Trhy panikaří z Hormuzu, Německo z energetických teroristů | VN Briefing #49

Ten pachatel byl o dost úspěšnější, protože vyřadil hned několik hnědouhelných bloků. Dohromady to bylo bratru 3000 MW.

>> No dobře, ale tak pojďme to pojmenovat, eh, jako úplně přesně. To je škoda velkého rozsahu. To jako není legrace.

>> To znamená, jsou to teroristé, jo? Nemějme s nima slitování.

>> Ta ropa jako taková, ta má alternativní cesty a umí se od tamtuď dostat. Kdežto, kdežto, eh, kdežto ten plyn, tuhletu alternativu nemá a cena elektřiny i cena plynu prostě i cena povolenky prostě roste. Eh, růst bude dál. Energetice zdar a vysokému napětí zvláště.

Přátelé, jsme rádi, že vás přibývá, že nám, eh, projevujete určitou věrnost a podporu a že parodujete náš pozdrav. Obzvláště se mi líbilo, eh, energetice zdar, zvlášť vysokému napětí zvláště. To je opravdu pěkné. Tak v tom pokračujte. To je vždycky známka popularity.

Čau Mirku, líbí se ti to?

Čau, Petře. Já se musím přiznat, že já jsem tentokrát poprvé nečetl komentáře, protože jsem se k tomu nedostal, protože jsem samozřejmě programoval a navíc teda o víkendu syn hrál házenou v Lovosicích. Tímto dělám reklamu sportu číslo jedna v České republice, což je házená, možná jste o ní ještě neslyšeli. No a já jsem samozřejmě využil prostor k tomu, abych otestoval své nové silniční kolo, takže jsem vyrazil z Lovosic směrem prostě jako Německo. Nicméně i s ohledem na tu situaci v Německu jsem se zarazil těsně před hranicemi už v Děčíně a dál jsem si netroufnul vůbec jet, takže jsem se pak vrátil a díky tomu jsem nemohl číst komentáře. Takže se omlouvám všem našim divákům. Komentáře jsem tentokrát nečetl, takže jsem ani neinteragoval.

>> Ale udělals mi krásný hostlý můstek.

O čem to dneska bude? Mimo jiné se budeme věnovat také tomu Německu samozřejmě, protože, eh, útoky na energetickou infrastrukturu eskalují a začíná to opravdu dopadat i přímo na zdroje. Takže tomu se věnuju já, ale až po přestávce, takže za pejvolem. A přednost dneska dostane Mirek, který se podíval přímo do Hormuského průlivu.

Já jenom na úvod ještě řeknu, proč děláme to, co děláme. Občas je dobré to zopakovat.

Energetické triléma. To je pro nás prostě jako jediná ideologie, ke které se hlásíme. To znamená v první řadě bezpečnost, v druhé řadě cenová dostupnost, s tou teďka budeme bojovat, až ve třetí řadě udržitelnost. Přátelé, v tomhle pořadí to potřebujeme. Aby to bylo možné, potřebujeme všechny technologie. Nic si nesmíme zakázat, nic nesmíme dát na černou listinu jenom kvůli tomu, že se nám to nelíbí. A každá technologie má svůj potenciál, ale i své limity. Kolem toho se to celé točí.

A poslední věc, co dodám a pak už ti předám slovo. My jsme 30 let neinvestovali do zdrojů, tak se teď nemůžeme divit, že jich máme málo a že ten výhled není dobrý. A musíme se prostě nějak vrátit do toho zdravého stavu, kdy já jako výrobce vyrábím elektřinu a nejen kasíruju nějaké peníze a úplně ti spotřebitelé z toho nejsou odrovnaní ekonomicky, ale zároveň si odkládám na to, abych měl na nový zdroj. Tak to tolik asi já bych řekl k té naší, k tomu našemu poslání.

Mirku, je to tvoje.

>> Tak jo. Tak pojďme na to rovnou. Eh, my jsme si řekli s Petrem, že trošku změníme i ten koncept, kterej tady máme. Budeme se snažit bejt víc věcný a míň vtipný, a víc věcný, což pak samozřejmě za PayPalem uslyšíte, protože to, co mi tady Petr připravil, je zábavný. A to vás teda rovnou vyzývám k tomu, jako běžte za pejvol. Eh, pojďme se podívat na první graf.

