Stíny Ankary: Babiš, Pavel, NATO a válka, která se nebezpečně přibližuje

Krásný, příjemný dobrý večer, vážení přátelé, vám všem, kteří jste dorazili na dnešní speciální stream.

S kým jiným?

Já to vezmu hned takhle zvrchu, ne?

Vezmu to odzdola. Tady je tady dáma Vladimíra Vítová, Marek Adam, Ladislav Vrábel.

Ahoj, ahoj, ahoj.

Ahoj.

Dobrý večer.

Uvidíme.

Dobrý večer.

Vítejte, přátelé. Uvidíme v průběhu pořadu, zda se nám podaří dopřipojit další dva hosty. To víte, to je kouzlo živého vysílání. Ne vždy všechno jde jak po másle, ale to se prostě stává. Tak to prostě je.

Já jsem moc rád, že jste tady, protože půjďme rovnou asi k jádru pudla. Proč jsme se tady dneska sešli v takovéhle sestavě.

Ladislave, funguje vám mikrofon? Všechno běží vám?

Ano.

Perfektní. Jsou jiní, kterým to nejde. Ale nevadí. Se to určitě nějakým způsobem projeví a zvládneme.

Tak Miroslav Kelnar, vítejte.

Haló. Jsem vidět?

Jste vidět. Perfektní. Máme vás.

Tak Vladimíro, můžete nám představit krátce naše hosty?

Ano. Tak já vždycky ta abeceda je takový nejvhodnější systém, aby se nikdo necítil upozaděn. Tak já doufám, že zvládnu teď abecedu.

Takže jako první je pan kolega Marek Adam. Je tady v podstatě i za klub Českého pohraničí i za Československé mírové fórum.

Potom pan kolega Esenti se omlouvá, doufám, že se mu to podaří během vysílání se k nám dostat, zatím má technické problémy.

Pak je tady pan kolega Miroslav Kelnar z národní demokracie a včera zrovna byla demonstrace a on byl hlavním organizátorem demonstrace před velvyslanectvím USA. Bylo to proti NATO a na okraj té konference ankarské.

A pak je tady pan předseda ČR na prvním místě, česká republika na prvním místě, pan kolega Ladislav Vrábel.

Tak to je celé naše dnešní osazenstvo.

Hezký večer vám i posluchačům.

A pan moderátor nám zmizel.

Ale pan moderátor tady je.

Aha. Jsem se lekla, že jste nás nechal svému osudu.

Dvě čtverečky. Teďka já budu malinko netaktní, protože víme, už jsme si to říkali – Láďa má čas zhruba do devíti hodin, před devítkou prostě musí skončit.

Já bych s dovolením tedy dal slovo jako prvnímu Láďovi Vráblovi.

Láďo, ty jsi od začátku byl skeptický nad tím, že ten summit včerejší, kterej byl takový, do toho se dávaly holky naději a tady o tom média mluvila od začátku do konce – kdo pojede, kde bude sedět, co bude jíst, kdo koho přivítá, s kým, kdo bude chodit na záchod. Tak ty jsi tomu prostě říkal, že to je stejně všechno jenom divadlo. Pojď mi říct, jak to hodnotíš.

No, aha, dobře. Tak začneme tím pozitivním. Děkuju za slovo.

Začneme tím pozitivním. A to pozitivní je – co se objevilo – je, že Andrej Babiš řekl, že Česká republika se nebude podílet na té částce 70 miliard eur v příštím roce. Takže to je pozitivní věc.

Na druhou stranu – todlecto jsem predikoval také a také jsem řekl dopředu – že Andrej Babiš s tímhle přijde a uzavřel jsem sázky, že to bude trvat maximálně rok a den, než Česká republika všechny ty peníze zaplatí.

Proč? Protože to stejné udělal Andrej Babiš už v Evropské unii v prosinci, když byl pět dní premiérem České republiky. Tak mlžil, když šel na summit Evropské unie. Ještě ráno novinářům říkal: „No, já nevím, co se tam bude dít. To víte, to je takové dynamické. Tam bude Giorgia Meloniová. Ta tam má nějaké návrhy. My jsme o tom mluvili dávno, že se tam bude schvalovat 90 miliard pro Ukrajinu na dva roky."

