VITÁSKOVÁ: NORD STREAM BYL TERORISTICKÝ ÚTOK. KDO NA NĚM VYDĚLAL?

[hudba] [hudba] Nordstream.

Tak to je přece teroristický útok na infrastrukturu, který nemá obdoby.

Výbuchy zničily tři ze čtyř potrubí Nordstreamu.

Vyšetřovatelé ukazují na konkrétní Ukrajince.

Kdo však celý útok objednal?

No, tak já to čtu tak, že kdyby se to takto pojmenovalo, tak přece nemůžete dále podporovat teroristickou zemi nebo zemi, která podpořila tady tento teroristický útok proti Evropě, západní Evropě.

Za plynem, zbraněmi a miliardami však zůstává ještě jiná cena – lidský život.

Když jsem se ptal, že ví, jaká je životnost těch kluků, že je to tři dny maximálně, a řekl jsem jednu větu.

Kdyby bohatí museli do války, tak války nejsou.

A pak se rozplakal a bál se, že bude vrácen na Ukrajinu, že bude muset jít do války a že on nechce umřít.

Závěr si jako vždy udělejte sami.

[hudba]

Vítejte, vážení diváci, u dalšího dílu rozhovoru se vzácným hostem, s Alenou Vitáskovou.

Před čtyřmi lety výbuchy vyřadily tři ze čtyř potrubí Nordstream 1 a Nordstream 2.

Dnes už němečtí vyšetřovatelé ukazují na konkrétní Ukrajince, kteří se měli na sabotáži podílet.

Stále ale zůstává zásadní otázka – kdo útok objednal a komu zničení hlavní cesty ruského plynu do Evropy prospělo.

Evropa mezitím směřuje k úplnému odstřižení od ruského plynu, urychluje přechod k obnovitelným zdrojům a Česká republika připravuje území pro další větrné a solární elektrárny.

Současně řešíme cenu elektřiny, konkurenceschopnost průmyslu i to, odkud vlastně budeme elektřinu brát v okamžiku, kdy nesvítí slunce a nefouká.

Proto se dnes nebudeme ptát politika.

Budeme se ptát ženy, která české plynárenství a regulaci energetiky řídila.

Kdo podle Aleny Vitázkové vydělal na zničení Nordstreamu?

Máme po skončení války znovu kupovat ruský plyn?

Funguje Green Deal?

Potřebujeme další větrníky a soláry a z čeho má Česká republika vyrábět elektřinu v roce 2040?

Paní Vitázková, opět vás vítám ve studiu.

Dobrý den.

>> Dobrý den a děkuji za pozvání.

Německá prokuratura letos v srpnu nechala v Chorvatsku zadržet dalšího Ukrajince podezřelého ze sabotáže Nordstreamu.

Podle vyšetřovatelů jde o vycvičeného potápěče, který se měl podílet na umístění výbušnin.

Další Ukrajinec už byl v Německu obžalován.

Vy jste vedla obří plynárenský podnik.

Plynárenství znáte zevnitř.

Co vám říká dnešní stav vyšetřování?

Je technicky představitelné, že takovou operaci provedla malá skupina lidí bez širší státní podpory nebo bez podpory zpravodajských služeb?

>> Tak to je téměř nemožné.

A nakonec se i hovořilo o tom, že tito občané – občané Ukrajiny, kteří to údajně provedli – měli zázemí právě v těch službách a měli zázemí v nejvyšších patrech řízení státu Ukrajina.

Tady toto mě spíš zajímá: proč Němci, když toto odhalili – a těch informací určitě mají mnohem více, než je zveřejněno – proč to nepojmenují jako teroristický útok na infrastrukturu, který nemá obdoby?

Odstřihlo to vlastně dodávky plynu. Teď nebereme v potaz válku a to, co následovalo, ale odstřihlo to dodávky plynu především do Německa a dalších západních zemí.

A tento teroristický čin – za tím stojí ukrajinští občané a asi další ukrajinské struktury.

A místo aby se to řešilo jako terorismus, tak obžalují dva, tři, čtyři, pět lidí a dále se posílají podpory na Ukrajinu.

