Sudeťácká rétorika a muzeum za 625 miliónů Kč ⁉️Dokumentace IR 🇨🇿 Sudetendeutsches Museum
Sudeťácká rétorika a muzeum za 625 miliónů Kč ⁉️Dokumentace IR 🇨🇿 Sudetendeutsches Museum
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
Tak jsme uprostřed budovy. Musím říct, že neskutečně velkorysí muzeum Němců, který se za nacismu začali označovat za sudecké, tak tady máte tady máte jejich oficiální popis. Chem říct, že vlastně největší chyba je to asi Čechoslováků a ne samotných suddeckých Němců, co se vlastně ujalo a že to sami používáme, že jsme si to sami sugerovali, že to je nějaká realita. Tady vidíte celej text, výklad, včetně tady toho závěru koncem 19. století. Postupně se plošně prosadil, což je bohužel pravda. A je to naše chyba. Husické podkovy. Hm. 30etá válka. O tom jsme mluvili před vchodem, že? A ono to ve finále jako kdyby to všechno furt bylo aktuální zejména z toho důvodu, že se mluví o federalizaci. domov M Ukleštěné mapy jsou tady velmi v oblibě v tomhle muzeu. Hm. Krásně rozpekávat. >> Hm. Je to pěkně udělaný, no. Jo, tady asi ne. >> To je takhle. >> Hm. >> Tak zas mám něco jinýho. >> Jasně. To je vždycky ty kraje. No. >> Jasně. A tady vidíš vždycky v to. Noí německý asi ne, že to tam vyjede tady. Já už to chápu. >> Jo, to tam dvojezičí. >> No, tam všude platí. Nikoho nechci strašit. Je to jenom oficiální informace, že několik vlád České republiky pracovalo na tom, aby byla velmi silná ochrana německého jazyka na našem území. ve všech těhletěch územích, který vám tady naklikávám teď, tak prostě platí. Tak to bohužel je. Němec má právo vyžadovat jednání v němčině na úřadech. Takovou ochranu neměli ani za Československa. >> Pravda. >> Za první republiky. Tak každý si to tady můžete sám jakoby navštívit a projít. Takže hm bohemen. Mhm. Jak přesně takhle to potrhat a rozpustit. To je strašný. Mm. Aha, co je todle? To vypadá velmi okultně tady jako bohužel nám vadí samozřejmě ten název a vadí nám ta symbolika, že jo. >> To je tím, že to vzniklo za před druhou světovou válkou a že právě situace v československém pohraničí, jestli se nepletu, tak zapříčinila jeden z hlavních důvodů celé druhé světové války. Celé druhé světové války. Takže je to velmi vážný prostě v tu chvíli. Ještě krátce dobětek tady k tý větrince. Tak teď se podívejte na ty roky vzniku. Jo, víme, že už tam začínaly byly postupně problémy. Zjména 33, pak 35. No, pak se to stupňovalo 38. >> Násilnosti Němců v pohraničí. jejich obrovský prostě nadšení pro nacismus a pak teda zapříčení druhé světové války, že na tuhle knihu já se podívám víc v detailů ještě tam se dá tady můžete vyhledávat v posmárné knize. >> Co se tehdy nepodařilo, stále se může podařit ještě, že? >> Přesně tak. >> Smutný. Teďka opouštíme třetí patro expozice vedle. Viděli jste kanceláře, viděli jste naši opětovanou žádost o schůzku s panem Berntem Posotem a dostali jsme telefonický kontakt, takže se ozveme. Ale tady je ekonomika, obchodnost. si myslím, že spolu spolupráce s Německem je v pořádku, že jo, ale ne formou jedné armády Evropy a jedné centralizace veškeré moci v Berlíně nebo v Bruselu nebo kdekoliv jinde, tak to věřím, že mnoha těm, který umřeli ve všech možných válkách, 30 leteté válce a první válce a druhé válce, tak bych se nebál použít slovo, že