E, já jsem se trošku v detailu podíval na to, jak to dneska jakoby vypadá v Hormúzu a co se tam děje. Tak co můžeme říct, a co ukazuje koneckonců ten první graf, tak je, že dneska nemáme vůbec jasno v tom, eh, kolik lodí ve skutečnosti proplouvá Hormem. My víme, že, co se týká prostě jakoby, e, co se týká těch lodí, kolik jich tam plulo, tak před válkou, tak to bylo nějakých 80–100 lodí prostě denně, jo, 85 byl nějakej jako medián, kterej tam je. A dneska máme několik různých zdrojů, který, který ještě říkaj, jakým způsobem ty lodě dneska proplouvaj.

Takže jako podle Portwatch, kterej prostě je aktualizovanej jednou týdně a pracuje pouze s těma datama, která tam jsou, tak je to zhruba šest lodí denně.

>> Eh, denně podle pojistek, tak je to 12.

E, podle nějakého Keplera, tak jsem dohledal dohledal informaci, že to vychází asi na 13 denně. Nicméně je spousta lodí, kterou prostě mají vypnutej ice.

>> To je ten vysílač, kterej tu polohu [vysílá].

>> Pak si to kdyžtak ukážeme na dalším grafu za chvilku.

Ale každopádně tedy nedosáhli jsme předmínovného stavu. Dosáhli jsme prostě stav jiný a dneska je zajímavý to, že vlastně pořádně nevíme přesně, kolik jich tam e, kolik jich tam projíždí.

Je zvláštní, že v dnešní době pořád ještě se stává, že něco nevíme, ale určitě bys mohl ještě specifikovat tu strukturu těch lodí. Co to vlastně je za lodě, protože LNG to nebudou.

>> Eh, k tomu se dostanu a to je jako vlastně zajímavý, co tam jako je. Eh, eh, paradoxně je to i LNG, ale není ho teda tolik. Nicméně, co se zásadním způsobem omezilo, tak je spíš ten malý, eh, jakoby malá doprava. To jsem podle toho, co jsem dohledal. Já jako nevím, jestli to je přesná pravda, ale pracuju s datama, kterou jsem našel. A ten důvod je takovej, že, co se týká pojistek, tak za průjez Hormózem ty pojistky vystoupaly až 40krát. A tam už si to samozřejmě může spíš dovolit ten větší tanker, kterej třeba proplouvá s nějakou eskortou nebo z ně, jako poblíž prostě toho Ománu nebo kde tam poblíž toho pobřeží Ománu a může si dovolit zaplatit víc, protože, pokud se budeš rozhodovat, tak pravděpodobně, e, teď si dělám legraci, jo, ale jako volné tyčinky prostě z Číny, tak, který jedou nějakou kontejnerovou lodí, tak se asi nebudou moct dovolit, jako, nebo to spíš omezíš a asi nebudeš chtít platit tu prémii. Já to řeknu doma: no, že volné tyčinky prostě nebudou.

>> Volné tyčinky nebudou.

Samozřejmě, další, co nebude, tak si nebudeš moct koupit třeba, eh, eh, české, eh, ty, jak se to jmenuje, suvenýry, kterou prodávají se prostě třeba u Karlu, u Karlstejna, kterou jsou taky dovezený pravděpodobně odněkač z Číny. Takže tam, jako, tam je vidět, že ten, že ten, že ten průjezd těma loděma se dost zásadním způsobem způsobem proměnil. Jo, to je to, to významně teda.

Tak pojďme, kdyžtak na další graf. Eh, tak a todleto je další zajímavý číslo. A to je, zatím kolik ropy dneska Hormem opravdu proplouvá. Před válkou se říkalo, že to bylo cirka 20 milionů barelů ropy. Jo, USA dneska tvrdí, že denně proplouvá 17 milionů barelů ropy.

>> To je skoro stejný.

Tanker Trackers uvádí prostě 9 milionů k 318, ale klouzavý sedmidenní průměr, tak má teda 8 milionů.

No, ale pokud bychom se koukali na ty reálné čísla, která zase vidíme třeba z toho portwatch, na který jsem koukal, ale to zase opakuju, to pracuje pouze s těma datama, která jsou oficiálně hlášená, mají zapnutej ADS vysílač a jako uvádějí o tom, že tam jedou, což v době, kdy tam na jedné straně na vás chce někdo střílet rakety, tak asi není úplně nejrozumnější věc.

To znamená, co když se my, když se na tohle koukáme, tak my víme, že prostě co se týká třeba USA, tak USA to dělá tím způsobem.

