Demonstrace proti válečným choutkám NATO

[hudba] Vítám všechny, co se zúčastnili téhleté akce.

Máme samozřejmě představu, proč jsme tady, proč jsme se tu sešli. To nakonec říká tady ten transparent. Jsme proti NATO. Jsme proti tomu, aby tahle agresivní organizace vraždila po světě občany cizích zemí, ovlivňovala politický vývoj v různejch částech světa.

Máme tu také vlajku z Venezuely, což je předposlední zápis, poslední rekord. Ne poslední, předposlední. Tím posledním je Írán.

Takže připomínáme obyvatelům této místnosti nebo této budovy, že žádnej zločin spáchanej touto americkou zemí nebude zapomenut. A my jsme tu proto, abysme připomněli, že historie nezná zapomnění.

Vraždy v cizích zemích, vraždy vraždění. To nejbrutálnější, který mi nejvíc leží, leží na srdci, bylo vraždění v Srbsku, vraždění občanů, obyvatelů Srbska ve vlaku, na který, na které útočila letadla z ciziny.

My jsme k tomu dali samozřejmě povolení díky prezidentu Zemanovi, který otevřel naše české nebe pro vražedné bombardování Srbska. Jak bych použil jeho vlastních slov: „V Bělehradě se bojoval za Prahu."

Ne, Zemane, v Bělehradě se nebojovalo za Prahu. Za Prahu se bojuje teď a tady, protože jsme se tu sešli, abychom vyjádřili protest proti tomu, co se dneska koná v NATO, nebo včera a dnes koná NATO. Tak jsme aspoň chytli druhej den tohoto jednání.

Já sám nevím, co se tam dohodlo, nebo co se tam dohodne, ale sám bych řekl, že jsem NATO prožil krásnejch sedm let pobytu právě na jednom projektu, který se pak nepodařil. Takže Ankaru znám důvěrně a je mi líto, že zrovna v tomhle městě budou zaznívat ten válečnický ryk tohoto spolku, který si říká – fuj. Hanba na to. Hanba.

A kdyby hanba republice.

Jo, jsme proto, abychom my opustili tuhletu zemi, tuhletu organizaci, protože tím, že jsme tam vstoupili, jsme na sebe převzali všechny hříchy, které kdy tato organizace spáchala po světě. Ano. A bylo jich hodně, vážení. Bylo jich hodně.

Ano. Libye, Irán, Irák, Sýrie. Ano. A už jsem tady jmenoval to Srbsko.

Takže pryč. My jsme mírumilovnej národ. My jsme si nikdy nepošpinili ruce tím, že bysme napadali, okupovali, vraždili v cizích zemích. A teď se připojíme k téhleté zločinné organizaci. Hanba je to plivance na čest českého národa a proto říkáme: ven s tím.

Teď je otázka samozřejmě, jestli jsme tu na správném místě před americkou ambasádou nebo nejsme, že jo. Byly návrhy udělat náš meeting před tímhletím úřadem vlády nebo před britskou ambasádou. Nebo jinde?

Britskou ambasádou? Tam? Tam není povolený. Já jsem to zkoušel několikrát. Tam je zakázáno demonstrovat. Takže tady. Tady přece jenom je Amerika trošku víc demokratičnější než [smích] než ten její malej bratr z Velké Británie. Ano. Tak jsme tady.

Já říkám, že jsme na správném místě. Proč? Protože s nástupem nebo s průběhem mandátu [frknutí] prezidenta Trumpa jsme si uvědomili, jsme trošku nakoukli do tohoto, jak ta vysoká politika funguje a uvědomili jsme si, že tady opravdu v tom světě rozhoduje ten, kdo má největší svaly, jo. To znamená, že když Trump řekne, tak se taky stane, jo? A že ti ostatní to jsou jenom loutky na ní. Všichni ti stamerové, Macronové a tohleto – to jsou komedianti.

Viděli jsme kolikrát, [hudba] mnohokrát, jak si Trump dovolil tyhlety jakoby velikány evropské politiky urazit, ponížit. Neřekli nic. Přijdou zas jak pejsci se líbají kolem nohy.