Dále se posílají podpory – nejen finanční, ale podpory na válku, nařízení státu, zbraně.

Dále se úzce spolupracuje se státem, který podpořil nebo část jeho představitelů podpořila tento obrovský útok na infrastrukturu.

Takže to jsou věci, kterým člověk nerozumí a víceméně to může směřovat k tomu, že se chtělo odstřihnout od dodávek ruského plynu bez ohledu na situaci, která pak nastala.

Co se týká války na Ukrajině, speciální operace – tím, že se vyvolal nedostatek plynu, na tom vydělali také Rusové, protože zpočátku se ten plyn prodával z kapalny jejich přes jiné obchodníky.

Jsem přesvědčená, že na tom velká část obchodníků velmi hodně vydělala, protože ceny šly nahoru.

Pak to mělo obrovský dopad na průmysl v zemích, které tento plyn velmi potřebovaly.

Česká republika patří mezi ně.

Mělo to dopad na konkurenceschopnost mnoha firem, které díky vysokým cenám energií prostě skončily se svojí výrobou nebo ji přestěhovali do zahraničí.

Takže tato likvidace plynovodu měla fatální dopad.

A pak šlo samozřejmě taky o Ukrajinu, protože tranzitní plynovody přes Ukrajinu – které byly nutné a bylo nutné zahájit rekonstrukce všech tří – tou odbočkou přes Nordstream by ta přeprava tam mohla poklesnout.

Takže to byla taky taková hra.

Nicméně přeprava nakonec na Ukrajině kolabuje.

Stejně se téměř nepřepravuje.

Je to velmi malé množství oproti tomu, co se dříve přepravovalo.

Postiženy jsou samozřejmě všechny tranzitní země, které vydělávaly na přepravě plynu.

Tento fatální dopad už kdysi řekl prezident Biden – daleko předtím, než ta situace nastala – že byl proti spuštění Nordstreamu vůbec.

A Američané samozřejmě na tom museli vydělat také, protože dodávali zkapalněný plyn.

Od čeho vy si odvozujete určitou nechuť pojmenovat zničení Nordstreamu jako teroristický čin a určitou nechuť dostat se úplně k těm kořenům, které za tím stojí?

Já jenom tady navážu, že jsme, aby bylo jasno, několikrát hovořili například s profesorem Jeffreyem Saxem, americkým profesorem, který mnohokrát poukazoval právě na zničení Nordstreamu jako na něco, co velmi hrálo velkou roli v konfliktu rusko-ukrajinském a co rozhodně nebylo z náhodných rukou.

Takže toto zničení skutečně – jak jsem před chvílí řekla – mělo vliv na tranzitní cesty přes Ukrajinu.

Nechtělo se, aby ten plyn šel přes Nordstream, aby se tam udělala de facto taková výhybka.

Navíc by se neplatily – Rusovi by teda neplatily tranzitní poplatky touto cestou.

A ta nepochopení pojmenovat to teroristickým činem – no, tak já to čtu tak, že kdyby se to takto pojmenovalo, tak přece nemůžete dále podporovat teroristickou zemi nebo zemi, která podpořila tady tento teroristický útok proti Evropě, západní Evropě.

Nemůžete jí dál podporovat v obraně proti Rusku, protože by to bylo víceméně podivné.

A tady ta snaha a podpora valné části zemí NATO – čili toho západního světa – pomáhat Ukrajině ve válce proti Rusku, tak to je až do posledního Ukrajince.

Měla jsem možnost – není to dlouho, je to možná necelé dva měsíce – hovořit s lidmi, s Ukrajinci, kdy jsem dostala informace, které mě skutečně velmi zarazily.

Byla to matka, která tady pracuje, má dítě, které chodí do školy, manžel je na Ukrajině, je voják.

Bylo to v červnu, měli jsme diskuzi, bavili jsme se.

Ona řekla, že se těší, že pojede se svým synkem za tatou na Ukrajinu přes prázdniny, aby on vůbec přes prázdniny tam mohl být a poznal toho otce.

