Tisková konference po jednání vlády České republiky

Dobrý den.

Amen.

On se strašně se zkusíš.

Dobrý den.

Dobrý den.

Dobrý den.

Dobrý den.

Tak dobrý den, dámy a pánové.

Ještě jednou vítejte na tiskové konferenci vlády. Slovo má místopředseda vlády a ministr průmyslu, obchodu Karel Havlíček.

Dobrý den.

Tak dovolte, abych vás seznámil se závěry dnešní vlády se svými kolegy, samozřejmě.

Pán vicepremiér Zúnava se seznámí se záměrem k provedení revize krizové, obranné a související legislativy.

Pán ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s návrhem zákona o ochraně veřejného zdraví.

Paní vicepremiérka s dalším postupem v rámci zastropování cen pohonných hmot.

A krátce ještě bych jenom zmínil, že jsme dnes odsouhlasili jednotný národní rámec pravidel a postupů v rámci fondu Evropské unie pro programové období 2028 plus.

A poté jsme odsouhlasili několik hospodářských bodů.

Ten, který asi zarezonuje nejvíce, se týká dalšího postupu v rámci výstavby malých modulárních reaktorů.

Možná si někteří z vás vzpomínají, že přesně 244... Zde na tomto místě, nebylo to tady zde, bylo to na ministerstvu průmyslu a obchodu, abych byl přesný.

Jsme v rámci tiskové konference mé a britského ministra obchodu a společně se zástupci společnosti ČEZ a Rolls-Royce SMR představili dohodu, která zajišťovala přípravu nového jaderného malého bloku v lokalitě Temelín.

Jinými slovy, postavili jsme se do těch nejaktivnějších zemí na světě v oblasti malých modulárních reaktorů a začal se připravovat design SMR pro Temelín.

Zahájily se přípravné práce a protože jsme slíbili, že budeme postupovat i v ostatních lokalitách, tak vláda mě dnes zmocnila k tomu, že příští týden ve Velké Británii mohu se společností Rolls-Royce SMR podepsat další dohodu, kterou rozšíříme lokality v České republice o Dětmarovice a o Tušimice.

Jinými slovy, začínají přípravy i v těchto oblastech.

Definitivně můžeme říct, že Česká republika se stává skutečně jedním z nejvýznamnějších aktérů na světě v oblasti přípravy malých modulárních reaktorů.

Řadíme se vedle zemí jako jsou Spojené státy, jako je Japonsko, jako je jejich produktu, jako je Švédsko, jako je Velká Británie, nebo jako je Francie.

A připravujeme již tři lokality, které jsou dnes pod kontrolou společnosti ČEZ.

Také ČEZ by byla ta společnost, která by investovala.

Takže příští týden budu ve spolupráci se společností ČEZ a Rolls-Royce SMR podepisovat tento velmi důležitý kontrakt.

No a co se týká dalších bodů, tak bych chtěl jenom zmínit, že v příštím roce půjdeme do nebe, doslova do písmene.

Protože český kosmonaut, astronaut Aleš Svoboda, pokud nenastane nic mimořádného, tak by měl na konci příštího roku být dalším naším kosmonautem, který poletí do vesmíru.

A s ohledem na tuto věc jsme provázali Expo 2027, jinými slovy Expo v Srbsku, v Bělehradě právě s kosmickým a leteckým průmyslem.

Ústřední motiv expa, který jsme si dnes odsouhlasili, bude Objevujeme hvězdy.

A ano, náš astronaut bude jedním z těch, bude jednou z výkladních skříní, kterou budeme prezentovat v rámci České republiky.

Chceme to provázat s novými technologiemi.

Musíme to provázat s robotikou, elektronickými mikroskopy, laserovými jadernými technologiemi, pochopitelně kosmickým a leteckým průmyslem, ale s nadsázkou říkáme, že chceme nasvítit z vesmíru všechny hvězdy Česka.

Jinými slovy, budeme tam prezentovat hvězdy v oblasti kultury, společenského života a tak dále.