Takže kdo řídí světovou politiku z téhleté strany? Ano, jsou to Spojené státy americké a bez jejich vědomí se nestane nic. Ano, tahleta Evropská unie plná těhletěch nic neznamenajících kašparů neustále používá argumenty o válce a podobný věci. Samozřejmě se to nestane bez součinnosti Spojených států amerických, protože tyhlety státy už dneska nic neznamená. Neznamenají. Byl to sešup. Tohleto je druhořadá, možná třetí řada.

Ta třetí řada, tahleta mocnost, s čímž oni se neradi smířujou, ale je to tak. Takže jsme tady. Proč bychom chodili ke kováříčkovi, když můžeme zajít přímo ke kovářovi, jak se říká.

Takže bez vědomí tady Spojených států amerických žádná válka v Evropě nebude, protože jednak ty evropský státy na to nemají, jako bych řekl, zbrojní vybavení. Nemají na to ani lidi, který by šli do takové nějaké války a navíc nemají chuť tyhlety lidi po osmdesáti letech různého indoktrinování evropskejma hodnotama.

Tyhlety lidi nemaj ani v sobě kouska odvahy, aby prostě aby něco podnikli takovýho. Takže já jsem si jistej, jsem přesvědčen o tom, že válka bude jen když Spojené státy americké do toho takzvaně půjdou.

No a to my nechceme, že jo, samozřejmě, aby se tady v Evropě válčilo a jsme proti, jsme proti tomu, co se tam teďka v NATO děje, že jo. Takže jedna věc.

Ano, jsme si vědomi toho, že Spojené státy rozhodujou, že je to ten fenomén, kterej tady vládne teď možná polovině světa. Ale na druhé straně si také musíme uvědomit, že ten meeting v Ankaře je hlavně o penězích. Ano, o prachách, co se bude dávat na zbrojení dál.

Jo, tak to jste samozřejmě slyšeli, že pět procent, že jo, že tam vyjede Trump s tím, že chce silně tlačit na to, aby ty jednotlivý země vydávaly pět procent svýho rozpočtu, aby vydávali na zbrojení.

Teď jsem zvědav, jestli se tam najde někdo v těchhletěch potentátech evropskejch, kdo má koule na to, se tomu zepřít. Já bych zavzpomínal, že jo, já bych zavzpomínal zlatýho Orbána, kterej by ty koule měl, že jo. Bohužel Maďaři z nepochopitelnejch důvodů se tohoto člověka zbavili. Mají tam někoho jinýho, který začal otevírat otázku Benešovejch dekretů a takovejch ptákovin.

Takže jak je vidět, Maďaři nechtějí udržovat dobrý vztahy s touto republikou. Navíc v žádným případě nemůžeme očekávat od toho Maďara nebo jak se jmenuje, že by se vyrovnal svou odvahou, svým rebelanstvím, že by se vyrovnal Orbánovi. Takže bohužel jsem sám zvědav. Jsem zázrak. Možná, že už je navařeno, upečeno, že jo, že už jsme tady po večeři, že jo, že už je rozhodnuto, kolik teda budeme solit, kolik ten českej národ bude solit, kolik my budeme přispívat, kolik budeme přispívat na Ukrajinu, kolik desítek miliard budeme přispívat na Ukrajinu a kolik budeme přispívat Spojenejm státům americkejm na jejich zbraně, protože samozřejmě, že se počítá, že těch pět procent to bude na nákup americkejch zbraní.

Proč by to jinak tam dělal, že jo, když nechce potěšit své zbrojařů. Takže možná, že se na tom taky přiživí tady ti Strakovi a podobně lidi, že se přiživí na těchhletěch zakázkách trošku, ale to už budou jenom drobty od stolu.

No, sám jsem zvědav, co bude výsledkem tohoto jednání v Ankaře. Ehm, žádný velký očekávání nebo pozitivní zprávy z Ankara neočekávám. Spíš naopak.

Připravme se na to, že budeme solit a solit a solit, jo, protože tahle země se přece ještě může dále zadlužovat. Ještě můžeme žít několik let na dlouh.

Ne, abysme zbrojili, aby američtí zbrojaři měli zakázky.

Já si pamatuju, vážení, co můžeme říct? Máme vůbec nějakou armádu? Já jsem nedávno čet o nějakého analytika, že snad máme 5 000 lidí, bojovejch lidí, jo.