Mě až zamrazilo, protože jsem si vzpomněla na Wilsonovy věty, kdy v době, kdy se to schylovalo k tomu, že budou pronásledováni Židé, tak jak on zachraňoval ty děti a jak ti rodiče je prostě dali do cizích rukou, nasadili je do vlaků a on je prostě — já jsem měla husí kůži — že z tak nebezpečné země, kde probíhal ten konflikt a je to hrozné.

Takže tam to dítě pojede.

Jo, to to utrhlo srdce. Téměř jsem to srovnávala s tím, co se tu odehrálo u nás v době, kdy se ty děti zachraňovaly, aby z tohoto konfliktu byly vyvezeny pryč.

Já to řeknu ze tří úhlů pohledu. Další rozhovor jsem měla s klukem, Ukrajincem, který tu pracuje. Muž ve třiatřiceti letech, manželka, dvě děti, ona pracuje, děti do školy, všechno — prostě vzorná rodina.

On mě řekl, jak to vypadá na vesnicích u nich, jak už tam nejsou žádní muži, jak je to tam hrozné, jak je to tristní a všichni byli odvedeni. A řekl mi jednu větu: kdyby bohatí museli do války, tak války nejsou.

A pak se rozplakal a bál se, že bude vrácen na Ukrajinu, že bude muset jít do války a že on nechce umřít.

To byla další tristní — opravdu pro mě tristní — a ještě stále mám z toho husí kůži.

A ta třetí byla, že jsem měla možnost hovořit s vysoce postaveným člověkem, který v armádě působí a byl v Česku jednat kolem podpory zbraní. Je prostě voják každým coulem. Ten tam chce bojovat — za každou cenu.

Oni musí bojovat, oni to musí vyhrát.

Takže z takových třech úhlů pohledu jsem viděla tu Ukrajinu v jakém je skutečně smutném stavu.

A Evropa, západní Evropa, místo aby se snažila o vyřešení konfliktu diplomatickou cestou, tak je podporuje dál v tom zabíjení.

Paní Vitázková, my jsme maličko odbočili od energetiky, ale my se k ní vrátíme. Ovšem než se k ní vrátíme, mám tady takovou jednu mini, velmi pychlou mini meziotázku.

Co říkáte při tom chřestění zbraněmi, že se na naše politiky ze zákona nevztahuje branná povinnost? To znamená, že oni by nemuseli do té války?

To já vím. Jenomže to neví občané. To neví občané, že oni mají výjimky. Taky občané neví, že musí ženy nastoupit, když by byla vyhlášená mobilizace. To oni neví, oni to nesledují. Když se s někým o tom bavíte, tak neví.

Tak vám nevěří a nemá cenu přesvědčovat nevěřící. Oni opravdu neví.

Dobře.

A nevíš, že jsou dokonce i některé neziskovky, kterým by někdo vyhlásil, že to jsou ti, kteří tu musí být a že tam jsou — já nevím — rodinní příslušníci tady těch chytrých politiků, kteří by taky nemuseli — jejich děti, jo.

Tak to je třeba, není to kde opakovat.

Jsou nemainstreamová média jako jste vy a je jich ještě několik, ale vy to máte soustředěno všechno, že nemusí nikdo vyhledávat a může si podívat a najít si spoustu informací, ale opravdu se to neví.

A já jsem to vzpomněla tu Ukrajinu z toho důvodu, že tady je vidět, že zjevně se to dá nazvat teroristickým útokem — ten Nordstream — že se to musí vědět od začátku, že investoři prodělali miliardy a jim to ze státního rozpočtu někdo těm investorům zase zaplatil, že nemohou provozovat tento tranzitní plynovod.

A my dál jako západní svět podporujeme tuto hrůzu, která se na Ukrajině děje.

A já jsem to chtěla z těch tří úhlů pohledu popsat.

Ten voják — vysoce postavený — který tu může přijet z válečné země a řešit nějaké záležitosti — tak jsem to zprostředkovaně toho vojáka. Ten člověk, který s ním jedná, je velmi důvěryhodný a vysoce postavený. Ten chce válčit.

Ten kluk, který má jít do té první linie, tak ten tu plakal. Chlap plakal, že ví, jaká je životnost těch kluků — že je tři dny maximálně.

