Vondráš: Uhlí mělo skončit. Teď nás může zachránit před energetickou krizí | Vysoké napětí #129

Stačí kdykoliv ve světě škrtnout sirkou a ten průšvih tady máme znova. A ta sirka škrtla toho 28. února. Minimálně nám vychází, že minimálně p až let se na velkých paroplynových elektránách tady prostě žádná nová výroba nevytvoří, protože nebudou. bysme toho těch 2,3 GW skupiny Seven Pavla Tykače vyndali, tak jsme úplně stejně červení, jako jsou ti okolo nás a sledujeme ceny tepla ve 110 městech v republice a skutečně z toho plynu to vychází pořád, ano, teď zase už zhruba vo 150, 200 Kč výš než z toho uhlí. Naráží to na spoustu evropských směrnic. Energetice zdar a vysokému napětí zvláště. Přátelé, pojďme si na úvod trošku zavzpomínat. Rok 2020, covid. Já vím, nejsou to příjemné vzpomínky. Ceny elektřiny někde u dna. Říkalo se uhlí končí. Rok 2022, úplně jiná situace. Opět to nebudu moc jako popisovat, protože si to ještě všichni pamatujeme. Energetická krize. Říkalo se, uhlí nekončí. Ani náhodou uhlí vydělává raketu. Rok 2024, zase uhlí končí a máme tu rok 2026. Uhlí nekončí. Zapomeňte na to, jak se v tom vyznat. No, když si chcete povídat o uhlí a specificky o českém uhlí, koho si pozvete? Pozvete si Jana Vondráše ze společnosti Invikta Bohemika, který se zabývá touto problematikou 20 25 let. Honzo, >> 28 let. >> Ahoj Honzo. Vítej ve vysokém napětí. Děkuju za pozvání. Je to opravdu 28 let. >> My si budeme tykat. Nebudem předstírat, že se neznáme. Známe se ne 28 let, ale nějaký pátek už to bude. >> Určitě. >> A já mám v dobrém zvyku vždycky na úvod hosta, ať už je mým kamarádem nebo není, trošku ho rozhodit, aby si nemyslel, že to bude mít tak >> jednoduché. Kačka. Seš připravenj na všechno. Tak poprosím o první obrázek, který jsi neviděl. >> Prosím vás, Honza tady sedí v krásném sáčku a člověk by si říkal, tak to je takový ten expert, co nevystrčí paty. Honza je špičkový veteránský běžkař a běží takový ty eh extrémní tratě, vasův běh a podobné šílenosti a a dopadá velice dobře. Todle je odněkaď z Islandu, že jo. >> Todle je letos Islandu z března. >> Tak kam se chystáš letos? >> No, letos už moc ne. Akorát do Liviňa na soustředění, ale v lednu zase bude první bude Rakousko Dolomiťák, za dva tejdny Maria Longa, za tejden moje 13. Jizerská 50 v nepřerušené řadě a pak se rozhodneme, jestli estonské tartu a nebo Vasů běh, protože já jich mám v tom Švédsku osm a za 10 vasovejch běhů je nějaká prý velká medaile. Tak já bych si to chtěl ještě zkusit, abych tu abych na tu medaili dosáhl. Takže přes zimu mám jenom tři věci na programu. Jíst, pracovat, spát a jezdit na lyžích. To je všechno. >> Já si občas říkám, že jsem unavenej a mám tendenci fňukat, ale pak si vzpomenu na tebe pak si řeknu, seš mladej kluk jako já. Takže jasně, všechno chápu. Jdeme na to a budeme se samozřejmě bavit zejména o českém uhlí. Ale začneme v hormském průlihvu. Poprosím o první graf >> a to je vývojcen komodit. Tak to už jsme několikrát tady viděli i v briefingu. Jde nám nahoru plyn, jde nám nahoru elektřina, jde nám nahoru v podstatě všechno. Je to tak. >> Přesně tak. A co s tím, že jo? Takže tady, když bysme se podívali na datum 1. března, vidíte, že všecky komodity byly dole. Ať se podíváme na ropu, ať se podíváme na elektřinu, ať se spáme na plyn. Eh, já jsem před řadu let tvrdil tehdy po té krizi, která byla v těch letech, jak jmenoval, 212, když potom ty ceny spadly a najednou se v roce 24 zase začalo říkat, navážu na to, co jsi řekl na začátku, že uhlí už nebudeme potřebovat, protože