Andrej Babiš v noci zvednul ruku proto, aby se poslaly peníze na Ukrajinu. Volodymír Zelenskyj tam mluvil o tom, že to je na zbraně. 60 miliard z toho jde na zbraně, 30 procent na fungování ukrajinského státu. Andrej Babiš to podpořil.

S tím, že řekl – že Česká republika za to neponese, že za to nebude ručit.

Jenom abychom rozuměli tomu, co to znamená ručit. To jsou dvě půjčky.

Jedna půjčka – bere si Evropská unie peníze jako půjčkou 90 miliard, protože Evropská unie nemá peníze. Takže Evropská unie si externě půjčuje 90 miliard. Z toho samozřejmě musí platit úroky. Úroky platí z rozpočtu Evropské unie. To znamená z peněz všech členských států, včetně České republiky.

Pro nás to dělá každý rok ten úrok zhruba 1 miliardu Kč. Takže 1 miliarda Kč jde už jenom z těchto peněz pro Evropskou unii na Ukrajinu. Z toho jde 60 procent na zbraně, nebo víc než 60 procent jde na zbraně.

Takže to je první podvod.

Druhý podvod – ta jistina. To je – to, co Evropská unie dluží – se má zaplatit. Protože se to půjčuje Ukrajině. To je ta druhá půjčka. Se to půjčuje Ukrajině. Tak Ukrajina to má vrátit. Ta to nikdy nevrátí. Má to vrátit Ukrajina z toho, co dostane od Rusů. To je – někdy od Rusů žádné peníze nedostane. To znamená – Evropská unie to není půjčka, ale to je dar.

Takže ten dar se bude muset splatit a splatit se to bude muset z rozpočtu Evropské unie. To znamená Česká republika zaplatí 90 miliard Kč odhadem, jenom odhaduju za tu jistinu. Každý rok miliardu na úrokách. Plus 90 miliard. Ne, pardon. Miliardu na úrokách.

A teď nevím, kolik to bude za tu jistinu, ale budou to další miliardy za tu jistinu.

To znamená – není pravda to, že by Česká republika se na tom nepodílela. Jak se nám snaží říct Andrej Babiš. My to všechno zaplatíme. Jediné je – že za to neručíme. Zaplatíme to přes rozpočet Evropské unie. Protože my do toho rozpočtu dáváme zhruba 2 procenta z toho rozpočtu. Česká republika a z toho se to platí. A tam žádná výjimka není pro Českou republiku.

No, takže pochopte – těch 90 miliard platí Česká republika úplně stejně jako všechny ostatní členské státy. To ručení je jenom pro případ, že by Evropská unie zkrachovala, neměla peníze na to, aby zaplatila tu půjčku. A potom by přišlo na řadu vymáhání po nějakých nástupnických státech. A v tom případě by nebyla Česká republika, ale to se nestane – že by Evropská unie zkrachovala.

To znamená – Česká republika to platí úplně stejně jako všechny ostatní státy. A to samé jsem čekal, že se stane v případě NATO.

Andrej Babiš, jak říká, je velký kamarád Marka Rutte. Byli spolu ministři. Andrej Babiš říká, že splní všechno, co po nás na to chce. To znamená – tam prostě není důvod k tomu se domnívat, že by Andrej Babiš to nezaplatil. Prostě Andrej Babiš to zaplatí. Ale stejně jako v případě Evropské unie – tak přišel s tím, že tentokrát je to dobrovolné na základě bilaterálních dohod. Takže řekl – Česká republika to platit nebude. Ale samozřejmě Česká republika to platit bude.

Stejně tak jako Andrej Babiš řekl před volbami, že nebudeme dávat žádné peníze na zbraně Ukrajině. A teďkon přišel s tím, že pošle peníze do programu PURL. A Andrej Babiš včera opět lhal na tiskové konferenci, kdy řekl – to jsou peníze, které Petr Fiala, ta bývalá špatná vláda, vyčlenila na Ukrajinu. No a my jsme ty peníze nedali na Ukrajinu, ale dali jsme to Američanům.

Jenže PURL znamená Prioritized Ukraine Requirement List.

To znamená seznam prioritních věcí, který dostane Ukrajina.

PLL, to je ta iniciativa.

