Thomas Kulidakis o španělské migrační krizi! 🇪🇸

[hudba] Půjdem dneska do Španělska.

Já ti můžu říct naprosto přesně.

To jsem rád, že jsem si pozval toho pravého.

Odpověď na tvoji otázku.

Jo.

Nastavíme pravidla.

Hezky vyšlapané.

Teďka pašují lidi.

Legální migrant a nelegální migrant.

Bariéry.

Jo.

Tohle chce práci.

Ne, ne, ne.

To by bylo to.

To přece není žádná nová věc.

Nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru, dolů.

Peníze nás všech.

Aby všechny ty vyžírky uživil.

Tvůň je pro mě [hudba] symbol přehlídání kabátu.

Nepůjdem do summitu o ankaře.

Zbiněk stanurá čáry.

Prezident republiky zastupuje zemi navenek.

Tak ale zpět k tomu zákonu.

V kuloárech.

Podívej se, zkouštilo se kde?

Co?

Tak přátelé, já vás opět vítám u nejlepšího podcastu.

Ještě než začneme, tak bych vám rád připomněl, že stále běží naše letní akce, kdy máte Vox TV na sedm dní zdarma a věřím, že dneska toho rozhodně využijete, protože po delší době se vrací náš ztracený syn nebo ztracený řek. Jak chcete, jediný a jedinečný Thomas Kulidakis.

Ahoj a dobrý den.

Je to tak, já jsem přimigoval zpátky do své rodné země, do České republiky.

Přimigr? Taková ošklivá slovíčka hned na úvod budeš používat, jo?

No, já když jsem odlítal, tak jsme se nějak bavili v nějakém kontextu, tak jsem tak ze srandy říkal, jo, to jsem byl na křtu knihy prezidenta Zemana. Těsně před odletem. Jenom jsem si tam vyzvedl knížku, nechal si ji podepsat, tak jsem ze srandy říkal, že teďka ze mě bude migrant, že jako migruju do jiného členského státu a já nevím, jestli jako někdo migruje přes Českou republiku do Řecka.

To asi jenom my občané.

Jaká je tam cesta?

Vzals to pěšky nebo nějakým nějakou dodávkou schovaný pěkně?

Hele, vzal jsem to normálně autem.

No, odjel jsem autem v květnu.

To ten larp nehraješ úplně podle poctivých pravidel, člověče. To můžeš buď pěšky, lodí nebo v dodávce.

Ne, ne, ne.

To právě, že vidíš potom jako tu migrační politiku Evropské unie v praxi, co funguje a co nefunguje.

Takže já jakožto občan České republiky a zároveň také občan Řecka, třeba dvojobčanství, že jo.

Eh, tak já jsem samozřejmě vyrazil jako automobilem nejdřív dolů. Pak jsem jako, abych se tady vrátil, vyřídil nějaké věci. A když jsme třeba něco natočili spolu, tak jsem natočili, tak jsem jako přiletěl legálně, [frknutí] pak jsem zase legálně odletěl, tak jsem se vracel autem zase.

Jo.

Mhm.

A musím říct, to je hrozně utrpení jako [smích] eh to lítání utrpení, jako ne ten let samotný, ale ten proces, jo, jak tam musíš přijít a teďka jako, než to letí, teďka vyřídíš ty formality, všude spousta lidí, to bylo dost utrpení, ale ta cesta autem byla taky dost utrpení.

No, já myslím, že tam může být ta fatální chyba, že sis to nezkusil člunem.

Když bys to dal totiž člunem, tak spousta těch celních kontrol ti odpadne, nemusíš vyplňovat ty papíry. Vlastně přijedeš do resortu a rovnou jdeš se ubytovat.

No, e, že bych třeba jako nebyl svědky toho, jak oni teďka vymysleli, že aby vyřešili tu nelegální migraci, takže budou snímali těm lidem z nečlenských zemí Evropské unie otisky a budou je budou fotit, že jo, a tak.

Mhm.

Takže se ti pak stane třeba to, co mě, že stojíš jako na tý hranici při vjezdu zpátky do Schengenu ze Srbska do Maďarska. Před tebou je auto z nečlenské země evropské, eh, ve kterých je, co to čtyři, pět lidí tam bylo a oni, než to zprocesovali, než každého vyfotili, vzali mu otisk a dali to do databáze, tak jsme se koukali na to auto 40 minut, že jo.

Jo.