5 000 lidí, který jsou skutečně cvičeni k tomu, aby nastoupili do těch prvních linií do boje.

To všechno je kolem Vata. To jsou jenom, jak se říká, ti, co žijou z podstaty, přiživujou se na tomhletom. A teď je otázka, kolik by z těch 5 000 lidí zůstalo na linii, kdyby opravdu pad první výstřel? Já myslím, že vy tam nezbyl ani jeden.

Takže takhle tohle je prosím naše armáda dnes.

Nemáme lidi, nebudeme mít bojový vojáky, ale budeme mít zbraně z Ameriky za spousta, spousta a spousta miliard.

Já nevěřím Babišovi, že se dokáže ubránit, že jo. Já si představuju, že to je taky loutka, Babiš. To je stejný jako zelenský, jako všechno tadleta pakářů.

Já si představuju, že tam fankaře je někde postaven ten boxers ring, že jo. Tam stojí ten Trump v tom županu v americké vlajce, že jo. Poskakuje a čeká, až mu do ringu pošlou dalšího soupeře. Merc, bum, rána na zemi. Další Macron, bum, rána na zemi. Takže tak. Tak si to tak já představuju, že si tam jedno po druhým takhle takhle vychutná.

No, je to chlap, má odovahu, má drzost, no dělá to pro svou zemi. No tak proč by ne. My máme bohužel vedení, který pro svou zemi nedělá vůbec nic, takže můžeme jenom závidět.

Víte, já pořád si nějak nechci, nejsem schopnej srovnat s tím, kdo ten Trump vlastně je. Jo, já jsem tu stál, před 10 roky jsem tu stál a řval jsem Trump for prezident. Jo, stál jsem na straně Trumpa. Byl před 10 roky, aby byl zvolenej americkým prezidentem a on opravdu byl zvolenej. Jo, nechci říct, že naším přičiněním, že byl opravdu zvolenej.

A teď ten první jeho mandát byl vcelku dobrej. To jsem říkal, tos stál na správný straně. Teď co ten člověk vyvádí, co provádí za ptákoviny a prasárny, že jo, z toho se člověkovi zvedá žaludek. Já si ani nedovedu představit, že by tam mohl bejt někdo horší.

Říkám, začnu s tou Venezuelou, eh, vezmeme ten Írán a podobný věci. Vezmeme to, že ten člověk je naprosto neseriózní. Jeden den prohlásí to, druhej den ono, jeden den uzavře mír jakoby siranem a druhej den začne bombardovat a podobně. Je to vůbec možný, že někdo má takovouto úroveň?

Ale je to křepták. Je to po borře.

No jasný. Vo Prachá, že jo. On jeden den vyhlásí, že uzavřel mír s Íránem, že jo. Cena ropy jde dolů, že jo. Jeho kamarádi nakoupí ropu a druhej den Trump začne bombardovat. Cena ropy jde nahoru a kamarádi prodávají. No tak je v tom byznys, je v tom šéf, ale je v tom taky kouska charakteru.

Já bych řekl, že fuj, žádnej charakter.

Ale my jsme si tu za těch 36 let zde v Evropě tak nějak zvykli, že se nedá na nikoho z těch vedoucích činitelů západu spoléhat, že nechci připomínat druhou světovou válku Hitlera, co tady všechno prohlašoval, co Němci porušili, ale ono to neskončilo druhou světovou válkou, že jo.

Viděli jsme, jak Merkelová přiznala, že to všechno, co se hrálo Minsk 1, Minsk 2, prostě jenom komedie, aby ošálili Rusko.

Ano.

Takže to nakonec Macron také potvrdil.

Takže tohleto je, jak bych řekl, mentalita těchhletěch lidí. Podvádět, podvádět a podvádět.

A nám tady tlačí dnes do hlavy nějaký západní hodnoty. Vždyť to je to samý. Na tohleto si máme zvyknout, že naše slovo nic neznamená.

Já jsem bohužel, nebo ne bohužel, ale bouďák vyrůst v době, kdy ještě chlapský slovo něco platilo. A byla chlapská čest a chlapský slovo. Chlapský slovo, člověk, chlap neporušil a na čest si nenechal šáhnout.

