CNN Prima NEWS (14.8. 2026)

Se mnou ve studiu už je předseda hnutí SPD Jindřích Reichl.

Dobrý večer.

>> Dobrý večer.

Děkuji za pozvání.

>> A naproti Jan Bartošek z KDU-ČSL.

Hezký večer i vám.

>> Hezký večer.

>> Tak pánové, začnu úplně jasně a navážu na tu reportáž a vystoupení Andreje Babiše, které teď mohli diváci vidět.

Pane Reichle, 2 % HDP výdajů na obranu pro příští rok. Bude to stačit?

>> Já myslím, že zcela jistě. Já jsem znám tím, že velmi často kritizuji tuhle hranici, protože podle mého názoru není důležité, kolik peněz utratíme, ale jak je utratíme. To je naprosto zásadní věc, kdy vy s 1 % HDP můžete udělat daleko větší muziku než se s 4 % HDP. Prostě záleží na tom, jak dokážete s těmi penězi hospodařit.

Já jsem velkým fanouškem izraelského modelu, kde ministerstvo obrany tamní je ve velmi úzkém vztahu se zbrojařskými společnostmi z Izraele a společně vyvíjí zbraně, ze kterých právě následně i to ministerstvo obrany, tedy izraelský stát profituje.

Já bych byl velmi rád, abychom nenakupovali v zahraničí leopardy, supakaty a věci, které prostě se plánovaly někde v roce 2017, abychom si uvědomili, že dnes ten vojenský střet už se vede úplně jinými prostředky — drony, raketami, protivzdušnou obranou. Do budoucna je to AI. Dnes už jsou zbraně typu LOSAT, kde umělá inteligence ovládá ty robotické vojáky, abychom společně s našimi společnostmi, jako je ČZU, STV, Omnipol, začali to samé, co je běžnou praxí v Izraeli, tedy společný vývoj, aby stát měl následně z toho profit.

Jedním slovem nebo jednou větou ještě — pardon. Prostě my se na to musíme začít koukat jako na investici, nikoliv jenom na vynakládání těch prostředků někam do zahraničí.

>> Pane Bartošku, bude to stačit?

>> Zaprvé jsem moc rád, že budou 2 % na obranu. Tady se neshodnu. To je rozdíl mezi 1 a 2 %, protože se bavíme potom o absolutní částce peněz. A vzhledem k tomu, že armáda byla dlouhé roky podfinancovaná, dá se říct desetiletí, tak jsem za to rád.

Na druhou stranu bavme se o tom, že v rámci Severoatlantické aliance, jejíž jsme členy, se už nehovoří o 2 %, ale postupném nárůstu na 3,5 %.

Na druhou stranu to, že Andrej Babiš to představuje, že budou 2 % HDP, tak to není víceméně žádný zázrak. My na to máme zákon. To znamená, Andrej Babiš říká, že bude respektovat zákon České republiky a vyčlení 2 % HDP na obranu.

Co se týka té modernizace, tak ministr Zuna dneska řekl, že dokončuje vlastně materiál, což je koncepce výstavby armády, že bude ještě připomínkován a pak bude představen. To znamená, já jsem velmi zvědavý, jakým způsobem bude reflektovat právě tu proměnu moderního bojiště a vybavení vojáků.

Současně to, co začala už naše vláda a pokračuje, je, že se daří rekrutace, tedy nabírání nových vojáků, protože se nám podařilo navýšit peníze na platy a to jsem rád.

>> Andrej Babiš říkal, že jeho vláda za osm měsíců nabrala více vojáků než ta předchozí za čtyři roky.

>> No, dlouho jsme se bavili, že obměňování u policie a u armády není adekvátní. To, že se zvýšily ty peníze pro vojáky a pro policii, to učinila naše vláda a já věřím, že to zafungovalo jako motivační nástroj.

Na druhou stranu armáda také spolupracuje se středoškoláky, dělá armádu na dva nebo na tři měsíce, aby si to vyzkoušeli mladí lidé, mladé ženy, mladí muži. To znamená i armáda sama je v tom velmi aktivní a jsem za to rád, protože to není jenom otázka nás politiků.