Takže my jako občané, ne že by je napadlo, že třeba seš unijní občan, tak ti tam udělaj zvláštní nějaké linky a vůbec nevím vlastně k čemu to je, jo.

Tak na co to je, tak stejně ty lidi pustěj, že akorát tam na to koukáš prostě jak zara stojíš tam jak pecka.

Takže to je zase práce pro práci.

No, tak aby se něco dělalo, ale jako jinak dobrý.

No, jak musím říct teda, je to teda fakt hrozný, jako jestli teďka někdo jede, eh, z Řecka do Česka, to bylo cestou nahoru průjezdný krásně.

Jo, dalo se, jako než se člověk dostal tu srbsko-maďarskou, ale směrem dolů byly příšerný kolony, jo.

Mhm.

Grilujete a nevíte, jak na to, tak si to ukážeme. Připravil jsem si pro vás dnes vynikající palestinské chamaso.

Ale koňský chamaso přece není košer.

Ale koukaj, roubíčku, na to přeci máme boží řešení.

Připálil jsi kůžičku?

Chybí ti omáčky [hudba] na grilování?

Chceš povýšit svoje grilování na nový level?

Běž na nahopoxtw.cz a objednej si sadu omáček mistr kubelík. I kdy bys na to měl půjčit, griluješ a nechybí ti omáčky.

No, tak já bych pro tebe možná měl alternativu.

Když jsi byl naposledy ve Španělsku?

Hele, to bude takových pár let.

Tam je teďka totiž sezóna. Ty aniž bys to věděl, tak jsi vlastně udělal krásný ostrý můstek. Poprosím režii na naše první téma.

Válka o Španělsko. Migranti běželi z moře do ulic, armáda hlídá Ceutu a Evropa zavírá závory.

Já nevím, jestli to došlo až do Řecka, ale my jsme tady teďka měli v Evropě takovou zábavu se Španělskem.

Zaregistroval jsi to?

Jo.

Jo.

Tak jako došlo to tam, tak nějaká agenturní zpráva k tomu proběhla.

No.

Mhm.

Řešil.

Konkrétně eh, že vlastně do Ceuty vniklo podle regionální vlády 60 000 nelegálních migrantů. E, část by jich měla být zase zpátky.

Já jenom poprosím režii, kdyby nám ukázala, jestli to neviděl, nějaké pár záběrů, jak to zhruba tak vypadalo.

Ty vole, ty vole, ty vole. [smích]

No, takže to se nám tady dělo.

A teď mě by zajímalo, eh, jak se tak jako podle tebe stane, že se najednou sejde 60 000 lidí u hranic a rozhodnou se, že překročí hranice, protože to je otázka, kterou já jsem tady v českých médiích nezaznamenal. Rozebíralo se to ze všech možných úhlů, ale mě zajímá, jak se tak jako sejde 60 000 lidí, aby si řekli: půjdem dneska do Španělska.

Hm.

Tak to já ti můžu říct naprosto přesně.

[smích]

Tak to jsem rád, že jsem si pozval toho pravého.

[frknutí]

Eh, tak já jsem strávil na té migrační cestě na tě na východní, na té balkánské, kolik? Sedm let třeba.

Šest, sedm.

Eh, takže a to je podobný, ta schéma je vždycky podobný. E, já jsem to zaznamenal jenom proto, protože já jsem pracoval na dálku samozřejmě, když jsem byl v Řecku. My to jako bod jedna, bod dva. Už jsem tady pár dní, takže už jsem na to téma jako párkrát pohovořil v televizi samozřejmě, ale tady máme hodně prostoru, tak já to ještě, tak já to vezmu komplexně, jo.

Tak nejdřív odpověď na tvoji otázku, jo.

Eh, je to komplexní, jo, ale v první řadě si je třeba uvědomit, že tam jsou hrozný peníze v tom, jako úplně neuvěřitelný prachy a ty peníze, převáděčství, jo, to je komodita prostě.

Ono v dějinách se pašovalo, kde co a pašuje a prostě přibližně od roku 1941 se opět dostala nová komodita, jakkoliv to zní hrozně do kurzem a to jsou lidské bytosti.

Mhm.

[frknutí] Eh, samozřejmě jsou takové určité jako teorie, náznaky, tušení.

