé příklady, co dělali během covidu, jakým způsobem mluví o klimatických změnách a o alternativních vysvětleních globálního oteplování, co předvedli na Ukrajině, když se mluví o Ukrajině. Takže eh a pak samozřejmě ještě mají tu tendenci a to mluvíme o těch redaktorech toho nálepkování, jo. Okamžitě, když se když prostě se bude mluvit o Svatopluku, tak tam dají něco jako proruský spolek. Jaký my jsme pro ruský spolek? My nemáme žádné peníze z Ruska. S Ruskem nemáme ani žádné kamarádské vazby. My jsme prostě český spolek, který chrání na rozdíl od nich české zájmy. Ale protože říkáme věci, které jsou nepohodlné, které neodpovídají té jejich propagandě, tak oni říkají, že jsme pro ruský spolek. No tak a todlecto nálepkování, opakování, já si pamatuju, já už teďkon moc nesleduju to jejich zpravodajství, ale před lety tam byl jistý pan železný a ten vždycky, když mluvil o Číně, tak tam ne, mu vždycky řekl čínský totalitní režim nebo něco takovýho, jo, nebyl schopen říct Čína normálně a já jsem si říkal, no dobře, tak jakým způsobem budem mluvit o Saudský Arábii? jakým způsobem budem mluvit o dalších o dalších >> bude bude říkat, když se bude mluvit o Zelenského Ukrajině ukrajinský zkorumpovaný režim, jo. Takže to jsou jo, takovýdle věci se tam dějou na prostě denním pořádku. Eh, mě zase napadá takové to nálepkování těch politických stran, kdy nám musejí předem vysvětlit, že ta strana je buď krajně pravicová, e, nebo levicová, nebo prostě extrémistická, aby jako nedejbože ten divák nepřemýšlel nad tím, jaká má ta strana vlastní, jakou má ideologii, jakou jaké má cíle. >> Jě, to je důležitý. To je takový to konejšení toho diváka. Podívejte se, tohle jsou ti, které můžete bezpečně poslouchat a brát vážně. No a pak prosto, že protože nám to zákon přikazuje, tak to máme tady ty, ale pozor, jsou to extrémisti a tak dále a tak dále. Přitom když tam mají třeba někoho ze strany pirátů nebo zelených, tak by samozřejmě bylo zcela na místě označit za extrémisty a když tam mají samozřejmě někoho ze stanu nebo z ODS, tak je na místě mluvit o stranách zkorumpovaných, že jo. Abychom nezapomněli na druhé médium, Český rozhlas, eh, tak z toho, co jste říkal o České televizi, to snad ještě násobně platí o Českém rozhlase, konkrétně o takzvaném ČRO plus a jeho pořadu komentáře, či jak se to jmenuje, kde ten výběr těch stabilních a vynikajících komentátorů, jak oni sami to uvádějí, je tak jednostranný, že a proto existují i statistiky, které to jednoznačně prokazují. Je to všeobecná tendence vedení obou těchto zpravodajství ovlivňovat to tu společnost tímhletím způsobem. Co se s tím dá dělat? >> No, já si myslím, že je potřeba možná víte, když teda pomineme to financování a teďkon skutečně půjdeme tady do těch do těch do těch věcí, které se týkají obsahu obsahu toho vysílání, no tak oni přece ti experti, žádný expert není neutrální. Já bych o sobě nikdy neřekl, že jsem neutrální expert a nikdy jsem nebyl, jo, protože ono to není možný už jako i z z hlediska vědeckýho, když teda přichází někdo jako expert, tak je to předpoklad, že má nějaký vědecký základ, že se hlásí k nějaké teorii, že používá nějaké metodologie. No a v tom vědeckém světě, v sociálních vědách vždycky máte ty lidi jednoznačně nějak zaškat zaškatulkovaný. V obboru, který je můj, mezinárodní vztahy, tak máte realisty, liberály, konstruktivisty. A když se budete dívat na válku na Ukrajině z hlediska realistickýho, liberálního, tak jsou to dvě naprosto dva naprosto odlišné příběhy. Takže oni, když se pouštějí do těchto do organizace těchto debat, tak by