>> Děkuju, děkuju. Pane Reichle, je pravda, že ten čistý přírůstek počtu vojáků byl 2457, pokud se nepletu. I náčelník generálního štábu říkal, že to bylo skutečně způsobené nárůstem platu z velké části, který se odehrál už za toho předchozího období nebo byl v té době schválen.

Chtěli byste v tom pokračovat, protože to zjevně funguje?

>> Rozhodně my tuhle záležitost, tohle téma velmi často probíráme na výboru pro obranu, jehož jsem místopředsedou. Bavíme se o tom nejenom, jak ty vojáky získat, ale také jak je udržet, aby nám neodcházeli. Protože velmi často se stává, že ti vojáci nejsou spokojeni s těmi podmínkami, představovali si trošku něco jiného a pak odcházejí.

Takže ono je to nejenom o té akvizici, ale také o té retenci. A já jsem přesvědčen, že to není jenom o těch penězích, byť to je samozřejmě klíčový faktor, ale že se dá nabídnout celá řada dalších incentiv, například možnost ošetřování celé rodiny v ústřední vojenské nemocnici a tak dále, lepší podmínky právě pro ty další rodinné příslušníky.

To, co třeba funguje právě ve Spojených státech amerických i v tom Izraeli, který jsem tady zmiňoval. Prostě pojďme se inspirovat těch zemí, kde tohle funguje a kde je sloužit v armádě ctí. Například když se podíváme do vedlejšího Polska, tak tam, když je někdo voják, tak je to velmi významné postavení společenské. U nás tomu tak není a já bych byl velmi rád, abychom tyto aktivity, které by vedly k tomu, že společenské postavení této profese, tohoto povolání, kterému patří určitě velká úcta, bylo daleko vyšší, aby neustále v té společnosti rostlo.

>> Měla by pokračovat armáda v navyšování těch platů? To je moje první otázka. A druhá otázka — bavili jsme se o 2 %. Nicméně ten závazek do roku 2035 je 5 %, respektive 3,5 % obranných výdajů, 1,5 % těch infrastrukturních. Kdy by měla nebo kdyby měl ten podíl HDP růst, pane Bartošku?

Protože 2 % to bude chvilku trvat, než se dostaneme na 3,5 %.

>> My jsme přišli na konci naší vlády s návrhem, aby každý rok výdaje na obranu státu rostly o 0,3 %. Tehdy se toho jednání Andrej Babiš odmítl zúčastnit, což je podle mě škoda. A my jsme ten plán měli mnohaletý. Nebylo to skokově, ale postupným nárůstem jsme se k těm 3,5 % chtěli dostat.

Ten důvod je praktický. Je to i z toho důvodu, že v okamžiku, když navyšujete peníze, tak jednak se samozřejmě řeší otázka platů, ale ty akvizice, to znamená nákup a modernizaci, musíte taky nějakým způsobem plánovat. Musíte ty akvizice mít připravené. To není možné v horizontu třeba půl nebo tří čtyř let.

Z toho důvodu to, co je naprosto klíčové, je, aby armáda — a chci to říct i co se týka policie — měli garanci, že ta rozpočtová kapitola pravidelně poroste a oni budou vědět, jak bude vypadat. Protože to, co je nejhorší pro armádu a i pro hasiče a pro ostatní, je v okamžiku, když máte nějaký plán a potom politická reprezentace, ať už je tam kdokoliv, rozhodne, že ty peníze vezme, čehož jsme byli v minulosti svědky. A to je prostě špatné.

To znamená, já pevně věřím, že tato vláda bude pokračovat v tom trendu navyšování peněz na obranu a poté, až už bude vláda jakákoliv, tak skutečně těch 3,5 % dosáhne.

>> Pane Reichle, co se stane za současné vlády? Co očekáváte? Budou to pořád ty 2 % s tím, protože Andrej Babiš nezpochybnil ten závazek České republiky na summitu v NATO, ale také neřekl, že začne navyšovat ty výdaje příští rok či přespříští rok. Tak nedopadne to nakonec tak, že to budou ty 2 % až do roku 2029 a pak Bůh ví, co se stane?

No, to je právě to, co já neustále kritizuju, že dopředu říkáme, kolik utratíme peněz a fakticky ani nevíme za co. To je prostě naprosto mylný koncept.

