2026-08-26 - Studio Berlín - Doc Radim Valenčík CSc - Change-7 AI vzdělávání a Palantir

[hudba] [hudba] Vážení a milí posluchači, vážení a milí diváci, co se díváte ze záznamu. Já vás vítám při poslechu dnešního vydání pořadu Pozvání přijal.

V dnešním pořadu se budeme věnovat několika zásadním tématům, která spojuje rychlá proměna světa pod vlivem technologií, umělé inteligence a nového geopolitického soupeření.

Podíváme se na čínskou misi Čang'e 7 a nový závod o měsíc, na budoucnost umělé inteligence a otázky soukromí na využívání knih a lidského vědění při vývoji umělé inteligence, na zhoršující se schopnosti žáků a studentů i na proměnu vysokých škol.

Otevřeme také téma společnosti Palantir a rostoucího propojení technologických firem, armád, státu a umělé inteligence.

Kdo bude v budoucnu skutečně držet moc? Demokratické instituce nebo technologické elity?

No a právě o tom všem budu dnes hovořit s docentem Radimem Valenčíkem, kterého tímto ve studiu v Berlíně srdečně vítám.

Pane docente, pěkný dobrý večer.

Tak já také vítám všechny, kteří se dívají. Kteří mají tu odvahu se dívat. Tahle šíře toho záběru mě zaskočila, takže když aspoň na půlku od otázek odpovím, tak budu sám se sebou spokojen, protože to téma je široké, aktuální a důležité. Takže pojďme k tomu. Budu se snažit maximálně v rámci svých možností odpovědět.

Než se dostaneme k prvnímu tématu, tak já jenom opakuji nebo připomenu našim posluchačům telefonní číslo do studia: 734 8079. Můžete posílat panu docentovi SMS s vašimi dotazy.

A pak bych vás chtěl požádat o dobrovolné příspěvky, o podporu Svobodného rádia na bankovní číslo účtu: 2700918911/2010, protože se nám blíží konec měsíce a ještě jsme tam jaksi nedosáhli částky, která nám umožňuje ten provoz. Takže pokud můžu poprosit a vy máte tu možnost, tak budeme rádi, když nás podpoříte.

Pane docente, než se dostaneme k tématům, která jsem zmiňoval na začátku, povězte nám něco o nedávné akci, která teď proběhla. To byly Příčovy, další vlastenecké setkání.

Tak jenom takových pár poznámek. Přičemž nejdůležitější postřeh jsem neudělala já, ale Maruška Neudorflová. To je paní v nejlepším věku. Já mám zakázáno její věk uvádět od ní a dokonce se jí nelíbí, když na některých setkáních nazvu ji doktorkou, ale je to žena, která je obdivuhodná právě tím, že neustále má o vše zájem, chodí na turistické výlety.

Ale teď k těm Příčovům.

Účast byla opět velká. Těžko se to dá srovnávat, ale myslím, že tam byl nějaký nárůst počtu občanů, kteří se tam sjeli.

Tentokrát policie již netolerovala provokace ze strany Orgánů a jeho partií, což je taková docela zajímavá a nepochybně pozitivní věc. Protože to, co si tato skupina dovolovala, to už bylo opravdu něco hodně nad nějakou mírou.

Naopak policie dobře regulovala dopravu, chovala se vstřícně a podobně. To si zaslouží skutečně uznání.

Pokud se týká samotného průběhu, tak přestože začalo to lijákem, tak se asi po 20 minutách počasí umoudřilo a bylo ideální. Nebylo tam ani vedro.

Jako vždycky probíhaly paralelně dvě věci. Jednak to, že se setkali lidé, kteří se třeba rok neviděli, setkali se přátelé s přáteli a diskutovalo se v loučištích s tím, že nikomu nic neuteče, protože plný záznam na TV Raptor existuje.

A na druhé straně probíhaly tři velké panely, mezi kterými byl vždy nějaký menší kulturní program, aby si mohli potom všichni popovídat.

Bylo tam i velmi dobře zajištěno občerstvení, včetně možnosti docela kvalitně poobědovat.