Ukážeme, jakým způsobem Česko dobývá vesmír, že jsme jednou z velmocí dnes na světě, která se touto problematikou zabývá, a samozřejmě to provážíme i s výzkumnými aktivitami.

Jinými slovy, dnes vláda odsouhlasila rovněž téma expa 2027 v Bělehradě, které bude, jak už jsem říkal, zaměřeno na vesmírné aktivity – Objevujeme hvězdy.

Děkuji.

Také děkuji a nyní má slovo vicepremiérka a ministryně financí Alena Šelerová.

Děkuji za slovo.

Vážené dámy, vážení pánové, hezké odpoledne.

Jak jistě víte, v neděli 19. července končí platnost dosavadního cenového výměru i vlastně prominutí spotřební daně, kterým jsme tvrdě a nekompromisně regulovali cenu pohonných hmot v reakci na krizi v Hormuském průlivu a také, jak už jsem uvedla, prominutí spotřební daně u nafty.

Ministerstvo financí pod mým vedením celou situaci na trhu celou dobu sledovalo a vyhodnocovalo.

Při současné situaci v oblasti Hormuského průlivu naše rozhodnutí nebylo jednoduché, protože konflikt mezi USA a Iránem stále pokračuje.

Stabilita Hormuského průlivu není zcela zajištěna.

Nicméně cenovou regulaci lze provádět pouze v případech, kdy trvá mimořádná tržní situace.

Ta dle našeho názoru v této chvíli pominula.

Jinak řečeno, trh s PHM a ropou není v této chvíli zatížen mimořádnými extrémy.

Proto jsem dnes vládě nepředložila návrh na pokračování regulace a dále bude také zrušeno prominutí spotřební daně, respektive skončí daň u nafty.

Od pondělí 20. července se tak ceny benzínu a nafty v České republice vracejí k čistě tržnímu mechanismu a spotřební daň u nafty se vrátí k původní hodnotě.

A teď co nás k tomu vedlo?

Za prvé, cena ropy na světových trzích padá.

Když krize vypukla, ceny letěly strmě nahoru.

V minulých dnech se ale cena ropy Brent poprvé propadla zpět pod hranici 73 dolarů za barel, tedy přibližně tam, kde byla před tímto geopolitickým šokem.

Ano, k dnešnímu dni vidíme výkyvy na zhruba 78 dolarů, protože USA a Irán situaci opět eskalovali, ale trhy už na tato politická gesta nereagují tak hystericky.

Jde o krátkodobý výkyv a my věříme, že situace se opět uklidní.

Za druhé, Česká republika má jedny z nejlevnějších paliv v Evropě.

Podívejte se na zklidnění na našich čerpacích stanicích.

Benzín se stabilně drží kolem 40 Kč za litr a cena nafty dokonce klesla k 36 Kč.

Dámy a pánové, Česká republika je v tuto chvíli dle našich statistik druhou nejlevnější zemí v celé Evropské unii, pokud jde o ceny paliv, konkrétně u nafty.

To je jasný důkaz, že naše kroky zafungovaly a trh se stabilizoval.

Za třetí, okolní státy ukončily podpůrná opatření. Že situace je stabilní, dokazuje i chování našich sousedů.

Nejsem sama, kdo to takto vyhodnotil.

V Polsku k prvnímu červenci zcela skončila cenová regulace i daňové úlevy a vrátila se tam DPH na 23 %.

V Německu k 30. červnu definitivně skončil jejich tankrabat a v Rakousku už na konci května nechali vypršet povinné snižování marží pro rafinérie a čerpací stanice.

Všichni se tedy vrátili k normálu.

Na závěr pak chci i vaším prostřednictvím poslat dva velmi jasné vzkazy.

Ten první patří našim občanům.

Určité drobné cenové pohyby na trhu jsou normální a nevyhneme se jim.

Nemusíme hned panikařit při každém drobném zdražení o pár haléřů.

Ten druhý vzkaz ale míří k prodejcům paliv.