A žena s dítětem tam prostě jede za tátou, aniž by si uvědomila možná, do jaké hrůzy jede. Nebo si to nedokážu představit, že bych dítě vzala do tak riskantní oblasti, ale ona prostě za dvou — aby to dítě poznalo — se tam pojede.

Takže je to hrůzo strašně.

Vraťme se přece jen k avizovanému tématu.

Evropská unie mezitím rozhodla o postupném úplném ukončení dovozu ruského plynu.

Pokud jednou válka skončí a Rusko bude ochotné dodávat Evropě plyn — dejme tomu výrazně levněji než jiní dodavatelé — co se bude podle vás dít?

Řekne Evropa, že ruský plyn už nikdy? Bude v tak složité ekonomické situaci, že zapomene na to, co řekla.

A já věřím, že Evropská unie v této podobě, jak je, že dojde k přeměně a změní názor i na to, odkud bude brát suroviny, v jaké ceně, aby znovu mohli — abychom se mohli znovu ekonomicky nadechnout — a bez surovin nelze prostě prosperovat.

Pojďme k dalšímu tématu, které budí velké emoce.

Letos v červnu naměřili meteorologové v České republice v Doksanech 41,9 stupňů. Podle nich nový absolutní český teplotní rekord a meteorologové tvrdí, že dlouhodobá měření ukazují růst teplot.

Mě by zajímalo, jestli vy považujete za prokázané, že se klima otepluje a že k současnému oteplování významně přispívá lidská činnost, nebo tomu podle vás tak není.

Tak podívejte, otepluje se. Ano, bylo letos teplo. To bylo i v roce 1947, jestli se nepletu. Byla taková neúroda, že se nám neurodilo ani zrnko pšenice.

Tak já si myslím, že to je cyklus, že to takto nemůžeme vůbec brát.

A pak bychom se měli ptát, jestli tady toto není zapříčiněno větrnými elektrárnami, které mohou mít vliv na proudění vzduchu, a jestli toto není zapříčiněno možná i těmito alternativními zdroji energie.

Já jsem zásadně proti tomu, že my zaviňujeme. Ano, kdybychom zaviňovali tuto situaci, tak by to vypadalo trošku jinak.

Tak například kamiony by nejezdily z jedné části Evropy na druhou téměř v jedné řadě a nespotřebovávaly by tolik nafty, že to osobní auta nejsou schopna spotřebovat v našich zemích.

Vy už jste zmínila větrníky. Já bych jenom chtěla říci, že vláda v poslední době už vymezila oblasti, kde má být jednodušší a rychlejší povolovat větrné elektrárny.

A mě by zajímalo, co tomu říkáte — jestli je to podle vás rozumné zrychlení energetické výstavby — nebo jestli stát otevírá dveře dalšímu boomu, stejně tak jako byl ten solární, se všemi důsledky.

Tak to poslední je správně. Otvírám dvířka zase boomu, něco jako byly soláry, protože ty podpory — ať už investiční nebo výkupní ceny — jsou pro investory určitě zajímavé, jinak by do toho nešly.

Je to stejný byznys.

A ta škodlivost pro životní prostředí — nejen pro životní prostředí, ale i pro lidi — je dneska jednoznačná.

A nikdo není schopen vyčíslit — a to říkám už spoustu let — nikdo není schopen vyčíslit energetickou náročnost a spotřebu surovin pro výrobu těchto větrníků a jejich návratnost pak při výrobě elektřiny pro společnost.

A tím počítejme i likvidaci po skončení jejich výroby elektřiny.

Větrníky jsou prostě stejné zlo jako solární elektrárny v tom velkém měřítku, které mají pochopitelně vliv.

A větrníky u nás nemají co dělat.

A výmluva, že akceleratční parky musíme někde povolit, protože jinak nedostanem dotace z Evropské unie.

Tak pak už se bavíme zase o tom, jestli tu Evropskou unii skutečně potřebujeme v takové podobě, že nám bude nařizovat, co musíme a co ne. Jinak nás prostě dají na okraj států, které do Evropské unie nepatří, mohou jenom přispívat, ale jinak budou perzekuováni.