Dneska 36 let žiju zde, kdy se lže a lže a lže. A slovo chlapa tu znamená plivance. Splývanec do tváře.

Vážení, takže já jsem to takovýma nějakejma vlastníma úvahama otevřel tenhleten míting. Pokud bude čas, tak ještě promluvím.

Takže zvu za řečnický pult tady paní doktorku, se představí sama.

Děkuji. Dobrý den, Vladimíra Vítová.

Já chci říci, že tady teď stojíme před americkou ambasádou a když se podíváte na tu jejich vlajku, tak je pěkně špinavá. Tak jsem si říkala, buď by ji měly vyprat v Pervolu, aby se ty barvy ozvěžily, a nebo v chlóru a pak by ta vlajka byla bílá. Takže doporučujeme chlór.

Eh, by se rozpadla, kdyby ji vybrali.

My jsme teď v sobotu byli na hoře, teda ne v sobotu, v pondělí jsme byli nahoře Blaník. Bylo tam takové vlastenecké setkání a jeden kolega tam přinesl takový nápis: "Blaničtí rytíři, přišel váš čas." Ale blaničtí rytíři, kdyby vyšli z té hory, tak by museli namlátit obyvatelům České republiky za to, koho zvolili, koho zvolili do vlády, koho zvolili za prezidenta a koho volí soustavně.

Tady před časem byla taková veliká polemika, kdo je lepší, jestli Andrej Babiš nebo Petr Pavel, když se jednalo o ten summit NATO v Ankaře. Ale když se podíváme na ty jejich názory, tak jsou úplně stejné.

Oba podporují, aby byla Česká republika v NATO, včetně teda Petra Macinka, takže všichni tři vlastně všichni uznávají potřebu investovat více do obrany. Všichni veřejně uznávají tu lež, že Rusko představuje bezpečnostní hrozbu pro Evropu a všichni uznávají, že se musí pokračovat v podpoře Ukrajině a všichni uznávají, že se musí zachovat transatlantické vazby a liší se jenom v tom, jak rychle a za jakých podmínek.

Ale ten cíl mají opravdu všichni stejný.

A navíc Andrej Babiš se veřejně vyslovil pro účast České republiky na francouzském systému jaderného odstrašení.

A teď když se podíváme do historie, tato demonstrace je proti NATO. V roce 1948 — ne, pardon, v roce 45 — hned v červnu Američané a Britové chtěli zahájit operaci "Nemyslitelné". Hned po skončení druhé světové války chtěli napadnout Sovětský svaz. Proto se takzvaným spojencům tak nadšeně oddávali do zajetí německé vojenské síly, protože oni z nich připravovali z toho Vermachtu jednotky, které měly v červnu — znovu opakuji — v červnu 1945 napadnout Sovětský svaz.

Letos slavíme, nebo slavíme, no oni možná jo, my jsme poražení, takže my nemáme co slavit, ale výročí studené války. Ta studená válka vlastně začala projevem Churchilla na Fultonské univerzitě, kde začal hovořit o studené válce, o železné oponě a podobně.

A víte, kdo ten termín, kdo s ním přišel první? George Orwell. Před pár lety.

A mimochodem termín železná opona, ten se často vyskytuje v Talmudu a používali ho i Němci.

Po válce tady pak byl ten Marshallův plán, kdy se Amerika chtěla koupit a v podstatě se jí to i podařilo celou tu západní Evropu.

Když jsem tady hovořila o tom projektu Nemyslitelné, abychom věděli genezi vzniku na to, tak hned na to navázal.

Na to vzniklo v roce 49 a součástí toho byl projekt, můžete se teď podívat do archivu, řekne vám to umělá inteligence, najdete to v Googlu, protože ty archívy se otevírají.

Takže v roce 49 byl formulován tajný, teď už tajný není, americký vojenský plán Dropshot. Ten popisoval, a na základě toho pak také vzniklo, jak by Spojené státy americké měly vést preventivní válku proti Sovětskému svazu kombinací konvenčních a jaderných zbraní.

Byl plánován rozsáhlý jaderný útok na sovětská průmyslová centra a vojenské základny. Velká americká a britská armáda měli vstoupit do západní Evropy, cituji z jejich materiálů, a postupovat na východ.

