Ukončujeme inkluzi. Volby v Ostravě a další plány. | Matěj Gregor | Přísně tajné #203

Krásný úterní večer přeji všem divákům Kavli, kteří si našli cestu na další díl Přísně tajné. Dnes tedy počase se mnou a já vás rád vidím. Jsem rád, že jsem dneska tady právě já, protože se můžeme podívat společně na spoustu zajímavých témat, kterých teda nejen v České republice, ale i ve světě mám pocit, že nějak přiřilo. Možná by to dneska mohlo být i i docela dlouhé, pokud by ale ještě nejednala poslanecká sněmovna, která teď měla přerušenou schůzi kvůli volebním bodům. Takže jsem tady dneska dorazil a hned jak to tady dokončíme, tak se pravděpodobně ještě do poslanecké sněmovny vrátím. Uvidíme, jak to půjde. Práce je tam e docela dost dneska a zítra nám začíná jednání rozpočtu. Takže uvidíme. Ale to bych na vás hned vychrl takové eh nudné úřednické detaily dnešního dnešního jednání. Já doufám, že stejně jako já jste se i vy v uplynulých týdnech opatrovali. mě teda zkolila eh brutálně po volbách nemoc. Teda jsem tak rok jako nebyl nemocný, jak se mi to vyhýbalo celkem s výjimkou teda e mých e mých běžných zranění, které si umím způsobit sám. Ale eh po volbách mě skola a celý celý tým u nás v Ostravě fakt jako úplně nějaká šílená covidochřipka nebo nějaká taková bláznovina. A já samozřejmě jako starý antivaxér, tak jsem tak jsem lehnul doma s teplotama, kašlem, bolesti v krku, ale naštěstí se to přehnalo docela rychle. Tak teda doporučuju suplementovat vitamín C nebo papat hodně pomerančů, protože nám tady něco dneska lítá. Takže se omlouvám, jestli dneska ještě budu znít trošku trošku nakřáple a snad to tady nějak omluvím. No, jak je zvykem, tak budu rád, když budete posílat dotazy, ať se můžeme bavit hlavně o tom, co zajímá vás. Já jsem si teda připravil nějaká videa z té e francouzské revoluce, která teď probíhá, protože jak já už jsem skeptický ke všemu, co na internetu vidím a za vším koukám hledat umělou inteligenci, tak teda eh jsem v té Francii chviličku byl jako přesvědčený, že to bude taky nějaká, že to bude taky nějaká umělá inteligence nebo nějaký podvod, ale ono ne, ono to opravdu e ono to opravdu jako lítá. Ono to opravdu lítá a děje se přesně to, před čím mám jako pocit, že posledních 10 let, co jako tady ty věci vnímám, tak se varovalo, že se tady k téhleté jako společenské eh společenské nespolupráci eh migrantů, jejich potomků a tady těch jako nových Francouzů a samozřejmě té tradiční evropské civilizace nebude dát dojít jako mírem, že to žádná pravda, láska, tolerant solidarita a vzájemné pochopení nebude, že by se to taky mohlo zvrtnout přesně v to, v co se to děje. Eh, přijde mi teda, že se to trošku veřejném prostoru zlehčuje. V prvé řadě nemám pocit, že by tomu byl dáván adekvátní prostor, když si to tradičně srovnám s tím, že se nám ve světě eh, já nevím, jestli si ještě vzpomenete, jo, ale když tehdy zmizela taková ta ponorka, co plula k Titanicu s těmi miliardáři na palubě, tak se o tom několik dní psalo, každou minutu, každou hodinu. E, a mohl bych pokračovat s takovými těmi tématy. Nebo nedávno samozřejmě úmrtí norského krále. samozřejmě eh velmi oblíbený a velký panovník ve Skandinávii. Nicméně nicméně taktéž to plnilo titulní strany všech novin. Bylo to poměrně pochopitelně zajímavé téma, nic proti tomu. Ale eh ve chvíli, kdy se nám tady eh na východ, na západ na západě Evropy eh děje to, co se děje, kdy nám tam zapalují zapalují auta, kdy se tam rabují podniky, kdy tam je taky několik obětí na životech potvrzených už ve Francii, kdy