„Západ obětoval Ukrajinu.“ P. Robejšek: USA by za nás bojovaly? To tvrdí jen intelektuální pěšáci.

[frknutí] Dnes uvidíte, >> Ukrajina byla obětována, zneužita a je dále ničená eh při uspokojování anglosaské nenávisti vůči Rusku. Eh mně je upřímně líto, kolik lidí, mladých, starých, kolik hodnot, co všechno se téhle zemi muselo udělat, aby nakonec zjistili, že eh je to stejné jako když Napoleon zaútočil na Rusko. Velmoci se rozhodnou, rozhodují o malých státech. jak se jim toho hodí. To znamená to třeba platí i o ty absurdní hypotetické představy třeba i naší elity, že eh existuje něco takového jako paragraf 5 v NATO smlouvě, že opravdu by Američani bojovali za nás. To jako to je to to já nemám pro to pojem, který by byl slušný. Každopádně je to intelektuálně třetiřadé. To je to jsou intelektuální pěšáci, kteří si myslí, že něco takového má opravdu obsahuální drzost od těch, kteří vědí, že to tak není, ale přesto to říkají lidem na ven. >> Sergej Lavrov opakovaně prohlašuje, že Němci chtějí znovu válku a ruská diplomacie systematicky pracuje s paralelami na rok 1941. Je to propaganda, ale zdá se, že možná funguje, protože Berlín sám dodává materiál. Největší zbrojní program od války, debaty o raketách dlouhého doletu. Ministr obrany mluvící o krik šticht, schopnosti vést válku. Kolik z Lavrovova výroku je cynická rétorika pro domácí publikum a kolik je reálné čtení německé remilitarizace. >> Tak prostě západ je s Ruskem ve válce už delší dobu, že jo. To jako je řekl bych minimálně od roku 2014. 2014 to se dá hovořit o válečném konfliktu. Ve válce se vždycky lže. Ve válce se vždycky používá propaganda e na obu stranách. To znamená, že eh to, co citujete od Lavrova, eh je je jistě z části e propaganda pro domácí potřeby. Prostě taková jako eh z části toho může být eh i jako e rostoucí a silnější a stále věrohodnější varování. Německu a e západu, že eh jejich podpora eh řekněme partyzánských akcí Ukrajinců na ruském jako daleko v ruském nitrozemí e je považována za za nepřátelský akt a e může být a jestli to tak bude pokračovat, tak i bude zodpovězena útokem na jednu z těch zemí, na nějakou specifickou Ou, eh specifickou fasilitu, to znamená na nějakou továrnu nebo na nějakou základnu, nikoli nějakým masovým útokem, ale prostě jakýmsi dokázáním toho. Podívejte se ty červené líny, o kterých hovoříme, ty opravdu existují. Jo. Eh, to si myslím, že je e, to si myslím, že je eh, to, že, že, že to kmitá nebo ozývá se to v té v té v té v těch Laberových a vůbec ve všech ruských projevech, včetně i těch Putinových, e, na adresu na adresu e eh Německa. Přičemž zároveň si myslím a možná se k tomu ještě dostaneme, zároveň si myslím, že eh e Lavrov tu nebezpečnost militarizace západu, takové ty ta hesla válka s Ruskem do tí let nebo takové to všecko, co známe, že tomu jako opravdu starý praktik nemůže úplně věřit. Ale člověk neví, vzhledem k tomu, že Rusové mají samozřejmě velmi senzibilní a a nepěkné zkušenosti s tím, jak západ od Napoleona až po Hitlera se na Rusko díval a jak se k němu choval. Takže je to možné, že je tam i jistá stopa eh opravdových obav, ale řekl bych hlavně, že jde o hlavně, že jde o varování e jakýmsi jakési uhození na stůl. Dejte si pozor, eh, naše trpělivost má hranice. >> Německo zbrojí tempem, které nemá od roku 1945 obdobu a zároveň jeho průmysl prochází nejhlubší krizí poválečné éry. Učebnice říkají, že to je nejnebezpečnější kombinace, vojenský vzestup na ekonomickém sestupu. Souhlasíte? A kdo by měl mít z remilitarizovaného Německa větší obavy? Moskva nebo Paříž s Varšavou a Prahou? Já upřímně řečeno, právě protože Německo znám hodně dobře, tak o tom militarismu Německa teďko ve všech těch konotacích, pak si je rozebereme v jednotlivě, e, trošku pochybuji. Eh, já si myslím, že eh, ten ta taková ta útočnost militaritnost toho eh co eh německá vláda dává najevo a i těch akcí, které eh provádí, má