Tak mě nejvíce zaujal první panel, který byl věnován médiím. O tom, jak jsou naše, jak naše mediální mainstream v čele s vlajkovou lodí ČT, jak je objektiv, vyvážený, úplný a podobně.

Bylo tam velmi užitečné srovnání, přednesené porovnání TV Prima a ČT, která se chová veřejnoprávněji, nebo přesně řečeno, která se chová ve smyslu toho, co by veřejná média měla dělat. Vyšla z toho Prima mnohem lépe.

Například pokud se týká okruhu účastníků, pokud se týká chování moderátorů. Moderátor není, aby sugeroval myšlenky. Moderátor má naslouchat a snažit se dospět k tomu, jak to je, nikoliv aby sugeroval některým účastníkům svůj názor. To takovýho moderátora by měli okamžitě vyhodit, zejména z veřejnoprávního média.

Takže to bylo velmi užitečné.

Bylo tam řečeno, že by naopak bylo dobré, kdyby každé médium řeklo, z jakých zdrojů je financováno a uvedlo všechny hlavní zdroje. Což by také pro některé, které se dožadují veřejné podpory, nemuselo být příjemné.

A když někdo řekne: „Mě financuje dejme tomu taková finanční skupina," tak je to poctivé. Není na tom nic špatného a každý může takto poslouchat.

Bylo to srovnání s prvorepublikovým modelem, kde pokud se týká tištěná média – protože tehdy nebyl internet, jak někteří možná ani neví – každý deník, protože jich bylo více a každá strana měla svůj, tak se vědělo: „Tento patří agrárníkům, tento patří lidovcům, tento patří sociálním demokratům, tento patří národním socialistům."

A tak se vědělo, z jakého jsou ty zprávy podávány. Člověk mohl porovnávat.

Dneska, když se podíváte, tak všechna ten mediální mainstream tištěný, tak to je jak přes kopírák, včetně komentovaného zpravodajství. To je hůř, než to bylo za minulého režimu. Protože vím, že můj tatínek – já jsem to potom dělal po něm – když se něco semlelo, tak kromě Rudého práva, které se kupovalo po cestě do práce, Mladé fronty, která k nám chodila domů, tak si ještě koupil Rovnost, Lidovou demokracii, případně Zemědělky. Protože v různých dobách si v některých těch novinách dovolovali více, v některých nikoliv. A měl celkový přehled o tom, co se děje.

Dneska v tom mediálním mainstreamu to není.

To každý, kdo sleduje, tak vidí, že je to unizono, jakoby předepsané, nejen u nás, ale i v těch zemích, které jsou podobným livem jako my.

Takže to byl ten první blok, který mě zajímal nejvíc.

Tahounem byl Petr Žantovský, ale lidé buráceli potleskem a já se nedivím, já bych taky tleskal. Tam byla uvítána paní Kociánová, která tam vystoupila také velmi, velmi, velmi dobře.

Já vím, že to je váš konkurent a to bych neměl chválit, ale je potřeba to uvést.

Druhý byl bezpečnostní blok, který byl také velmi dobrý. Koleta Štefec tam vystoupil skvěle a další táhl to Stanislav Novotný.

A třetí blok jsem neabsolvoval. Jednak protože jsem se chvíli ještě musel věnovat rozhovorům s těmi lidmi, které jsem delší dobu neviděl, a něco s nimi dohodnout. A jednak už měl tlačí čas, abych šel do Prahy.

Nicméně celkem jsem o něm byl informován.

A v neděli, v rámci našich pravidelných online setkání, kde byli zváni jako vzácní hosté všichni, co se zúčastnili, aby poreferovali o svých dojmech, myslel jsem, že tam bude větší účast, ale nakonec jsme to nějak dali dohromady. Takový největší postřeh měla právě zmíněná Maruška Neudorflová, která kriticky se vyjádřila k jedné věci. Že to nebylo špatné, že se dobře poslouchalo, lidi byli strašně fajn, neformální, rozhovory byly také velmi dobré, ale že oproti loňskému roku postrádala dotažení některých věcí do konkrétních pozitivních řešení. Že my jenom s kritikou toho stavu a s takovými až katastrofickými vizemi, nebo s tím, jak je to obtížné řešit, tak nevystačíme.