se to vyřeší plynem a biomasou a obnovitelnými zdroji. A já jsem už tehdy říkal, heljte, ono to vypadá, že všem otrnulo, že nám uběhly necelý dva roky od té gigantické krize, ta dnešní ještě zaplať pánbů, není taková a že najednou spousta lidí, ať jsou to politici nebo i lidiž z oboru, začínají říkat, o to vlastně nějak proběhlo, je to za námi. Jo. A já jsem tehdy uvoděl takovou jednu větu. Stačí kdykoliv ve světě škrtnout sirkvou a ten průšvih tady máme znova. A ta sirka škrtla toho 28. února. A vidíte, co se stalo. Všecky ty komodity nahoru. Pak to kulminovalo někdy v tom konci března a potom se zdálo, když byla teda jakási ta dohoda mezi panem prezidentem Trumpem a Íránci vo neútočení a o příměří, že se ten problém nějakým způsobem vyřeší. Ono to skončilo někdy kolem 20. července a vidíte, od 20. července nám ty ceny zase znova vystřelily. Co to znamená? Že existuje obrovská zaprvé nejistota. e krize na těch trzích, ale samozřejmě uzavření těch klíčových cest dopravy, jak plynu, tak ropy. Říká se, že je to 20% přes hormuský průliv, ale ono to není jenom toto. Ono je to samozřejmě o tom, že je jakási poptávka zvýšená v Číně, v těch asijských ekonomikách a my budeme muset chtě nechtě s těmi asijskými tygry, když je tak nazvu, budeme muset o ty komodity prostě bojovat. A já jsem zastánce toho, že plyn má stejnou roli jako uhlí v tom energetickém mixu našem, aspoň zatím. Ale že tvrdit, že jde na světě plynu dost a tím bude levný pro vždycky prostě neplatí. A dneska to vidíte, ono ho je sice ve světě dost, ale Evropa ho nemá nebo potažma ho nemá Evropská unie a je obrovsky náročné a nákladné sem ho dostat. A pokud se ještě nějakým způsobem uzavře adentský průliv nebo nebude cesta přes Rudé moře, tak to znamená, že všechny ty tankery budou muset jezdit kolem Afriky a tím se nám to bude nejenom časově všecko zdražovat, prodlužovat, ale samozřejmě znova ještě o to víc nám ta cena poroste. Mimochodem dneska máme 12. října 14:30. Před půl hodinou cena plynu narostla nejvyše od začátku toho posledního února na 83,5 eur za megawhu. Čili nejsme ještě zdaleka v tom obřím průšvihu, v kterém jsme byli v tom podzimu 21 a hlavně 22, ale už se tam pomalinku začínáme naklánět. Tak to je jenom k tomu úvodu, jo, čili ano, energie je na světě, je na světě spoustu ropy, spoustu plynů, obrovské objemy uhlí. My na to máme dneska speciální analýzu, ale je neskutečný problém to sem bezpečně za levno a včas dostat. >> Tak poprosím o další graf a uděláme takový trošku ještě úkrok stranou, protože když se na to podíváme z celosvětového hlediska, tak ta reakce je celkem eh jednoznačná a systematická. I když tady se koukáme ještě eh na eh období 1965 až 2025 a vidíme, že spotřeba uhlí systematicky roste, ale teď předpokládám, že ta reakce toho světa, nemyslím Evropy, ale myslím Číny, Asie a tak dále, bude v tomhleom pokračovat víceméně. Přesně tak, Petře. My jsme si teď, jak jsem říkal, děláme si velmi detailní analýzu, která se týká komodit, nejenom jejich cen, ale dostupnosti vůbec ve světě. A skutečně co se týče Číny, Čína obrovsky investuje jak do větrníků, tak do fotoltek. Já to zeleným neberu tuhletu argumentaci, ale musí se říct i to B a to C zatím. A tady vidíte, že to gro, to červené, to trošku jaksi uvádí do potastu rudou barvu té Číny, že? Tak vidíte, kam se od toho roku zhruba 2000 někdy 9 10 nebo ještě už předtím o 21, čili celý ten hospodářský rů vlastně té té Asie spočívá primárně na uhlí. Vedle toho se tam staví obrovská spousta jaderných