jsou zranění policisté, obyčejní lidé, samozřejmě obrovské obrovské škody, tak mám pocit, že s výjimkou sociálních sítí, kde to samozřejmě lidé sdílí, protože je to zajímá, tak že bychom o tom měli nějaká mimořádná zpravodajství a že by se nám tam scházeli odborníci na eh evropskou kulturu a odborníci na migraci, tak tak vždycky mám pocit, že se to tak nějak vymlčí. Jo, tak samozřejmě já bych byl nejradši, kdyby se nic takového, kdyby se nic takového nedělo, ale eh děje se to, děje se to a když už se to děje, tak je to podle mě pro Českou republiku, ale pro všechny státy, které ještě nejsou zamořeny eh zamořeny migrací z takzvaně rozvojových zemí, tak je to docela dobrá příležitost si připomenout, e, co vlastně tady máme v České republice. A to je to bezpečno. To je eh ten pocit, že můžete jít ven a nemusíte mít strach, že buď vás v klidných večerech někdo pobodá nebo znásilní v těch teda neklidných večerech vám třeba někdo hodí na hlavu zápalnou lahev nebo vám vyrabuje dům. A je to poměrně vzácná komodita, které si myslím, že ubývá a že ne jeden Němec, Francouz, Ital, Španěl, samozřejmě Brit, Belgičan, Nizozemec by mohl České republice a nám všem tady v té zemi v té zemi závidět tady tu věc. Tak já teda doufám, že i tohle je další eh další impuls pro to, aby evropští lídeři aby evropští lídři eh proti tomu dokázali vzdorovat proti proti dalším lidám, protože ty pokusy samozřejmě přijdou a můj osobní názor je, že jakmile tyhle věci budou přibývat, tak e se začne volat zase potom, aby se to řešilo tak nějak evropsky, že to nezvládají a podobně. Pojďme se podívat na jedno video z té Francie. Já jsem si tady přeloval dvě taková videa, která mě zaujala. Každá, každá něčím jiným teda. Jedno policejní a jedno jedno tady tohleto influencerské video. Pojďme se na to mrkou. Má to pár vteřin. No, eh, kdyby to, pardon, já si říkám, co by na to, co by na to řekli, co by na to řekli eh Francouzi eh 18. nebo 19. století na tady tyhlety záběry jako protože to je opravdu to je opravdu jako tam jsem chtěl na tom demonstrovat to, že někde bylo ilustrováno, že ty demonstrace mají nějaký e mají nějaký význam, že jsou za nějakou myšlenku, že nesou nějaké hodnoty, že jsou důsledkem nějakých společenských změn. Tak prosím eh tady tuhletu jako falešnou hru opusťme a přiznejme si, že je to čistý, čistá jako opičí rebélie v tom stylu, že to žádnou myšlenku nemá. To je naprosto jako impulzivní, buranské primitivní prostě jako jako mlácení lidí a a kradení majetku. A myslím si, že ti lidé ani jako neví, proč tam jsou, že že to nemá žádnou politickou jako hloubku, kterou bylo potřeba řešit. E, druhou věcí mě teda pobavilo, tady to pobavilo, no, tak jako je to trošku sranda. Pojďme se podívat na to policejní video, na takové autíčko, co nám tam projíždělo. Díky. No, eh mě by zajímalo, o jaký manévr se tam francouzští četníci pokoušeli. Eh, nevím teda teď přesně, nevím teda teď přesně eh ten kontext, odkud jeli, kam jeli, ale za zarazila mě ta brutalita tady tady tohoto jako policejního, tady tohoto policejního ignorantství, kdy zkrátka se i na ty policejní auta hazely zápalné lahve. Samozřejmě, jak jsem zmínil, tak někteří policisté tam tedy utrpěli vážna zranění a francouzská média dnes referovala o nějakých obětech na životech. nezjistil jsem podrobnosti, chtěl jsem si to tady připravit. Pouze se tam o tom mluvilo, třeba vyleze, že to je falešná informace. Nevím. Každopádně, když prostě se někde do eh obytných domů i které mají dole nějakou pobočku, hází lahvek. Když se