Primárními cíli byly Německo, tedy NDR, Polsko a Československo.

Takže akce Dropshot, můžete se na to mrknout.

A pak tedy vznikl v roce 49 ten vojenský pakt NATO, kdy vlastně jejich formulace, ta kolektivní obrana, to znamenalo vlastně obklíčení toho socialistického tábora.

A ta politická izolace, jak byla během studené války, tu zase formulovala americká Trumenova doktrína. Definice je: jednalo se o zadržování a podporu prozápadní opozice v socialistických zemích, o velkou finanční podporu a o pokus zabránit rozšíření socialismu.

Takže teď tady slovo socialismus je považováno za neslušné slovo právě kvůli vymývání mozku, které tady je po roce 89, kdy byl regulérní státní převrat a kdy vlastně my jsme na straně poražených.

My jsme poražený národ. Jsme kolonie po roce 1989.

Pardon, já tu mám pár poznámek ještě. Tady jsou rány do toho mikrofonu.

Ještě chci říci, že teď bylo výročí osvobození a nevím, jestli jsou si toho lidi vědomi. Asi ne. V konci roku nebo v roce 44, těsně před koncem války, a v dubnu v roce 45 Spojené státy americké úplně vybombardovaly veškerý náš průmysl.

Vybombardovali všechny průmyslové bodníky v Praze, v Plzni, v Ústí nad Labem, v Kralupech nad Vltavou, ve Zlíně, v Pardubicích, všechny železniční uzly a podobně.

Takže tohle nám udělali ti osvoboditelé. Přitom zabili kolem 6 000 lidí a při osvobozování americkou armádou nebo těmi spojenci padlo 116 Američanů, ale 6 000 Čechů a Moravanů zabili.

Německo nás chtělo vyhladit. Jsou přece všeobecně známy ty materiály, kdy o tom hovořil jak Goebbels, tak Hitler a všichni.

A jim se podařilo během té studené války, kdy byla snaha změnit myšlení našich lidí. Také jsme byli, informuje o tom britský portál mintpress.com, Česká republika vybrána, abychom byli pilotní projekt, kde se bude budovat rusofóbie. Podařilo se jim to.

Takže Američani vybombardovali, co se dalo, abychom neměli vůbec žádný průmysl.

Němci nás chtěli vyhladit.

Sovětský svaz, tedy Rusko, nás zachránilo. A výsledek je ten, že my se plazíme před Německem a před Spojenými státy americkými a nadáváme na Ruskou federaci úplně něco opravdu absurdního.

A když se zmíní rok 68, tak se vůbec nezmiňuje to, že tady byla hranice u nás mezi varšavskou smlouvou a blokem NATO a ty materiály jsou otajněné, veřejně dohledatelné. Že na to vždyť tam byly jaderné zbraně, které mířily na naši zemi, a ne na jejich zemi, a o tom se vůbec nehovoří.

A když se třeba mluví o karibské krizi, jak tomu ti dobří Američané zabránili, tak se vůbec nehovoří o tom, že oni nejprve dovezli jaderné zbraně do Turecka, aby je mohli namířit na Sovětský svaz.

Takže ty informace jsou úplně, jako jsou lživě u nás podávány. A jak se říká, řízení je proces informační. My bohužel nemáme v rukou sdělovací prostředky. A to není jenom Česká televize, Český rozhlas. Je to Nová, je to CNN Prima, je to milion příšerných rozhlasových stanic, kde prostě od rána do večera, 24 hodin denně, 7 dnů týdne, se pořád lije tyhle ty nesmyslné a zlé lži.

A proč? Protože my nemáme tyhlety sdělovací prostředky vůbec ve vlastních rukou.

Tady se říká, že v roce 48 tamhle je zase ukrajinská vlajka. Koukám, ve všech historických palácích Prahy staré, tak jsou ukrajinské vlajky. Neuvěřitelné. Taky by si je mohli vyprat v chlóru.

Takže se prostě říká, že nás okupoval ten Sovětský svaz. Teď jsme svobodní. Tomu se teda fakt musím smát, protože v rámci RVHP všechno bylo naše, všechno byl národní majetek Československé republiky.