Jsem tam nějaké důkazy přímé, nepřímé, kdo všechno je v tom zapojený, že jo, protože ono to asi často nejde, aniž by se podělili třeba s někým na správných místech, ale jako společně se zbraněmi a nebo drogami a podobně, tak to je úžasný kšeft.

Jo, teď si vem, že každý z těch lidí zaplatí třeba pašeráků.

Já vím, že na té východní stezce, tak tam to bylo třeba 1000, 1700 €.

Jo, já když jsem tam byl v horách mezi Řeckem, Tureckem a Bulharskem, tak tam jsou normálně stezky vyšlapané.

Tam kde se dřív pašovaly jiné věci, se teďka pašují lidi a oni ti pašeráci tam mají přímo značit jako eh to jsou taková znamení.

Která jsou třeba udělála třeba jenom z cihel nebo nějakých kanistů a podobně. Tady se odbočuje doprava, tady doleva, tady počkat, tady převléknout a většinou to kápošeráci nikdy nevidí.

Jo. Eh, většinou to pak třeba se může stát, že ho někdo označuje za úspěšného podnikatele třeba nebo takhle, víš?

No, ale ty nižší šajby, tak ty si je dovedou k hranici a na druhý straně je počkají, aby je poslali dál.

Co se týká té Melly, jo, samozřejmě tam došlo k souběhu několika okolností, jo.

Je třeba říci, že to nebylo u nás v Evropě, ale bylo to v Africe, protože jsou dvě takzvaná autonomní území, autonomní města Španělska, jsou to přístavy, Mella.

A cynik by mohl říct, promiň, kdyby nebylo kolonialismu, nebyly by samostatná autonomní území a asi by tam nemohli ti lidé takhle přecházet ještě na africkém území, že jo.

Tak to je jeden bod v komplexním obrázku.

Eh, možná kdyby nebylo kolonialismu, tak teď není nebo nebyla ve Velké Británii aféra, že tam jako policisté nevyšetřovali kriminální činy, znásilňování a podobné určitých etnik, aby nebyli naštěstění z rasismu, že jo.

Mhm.

Ano.

Eh, podle toho všeho, co zatím víme a je to veřejně dostupné, tak prostě pašeráci na sociálních sítích rozhlásili, že hranice jsou otevřené.

No a tak ti lidé prostě, kteří tam čekají týdny, měsíce až a pokouší se překonat tu bariéru, tak se dali do pohybu.

Tak k tomu samozřejmě otázka je, na kolik přispělo rozhodnutí španělského soudu, podle kterého může být vrácený do Maroka jenom ten, který překoná bariéru fyzickou, eh, nějakou prostě bariéru.

Takže proto teďka Španělé, protože to je vlastně v podstatě jako úzký pruh moře, tak z hlediska plavání, že jo, nebudeš plavat 20 km, abys doplaval asi kilometr zpátky, tak tam postavili si asi půkilometrovou bariéru, metr do hloubky, metr do výšky, aby tam jakože formálně byla.

Ale tím pádem je mohli hned vracet.

Jo.

Takže to byl jeden ten faktor, že oni prostě usoudili, že když tam někdo připlave, tak ho hned nemůžou vrátit.

Jo.

Eh, jestli chtělo Maroko tvořit tlak na Španělsko nebo ne, tak to je otázka.

Oni mají dlouhodobě složité vztahy mezi sebou.

Eh, to nebudu zacházet do podrobností.

Tam jde o toho, že jenom prostě za covidu Španělsko umožnilo nějakému šejchovi tamních povstalců na západní Sahaře se léčit a od té doby si maročtí prostě tou vládu tam neměli rádi.

Ale pak to nějak urovnávali, to už je složitější teď, jo.

Takže jak se to stane?

No, takže pašeráci eh mají vyděláno, bylo jim zaplaceno.

Jsou tam lidé, kteří jsou mnohdy zoufalí, chtějí se dostat za jakýchkoliv možností.

Já připomínám, že to má být 40 až 60 000, co prošlo, ale těch mrtvých, to vypadá, tam ty odhady původně byly 40 až 60 mrtvých a teď už se to pohybuje 80 až 100 a čeká se, že minimálně dalších 200 těl najdou.

Jo.

Mhm.

[odkašlání] Takže to není tak jako že by to byly jenom jako že si jenom tak zaplavali, jo.

To jsou to pořád lidské bytosti a ti lidé jsou zoufalí.

Já si pamatuju, když jsem byl na ostrově jednom, kde byla takzvaná centra v Řecku a tam jsem se ptal, tam byl s klukama 18, 19 let.