tam jezdí takhle autama, když tam prostě lidé vyvrací lampy, tak ono prostě časem se někomu něco něco stane, no. Ale eh samozřejmě eh tohleto já si pamatuju já si pamatuju velice dobře eh tu situaci v Americe, když byly Black Lives Mater a George Floyd, tak všichni víme, že něco podobného se dělo v těch amerických ulicích. Ono se to čas od času stane. Ve Francii asi nedojde úplně k žádnému jako převratu. Prostě se to tam tři dny teď jako čtyři dny vymlátí. Bude to ještě pár týdnů probíhat. Pak samozřejmě policie se ta situace uklidní, tak se politici poplácají po zadech, že to teda zvládli. Eh, nějak reprezentativně bych očekával, že se, že se pozavírá pár lidí, půjdou před soud, budou v nich sní reportáže, ale samozřejmě to neřeší ten reálný problém a to je přesně ten, který tu Evropu čeká. Kdy? My když se podíváme na eh volební průzkumy ve Francii, tak vidíme, že poměrně sílí Marine Le Pen a Jordan Bardela, mladý politik, který je lídrem lídrem francouzského národního národního fronty. Eh, tak eh tam to vypadá, že zkrátka ty příští francouzské vlády se právě kvůli tomu, právě kvůli tomu se dostanou k moci, protože už řada lidí chce nějakou změnu a já bych to samozřejmě velice velice vítal, protože samozřejmě Jordan Bardel a Marine Le Pen jsou součástí frakce Patriots a e máme na tyto věci a na migraci v Evropě celoevropsky stejný stejný pohled. svých vnitro vnitrozemských záležitostí se úplně jako nějak nemontujeme. A důsledkem toho já se velice jako obávám, jestli země, která je v takové formě, v jaké jste viděli na tom videu, tak jestli je vůbec možné ještě to nějak spravit. Jo, já si jako pokládám otázku, pokud tam ti politici začnou dělat nějaké strukturální změny, třeba omezovat sociální dávky, začnou vynucovat i v těch problémových lokalitách zase zákon a nějaký všeobecný jako pouliční pořádek. začnou tam posílat policii, budou omezovat ilegální migraci a takové to benevolentní rozdávání občanství a různých nárokových věcí, na které se třeba ta nová francouzská vláda shodne, že nemá eh ten ti lidé nemají právo, že budou chtít dělat nějaké změny. Tak si říkám, co se bude dít, jestli jako tohleto přeroste v nějaké jako měsíční měsíční boje v ulicích, jestli to ochromí celou Francii, co se pak bude dít s jejich ekonomikou. A samozřejmě eh teď je otázka, potlačí to policie, potlačí to armáda? nemá armáda a policie ve svých složkách už třeba jako lidi, kteří třeba budou sympatizovat s tímhle proudem, kteří to i z řad těch ozbrojených složek vyhodnotí jako nějakou příležitost třeba ke změně režimu, jak často ty některé organizace volají, že jo, po právu Šaria, po změně režimu, pro nějakém po nějakém novém uspořádání, což ve Francii historicky zase není nic není nic neobvyklého. Tak si říkám, co se bude dít a tedy jakou moc ti politici ještě mají. No, z pohledu České republiky to je něco trochu jiného. My si tady můžeme něco odhlasovat a schválit a tím, že v té zemi ten problém ještě jako není. Konkrétně myslím problém problém s ilegální migrací a nějakou nekontrolovatelnou kriminalitou přerůstající v pouliční boje, tak my ty problémy ještě můžeme řešit. Jo, ale řešit tady ten problém, no, nezávidím to Francii a když si uvědomím, že podobná situace je zkrátka vidět jak ve Velké Británii, tak Německu, zmiňované Itálii, Španělsku, nejsem si úplně, nejsem si úplně jist, co se tam bude v příštích letech odehrávat na tom západě. Co si o tom, co si o tom myslíte? Co si o tom myslíte vy? mě zajímalo. Tak tady koukám, hm, jako samozřejmě samozřejmě ty