Pak se najednou změnila před rokem 89, ani o tom nevíme, ústava. Z národního majetku se stal státní majetek a ten byl po roce 89 privatizován.

A co teď má stát? Nic. Stát nevlastní žádný majetek. Stát nevlastní žádné zdroje. I to šest procent, které v něm ten stát vlastní, je opravdu legrační.

A když stát nemá vlastní zdroje, tak samozřejmě nemůže dělat žádnou politiku.

A proto já jsem poslouchala Ladislava Vrábela. Měl takový pořad a on tam komentoval tu tiskovou konferenci poslední Andreje Babiše a Petra Macinku a měl pravdu. Říkal, že oni tam nejdou prosazovat nějaké naše názory. Oni se tam jdou pro úkoly, které mají vyplnit.

A proto, když se podíváte na tu mimiku těla, tak to prostě není. Nejsou žádní suverénní představitelé našeho státu.

A když se vrátím zpět k těm blanickým rytířům a k voličům našim, tak přece ať vám naslibují v těch programech politických cokoliv, pokud tam mají setrvání v NATO a v Evropské unii, tak nezmůžou nic, protože to je dáno.

Jestliže jsme součástí NATO, tak je dána naše zahraniční politika na to, že 5 % HDP, možná, že teď už to dokonce máme, jde v podstatě do černé díry NATO.

A kolik procent HDP jde do Evropské unie, tak to se dá počítat různými způsoby, ale taky je to pěkná raketa.

A když se hovoří o 5 % HDP, tak my jsme to říkali již dávno, ale včera to potvrdil Petr Macinka. To nejde jenom o rozpočet ministerstva obrany. To jde o rozpočet ministerstva průmyslu, ministerstva dopravy, ministerstva, možná i zemědělství.

Všude jsou skryty ty podprogramy. A to ministerstvo dopravy, to je to zpevňování silnic, ty opravy mostů. To není proto, aby nám se dobře jezdilo. To je proto, aby to uneslo tu těžší vojenskou americkou techniku, protože předtím ten Sovětský svaz měl lehčí vojenskou techniku. Těžká auta a všechna ta technika, tanky, by se tam probořily ty mosty.

Takže proto to opravují. Ne proto, aby Češi snad měli, nedej bůh, dobrou silnici nebo mosty.

Takže tohle všechno se musí započítat do těch rozpočtů, které má na to.

My se tím zabýváme už dávno, včetně té iniciativy Ne základnám. Dávali jsme x dotazů, i s asociací Vojáci proti válce. To byli vyšší vojenští důstojníci, bohužel starší pánové, kteří zemřeli. Dávali jsme kvalifikované dotazy na ministerstvo obrany, na vládu.

V životě jsme se nedočkali odpovědi. Nikdy v životě.

Uzavřela bych to tím, že my jsme v roce 2023 napsali americkému prezidentovi, to byl Biden, že my občané, bylo tam několik tisíc podpisů, chceme vystoupit z NATO. Když se k tomu nemá vláda, tak jsme zachránili čest našeho národa. Ty dopisy jsme jim posílali, odvolávali jsme se na článek 13.

A víte, proč se to píše americkému prezidentovi?

Protože takhle přesně je to v tom článku 13. Když chce ta země vystoupit z NATO, tak to musí napsat americkému prezidentovi.

Takže na to není nějaká kolektivní obrana. NATO je ve vlastnictví Spojených států amerických.

Takže tohleto by taky než vylezou ty vlajkový rytíři a zmlátí spoustu lidí v naší zemi, tak tohodle by si měli být ty lidi vědomi.

Takže děkuji vám za pozornost.

A pokud se v té Ankaře odehraje to, co se tam odehraje, že všechno slíbíme, všechno budeme platit, tak si musíme jednoznačně uvědomit, že to je vlasti zrada a velezrada.

A co se vztahuje, který termín, na které politiky, tak to se mrkněte, to si vygooglujte.

Děkuji vám za pozornost.

Já jen přidám takovou žertovnou příhodu. Trump je ten občas taky vtipnej.

Jo, vzpomínám, že nedávno řekl mě zas ten saúdský princ líbá zadnici.