To znamená: my jako Česká republika sice pošleme peníze Američanům, ale oni za to pošlou zbraně Ukrajincům, takže my přímo v podstatě posíláme zbraně Ukrajincům přes ten PLL.

Takže to je prostě jedna lež za druhou a nedá se očekávat, že by Andrej Babiš, který je kamarád se všemi globalisty, s Markem Rutem, s Donaldem Trumpem a prostě s ostatními, že by najednou vybočoval z toho evropského a NATO formátu a že by nějakým způsobem šel proti nim, ne?

Tam prostě došlo k tomu, že se tam shodli na těch 70 miliardách a Česká republika to bude platit.

Akorát, že teď se hraje to divadlo a nějakou dobu se bude hrát to divadlo, kde to Česká republika neplatí.

A co se týče toho, na co jsi se ptal, Petře, jak jsem predikoval, že tam Petr Pavel samozřejmě pojede.

Na to jsem taky uzavřel sázky.

Hned na začátku jsem řekl, že to je divadlo. Proč by nejel Petr Pavel na summit, když je generál NATO, bývalý. Koneckonců stejně ty pozvánky dává generální tajemník NATO.

A říkal jsem i tady u tebe ve vysílání, když někdo někoho zve na oběd nebo na večeři k sobě domů, tak o tom rozhoduje ten, kdo zve.

To znamená, stejně tak se dostal Petr Pavel i na tu neformální večeři, kam ho česká vláda nechtěla delegovat. Prostě ho pozval prezident Erdogan.

Takže bylo úplně jasné od začátku, že to je jenom hra, aby se odvrátila pozornost od toho, co je důležité.

A teď se rozehrává nová hra. A ta nová hra je, jestli Andrej Babiš podal ruku Donaldu Trumpovi nebo nepodal. A zase české ovce se budou bavit tím, jestli Andrej Babiš je super, že mu Donald Trump podal ruku nebo ne. A nebudou se zajímat o to, že mají o polovinu dražší chleba.

Tak děkuju.

Vítám tady Vladimíra Sentiera. Vítejte. Díky, že jste s náma.

Kdyžtak máte vypnutý mikrofon. Můžete zkusit zapnout, jestli to půjde.

Haló, teď je vypnutý. Neměl by svítit přeškrtnutě. Teď je přeškrtnutý. Teď vás neslyšíme. Zkuste na to ještě jednou.

>> Máš mikrofon?

>> Slyšíte mě teďko?

>> Jo, perfektní, perfektní. Teď je to ono.

>> Slyšíte mě?

>> Ano.

>> Haló.

>> Haló. Slyšíme se?

>> Ano.

>> Já bych vás chtěl všechny pozdravit. Jenom se omlouvám, že jsem měl potíže s připojením, takže teď už je to snad všechno v pořádku. Děkuju.

>> Tak můžete rovnou navázat na Láďu. Bavíme se o těch prvních, řekněme postřezích z toho včera skončeného summitu NATO. Jaké vidíte jako ty hlavní dopady summitu z Ankary pro nás?

No, hlavní dopady pro nás jsou podle mě v první řadě ekonomické. Tak jak to říkal Láďa před chvilkou, o tom jsem přesvědčený taky, že Andrej Babiš není v pozici, že tam něco odmítne. Já myslím, že kdyby tam měl něco odmítnout, tak by tam asi vůbec nebyl připuštěný. Česká republika je moc málo významná na to, aby měnila to, co je tam připraveno a dohodnuto.

Takže pro nás v první řadě se bude jednat o další ekonomickou zátěž a nasměrování průmyslu nebo hospodářství celkově směrem k válečné výrobě. To je samozřejmě hrozně nebezpečné a nechtěl bych se na tom podílet, ale myslím si, že tomu v té konstelaci, kterou v té politice máme, nemůžeme v tuto chvíli zabránit.

>> Mohu prosím něco říci? Mohu zareagovat?

>> Jasně, pojďte.

>> Takže vážení, já k tomu přistoupím trošku z jiného pohledu. Zaslouží si tento národ něco jiného, než aby to zaplatil? Každý z národa očekává, že ten Babiš bude nakonec ještě odvážnější, než jsou ti lidi tady nebo než jsme sami. Já myslím, že to je trošku naivní. Proč by byl odvážnější než průměrný český občan? Já samozřejmě asi chápete, kam mířím.