věci se nestaly z roku na rok. Těch věcí poměrně už nějakou dobu eh v té Evropě přibývá. Měli jsme tady éru před 10 lety, kdy se prakticky každý měsíc stal nějaký teroristický útok. Bylo to letiště v Bruselu, vánoční trhy v Berlíně, masakr v Paříži, zažili jsme útoky nožem v Británii, v Rakousku. Potom si vzpomeňme taky na e vzpomeňme si taky na e jako najetí lidí náklaďákem. Tuším, že to bylo Marseille nebo nebo Nisse, teď si jsem jistej. Jedno z těchto dvou měst. Prostě tohle tady bylo už před 10 lety. Samozřejmě na hrubý pytel se bude požadovat jenom jenom hrubá hrubá záplata. Nicméně abych nezůstal tedy abych nezůstal tedy jenom u e nějakého mlácení eh mlácení eh jako toho, že je tady jako potíž, tak samozřejmě ty návrhy se různě ve světě zkouší prosazovat. My jsme mohli vidět tu změnu kurzu například v té zmiňované Itálii, kdy Georgia Meloni začala právě se zabývat tím, že lidé, kteří do té země přišli, nebyli schopni dodržovat pravidla. Dokázali se posunout k vnější obraně hranic. Dokázali ty věci vyjmenov vybojovávat na evropské půdě. To si myslím, že je jedna z těch cest, která by nám možná možná mohla možná mohla fungovat. Tak doufám, že to bude Francii Francii následovat. Já půjdu na vaše dotazy, kterých tady pár přibylo. Zdravím Martyho, který píše: "Zdraví Matěj, neztratil náhodou Boris Šťastný o víkendu na nově koule? Fakt na sebe necháte beztrestně tak kydat?" Já se omlouvám, nevím, co je na mysli. Eh, já jsem teď o víkendu z pravodajství nesledoval, protože jsem se kuríroval do nějaké přijatelné podoby, tak jestli mi někdo můžete napsat teda, jaký jakou věc máte na mysli, tak nevím. Nicméně beztrestně kydat. Opravdu nevím, co myslíte. Tak mi to zkuste upřesnit a budu e budu rád. Eh, Old Jek posílá pozdrav, děkuju. píše:„Dobrý večer. Bohužel jste inkluzi neukončili, ani jste nezačali inkluzi ukončovat." Tak e tady bych s vámi teda tady bych s vámi teda úplně nesouhlasil, protože já jsem teda měl možnost s Mirkem Krejčím, naším místopředsedou školského výboru, na těch návrzích pracovat. Pojďme se tady na tu inkluzi podívat. Samozřejmě to jsou jenom články z internetu, ale jenom ať víme, o čem je řeč. Eh, my jsme tedy na vládě eh uspěli s nemalou částí těch návrhů, které inkluzi začínají řešit a samozřejmě jsou to návrhy, které strukturálně tu inkluzi mění. Abych teda byl konkrétní, tak my jsme samozřejmě nesouhlasili s tím, aby stále neměli ředitele možnost zasahovat do toho, jaká opatření a jakým studentům na té škole jsou dávána a vůbec jací studenti na té škole v rámci inkluze mohou v té výuce být. A to jsou věci, které vedly k tomu nekonečnému narůstání těch asistentů pedagoga. Samozřejmě ta problematika je prostě hluboká. Myslím si, že každý, kdo eh to zažil jako učitel, pedagog, speciální pedagog, ředitel školy, tak to vidí dost podobně, protože ty návrhy motoristů vycházejí právě z těch zkušeností učitelů a právě z těch zkušeností ředitelů škol, ne z nějakých doporučení prostě vzdělávacích organizací neziskových, které sice možná akademicky eh ty věci najdou nějak obstojně, umí to obkecat, umí samozřejmě k tomu vytvořit strategii a analýzu, ale v reálném dopadu neví, co to v těch školách znamená. A takhle ta inkluze vznikla. Motoristické návrhy vychází z toho, co vidí ředitelé škol. To znamená, my, ať to jenom e shrnu, samozřejmě eh největší debata se strhla kolem toho, že tady motoristé chtějí vyhánět ze škol děti, které mají dyslexii, dysgrafii. Tak proti tomu já bych se teda tady e ostře vymezl. To není samozřejmě pravda. To