Kdokoliv, kdo podniká, tak prostě ví, že takhle to nefunguje. Já osobně nejsem příznivcem této strategie, protože ono to vede k tomu, což jsme viděli za předchozí vlády, kdy v roce 2024 se narychlo navyšoval rozpočet na obranu na 160 miliard a ještě v listopadu nebylo utraceno 80 miliard.

A pak se na tom resortu nakupovalo úplně všechno naprosto zběsile. Já vždycky si z toho trošku dělám legraci, že jsme odstrašovali Rusko zálohových fakturách na F-35. A to prostě takhle se opravdu nedá hospodařit. To je turecké hospodářství pro mě prostě.

Když vidím to, a proto jsem tady vedl ten spor, že skutečně za 1 % se dá pořídit víc než za 3 %, protože v momentě, kdy my kupujeme kulomety dvakrát sedmkrát dráž než normy, kdy kupujeme supakaty za minulé vlády nejdráže na celém světě, kdy kupujeme F-35 nejdráž na celém světě.

A mimochodem třeba to vyjedná tak špatně, že dostaneme až v roce 2035 a tudíž si musíme vzít do pronájmu Gripeny. Které kdybychom dohodli dřívější dodávku jako Švýcarsko nebo Belgie, tak jsme si je vůbec nemuseli brát a ušetřili jsme spoustu miliard, desítky miliard. To je vizitka paní Černochové.

Tak to je to turecké hospodářství, které prostě já za každou cenu odmítám, protože to je přitakání prostředků našich daňových. Já za sebe — pardon, jednu větu. Pro mě prostě to nejdůležitější, ten nejdůležitější závazek je vůči našim lidem, ne vůči tomuto.

Já budu spravovat jejich peníze co nejlépe a nejlépe, jak umím. Ale o tom se bavíme samozřejmě všichni a byl to zájem i předchozí vlády. Základem je obrana České republiky a naší vlasti.

Co se budeme bavit o té předchozí vládě — zálohové platby jsou standardní způsob úhrady zakázek. Co se týká těch F-35, opět zde manipulujete s daty. Já jsem pátek večer, nechci být konfrontační, ale o tom, že se prodlouží nájemní Gripenu, tak to bylo součástí celé strategie a plánu.

Vy jste tehdy v Poslanecké sněmovně nebyl. Já jsem se těch jednání účastnil. To znamená — ano, bylo to propojené s tím, že se prodlouží vlastně možnost využívat Gripeny. Potom přijdou F-35. Tím, že jsme zaplatili zálohy v té výši, jaké jsme zaplatili, tak nás to upřednostnilo a ty F-35 přijdou dřív, než byl původní plán. Taková je realita.

A co se týká toho, za co ty peníze budou utracené, tak tady zpochybňujete v podstatě práci ministra obrany, protože ministr obrany jasně přišel s tím, že předloží plán koncepce výstavby a to má na sebe nasedat. Ministerstvo obrany předloží koncepci výstavby, proti tomu půjde rozpočet. A opakuju to, co jsem říkal: Klíčové je, že ten rozpočet bude předvídatelný.

Při projednávání rozpočtu letošního roku ministr Zula předložil rozpočtový výhled na tři roky, kdy následně řekl, že neplatí. To znamená, jakým způsobem se má plánovat nákup a akvizice, jestliže ani ministr obrany není schopen garantovat, jak to bude na ty další tři roky vypadat. Já doufám, že se to změní prostě.

Pojďme.

Můžu jenom — pardon, já na to musím jenom krátce zareagovat, protože tady byly opravdu řečeny nepravdivosti. Podívejte se, Švýcarsko a Belgie dojednávali nákup F-35 později než my a daleko dřívější dodávkou. Každý se může dneska podívat, zjistit si to na internetu, na Googlu.

My jsme nejdřív řekli Sabu, že od nich vezmu Gripeny, ne že od nich nebudeme brát ty Gripeny. Pak jsme koupili ty F-35, udělali kontrakt a pak jsme přilezli za Sabem, že ty Gripeny ještě znovu potřebujeme a díky tomu je máme daleko dražší, než jsme je měli předtím. My kdybychom dostali stejnou dodávku, stejný datum dodávky jako dostali Švýcaři či Belgičané, tak jsme je nepotřebovali. To jsou prostě vyhozené peníze.