Ve stanu jsme seděli.

V tom stanu jich žilo asi 12, že jo.

Takže každý měl tak 2 m čtvereční pro sebe.

Pili jsme čaj, že jo.

Tam jsem měl takové zajímavé dilemma, protože oni to byli Afghánci a když prostě oni většinou tady tihle lidé pijí pořád čaj i v parném horku, protože oni věří, že to je jako lepší.

Teďka ti ho nabídnou a teďka si říkáš jako mám si dát nebo si nemám dát, že jo.

Jo.

No tak urazit, neurazit, že jo.

Jako urazit a být si jistý, že člověk nic třeba nedejbůh nechytne, a nebo jako si dá.

Tak jsem si dal, já jsem si dál, nechtěl jsem si tak urazit a říkám jim: „Hej, kdybyste věděli, že tady čtyři roky skončíte na ostrově, šli byste znova?" Oni říkali: „Jo, šli, protože lepší je, když na tebe padají bomby."

Takže ti lidé prostě jsou odhodláni jít.

Jo, to je další faktor.

Jo, tomu rozumím.

Jenom tam musíme říci, že které bomby padají na Maroko.

Tak a teď se dostáváme dál.

Jo, část toho, kteří prošli, byli Maročané, ale velká část byla ze zemí typu Súdán.

Podle informací, co máme, tak to v Súdánu, já vím, že tady hlavní pozornost médií se zabývá jedním konfliktem, ale na světě je hrozně moc konfliktů a to v tom Súdánu, co se děje, fakt šílený, jo.

No a nebyly to jenom Súdán, Angola a tak dále, prostě subsaharská Afrika, že jo.

To je fakt jako tam hrozný.

Takže eh stejně, ale většina z nich se vrátila.

Mhm.

Ani tak ne tím, že by je jako úplně odsouvali španělské úřady, vrátili se sami od sebe, protože zjistili, že v té Mellě nic.

No, tak mezi nima je zase Středozemní moře.

Můžou to zkusit dál s těmi pašeráky, jestli jim zbyly nějaké peníze, ale většina se vrátila, protože prostě tam zůstalo pár tisíc jako prý lidí teďka, jo, v té Mellě.

Eh, další věc, jo, já to beru postupně, jo, bariéry.

Ono se hodně mluví o těch bariérách, plotech a podobně.

Já si vždycky vzpomenu na toho mexického prezidenta, jak ukazoval tenkrát Donaldu Trumpovi, kterej chtěl stavět tu krásnou zeď, kterou zaplatí Mexiko.

To mu říkal, zaprvé to nikdy nezaplatí Mexiko.

A zadruhé mu ukazoval, říkal: „Donalde, ty budeš mít za miliardy plot, tak já ti chci ukázat žebřík za 5 dolarů."

Jomm.

No, takže to je další aspekt, ale to celé nás vede k tomu, že my popisujeme spíš projevy a symptomy, jo?

Eh, dělá se práce pro práci, proto já jsem mluvil o tom takzvaném Eurodacu a zadávání těch otisků a podobně, naprosto nesmysl.

Akorát nám to komplikuje životy, co se děje na letičích, je úplně zničeno kvůli tomu.

Chudáci dovolenkáři, kteří si dovolili být třeba unijní občané, třeba jako my jsme čeští občané, a je to nedůsledné určitě jiným lidem, že jo, kteří nejsou z unijních zemí.

A teď si vem, že to je všechno práce pro práci, jo.

Ti lidé evidentně jsou zoufalí prostě a jsou odhodláni jít, jo.

A teď si představ, když chceš kuoužit toho španělského předsedu vlády nebo pohraničníka, ministra obrany, vnitra, kohokoliv a teďka stojíš před rozhodnutím.

Já když jsem se plavil s Frontexem, tak mi říkal ten kapitán, mezi náma říká: „Hele, poslyš, kdyby šlo tolik lidí, kolik bylo v roce 15, tak ty lidi nezastavíme, to nejde."

To jedině, že bys je postřílel.

Jo, a teďka si vem, kdo si chce zapsat do dějin, že nechal postřílet 60 000 lidí jenom tak, kteří mu tam plavali v moři.

Jo, nikdo asi.

Mhm.

Tak a takže lidé jsou odolení jít. Je jich hodně, co zbývá.