jasné limity, má jasná omezení. Ten první ještě tak úplně e jako celkem nepochopitelný. Já si myslím, že investice do zbrojení jsou eh do značné míry službičky nebo vyjítí vstříc eh průmyslovému komplexu Německa. Abych to řekl, to je hodně zjednodušující a není to tak pravdivé, ale aby diváci měli strukturální představu, přestaneme vyrábět auta, protože to dělají líp Číňani a budem vyrábět tanky. A jak říkám, to kulhá tenhleten příklad je jenom zjednodušujce, abychom viděli to, že ten to to zbrojení v mých očích není podložené opravdovou vůlí a přesvědčením o tom, že ty na zbraně budeme schopni a ochotni použít proti Rusku. Proti tomu a to to už jsou teďko argumenty, které za kterými si stoproc stojím. Německo ani žádný evropský stát nemá bojeschopnou armádu, aby jakýkoli stát si něco takového jako bojeschopnou armádu vybudoval, potřebuje minimálně 10 let. Německo je společnost, která nemá bojechtivou populaci. Ten ten ta degenerace skrze blahobyt vede i k tomu, že eh voják jako zabiják, který zabijí pro dobrou věc, ale prostě je to zabiják, je je eh pro pro průměrného Němce postava, která se vyskytuje maximálně v nějaké videohře, >> ale to není soused od vedle. A konečně a to s tím vlastně velmi úzce souvisí bojeschopnost lidí poznačených, negativně poznačených konzumismem. To znamená už prostě to, jak jsou fyzicky fit, jak co by dokázali prostě 30 km v noci s ruksakem a druhý den ještě bojovat. Já takové lidi v mém okolí v Německu neznám, nebo jich tak málo, že by to vůbec nehrálo žádnou roli v souvislosti s nějakou bojechtivou a bojeschopnou armádou. Takže já bych řekl, ve skutečnosti z toho militarismu, e, z toho deklarovaného militarismu Německa by vlastně by nemusí mít vztah. Nikdo nemusí. německá společnost je, ale to sdílí s ostatními společnostmi Blahobytnu a západě není schopná boje. >> Ta malá to je Eva. Je ještě malá, aby chápala cenu za svobodu poslouchat si, co chci [hudba] a dřív než ti ostatní. Tohle jsou teď ti kluci, co je zajímá, kdo, co a kdy poslouchá. [hudba] Eva nám vyrostla. Teď chce zase ona poslouchat dřív než ostatní to, co jí baví nejvíc. A tady paní soudružku, vychovatelku ze svazu ČSM taky zajímá, co Eva poslouchá a proč. Eva teď poslouchá jen malé nezávislé redakce, protože velký muž nevěří. Ty jí neřeknou [hudba] nic dřív a poslech je i zdravější. Teď už nikdo z kluků na dveře neklepe. Funguje to jinak. Tenhle říkal něco o sviních a chce, aby se Eva cítila sama. Tenhle zase říká, že Eva je proruská, protože byla na Václaváku s ostatníma dezolátama a tenhle jí zas straší jistou smrtí. Tady se ale spletli. Eva nové tenisky nepotřebuje. Ona ví své a dřív než ostatní. Za cenu pouhých tří kafí >> dřív než oni. Podpořte nezávislou žurnalistiku. S předstihem, bez reklam, bonusový materiál, zvuk pro poslech, komentáře, redakce bez cenzúry na sítích pouze za 149 Kč měsíčně. Odkaz na web Herohero pomocí QR kódu nebo na webu svedom-naroda.cz. Po čtyřech letech války, fronta se hýbe po kilometrech. Ukrajina má krizi mobilizace, ruskoválečnou ekonomiku, západ únavu. Vy jste od začátku říkal, že válka skončí dohodou velmocí přes hlavy Evropanů. Zatím se to plní do písmene. Řekněte tedy druhou půlku předpovědi. Jak bude vypadat ta dohoda, kdo ji podepíše a co v ní bude stát o nás? >> Západ obětoval Ukrajinu. To je třeba si říct. Eh, nebo takhle Ukrajina byla obětována, zneužita a je dále ničená eh při uspokojování anglosaské nenávisti vůči Rusku. O ní by se dalo hovořit. Ta není jenom emocionální, ta má jako reálné podklady, že jo, ekonomického, mocenského charakteru, ale je to ve skutečnosti jako trvalé odmítání zžít, smířit se s tím, že existuje velké Rusko a Ukrajina byla ten zatím nejnovější eh nejnovější oběť pokusů tomu zabránit. A mně je upřímně líto, kolik lidí, mladých, starých, kolik hodnot, co všechno se téhle zemi muselo udělat, aby nakonec zjistili, že eh je to stejné jako když