My potřebujeme docela jasnou cestu toho, jak dosáhnout pozitivních změn. Proto se také zabýváme tou vizí, kterou nazýváme a není to náhodou perspektivní, čili až za horizont dořešení současných problémů vidící realistickou vizi, to znamená o reálné síly, které jsou schopny prosadit se opírající se k formování, která sama přispívá a přitahuje ho v tom, že dává odpověď na otázku smyslu života a bytí a motivuje člověka.

Jo, takže to si myslím, že tamto je potřeba posouvat všechny výstupy. Ale nelze se spokojit jenom s kritikou vztahu. To už dneska opravdu nestačí.

A možná jen taková perlička. Podobně jako loni, tak i letos tam byl kromě panelistů zájem o jednu osobu, kolem které se shromáždilo. Já jsem to žertem nazval druhé centrum, protože jednou jsem byl za minulého režimu, kdy jsme měli takový diskusní spolek velmi chytrých lidí, profesorů a tak dále. Tak jsme byli nazwáni druhým centrem ve straně, což nebyla pravda. A dokonce z toho nebyly ani žádné postihy.

Tak tentokrát to druhé centrum a to fakt je s obrovskou nadsázkou reprezentoval Petr Hájek, šéfredaktor protiproudu, který docela zajímavě povídal o tom, jak je jeho médium perzekováno a jak to mají ošetřeno, aby byli schopni, v uvozovkách, vysílat. Tedy respektive pokračovat ve své, jak řekl, činnosti, což nejde, ale činnosti.

Takže potud Příčovy. Vy osobně jste tedy s Příčovami byli spokojeni?

No, samozřejmě. Jednak obsahově to bylo docela zajímavé, i když Maruška určitě má pravdu v tom své trdičké připomínce. A jednak jsem tam potkal spoustu fantastických lidí, které vždycky rád vidím, se kterými si vždycky rád popovídám a se kterými se dohodnu na některých věcech, které se týkají toho, na co kladu důraz a podobně.

Výborně, pane docente. Já vám děkuji za tento komentář k Příčovům. Pojďme nyní na první téma, kterým je Čang S7, protože Čína míří k jižnímu pólu Měsíce, kterým hlavním cílem Číny je průzkum v oblasti jižního pólu měsíce a především hledání vodního ledu v trvale zastinněných kráterech.

Vy už jste o tomto tématu. Vy jste ho nastínil v minulých pořadech, myslím, že buď minulý nebo předminulý. A já bych vás chtěl poprosit, nejdřív seznámit naše posluchače, o co vlastně v tomto projektu Číňanům skutečně jde?

Tak já jsem z vašeho podnětu, když jsme se tak předběžně bavili o tom, o čem budeme dneska hovořit, tak jsem si našel, co to znamená ten Čang. Podle kterého se ta mise jmenuje. Bude to možná zajímat i posluchače, protože je to docela zajímavé.

Čang je měsíční bohyně v čínské mytologii. Je to krásná žena, ale přímo spojená s interpretací Měsíce. Měsíčnanka nebo bohyně Měsíce, takhle. Podle legendy prý vypila elixír nesmrtelnosti a vystoupila na měsíc, kde žije se svým králíkem.

Skutečně se ten tak jmenuje.

Také si pamatuji, že vlastně první vozítko, které jezdilo po měsíci české, se jmenovalo Nefritový králík. Takže oni se nebojí použít svoji vlastně takovou tu mystickou, mystické pojmenování, symbolické. Ale to je v pořádku. Ona vlastně nás a také je pojmenována po bohyni lovu Artemis, že jo. Takže to je, jestli ta možná chce ulovit toho králíka, to nevylučuji.

A on si na něm nepochutná, když je nefritový.

A pak je druhá věc, která je méně veselá. Ta mise byla odložená a patrně o dost dlouho. A to teďka řeknu proč.