elektráren. Eh, mimochodem Čína má za loňský rok přes podílí se víc jak 50 % na podílu na nových investicích do fotolout ve světě, ale pořád je to doplněk. To gro. Vidíte, že tam jednoznačně dělá to uhlí. A když se potom dostaneme k nám, já nechci to teď úplně detailně rozebírat, k tomu se určitě dostanem, ale tady vidíte tu uzonkou tu uzonkovou čáru té Evropy nebo čáru, která se postupně zužuje a pak se k tomu ještě dostanem, co to znamená i z hlediska emisí. >> Dobře, pojďme na další graf a to už se dostáváme do Evropy a to jsou takzvané spredy. A tady musím parafrázovat svůj oblíbený film. A čo si představujete pod takým pojmom spredy? Súdruh Vondráž, súdruh minister. Kby toto viděl a to povem takto. Kby toto viděl soudruch ministr Čepiťka, bysme větě kdě. Takže tady vidíme to, co vlastně způsobuje ten ten výsledek toho, o čem jsi na začátku mluvil. Uhlí, ano, pak už uhlí, ne? Pak zase ano, zase ne a teďka zase ano. Tole je ano. Toto je ekonomická vlastně strana výroby elektřiny a tady v těch čtyřech klikatících se čár máte čtyři základní typy výroby elektřiny ve fosilních zdrojích. Jo, je to paroplin, paroplynová elektrárna monovýroba z plynu, clean dark spread CDS to je výroba z černouhelné elektrárny a Clean Lignic spread, ta žlutá, to je výroba na hnědouhelné pánevní elektrárně. Co to znamená? To je vlastně výrobní marže, kterou ta konkrétní elektrárna je schopná v tom průběhu času v baseloadovém zatížení. To je důležité v tom, kdybyste tu elektrárnu provozovali celoročně v nějakém základu, jo. A tady zjistíte, že u plynu do co vstupuje do toho výpočtu je to poměrně, já to zjednoduším, je to u plynu cena plynu, polovina ceny povolenky a pak nějaké drobnosti uhlí. Je to samozřejmě cena komodity. dvojnásobný podíl ceny emisní povolenky a jsou tam nějaké aditiva na na uhlí. Když se na to podíváte, tak vidíte, že po celou dobu je ta modrá, to je ta monovýroba splynutá, je vlastně záporná. Čili v tom základním zatížení ta světle světlejší modrá vlastně znamená, že ta výroba je pořád ve ztrátě. Proto se v základním zatížení prakticky z plynu vyrábět nedá. Když se podíváte na tu tmavomodrou, to je ta paroplynová, ta vám chviličku jde nad nulou, chviličku pod nulou, ale díky tomu, jak od toho té poloviny toho července, jak vám vlastně ta cena toho plynu znova vyrostla tady, tak vidíte, že ta tmavofialová se dostává znova do poměrně velikého záporu. A naopak, protože mezitím vyrostla ta cena elektřiny, která je tím, která je tím příjmovým parametrem, tak vidíte, že ta červená, to je ta výroba z černého uhlí, už jde do plusu a co skutečně vychází kladně v tuhle chvíli, to je výroba elektřiny na té hnědouhelné elektrárně. Proč vychází olik lépe, než je ta černouhelná, je ta, že zemní plyn, černé uhlí a ropa se obchodují na mezinárodních trzích. Uhlí černého je to konkrétně Amsterdam, Rotterdam, Antverpy. U plynu je to TTF nebo případně naše burza. Ale ta žlutá, to hnědé uhlí se na žádných burzách neobchoduje, protože je naše a k tomu se chci znova vrátit. My Poláci a Němci máme obrovské ještě zásoby uhlí, které bysme mohli těžit bez problémů 100 let a vůbec nejsou vázány na to, co se děje na těch ostatních trzích. A to bylo už i v tom roce a 22, kdy to hnědé uhlí pro nás bylo záchrana. Proto v té době tak masivně začaly ty uhelné elektrány vyrábět, protože ta cena to uhlí, ano, se nepatrně změnila, ale nebylo to nic společného s tím, co se dělo na těchhletěch na těhletěch velkých trzích, jo, těch komoditních. Takže vidíte, že teď jsme někdy od řekněme ano, už od