Tam stačilo jenom lépe vyjednávat. Prostě my máme nejdražší F-35 na světě s nejhorší a nejdelší dobou dodávky. Nikdo je nedostane později než my.

V té době, kdy jsme to savali my, kdo je dostane později? To, co je naprosto klíčové, je, že — já vám na to odpovím na všechno. To, co je klíčové, je, že vyjednávání o nákupu F-35 a potažmo jiného — ono to není klasické letadlo, ale podobné technologie — tak se vedlo i s tím, že ve hře bylo nákup případně od Gripenů nějakého nového modelu. Ale bohužel oni nedokázali nabídnout srovnatelný model. Proto jsme šli cestou F-35. Je to jednoduchá věc.

Vy jste u toho nebyl. Já jsem ty informace měl.

A co se týká dalšího postupu, tak se řeklo, že vzhledem k termínu dodání ještě budeme pokračovat v létání na Gripenech. Ale to, co je největší problém, je, že čím déle ty Gripeny létají, tím více se musí utrácet za náhradní díly a ten provoz je prostě drahý. To je realita.

A to, že se zkrátila doba dodání F-35 směrem v České republice, to je prostě realita.

Není to pravda. Pojďte mě odpovědět, kdo je dostane později než stát. Tohle nejsem schopen posoudit. Takže já řekl — všichni — pojďme obecně k rozpočtu, ale to je fakt — všichni, kdo to vyjednávali ve stejný čas jako my, je dostanou o několik.

Já teď nejsem schopen ověřit, ale...

To tak je. Můžete si to ověřit z veřejných zdrojů. Ověřím, ale pojďme k rozpočtu.

Hm, kolik podle vás bude ten schodek rozpočtu — návrhu na příští rok? Protože předloni nebo loni zaznívala kritika od Aleny Schilerové, která kritizovala Zbyňka Staňůra, že neodhalil ty parametry rozpočtu a tajil ho až do konce srpna. Teď vlastně taky nic nevíme.

My nevíme, jaké budou parametry rozpočtu, jaký bude deficit. Jsme v podstatě ve stejné situaci. Ta jednání začnou až příští týden. Takže tam není zas tak dramatický rozdíl mezi tím, jak se choval Zbyněk Staňůra a jak se teď chovala Alena Schilerová. Tak kolik — vy už to víte, kolik to bude a máte nějaké parametry a myslíte si, že to je dobře?

Nemám tady křišťálovou kouli, takže si netroufám odhadovat. Ta jednání interně v tuto chvíli už probíhají a myslím si, že během týdne nebo dvou už budeme znát to první číslo, které je nezbytné pro to první čtení zákona o státním rozpočtu.

Já chci říct jasně, že já s tím rozpočtem vůbec nejsem komfortní. Mně se nelíbí tak obrovský schodek, ale bohužel jsme v realitě, kdy mandatorní výdaje tvoří asi 90 % veškerých příjmů a tudíž prostě s tím se nedá nijak jinak kouzlit.

Ten zásadní problém v tuto chvíli pro mě není rozpočet roku 2027. Ten základ pro mě je učinit takové strukturální změny, aby se navýšila příjmová stránka státního rozpočtu, abychom nastartovali znovu naši ekonomiku. Protože jinak během čtyř let bude ten deficit jenom nadále růst.

Pokud prostě my neuděláme ty klíčové strukturální změny, tak to tady neseživy nikdo a to se můžeme bavit, jestli to budou dělat oni, my — to je úplně jedno.

Prostě to by musel být kouzelník, aby to sestavil.

Takže pro mě teď v tuto chvíli klíčové, byť nejsem spokojen s tím rozpočtem, musíme s nimi, musíme s ním nějakým způsobem žít.

Ale pro mě je klíčové udělat strukturální změny tak, aby český průmysl zase znovu začal šlapat, aby se zvýšila příjmová stránka, protože k prosperitě se neproškrtáte.