To, že rušíme regulaci, neznamená, že nad vámi zavíráme oči.

Ministerstvo financí bude ceny a marže i nadále pozorně monitorovat.

Pokud by kdokoliv chtěl konec regulace zneužít nebo pokud by se situace na Blízkém východě opět vyhrotila, okamžitě zasáhneme. Jsme připraveni obratem znovu zavést cenovou regulaci.

V tuto chvíli je ale situace již delší dobu stabilizovaná a státní zásah už není nutný. Proto cenová regulace skončí tuto neděli 19. července 2026.

Děkuji vám za pozornost. Také děkuji a nyní mám slovo vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zuna.

>> Děkuji za slovo. Dobré odpoledne všem.

Chci jenom informovat o tom, že vláda vzala na vědomí záměr k provedení revize krizové, obranné a související legislativy a uložila místopředsedovi vlády a ministrovi obrany po projednání s ministrem vnitra do 12 měsíců vládě předložit závěrečnou zprávu s návrhem opatření a doporučení dalšího postupu v oblasti obranné a související legislativy, a ministru vnitra ve stejné lhůtě návrh opatření a doporučení dalšího postupu v oblasti krizové legislativy.

K revizi krizové obranné legislativy se naše vláda zavázala ve svém programovém prohlášení a cílem je zajistit a udržet vysokou úroveň připravenosti České republiky na mimořádné situace.

Jedná se o celý balík zákonů, je jich celkem 11, přičemž v gesci ministerstva obrany jsou zákon o bezpečnosti České republiky, o ozbrojených silách České republiky, o vojácích z povolání, o zajišťování obrany České republiky, o branné povinnosti a pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

V gesci ministerstva vnitra půjde o zákon o bezpečnosti České republiky, rovněž o krizovém řízení, krizový zákon, o integrovaném záchranném systému, hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o obecní policii.

Chceme zejména posílit systém civilní ochrany obyvatelstva, krizového plánování a řízení, dobrovolného vojenského výcviku pro občany, nebo posílit protivzdušnou obranu státu a podpořit výstavbu teritoriálních sil k plnění úkolů na území státu a zajištění podpory hostitelským státem. To vše k zajištění efektivní obranyschopnosti státu.

Nová právní úprava musí reflektovat současné zkušenosti a umět flexibilněji zvládat krizové situace v širším pojetí a reagovat na nové hrozby.

Je třeba lépe propojit opatření k zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti, včetně plnění závazků vůči NATO a Evropské unii a to i pro situace, které se přímo nedotýkají území České republiky, avšak vyvolávají požadavky na národní úrovni.

Úkolem celkové revize je tedy zmapovat jednotlivé právní předpisy spadající do krizové a obranné legislativy, případně související právní předpisy, identifikovat v nich problematická místa bránící efektivnímu zajištění obranyschopnosti České republiky, a to jak v míru, tak v jednotlivých krizových stavech a ve válečném stavu.

Oba rezorty mají za úkol navrhnout taková legislativní, případně nelegislativní a organizační řešení, která přispějí k vytvoření podmínek umožňujících efektivní zajištění bezpečnosti a obrany státu, včetně zabezpečení základních potřeb obyvatelstva, funkčního průmyslu, obchodu a logistiky, zajištění bezpečnosti dodávek i stabilních a výkonných státních institucí. To jak v podobě vyhlášení krizových stavů, tak i v rámci přípravy na krizové situace již v době míru. Vznikne sada doporučení na konkrétní změnu stávajících zákonů či přijetí nové legislativy k posílení obranného systému České republiky, na níž budou oba dotyčné rezorty spolupracovat s dalšími orgány krizového řízení, včetně asociace krajů s vybranými obcemi, i se zástupci hospodářské a podnikatelské sféry.

Koordinace prací bude zajištěna prostřednictvím mezirezortní koordinační platformy v gesci ministerstva obrany.

Směr revize bude určovat řídící výbor, který bude schvalovat jednotlivé výstupy, řešit případné kompetenční spory a připravovat podklady pro následná politická rozhodnutí.