samozřejmě měli být schopni rozpoznat pluralitu názorů, vědět, že když si zvou odborníka, takže ten odborník není odborník jakoby objektivní, že hájí určitou školu a že jejich úkolem je mít buď v té samé debatě nebo v jiné debatě odborníka, který hájí také něco jiného. Takže myslím si, že to, co udělali pro ty politiky, jo, jak to mají s těma politickejma stranama, tak to je tahle věc. Eh, i pro ty odborníky. No a druhá věc je samozřejmě trochu cepovat ty redaktory. Prostě není možný, aby to vysílání se stalo soukromou platformou názoru nějakýho redaktora. On to není jeho role. On je tam v roli soudce, nestranného soudce, který má zajišťovat, aby ta debata plynula, aby se ti, co se tam sejdou, neuráželi. On nemá urážet je a má prostě z nich vytěžit maximum informací pro toho diváka. To je role redaktora. A ne, aby on se tam morálně povyšoval, morálně pohoršoval a aby prostě tam nějakým způsobem exhiboval se svými se svými názory, které vlastně nikoho vůbec nezajímají. No to jste v tom pozitivním slova smyslu popsal přesně to, o co se snažíme. Tady jako moderátor se snažím z vás dostat maximum toho, co chcete říct a možná i trochu víc, ale určitě nebudu korigovat vaše informace a podobně a vaše názory. Eh, no, vrátil bych se k tomu. Myslíte si, že je to především problém jednotlivých novinářů a moderátorů nebo o důsledek nebo důsledek způsobu, jakým jsou redakce řízeny, organizovány, personálně obsazovány? >> Víte, bohužel jako kdyby to bylo na úrovni jednotlivce, tak by to bylo obrovsky jednoduchý. To bysme si řekli no tak postavíme do čela tý instituce nějakýho schopnýho manažera. On to tam dá dohromady. Tak to bohužel není, protože to, co vidíme v těch českých veřejnoprávních médií, není vůbec nic výjimečného. Podívejte se po veřejnoprávních médiích nebo veřejných médiích po celý Evropě. To je to samý, všude to samý. >> Ano. Tejména v Německu. Načo >> Německu, ale i ve Francii. I ve Francii. Jo. >> A bohužel třeba, že jo, u nás se často uvádí ta BBC jako znak takové té absolutní jako nestrannosti. I ta BBC má spoustu problémů tady s těmi >> skandály. skandály, že jo, vždyť je ten Trump vlastně chtěl žalovat. No, dokonce je snad i žaloval, nevím, jak to dopadlo, ale každopádně pro tu žalobu měl důvod. To je podstatný, jo, to co to co mu to, co mu dělali. Takže je to problém obecný a souvisí s tím podle mého názoru, že ty systémy těch takzvaných liberálních demokrací, které nejsou ani liberální, ani demokracie, když už jsme u toho, ale říkají si liberální demokracie, tak oni cítí, že se dostávají do krize. Oni skutečně ty jejich exponenti a ty mediální elity patří k těm exponentům, cítí podle mě naprosto autentický strach z těch takzvaných populistů a dělají všechno, aby se jim bránili. Víte, já tady vidím opravdu tu analogii s těmi 80 lety. Jo, když se tak nějak jste pamětník ještě možná trochu větší než já, >> ale bohužel ano. >> Ale když se podíváte na tu situaci, kdo se v té době bránil subverzivním informacím? Bylo to tak, že jste si na západě nemohli koupit nějaký komunistický periodikum, nebo to bylo tak, že jste si tady nemohli kupovat západní periodikum? Víme, jak to bylo. Prostě tady ten blok, ten rozpadající se, stagnující, v krizi se nacházející reálný socialismus se prostě těm informacím bránil. Bránil se jim, protože věděl, že vede bitvu, v níž prohrává. A já se domnívám, že něco podobného se dneska děje v těch médiích, v těch médiích, které prostě tady máme, e, také vedou tu prohrávající bitvu. A pak samozřejmě máme i soukromá média, která hrají také tohle tuhletu hru a to hrají