Já jsem zásadně proti tomu.

Vím, že pan ministr Havlíček sdělil, že musíme aspoň něco pustit, abychom ty dotace dostali. Já si myslím, že nemusíme. Že tam, kde to v referendu lidé schválují, tak prostě nevědí, co schvalují.

Víte, já bych se vrátila k selskému rozumu. Já myslím, že každý ví, že obnovitelné zdroje mají jednu fyzikální vlastnost, kterou nezmění žádná dotace nebo politická dohoda. Prostě slunce nesvítí a vítr nefouká podle okamžité spotřeby nebo okamžité potřeby elektřiny.

Když byste dnes měla zodpovědnost za českou energetiku a měla zajistit, aby v roce 2040 měli domácnosti i průmysl dostatek elektřiny za únosnou cenu — na čem byste postavila strategii? Jakou roli by mělo jádro, plyn, obnovitelné zdroje a akumulace?

Na prvním místě by stoprocentně bylo jádro v těch moderních technologiích. To je beze sporu. To už se mělo dělat před 15 lety, a nakonec všechna výběrová řízení skončila tak, že dneska, pokud se vůbec budou stavět další bloky, tak to bude v násobcích ceny.

Takže já bych na prvním místě měla jádro. Pak by tam rozhodně nějakou roli hrál plyn, v dnešní době i částečně uhlí, a na posledním místě v nějakém malém procentu obnovitelné zdroje. Ale skutečně v malém procentu, ne to, co se děje, protože obnovitelné zdroje znamenají další a další investice — ať už to jsou úložiště, to jsou další miliardy, které budeme platit, a platíme z našich prostředků, protože to půjde do regulované ceny, čili do povinnosti platit.

Ty úložiště, kde se má ukládat ta energie, která se vyrobí z toho slunce a větru — když náhodou svítí a je vítr — tak zase budeme platit my to ukládání. Budeme platit špičkové zdroje, kdy jsou připraveny ke spuštění, ať už to jsou plynové elektrárny, které jsou připraveny, když všechno selhane, aby mohly rychle naběhnout. A to platíme taky my.

Ten špičkový zdroj, to je dobré mít. Dneska špičkový zdroj, být připraven — záložní zdroj, ne špičkový, záložní zdroj — který nedělá, vy dostáváte pořád peníze, že ho máte, a on sem tam nějakou elektřinu vyrobí.

Pak to jsou obrovské investice do sítí, aby přenosových, tak distribučních. Tyto investice jsou v miliardách Kč. Mluví se o tom, že musíme, ale musíme, abychom zajistili bezpečnost. A to se nám všechno pořád nasčítává do regulované ceny, kterou jsme povinni platit.

A tím, jak jsme si zvolili ten energetický mix a že budeme mít obnovitelné zdroje, tak budeme platit, platit a platit. A bezpečnost v tom nevnímám vůbec žádnou.

Já bych s vámi, paní Vitázková, ještě ráda probrala jedno téma, a to je migrace.

Na konci března žilo v České republice přes 1 milion 120 000 registrovaných cizinců, což je přes 10 % celé populace. Zhruba 380 000 z nich tvořili lidé s dočasnou ochranou.

Ministerstvo práce sice u této skupiny uvádí, že jejich odvody a další příjmy veřejných rozpočtů už převyšují přímé výdaje spojené s jejich pobytem. Ale stačí podle vás taková kladná rozpočtová bilance k tomu, abychom řekli, že Česko migraci hladce zvládá?

To rozhodně nestačí. Přes 10 % cizinců, kteří jsou evidováni, a pak se bavíme o tom, kolik jich je, kteří evidováni nejsou. To si nedokážeme ani představit, a to bude to, co nám může dělat v budoucnu problém.

10 % znamená teď, za nějakou dobu to bude skutečně o něco víc. A jak sami vidíme, tak někteří zakládají spolky, zakládají strany, chtějí zakládat různé možnosti, aby za krátkou dobu ve volbách byli úspěšní. Pak budou možná, ačkoli jsou sice menší, noví občané, tak nám budou zavádět své zvyky a své názory do života tady u nás.