je překrucování věcí, které nemá nic společného s těmi motoristickými návrhy. My dneska, pokud máme děti, které navštěvují psychologickopedagogické poradny, případně chodí k psychologovi, případně k psychiatrovi nebo k různým eh výchovným poradcům, dejme tomu v rámci školy nebo s nimi pracuje nějaký metodik prevence, pokud je to porucha chování, tak my máme nějaká podpůrná opatření. Ta podpůrná opatření jsou odstupňována od jedničky do pětky. Eh, pochopitelně existuje řada dětí, které mají podpůrné opatření prvního potažmo druhého stupně. Jsou věci jako nějaká nepozornost, případně nějaké lehké ADHD se tomu říká. Zkrátka jsou to živější děti. A pak vám samozřejmě začínají podpů opatření třetího, čtho stupně, kdy opravdu u čtvrtého, pátého stupně už se bavíme o žcích, který kteří mají obrovský problém jakýmkoliv způsobem, ať už je to způsobeno nějakým intelektuálním deficitem, nebo je to způsobeno nějakou velmi závažnou poruchou chování, případně nějakou psychiatrickou diagnózou, autismem a podobně, tak e pro tyto děti je prakticky nemožné absolvovat to tu výuk uku, která na té základní škole je a to jak z hlediska toho obsahu, co se mají naučit, tak samozřejmě i z hlediska toho procesu toho učení. 45 hodiny, 10ové přestávky, nějaký rozvrh hodin, přesun v rámci té školy, jo, případně fungování s tím kolektivem a tak dále. A my jako motoristé jsme v prvé řadě podpořili v tom návrhu inkluze vznik speciálních tříd a iniciujeme vznik speciálních center. To je zásadní věc, která musí napravit to, co tady vzniklo, když se po inkluzi začaly uzavírat ty speciální školy. Dneska vám samozřejmě ti lidé, kteří chtěli zavírat ty speciální školy, tak když dneska vidí, že nejsou a my jako motoristé jsme říkali, že je potřeba speciální školy opět zapracovat, co nám dneska říkají? Říkají nám, no víte, ale ty speciální školy už nejsou. No, ještě aby byly, když samozřejmě tihle lidi systematicky systematicky pomohli k jejich uzavírání tím, že ty děti právě zařazovaly do běžných škol. To znamená, my iniciujeme vznik vzdělávacích terénních center. To jsou první instituce, které mohou pokrýt to, aby děti, které skutečně pro ně, i pro ty učitele je prakticky nereálné zařadit je do výuky, tak aby měly nějakou možnost se vzdělávat, aby měli možnost někde pracovat, případně do té do toho centra docházet a část výuky trávit i v té běžné škole. Druhá věc jsou speciální třídy. Tam je tam je ano speciální třída. Pokud by se výsledkem celé inkluze a celé změny bylo to, že se školy vrátí ke speciálním třídám, tak by se jednalo o konec inkluze a k tomu směřujeme, protože speciální třída není totéž, co speciální škola. Do té normální běžné školy, pokud to kapacita umožňuje, teď nám ubývá děti, takže víceméně to možné je, tak nám můžou do školy docházet speciální pedagogové a menší množství asistentů. ti mohou zřídit speciální třídy. Tím docílíme toho, že ve výuce ty děti třeba ze začátku pouze na ty eh řekněme složitější předměty, jazyky, matematiku a tak dále budou chodit do těch speciálních tříd. Tam se jim nebude věnovat běžný učitel, ale speciální pedagog, případně učitel a eh ve spolupráci se speciálním pedagogem, případně asistentem pedagoga. Tím ty děti v té výuce dostávají jak ty děti, které mají nějaké nedostatky, mají nějakou poruchu, tak ty děti v běžných třídách. Oba tyto tábory dětí, obě tyto třídy, normální i speciální, dostávají tu nejlepší možnou výuku. Děti, které mají speciální vzdělací potřeby, mají speciálního pedagoga. Děti, které tento deficit nemají, mohou