buď proto, že ten samotný vlastník má nějaké názory svoje a nebo je to dáno tím, že ten vlastník chce být s tím režimem za dobře a tak tomu režimu vychází skutečně po všech stránkách vstříc. Když se jako podívám na dnešní tady naše rozvrstvení, tak samozřejmě tradičně jsou tu bakalova média, že jo. To je kapitola sama o sobě, ale nově já musím říct, že jeden z takovejch těch nejhorších plátků, kterej se tady v poslední léta profiluje, je eh je časopis Reflex. >> Já myslel fórum. >> Fórum ani nepočítám. To mi přijde už úplně žluta, jo. Ale ten reflex, který svýho času, řekněme, mohl bejt i slušnej časopis >> a dneska prostě je to skutečně taková ta bašta, bojovná bašta, skoro jako to fórum, bych řekl. Skoro jako to fórum. A teďkon vidíte vlastní >> náš šéfredaktor Marek Stoneš o tom něco ví. No vždyť on tamtuď odešel a ten vlastník ten pan Křetinský, já si nemyslím nutně, že on má nějaký takovýhle vyhraněný názory. To je prostě oligarcha, kterej si tím kupuje politickou moc, protože on to samý dělá ve Francii. On ve Francii si kupuje média. Přesně ty progresivistický média. No a tím třeba hrozně si jako zavděčoval Macrona. Jo, jsem teď zvědav po těch prezidentskejch volbách, co tam bude dělat. Já bych řekl, že to je člověk, který je schopný prostě podporovat kohokoliv, jo, když je když když bude politická poptávka. Takže to je ta role těch oligarchů. Někdy máte oligarchu, kterj má nějaký svoje názory a snaží se je tímhle způsobem prosazovat, no a někdy máte někoho, kdo si kupuje prostě přízeň režimu. >> No, ale je tu i tlak z Bruselu. >> Ten taky samozřejmě, víte, a to je třeba velmi nepříjemný při tý reformě veřejnoprávních médií, protože v okamžiku, kdybysme měli nějakou trochu rozhodnější vládu, z toho vlastně toho Babiše ani moc nepodezírám. Jo, jak říkám, já jako tleskám tomu, že se do tohodle boje pustili, ale nečekám, že ho dotáhnou do konce. Ale kdybychom teda měli někoho, kdo by to chtěl dokonce dotáhnout, tak samozřejmě se vystavuje reálnýmu riziku, že nějaký nástupce paní Jourové na tom samém postu, kde seděla paní Jourová, napíše dopis, že je tady ohrožená demokracie, protože média jsou součástí demokracie a že Česká televize je přece ten základní garantie. A pokud je ohrož ohrožena Česká televize, tak je ohrožena demokracie. Když je ohrožena demokracie, tak ta země nemůže pobírat ty evropský fondy. Jo. Takže tohle je samozřejmě reálná hrozba, víte. Ale já si myslím, že pokud nám na tý svobodě záleží, tak je potřeba jít i za tuhle cenu do tý konfrontace s Bruselem. Vy jste říkal, že je tady určitá skupina lidí, která chce podstatně změnit jednak Českou televizi, ale Český rozhlas, ale souvisí to samozřejmě s celou společenskou atmosférou. Eh, jak jí odhadujete, že je velká? >> Víte, já mám takovou teorii a chci o tom napsat k vám do příštího čísla. Budeme rádi. >> 3/ tř společnosti. Když se podíváte, pardon, na naši společnost, tak já tam vidím 1/ třetinu a já jí říkám taková ta rakušanovskokdelkovská. Jo, to jsou prostě a nemyslím fakt jenom toho Rakuša na tu koudelku, ale fakt naši občani. Občani, kteří v podstatě vycházejí z toho, že to tady je všechno nastavený správně, že Fialo odvedělou práci a že teďkon teda ten Rakušan to po něm převezme, koudelka, že nás chrání před všemi těmi hrozbami a že je potřeba nás jako více ještě přitáhnout k tomu západu >> a ti jsou na těch demonstracích milion a podobně. >> Dem a to je tak třetí. Já to odhaduju jako třetinu společnosti. Jo. Víc jich není. Víc jich není. Takže to je 1/ třet. Pak máme druhou třetinu a ta je úplně opačná. Ta prostě si