nám je to odporné a že prostě ekonomické statky nikdy nemůžou vítězit nad tím vším, čím si prošli naši naši předci, aby nám stále zachovali naši nezávislost a svobodu, kterou bohužel jsme v podstatě, když to řeknu, optikou roku 2023, eh, tak jsme ji už dávno ztratili, velmi rychle ji ztrácíme. Možná se hodí říct tady v muzeum, že si představte muzeum bedřicha smetany, Antonína Dvořáka, který se prostě ruší a pak vemte prostě eh tady muzeum bývalých prostě potomků. Říkám, nemyslím to nějak špatně, když to teď vyslovím, ale jsou to potomci prostě nacistů, který přijali ideologii o tom, že se odtrhne todle území od Československa a tak dále, no. Říkám něco špatně, Mirku? >> Říká se naprosto dobře. A >> no, takže my si ničíme vlastní vlastenecká místa, muzea ve prospěch nějaký buď mafie nebo nějakejch nebo hlouposti vlastních úředníků vlády a prezidenta. >> Jo, ničíme si kulturní dědictví. No a naproti tomu prostě vzhlížíme vůbec nevím k čemu, no. Ztrácíme se ve vlastní identitě v tuhle chvíli. Když to, když to váš Robina, tak jich bylo 3 miliony a oni kolionu mají takovýhle muzeum za těžký 3 miliony odsunutek. >> Hm. Hm. >> A díky tomu, kde vlastně je to muzeum a v jakým parádním stavu ho maj to nemyslej bez nim. Já taky >> ani to nemyslím jako adoraci vůbec ne. >> Ale to to je ten kontrast tomu, co se děje u nás. Ano, bohužel. Nabí se jedna otázka, ke který se vrátíme v takovém rozhovoru a to je, kdy vám to došlo, že jste dělali něco špatně? >> Došlo jim to jako den po válce nebo den před válkou nebo rok před válkou? Kdy jim to došlo, že vlastně šli špatnou cestou? Víš jako >> došlo jim to? Ne, to zas to nemyslím špatně. Beru to jenom čistě kritickou otázku. Kdy to došlo vašim rodinám, vašim předkům, že jste vlastně šli špatně? Kdy vám to došlo? Došlo vám to někdy jako víš, jenom úplně jako beru to lidsky. Lidská kritická otázka. >> No, proto jsem proto jsem de facto prvé zmiňoval tu otázku, kolik nebo v kterém státě bylo nejvíc antifašistů v roce 45? No, v Německu. >> Hm. Jo, to vůbec nedává smysl, že jo, když byl celej národ německj zfanatizovanej, ale pokud nebyl nikdo, >> klanil klanil se vlastně, že jo. >> Ale pokud nebyl nikdo. >> svému vůdci. A následně ze dne na den, ze dne na den je všechno jinak. To přeci úplně jakoby popírá, já nevím, psychologii, ať už davu nebo jednotlivců nebo prostě přirozenej vývoj, jo, jako to by museli odborníci, ale >> tehdy se hodně používala větach by nich nich schuldik, jsem nevinen nebo jsem nejsem vinen takhle. >> Jo jo jo. Hm. >> No jasně. My tady něk nehledáme staré křivdy, viny, ale prostě vzhledem k tomu, že v České republice se tvrdě a oficiálně prosazuje federalizace a že právě předsednictvo sudeckých Němců prosazuje skrytě i otevřeně federalizaci, no tak se ptáme, že jo, a zkoumáme to tady za nás, za všechny. Takže jdeme dál o patro. Takže v třetím patře jsme byli, ve druhém patře jsme byli. Prosím vás, berte to jenom takovou vyloženě rychlou reportáž, jo, že to vůbec existuje. Pro nás je to spíš takové tříbení si myšlenek, poznání, co tady skutečně je, co tady není, jak se to komunikuje. >> Přesně tak. Kladení si otázek. Konec není samozřejmostí. U češtině Němci bude zániku monarchie zájemné snahy Habsburgu. Ty Habsbur, ty Habsburgové jsou tady jako docela