Úspěch Jindřicha Rajchla. Miliardy pro NATO. Smrt policejního důstojníka | Zprávy Veroxu 11. 7. 2026

Vítejte u zpráv Veroxu.

Je sobota 11. července 2026.

Evropský parlament otevřel cestu k dalšímu kontrolování soukromých zpráv. Odpůrců bylo více než příznivců. Přesto návrh přežil.

V České republice mezitím posiluje hnutí pro Jindřicha Rajichla. Severoatlantická aliance chce další desítky miliard eur na zbrojení a pomoc Ukrajině, ale bezpečnostní expert Andor Šandándor varuje, že samotná procenta žádnou armádu nevybudují.

Budeme mluvit také o sporu kolem účasti prezidenta Petra Pavla na summitu v Ankaře, o pochybnostech týkajících se vyšetřování smrti bývalého policejního důstojníka, o návrhu dát volební právo šestnáctiletým a o stále otevřenější roztržce uvnitř motoristů.

Začněme tématem, které se týká prakticky každého, kdo používá email, sociální sítě nebo komunikační aplikace.

Evropský parlament schválil změny pravidel, která umožňují poskytovatelům internetových služeb dobrovolně vyhledávat v soukromé komunikaci materiály spojené se sexuálním zneužíváním dětí. Hlasování se týkalo obnovení dočasné výjimky z evropských pravidel na ochranu soukromí. Původní výjimka skončila v dubnu a rada Evropské unie ji chce prodloužit až do dubna 2028. Text se nyní vrací členským státům.

Výsledek hlasování působí na první pohled absurdně. Pro odmítnutí postoje rady hlasovalo 314 poslanců, pro jeho zachování 276. Přesto odmítnutí neprošlo. K zablokování návrhu totiž nebyla potřeba pouze většina přítomných, ale absolutní většina všech členů Evropského parlamentu. Větší počet odpůrců tak nestačil a návrh přežil.

Ještě důležitější bylo hlasování už v úterý. Parlament tehdy totiž rozhodl, že věc projedná ve zrychleném režimu. Právě tím se podle europoslance Ondřeje Dostála vytvořila situace, v níž mohli někteří poslanci ve čtvrtek hlasovat proti chat kontrol, aniž by vážně riskovali jeho zablokování. Dostal proto obviňuje část českých europoslanců z taktizování. Podle jeho interpretace pomohli v rozhodující chvíli urychlit projednávání a teprve později se mohli předvoliči prezentovat jako odpůrci kontroly zpráv.

Evropský parlament do návrhu vložil několik omezení. Kontrola by se neměla vztahovat na komunikaci chráněnou koncovým šifrováním a měla by být zaměřena pouze na konkrétní technologie a přesně vymezené druhy obsahu. Jenže základní problém zůstává.

Vyhledávání již známých fotografií může fungovat porovnáváním jejich digitálních otisků. Rozpoznávání nových obrázků, videí nebo podezřelých rozhovorů však závisí na algoritmech umělé inteligence. Ty mohou označit také rodinné fotografie, lékařské snímky nebo zcela nevinnou konverzaci.

Ekonom Pavel upozorňuje, že u některých systémů následnou kontrolu provádějí lidé a podezřelé případy mohou být předávány americkému národnímu centru pro pohřešované a zneužívané děti. Soukromá komunikace Evropanů se tak může dostávat nejen k automatizovanému systému, ale následně i k zahraničním institucím.

Skutečný spor proto není mezi ochranou dětí a jejími odpůrci. Otázkou je, zda může stát ve jménu boje proti zločinu vytvořit infrastrukturu schopnou kontrolování komunikace milionů nevinných lidí. Jednou vybudovaný systém navíc nemusí navždy hledat pouze dětskou pornografii. Technicky jej lze později přizpůsobit k vyhledávání jiného obsahu.

Právě proto kritici požadují jasné hranice, soudní kontrolu a ochranu šifrované komunikace. Ochrana dětí je povinností státu. Plošné podezírání všech občanů však není totéž jako cílené vyšetřování zločinců.