říká, že to tady je, že to je tady dost v háji a že je potřeba si na ten západ dát spíš pozor, než abysme se do něj nějakým způsobem vtahovali. A tahle třetina v podstatě nemá žádný jasný politický vedení. To znamená tam tam najdete část lidí, který podporují okamuru. Možná, že i část motoristů, část lidí, kteří se hlásí ke stačilo a pak lidi, kteří se vlastně ani politicky k něčemu nehlásí, protože už jsou z toho tak rozčarovaný. >> Tam najdeme vás, že jo. >> Tam se tam se počítám já do týhle třetiny. A pak je tu ta třetina mezi nima a to je Babišovská třetina. Jo, to je Babišovská třetina. To jsou lidi, kteří v podstatě vědí, že to jako není tak úplně dobrý tady. Na druhou stranu bojí se jakýkoliv vlastně větší změny, aby to přece jenom neohrozilo to, co jako co mají. A ten Babiš je z toho hledajiska naprosto ideální, jo, protože on má někdy rétoriku, že byste si řekli, to je nějakej revolucionář. No a pak když se podíváte na tu praxi, tak vidíte, že vlastně nikdo se nemusí ničeho moc bát a že i ty lidi z tý první třetiny, tak ten Babiš se s nima vlastně dohodne, jo, nějak to s nima domluví, aby nebylo kolem toho moc hluku. Takže tohle jsou ty 3 tř. No a pokud to bude u tě jenom u těch třetin, pokud pokud pokud lidé jako vy nebo já zůstaneme pouze na té třetině, no, tak to bude fungovat tak, jak to funguje dál. Pokud se ta naše třetina rozšíří, pokud prostě si někteří ti Babišovci řeknou, hele, ono to fakt nejde, ono se fakt musí trochu dál, tak pak se ta naše třetina třeba posílí na polovinu a už je pak větší šance něco dělat. Ono to vlastně kopíruje i tu anketu nebo ten průzkum veřejného mínění, který udělala Česká televize ohledně poplatku, kde to tak přibližně odpovídá. Přesně. Mě to až překvapilo, protože já o těch třetinách mluvím asi rok a najednou jsem viděl ten průzkum a říkal jsem si, no ono to fakt vychází na třetiny, jo, že tam byla opravdu třetina, která byla nějak úplně spokojená a 60 % teda, že by to nějak, že by to nějak měnili, že js ale zase půlka z nich rozhodně ať není ohroženo financování český televize, jo. Takže přesně tam to vyšlo na ty 3. Ano. >> Eh, vy jste mluvil o vládě. Nechci dělat Babišovi advokáta, ale ono mu to s touhletou politikou opatrnickou totiž vychází a nedovedu si představit, že by dělal něco jiného, pokud mu to pořád vycházet bude. >> Ano. Na druhou, >> víte? Ano. Ale to je přesně to >> eh Babiš Babišovi to bude vycházet, pokud se nedostane pod tlak. Jo, já myslím, že Babiš v podstatě Babiš může být na tom politickém spektru téměř kdekoliv, protože oni o sobě říkají, že jsou catch all party, že nejsou idově vyhranění a to je naprosto pravda. Jestli v něčem prostě mluví pravdu, tak je to v této věci. A pod tlakem společnosti se můžou dostat do nejrůznějších pozic. Problém je, že v té chvíli se to ano začne rozpadat, což jako je problém pro ně, ne pro nás, jo, ale už to teďkom vidíte na těch poplatcích, jo? I tady ta drobná změna vede k tomu, že někteří ti výrazní představitelé ano, začínají říkat, jak to bylo uspěchané, že se to a možná nemělo dělat tak >> jeden dokonce vystoupil. >> Jeden dokonce vystoupil, takže to ano samo takhle ano. Není do života životaschopnej projekt, to víme. Ten prostě stojí a padá s Andrejem Babišem. To, co bude prostě po Babišovi, možná se to bude i nadále jmenovat ano, ale už to bude něco úplně jinýho. A rozhodně to nebude strana, která si bude moct nárokovat 30 % voličů. To je to to je myslím každýmu jasný. A takže tam jako do do ale teďkon, když mluvíme o Babišovi, dokud je to Babiš, tak k tomu to bude vycházet. A já