Tento výbor bude veden náměstkem ministra obrany a náměstkem ministra vnitra. Bude rovněž zřízena i odborná pracovní skupina složená ze širokého portfolia expertů.

To je náš záměr, to je náš cíl, který máme k naplňování programového prohlášení naší vlády.

Děkuji.

>> Také děkuji a nyní má slovo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

>> Dobrý den, dámy a pánové.

Já jsem dnes vládě předložil návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně veřejného zdraví a některé související právní předpisy a také zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.

Hlavním cílem této právní úpravy je upravit českou legislativu v souladu s požadavky unijní směrnice, která harmonizuje minimální hygienické požadavky na výrobky a materiály přicházející do styku s pitnou vodou.

Ten návrh obsahuje úpravu notifikačního procesu subjektů posuzování skrze Evropskou komisi, kdy nově se oznamujícím orgánem pro subjekty posuzování stane ministerstvo zdravotnictví, které bude zároveň provádět jejich kontrolu.

Pokud jde o kontrolní orgán výrobků a materiálů přicházejících do styku s pitnou vodou, tak to budou, jako doposud, krajské hygienické stanice.

Tento návrh tedy musíme implementovat do konce tohoto roku, protože je účinná příslušná směrnice od 1. ledna roku 2027.

V tom zákoně jsou ještě další úpravy, které vznikly v souvislosti se připomínkami z vnitřního připomínkového řízení mezirezortně. Týkají se například oblasti práce s azbestem, vydávání certifikátů volného prodeje pro účely vývozu kosmetických přípravků nebo očkování proti žluté zimnici.

Také se například rozšiřuje spektrum zdravotníků, kteří mohou fungovat v rámci zdravotnických akcí a škol. Nově o farmaceuty, praktické sestry a dětské sestry, kteří mohou tento zdravotnický dohled vykonávat na různých školních táborech a podobně.

Také se do určité míry zjemňují pravidla pro ochranu před hlukem a vibracemi.

A jedna důležitá věc, která se týká právě spolupráce s MPSV v oblasti jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, kdy nově se zavádí povinnost evidence rizikových prací v souvislosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele, které je zavedeno v tom příslušném zákoně.

A tyto změny nám pomohou lépe analyzovat právě ty rizikové profese a využít to pak například pro téma nějakých předčasných důchodů a podobně.

Děkuji za pozornost.

>> Také děkuji. A nyní je prostor pro vaše dotazy.

Česká televize.

>> Jakub Pacner, Česká televize.

Pane ministře Zůno, chci se zeptat, proč tu krizovou legislativu revidujete, jakých situací by se týkala případně, jak si to představit v praxi, kdyby byla aktivována, a jaká jsou ta slabá místa v tom stávajícím systému. Tím pádem, pokud to revidujete a chcete to nějakým způsobem zefektivnit, tak předpokládám, že asi máte vytipována nějaká slabá místa, slabé oblasti.

A pane vicepremiére, vás se chci zeptat, jaké jsou priority vlády do vládních prázdnin, co budete chtít ještě prioritně projednat na těch zbývajících jednáních?

Děkuji.

>> Mám začít?

Děkuji.

Tak pokud jde o otázku, proč krizová legislativa, protože ta stávající krizová legislativa byla v zásadě vytvořena na základě zkušeností krizových situací v 90. letech. To byly ty různé povodně a podobně. Etabloval se systém krizového řízení a následně po vstupu do aliance. Je to tady poplatné svým způsobem době a mezitím šel vývoj v bezpečnostním prostředí a zkušenosti z těch nových konfliktů, ale i nové operační domény, nové technologie posunuly tu situaci dál. Na to chceme reagovat.