Jo, tak tohleto se všeobecně ve sdělovacích prostředcích neslo, že jo, samozřejmě.

No tak jsem namaloval plakát "Don't kiss Trump's a" a šel jsem si stoupnout třeba u saúdské ambasády.

Jo.

No, samozřejmě nestál jsem ani minutu a někdo vyběhl z té saúdské ambasády a začal mě odhánělit, začal mě odhánět jako že ne, že je to zakázáno a tohle.

No tak dobře. Mezitím jsme pořídili foto, jak tam stojím u saúdské ambasády, ne? Nelíbejte Trumpovi zadnici.

A poslal jsem to aspoň na tu saúdskou ambasádu tedy tímhletím emailem.

Odezva byla.

Ne, neodpověděli.

Tak pojďte dále. Pojďte další řečníci.

Jo, tak dobré. Pojďte.

Dobré.

Dobrou porneou český národe. David Tigr Ploč, předseda strany Domov. Vážení a milí chcimíři, zdravím i všechny zde přítomné policisty.

Děkujeme za vaši ochranu. Jsme v České republice a potřebujeme vás.

No, eh, začal bych slovy policejního presidenta. Potřebujeme.

Dobře, děkuji.

Začal bych slovy z jedné divadelní hry, kterou určitě všichni znáte, když se podívám na tu vlajku. Kde to sakra jsem? Kam jsem se to sakra zase dostal?

Eh, já nemám strýčka sama v oblibě. Někdo tady zmínil, že občas se mu i zasmějeme. S tím souhlasím.

A nelíbila se mi sobota 4. července, kdy nám média, většina z médií vnucovala ten jejich slavný svátek. Pro mě to je ale 250 let války, 250 let utrpení, 250 let zabíjení. Čili podle přístupu našich médií jsme mohli pochopit, že stále ještě nežijeme ve svobodné zemi.

Eh, co se týče summitu v Ankaře, tak eh považuji ho za cirkus. Snažím se na to dívat jako na komedii, která by nás měla pobavit.

Několik měsíců sledujeme, jak se naši nejvyšší ústavní činitelé hádají mezi sebou a troufám si říct, že většinu národa už to nebaví. Je to pořád dokola to samé.

My, občané naší země, z toho ale žádný úžitek z této komedie mít nebudeme.

Eh, bude se tam doufám jednat pouze o to, kolik nám bude vytaženo z našich kapes. A budu také doufat, že se tam nebude jednat o tom, kdy kde budou ty zbraně, které my zaplatíme, použity.

Co se týče toho důvodu, proč bychom měli všichni takto pořád donekonečna až do své smrti platit silným Spojeným státům, protože víme, že americký zbrojní průmysl je ten největší na světě, tak pořád nám vnucují ta naše média, že ta severoatlantická aliance je zárukou bezpečí.

Já si to nemyslím. Já si to nemyslím. Vysvětlím vám, proč.

Vy, kteří se trošku orientujete, zejména tedy v té smlouvě, v tom článku pět, který je nám často zmiňován jako ta záruka té bezpečnosti, tak víte, že je to všechno trošku jinak.

Já málokdy mluvím, respektive čtu něco z papíru, ale ten článek pět jsem si vytisknul, protože právníci vědí, že špatně zformulovaná věta může vyznít úplně jinak.

Takže zcela záměrně vám přečtu tu garanci té naší bezpečnosti, jak nám jí stále vnucují.

Píše se tam tedy mimo jiné, že všechny smluvní strany pomohou napadeným. Tím a teď to nejdůležitější: nevím, jestli je to schválně nebo skončila polní pauza, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, čárka včetně použité ozbrojené síly. To je to nejdůležitější.

Pochopil jste někdo, že je tam napsáno: "Půjdeme za vás bojovat?" A todle bysme měli my všichni šířit dál.

To, že je nám tady vnucována jakási kolektivní ochrana, která ale dle mého názoru, dle názoru dalších odborníků na bezpečnost, je velmi špatně zformulovaná.

A já se ptám: měli špatnou noc, pánové, kteří tento článek vytvářeli, a nebo je to záměrně gumově napsáno, aby si s tím mohl každý manipulovat tak, jak bude chtít. Co myslíte?

Záměr?

To je jasný.