To je výloučné. Pane Bartošku, všichni renomovaní ekonomové říkají, že česká ekonomika je na stropu a nalívání dalších peněz jí nepomůže.

To, co se děje, je, že vláda se rozhodla a premiér konstatoval, že schodek na příští rok bude něco pod 400 miliardami, což je strašlivě hrozivé číslo.

V letošním roce platíme za obsluhu státního dluhu 130 miliard. Loni to bylo 100 miliard. To znamená, že to je zhruba stejný rozpočet, jako myslím, že se používá na opravu silnic a dálnic.

To znamená, že ten schodek, který vláda plánuje, je obrovský.

Mimochodem to, jak vláda nekoná ekonomicky, se promítá v tom, jakým způsobem nám banky půjčují. Zatímco eurozóně půjčují něco mezi 2 a 3 procenty, tak České republice téměř za 5 procent. A důvodem je, že nevěří této vládě, že je schopna těch strukturálních změn, které vy zmiňujete.

Protože kdyby tato vláda měla naplnit všechny své sliby, které dala ve volební kampani, a ta čísla jsou jednoduchá: v případě, že snížíte věk odchodu do důchodu, znamená to mínus 130 miliard ročně. Jestliže na stát převedete část obnovitelných zdrojů, je to dalších 40 miliard. Jestliže na stát převedete platbu za veřejnoprávní televizi, je to dalších 8 až 10 miliard. To jsou reálná čísla.

To znamená jenom čistým součtem. To jsou tak velké výdaje, že to prostě nezaplatíte a to, co si slibujete od zavedení EET, nebude fungovat nebo nebude fungovat v tak velké míře.

Byl tady ve studiu Miloš Zeman, možná jste to viděli.

Ano.

A on řekl, že by ten rozpočet nepodepsal. On by podepsal ten rozvolněný rozpočtových pravidel, ale nepodepsal by ten rozpočet proto, že není vyřešena ta příjmová stránka.

Vy říkáte, že byste chtěli, aby ekonomika rostla rychleji. Tím pádem by se zvýšily příjmy rozpočtu, ale on říká, že to nebude stačit. A že by bylo dobré vrátit do hry daňové opatření, to znamená navýšit daně.

Je tohle tabu?

Já si to nemyslím a dovolím si ukázat tuhle tabulku.

Tohle je růst HDP v roce 2025 v jednotlivých zemích v Evropě. Na prvním místě — 12,3 procent, rychleji než Čína, rychleji než Indie — je Irsko. V Irsku je korporátní daň 12,5 procenta. To znamená, že Irsko mimochodem má přebytkový rozpočet, není v deficitu. To je můj vzor. To je můj vzor, přátelé. Tam my musíme směřovat, protože Irsko šlo úplně jinou cestou.

Kdysi byly čtyři země, nejproblematičtějších zemí v Evropské unii — nazývaly se Piigs — Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko, Španělsko. Ty čtyři země šly cestou zvyšování daní. Jedině Irsko šlo cestou snižování daní a nakopnutí toho průmyslu.

Ten český průmysl, české podnikání potřebuje injekci.

Jsou to spíš služby v Irsku, ale to je v zásadě.

Nejsou to služby. To je samozřejmě tak, že korporátní daň přináší to, že celá řada zahraničních firem daní v Irsku. Irsko si vyjedná samozřejmě výjimku ze zdanění a tak dál. Oni mají výjimku i z migračního paktu. Jsou daleko skeptičtější, euroskeptičtější než my, což je jenom dobře. A to bych také chtěl samozřejmě okopírovat.

Nicméně ten problém je v tom, že pokud my zvýšíme daně, tak to bude jenom další brzda pro náš průmysl, pro naši ekonomiku. Budou tady odcházet další podnikatelé, tak jako například odešel Zetor před nedávnem kvůli Green Dealu, samozřejmě kvůli vysokým cenám energií.

Takže snižování cen energií — například to převzetí pouze na stát, ale nejenom odchod z libské burzy, zásadním způsobem odmítnutí emisních povolenek, které totálním způsobem zdražují elektřinu a ničí naši ekonomiku. To je základ toho, aby česká ekonomika znovu začala šlapat a aby sem také přišli daňit zahraniční investoři, protože to je to kouzlo toho Irska.