V té legislativě, která v současné době, to je těch 11 zákonů, které jsem zmínil, budou, jsou to ty hlavní, tak je tady také nad tím celá nástavba těch odborných prováděcích předpisů a podobně. My především chceme posílit schopnost odstranit všechny ty překryvy, případně mezery, které tam jsou, ale v zásadě chceme posílit schopnost státu pružněji reagovat, být schopni přijmout včas potřebná rozhodnutí. A také jsme se zavázali v programovém prohlášení, že budeme budovat a posilovat bezpečnost České republiky na celistém přístupu. To znamená budování bezpečnostního systému státu jako celku a tak, aby se jednotlivé složky bezpečnostního systému mohly doplňovat a posílila se jejich součinnost.

To je i například to opatření k výstavbě teritoriálních sil v našem případě a podobně. Celá řada opatření. Dnešní vývoj v bezpečnostním prostředí to ukazuje, vyžaduje, aby opatření, která jsou dnes zahrnuta v stavu ohrožení státu například, tak byla předsunutá ještě před tento stav vzhledem k dlouhodobosti a náročnosti jejich realizace. Jedná se například o mobilizační dodávky, které jsou zasmluvněny a podobně. Takže to jsou věci, na které se chceme zaměřit.

Také se musíme podívat na definici stavu ohrožení státu a způsob jeho vyhlášení. Protože rovněž ta dnešní úprava neodpovídá už tomu, jak dneska vypadá vývoj v bezpečnostním prostředí a jaké jsou nové formy ohrožení. Uvědomme si nové operační domény, jako je kybernetický prostor například. Takže i na to musíme být schopni zareagovat a stejně tak doplňování ozbrojených sil. To znamená budování našich bezpečnostních sborů pro krizové stavy, posilování prvku dobrovolnosti, v případě armády dobrovolných vojenských cvičení, budování záloh, aktivní zálohy a podobně.

Vlastně celý ten systém by měl být modernizován a měl by reflektovat jak vývoj v bezpečnostním prostředí a charakter hrozeb a rizik, které z něho pro Českou republiku vyplývají v rámci i naší kolektivní obrany v rámci aliance.

Co se týká těch aktivit, my to teď neměříme, co všechno se zvládne ještě do prázdnin nebo po prázdninách. My jedeme stejně tak řekl bych nonstop a to, že se nebude vláda setkávat, já nevím, v těch prvních dvou týdnech, neznamená, že nebudou pracovat jednotlivá ministerstva. Takže máme před sebou v těch následujících týdnech v každém případě rychlou změnu, ale dost podstatnou změnu zákona o vědě, výzkum, vývoj, inovace, protože to se minulé vládě nepodařilo. Zcela podle očekávání té vědecké obce. Máme už to komplet připraveno. Máme tuhletu chvíli oparafováváno Akademií věd, ministerstvem školství v asociaci výzkumných organizací a tak dále a tady budeme velmi rychlí a čím dříve to půjde do legislativního kolečka po odsouhlasení vládou samozřejmě, což beru spíše jako formalitu, protože je to opravdu pečlivě projednáno, tak tím lépe.

Pracujeme pochopitelně na startupovém zákonu. Odpoledne v tuším čtyři hodiny je startupová tripartita a jsme v úplném finále startupového zákona, také jak to bude možné, tak to dáme na vládu. Pracujeme na antibyrokratickém zákonu. To nepůjde tak rychle. Určitě ne do vládních prázdnin. Pracuje se na školském zákonu. Nesmírně důležitá věc.

A nezapomínejme, že to je i o celé řadě operativních věcí, které musíme týden od týdne řešit, které potřebujeme rychle odsouhlasit, spojené s celou řadou kroků, které ty rezorty dělají a potřebují na to razítko vlády. A nezapomínejme, že ještě musíme dohrávat ve sněmovně nesmírně důležité zákony, ať už se týká jednacího řádu nebo EET ve středu nebo stavebního zákona, který sice prošel třetím čtením, ale musím být připraveni na všechny varianty, které mohou nastat.