Oficiální zdůvodnění bylo, že se blíží tajfun. Druhá možnost je, že krátce předtím, něco přes měsíc, došlo k havárii nosné rakety Dlouhý pochod, která vysílá sice jiné objekty, ale pracuje se stejným typem motoru. A patrně nebylo ještě dořešeno, přesně v čem bylo tehdejší selhání. Patrně to byla i chyba motoru. A prostě ta mise je natolik významná, že přestože není pilotovaná, Čína se rozhodla ji nevyužít.

A jestli to je jenom zdůvodnění tím tajfunem, který tam také je, to můžeme jenom spekulovat. Může tam být ještě třetí důvod, který naznačují některé formulace v té oficiální zprávě. A to je totiž to, že se ukázalo, že ten význam těch kladných míst na měsíci je mnohem důležitější například z hlediska možnosti instalovat tam robustní kvantový počítač. A jestli je potřeba některé věci nově ještě prověřit a k tomu třeba upravit přístroje nebo podobně, tak naopak to nemuselo být jenom to negativní, čili to, že se liší motory u podobné rakety. Ale to prodloužení vlastně sleduje ke zkrácení té doby vybudování funkční trvalé stanice na měsíci. Ostatně není kam spěchat, problémy mají všichni a ty termíny se patrně budou protahovat.

I když si myslím, že ta doba, kdy budeme svědky fascinujících objevů, není tak vzdálená.

Snad jen jedna taková zajímavá věc. Většina posluchačů asi zná, ale stojí za to i připomínat, že ty unikátní vlastnosti toho jižního pólu objevila indická sonda. Takže ten okruh těch subjektů, které nejenom soutěží o měsíc, ale jsou schopny přinášet zásadní poznatky, je mnohem větší.

V podstatě se dneska svět polarizuje na dva soutěžící subjekty. Jednak je to Spojené státy spolu se svými aktivně spolupracujícími zeměmi. Jejich jsme součástí i my. A je to potom čínská skupina, kde Čína hraje dominantní roli. A tam je také Rusko a spousta dalších zemí, které jsou blízké BRIXU, bych řekl. A Indie zatím není úplně přímo účastníkem té čínské skupiny, ale uvidíme.

Raketa byla stažena z rampy, přestože tam už měsíc byla. Nový termín neexistuje a je potřeba ještě říct, proč neexistuje.

Je potřeba říct, že je nesmírně důležité mít vyhovující startovní okno. A to je dáno náklonem měsíce a náklonem země. Protože ta mise potřebuje naprosto přesné osvětlení jižního pólu, aby byla úspěšná. Už proto, že ten přistávací modul musí přistát v podstatě na 100 metrů přesně. Takže to zdůvodnění toho, že to další startovní okno nebude tak brzy, má také svoji logiku. Nemusí to být jenom výmluva.

Takže se uvažuje, že to může být ještě hodně dlouho. A Čína otevřeně řekla, že tu misi považuje za tak významnou, že nechce v žádném případě riskovat.

Tak teďka vůbec o misi, že jo, proč je tak důležitá?

Ano.

No, eh většina interpretací říká, že ten kráter Shackleton, pojmenovaný po eh polárním badateli, jehož výprava byla snad jedna z nejdramatičtějších a která přes obrovské problémy skončila eh v podstatě velmi šťastně, protože tam hrozilo, že zahynou všichni účastníci. V podstatě tam došlo jenom k následkům. Byla amputace dolních končetin, a to ještě pod kolenem jako největší oběti, a podařilo se mu všechny zachránit.

Nejsem odborník na tuto výpravu, ale pokud si pamatuji, tak to bylo tak.

A eh shodou okolností právě bylo takto pojmenováno místo, kde se ukázalo, že je jedno z nejchladnějších v naší sluneční soustavě.

Uvažuje se jenom o jednom měsíci, že tam může být, který je dál od nás, myslím, že kolem Saturnu oba, ale na dalších i vzdálenějších nebeských objektech jsou teploty přibližně odhadovány nebo naměřeny vyšší.

Tam je eh teplota 20 až 25 Kelvinů, což je zhruba o 250, necelých 250 stupňů pod nulou.

