Statisíce dolarů, nejasná odpovědnost a lidské životy uprostřed obchodního řetězce. I na verox.cz

Bolavé téma. Dítě na objednávku. Náhradní matka v jedné zemi, budoucí rodiče v jiné zemi, klinika ve třetí, firma registrovaná ve čtvrté a mezi nimi smlouvy, bankovní účty a částky přesahující 100 000 dolarů. Tak vypadá část mezinárodního byznysu s komerčním náhradním mateřstvím.

Jeho odvrácenou tvář popsalo rozsáhlé šetření mezinárodní sítě investigativních novinářů zaměřené na organizovaný zločin, korupci a přeshraniční finanční kauzy. Reportéři zmapovali pád společnosti World Center of Baby, která nabízela náhradní mateřství na Ukrajině, v Gruzii, Albánii, Mexiku a v dalších zemích. Některé její balíčky stály víc než 100 000 dolarů.

V únoru 2026 oznámila World Center of Baby klientům, že se chystá vyhlásit bankrot ve Spojených státech. Jenže reportéři ve federálních soudních záznamech žádný návrh na bankrot americké společnosti World Center Group Corporation nenašli. Firma byla navíc v době zveřejnění investigace na Floridě stále vedena jako aktivní.

Mezitím se systém rozpadal. Některé náhradní matky podle svědectví přestaly dostávat pravidelné platby už v listopadu 2025. Budoucí rodiče přicházeli o 10 000 dolarů a někdy museli ženám, které nosily jejich děti, zaplatit znovu přímo.

A tady končí obyčejný příběh o krachu firmy, protože tady se neobchoduje s auty, telefony nebo dovolenami. Předmětem smluv jsou těhotenství, porody a lidská embrya a také naději. A když se takový obchodní řetězec rozpadne, následky se nedají vyřešit reklamací.

Jedna z žen, jejíž příběh novináři popsali, byla mladá Ukrajinka. Reportéři jí dali pseudonym Jana. Byla v osmém měsíci těhotenství a dítě nosila pro muže žijícího v Británii. V dubnu letošního roku zemřela v Albánii spolu s nenarozeným dítětem. Albánská prokuratura okolnosti její smrti vyšetřuje. Přesná příčina smrti podle novinářské organizace zatím stanovena nebyla.

Podle rodiny přestala Jana během těhotenství dostávat peníze prostřednictvím agentury a začala váznout i komunikace s jejím zdravotním koordinátorem. Dokument, který měli reportéři k dispozici, počítal s celkovou odměnou přibližně 25 000 dolarů, včetně měsíčních plateb a částky po porodu.

Jiná Ukrajinka porodila dvojčata brazilskému páru. Podle svého svědectví měla po porodu dostat více než 20 000 dolarů. Nedostala je. Brazilský pár přitom uvedl, že peníze agentuře zaplatil. Nakonec si rodiče museli půjčit dalších 5 000 dolarů od rodiny a náhradní matce začali její odměnu splácet sami.

Takže kdo peníze držel, kdo rozhodoval a kdo za celý systém skutečně odpovídal? Ani to není jednoduché zjistit.

Ukrajinský podnikatel Vladylav Natoči byl dříve na webu World Center of Baby uváděn jako zakladatel, vlastník a ředitel. Podle novinářů se ale jeho jméno neobjevuje ve firemních dokumentech americké společnosti na Floridě. Na Natoči protiprávní jednání odmítá a tvrdí, že společnost prošla vážnou finanční a provozní krizí.

Formálně zapsaný prezident americké společnosti Juri Star. Ten reportérům řekl, že společnost nevlastnil, nebyl jejím investorem a o jejím skutečném provozu prakticky nic nevěděl. Současně ale uvedl, že na Natočiho pokyn založil její americké bankovní účty a přístup k nim následně předal Ukrajinci Natoči.

A příběh nekončí krachem agentury. Po jejím pádu začala některé bývalé klienty kontaktovat jiná společnost Blue Oak Fertility. Tvrdila, že jejich genetický materiál je bezpečně uložen a nabízela jim nový program náhradního mateřství za více než 40 000 €.

Novináři našli personální vazby mezi lidmi spojenými s oběma projekty. Doménu Blue Oak Fertility registroval Juri Star a bývalý provozní ředitel World Center of Baby Daniel Epstein rozesílal bývalým klientům nabídky programů nové agentury. Star, Epstein i Blue Oak Fertility odmítají, že by mezi oběma společnostmi existovalo korporátní či finanční propojení.

Jenže jeden ze nejznepokojivějších případů se týká samotných embryí. Jedna bývalá klientka uvedla, že podepsala souhlas jejich zničením a byla přesvědčena, že byla zničená. Později ji však nová společnost oslovila s nabídkou dalšího programu právě z embryí, o kterých si myslela, že už neexistují. Žena podle novinářů neví, zda embrya skutečně zničena byla, zda jsou stále někde uložena nebo co se s nimi stalo.

A tohle je možná nejdůležitější část celého příběhu. Když se takový přeshraniční systém rozpadne, najednou není jasné, kdo odpovídá za peníze, za těhotnou ženu, za dítě a dokonce ani za lidská embrya. Jednotná mezinárodní pravidla pro náhradní mateřství neexistují a jednotlivé země k němu přistupují rozdílně.

Příběh World Center of Baby tak ukazuje, co se může stát, když se z početí, těhotenství a porodu stane obchod za desítky a stovky tisíc dolarů. A otázka na závěr je naprosto jednoduchá: Má se vznik lidského života vůbec stát předmětem takového byznysu?