pracovat v běžné hodině. Učitelé tím pádem se mohou více soustředit na výuku. Jenže tím, že ta speciální třída je ve stejné škole, budově jako ta celá běžná škola, tak ty děti spolu tráví čas o přestávkách, vídelně, případně spolu sdílí některé vyučovací předměty, kde to možné je. Typicky mě napadá výtvarná výchova, tělesná výchova, další možné předměty. Jezdí spolu na školní přírody, na školy v přírodě. Eh, účastní se společně výletu, akcí. Zkrátka to je ta forma, bych ještě řekl, zdravé inkluze, kdy ty děti si vzájemně v té výuce nepřekáží, ale zároveň a tím neříkám, že překáží slabší těm silnějším, jo, ono je to v praxi i naopak, jo. A právě proto je nesmysl to, co tady 10 let probíhalo, ale to bych se to bych se motal v kruhu. Ale ty kolektivy těch dětí fungují vedle sebe. Dobrá věc. Má to praxi na Máxi i v zahraničí. Funguje to tak v řadě zemí. Je to dobré, ale je to jenom krok. A druhá věc je situace, kdy vám poradna pošle do třídy eh do běžné školy studenta, který má nějaké podpůrné opatření a v tu chvíli ta škola není schopna mu poskytnout ty potřeby, které on má. Každý učitel to zná. Přijde vám do školy papír, podpůrné opatření z poradny. My jako motoristé jsme taky dokázali do toho návrhu udělat centrální centrální systém. Takže díky motoristům dneska už když nějaké dítě navštěvuje jednu poradnu, potom se někde přestěhuje, případně se přeřadí do druhé poradny nebo změní školu, to je nejčastější. Dneska díky motoristům se udělá to, že už ty věci budou na jednom místě. Takže každý učitel, psycholog i speciální pedagog si najde přehledně samozřejmě s důrazem na ochranu osobních údajů si toho studenta najde a uvidí, jaká podpůrná opatření historicky měl, kdo ho třeba, kdo ho třeba učil a tak dále. Zase skvělá věc, která prostě pomůže teď. Ale představte si případ, kdy vy máte školu a přijde vám tam dítě, které má podpůrné opatření čtvrtéh pátého stupně. Jo, může to být nějaká už těžká porucha učení, jo, nebo těžká porucha chování třeba v nějakém případě, nebo to může být cokoliv jiného. Můž to být nějaké zrakové postižení, nějaká velmi silná logopedická vada, jo, nebo nějaká velká zraková vada, cokoliv si dovedete představit, dostanete podporné opatření toho vyššího stupně. Vy jako ředitel školy máte na základě toho podpůrného opatření a tak to stojí i ve školském zákoně, máte povinnost mu poskytnout podmínky do té výuky. No jo. A teď si představte, že jste jako ředitel, který eh, který nemá zrovna kapacitu. nemáte speciální třídu, protože ji třeba na vaší škole kvůli kapacitě nevedete. Nemáte speciálního asistenta pedagoga, pardon, asistenta pedagoga, protože už jste třeba všechny ty úvazky e prostřednictvím PH Maxu už využili, ale to dítě tam chce být. Rodič s vámi víceméně odmítá komunikovat, řekne:„Ne, nám se na téhle škole líbí, zařiďte to a vy to nejste schopni zařídit, tak co teď uděláte jako ředitel?" No tak buď to dítě zařadíte do běžné výuky, čímž to dítě se absolutně samozřejmě v té výuce nechytá, protože má nějaké podporné opatření a nemá asistenta, nebo to je druhá věc, zařadíte ho do běžné třídy bez asistenta a tím prakticky postavíte svůj pedagogický sbor před to rozhodnutí, které každý učitel prostě zná a kdo říká, že ne, tak si podle mě vymýšlí nebo neučil. A to je to, že buď děláte tu hodinu pro toho jednoho studenta a nebo děláte tu hodinu pro ty jako zbylé studenty. Tak to to je situace, do které vás opravdu nesystematická inkluze prostě jako dožene. Eh, fajn. Rozhodnete se teda, že to vyřešíte tím způsobem. Tak tedy se jako