myslím, že Babiš je schopen reagovat i právě na to, když pozná, že by mohl jít třeba nějakým radikálnějším směrem trochu, ale zatím podle mě z tý společnosti ten tlak nemá. >> Ale určitě je schopen. To dokazuje vlastně jeho posun v Evropském parlamentu, >> kdy původně to bylo té nejliberálnější frakci a teď vlastně se podílel na spoluzaložení patriotů, což je jako dejme tomu pravicově konzervativní frakce. Já myslím, že tam v podstatě, já jsem tehdy jako to opravdu kvitoval, přišlo mi to, že zase se stalo něco takhle, ne, že bych měl nějaký iluze, ale říkal jsem si, no opravdu jako od těch liberálů prostě jít a založit z LPou a Orbánem frakci, to si zaslouží potlesk. Jo, to si zaslouží potlesk. A myslím si, že to bylo správný, že to udělal. Řekl bych, že půlka z těch europoslanců na to koukala, jeho vlastních europoslanců. Říkal si:„Ježíš, kde jsme se to zase ocitli." Ale to je úplně jedno. To je úplně jedno. To byl správný krok. Ale no, pak od té doby zas těch nějakejch razantnějších kroků už pak musíme hodně hledat. No >> teď se asi obává těch lidí v těch ulicích, což pro žádného politika není nic příjemného. >> Víte, mně přijde takhle. Já nejsem někdo, kdo by mu měl radit, protože nejsme na stejný vlně. Myslím si, že si nějak jako zvlášť asi mezi, >> ne? Radit, ale komentovat. >> Nevěříme. Jo, ale přece on má mobilizační potenciál. Babiš má mobilizační potenciál. Kdyby neměl mobilizační potenciál, tak by neměl takový výsledky, jako má. On ten politický marketing, komunikaci s lidmi prostě umí. Jo, je to jeho způsob komunikace, ale on to umí. Mě překvapuje, že se nepokouší zmobilizovat trochu ty své lidi a říct: "Podívejte se, pojďte nás podpořit." >> On pak říká vlastně nedělejte nic, ale ono se to přežene, no. Je to je to prostě takový ten No, on se prostě takhle, on se bojí lidí v ulicích, jo. On je svou povahou technokrat, manažer a on vlastně ty lidi v ulicích jako on je má rád před těma volbama, aby je mohl oslovit, aby mu dali ten hlas, ale po těch volbách už nechce, aby ho rušili. Určité naděje určitě vkládala ta třetina, o které mluvíme, ta řekněme protestní do motoristů, kteří se stali novou stranou z parlamentu. Jak se teď ale tvářit například na nedávné prohlášení jejich předsedy Petra Macinky, že se zpravodajstvím České televize nemá problém? >> To musím říct, že mě zaujalo. Teda to jsem si taky všiml a říkal jsem si, no tak jako co k tomu říct dál. Podívejte ten ti motoristé pro mě on ten Macinka nám to řekl vlastně spolku Zlatopluk celkem jasně, když jsme ho pozvali na konferenci změna režimu. On říká:„Já si nemyslím, že je třeba změnit režim, je potřeba změnit ty lidi, což je buď obrovská naivita nebo obrovskej oportunismus, že se nechce pouštět do větší bitvy. No a když se podíváte na ty výsledky, tak eh já bych řekl, že takovým autentickým člověkem, který by třeba ty změny mohl prosazovat tím správným směrem třeba Filip Turek, no jako nepodařilo se jim ho prosadit, jo. To znamená spíš se z něj stal skutečně ten terč nejrůznějších posměšků. Pro něco si si jde taky sám. To je pravda. >> Na druhou stranu, jak tohle může Macinka vyslovit, když si vzpomeneme na to, co Česká televize vysílala právě o Filipu Turkovi? Já prostě to nechápu tenhleten výrok a já to vidím zase jako nějaký takový podivný politický taktizování. >> Možná je to jistá provokace, >> možná provokace, ale víte, já myslím, že ty jeho provokace, takový, on má takový adolescentní provokace, že by si to teda mohl odpustit, protože tady todle je vážná věc a já mám dojem, že on v podstatě tím neutralizuje tu opozici,