Pojďme dál.

Nový volební model agentury Phoenix Research ukázal další rozdrobení české politické scény. Hnutí ANO by podle červnového průzkumu získalo 28,4 % hlasů. ODS 12,7 %, Starostové 12,2 % a Piráti 9,1 %. Motoristé by se s 5,8 % do poslanecké sněmovny dostali. SPD získala 5,2 %. Hnutí pro Jindřicha Rajichla naměřil průzkum 3,1 %. Podle autorů průzkumu tak posiluje. Projekt Naše Česko zůstal necelý procentní bod pod 5% hranicí. Přísaha má pak pouhé 1 %.

Pro Jindřicha Rajichla je nicméně výsledek důležitý. Ukazuje, že jeho značka nezmizela ani poté, co se stal poslancem za SPD a nespokojenost části vlastenecky orientovaných voličů s podporou Ukrajiny může vést k výraznému posílení právě Jindřicha Rajichla.

V Ankaře skončil summit Severoatlantické aliance. Reálné výsledky však zůstaly ve stínu žabomyších válek mezi ministrem zahraničí Macinkou a prezidentem Pavlem. Co se tedy nakonec v Turecku vyjednalo?

Aliance oznámila přibližně 50 miliard dolarů nových společných nákupů a investic. Evropské země a Kanada mají v roce 2026 poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc, výcvik a vybavení přibližně za 70 miliard eur. Česká vláda po summitu oznámila, že výdaje na obranu mají v příštím roce vzrůst přibližně o 36 miliard Kč.

Bezpečnostní expert a bývalý šéf vojenského zpravodajství Andor Šandándor ale upozorňuje, že samotné navyšování procent žádnou obranychopnost nezaručuje. Podle něj musí Evropa převzít větší díl odpovědnosti, protože Spojené státy stále více soustřeďují pozornost na Čínu a oblast Tichomoří.

Evropské státy se však nejprve musí shodnout proti jakým hrozbám se připravují, jaké schopnosti potřebují a která země bude zajišťovat, kterou část společné obrany. Teprve potom má smysl rozhodovat, kolik peněz je skutečně zapotřebí.

Jestliže politici nejprve stanoví procento a teprve následně hledají, za co peníze utratit, vzniká podle Šandándora spíše účetní cvičení, než obranná strategie.

Šandándor zároveň kritizoval český spor o to, zda bude na summitu sedět premiér Andrej Babiš, prezident Petr Pavel nebo oba. Debata o protokolu podle něj překryla podstatnější otázku: Jakou konkrétní pozici bude Česká republika na summitu prosazovat?

Komentátor Václav Musílek v deníku To zasadil summit do ještě ostřejšího rámci. Tvrdí, že většina evropských politiků mluví především o zbrojení a přípravě na konflikt, zatímco Donald Trump a Andrej Babiš alespoň veřejně používají také jazyk jednání a míru.

Musílek varuje, že další vojenské výdaje budou soutěžit o stejné peníze jako zdravotnictví, školství, doprava nebo sociální systém. Jeho otázka je legitimní: Kolik bezpečnosti skutečně získáme za každou další miliardu a kdo změří výsledek?

Obrana státu něco stojí. Stejně nebezpečné jako obranu zanedbat je však utrácet bez plánu, bez kontroly a bez jasně stanoveného cíle.

Před summitem se rozhořel spor, zda prezident Petr Pavel vůbec může být členem české delegace. Vláda původně počítala pouze s premiérem Andrejem Babišem. Ústavní soud však před běžným opatřením uložil vládě, aby prezidentovi účast umožnila. Na summit tak nakonec odjeli oba.

Další spor vznikl kolem slavnostní večeře pořádané tureckým prezidentem Recepem Tajípem Erdoganem. Petr Pavel uvedl, že jej turecký prezident na večeři přímo pozval. Některá média následně psala o mimořádném osobním gestu. Deník To však tuto interpretaci zpochybňuje. Podle jeho zjištění se po doplnění prezidenta do české delegace pouze automaticky aktualizoval protokol summitu.