Jo, když se podáš úplně do důsledku, tak to, co se neudělalo, co je nejvíc potřeba, je udělat analýzu v celé Evropské unii, kolik kde potřebuješ jakých lidí na práci.

Jo.

Eh, podle toho umožnit legálně si požádat, ale aby to netrvalo měsíce, roky mimo Evropskou unii a pak pracovní povolení na dobu pracovního povolení a pak zpátky, když skončí pracovní povolení a důsledně to vymáhat.

A ti, kteří přijedou nelegálně, tak hned vrátí bez pardonu. Když je teď ze mě nevezmou, no, tak je necháš tam v území nikoho v nějakém táboře.

Oni se stejně za chvilku vrátí případně sami kousek.

A tohle se neudělalo.

>> Já jsem tě nechal teď ano, nechám tě ještě dokončit. Dal jsem ti pokyn dokončit myšlenku.

Pak tady je to, že máš takzvanou legální migraci, protože jsou lidé, kteří se sem přivdají, přižení nebo mají schopnosti.

A teďka ti jejich eh protějšky zaměstnavatelé zažívají v té Evropské unii i u nás úplný peklo.

Jo.

Místo toho, abys ty lidi, který chceš, sem dostal a oni pak chápali ty lidi jako Američani, víš, tady otevřenou náručí, rozumíš?

A tady prostě peklíčko na zemi a chce to důslednou práci.

No, jenom že to je složitý.

Tohle je složitý udělat, jo.

>> No, tak tady už ti do toho vstoupím, protože tam mě zajímá několik aspektů na tom, co jsi říkal. Začneme od konce teda.

Eh, já neznám téměř nikoho, kdo by byl jak vyloženě antiimigrační ve smyslu toho, že by odsuzoval všechny migranty, ale je něco jiného. Legální migrant a nelegální migrant.

>> Tak a teď proč se... Já vím.

A právě já se k tomu chci dostat. Proč se neprosazuje to, co třeba navrhuješ ty, tedy legální migrace, udělání adekvátních podmínek, kdy máme nějakou migrační krizi, to znamená lidé sem prostě chtějí jít, jak ty říkáš, pokud je nechceme zastřelit, tak s tím něco musíme dělat.

>> No, jo.

Tak nastavíme pravidla pro lidi, kteří se mohou dostat tak, jak ty říkáš, ale to se neděje.

>> A tam ta otázka zní proč.

Tak a teďka otázka, jestli budeme spekulovat a nebo budeme něco prozrazovat.

[smích]

>> Zaspekuluj a pak prozraď.

>> Ne, ne, ne.

Tak jako eh víš co, jak se říká, je lepší mít malý koutek na svém dvorku, než mít jednoho velkého kohouta. Prostě a to musel podřizovat, ne?

>> Takže ona ta politika je v rukou členských států a ty si žárlivě střeží.

Jo.

>> To neznamená, že by měla být v rukou Evropské unie.

Jo.

Eh, o zbytečnosti Frontexu bysme si tady mohli povídat hodiny a tolik času nemáme, ať to nezabijeme jenom tímhle.

Jo, ale Frontex je taky peníze na prdlačku, mi přijdou vyhozený, jo? Aby se zase něco udělalo.

No tak podívej se, tohle chce práci, opravdovou práci, jo. To znamená než uděláš, zhodnotíš pracovní trh, dohodnou se ty členské státy.

Já si pamatuju, když jsme byli u toho Súdánu, když jsem ještě působil v Bruselu, tak tenkrát se jednalo o vyslání vrtulníku do nějaké africké země a jednalo se hrozně dlouho a bylo to úplně pikantní.

Jo, říkám to jako vzor a každej si to teďka dosadí do současnosti.

A teďka se jednalo několik měsíců vůbec o těch vrtulnících. Pak se konečně dohodli na těch vrtulnících a začali je vyjednávat o tom, kdo zaplatí pohonné hmoty.

A teďka říkali: „No, tak je nás tolik a tolik, takže poměrnou část." A oni říkají: „Ne, ne, ne, vy máte vyšší HDP, takže vy dáte prostě, já nevím, eh, o 15 centů nebo 5 Kč třeba na litr a my dáme míň, protože máme menší HDP." Já říkám: „Ne, ne, ne, to by bylo spravedlivý."

Hádali se další několik měsíců, kdo zaplatí naftu do toho. Když se dohodli, tak uběhlo asi rok.