Takže to je teplota nesmírně nízká a jednak se tam udržuje voda ještě dokonce z poměrně hodně starých období vesmíru.

Odhaduje se, že až 2,5 miliardy let je tam ta eh voda zmražená v poměrně velkém množství, což každého napadne, že eh elektrolyzou, kterou není problém na měsíci provést, protože jednak je tam možné instalovat sluneční panely a jednak je tam možné dát nějakou tu malou jadernou elektrárnu jako zdroj eh energie elektrické, tak je možné eh vyrobit vodík a kyslík, což je takové jedno z nejefektivnějších paliv.

Díky nízké teplotě je možné ho i poměrně snadno zkapalnit a díky nízké gravitaci měsíce tam je možné odstartovat s podstatně větším nákladem na vzdálenější cesty do vesmíru.

Eh, já jsem tady ohledně tohoto skeptický.

Samozřejmě, že ten výzkum vesmíru bude probíhat i do větších vzdáleností, že se určitě pokusíme zopakovat nějakou eh obdobu úspěšného Voyageru až zraje čas.

Nicméně jsem velmi skeptický, k tomu se otevřeně přiznávám, pokud se týká nějaké osídlování Marsu, které z řady důvodů — eh Mars je mnohem méně zajímavý než měsíc, svým způsobem z hlediska možného technologického využití.

Může být zajímavý tím, že tam můžeme najít eh nějaké eh důkazy o existenci života.

V současné době tam asi není, ale určitě. Najít tam něco takového, jak dlouho se držel, co bylo nakonec konečnou příčinou jeho zániku, to by bylo zajímavé, ale eh v podstatě eh tam z řady důvodů, eh ta přítomnost člověka už samotná přináší obrovská rizika, protože nedokážeme odstínit to od tvrdého kosmického záření. To nebezpečí, že člověk dostane eh tolik e radioaktivity z tvrdého záření, že se zvýší pravděpodobnost — dejme tomu 100 nebo 200 násobně — že onemocní rakovinou, je hodně vysoká. Ale hlavně tam nic neobjeví, jo. Všechno to, co by tam mohl ten člověk objevit, eh to dokážou dneska už stroje a v brzké budoucnosti to dokážou lépe než člověk.

Takže podle mě zájem o eh měsíc opadne, ale ta dále při současných technologiích je také asi nemožné. Nějaká Proximě Centauri, která je velmi komplikovanou soustavou a jediná planeta, která tam mohla být nositelem i života, tak zanikla.

Dneska tam není nic, co by se dalo třít. Je to soustava tří hvězd, jestli se nepletu, které takovým zajímavým způsobem vzájemně kolem sebe obíhají.

Takže eh sice bude pokračovat výzkum kosmu eh i za periferii naší sluneční soustavy, ale nějaké takové snahy něco nějak osídlit, to jsou velmi skeptický.

Zrovna tak dopravit nějaké suroviny na zemi z vesmíru je také ekonomicky asi neatraktivní.

Za to měsíc je.

Ten je atraktivní například protože obsahuje velké množství tritia eh eh a některých eh dalších eh prvků, které mohou být využity přímo na měsíci a eh mohou tam vytvořit určité zajímavé technologické celky, které budou využívat nižší gravitaci a eh a některé další vlastnosti měsíce, například to, že tam je absolutní klid, když tam nespadne meteorit, eh a podobně.

Eh, můj kamarád je fanda olympijských her, protože tam i já bych snad překonal eh světový rekord ve skoku do výšky nebo v hodu koulí, což jsou sporty, které mně nikdy nebyly blízké.

A možná to je zase můj typ, že jeden z produktů, který se může dostat do takové té snobistické části společnosti jako spotřební artikl draze placený, tak by bylo, eh, sklizené z měsíčního regolitu, jo, což také naráží na některé technologické problémy — třeba jak tam vytvořit vodní formu humusu, aby eh to víno bylo schopno plnohodnotně splnit svoji produkční funkci. Ale určitě to někoho napadne a první láhve, které budou přivezeny z měsíce eh vína, tak asi e v aukci nebudou neúspěšné.