začátku toho března, pak se to tak trošku snížilo zase, ale jak ta cena té elektřiny začala růst a dneska ji máme někde na 140 145 eur za megvodu, tak nám samozřejmě ta uhelná hnědouhelná elektrárna vydělává. A to je zase ten přespho totálního kolapsu. Já tomu říkám tomuhle stavu, já tomu říkám odklad popravy. A jestli je to skutečně definitivní odklad nebo je to na nějakou dobu s nějakými podmínkami to všechno ukáže čas. Protože do hlavy íráncům ani panu prezidentu Trumpovi ne bohužel nikdo nevidíme. >> To je právě ta zásadní otázka. Ty jsi použil termín odklad popravy. Já mám termín podmínečná amnestie. A ona je otázka, jestli to bude jedno nebo druhý, protože pro investice do úhelných zdrojů je to naprosto zásadní. A my se k tomu ještě dostaneme. Já se tě teď zeptám na takovou zásadní věc. Asi vím, co se dozvím, ale co je vlastně eh jako jediný myslitelný prvek, který by mohl to uhlí nahradit? To znamená technologie, které jsou na trhu z hlediska flexibility, stability, podpůrných služeb, možná i ceny? Takhle je to trošku bych řekl složitější na jednorázovou odpověď. Musíme to pojmout z hlediska nějakého dlouhodobého. Samozřejmě z hlediska já jsem zastánce nízkoemisní energetiky. Bezemisní energetika je fixe. To jsou politické hry a vize, které jsou mimo realitu. Ale >> to jsme tady koneckonců v briefingu i několikrát rozebírali na příkladu Tasmánie, která spočítala, že to vlastně jako ani v jejich podmínkách není. >> Ani v jejich není. Jo, ale bavíme-li se o něčem dlouhodobém, tak jsou to samozřejmě nové jaderné zdroje, jaderné elektrány. A teď je otázka samozřejmě, kdy budou, jestli to bude ten rok 40 nebo 42. Já jsem osobně dlouhodobý skeptik v tomhle. Myslím si, že někdy 42, 43, když to všechno půjde, jo, takže ano, v tom základu bude by mělo klíčovou roli hrát do budoucna jádro. Koneckonců Evropa se k němu začíná dneska otáčet. Paní Uršula přiznala před několika měsíci, že se spletla, že to jádro vlastně byla chyba odstavit. Jestliže je to takovádle fatální chyba, tak už by tam podle mého názoru dávno býtí neměla, že? Ale my to bohužel neovlivníme. Nicméně jedna věc je teda jádro, kdy ho postavíme a to je skutečně cesta bezemisní nebo nízkoemisní. A pak je ta druhá, o které ty mluvíš nebo jsi zřejmě myslel a to je otázka těch plynových zdrojů, jo? Tady je zase narážím na to, co to znamená v reálu. Jestliže vám ta plynová elektrárna nevychází v základním zatížení, tak se do té výroby, do té investice nikdo nepohrne. Což se tady děje? Dělo se to v Německu pt let. Mimochodem Němci chtěli postavit asi dokonce 50 GW náhrady uhlí právě v paroplnových elektrár. Nikdo do toho nechtěl jít, takže se to postupně redukovalo. Dneska teda Němci dali, mají legislativu a budou stavět 10 GW všudy. Čili tořadne. >> Jestli to dobře dopadne. Je tam obrovský problém z hlediska toho, kdo to postaví, protože kromě a Mitsubiši tady v Evropě vlastně nikdo není. Čili todle není zákaznický trh, to je dodavatelský trh a ten dává celkem jasněného, že on bude kralovat a budou s tím obrovský problémy i u nás. To je případně na další ještě debatu. Takže ano, ten plyn za určitých okolností, ale zase musí to být součást toho mixu a nemůže to být v tuhle chvíli říct, že skočíme do propasti. Minimálně nám vychází, že minimálně p až let se na velkých paroplynových elektránách tady prostě žádná nová výroba nevytvoří, protože nebudou. Jo. A my do té doby to uhlí musíme prostě držet, protože až se dostaneme k tomu, co se děje v Německu a co jsou dunkleflauté, tak si to můžeme rozebrat