Takže slavnostně, že tam pošlou tu misi vrtulníkovou, ale už tam nebylo potřeba, protože už byli všichni mrtví.

Hm.

Tak eh takže... Počkej, já ti do toho jenom vstoupím, jo?

>> Počkej.

A tohle chce práci. Udělat tu analýzu, zjistit koho potřebuješ, pak to udělat na venku místa, legální podmínky, jasné podmínky, abych se s tím nechšeftovalo, aby tam nebyly podvody, aby se to neprodávalo a tohle celé. Kdybys měl to prodat voličům, no, to je jednodušší křičet prostě nějaký...

>> Ale počkej, to je to, kde jsem se chtěl zastavit.

Ty říkáš práci, ale to přece není žádná nová věc. Já si pamatuju tuším 2012, kdy se o tom debatovalo 2014, Frau Merkel prohlásila svůj slavný výrok s podtíhem toho nátlaku nebo té migrační krize.

To znamená, to už je víc než 10 let.

>> No, a za tu dobu proč to nikdo pořád neudělal?

>> No, protože eh ale mně to... To jako není novinka, to není, že se to děje teď.

Tak, kdo stojí v čele Evropské komise? Společný nižší jmenovatel, aby tam náhodou nebyl někdo, kdo někoho převyšuje, tak tam dali nějakou tetu.

No, myslíš Ursulu von Leyen?

[smích]

>> To je teta.

[frknutí]

>> No, to já se právě doptávám.

>> Já si myslím, že když byla ministryně pro rodinu, tak jí to šlo moc dobře v Německu.

>> Mm.

>> A tak prostě, aby se shodli, tak tam dali prostě ten největší... Mimochodem rozpuštění Bundeswehru taky šlo skvěle.

>> No, no, no.

Třeba když zlikvidovala to letectvo, měla modernizovat dvě fregaty a nakonec byli rádi, že jim nějaká armáda zbyla.

Ale tak jako jo, no, tak eh bohužel nám vládnou často naprosto neschopní průměrní lidé.

>> No, ale často.

Ale to je právě to, co já se chci zeptat. To je tady prostě minimálně od roku 2012.

>> No to dýl, češ?

>> No, říkám, minimálně od roku.

Jo, teď já nepůjdu dál do hloubky, protože bych tam žádný jiný nevylovil teďka.

Přesně, ale tam si to já pamatuju a od té doby s tím do slova a do písmene nikdo nic neudělal.

>> No, jak je to možný?

>> No tak protože ono to vždycky jako nahoru, dolů, nahoru, dolů, nahoru, dolů, a nebo můžeme spekulovat, že z toho někdo něco má. Je to dobrý kšeft.

>> No, tak minimálně ti přistěhovalci, protože to byla další část. E, pardon, ti... e, ne přistěhovalci, eh, pře, pře, pře kupníci.

>> Pašeráci.

>> Pašeráci.

Tak to jsem já...

>> Dobře. Ale tak převaděči musí taky...

>> Ně. Převaděči.

Ano.

>> No, ale taky to byli jenom převaděči a nepoděleli se s něikým na druhé straně, tak ta druhá strana je rychle zlikviduje, protože přece jako je necháš jen tak, ne?

>> Čili ty navrhuješ teorii, že na té druhé straně někdo dostává část z toho převaděčského podílu.

>> Já nenavrhuju, bych to věděl. Jak musím jít na policii? Ale tak je to jediné logické vyústění.

>> No a teď když tam půjdeme, kdo je zatím ve skutečnosti?

A navíc se na tom dobře dělá politika, rozumíš? Protože místo, abys řešil důchody, místo abys řešil školství, zdravotnictví, tak pořád budeš jako jednou bojovat s migrací a podruhé jí vítat podle toho, kde stojíš na té politické scéně.

To je hrozně jednoduché tohle.

>> Jo.

Hřímat.

>> Čili máme tři veterány tady v praxi.

>> No.

No.

No.

Jo.

Takže jednou je škůle a podruhý písmenka.

>> [smích] >> Ale ale eh to je přece úplně nesmyslný, jo.

Jako já doufám, že se tady bavím možná o té situaci, třeba teďka máme začátek srpna a teďka vím, že v druhý půlce srpna bude reforma penzijního spoření. To bude teda ještě peklíčko. To je vzor Aleny Schillerové, že jo. To asi bankovní instituce radost nemají.