Když svolám demonstraci, aby se nějakým způsobem vytvořil tlak, tak tam přijde 20 lidí a vidím jenom ty užklepky kolem sebe. Takže plakat nad rozlitým mlíkem, budeme zas platit. Já jsem to čekal, ale říkám: „No tak sakra, lidi, tak se postavte, tak něco dělejte."

No oni nic nedělají. Takže já říkám: ano, oni si to ty lidi vlastně zaslouží. Proč bych je litoval, proč bych plakal nad jejich osudem?

Jestli jste mě pochopili, co jsem chtěl říci, tak trošku jsem ostře položil takovou složitou otázku.

>> Je to docela ostré. Já bych vyzval Vladimíru, jestli by mohla to okomentovat.

>> Tak dobře, já jsem chtěla říci, že včera na té demonstraci právě jsme o tom hovořili a já jsem tam říkala, vrátila jsem se samozřejmě také k tomu takzvanému konfliktu, ale vždyť oba, Andrej Babiš i Petr Pavel se úplně v tom základním shodují. Oba podporují členství České republiky v NATO.

A teď navážu na pana kolegu Kelnera. Jestli si lidi myslí, že se může něco splnit, když ty strany politické chtějí být v Evropské unii a v NATO, tak je to prostě směšné. Vždyť jim to říkáme od rána do večera x let. Má strana chce být součástí EU a NATO. Tady nemůže být o samostatnosti ani slovo. Nikdy, nikde nic neprosadíme, když dobrovolně budeme chtít být součástí těchto paktů.

Andrej Babiš i Monika za motoristy i Petr Pavel všichni uznávají potřebu investovat více do obrany. Všichni oba uznávají, že Rusko představuje bezpečnostní hrozbu pro Evropu. Všichni. Oba uznávají, že musí pokračovat podpora Ukrajiny. Všichni to uznávají a chtějí zachovat silné transatlantické vazby.

Tak v čem se liší? Jenom v tom, jakým způsobem se to bude dělat. Já nechci bránit Petra Pavla, ale co řekl jiného než Andrej Babiš? Nic.

Lidi si to sami v hlavě nějak uzpůsobili, že Andrej Babiš snad bude hájit naše zájmy, že nebude chtít něco zaplatit. Kolegyně se dívala dneska na diskuzi na Facebooku a ty lidi jsou zrazeni, což je blbost. Nejsou zrazeni. Sami ve svých hlavách chtějí něčemu věřit, co ani nebylo řečeno, a říkají: „No, nekopejte ještě do těch motoristů a do Andreje Babiše. Vždyť oni to mysleli jinak."

A zase tady ty nesměrné hovadiny. A když Andrej Babiš řekne, že se nebudeme podílet na tom, že se bude platit každý rok 70 miliard, tak řekl jenom „letos". On neřekl, že se toho nebudeme zúčastňovat. On řekl letos.

A já tady jsem se dívala na ty dotazy, co nám lidi posílají a tam někdo napsal, že Štefan Harabín řekl, že se na to rozpadá. A proboha, jak se asi rozpadne. Já mám pana Štefana Harabína ráda.

Taky jsme ho měli několikrát jako hosta, ale za článek 13, když my jsme posílali dopis Joe Bidenovi, abychom zachránili čest národa, že chceme vystoupit z NATO, tak článek 13 říká, že ten dopis, když chce někdo vystoupit, musíte napsat prezidentovi Ameriky.

Vždyť je to ve vlastnictví. To NATO je ve vlastnictví Ameriky, je ve vlastnictví teď jakoby toho Donalda Trumpa. Nepíšete to na centrálu na to. Píšete to americkému prezidentovi.

A to, že on teď chce, aby Evropa všechno platila, tak to je signál, že se rozpadá na to. Já fakt tomu vůbec nerozumím. Já nevím, je mi hloupý to opakovat pořád dokola. Ti naši posluchači to znají, ale těm lidem můžete říct jakoukoliv hovadinu, to už je teď vidět a oni tomu uvěří. Takže je tak jednoduché vládnout takovýmhle lidem a dělat si, co chtějí.