Konkrétně vám třeba teď mohu říct, že se dává dohromady velmi náročně vlastně textová úprava stavebního zákona se všemi těmi odsouhlasenými pozměňovacími návrhy, které v pátek prošly a půjde to do senátu. Já jsem hodně tlačil na to, aby to šlo ještě do konce července, ale to se časově zvládnout nedá, takže věřím, že se nám to podaří dostat do té senátní srpnové schůze. Takhle my to vnímáme. A neříkám jenom, co je vláda, co je sněmovna, senát, ale té práce máme opravdu hodně.

Já jestli mohu doplnit, pokud se ptáte na sněmovnu, tak skutečně klíčové, tento týden musí projít ve třetím čtení. To je pro mě absolutní priorita. Věřím, že se to podaří ve středu. Zítra na programu sněmovny máme blok zákonů v prvním čtení. To je především sněmovní tisk ministerstva dopravy o pozemních komunikacích. Důležitý tisk. A pak bude pokračovat schůze, kde projednáváme tisky převážně implementačního charakteru. Ale v prvním čtení, ty jsou především ministerstva financí a potom ve druhém čtení tam má pan ministr Tejc trestní zákonník a potom poslanecký zákon, kterým se ruší nominační zákon.

Pokud mohu říct ještě za ministerstvo financí, tak pro mě naprosto klíčová věc. Důležitá je lepší penzijíko, které probíhá vlastně teď by mělo probíhat legislativní radou vlády a předpokládám, že během prázdnin bude zařazeno na jednání vlády v rámci samozřejmě toho, jak to vyjde buď před prázdninami nebo po prázdninách. To záleží, kdy bude stanovisko legislativní rady připraveno. To je z těch nejdůležitějších věcí.

Tak pokud je to vše, tak Písím Prima News. Já si Prima News. Hezké odpoledne.

Já mám s dovolením dva dotazy. Jednak bych se chtěl ještě zeptat paní ministryně financí na tu regulaci pohonných hmot. V jaké konkrétní situaci byste tu regulaci a to snížení spotřební daně zavedla? Jestli by tam bylo nějaké skokové navýšení u těch čerpadláren, nebo by tam byla nějaká další eskalace situace na Blízkém Východě, protože stále tam ta situace není úplně optimální.

A pak bych se ještě zeptal na jednu věc ohledně vztahu mezi vládou a prezidentem.

Já odpovím na tu vaši první otázku. Samozřejmě eskalace na Blízkém Východě s dopadem na ceny ropy byla by tou situací, protože ta eskalace, říkáte správně a já to taky říkala v tom svém vystoupení, není úplně vyřešená, není úplně nejklidnější, ale už na to ty trhy tak nereagují. To znamená, proto jsme se rozhodli i podle okolních zemí od toho ustoupit. Takže ta eskalace samozřejmě s dopadem na burzu na ceny ropy, tak by na to beze sporu by to bylo tou situací.

Ale nejen to.

Já se chci sejít tento týden se zástupci asociace petrolejářů, s těmi největšími hráči na trhu a chci s nimi i promluvit, protože samozřejmě teď se to vrací už, když lidově řečeno, do normálu a já věřím, že nikoho z nich nenapadne rychle se nějak snažit zahojit na té situaci. Že přece jsou ti největší hráči, že jo, museli to držet v nějakých regulích.

Eh, proto jsme to i zaváděli, že ty ceny vyskočily, takže to chci s nimi promluvit.

Nakonec jsem tady prostřednictvím vás eh dala tu výzvu a dám ji samozřejmě i na svoje sociální sítě a budu na ně apelovat, protože víte, že jsme prosadili, naše vláda zákon prostřednictvím ministerstva financí, který z pohonných hmot udělal strategickou surovinu tak, jako jsou energie nebo jako je plyn.

A ten zákon jednak dává kompetenci regulovat cenu vládě, ale jednak tam umožňuje i zareagovat i v situaci, kdy není úplně krizová situace, ale došlo by třeba k takovéto situaci, kterou jsem popsala, že najednou vystřelí bezdůvodně ty ceny a samozřejmě v tom naše domácnosti ani firmy nenecháme.

Takže to by byla přesně ta situace a to jim chci ještě osobně říct a apelovat na ně, aby prostě nic takového nepodnikali.