Určitě eh budou, [odkašlání] jak bych to řekl, eh dosáhnou prodejní ceny, která pokryje náklady.

Jak znám, jak znám ty milovníky [odkašlání] vín, kteří nepatří mezi mnohé nejchudší.

Tak a teď už jsem povídal strašně dlouho.

>> No, pane docente, ještě, ještě doufám, povídat dlouho budete, protože já mám na vás eh spoustu dotazů týkajících se eh tohoto programu.

Ten program čínský, eh Chang E7, tak on na něj naváže potom, nebo má na něj navázat program Chang E8.

V podstatě cílem tohoto programu, nebo těchto programů, je mimo jiné i možnost, nebo umožnit dlouhodobé působení člověka na měsíci.

E, alespoň tak je to uváděno.

Eh, plus samozřejmě eh by tam mělo jít i o těžbu vzácných surovin, o získávání v podstatě vzácných surovin, které se na měsíci nacházejí.

Dokážete si nějakým způsobem představit, že pokud by eh Číňané těžili vzácné suroviny na měsíci, že by bylo pro ně ekonomicky výhodné je dopravovat z měsíce na zem.

Je to vůbec proveditelné?

>> Proveditelné to nepochybně je.

Myslím si, že pokud se týká zlata, tak by to bylo ekonomicky — teda bylo by to technologicky proveditelné, ale ekonomicky nevýhodné.

Prostě to zlato by [odkašlání] bylo dražší, než když ho budeme těžit, nedejbůh. Teda jako to bych nechtěl, ne? Když ho budeme eh těžit eh [odkašlání] na Mokrsku nebo v obdobných oblastech, kde vysoké náklady jsou překážkou té těžby.

Eh, jsou tam možná některé vzácné kovy, ale tam bych to zase tipoval, že by byly zpracovány přímo na místě do podoby třeba mikročipů nebo podobně, protože >> mikročipy také potřebují extrémní eh čistotu prostředí, což na měsíci je.

Tam takové vakuum nedosáhneme na zemi a nepochybně by bylo ještě to vakuum, jo. Když, když startujeme z toho základu vákua na měsíci, tak by bylo možné dosáhnout řádově lepších podmínek.

Je tam také minimum otřesu.

Jo, to, jako je potřeba vidět také. To je obrovská výhoda měsíce.

To je — když tam třeba zrovna nedopadne meteorit, nebo eh druhý stupeň nějaké rakety, jak se to teďka vyzkoušelo, jo, tak ten měsíc dost dlouho vibruje jako zvon.

Ale jinak tam není žádná doprava.

Tam eh ten měsíční prach je dokonalý tlumič. Dopadují nějaké mikročástice a podobně.

Měsíc, když je zastíněn zemí, tak je odstíněna eh ta část měsíce zastíněna — zemí — odstíněna eh záření ze slunce, zejména tedy to, těch eh to velmi silné záření eh vysokorychlostních eh částí těžkých prvků.

Jo, to, to je to je taková ta nejnebezpečnější složka záření.

Čili tam třeba jsou optimální podmínky jak pro kvantový počítač, tak výrobu některých technologií, zejména tedy čipů, které si vyžadují extrémní čistotu prostředí, extrémní klid toho prostředí. A potom tyto produkty posílat zpátky na zem, tak by asi bylo reálné.

Na měsíci se také nacházejí suroviny k výrobě těchto částic.

A k tomu, ale já se domnívám, je to můj typ nebo můj názor: Je velmi spektakulární poslat tam posádku několika, většinou nesmírně sympatických a statečných a vzdělaných lidí a teď jim fandit a teď s adrenalínem sledovat, jestli přistanou, jestli se vrátí živí. To je nádhera.

Ale já se domnívám, že v době, kdy bude startovat třeba sonda Artemis nebo kdyby měla stand sonda, výprava Artemis, římská tři, nebo mise Čang osm, tak už budou roboti na takové úrovni, že zastanou všechno po všech parametrech lépe.

