Totalita a kontrola zpráv vrátila se

My máme v ústavě, v základní listině práv a svobod, že každý má právo na svobodu a na soukromí, a žijeme ve společnosti, která je ochotna připustit, že všichni budeme mít kontrolované zprávy, které odesíláme, a že to budeme muset strpět. To je něco pro mě tak děsivého.

Tohle je to, o co se komunisti pokoušeli tím, že četli 10 000 dopisů měsíčně, protože tehdy jiná možnost nebyla. Říkali tomu plošná prověrka korespondence.

Počkej, četli i vnitrostátní korespondenci. Chceš říct 10 000 dopisů, které byly posílány vnitrostátně, dokonce 100 hodin, ne? Ne jenom ze zahraničí. Vnitrostátní a dělali z toho to, čemu říkali průzkum veřejného mínění, že to, co vyčetli, kolik lidí je naštvanějších na toto, tak z toho sepisovaly zprávy pro ÚVKSČ.

A vždycky, když existuje demokratický režim, tak může být člověku celkem tak jako jedno, co o něm ten stát ví, protože je tady nějaký právní stav a nic moc stát nemůže. Ale ve chvíli, kdy ten režim skončí a přijde nějaký teror, tak ten režim teroristický využije všechno, co ten demokratický stát předtím nasbíral.