Napoleon zaútočil na Rusko, že to je velký problém tuhletu zemi porazit, né neřešitelný. Eh, podle mého názoru musíme počítat s tím, že eh nějakési narovnání bude pro Ukrajinu znamenat jako s každým dalším dnem větší ztrátu eh svého území a větší ztrátu svojí moci. A může se dokonce stát, že když to prodlužování bude hodně excesivní, tak může dojít i k zániku Ukrajiny, protože existují okolo ní existují pretendenti, aktéři, kteří historicky mohou ohlásit eh zájem nebo nárok na části území Ukrajiny. Eh to hraje svojí roli. Já doufám, že to tak daleko nedojde, ale ta Ukrajina, která eh bude existovat po po jakémsi smíru, eh bude Ukrajina, která já si to zatím neumím dobře představit, ale obávám se, že to vlastně nebude funkční stát, že to bude velmi velmi slabá entita. No, co bude dál, to se uvidí, ale je to je to prostě velká tragédie tohodle toho národa a na té tragédii se podepsal západ. Vnímáte v této věci nějakou paralelu s Mnichovem? >> Je to je to vždycky to to téma, které jako je tak banální, že se ho až stydím říkat, ale zároveň je to vždycky třeba zřejmě říct. Velmoci se rozhodnou, rozhodují o malých státech, jak se jim toho hodí. To znamená, to třeba platí i o tak ty absurdní hypotetické představy třeba i naší elity. že eh existuje něco takového jako paragraf 5 v NATO smlouvě, že opravdu by Američani bojovali za nás. To jako to je to já nemám pro to pojem, který by byl slušný. Každopádně je to intelektuálně třetiřadé. To je to to je to je to jsou intelektuální pěšáci, kteří si myslí, že něco takového má opravdu obsah. A je to intelektuální drzost od těch, kteří vědí, že to tak není, ale přesto to říkají lidem na ven. >> Otázka, kterou si skoro nikdo nepoložil. Proč má Bavorsko spolková země, ne stát, vlastní zastoupení v Praze? Bavorská diplomacie, bavorské zájmy, bavorský obchod? Je to folklor nebo signál, že v rozpadající se federální Evropě začínají regiony dělat vlastní zahraniční politiku? A kdo další si otevře konzulát, až to půjde? Katalánsko, Sasko, Padánie. >> Já si myslím, že na tom není fakticky není nic špatného. Vždycky záleží na tom, kdo sedí na obou stranách stolu, jestli to jsou lidé, kteří aspoň mají v sobě stopy eh národní hrdosti a a povinnosti sloužit těm, kteří mě zvolili nebo kteří mě tam vyslali. Eh a a nebo jestli tam stojí jenom ta hrabilá smečka, na kterou jsme si zvykli vídat jí v politice v posledních minimálně 20 dvou dekádách. E a eh zároveň a to to je element, který je možná bude pro některé diváky eh nový. Já si myslím, že ta ta historická tendence historická tendence vývoje západní společnosti směřuje k lokalizaci, směřuje ke zjednodušení, směřuje k národu, směřuje ke tradičním hodnotám a tomu by tohle naprosto ideálně odpovídalo. něco jako regionální spolupráce, jo, jako lokální spolupráce, eh, která právě proto, že, eh, Evropa je na tom hospodářsky tak špatně, eh, bude stále více potřeba při kompenzování toho, co už nebudeme schopni dovážet eh z vnějšího světa, to znám z toho velkého světa, kde ještě pořád eh lidé věří nebo ti tykunci, ti hlavní vůdci věří na to, že kapitalismus tady na věky věků a rozjíždějí ho naplno. Říkám, teď je to prostě vlastně taková takový exaltovaný vývoj v Číně k tomu. Tak a teď všichni se na západě se vzájemně se eh neutralizovali, oslabili, zničili a teďko Čína se rozjíždí eh jako kapitalistická velomoc číslo jedna. Já se ptám, kam a jak dlouho? To je ale úplně zase jiná otázka. Trump obchoduje s Moskvou, Peking mlčí a kupuje, Evropa píše rezoluce. Víte, kdysi napsal, že velmoci se vždycky nakonec dohodnou na účet menších. Kde přesně na té mapě leží Česká republika v roce 2026? A existuje vůbec ještě rozhodnutí, které může Praha udělat sama bez dovolení? Pokud ano, jmenujte aspoň jedno. A >> ještě více poslouchat. To umíme jako to naši politici zvládají perfektně. být ještě papeštější než papež. Jako svobodné to není, je to hloupé a je