To znamená, oni jsou schopni pracovat, jak se říká, sedm krát dvacet čtyři v týdnu. Nepotřebujou skafandr. Případné poškození jejich elektronických částí tvrdým zářením je snadno blokově opravitelné. Vůbec jsou opravitelnější než lidi a hlavně nemusejí se vracet na zem.

Víte, kolik to je paliva, kolik to je nosné váhy nebo kolik je to užitečného materiálu, který můžete dopravit na měsíc? Mým odhadem: buď tam dopravíte tři lidi tam a zpět, kteří tam budou ve skafandrech, potřebují záchod — to taky může být problém, jak se ukázalo. Nebo tam dopravíte třicet robotů. Tak co je lepší, jo, pro vybudování technologií, které mohou být zpětně užitečné na zemi? Nebo aby tam zasázeli, zkolidili a vrátili na zem?

Pane docente, vy jste zmínil Indii a indickou sondu. Víte, mně přijde dost takový zvláštní, že například Německo, ale nejenom to, i jiné členské státy Evropské unie dodnes vyplácejí Číně takzvanou rozvojovou pomoc. Přitom — pardon, no — Číně taky, ale hlavně Indii. A Indie má přitom svůj vlastní kosmický program, což třeba ani to Německo nemá, jo, nebo má, ale prostě v úplně — to se ani nedá o tom hovořit. Takže tohle mi přijde dost jako takový absurdní.

Nicméně já se vás chci zeptat: Je dnešní čínský kosmický program ještě doháněním Spojených států technologicky, nebo už se Čína dostává do pozice jejich rovnocenného konkurenta?

Já myslím, že je v pozici rovnocenného konkurenta dneska. Ono se také ukáže — jedná se trošku o odlišné programy. Čína měla určité štěstí, pokud se týka té mise na odvrácenou stranu měsíce, kde přinesla fascinující poznatky a byla schopna na základě nich trošku přeorientovat svůj program.

A já se skutečně domnívám, že jeden z důvodů toho odkladu může být třeba, že nechce připravovat tu misi Čang sedm jako přechodnou cestu k té Čang osm s lidskou posádkou, ale chce vytvořit podmínky, aby mohla pokračovat v těch robotických misích, které jsou pro využití lunárních technologií podle mě mnohem efektivnější. Nepotřebuje dělat show, ale potřebuje tam vybudovat to, co má skutečně obrovský smysl.

A to nemusí být tak otázka znalená. My jsme s AI dělali určité propočty a ona tvrdí, že během šesti let tam zvládnout vytvoření trvalé roboticky obsluhované základny, plně autonomní, schopné dosáhnout některých věcí, které nejsou na zemi možné. Takže je to možné během šesti let se současnými náklady. To není tak dlouho.

Kdo vychovává děti, tak zjistí, jak těch šest let napřed se to táhne pomalu, když musí člověk měnit plynky nebo je žehlit. Dneska už mají všichni papírové. Moje obě manželky trvaly na tom, že musím je hlídat po obou stranách a ještě potom složeny a hlídali mě.

Ale potom, co to dítě trochu odrosne, tak najednou zjistíte, že těch šest let najednou je to velkej chláp.

Ti, co jsou ve vašem věku, tak ti mají před sebou budou mít možnost sledovat velmi — když tady na zemi dokážeme vyřešit některé problémy — tak budou moct sledovat velmi fascinující vývoj dané oblasti.

Pane docente, ale jaký význam může mít to zjištění? Pokud se skutečně potvrdí, že na měsíci jsou obrovské ledové zásoby vody — jaký to může mít velký význam? Třeba pro pohon — po samotném měsíci, při přepravu nákladů a podobně — tak ten to nemusí být jenom elektrovozítka, to může být právě kyslíko-vodíková, klikové zdroje, které budou na oběžné dráze — z oběžné dráhy k blízkým planetám, průzkumům a podobně. A také při určitých pohonnech třeba vozidel nebo těch takových měsíčních taxíků, jo, protože budeme předpokládat, že se bude nacházet více molybdenu, někde se bude nacházet více rénia nebo podobných prvků, které jsou dneska dost důležité pro některé technologie. Tak je nutné převážet, což bych si tipoval, že tam ta zásoba vody může být využitelná.