modlujou. To jo, >> že hm se toá nějakoslávie. Laurina Klement Tady jako projdem a na závěr asi bude to nejzajímavější, ale že tady nedají jako kdyby to bylo prostě férový, možná to tady bude, jo, ale řeknu to dopředu, aniž bych znal obsah tohodle muzea. Kdyby to bylo přeci eh férový, tak tady mají vystaveno i tu svojí prostě historii, ze který, hele, kdyby to bylo prostě férový, tak tady vystavěj tu svojí historii, z čeho vznikliš. No, >> ale to jsme neviděli. Jako já jenom to >> jo, zahlídcem. No je to super. Fakt je to teda je to zajímavý. No. Pouštěj do ků. >> Jo, jo, jo. Hm. Vyhlášení nezávislosti. No tak to jim asi vadí. Já nevím, co jim vadí, jako co jim vadí prostě >> jako oni dostali stát, my jsme dostali stát, všichni dostali státy z Rakouska a Uherska. Co jim vadí? Co vám vadí? Jako podívej se, no. Mnoho německých občanů odmítalo stát založený. No to jim vadí. Prostě jim to vadí. No jo. Ústava. Němci se cítili jako občané druhé kategorie. Není to pravda. měli veškerý prostě možnosti, že jo. Píšou. >> Hele, a v roce tady to je, že jo, v roce 33 vznikla sudotenecká vlastenecká fronta. Jo, velmi militantní. Tak tady to máte. Jo, ale to tak je. A tady by to mělo, kdyby to bylo fér. A říkám, možná to tady bude, ale kdyby tole bylo fér, tak je to tady vystavený, ne? z vznikli, protože tam byl ten růst, tam vznikl název. Kdy vznikl název? >> Přesně >> tak roce 33. A kdy se dostal Hitler k moci? To by mě zajímalo. Není to náhodou podobný jakoby roky, nevím, že jo. Hm. Ach jo. Prostě makaj na tom, aby nás rozebrali. Vlastně od roku 89 se to daří. strašníč. >> Jo. Hele, mají tady vystavenou, ale tu historii, tak je to fér. No, tak >> ne, protože to by bylo trapný. >> V roce 33 vznikly. Todle jsou plakáty z roku 33, 34, 35, že jo, a následně až do roku 38, 39. >> Hm. >> Pro práci právě Afl >> je to prostě normálně normálně jsou to jako prostě nacistický symboly, že jo. Potom žádná. Todle úplně todle úplně. Pro práci, právo a chleba. >> Hm. >> Ten tamhle ten plakát. >> No jo. To budou budou vyřvávat za chvíli zase jiný věci. No. Zrýit. Tak nám běží. zabrání sudek. Oni tomu říkali, ale osvobození. Jo, to píšou pr >> A potom, když už končil ten nacismus, tak tomu říkali, jak tomu >> vyhrání, >> ne? No, >> nejdřív to bylo osvobození a pak tomu říkali vyhnání. Jo. A když skončila celá válka, tak >> tomu říkali jak prostě. No tak tomu asi neříkali osvobození od nacismu. >> To je teda >> co to je. No, ale jako když to vzmeš, tak na rok 38 vozník. se přihlásili k říší, pak teda byl protektorát. Mezitým padlo 365 000 Čechoslováků. 50 milionů 55 milionů lidí padlo ve druhé světové vládce. >> No, ale když to skončilo, když jakoby přišli spojenci, Rusové, Sověti teda, že jo, >> Američani a tak, tak to ne, tak to nebrali jako osvobození od nacismu, že jo. >> Ne, ne, ne, ne, >> nebrali. No, >> jak to ne? >> A jak to berete teď? >> Jak to berete, sudeťáci? Jaký to bylo takovouš dneška. >> No to berou křivdu, protože to není možný celý. >> Tak to je pravda. Když to když to když to trochu posunu, tak eh >> když to trochu posunu, tak dodnes oni >> to je jako plagát. Ty jo, >> berou berou tu válku, že prohrá jako křivdu obrovskou. Oni neměli prohrát. To v je to >> Urkunde už nic. Co to mě zajímal? Jo, končný vody. >> Jako