A teď, abyste si vy, abyste pochopili, že to není jenom můj názor, tak vám přečtu opět kousíček z jednoho článku, který byl zveřejněn 11. září 2025 na jednom webu. Název toho webu vám řeknu až potom. Budete šokováni.

A tady se rozebírá ten článek pět. Článek se jmenuje: "Na to spustilo článek pět. Jen jednou. Čtvrtý využilo" — i Česko ČT2. No, řeknu později.

Tak a tady je výklad článku pět. To znamená, že ale nemusí jít nutně o ozbrojené síly, ale třeba finanční výpomoc, dodávky vojenského vybavení a zbraní či logistickou podporu.

A víte, na kterém webu tohle bylo zveřejněno? Na webu ČT24.

Světe, div se! V Mordoru vyšlo slunce. Možná jenom na chvilku, nevím, jak dlouho tam tenhle článek vydrží, ale tole tam skutečně ještě dnes dopoledne bylo.

To znamená, víme, že to, co má být zárukou naší bezpečnosti, je velmi špatně zformulováno.

Proč bychom měli platit? Proč?

Protože musíme živit zbrojaře.

Eh, na čem funguje Severoatlantická aliance? Já o tole říkám několikrát, možná už tak dva roky to pořád opakuju. Pravda je úžasná v tom, že je jednoduchá a je potřeba ji připomínat.

Na to funguje na dvou základních principech: vystrašit a následně vyfakturovat. A o tom to je.

Je nám vnucován nepřítel. Je nám vnucována hrozba války jen proto, aby se mohly vytvářet drahé faktury.

A todle pro mě rozhodně zárukou bezpečí není. Naopak, v případě, že bude ta velká válka, kterou my samozřejmě nikdo nechceme, tak se maminky mohou obávat o životy svých dětí, protože ty jejich synové budou mobilizováni.

A já bych rozhodně nechtěl vidět v České republice to, co vidíme na Ukrajině. Jsou tam násilně odváženi mladí muži na smrt. Těch videí jsme mohli vidět už stovky a proto vnímám členství v Severoatlantické aliance jako velmi nebezpečné.

Souhlasíte s mým výkladem?

Samozřejmě.

Děkuju vám. Co s tím můžeme dělat?

Tak jako náš veliký předchůdce, jeden z největších, možná ten úplně největší Čech naší historie, Jan Hus kázal: "Nebojme se šířit pravdu. Je nutné, abysme se snažili ovlivnit veřejnost. Je nutné, abysme tu naši pravdu posouvali dál.

Svoji budoucnost a tedy ten mír si vytváříme my všichni. Je jenom na nás, jestli to vzdáme nebo jestli vydržíme.

A kdybych to měl shrnout, rozloučil bych se otázkou. Předpokládám, že mi všichni správně odpovíte. Potom, co jsme si řekli, tak mi prosím odpovězte.

Na co je tedy na to?

Na nic.

Nic.

Perfektní.

Děkuju.

Čekal jsem, že to zazní.

Hlas lidu.

Někdo by řekl hlas boží.

Já to tedy zopakuju.

Na to je na nic. Já vám mockrát děkuju, že se snažíte vytvářet lepší budoucnost, budoucnost míru.

Já jen přidám celou zkušenost.

V roce 99 jsem dlouhodobě pracoval v Turecku a protože tehdy ještě nebyly internety a ty tyhle věci, tak jsem vůbec neměl ponětí, co se tady v téhle republice děje. To bylo nejkrásnější období mého života, když se tady něco dělo a já jsem vůbec netušil co.

Jednoho rána přišel Turek a začal mi gratulovat. Já nevěděl, říkám: „Co je, mám narozeniny nebo co?" A on říká: „Já ti gratuluju, protože vás vzali do NATO." Jo.

A pak přišel druhej a gratuloval mě. Já říkám, vylupáci, já přece nejsem vůbec žádnej přítel, příznivec na to.

Tak takhle jsem se dozvěděl, vážení, že jsme se stali členy této neblahé organizace. Třikrát fuj.

Takže předávám slovo.

>> Já vám všem děkuji za to, že jste se tady dneska našli čas a zúčastnili jste se. Mé jméno Zeněk Milata.