USA to dělá tím způsobem, že sčítá a kumuluje nějaké hodnoty.

Navíc se USA, co jsem dohledal informace, tak započítává i překládky.

To znamená, když dojde k přepláce, tak se započítá ten náklad jako dvakrát.

Pak jsou tam nějaké další věci, které do toho USA započítávají.

Ale co je zajímavé, tak dá se říct, že dneska vlastně nikdo úplně přesně neví, kolik reálně prostě ropy proplouvá.

Já bych to okomentoval tak, že vlastně v každém válečném konfliktu, tak i tady prostě jsou na obou stranách různé dezinformace, přikrášlení a je to prostě i informační boj, což se promítá i do té energetiky.

>> Tam samozřejmě tohle informační boj je, protože pokud se podíváme například na USA, ale já nejsem ekonom, to by byla spíš otázka na ekonoma, tak samozřejmě pokud se podíváme na cenu za galon, za galon ropíka nebo za galon benzínu, tak v USA roste ta cena.

To znamená, asi politicky se i hodí to, aby vláda vlastně v USA říkala, že ta ropa se vrací někam jako do normálu a měla tam nějaké pozitivní zprávy před tím midterms, který ji čekají.

>> Je to tak.

>> Tak pojďme se tedy posunout, poprosím režii, abysme přeskočili na další graf.

A tohle je graf, který jsem přímo vlastně stáhnul z portwatch.

To je data.

Data se tam aktualizují každý úterý v 9:00 ráno.

My dneska točíme v pondělí.

Vy to uvidíte ve středu.

Nicméně my pracujeme s těma datama, která tam jsou.

A já to dávám.

>> Myslím, že už ve čtvrtek budeme vysílat, když dá buď.

>> Já to chci, já to chci, já to chci jenom ukázat.

Jako ono to vlastně moc nekoreluje s tím, co jsme před chvilkou viděli, protože před chvilkou jsme viděli, že tam USA uvádějí, že tam je 17 milionů eh kubíků denně.

Eh, tady vlastně vidíme, že podle toho, co uvádí sám portwatch, tak ten propad je výrazný.

Ten propad je dneska někde na úrovni jako desetiny, jako desetiny hodnot, jako řád jako dole.

Nicméně tady je důležité, portwatch pracuje reálně s tím, co opravdu vysílá prostě ty signály.

My tedy vidíme, že ten průjezd tím hormuem stále do určité míry otevřený je.

Vidíme, že tam v červenci došlo k takovému jako řekněme optimistickému očekávání, kdy se tam došlo k dohodě a propustily se tankery, aby mohly projet.

Eh, nicméně teďkon už to nadále klesá.

Já ono to tady není vidět na tomhle grafu, ale já když tak doporučuju divákům otevřít si normálně portwatch.

To se dá najít jakoby na internetu a pokud si to otevřou, tak tam vlastně uvidí, že teďkon co se týká toho poměru počet lodí versus ta tonáž, která prochází hormuzem, tak je vidět, že ten poměr se zvýšil, což ukazuje, že teďkon hormuzem projíždějí spíš větší lodě, které si můžou dovolit prostě připlatit případně tu prémii, protože se rozprostře to pojištění toho nákladu na větší množství barelů.

>> Za mě je neuvěřitelné, co člověk dneska najde na internetu, jo, za data, o energetice, o hormuzu, o čemkoliv, srovnejte to s dobou 10, 15 let nazpátek.

My jsme nevěděli nic.

>> Mě tady na tom fascinuje asi nejvíc.

Tak já samozřejmě, ono je to vidět, že tutu přípravu používáme, dneska, tak samozřejmě proč ty rešerše dělat jakoby sami.

Petr, upozorňuju, Petr to dělá sám.

Petr je old school.

Petr to dělá sám.

Já si nechávám ty rešerše dělat tedy s AI, ale je fascinující, že dneska ať si vymyslíš jakoukoliv korelaci nebo když chceš hledat kauzalitu na nějaké množství data, tak dneska ta data prostě jsou ve velké míře.

>> Hm.

>> Je dostaneš opravdu z otevřených zdrojů a pak jenom vhodnou kombinací je můžeš dát dohromady.

Ale co je důležité, ta interpretace.

Ta interpretace je přesně to, co potom tomu dává tu hodnotu.

Ta špatná interpretace může být zavádějící.