na krásných příkladech. Já to tam myslím i na jednom slajdu mám. Takže ten druhý je potom ta biomasa a pak se bavíme, jestli je ta, pardon, je to teda plyn, pak jsme o tom, jestli je biomasa. My biomasové analýzy děláme už poměrně dlouho a eh jak to říkal Cimrman, že jsme zjistili, že vyfukováním kouře do vody zlato nevzniká, že >> nápad jistě dobrý, výsledky nebyly dobré. >> Výsledky prostě až se tady zprovozní dva nové velké zdroje, Mondyí a Škonergo, vyluxujou veškerou volnou další biomasu, která tady je. A jak jsem to řekl před třema lety, paní Kubátové v jednom rozhovoru nezbyde v Čechách ani klacek na opejkání burřtu. >> My teď s dětma chodíme na houby, takže říkáš, že mám radši brát i nějaký to >> ber pro jistotu i do košíku, když nebude dost houb, klidně nějakej klacík se vyhodí. A pak máme ty slavné oze, že jo, podporované. Takže když si potom vezmete, já se nepřu o to, že od někdy od bř od května do září, už ani ne do října, že ty oze pokrou lecos, jo. Ale pak uvidíte i v Německu, že jsou i dunkle flauty i přes léto, nejenom v zimě. A když si pak vezmete jo a když si pak vezmete roční zprávu o provozu soustavyu a podíváte se na průřezově nebo na čtvrtletní zprávu a podívejte se, kolik pokryly větrníky a fotovoltaiky v měsících leden, únor, březen, tak zjistíte, že pokryli od 1 do 3 % spotřeby. Jestliže teda máme 4,5 GW dneska ve fotovoltaikách. Takže i kdybysme je z desetina, což je naprostý absurdista, mít tady 45 GW výkonu, 22 temelínu ve fotov tady všude tady bysme je měli, >> tak oni by pokrali nějakých 20, 15, 20 %. To je přece absurdní. Na to není. Takže ano, jako jsou opě zase součást mixu, ano, ale stavět to na nich prostě nejde. Čili zase jsme zpátky. i to Německo, které už má 204 GW fotovoltají větrníků, tak v tuto chvíli drží 63 GW v součtu fosilů, protože odstavili jádro, tak drží v hnědém, v černém hnědém uhlí, v plynu a v těch, jak obavíme, těch populárních topných volejích, drží přes 60 GW výkon. Čili oni vlastně celou svojí potřebu mají krytou paralelně vedle toho tím fosilním výkonem. Proč to mají? No, protože máte jsou dny, jak sám víš, a tvoje analýzy jsou naprosto brilantní a to je na úplně samostatný téma. Ale já jenom odbočím nebo jsem si našel předevčírem 98. října v Německu v 1900 večer z těch 204 GW výkonu v Oze. Víš kolik bylo v zatížení v tu chvíli? >> Kolik bylo zatížení v Německu? 60. >> 60 GB. A kolik se na tom podílely ty OZE? >> Jednotky procent možná. ani ne >> necelé pů GW, takže 0,27 % to je nic. Takže zase kde jsme? Jsme tam, že bez těch fosilních zdrojů to v tuhle chvíli nejde. A jestliže si Němci ty jaderky vypli, což je m naprosto absurdní věc, ale prostě oni to chtějí, tak to mají, takže oni musí potom vysávat ten výkon z těch okolních zemí a jsou běžný situace a přijdou znova v zimě a přijdou určitě, že bude běžný, že se bude dovážet do Německa 18, 19, 20 GW výkonu, protože oni ho v tu chvíli nebudou mít, protože jak jsi sám ty s tím přišel a já jsem to pak potvrdil taky v těch analýzách, musíš mít minimálně 20 % toho výkonu v rezervě, protože když ho nemáš, tak Tam máš v zimě poruchy, odstávky, havárie, takže ten výkon, který by se rovnal té pokrytí té zimní potřeby, prostě nestačí. Musí být ještě o něco větší. Jo, >> ještě rychlý návrat k tomu plynu využiju, že tady máme pořád ještě tady ten krásnej graf. Hele, tady je vidět, že vlastně ani za tý současný situace nevychází dobře ten spred u těch paroplynů a plynovek. >> To jsem říkal na dokonce se to zhoršuje. Čili ten problém je ekonomickej. >> Dále