Večeře byla určena hlavám států a předsedům vlád, takže Pavlova účast nemusela představovat žádné zvláštní diplomatické vítězství.

Jisté je, že Erdogan hostil společenský program pro nejvyšší představitele členských zemí a že se jej zúčastnili Babiš i Pavel.

Sporné zůstává pouze to, zda šlo o osobní mimořádné pozvání nebo o standardní protokol po změně české delegace.

Z drobného protokolárního detailu tak vznikl další příběh o souboji prezidenta a premiéra.

Česká reprezentace se v zahraničí nakonec sešla u jednoho stolu. Doma se mezitím několik dní dohadovala, komu patří židle.

Zatímco se politici hádají, občané řeší své problémy.

Generální inspekce bezpečnostních sborů prověřuje okolnosti smrti bývalého vedoucího oddělení vražd karlovarské policie Rudolfa Flašky. Flaška předtím odešel od policie poté, co byl přistižen při řízení pod vlivem alkoholu. Soud mu uložil peněžitý trest 60 000 Kč a roční zákaz řízení. Podle zveřejněných informací následně zemřel vlastní rukou.

Bývalý policista Rostislav Kotrč v komentáři na Véroxu upozorňuje na širší souvislosti případu. Ptá se, zda vedení bezpečnostních sborů dokáže objektivně vyšetřovat vlastní lidi a zda uvnitř policie nevznikají uzavřené sítě osobních vazeb, které své členy chrání, dokud jsou poslušní, a opouštějí je ve chvíli, kdy se stanou problémem.

Kotrč také upozorňuje na možné dvojí standardy při vyšetřování policistů a běžných občanů.

Neříká, že již bylo prokázáno cizí zavinění Flaškovy smrti. Tvrdí však, že okolnosti případu si zaslouží nezávislé a důsledné prověření.

Policie potřebuje důvěru veřejnosti. Tu ale nelze vynutit uniformou ani tiskovou správou. Vzniká pouze tehdy, když jsou chyby, podezření i selhání vyšetřovány stejně důsledně uvnitř sboru jako mimo něj.

A teď se podíváme na stránky Českého bulváru.

Miliardář Richard Chladil patří k dlouhodobým podporovatelům motoristů. Nyní ale veřejně kritizoval dva jejich ministry.

Ministra kultury Ottu Lempíře sice částečně hájil s tím, že se ocitl pod mimořádným tlakem. Současně však řekl, že ministr musí lépe komunikovat a veřejně vysvětlovat svá rozhodnutí.

Mnohem ostřeji se vyjádřil k ministru zahraničí Petru Macinkovi. Podle Chladila při návštěvě folklorního festivalu ve Strážnici záměrně vyhrocoval atmosféru a jako člen vlády měl vystupovat zdrženlivěji.

Pro motoristy je Chladilova kritika nepříjemná právě proto, že nepřichází od politického protivníka. Přichází od člověka, který jim dlouhodobě pomáhal, veřejně je podporoval a dokázal oslovovat část jejich voličů.

Motoristé vyrostli na protestu proti uhlazenému politickému provozu. Po vstupu do vlády ale zjišťují, že provokace, která přináší pozornost v kampani, může v ministerské funkci přinášet také diplomatické a koaliční problémy.

Má pravdu Chladil nebo Macinka? To už brzy ukáží občané ve volbách.

TOP 09 opět navrhuje, aby mohli lidé od 16 let hlasovat v obecních volbách. Vláda se k návrhu postavila odmítavě.

Změna by se mohla poprvé projevit v komunálních volbách v roce 2030 a rozšířila by okruh voličů přibližně o 200 000 mladých lidí.

Předkladatelé tvrdí, že šestnáctileté pracují, platí daně, sledují veřejné dění a rozhodnutí obcí ovlivňují jejich školy, dopravu, bydlení i volný čas.