Ten recept funguje a já nerad vymýšlím kolo. Já se rád inspiruji v zemích, kde to funguje. A i Irsko ukazuje, že to funguje. 12,3 procent růstu, 12,5 procent korporátní daň a přebytkový státní rozpočet.

Pane, je to velmi jednoduché. Vy si tady můžete malovat, co chcete, ale stejně to bude podle toho, jak řekne Andrej Babiš, a vy mu proto zvednete ruku. To znamená, že to jsou jenom plané sliby.

Ne, ne, ne. Věřte mi, věřte mi, že já jsem měl bohužel možnost být s Andrejem Babišem ve vládě a vím, jakým způsobem se chová a já vám říkám, že nic z toho, co tady říkáte, není pravda. Vy mu potom zvednete ruku. Takže tady si můžete vyprávět, co chcete.

Jak byste řešili?

Máme nějaký strukturální schodek, zhruba 200 miliard Kč, mimo jiné způsobený — na tom se shodují ekonomové, to neříkám já — tou daňovou změnou, ke které došlo před lety. Jak byste řešili a nepodařilo se to ani té předchozí vládě vymazat rozpočtových schodek bez zvýšení daní?

Pravda.

Pravda je ale, že — a ty čísla jistě máte k dispozici — že za naší vlády my jsme v procentu přepočtu na HDP snižovali to zadlužení. Jestliže se bavíme o celkové sumě, tak vypadá hrozivě, ale způsob, jak jsme hospodařili, vedl k tomu, že jsme snižovali zadlužení České republiky, což ale s touto vládou se otáčí a my se to zadlužování zase budeme prostě prohlubovat. To je realita.

Ale skutečně to, co my jsme udělali a stálo nás to politické body a my to víme, je, že vzhledem ke stárnutí populace naše vláda učinila některé kroky směrem k důchodové reformě. A jestli tato vláda neučiní další kroky, tak prostě ten propad hospodářství se bude prohlubovat. Prostě ten rozpočet není dlouhodobě udržitelný.

Jenom poslední číslo. Kdyby my jsme neudělali tutéž změnu, tak zhruba kolem roku 2050 a dále by každý rok byl schodek státního rozpočtu v rámci důchodů něco kolem 250 miliard, které by ten stát neměl.

Pane Reicha, já vždycky miluju tahle čísla z tabulek, ale která jsou absolutně otržená od reality. Ono to totiž zcela opomíjí jedno zásadní číslo a to je dožití ve zdraví. Takzvané průměrný věk dožití ve zdraví.

Ten je v České republice u mužů 60 let, u žen 63 let. To znamená, že pokud zvýšíte ten důchodový věk výrazně na tuto hranici, tak se dostanete jenom k tomu, že to nebudete platit ty lidi na bázi důchodu, ale na bázi zdravotního. To znamená, to jenom vyndáte z pravé kapsy místo z levé kapsy. To není vůbec žádné řešení.

Prostě zvyšovat věk odchodu do důchodu není řešení. My máme v programu naší strany skvěle zpracovanou čtyřpilířovou důchodovou reformu, která počítá s tím, že je potřeba ji dofinancovat.

Já se budu o to velmi snažit, protože jsem přesvědčen, že v tuto chvíli opravdu už někdo musí přijít s tou odvahou udělat tady skutečnou důchodovou reformu.

To, co udělala předchozí vláda, že změnila jedno parametrické nastavení, kdy zvýšila věk odchodu do důchodu, to je prostě to nemá s reformou přece vůbec nic společného.

To víme a, byste se, pane Bartošku, mohli shodnout na penzijní reformě, na to já mohu velmi jednoduše odpovědět.

My kdybysme tento krok neudělali, tak vám bude každý rok chybět něco kolem 130 miliard.

To je to, ale to tak je.

Já vím, že tyto čísla se vám nelíbí, ale já zde – je to pravda – cituju zde prostě jednoznačné závěry, které máte možnost dohledat například na MPSV.

>> Ale co se týká důchodového systému, víte, my tady spolu můžeme nesouhlasit, ale do budoucna to znamená jediné.

Buď najdeme recept, jak to zvládneme, a nebo se na to bude muset stát půjčovat.