je problém dodavatelskej. To jsi říkal, ale ono je tam ještě celá řada dalších nejistot. Ona je tam nejistota typu za kolik bude zemní plyn, za koní, za kolik bude elektřina, jak to vlastně celý bude fungovat, jak bude fungovat trh, bude tam metanová povolenka? Jo, to další věci. >> To je další Todle by bylo, to by bylo téma na další hodinu, tak jenom velice ve zkratce. Ano. První věc je ekonomika nevychází. Proč? drahý plyn, relativně drahá elektřina, ale o to dražší plyn, který nám vyrostl od března z 29 euro, dneska je těch 83. Elekřina vyrostla z 90 na 140, čili není to tolik, jo. Druhá věc je teda ti dodavatelé. Třetí věc je, ano, nevíme za kolik sem ten plyn dostaneme. To je další věc. Za čtvrté, kolik si řeknou ti investoři, teda ti ty ti ty dodavatelé, kapexy se zvýšily na dvojnásobek za dva roky. Jo, to by čest vyprávět o mělníku a další. Takže to je další neznámá. A pak je ta pátá, ta z mého pohledu největší, metan, že metan se má teďka začít monitorovat, za další rok měřit. >> Myslím, že to odložili o rok, že jo. >> Je to odloženo. Je to náraz politikat hlavou do voliče. Takže co s tím? >> Řek moc hezky. >> Ale takové to ty ty, co jsme dělali Evropská unie nedávno na Qatar a na Spojené státy, když to nebudete pořádně kluci měřit a kontrolovat, tak my vám za to budeme dávat pokuty. A víš, co řekli před dvěma měsíci Katařani? Cože jste říkali, že nám budete dát pokuty? Tak víte co, tak si je dávejte komu chcete a my vám žádnej plyn dodávat nebudem. Jo. Takže tady končí veškerá legrace, protože my jsme si dali práci zase s nějakým pohledem ještě na plyn a teď naopak, já jsem zastánce toho, že ten plyn tam v tom mixu být musí a musí tam být významně notabene, že nám některý ty uhelný elektrány už dožívají. Tak si jenom tipni, kolik by ji řekl, že Evropská unie se podílí, ne? Evropská unie, to znamená bez bez Norska a bez Anglie. Kolik se Evropská unie třeba v loňském roce jenom orientačně podílela na celosvětové těžbě plynu a kolik na spotřebě procenticky? >> To je úplně marginální, jako Evropská unie těží jednotky procent možná plynu. >> To seš ještě velkej optimista. >> To jsem velkej optimista a vlastní spotřebu sítí včetně Norska, ale myslím z nějakejch jestli 20 % nebo něco takový. Takle >> je, když bysme vzali čistě EU bez Norska a bez Anglie, >> tak Evropa těžilacký rok 0,8 % z veškerého vytěženého plynu. Nizozemsk >> a sama přesně poslední zbytky jsou ještě v Rizoyzemsku, že jo, Groningen. Jinak už fakticky nic. Něco tady Moravské naftové doly, ty drobečky na jižní Moravě, jak tam máme takový ty váhy, tak to je ono. >> 300 200 300 000 kubíků ze 7 miliard spotřeby, že? A potom teda ta spotřeba zase Evropské unie bez Anglie, teda průmyslové bez Norska, tak je zhruba 8 %. Čili Evropa desetinásobně víc toho plynu spotřebovává, než si ho je sama schopná >> jaksi opatřit ze svejch. A to všechno ostatní visí na světovejch trzích. A co bylo zajímavý, když přišla ta předchozí krize, tak se tehdy podařilo dosáhnout toho, že se přeplatily vlastně tankery, který jeli ze Spojenejch států, který směřovaly do Asie. Protože když uzavřeš kontrakt s Katarem, tak ty máš, ten odběratel má podmínku, že ten plyn nesmí přeprodat a nesmí změnit jeho cenu ani nahoru, ani dolů. Když to Američani to neměli a to byla naše klika, že v tom podzimu 21 a v průběhu roku 22, protože ty nárůsty dodávek vůči Rusku šly potom samozřejmě ze strany primárně těch Spojených států, takže my jsme přeplatili Evropani ty tankery, který jely do Asie za ne nekřesťanský