Mně není vůbec jasné, proč se říká, že bez nich, bez jejich pracovní síly bysme byli vyřízeni. Ano, je nedostatek pracovníků. Já nechápu, proč není změněn systém podpory. Stačí jednoduchá věc — všichni mají povinnost pracovat. To je takové jednoduché.

Já vím, že to je komunistické, že budou mě nadávat, ale prostě povinnost pracovat je jedna ze základních věcí. Pokud nemůžeš pracovat, tak máš k tomu jediný důvod — že jsi nemocný nebo že máš skutečně zdravotní handicap. A měl bys dostávat podporu, měl bys mít sociální zázemí, to beze sporu. Ale tu povinnost pracovat.

Pak se budeme možná divit, že těch míst, nebo těch nedostatků zaměstnanců by vůbec nebylo.

To je za prvé. Za druhé, připravuje se a mluví se o umělé inteligenci, o tom, jak nahradí spoustu míst, jak nahradí spoustu profesí. Tak k čemu potřebujeme další a další pracovní síly?

K čemu potřebujeme občany, kteří nejsou sžiti s naší kulturou, neuznávají naši kulturu, mají úplně jiné názory, cítí se vykořeněni ze své původní země a chtěli by zakořenit tady, ale i se svými zvyky, ne přizpůsobit se?

Takže k čemu potřebujeme takovouto zátěž na sociální systém, ať už ve zdravotnictví, tak ve školství? Já tomu prostě nerozumím.

Na to jsem se právě chtěla zeptat — zda bychom neměli vedle peněz počítat také to, co migrace reálně každodenně znamená pro dostupnost bydlení, pro kapacitu a kvalitu škol, pro zdravotnictví a pro schopnost společnosti takový velký počet lidí skutečně integrovat?

Sem tam slyšíte zdravotníky, sem tam slyšíte lidi ze školství, kteří tomu opravdu rozumí a kteří jsou v tom systému pracovně. Skutečně jsou na pokraji svých sil a finančních možností, protože těch finančních prostředků ze státního rozpočtu pro tyto oblasti se nedostává.

A pak lidé, kteří celoživotně pracovali 40, 50 let, mají pocit, že jsou ve zdravotnictví odsunováni na druhou kolej. Vyšetření trvá, že přijdou na řadu za půl roku, protože kapacitně jsou tyto zdravotnické střediska prostě nedostačující — kapacitně i finančně.

A já nechápu, proč se snaží ty garnitury, které vládnou, přesvědčovat lidi, že to je jediné řešení. Že tu máme cizince, že tu máme migranty, že tu máme určité procento lidí, kteří nás už začínají převyšovat, pokud jde o oblast voleb. To nastane velmi brzy. Budeme se divit.

Víte, fialové vládě se říkalo, že je pro Ukrajinu. A občané doufali, že volební změna přinese skutečnou změnu. Ale nyní vidíme sociální politiku tak, jak ji popisujete. Vidíme, že se ministr obrany stýká s ukrajinským velvyslancem, akorát, že se o tom nemluví. Vidíme, že muniční iniciativa zůstala.

Tak dočkali jsme se podle vás, paní Vitázková, té změny? Já ji nevnímám. Já jsem to prostě hmatatelně neviděla, neslyšela, že by ke změně došlo.

Umí se to líp zabalit a nevidím, samozřejmě, že nejde udělat změnu den ze dne, že ten systém je zakořeněný, že má ty své chapadla všude, že se to velmi těžko mění. Ale nejsem si jistá, jestli je zájem na velké změně.

Paní Vitázková, já vám děkuji za rozhovor a za vaše otevřené odpovědi.

Na shledanou.

Děkuji.

Na shledanou.

No, vážení přátelé, mluvili jsme o Nordstreamu, o ruském plynu, o cenách energií, o větrních a solárních elektrárnách i o tom, z čeho má Česko vyrábět elektřinu v příštích desetiletích, a také o migraci a schopnosti států ji realisticky absorbovat.

Názory Aleny Vitázkové jste slyšeli.

Závěr si, jako vždy, udělejte sami.

Děkuji vám, že nás sledujete.

Na shledanou.

[hudba]