Odpůrci namítají, že hranice plnoletosti není stanovena náhodně a že případné snížení volebního věku vyžaduje širší debatu o právech a odpovědnosti mladiství.

Trestní odpovědnost sice v České republice začíná již v 15 letech, ale lidé do 18 podléhají zvláštnímu režimu pro mladistvé. Nemají plnou smluvní způsobilost a stát je v řadě oblastí stále považuje za děti.

Otázka proto nezní pouze, zda jsou šestnáctileté dostatečně inteligentní. Otázkou je, zda chceme jednotlivé hranice dospělosti měnit oddělení podle okamžité politické výhodnosti.

A vůbec, kde bere TOP 09 jistotu, že by hlasy mladých putovaly právě k jejím kandidátům?

Spisovatel Benjamin Kuras se ve svém komentáři zabývá rostoucí popularitou socialistických myšlenek ve Spojených státech. Upozorňuje zejména na mladší voliče demokratické strany, mezi nimiž se označení socialista už zdaleka nepovažuje za politickou urážku.

Kuras si všímá také rozporu mezi rétorikou boje proti miliardářům a skutečností, že část progresivních organizací a kampaní podporují velmi bohatí dárci.

Jeho text je výrazně polemický a americkou levici popisuje jako směs aktivismu, identity, státního přerozdělování a odporu ke kapitalismu.

Za nadsázkou se ale skrývá skutečný politický posun. Pojmy jako demokratický socialismus, státem garantované bydlení, bezplatné vysoké školy nebo výrazné zdanění majetku se v americké debatě přesunuly z okraje do hlavního proudu části demokratické strany.

Amerika se přes noc socialistickou zemí nestane. Mění se však slovník, kterým její mladší generace popisuje spravedlnost, bohatství a roli státu.

A v Americe ještě zůstaneme.

V rozhovoru s Tuckerem Carlsonem promluvil Bruce Lockwood, který přežil izraelský útok na americkou zpravodajskou loď USS Liberty v červnu roku 1967. Při útoku zahynulo 34 Američanů a více než 170 bylo zraněno.

Izrael událost označil za tragický omyl. Lockwood a řada dalších přeživších tuto verzi odmítají.

Pojďme zpátky domů.

Výrazný politik komunistické strany Josef Skála v rozhovoru s Petrem Burešem označil summit NATO v Ankaře za další krok k omezování suverenity evropských států a k jejich zadlužování.

Doktor Vajíčko zase kritizoval rozšiřování NATO na východ a tvrdil, že vede k dalšímu vyhrocování vztahů s Ruskem.

Tomio Okamura uvedl, že posílání peněz na zbraně pro Ukrajinu podle něj odporuje programovému prohlášení vlády. Nejde mu prý pouze o výši částky, ale o to, že podobná rozhodnutí mají být předem projedná uvnitř vládní koalice.

Premiér Andrej Babiš se mezitím střetl s piráty kvůli bydlení. Připomněl, že počet nově zahájených bytů za předchozí vlády klesl přibližně ze 42 000 na 35 000 ročně.

Pirátská poslankyně naopak obvinila nynější vládu, že oslabila zákon o podpoře bydlení a zastavila projekty obecní výstavby.

To byly dnešní zprávy ve Véroxu.

Viděli jsme dnes, jak lze většinou hlasů neodmítnout kontrolu soukromých zpráv, jak je možné slíbit stovky miliard na obranu, aniž by občané přesně věděli, jaké schopnosti za ně stát získá, a jak snadno mohou spory o bezpečnost, policii nebo diplomacii překrýt otázky, na které politici odpovídat nechtějí.

Ve Véroxu oddělujeme doložená fakta od názorů, tvrzení a podezření, protože svobodná diskuze nezačíná tím, že všichni říkají totéž. Začíná tím, že každý ví, co je skutečnost a co teprve musí být prokázáno.

Více sledujte na verox.cz. Zdarma a bez reklam.

Děkujeme za pozornost a za sdílení.