Děkuji.

Ještě bych se tady doptal na vztahy mezi vládou a prezidentem, protože po samitu NATO v Ankaře, který proběhl minulý týden, jsme tak nějak všichni měli pocit, že eh to bude vyřešeno. I takhle to vlastně říkal prezident i premiér Andrej Babeš.

Nicméně včera došlo k tomu, že prezident navrhoval obnovení těch koordinačních schůzek v rámci zahraniční politiky. Andrej Babiš to odmítl eh s tím, že se i vyjadřoval k průběhu toho summitu, že to pro Česko zkrátka byla ostuda.

Tak by mě zajímalo, jak vy to vnímáte. Kdo by tedy měl přinést řešení té situace a jestli vlastně o to ze strany vlády je zájem?

Děkuju.

My se, pane redaktore, nechceme stát součástí kampaně pana prezidenta. My víme, že má zájem o další znovuzvolení.

Nicméně my plníme naše vládní úkoly, které jsou čistě v té exekutivní rovině.

Ano, pokud se ptáte na to včerejší vyjádření, tak to bylo mimo jiné vyprovokováno i tím, že po Ankaře pan prezident, tuším, že to bylo na Slovensku na tom festivalu, prohlásil, že teď to budu říkat velmi volně, že západní spojenci mají určitou obavu o směřování České republiky a Slovenska.

Eh, my nehovoříme a nehodnotíme Slovensko. My se ale vyjadřujeme samozřejmě o České republice a to není pravda. Eh, to je lež.

Eh, nikdo z západních spojenců nezpochybňuje naši cestu. Eh, potkávají se s nimi naši ministři, potkává se s nimi pan premiér.

Máme eh možná nejlepší vztahy za posledních několik let se Spojenými státy. Eh, já příští týden jedu do Velké Británie, kde se opět potkám s významnými ústavními činiteli.

Potkávám se a stejně tak moji kolegové průběžně osobně s celou řadou západních představitelů, západních ústavních činitelů.

A jenom bych podotknul, že současná opozice, minulá vláda v předvolebním klání tvrdila, že v tuto chvíli už budeme možná mimo Evropskou unii, možná mimo NATO, že zde budou ruské tanky.

No tak eh na letě nejsou ruské tanky, tam je pouze eh poměrně spolek Milion chvilek.

Eh, co se týká NATO, tak jsme tam, jsem přesvědčen, důvěryhodným hráčem.

To, že kritizujeme některé věci, je pravda a to, že máme podobný názor jako třeba Itálie, že to není o honbě za procenty, ale o tom, co se pořizuje. Eh, tak já myslím, že na tom není nic špatného.

Ale v každém případě vztahy s našimi spojenci jsou výborné a stejně tak v Evropské unii.

Naopak v Evropské unii patříme po mnoha letech k aktivním hráčům, protože jenom v té energetické oblasti se nám podařilo například eh ve smyslu směrnice metanů a snížení cen plynu a ropy přesvědčit tuším 17 dalších států.

13 států se nám podařilo přesvědčit v rámci energeticky náročných oborů.

Protože vidíte, že spolupracujeme nejenom s Visegrádskou čtyřkou se Slovenskem, ale spolupracujeme s celou řadou dalších zemí a jsme sebevědomým hráčem v oblasti Evropské unie.

A ano, eh je pravdou, že máme na eh drtivou řadu věcí jiný názor, než má pan prezident.

On má právo na svou názor. My také máme právo na naše stanovisko.

Nicméně jsme v parlamentní demokracii a pokud pan prezident sejde a myslím tím do toho politického klání a začne se ho zúčastňovat, tím spíše, když jeho názory do značné míry rezonují s názory současné opozice, také proto se mu přezdívá, že je lídrem opozice, nebo fakticky se to konstatuje, no tak pochopitelně my se bráníme.

Na tom není nic špatného, ale my jsme nechtěli žádný spor s panem prezidentem.