>> Takže proto potřebujete nás.

>> Proto potřebujete nás samozřejmě.

Takže si nás předplaťte a navíc dneska to, co uslyšíte, to jste ještě neslyšeli.

Tak půjdeme na další graf.

Ten už nám zase vygenerovala umělá inteligence.

A co je vlastně zajímavé, já jsem teďkon ukazoval ten poměr té ropy a plynu, jo?

A eh ten největší problém toho hormuzu, tak je v tom, že ten plyn dneska aktuálně nemá nějakou náhradní cestu, protože tam není to o tom, že by se to jednou z kapalné, pak by se prostě pojelo o kousek dál, přejelo by se třeba k Saúdské Arábii, tam by se to zase odkapalnilo, nahnalo se do nějaké jiné trubky, zase by se to prohnalo někam jinam a tam by se to zase jako načerpalo do tankeru.

Ta ropa jako taková, tam má alternativní cesty a umí se od tamtud dostat, kdežto eh kdežto ten plyn tuhletu alternativu nemá.

A proto je i vidět prostě, že ta meziroční změna, prostě meziroční růst té ceny, tak je takový, že eh že ten plyn prostě jako výrazně vyskočil a já se obávám, že k tomu dalšímu růstu prostě těch cen jak nadále bude prostě docházet.

>> Tady je důležité říct ty LNG terminály.

Jednak ten terminál, který vlastně zkapalňuje a pak ten, co odpařuje, no, tak obojí je to strašně důležitá infrastruktura.

Ukázalo se to i v roce 22 samozřejmě, kdy se stavěly ty terminály horlivě v Německu a v dalších evropských zemích a že to vlastně je překlenutí těch světů, jo, máš svět kapalného plynu na moři a máš svět toho eh plynu prostě v té plynné podobě v těch trubkách a ta změna prostě technologicky není úplně jednoduchá.

Ta zařízení jsou drahá, složitá a jakmile to rozbombíš, no tak máš vystaráno na pár let.

>> No a tím se dostáváme, poprosím režii, kdyžtak další graf.

Petře, děkuju za, eh, děkuju za takový oslý můstek.

Já jsem si tady vzal vlastně na paškál, trošku jsem se chtěl víc podívat na ten Rus Lafan, který prostě dostal opravdu ty zásahy.

>> Největší vlastně LNG terminál na světě.

>> Je to největší.

Ano.

A jenom abysme věděli, o čem se bavíme, tak eh ta nominální kapacita toho Raslafanu, tak byla prostě nějakých 75, 77 milionů milionů tun ročně.

A eh dneska reálně se bavíme o tom, že je to jako na nějakých 40, 38 milionech.

Tam prostě zmizela jako jedna třetina celé té kapacity.

A to není tak, že když nastane příměří, tak eh tak se to jako zlepší.

Tam došlo k tomu, že až nastane příměří, a to v nějaké formě bezpochyby nastane. Nevím, jestli už tenhleten týden byla vyhláška. Ono je pondělí, tak nevím, jestli už Donald Trump vyhlásil opět příměří nebo už zase vyhlásil válku. Já už se to – já už to nestíhám.

>> Až se to bude ve čtvrtek vysílat, tak už to bude třikrát zase jinak.

Jo, diváci prostě – vy už dneska víte, co je dneska aktuální stav. Tak nicméně tenhleten graf, kterej vlastně jste teďkon viděli, tam je jasné, že tam k té změně nedojde, protože ta čekací doba na opravu toho terminálu je odhadována na pět až pět let. Mezitím samozřejmě, pokud by došlo – a Petře, ty o tom budeš mluvit jako třeba k nějakému, nedejbože opravdu teroristickému útoku na jinou infrastrukturu – tak ta technologie, která souvisí s plynem, je natolik vzácná, že není moc firem, která by tohle uměla a postavila výrobní linku na turbíny nebo na nějaké další prvky, které souvisejí prostě s technologií, tak není úplně jednoduché.

Takže se tady bavíme opravdu o tom, že na návrat k té původní kapacitě bude řádově v letech. To znamená – s mírem a s příměřím nastane to, že se vrátí lodě, ale nevrátí se prostě v tom Rashlafanu se prostě nevrátí ten plyn.

>> Tady máš napsáno, že vyšší moc prodloužená byla do listopadu. To se asi bude prodlužovat pořád.