škola potýkáte s nějakými problémy, nestíháte to a tom se bavíme o jednom studentovi. Představte si, že těchhle studentů budete mít čtyři, pět a teď mě někdo bude jako přesvědčovat o čem. A to je to je vlastně podstata té debaty. My jako motoristé říkáme, ředitel má v takové situaci mít pravomoc opravdu požádat o přeřazení toho dítěte a má možnost prostě odmítnout vzdělávat to dítě. Ne z toho důvodu, že by ho chtěl diskriminovat, ale z toho důvodu, že ta daná škola na to prostě nemá zázemí a mělo by být v zájmu toho dítěte, aby bylo ve škole, která to zázemí má. Proč jsme v téhle situaci? Proč se teda vykřikuje, že motoristé? A je to absurdní. Jsou to odporné sprosté urážky, že motorista nenávidí postižené děti, že se štítíme jinakosti. To jsou kec. Jsou to kecy lidí, kteří svými názory často v těch organizacích nebo na ministerstvu s prominutím dodrbali české školství, zavedli inkluzi a zřítili celou síť speciálního vzdělávání. Snížila se nám vzdělanost, máme na to jak zahraniční výsledky, tak na to můžeme vidět měření. Můžeme to vidět každý den, že se nám zkrátka v té společnosti klesá ta úroveň těch škol. Vidíme to u maturit, na přijímačkách, v čtenářské gramotnosti, v matematické gramotnosti. Jo a tihle lidé místo, aby s náma argumentovali, řeknou: "Motoristé nenávidí děti, štítí se jí na kosti." Samozřejmě druhý tábor zase řekne: "Ukončete tu inkluzi hned, celé to zrušte najednou." Jasně, zrušíme to celé najednou a tisíce dětí nebo možná už dneska i nižší desítky tisíc studentů, tak najednou nebudou mít kam chodit do školy. To není ta cesta. My tu inkluzi jdeme opravovat. Tohle je cíl, jak tu inkluzi zrušit. Ale první cíl, jak tu inkluzi zrušit, samozřejmě je ten, že vytvoříte ty pravidla, že nastavíte ten systém tak, aby už negeneroval další vývoj toho školství, kdy se ty peníze budou házet bokem. A v tom motoristé tu inkluzi nejenže ji začali ukončovat, ale změnili ten parametr a je to pouze po roce, protože my tím pádem začneme budovat terénní centra, speciální třídy. Chceme posílit na fakultách, aby se vzdělávalo více speciálních pedagogů, aby měli možnost více pracovat v terénu. Pochopitelně na to chceme zajistit prostředky a to je ta cesta. Ale je absurdní a nevymluví mi to nikdo a budou zase říkat, že jsem si vymyslel svoji učitelskou práci, že jsem nikdy neučil, že tomu nerozumím, že nemůžu učit, že nemůžu učit na na škole a tady tyhlety věci, že je hrůza, že jsem teda někdy dítě učil. To jsou dva tábory teda kritiků našeho motoristického školství. Jední, že jsme, že jsem nikdy neučil a Mirech Krejči samozřejmě taky ničemu nerozumí. druhý tábor, že je hrůza, že jsem vůbec teda někdy učil, tak jsem zvědavý na čem se nakonec hodnou. Za to, že říkáme jednoduchou prémisu. Školství, které se posunulo od fungujícího systému speciálních škol a speciálních pedagogů do situace, kdy máme desítky tisíc asistentů pedagoga, kteří jsou jako na těch běžných školách a v rámci inkluze se nám stejně stalo to, že jsou nešťastní jak rodiče běžných dětí, tak jsou nešťastní ti učitelé. Tak samozřejmě to potom ve výsledku poškozuje i ty děti. Tak to samozřejmě je absurdní debata. Nemělo se to takovým způsobem dělat. Nemělo se to dělat samozřejmě takto narychlo. Druhá věc je, že tady chci upozornit, mnoho lidí mi psalo a odpovídám, některým jsem nestihl odpovědět, tak doufám, že sledují teď. Případně jim ještě odpovím. Děti s dyslexií a s dysgrafií se to vůbec netýká. A opět je mi hanba za všechny lidi, včetně například paní poslankyně Zajíčkové a a