A ještě chci říci, že já jsem celkem měla obavy z toho, když tady byl ten konflikt mezi Andrejem Babišem a Petrem Pavlem, kvůli tomu, že když se to ukáže na veřejnosti, ale pak se ukázalo, že oba měli dost rozumu a neventilovali to tam. Prostě když by se tento rozpor ventiloval na veřejnosti, tak by se ukázalo, že ten náš stát ukazuje slabost, že je velmi slabý, že náš stát má nedostatek toho strategického řízení a že vlastně má to jako výzvu „pojďte nám vládnout, my to sami neumíme." Tohle naštěstí tam neventilovali.

Ale pak až se opět dostanu ke slovu, tak bych řekla, myslím si, že to s tou Ankarou souvisí. Jak já vidím ten rozpor mezi Andrejem Babišem a těmi klany, které stojí za Andrejem Babišem, a mezi Petrem Pavlem. Možná, že se mnou nebudou kolegové souhlasit, ale teď předávám slovo těm, kteří nemluvili. Marku, zapni si mikrofon a ano.

Tak já velice stručně, mně to přijde, že skutečně musíme si analyzovat ty prvky v množině voličů. Takže já to vidím tak, že třeba takoví voliči bývalé pěti koalice, tak ti asi oslavují, že budou platit ti voliči současné vládní koalice. To znamená, ano motoristi a SPD, tak tam platí ten text, co je z té písničky: „Šla Naninka do Zelí. Ty, ty, ty, ty, ty, ty, ty to budeš platiti." Oni se tomu diví. Oni samozřejmě v takové té opičí lásce obhajují vnitřně toho Andreje Babiše.

Myslím si, že pro příznivce Petra Pavla je to větší rozčarování než pro příznivce Andreje Babiše. Protože řekněme si na rovinu, že ti příznivci Andreje Babiše tomu Babišovi, kterého považují za toho svého tatíčka, který se postará, tak mu odpustí všechno. Odpustí mu i covidové zločiny, odpustí mu vakcíny, odpustí mu skutečně mnohé.

A mě už jako trošku přestává bavit to, jak oni neustále říkají takovou tu schizofrenii, že oni to ale musí, oni to musí, ale nechtějí, ale musí. Takže prostě ti voliči jsou obětí svého vlastního seblamu a to prozření je nutné. Předávám slovo.

Děkuju. A já bych se chtěl zeptat ještě na jednu otázku a začnu zase uvádit. Budeme to takhle jezdit v kolečku. Jsme po Ankaře blíž k eskalaci války, nebo jsme blíž k nějakému řekněme uklidnění či nedej pánbůh mírovému řešení? To by bylo slovy pražské kavárny. Ale tak Láďo, co ty myslíš? Kam jsme se posunuli?

Podívejte, v první řadě bych chtěl říct, že my děláme zprávy. Zprávy v 9:00 s komentářem každý den od pondělka do soboty. Takže přijďte se na to podívat, protože tam každý den hodinu rozebíráme to, co se děje a máme výbornou zprávařku, takže máme opravdu přehled o tom, co se děje. My sledujeme každý den, co se děje, jak v NATO, v Evropské unii a v různých zemích.

To znamená, není to pocit, ale mluvím o tom, co se děje. A pro mě ten summit v Ankaře byl zlomový okamžik, protože podívejte, donedávna se tady ještě dělo to, do nedávna se tady ještě dělo to, že Evropa jaksi pomáhala Ukrajině, Spojené státy pomáhaly Ukrajině, a najednou se začlo mluvit o tom, že je potřeba víc zbraní, že je nedostatek raket, nedostatek dělostřelecké munice, že se musí vyrábět. Začly se dělat kontrakty zbrojní a mezitím jsme se posunuli do toho, že se začly vytvářet v těch posledních letech programy, třeba v Evropské unii program Rearm Europe.

Ten program Rearm Europe má do roku 2030 spolknout až 800 miliard eur. 800 miliard eur, to je dvakrát víc, než jsme dali za celou dobu na válku na Ukrajinu. Jenom abychom si uvědomili jako celá Evropa. Takže to jsou obrovské peníze, které se investují do zbraní.

Už tady o tom mluvil Vláďa Esenkier, kolega, který má vystudovaný vojenské věci, který je v tomhleom expert. Takže ten nám o tom může říct, jak se distribuují peníze a jak se přechází na válečnou výrobu.