>> Tak byla aktivovaná prostě Force measure, o tom jsme se bavili minule. To znamená – ta vyšší moc vlastně brání tomu, aby tam mohl invokovat, aby si mohl aktivovat nějaké pokuty a doložky vůči tomu, kterej je jednou ze smluvních stran.

No a tady prostě ta vyšší moc byla uplatněná a je to naprosto relevantní způsob, jak nakládá – pojďme si říct upřímně – ten Katar a myslíme si, co chceme, tak rozhodně asi nemůže za to, že prostě mu tam padaly rakety a vybombardovali mu část kapacity.

>> Je to tak.

>> Tak můžeme si případně dát další bod. Co je todleto? Jo, naplnění zásobníků.

My se tady o tom zásobníku bavíme dlouhodobě, tak dneska asi já jenom řeknu, že co se týká průměru Evropské unie – já jsem si ty data stáhnul někdy v pátek nebo prostě, kdy jsem na to koukal – ta data byla taková, že se pohybujeme v Evropské unii někde na úrovni 66 procent.

Česká republika má dneska přes 70 procent, což je sezónní normál pro tuhletu dobu. My si musíme uvědomit, že se blíží zima. Je polovina září. Topná sezóna startuje někdy na konci října, listopadu.

To znamená – my jsme pod dlouhodobým průměrem. Já, pokud jsem se koukal na Gas Infrastructure Europe, což doporučuju opět – stránka, pokud to někoho zajímá – nebo na o energetice, což je taky dobrý zdroj. Koneckonců my z nich – my z nich taky jako vycházíme – z kolegů z o energetice – tam se můžou na aktuální data našì diváci podívat.

>> Mě teda překvapilo ty denní přírůstky, jo, že opravdu Evropa začala kvalifikovat, protože se tam objevovalo v některých zemích, v Německu třeba tři procenta bodu za den, což je obrovské množství. Ještě když si uvědomíš, jak velkého je Německo, že to je opravdu čtvrtina veškeré kapacity a je to největší spotřebitel plynu v Evropě, tak ono to souvisí taky trošku s tím, jak ty ceny vylezly, jo. Evropa opravdu začala otáčet ty LNG tankerů a už to směřuje k nám, protože ty ceny to láká.

A jsem se koukal dneska ráno v pondělí, tak na TTF bylo 75 eur za megawatt, takže pořád stoupáme.

>> To jo. Já ještě možná doplním jednu věc, která je důležitá u toho zásobníku říct. Ten – technologicky – způsob, jak to říct přesně, jo, množství prostě toho plynu, kterej je uloženej v těch konkrétních zásobníci, zásadně ovlivňuje to, jakým způsobem je ten plyn i těžitelný, protože nekoukejme se na to jenom jako na čistou kapacitu, ale my se musíme koukat na ty zásobníky i stylem toho, že čím je tam víc plynu, tím prostě může být ta denní těžitelnost větší, protože tam stoupá tlak a lépe se to z toho stěžuje.

Já jsem si to dohledal jenom jako side informaci a proto koukat se na to čistě tou optikou – jsme na 60 procent, ne na 80 – čistě přes tu kapacitu není vlastně správné, protože je potřeba zohlednit i to, že čím bude klesat ten tlak v tom zásobníku, tím hůř se z toho bude dostávat ten plyn.

Plus je tam potřeba nějaké minimální množství, aby nedošlo – u toho zásobníku – řeknu to nějakou zkratkou – k zhroucení jakoby vnitřnímu. To podnož – to je ten zbytek – ale je tam potřeba tam něco nechat, aby to prostě opravdu fungovalo.

Pak si někde asi můžeme říct, jakým způsobem přesně funguje ten zásobník, co to je. Lidi si to představují jako nějakou kaverno a to není úplně přesná představa toho, co ten zásobník vlastně je.

Tak nejčastěji to jsou nějaké vytěžené vrty, že jo, protože kde už ten plyn třeba někdy byl, je předpoklad, že tam jakoby zůstane.

>> Dáváš to do nějaké pórové hmoty, jo. Tam ty zásobníky – to je docela zajímavá věc. Já si myslím, že jako bysme taky mohli to dát někdy v placené části jako větší detail toho, jak vlastně funguje takovej zásobník.

>> Hozená rukavice. Jsem pro.

>> Tak jo, pojďme případně na další graf, ať se trošku zaspírujem. Co je tady – mezinoční změna cen energií v České republice?