dalších, kteří začali šířit ty lži, že motoristé chtějí z e běžných základních škol vystrnadit děti, které mají dyslexiei a dysgrafii. Prosím vás, to je nesmysl s dyslexií a s dysrafií. Zaprvé, to neznamená, že když máte dyslexii a dysgrafii, tak to dítě spadá automaticky do nějaké inklue. To není vůbec jako to není vůbec pravda. To říkají lidé, kteří jsou absolutní negramoti v jakémkoliv pedagogickém tématu. S dětmi, kteří mají dyslexii nebo dysgrafii. Samozřejmě je to nějaká škála. Mohou ty děti to mít v různých šíří, ale nikdy to není důvod pro nějakou zvláštní školu. S tím se dá běžně pracovat. Dítě, které má dyslexii nebo dysgrafii, tak je to jenom o trpělivosti a o čase. To se nedá srovnávat s tím, když máte dítě, které opravdu není schopno třeba obsah toho toho učiva s vámi stíhat, které si třeba není schopno pořídit v té hodině vůbec vůbec nějaký nějaký výstup, které vám třeba není schopno mentálně vyplnit test, není schopno absolvovat ústní zkoušení. To se bavíme úplně o dvou jiných věcech. A já bych tady, protože vím, že nás sleduje, sleduje nás spousta tady novinářů, tak by bylo možná dobré tady tohleto přestat psát, protože to prostě není není pravda a nikdo to nikdo to takto nenavrhoval. Takže abych to teda shrnul pro Old Jeckle, jak píšete, že bohužel jste inkluzi neukončili, ani jste nezačali inkluzi ukončovat. Je to cesta, která právě započala. Započala velice silně. Inkluze se začíná pomalu, ale jistě měnit. Začíná se rušit v té formě, v jaké ji znáte a začíná se opět do českého školství vracet záběr na to, aby děti, které mají speciální vzdělávací potřeby, skutečně měly v českém vzdělávacím systému škol své zázemí ve formě různých terénních center, ve formě i speciálních škol a budeme na to poskytovat ředitelům pravomoce, rodičům podporu a studentům zázemí. To je ta cesta. Myslím si, že na to, že máme 12 měsíců od voleb, tak to není vůbec špatný výsledek a těším se na to, jak to bu pokračovat dál. Ivana Stejskalová, omlouvám se, že jsem tak dlouhý. Matěj, jak se rýsuje koalice u vás v Ostravě? No tak já bych vám tady na prvním místě chtěl všem vám, kteří jste podpořili motoristy v komunálních volbách velice poděkovat, protože jste pomohli nám dostat se do zastupitelstva magistrátu města Ostravy. Já bych vám tady chtěl ukázat volební výsledky od nás z Ostravy, které jsem si připravil. Tři strany zastupitelstva neobhájily své mandáty. Jedná se o pirátskou stranu, jedná se o SPD a jedná se o hnutí Stačilo a Ostravskou levici, která se teď rozdělila a motoristé sobě vstoupili do zastupitelstva Ostravy poprvé v historii s výsledkem 7,7 % hlasů a získali jsme pět mandátů v 55 členm zastupitelstvu. Já vám za to e velice děkuju, za tuto příležitost. Jsme samozřejmě za to rádi. Eh, gratuluji všem kolegům, kteří se tam dostali postupně je tady poznáte. Jedná se kromě mě o kolegu Jakuba Weverku, e, Jana Krimka, eh, Radima Spustu, který byl do téhle chvíle zastupitel Vítkovic společně se mnou a jedná se o Lianu Janáčkovou, která se poprvé v historii dostala na magistrát města Ostravy, což je zajímavé, protože Liana byla zhruba 20 let starostkou městského obvodu, ale nikdy nebyla zastupitelkou na městě. Tak teď se jí to, teď se jí to povedlo díky vaší podpoře, protože Liana přeskočila a stala se zastupitelkou suverénně. Eh, tuže budeme mít ve zastupitelstvu velice, velice pestrou vyváženou škálu napříč Ostravou. Veli, skvělý tým lidí, který jsme si tam vybrali. Já se na to moc těším. Ještě tady jednou ukážu ty výsledky, abych vám mohl vysvětlit pov