A do budoucna je to dlouhodobě neudržitelné.

To znamená, že ty věci, které – a to se netýká vaší strany, ale to se týká hnutí ANO – které slibovaly před volbami, tak by prakticky znamenalo, že dlouhodobě veřejné finance nebudou udržitelné.

Můžeme se bavit o modelech.

Na to, abysme tady řešili důchodovou reformu, je tady poměrně málo času, ale je to skutečně reálný problém bez ohledu na politickou reprezentaci, která tam bude, protože jinak ten stát to prostě nedokáže zvládnout finančně.

>> Souhlasím.

Já znovu říkám úplně v krátkosti.

My máme důchodovou reformu postavenou na čtyřech pilířích.

Ty dva současné, které už fungují – to znamená průběžný systém a soukromé připojištění – a k tomu mezigenerační solidaritu: 3% body z daní dětí asignovaných na důchody svých rodičů.

A čtvrtý pilíř, ten je ten nejdůležitější – zřízení důchodové pojišťovny, do které by stát vložil majetek a to, co by z ní vlastně vydělával, tak jako je to třeba v Německu, kde jsou 4 důchodové pojišťovny, tak tím dofinancováváte.

>> Uvidíme, jestli se vám to ve vládě podaří.

Uvidíme, jestli to zvládnete a ponesete za to zodpovědnost.

Ne, nejsem sice ve vládě. Kdybych byl, bylo by to trošku jiné, ale jsem součástí vládní koalice a neseme za to zodpovědnost.

Jdeme na další téma.

Pánové, pane Bartošku, pane Seďo.

Viděli jsme tu první vlnu uprchlíků – zhruba 80 000 z nich.

Některí se vrátili, ještě pár tisícovek tam zůstalo.

Hrozí další migrantská vlna podle toho, co víme. Mohlo by se to odehrát. Už zítra zvládá Španělsko a Evropská unie tuhle situaci?

Budeme se teď bavit o Španělsku.

Bylo tam nějakých odhadů zhruba 72 000, co přeplavali do Seuty, a většina z nich – absolutně většina z nich – se vrátila.

Eh, myslím si, že Španělsko patří v rámci Evropské unie k těm státům, kteří skutečně mají poměrně otevřený přístup, co se týká příchodu migrantů.

Myslím, že v nedávné době tam legalizovali pobyt zhruba asi půl milionu.

>> Ono to bude asi víc.

Uvidíme, kolik to bude nakonec.

Milion 200 000. Ale mluvilo se zhruba o půl milionu – milion 200 000 žádostí – o to, aby půl milionu potom bylo následně akceptováno.

A tak jak jsem měl možnost sledovat ten vývoj těch, co tam přišli v té první vlně, tak to bylo poměrně masivně podporováno sociálními sítěmi a my bysme se měli klást otázku vlastně – kdo za tou vlnou stojí? „Jděte tam, jste tam vítaný, všichni vás chtějí a bude to tam fajn."

Vlastně za tím stojí – protože tyto migrační vlny samozřejmě nejsou dobré pro Evropu. Byť jste se ptal na celková čísla, tak oproti předchozímu roku se migrace snížila o 35 %.

Viděl jsem reportáž, kterou jste měli asi před 14 dny, kdy jste popisovali jednotlivé migrační trasy přes Řecko – pokles o 77 %. Z Afriky pokles v jednom případě o 17 %, v druhém případě asi o 44 %.

Ne všude se to tak daří, ale ta migrace skutečně ten migrační pakt funguje a ta migrace jde dolů.

>> Eh, pane Rajchle, jak to vidíte vy?

Já se to – a to se ještě ptám – jestli Španělsko. Vy jste řekl, kdo za to může. Ale jestli pokud legalizujete takové obrovské množství uprchlíků, přestože to nejsou uprchlíci z Afriky, ale jsou to vlastně lidé, kteří přišli z Latinské Ameriky – eh – tak přece jenom, jestli to neláká ty lidi, aby přišli do Evropy.

Samozřejmě mě tady teď napadla taková ta legendární bonmó z jednoho českého filmu, když slyšíme, jak se to všechno vyvíjí dobře, když tam říká: „A bude to stačit, Antone Pavloviči?"