Je vidět – já to tady nechám prostě vyšel jsem z toho, co dneska aktuálně ukazovali zdroje na zpřáteleném portálu o energetice.

>> Cena elektřiny, cena plynu i cena povolenky prostě roste. Růst bude dál. My vidíme, že cena toho kontraktu prostě na příští rok – kal 27 – jsem viděl, ta se významně zvedá taky. To znamená – k nám dorazí ta cenovka u těch koncových spotřebitelů se to projeví. Já očekávám někdy únor, březen příštího roku.

Nepromítne se to tam 1:1, je taky důležité říct, že to, že tady vidíme, že se prostě takovýmhle způsobem zvedá cena, to neznamená, že se to promítne. Já vím o spoustě dodavatelích, který už maj nakoupeno – ty jsou prostě nějakým způsobem v pohodě. Vlastně všichni dodavatelé energií maj nějaký postupný nákup, kdy oni postupně dokupujou podle toho, jak se jim mění diagram očekávané spotřeby.

Takže když to řeknu jednoduše – máme nakoupené molekuly plynu za 25 a budeme mít teďko nakoupené molekuly plynu za 70.

>> To má bohužel ten negativní efekt, že pak to má i ten dojezd. To znamená – plyn, kterej byl nakoupenej dražší, musí být nějakým způsobem dražší prodaný.

>> Mě končí fix na elektřinu v druhé polovině ledna, ale čtyři měsíce před koncem toho závazku ty s tím můžeš hnout a zafixovat to na úrovni – teďka vlastně – co je s náběhem od toho ledna.

Takže na to dost sázím a těším se na konec září.

>> Eh, já všem našim divákům doporučuju mít dobrý vztah se svými dodavateli. Koneckonců energetika je potřeba, bez energie to nejde. Takže moje doporučení by asi bylo: fixujte, pokud tu nabídku případně od svého poskytovatele máte.

Tak pojďme, když chcete, dál na ten poslední graf, kterej tady mám, a to je graf, kterej jsem si stáhnul z Brentagasu.

A já jsem se totiž, když jsem se připravoval na briefing, zkusil podívat, jak se vyvíjí poptávka po plynu. A našel jsem si k tomu nějakou analýzu.

Brugas k tomu vydává informace už od roku 2016. Ta poslední aktualizace byla ve druhém kvartále 26. Proto ten graf ukazuje jen do prvního kvartálu.

A co je na něm vidět, tak je vidět, že došlo k řekněme fatální změně oproti tomu, jaká byla poptávka mezi lety 2019 a 2021. Uskromnili se householdy. To znamená uskromnilo se jednoznačně jak nějaké B2B, tak se uskromnily i domácnosti.

Co tam je spíš celkem hrozivé, tak vidíme, že ty změny u těch domácností vždycky souvisejí trošku s tím, jak jestli je zima, jaro, léto, prostě podle toho to je zjevné.

Nicméně, co mě tam trochu vyděsilo, tak mě tam vyděsila ta cena, jakou byl v tom průmyslu demand.

>> No, to je furt stejné. V podstatě tam není moc ta sezónnost.

>> E, jakoby furt stejně špatné, bych řek.

No, jde o to, že ten graf vlastně ukazuje, jakým způsobem se v jednotlivých kvartálech změnil ten požadavek vůči průměru, kterej byl mezi lety 2019 až 2021.

>> Co toto ukazuje, že ten průmysl odešel?

>> Deindustrializace. Je to, co tady vlastně vidíme.

Tak je opravdu to, že vidíme, že v rámci toho průmyslu došlo k tomu, že ten průmysl prostě přestal být požadavek z průmyslu.

Je tady ještě důležité na tom grafu, který diváci už viděli, tak je odlišena ta výroba elektřiny. To znamená nejsou tady ty plynárny, ty plynárny jsou černé. Ten průmysl, jak vidíte, se opravdu stalo, že tam došlo k zásadnímu propadu. A ten průmysl, co jsem si dohledával detail, směřuje do chemie, směřuje do hutnictví, do neprodeje plynu. To znamená není to prodávání, je to prostě typicky hutnictví, těžší průmysl a chemie, která je s tím spojená.

Nebavíme se tady o požadavcích, které dneska směřují do výroby elektřiny. To tam koneckonců můžeme vidět.

Co ten graf vlastně ukazuje, tak ukazuje, že tady došlo opravdu k přesunu nebo zmizela ta výroba, která souvisela s plynem, zmizela z Evropy. V Evropě teď není.