smutný je to v tom, že kdyby měli tu pokoru v tom k tý historii a opravdu to šlo zbližování od spoda, tak s tím nikdo nemá problém. J. >> Ale jestliže jde vo prosazování prostě původních vizí a Habsburg, zhlížení k federalizaci, k velké armádě, ve chvíli, kdy jedeme, překročíme hranice, potkáme 25 vojenských kontejnerů bundeswů dneska. >> Tak co na to říct? To te počkej to. Mhm. To >> no konec války. Ale jak pro koho, že? Určitě měli radost, že to skončilo. >> Jo. >> No nevím, nevím. To už tady ukazuje, jak jsme jí ubližovali, víš? Hm. Půjdeme dolů. >> Tak jdeme. Závěrečný. To asi tušíme, co tam bude, že? >> Hm. Asi jo. Ale pořád si musím zapnout na jednu věc, že oni se ve svobodních demokratických vlách 35 přihlásili k třetí žíši Heinlovi, čímž se dobrovolně vzdali československého státního občanství, tak nechápu, proč hovoří o právní na rodnou vlast. Ty se dobrovolně vzdali českoslovské občství. Mhm. Takže tady je dohoda. >> Artikl 13. >> No to je tadyská konference, ne? Postupinská >> postupinská dohoda. >> Tam se vlastně mluví o >> To je to, co jsme zveřejnili v novinách. Áž to t ta část že teda vynová čistě čistě odí. >> Hm. >> Ano. Přesně. >> Vyhnání říkaj. No, akorát by se nikdy nesmělo zapomenout, že první odsuny probíhalymců, >> že oni skutečně používají, nepoužívají odsun, ale vyhnání. Chystáme taky výstavu vlastně, viď? >> Musím >> tady natočíme slavnostně tu výstavu. >> Ještě ano, >> dáme jim to sem. To jsou ty pováce, co měli ty muřený poviny na lokálnou. Němci samozřejmě odcházeli s obrovskou křivdou. Mtili se na československých obyvatelích. Nejenom Čechoslováci se mstili, že jo, Němcům, ale Němci vraždili do poslední chvíle při svém odchodu. Opravdu, že se lidi mezi sebou vyřizovali účty. H >> a to ještě vůbec netušili běžný občané, co se dělo v koncentračních táborech a co všechno se dělo. se potom stává. Vyhnání nebo odsun? Další kritická otázka. srdce rvoucí zvuky tady malých dětí. Jo, akorát, že je to trošku nepoměr k tomu, co na čem se Němci jako národ, který nesou zodpovědnost, podíleli. M. Så H M. M. Ah. F Ah. Jan Ámos Komenský. Stříbrná medaile komunitní mince vyprodána. Kde domov můj velký symbol našeho národa? Otázka i odpověď zároveň posledních 200 kusů, které je dostupných. Ale je tady třetí medaile a možná mnohem důležitá v tom ohledu, že díky příběhu bratru Baťovým, to je příběh spolupráce, příběh bratrství, příběh lásky, příběh podnikavosti, inovace a hlavně globální příběh. Bratři, kteří se měli rádi, ale mluví se bohužel jenom o Tomášovi. Jan Antonín Baťa jakoby byl vyčleněn, vytěsnán, vymazán z našich dějin. Přitom podporoval československý odboj, nakoupil letadla, věnoval obrovské množství č osobního zlata československé vládě a mnoho dalšího, co je prokazatelné. My se totiž hlásíme k jeho příběhu, k jeho vizím, k jeho průmyslovým městům a taky k československému odboji a tomu všemu, co tvořil Jan Antonín Baťa. Chystáme se na dokumentaci, knihy, materiály a další věci, které vám postupně budeme eh představovat. Budem rádi, když pořídíte stříbrnou medaili, podpoříte veškeré aktivity, najdete tady odkaz na pořízení této stříbrné medaile. Moc děkujem za vaši podporu, zájem, podklady, sdílení a případné pořízení jedné mince a nebo třeba i víc mincí. Děkujeme moc.