to nezodpovědné a je to nemorální, ale to je vlastně to jediné, co vždycky malá eh malý stát, malý aktér může udělat. Jeho možnosti jsou exdefinicionem samozřejmě velmi omezené, eh, ale přesto se o to může pokusit. Slováci to ukázali nedávno. Maďaři to dlouhá léta pod Orbánem ukazovali. Maďarů je 10 milionů, Slováků je 5 milionů. Jak to, že to našich 10 milionů nedokáže zrodit politiky, kteří vědí, co to je národní hrdost a národní zájmy, kde jsou, kde jsou tady. [frknutí] To znamená, to mě to mě neuvěřitně popuzuje tenhleten stav takové té eh české pivní politiky, která má opravdu bohužel k tomu e chudák Švejk. Nechci to jako já si to ta postava má svoje svoje kouzlo, ale eh má i to ten rozměl toho švejkování, toho takového spoza rohu, posmívání, ale ve skutečnosti zbabělosti. A to je pro mě to naprosto nepřijatelné pro zemi, ze které pocházím, ke které se vztahuji a které přeji všechno nejlepší. >> Evropská unie reaguje na všechno stejně. Další balík sankcí, další miliardy, další regulace. Vy jste ekonom. Spočítejte to divákovi, co reálně zbylo z evropské ekonomické moci. Podíl na světovém HDP klesá. Energie je nejdražší na světě. Průmysl odchází. V čem je Evropa ještě velmoc? A nebo jede podle scénáře Američanů, kteří od dob Hitlera vlastní skrze tajné vazby na politiky? >> No samozřejmě je to tak. Spojené státy nikdy nechtěly silnou Evropu. Ta retorika byla pravním opakem toho, co dělali. To je politika. To člověk si musí jenom přiznat, tak ten, kdo tomu věří, aniž by kriticky přemýšlel, tak je hlupák. Tak to je jeho vina. Eh, politika funguje jinak než eh na na titulních stránkách nějakých eh nadnárodních nebo národních novin. Eh, tahleta skutečnost tady byla. Zároveň jsme slyšeli a ten o to o to větší paradox to je teďko. Jsme slyšeli o tom, že Evropa chce se stát nejsilněji, nejrychleji rostoucím ekonomickým centrem světa. Evropa jako jako velmoc, která se může postavit Číně a Spojeným státům, jako vlastně dom dominující v nějaké nebo hrající v lize, která má úplně jinou úroveň. A ta Evropa dneska je samozřejmě karikatura toho všeho a je to jenom odraz právě toho, že že že chybí velké osobnosti a ty osobnosti, které jsou potenciálně velké, mají těžkou hru eh v konzumismem zdec intelektuálně a morálně zdecimované společnosti. A to je ta evropská je to svým způsobem ironie. Prostě kapitalismus se vytvořil a vznikl v Evropě a také je Evropa je jako je první kontinent, který zažívá e hranice výkonnosti kapitalistického systému na vlastní kůži, na otevřené scéně a ukazuje, že kapitalismus není nekonečný a zároveň a teďko přicházím k tomu, kde by mohla být Evropa velmoc zároveň tím nabízí tomuto chudnoucímu kontinentu, ze kterého vlastně vyšli vyšel ten to hodnotové a intelektuální lešení, které okolo kterého byl postaven celý západ. Evropa to byl ten kontinent, který vytvořil koncepty svobody lidských práv a privátního vlastnictví. Všecko, co co dělá vlastně, co co západu pomohlo k tomu jeho obrovskému obrovskému úspěchu. A to ještě pořád tady je. Já já jsem právě dokončil knížku, která na podzim vyjde, ve které se zabývá mimo jiné právě tímhletím. jestli ta ta druhořadost, ta technologická druhořadost Evropy, která je vlastně metaforicky jenom odrazem toho, že ta představa pokrok je technický. Pokrok znamená se měří počtem mašin na čtedeční metr. Pokrok je rychlost, pokrok je blahobyt a sice nekonečný, že tahleta představa se rozpadá. Tady se rozpadá neschopností elit zdegenerovaných tím úspěchem a eh rivalitou nepřátel, kteří ještě pořád věří na to, že kapitalismus je ta cesta k nekonečnému úspěchu, protože začli později, Čína začli později, dojdou později na to do té slepé uličky a Evropa má pořád ten potenciál. Tady je to podhoubí spíše v těch neživých reáliích, v tom, jak naše evropská města vypadají, co se v nich odehrálo. Něco, co je neuchopitelné a přesto působící, eh, má prioritu právě v tom hodnotovém, v