Pak tady máme veto Petra Pavla, zákon o rozpočtových pravidlech. Takže to je důležitý pro nás, že jo. Teďka bude devátá třída, nebude devátá třída. Eh, celníci teda taky. Tak teď se konečně dá jezdit teda na eh na Rakousko po dálnici, akorát, že to prostě na vlastní zodpovědnost si to vzal lajznal ministr Bednárik a teďka neví, jestli mu to jako neomlátěj o hlavu nebo nezatrhne soud a podobně. Už jsou tam zase soudní napadení, že jo.

Tak jsou ty řekl takový důležitý věci dost. A my teď řešíme Seutu, která je teda v Africe. Do Evropy, se jako na kontinentální Evropy se nikdo nedostal zatím přes tu Seutu, jako pokud ano, tak jednotky, který pašeráci proklouzli to loděmi pravděpodobně. No, ale řešíme pořád Seutu. Seuta se je to důležitý, protože jako ty neznáš nikoho antiimigračního, ani já vyloženě, ale já neznám ani nikoho vyloženě pro.

Jo, ve smyslu, já taky nevím, proč by tady měl každý mít možnost překročit hranici nelegálně a pak se tady jako být tady, jo. Ale taky nevím, proč by nikdo nemohl mít možnost prostě normálně legálně požádat za férových podmínek na základě utvořené analýzy, kde koho potřebujeme, přijet na pracovní povolení, podobu pracovního povolení.

Protože lidi přece nesoudíme podle toho, odkud jsou snad, ale soudíme je podle toho, co dělají. Jako když dodržují zákony, platí daně a pracují, tak ať jsou odkudkoliv, ne? A když to nedělají, tak ať jsou kdokoliv, tak prostě ať jdou do basy a nebo do své, pokud jsou to občané, a když ne, tak ať jdou taky do basy nebo do své domovské země, prostě hotovo.

Ale tak to jsou úplně jednoduché věci, který se jaksi nedaří, a pak se tady jako pořád debatuje jako takhle, jako se drbou přes hlavu zbytečně.

Eh, to jsem si chtěl říct, proč jsem to ještě o tom mluvil, a to sis právě převedl tu legální migraci, tak to je taky pikantérie, jo? Eh, kolik už bylo případů, jak se to uplácilo v různých zemích a podobně, ne? Jak se tam jako eh, to je jedna věc, ale druhá věc je často ta radikalizace, přece ty útoky přichází od lidí, který už tady jsou, který už se staly občany, dokonce, jo, jako Německo, >> jo, tam jako si na tam jako nechali přijít spoustu lidí na práci, ale už je nikdy neposlali zpátky, a ta druhá generace se radikalizuje a dělá potom neplechu různou.

Tak ten útok v Německu teďka známý. To samý Francie, tak jako taky tam mají docela dost jako lidí prostě odídnutých. No, protože kolonialismus, jsme nikoho neklonializovali, teďka za to jako platíme. Teďka tady jsou politické strany, které pořád chtějí na západ a myslí si, že tam prostě lejno nesmrdí. Ale jako tak já nevím, jestli tohle chceme, no.

Takže to je celé komplexní a tady jako se to ideologicky bere, protože se je daleko, že jo, tak se k tomu každej může vyjádřit. Španělsko je příliš velké na to, aby jako bralo nějak úkorně, co tady kdo o něm řekne nebo se ho zastane. Takže to je jako jednoduché potom, jo, když už se vrátíme do naší, do našich, do našich poměrů.

Ale já teda osobně teďka je otázka, jo, eh, proč by měli být lidé jako déle než na pracovní povolení? Jo, a pak tady máš uprchlství a to je úplně šiná otázka. Máš humanitární právo, když ty lidi jsou ze země, kde je válka, mají právo požádat o azyl, musíš to zprocesovat, můžeš to přece procesovat dva roky.

No, pak jsou ty ztroucí země, ty zase neberou ty lidi zpátky, že jo. To si pamatujeme, jak vyletělo slavnostně letadlo z té unie, přistálo v Afghánistánu. V Afghánistánu naházeli eh sudy s naftou nebo petrolejem nebo čím na tu plochu, že ty lidi prostě nepřijmou, že jsme nedokázali, že jsou od nich a letadlo se vrátilo zpátky. Jo, tak jako hotovo úplně.

Takže [frknutí] člověk z lidu by řekl, že to je bordel.