To stejně už dibneme jenom kousíček.

Navíc se dá recyklovat, protože — ano — podle mě na měsíci bude dost živo zanedlouho.

K tomu tématu ještě poslední dotaz. Je to spíš taková konspirace, ale já to slýchávám a čtu docela dost často — že v podstatě tím primárním hlavním zájmem — ale říkám, je to fakt jako v rámci konspiační teorie — tak že nemá být ani suroviny, ani nic takového, ale že to má být skutečně vybudování systému, který by umožnil vybraným lidem, zřejmě elitám, na měsíci prostě dlouhodobější dobu — věží a sží pozemskou jadernu.

No třeba tak. Já bych jim to moc nepřálepřál. Já bych vůbec řekl, že tam na měsíci je po většinu dob mluvil o odstínění tvrdého záření. V určitou chvíli to, které jde od slunce — což při určitým nastavení: část toho zářního stínu samotným měsícem a z druhé strany od slunce zemí — ale jinak tam je tolik toho tvrdého záření, které žádný bunkr neodstíní, že i těžce zkoušená země je hodnějším místem pro přežití.

Vojenské využití mi sice také moc nepřipadá v úvahu, protože když by něco doletělo z měsíce na Zem, tak už by to bylo dávno identifikováno a stávajícími technologiemi dost spolehlivě zničeno. Jako mysl, že tam někdo doveze jaderné zbraně a odpálí je proti Moskvě nebo New Yorku nebo komukoliv nebo Pekingu? Je to technologický nesmysl.

Pojďme na další téma, pane docente. My u umělé inteligence zůstáváme. Nyní se budeme bavit chvilku o ChatGPT, protože Sam Altman nastínil představu budoucího ChatGPT, který by se souhlasem uživatele mohl dlouhodobě sledovat obrazovku počítače, zaznamenávat schůzky a hovory a využívat tydlety informace jako kontext vlastně pro další práci. A takový systém by mohl výrazně zvýšit produktivitu.

Nicméně otvírá zásadní otázky, jako je soukromí, kontrola dat a rostoucí závislost člověka na technologických společnostech. No a já se vás chci zeptat, jestli je podle vás takovýto vývoj přirozeným pokračováním umělé inteligence, nebo jsou tady rizika, která jaksi nelze přehlížet.

Tak já si myslím, že špiclování prostřednictvím AI už běží na plno.

Jóm.

Neříkám, že běží třeba přes kopytem a přes tyhle věci, ale nepochybně jsou napojeny určité vyhodnocovací programy využívající umělou inteligenci na sledování telefonních hovorů a podobně, že dochází k monitorování osob různého typu, ať už v zájmu standardní bezpečnostní ochrany státu a podobně.

S tím je nutné počítat a nevidím v tom ale zase žádné fatální nebezpečí.

Nejvíce nebezpečné z toho je, že umožňuje se tím vybírat osoby, které jsou diskreditovatelné, a ty jsou potom dosazovány do pozičního systému, kde se rozhoduje vláda, zastupitelské orgány, zpravodajské služby, ty navenek, které se prezentují jako soudy, média.

A vytváří se taková globální síť vyděratelných lidí, která prostřednictvím umělé inteligence jsou identifikovatelní, permanentně sledovatelní, kterým je umožněno vzájemně kooperovat.

To určitě už funguje.

No, ale proti tomu lze postavit rozum lidí.

Já vždycky spoléhám na to, že ten rozhodující střet se odehraje mezi těmi, kteří díky takovémuto použití moci budou stále více degenerovat.

To vidíme.

Podívejte se na Británii. Tam střídají premiéry rychleji než špinavé ponožky.

A výsledkem je, že se tam dostávají horší a horší osoby. To je naprosto intelektuální rozvrat.

Proti tomu je možné čelit jedině tím, že lidé si co nejvíce uvědomí svou zodpovědnost za používání rozumu a na téhle frontě budou schopni vyhrát i s pomocí třeba AI, která tam, kde si ji člověk naučí používat s využitím svého rozumu, je nesmírně užitečná.