tom v té schopnosti vytvářet nové věci. A ta nová věc, kterou by Evropa mohla nabídnout světu, který jde ještě pořád tou slepou uličkou ke konci kapitalismu, je přemýšlejme o nové konstrukci lidské společnosti, o konstrukci, která není založena na vizi nadbytku, niblžá je založena na představě dostatku, která není jenom materialistická, která má tu materialističnost kompenzovanou nebo vyvažovanou také transcendentálními, idealistickými hodnotami. Společnost, která nemá agresivní pojem vlastnictví a a výkonu. společnost, která prostě reaguje nebo uskutečňuje to, co zhruba před 100 lety eh napsal John Maynard Kanes v textu, který se jmenuje Jak bude jak bude vypadat ekonomika našich vnuků, kde kde ukazuje do 100 let se se západ zcela jistě vyleze z té studny hrabivosti, chtivosti a chamtivosti na světlo toho, co je důležité. My si musíme uvědomit, že ta ta současná západní společnost je společnost ve skrze ekonomizovaná. Všechno je jenom počítatelné, všechno je jenom nastavené na ekonomiku. Všecky sektory společnosti, všecky dimenze našeho bytí jsou zaměřené na to, že jsou služebními sektory ekonomické. A to je třeba změnit tuhle šanci, řekněme z té chudoby a podřízenosti, z té neschopnosti generovat dále ty obrovské růstové prvky, které vznikají v těch dosud dosud se rozvíjejících západních a asijských společnosti. Z téhleté by se dalo z toho by se dalo odvodit něco jako nová superiorita Evropy, která zličťuje tu technospolečnost, do které se svět řítí. Vy jste v roce 2016 zakládal politický projekt na tezích národního zájmu a realismu a neuspěl v tom smyslu, že by oslovil větší počet voličů. Dnes ty šteze vyhrávají volby od Magdeburku po Bratislavu. Byl jste tu s tím jen o 10 let moc brzy, nebo je rozdíl v tom, že realismus musí nejdřív zaplatit každý sám na svém účtu za elektřinu, aby mu uvěřil? Ano, ta ta schopnost lidí pochopit věci je bohužel velmi často vázaná na to, že chybí schopnost abstraktně je pochopit, představit si, extrapolovat nebo se poučit z minulosti a člověk to musí cítit na vlastní kůži. Jako většina našich diváků takoví nejsou. To jsou ti lidé, kteří přemýšlí, kteří anticipují, kteří nepotřebují tu facku, aby pochopili, že je hůř. Ale většina národa je taková. Eh, to je v tomto smyslu to bylo opravdu o 10 let dříve. Eh, mně se mně se podařilo rozeznat ten epochální zlom od toho Big is Beautiful právě k tomu Small is beautiful. ta tendence historického kyvadla od globálních, nadnárodních celků a tím pádem i totalitární vlády, jak jinak než pomocí techniky, směrem k individualizaci, směrem e k lokalizaci, k směrem k lidskosti a řekněme přímé demokracii. Elementy, které jsou někde úplně jinde od nadbytku k dostatku. Všecky tyhlety prvky, to jsem se snažil jako myslet a myslel jsem a eh tak společnost to nepřijala a dobře, tak teď se to učí eh po svém. Eh já k tomu chci prospět, co můžu nejvíc, protože to já pracuju vlastně jenom proto, abych něco odvedl téhle zemi, ke které se cítím vázaný a které se cítím být zodpovědný. Takže reál jste neuspěli, realismus je úspěšný a doufejme, že se brzo prosadí právě tou formou, kterou jsem teďko před chvíl nastínil. >> Poslední otázka. Za rok touhle dobou, jaká je vaše nejodvážnější konkrétní předpověď? Příměří na Ukrajině, AfD v nějaké zemské vládě, rozpad sankčního režimu? >> Tak já si umím představit příměří na Ukrajině. To si myslím, že jako docela ani není moc moc odvážná ta řekl bych. No, doufám, že se nemýlím, ale se vedem právě k tomu i co jsme si tady řekli a co ještě navíc víme, tak si myslím, že to je docela eh pravděpodobná teze. Ty ty ostatní, co jste jmenoval, samozřejmě ty eh podíl skutečné opozice, skutečné alternativy na moci se bude nejenom v Německu, ale ve všech evropských státech posilovat. že máme volby ve Francii LPEN, že jo. To to není eh žádná humanistická revolucionářka, ale je pravý opak Macrona, že jo. To stačí. To stačí.