A jestli je to úspěch nebo neúspěch, to nechám na hodnocení někoho jiného.

>> Investoři odchází za levnější energií do Číny, do Ameriky případně.

>> Tak jo. A my tam samozřejmě víme, že hutnictví nekovových minerálů kleslo o cirka 10 % a nějaké další věci. Prostě chemie klesla asi o 15 %. A to je samozřejmě, my to potřebujeme, to není o tom, že bysme to nepotřebovali.

Tak to je za mě asi všechno.

>> Ještě tady mám. Jo, já jsem tady měl ještě nějaký poslední graf, to byl zálohovej graf, kterej jsem původně nechtěl ukazovat, ale který jsem chtěl zatajit.

>> Ano, ale nejsi nechtěl jsi děsit publikum.

>> My můžeme vlastně se dneska podívat na to, na to, co jsme měli, plyn, kolik byla ta cena na TTF, tak ještě v době příměří byla cena za nějakých 44. V srpnu to vystoupalo na nějakých 51, to bylo minimum. Nicméně, pokud se dneska kouká­me na září, tak září je na nějakých 74. Minulej týden se to uzavřelo na nějakých 70 plus, takže je vidět, že ten plyn prostě stoupá a roste čtvrtý týden v řadě, přátelé, a to bude velmi dramaticky.

>> Teď už ten primární problém je tím, že Evropa jakoby sprintuje a potřebuje přeplatit Asii. To znamená u nás je to už o tom opravdu dostat ten plyn do těch našich zásobníků za každou cenu.

>> Hm. Jo a to bude něco stát.

>> Je to prostě balíček na kolečkách, kterej se může otočit, ten tanker LNG je balíček na kolečkách, kterej se může otočit kam chce a tam se prostě otočí.

>> Smutné, ale krásně řečeno. Mirku, děkuji za analýzu.

>> Mluvil jsem 30 minut a chtěli jsme to zkrátit. Já se omlouvám divákům, zase jsem se vykecával.

>> Ale je to lepší.

>> Eh, takže je to lepší, když se vykecávám takhle věcně.

>> Jo, přesně tak. Poprosím o přechodový obrázek.

Zase avizujeme, co jsme měli za rozhovor s hostem. Byl tady Ondřej Ludvík ze společnosti Noho Energy a řešili jsme větrníky samozřejmě.

Proč řešíme tak často větrníky? No, přátelé, ono to je to, co se bude stavět, jo, to je teď jasné a asi se to bude stavět nejdřív. Ty řekl bych ty paroplyníky, že přijdou na řadu trochu později.

Ano, transformace teplárenství probíhá, ale větrníky jsou přirozeně velké téma, protože lidi to dráždí na jednu stranu, na druhou stranu jsou kolem toho opravdu strašně moc takové napůl dezinformace, napůl externality.

A teď se pojďme bavit o tom, co je co.

Jo.

>> A okolo toho je spousta i dalších věcí, jo, třeba mrtvoly ptáků.

>> Je to tak.

>> Nebo popadaný led.

>> Já mám pocit, že o ničem jiném nevíme tolik.

>> Jo, jako o těch externalitách.

Ale tak doporučuji ten rozhovor. Je to mladej kluk. Eh, málokdy přijde někdo mladší než já.

>> Dneska nějaký vtipnej.

>> Já jsem vždycky. Eh, pozor, pan Ludvík jako přišel vybaven AI docela, měl super přípravu a vlastně se mi na něm strašně líbilo, že pracoval s daty, že se nenechal vůbec rozhodit těma emocema, který kolem toho jsou.

Jo, nechal jsem ho schválně analyzovat minulej rozhovor se starostkou obce, kde on právě investuje, jeho firma, a on opravdu přišel s robustní analýzou, co kdo řek, pozitivní, negativní a tak dále.

Doporučuju, mrkněte na to.

>> No, nicméně oba dva víme, že energetika je natolik citlivé téma, že to nikdy nebude čistě jenom o datech a vždycky to bude i o milcích.

>> Je to tak.

Tato epizoda ještě nekončí. Celou verzi najdete na Hero Hero a Forend Doors spolu s dalšími díly Vysokého napětí, rozhovory z energetiky a newsletterem s daty a analýzami z oboru.

>> Politika, zprávy i lifestyle. Objevte podcasty Datavunu.