No dobře, ale tak jenom abychom to uzavřeli, proč si teda ty myslíš, že se to děje, že prostě znova se ptám, proč s tím teda někdo něco neudělá? Buď doleva nebo doprava. My jsme prostě na patové situaci, prostě víc než 10 let, že se každej bojí přijmout rozhodnutí a každý si vybírá tu nejsnazší cestu. Takže je to kombinace eh pohodlnosti, neschopnosti a instrumentalizace.

Odborně to se hrozně dobře používá na všech stranách pro jakékoliv výhody politické i jiné a pak jsou v tom velký peníze. No jo, ale jako prodej voličům, prostě podle mě by to šlo, kdyby někdo přišel rozumě, řekl: pojďte si, tady děláme systém, budou tady legálně moct přijít lidi. Přijmou to voliči, kteří jsou zvyklí na to, že v poslední době se dělá politika jako výkřiky do tmy jenom.

>> No, to je otázka samozřejmě.

No a já si myslím, že jo, že lidi nejsou hloupí.

>> Mhm.

Tak půjdem eh opustíme Seutu a půjdem k reálným problémům. Eh Pavel vetoval novelu rozpočtových zákonů, ohrožuje podle něj dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

>> Tak >> tady máš tvoje oblíbené téma.

>> Oblíbené téma.

>> Tak >> tak. Tak to jsem rád, že jsme opustili Seutu. Jsem si to trošku řekl, že >> ano?

Nenápadně.

>> Nenápadně, když seme Seutu. A tak tohle je dobré zrovna. Jo, tak to krásě, tož to takne.

>> Tak jak to vnímáš? Pojďme si nejdřív říct, na které straně stojíš nebo jak to vnímáš a pak ti budu oponovat, jo?

>> Ať ať zaujmeš jakoukoliv stranu. To je moje práce.

>> Eh, já stojím na straně, snažím se. Já jsem se snažil nezapomínat, že mám dvě ruce, dvě nohy, hlavu a jsem člověk z lidu a mezi s lidem žiji a mezi lidmi. Takže já se snažím stát na naší straně občanů, kteří na to koukáme nevěřícně.

Eh, hele, Petr Pavel sliboval, že bude nadstranický prezident. Není, že bude prezidentem všech a to taky není. Eh, otázka je, kolik mu zbývá voličů vládních pro případné znovuzvolení. Asi naprosté minimum. Eh, do rozpočtových pravidel mu není vůbec nic. A pokud by měl být nestranický, tak když to podepisoval Čáry Fukovi Stanurovi, tak prostě to měl podepsat tady a bylo by to vyřešené.

Vláda je ta, která šla s programem, která úplně odpovídá za politickou ekonomii vcelku, za rozpočtová pravidla, všechno, a zodpoví to u voleb, které budou za tři a půl roku. Tak to je bod jedna.

Bod dva, eh, za >> pardon, tady ti skočím do bodu jedna už.

>> Jo, [smích] já jsem chtěl upřesnit ten titul, kterej úplně zavádějící.

>> Ano. Tak hned se k němu, hned se k němu dostanem, ale ať je to taky trošku debata.

Eh, ty jsi řekl, že má pod minimum >> co nejvíc jsem tady dlouho nebyl, tak >> minim. No vždyť jo, vždyť.

[smích] Ty jsi řekl, že má prezident minimum potenciálních voličů vládní koalice. No, ale když kamkoliv přijede, tak to tak nevypadá. Byl na Kolorosov Ostrava. Kamkoliv přijede, tam mu davy lidí tleskají, zatímco různé jiné politiky na nějakých festivalech folklorních tanců například vypískávají.

No tak jako hele, budu je tady kvůli osobnosti. Zajímavý je to.

Jako já nevím, jestli jsi byl taky někoho fotit, jak fotí, ne?

To jsem zatím ještě nedělal, ale může se to stát nová zajímavá tradice, jo, protože Petra Pavla pravilně fotí, jak někde fotí a on jezdí fotit za naše peníze a pak ho fotí, jak fotí.

Eh, tak je to prezident. Proč by prezident nemohl fotit?

No tak já jako ať si fotí, ale nevím, proč má fotit za moje peníze někde nějaký formule.

[frknutí] Nebo to platil?

No to já nevím.

No taky nevím. Doufám, že jo.

Asi ne. Když už dáváme 100 000 paní prezidentovi za to, že je manželka.