My s ním nechceme bojovat, nechceme být součástí jeho prezidentské kampaně.

My se soustředíme na vládu a soustředíme se na naplňování našeho programového prohlášení.

Děkuji.

Slovenská televize, pokud měl zájem na to.

Dobrý deň.

Já mám otázku na ministra obrany.

V středu je naplánovaná schůzka vás a slovenského ministra obrany Roberta Kaliňáka. Vy jste tam před rokem a čtvrtí navštívil Přelouč, pardubickou erárn a aerovod. Eh, vtedy se hovorilo o nákupu nebo možném kontraktu na letadla.

Můžete potvrdit, že dojde k nějakým armádním obchodům mezi Slovenskem a Českem ve středu? Případně mohli byste trošku přiblížit, o čem se budete bavit?

Děkuji za otázku.

Ano. Pan ministr obrany Slovenské republiky 15. navštíví Českou republiku, bude mít se mnou jednodenní jednání.

Eh, s tím, že my máme velmi dobrou a vysokou úroveň vzájemné spolupráce.

My se vlastně setkáváme na úrovni různých platforem, ať jsou to ministeriály NATO nebo Evropské unie, případně ve čtverici nebo na bilaterálním základě.

To jsme se setkali takto už několikrát za těch šest měsíců.

Eh, také Slovensko je pro Českou republiku velmi významný partner v oblasti vojensko-průmyslové spolupráce. To je na to, na co vy se ptáte.

E, my připravujeme bilaterálně několik vzájemně výhodných obchodů v oblasti vojenského materiálu.

My bychom rádi přistoupili k některým rámcovým smlouvám, které má Slovenská republika v rámci SAVE, a eh Slovenská republika má také zájem o nějakou konkrétní produkci z našeho obranného průmyslu.

Takže to je věc jednání.

Eh, na pracovní úrovni oba týmy Národních úřadů pro vyzbrojování velmi těsně spolupracují a my bychom chtěli, nepředbíhejme nyní, eh, dojít k nějaké dohodě právě v průběhu toho jednání 15.7.

Takže je to na velmi dobré cestě.

My si velmi dobře rozumíme vzájemně. Ty zájmy obou dvou stran se doplňují, takže je to win-win tahleta spolupráce a my věříme tomu, že v průběhu letošního roku dotáhneme ty věci do konkrétních výsledků.

Já teď nechci předbíhat těm věcem, protože jsou i otázkou obchodních tajemství, takže vás budeme včas informovat o těchto výsledcích.

Já bych také eh řekl, nebo uvedl, že po skončení našeho jednání budeme mít spolu i eh spolu vystoupení v médiích.

Děkuji.

Televize Nova.

Dobrý den.

Zuzana Dumbrovská, Televize Nova.

Já mám otázku aktuální.

Filip Turek měl dopravní nehodu u Pavlova.

Co na to říkáte?

Protože to není poprvé, co se řešilo právě on a vozidla.

Tak co říkáte na to, že právě dopravní nehoda a ještě se zdravotním vozem?

Tak podstatné a doufáme, že se snad nikomu nic nestalo.

My nevíme více informací, než máte vy.

Pouze máme krátkou, opravdu velmi rychlou informaci od pana Turka, že jel na zelenou.

Nicméně jela tam pravděpodobně sanitetka s majákem a došlo tam ke střetu.

Jak ale říkám, v tuto chvíli je předčasné cokoliv hodnotit a myslíme si, že je fér, aby se to dobře vyšetřilo a poté, aby se případně řeklo, kdo za co nese jakou vinu.

Děkuji.

Prosím stručné dotazy.

Pan Kopecký se hlásí na mikrofon.

Dobrý den, Kopecký z portálu ces.cz.

Pane vicepremiére, mě zaujala ta vaše zmínka o využití českého astronauta pana Svobody při propagaci expa.

Chci se zeptat, zda je to na úrovni nějakého záměru, nebo zda je to už celý rozpracovaný koncept?

Ano, je to už rozpracovaný koncept právě novým komisařem.