peníze, ale aspoň díky tomu jsme temply měli. A v čem se ta situace zmínila? je ještě přece daleko horší, než byla před těma čtyřma lety. >> Na druhou stranu ta infra infrastruktura je jiná. Těch terminálů máme víc, to je zase taky pravda, ale máš pravdu, že i třeba Mezinárodní agentura pro energii, tak jasně říká, že todle je horší. To, co teďka sledujeme, je horší i než hrobný krize, co byly v 70. letech. Samozřejmě se na to kouká z celosvětovýho pohledu, ale teďka už vidíme, že se ta krize valí i na Evropu. >> Teď se valí na Evropu a nemá to konce, protože zásobníky v Německu včera je zpráva s 59,8 %. My jsme na tom trošku líp >> a začíná se už čerpat. >> A začíná se čerpat, protože ten zásobník, to je jako výtah. Ten buď jede nahoru a nebo dolů, jo? Nemůže zároveň načer naskladňovat a zároveň vytlačovat, jo. To prostě není možný. háj příbramy, tam je to flexibilnější. To je, ale to je jinak v tom gro je to takhle, jo. Takže to je výjimečtnost, jo, takže těch rizik, který tady jsou, jsou obrovský spousty. To samý se týká černýho úhlí dovozu, protože samozřejmě se dováží uhlí už i z Austrálie. Samozřejmě ho obrovský spousty má Čína, to jsme viděli. Jo, ale ten, já znova říkám, ten největší hlad jsou a to není jenom Čína a Indie, jsou obrovský články dneska o obrovským růstu ekonomickým v Vietnamu, Bangladéš a dalších zemí, jo, čili ta poptávka je agregovaná z těchhle oblastí, ale oni sami si tam toho velkou část těží. Oni jenom dokupujou, když to my jsme na tom v podstatě závislí z těch 99,2%. >> Je to tak. A to nevošidíme. Tak už se nám ten obrázek trošku omrzel, tak poprosíme o další. A to je tvůj oblíbený, >> to je, >> který ukazuje výrobu elektřiny v Německu, když nejsou úplně ty podmínky takové, jako by si Němci přáli. >> Tak a teď se na to podívejme, co se vlastně stalo. Todle je ukázkový případ 2. 4. října, jo? Čili nejsme ještě v zimě, nemáme tu spotřebu tak dramaticky vysokou. Vidíte, že to je ta červená čára, že osciluje mezi 53 nebo 50 a řekněme nějakými 70 eh GW zatížení, jo. >> A fakticky to v zimě potom je o něco je to výrazně výš, že jo. A teď vidíte, že to žluté to všichni víme, co je. To je to slunce, který nám tam skutečně těch pět dní jelo. Ale já na tom chci ukázat tu obrovskou zranitelnost už teď, nikoliv v té zimě, když už nebude tolik svítit nebo když jsou dunklefa flaute, jo, aby mě nějako jako někdo nechtěl kritizovat, že tady záměrně ukazuju jenom něco, co se zase hodí, jako že jo. Takže tady vidíte, že slunce vesele vyrábělo o 106, jo? Teďka tam vidíte, že to hnědé, to je hnědé uhlí, ten široký pás, to černé, to je to černé uhlí. Tam je vždycky reakce, když se vám ten pásek toho černého zvětší, že se zvyšuje v podstatě cena, když se vyplatí. Jinak to hnědé uhlí jede vlastně v tom základu, protože Petře, to víš tam velmi dobře. Hnědé uhlí od 23. dubna 20. dubna 23 nahradilo vlastně v baseladu to vypnuté jádro. Čili Němci si to bezemisní nahradili tím emisním, aby si vylepšili teda celkovou situaci emisí. To to tady vzpomínáme jako jeden z nejzářnějších úkazů, že to Němci úplně jako nemají domyšlené, >> malinko to nemají pod kontrolou. Ale to klíčové, vidíte, je to to jsou ty dvě modré zelené, to je ta biomasa. To jsou to je plus mínus pořád stejně, ale má to vliv poměrně malinký. Ale to klíčové je wind onshore a wind offshore, jo, to jsou ty, tam vidíte v toho 1. října vidíte, že ten onshore tam ještě vyráběl docela dost offshore, něco taký. A pak to najednou vypadává, jo? A vypadává to prostě proto, že přestane foukat, jo. A