Evropa se stala něčím, kde se změnil průmysl, protože do doteďka Evropa fungovala tak, že Němci vyráběli auta, východní Evropa od studené války přešla na to, aby dělala podporu tomu automotivnímu průmyslu. Francouzi dělali letadla, jiné věci. Němci dělali taky chemii a jiné výrobky, výzkum. To znamená Evropa stála na tom, že má levné energie a produkci kvalitních věcí a export.

To se změnilo. My jsme se odřízli od levných energií a teďkon přechází evropský průmysl do výroby zbraní. Automobilky přechází na výrobu dronů. To znamená, tady je už dlouhodobý koncept dopředu na to, aby se vyráběly zbraně.

A Mark Rutte na svém projevu předevčírem mluvil o tom, že nás čeká, že potřebujeme revoluci průmyslu v Evropě. Revoluci průmyslu. To znamená, tadydle je dlouhodobý plán na to, aby se proměnil evropský průmysl z dřívější výroby toho, co se vyrábělo, na průmysl vojenský.

A když se vyrábí zbraně takhle ve velkém a do toho se už veřejně mluví delší dobu, že se očekává konflikt s Ruskem v roce 2029 nebo v roce 2030. Mluvil o tom i generální tajemník NATO, že Evropa se připravuje na válku, tak je potřeba si uvědomit, že když se předělá celá Evropa na výrobu zbraní, no tak co se s těma zbraněma bude dělat?

No ty zbraně, to je obrovský byznys. To jsou 100 miliard a 100 miliard. To je největší byznys na světě, který kdy existoval. Válka, zbraně. A ty zbraně je potřeba, aby se použily a vyráběly další.

Takže když se podívám, abych to zkrátil, když se podívám na vyjádření politiků, všech politiků, tak ten konflikt eskaluje maximálně. Když se podívám na to, co se stalo, politici na sumitu NATO jásají nad tím, že Ukrajinci útočí hluboko do ruského území.

A je potřeba si uvědomit, že Rusové už dneska mluví – Lavrov, Peskov, Zacharovová, Putin. Všichni mluví o tom, že Evropa už neskrývá, že je na straně Ukrajiny. NATO neskrývá, že je na straně Ukrajiny a že útočí spolu s Ukrajinou, že to je válka v podstatě NATO proti Ruské federaci, protože sice se útočí z ukrajinského území, ale vojáci nejsou jenom Ukrajinci, tam jsou placení žoldáci ze západu.

Informace pochází ze západu. Vojenské zpravodajství pochází ze západu. Navigace pochází ze západu. GPS satelity Starling pochází ze Spojených států.

Rakety, který se dneska používají, třeba Storm Shadow, pochází z Británie.

Drony se vyrábí v Evropské unii ve velkým.

Patrioty.

OK, to je obranná strategie, tak tam bych to až zas tak nezmiňoval, ale spousta té útočné munice, česká muniční iniciativa, dělostřelecká munice, to všechno jsou záležitosti z Evropy nebo z NATO, taky z Kanady, ale především z Evropy.

To znamená vojáci, zbraně a peníze.

Peníze, to je ta nejdůležitější věc.

Kdybysme my neplatili Ukrajinu, tak jak nám to odmával Andrej Babiš už v prosinci, tak by Ukrajina nepřežila jeden den, protože Ukrajina nemá peníze.

Nemá peníze na zbraně, nemá peníze na fungování státu, nemá vojáky.

Takže to, že my to platíme, fungování ukrajinského státu a zbraně, aby mohla ta válka být a posíláme tam vojáky, a teď těm vojákům chtěj platit 140 000 měsíčně v koruna, tak tím, že my to platíme, my tu válku vedeme.

My ji vedeme sice spolu s Ukrajinci, z ukrajinského území, ale vedeme ji.

A to se změnilo.

Už je to válka proti Rusku.

A už jenom čekám, kdy to takhle praskne, kdy se to objeví a uvidí to lidi a kdy prostě bohužel se může stát, že se to přesune na jiná území.

Podívejte, dneska jsem zrovna byl na obědě, ještě poslední věc, omlouvám se, poslední věc.