Myslím si, že nebude.

Prostě ta současná situace je naprosto evidentně mimo absolutní kontrolu, jakoukoliv kontrolu.

Španělsko udělalo obrovskou chybu touhle pozvánkou – tím, že se prostě rozhodlo legalizovat nelegály.

Já nevím, jak dá legalizovat něco nelegálního.

Pro mě je to úplně nepochopitelné.

Tím samozřejmě si Španělsko zadělalo na tenhleten problém.

To je jednoznačné.

Oni mají navíc jeden velmi nešťastný rozsudek.

Španělský nejvyšší soud v roce 2020 v kauze MN a ML proti Španělsku rozhodl, že komukoliv, komu je méně než 18 let jako migrantovi, který přijde bez doprovodu, nemůže být poslán zpět do země svého původu.

To znamená, ti migranti tam chodí a všichni prohlašují, že jim je 17 let. A tím pádem samozřejmě se dostávají do tohoto režimu.

Strašný problém.

To samé – Evropský soud, Aláča Kapelí versus Itálie, který zabránil Itálii označit za bezpečnou zemi původu jakoukoliv zemi, kde by ten daný uprchlík mohl být pronásledován pro svojí sexuální orientaci nebo pro svoje politické přesvědčení.

Takže každý prohlásí, že je homosexuál nebo že je křesťan, a už prostě nemůže být navrácen.

To je prostě absolutní fiasko.

>> Nefunguje tedy. Nefunguje migrační pakt.

Ono je to jakoby při tvrzení.

Ale když se podíváme na ta čísla – a to ještě před migračním paktem – tak skutečně i v tom Španělsku je ten pokles 38 %, v Řecku 77 %.

>> Obecně počet migrantů, kteří přichází do Evropy klesá.

>> A na to to je to ten bonmó, který jsem tady použil.

Ale ten zásadní problém je, že ten migrační pakt – to je sbírka asi 10 dokumentů, není?

Přesně 10 dokumentů.

Nejdůležitější – já ho tady mám – je to nařízení AMMR, které prostě v článku 56, 57 a 65 určuje, jakým způsobem probíhá ta redistribuce. A o to celé jde.

Ono je to prostě zabalené v tom krásném obalu toho, že budeme rychleji vracet.

Reálně jde pouze o tu redistribuci – o to, aby ten problém, který si způsobilo Německo, Francie, Španělsko, byl prostě rozprostřen na více zemí.

A já to odmítám.

To není o solidaritě.

Kdyby Španělsko postihlo zemětřesení nebo požáry, tak já tady budu první hlasovat pro to a tím půjdem pomoci.

Ale oni si to způsobili sami a já nevidím jeden jediný důvod, proč my bychom měli vzít každý rok 30 000 migrantů, případně zaplatit 15 miliard Kč proto, že si někdo způsobil problém sám.

Opravdu ne.

A jenom poslední – máme výjimku, abychom byli spravedliví. Máme výjimku.

To je ta salámová metoda za dva roky.

Za dva roky nám řeknou, že už přestala platit.

Ale jenom ještě poslední poznámka.

Víte, kdo samozřejmě organizuje celé tyhle průvody, jak říkal tady pan kolega Bartošek, že to je na sociálních sítích. Jednak jsou to ti převaděči ilegální, ale především jsou to ty politické neziskovky. C, Seawatch, SOS Humanity – tři největší neziskovky, které brázdí vody Středozemního moře a nabírají tam ty uprchlíky. To trochu jiní uprchlíci, než ty, kteří přišli.

No jasně, ale to je samozřejmě – i politické neziskovky se snaží tyhle uprchlíky nabrat. A jenom poslední větu k tomu. Víte, kdo je platí?

>> Spolková republika Německo.

>> Spolková republika Německo.

>> Jednoduchá odpověď.

Eh, sám velmi dobře víte, že pašeráctví je potíráno a jsou úspěšné zásahy proti tomu.

>> Co se týká těchto organizací, eh, musel bych si k tomu sehnat přesná data, ale říkám vám, že oni nejsou ti hlavní. Hlavní jsou pašeráci a nelegální převod migrantů.