to není otázka listopadu, prosím, tady vidíte, to je konec léta fakticky. Najednou vidíte, že tam ten vítr není a v momentě, kdy vám vypadne fakticky to slunce, tak se vám tam obrovským způsobem zvedá ten podíl toho hnědého uhlí. Nebo on se ani moc nezvedá, on tam je furt v podstatě, jo, ale zvedá se vám tam v tu chvíli plyn a černé uhlí. Proč? Protože ten plyn nastupuje ve chvíli toho deficitu, kdy vám ta cena, kdy ta poptávka na tom trhu, to je tvoje parketa precizní, kde ta poptávka se zvyšuje a jakým způsobem to probíhá, to všechno vysvětluješ v těch v těch průznejch podcastech a článcích. A tady vidíte, že najednou ten plyn s tím černým uhlím se stávají tou zoufalou a nezbytnou potřebou, aby tam tu to pokrytí toho výkonu dotáhli a ani ho nedotáhnou, protože ten rozdíl, který tam je tím koncem té šedé, což tam je, ta šedá tam je, to jsou přečerpávačky zřejmě, jo? >> Tak vidíte, že ten bílej pás mezi tím koncem toho dodávky vnitřní a tou červenou, to je dovoz. Čili to Německo tam fakticky musí v tu chvíli brutálním způsobem dovážet a teď se tomu ty ostatní země začínají bránit, že? Protože proč by noři a Švédi měli zaprvé poskytovat svůj výkon, kdy si Německo vzpomene. Za druhý to samozřejmě v tu chvíli vyvolává to zvýšení ceny. A dokonce v Norsku byly před rokem volby, že jo, na podzim nebo v srpnu nebo v září, kde přímo programu politických stran bylo, e, jestli teda se od Německa odstřihnou nebo neodstřihnou, protože Jižní Norsko mělo ceny mezi 8, 10, 12 europrav mě, jestli je to jinak, ale >> dřív to tak bylo. Dřív to tak bylo a dneska 200, 200, 300, 400 v jiným řádu. Jo. Takže celá tahleta věc je krásná. Pokud jste v období červenec, srpn, září, kdy má naopak je to ještě horší zase v tom, že vznikají ty obrovský >> převisy a přetoky, který se musí řešit pomocí redispečí, rekonfigurací, ale já jsem chtěl jenom na ukázce toho, když přestane v Německu foukat a ještě furt masivně svítí, co to vlastně s tou německou soustavou dělá a jak nezbytný tam v tuhle chvíli ty fosilní zdroje jsou a my si je teď vypnem. Navíc německá Bundesness agentur už před petře, před dvěma lety tehdy vydala nařízení a zakázala do roku 31 odstavit tuším 32 černouhelnejch německejch zdrojů právě z obavy proto, že skočej do propasti a nebudou mít žádný záchranný lano. Jo a my si tady říkáme >> ještě je dobrý to lano mít přivázaný, >> ještě ho mít někde na druhým konci aspoň za strom a my si říkáme ne, my tam klidně skočíme, my to jako zvládnem. Tady je ještě docela dobře vidět, že i kdyby Němci měli násobně větší kapacity v bateriových systémech a myslím těch large scale, který opravdu jako to berou přímo z tý sítě a můžou posunout trošku řekněme ten solární pahorek dál, tak tady to nic neřeší. Za prvý to nemáš čím nabít, protože stejně furt dovážej v tuhletu chvíli. Zuhý, i kdyby těch solárů bylo víc a prorazilo tu to tu střechu tý spotřeby, >> takže by to nakrmili, no, tak trošku to tady posuneš, ale ten eh gap mezi jednotlivými dny solárními, jo, tak je prostě dlouhej. To je to je 10 hodin, kolik >> 10 spíš v říjnu už možná 12. >> Možná stačí se podívat východ, západ a hlavně ty první hodiny ještě nejsou nic. A to si vem, že tohle je den, to je týden a teď nebo několik dní a teď si vem, že přijde ten listopad prosinec 13. prosince 24 německý Dunklefla, kde jim taky nevyrábělo vůbec nic a trvalo to pak pětš dní v kuse. K čemu jsou tam ty baterky v tu chvíli? Navíc Němci mají obrovskej strukturální problém, protože oni mají v tuhle chvíli kapacitu batere 29,8 GWh, al