Dneska jsem byl na obědě s jiným vojenským expertem a bavili jsme se o tom, co řekl Macinka na samitu NATO, že Česká republika bude logistickým centrem, že přes Českou republiku budou jezdit tanky, že se bude vozit munice, budou přecházet přes Českou republiku vojska v případném konfliktu.

To znamená, proto se investuje to další 1,5%, o kterým mluví Babiš, jo, že budeme dělat obchvaty, dálnice, železnice a tak dál.

To je samozřejmě příprava na válku, na velký přesuny válečné techniky a vojáků.

A teďkon to, co mi řekl ten můj známý vojenský expert, tak říkal: „No, podívejte, Ukrajinci dneska útočí na Rusko, na mosty, na železnice, na elektrická zařízení a říkají, že to jsou legitimní cíle. Legitimní cíle. Tak až Česká republika bude mít ty železnice, mosty a bude přes ně přepravovat ty tanky, tu dělostřeleckou munici, rakety, vojáky, tak to pro Rusko budou úplně stejně legitimní cíle."

Tak to je všechno, co jsem chtěl říct k tomu.

Děkuju.

Ty jsi tady vyzval pana Esentira, tak jestli ho rovnou může navázat, tak by to bylo skvělý.

Pojďme rovnou na věc.

Já bych k tomu doplnil jednu věc, jako Láďa to i krásně řekl, ale je tady, jak jsem se nad tím zamýšlel, tak na to jako spolek je vojenskopolitická organizace.

Když je to vojenská politická organizace, tak má politické cíle, připravovat něco pro vojenské akce, a protože to je vojenská aliance, tak zároveň připravuje vojenské cíle pro jakýkoliv další cíle, co ta politika staví.

A teď je otázka, ono je velmi hezky řečeno, že NATO je obranná aliance.

Všichni říkají, že je útočná, ale poslouchejte, ona je obranná.

Akorát nám nejde o jaké věci, co brání.

Ona brání kapitál celého západu. Ale další hlavní strategický cíl, co se — což je všeobecně známý — je likvidace nebo strategická porážka Ruska.

A což má za následek — což by mělo za následek — obrovský ekonomický profit prostě západu, který je docela vyplundrovaný už energeticky, zdrojově, celkově. Ale promítají se tam různé další cíle různých zájmových skupin, a jedna o té se nemluví a k té se to směřuje podle mého názoru daleko nejvíc pravděpodobně — tak je taková ideová věc takzvaného mesianistického vidění světa, které staví tu svoji myšlenku na tom, že dojde k velké apokalypse a bude zničena takzvaná edomská civilizace, což je v podstatě západ, evropská území současné Evropské unie a možná i Spojených států.

A to je strašně nebezpečná ideologie, která může směřovat k tomu, aby skutečně došlo k velkému konfliktu úplně cílevědomě, aby došlo k velkému konfliktu, který by pak ten záměr jakoby naplnil.

A ten záměr se myslím nebezpečně přibližuje tomu, co dneska vidíme.

Opravdu nebezpečně.

A protože je to velká záležitost, tak na každém velkém zločinu musí být ještě další — vlastně — jeho podporovatelé, který na tom musej nějakým způsobem vydělat.

Já jsem přesvědčenej o tom, že jako ekonomický cíl, zbrojení a todleto, že profit zbrojářů a takový, to není motor války, že to jenom vedlejší účinek. Aby prostě nějaká skupina to vůbec podporovala, protože proti lidskému smýšlení je válka špatná. Z hlediska lidského myšlení je válka špatně, mír je dobře.

Ale nevyhovuje to určitě všem. Některým z finančních, některým z ideových, některým z kořistnických důvodů a tak dále.

No a todleto je strašně nebezpečná věc, protože vlastně v souvislosti s konfliktem v Iránu vyšlo docela zřetelně najevo, že tam do toho ty Spojené státy byly vlastně zataženy, že to nebylo z jejich — byly do toho prostě vmanévrovány — jako že to bude krátká věc — a ona ta krátká věc evidentně není.

A Spojené státy se z toho snaží jaksi vycouvat, ale todleta věc ukazuje na to, že ty to nadnárodní řízení — jeho velká složka — prostě ovládá v podstatě všechny západní země.

Nemůžou tam být umístění žádní politici, který by tomu trendu nějakým způsobem významně bránili.

Tam prostě nebudou připuštění.

To je prostě můj názor.

Nevím, jestli je to správné říkat, ale myslím si. Vidíme se.

Ano, ano.

To vypadlo, ne?

Pokračujte v klidu.

Já vás slyším.

Vidím.

Všechno běží.

Haló.

No tak zkusím.

Když tak se, jestli mě nenesou slyšíte, tak já vás teda slyším v pohodě, ale jestli se to tak můžete se znova odpojit a připojit.

Tak já vás slyším.

Haló, haló, haló.

Tak nic.

Pane Helmare, pojďme, dobře.

Jak vy vnímáte právě třeba tuhletu myšlenku těch mesianistů?

Nakolik je fakt, že ovlivňují nebo neovlivňují ten...

Haló, vypadlo mi to.

Haló, jsme zpátky?

Slyšíme se.

Haló.

Nevím, pane kolego, připojte se znova, odpojte se a připojte se ještě jednou.

Tak pan Kelnar. Eh, tak já bych poukázal na ten aspekt, kterej samozřejmě každej z nás ví, že výdaje na zbrojení, že to jsou neproduktivní výdaje vlastně toho státu, že jo.

To je něco, co nám nic nepřináší.

Zbraň se vyrobí, dá se na sklad a čeká se do té doby, než vznikne válka.

Takže v podstatě to neprodukuje žádnou nadhodnotu nebo nic nám do toho státního rozpočtu nevrací.

Takže tohleto zbrojení má jít zas na dluh.

My jsme na hraně, jak bych řekl, dluhové brzdy.

To znamená někde kolem 3% je dluhová brzda.

To znamená, pokud bysme začali masivně zbrojit, znamená to, že musíme upravit tu dluhovou brzdu.

Prostě budeme vkládat to, co ten stát vybere — že jo — od občanů — tak budeme vkládat do zbrojení výroby, do zbrojení.

Tady přece někde musí být nějaká hranice, kde se to musí zastavit.

Jo, já neříkám, že máme vysoký dluh jako stát.

My jsme někde na 47 % z HDP, takže jsme ještě ten prostor máme se zadlužovat, ale jsou tam státy jako Francie, že jo, i Německo a tyhlety, který opravdu — řekl bych — ten dluh mají těžko snesitelný, nebo únositelný.

Jo, já si to totiž nedovedu představit, že by se opravdu měli ohromný prachy teď vložit do zbraní, prostě, protože ta ekonomika není ve stavu, aby tohleto unesla.

Jo, já možná na rozdíl od vás — já nemám tak negativní vidění toho, kam se to vyvíjí nebo kam se to šine — protože já mám jeden názor.

Já říkám, že ta Evropa si stejně tu válku sama nestřihne. To by byla sebevražda, jo.

Takže já to beru jenom jako řekl bych takové obecné strašení lidí. A jsou zatím samozřejmě i ty zájmy těch zbrojařů a podobně, že tlačí na to, aby se více a více zbrojilo, že jo, aby byly větší kšefty, ale nevidím to opravdu tak tragicky.

Jo, ten Babiš nakonec řekl, že tento rok ty 2 % nebudou, že možná příští rok budou ty 2 %.

Prostě, možná příští rok se zas řekne, že ty 2 % nebudou. Tak až příští rok — já jsem tam našel tedy v té anketě, nebo v tom přístupu toho Babiše, jsem tam našel řekl bych i pozitivní znaky, ne všechno negativní, jo. Babiš teda to všechno tam prostě pokazil, že jo, slíbil, neudělal a podobně.

Takže se dívám na to z tohoto pohledu, protože bohužel ta Evropa nějakým způsobem za těch 80 let, co se tady razí ty takzvané evropské hodnoty, jo, tak ty národy se staly opravdu — řeknu to otevřeně — zbabělí, jo.

To znamená, že budete mít zbraně, ale nebudete mít lidi, který by byli ochotni jít někde do pole ty vlastní životy nasazovat.

Jo, takže já věřím tomuto. Já věřím tomu — zachování lidstva — že to nikdy, že to opravdu nedojde do té války.

Jo, takže možná, že jsem přemírně optimistickej, ale u mě vnitřně ještě nejsou opravdu splněný tvý předpoklady, bych řekl, jo. Že válka bude, už se to řítí, prostě dva roky a jsme v ní.