Stát vám zdražil benzín, teď vás před ním "zachráňuje"

A právě tuhle věc teď proberu s mými hosty z Ekonomy Markétou, Radhy Šichtařovou a Pavlem Peterkou. Oba vás zdravím. Dobrý den. >> Dobrý den. >> Dobrý den. Děkuji za pozvání. >> Ptám se první dámy. Jsou ceny adekvátní vzhledem k situaci na světovém trhu nebo někdo jenom využívá situaci? >> Ne, nevyužívá situaci. Seny jsou vysoké, protože je vysoká cena vstupu a protože je tady nedostatek rafinovaných produktů. To, že zároveň k tomu rostou marže rafinérií, to není důkaz zneužití. V ekonomice, která není centrálně plánovaná, je vysoká marže hlavně signál, že něčeho je málo a že trh potřebuje zvýšit nabídku. A to je přesně to, co od cen požadujeme, aby nám dávaly signály o stavu poptávky a nabídky. Proto jsme v roce 1989 přešli k tržní ekonomice. Ceny tedy dělají přesně to, co jsme po nich chtěli. A trestat cenu za to, že nám ukazuje nedostatek, to je jako rozbít teploměr, že nám ukazuje horečku. Čili moje odpověď je, ne. Ta cena není výrazem toho, že by někdo zneužíval situace. >> A měl by se stát vůbec zabývat regulací pohonných hmot. Tam už se Pavla Peterky, neměl by to prostě spíš nechat na trhu? No [odkašlání] tak z čistě ekonomického pohledu jednoznačně ano. O čem se můžeme bavit, jsou případně nějaké snížení daní, které jsme viděli, ale v podstatě my i vidíme, že to zastropování marží nemělo jako zásadní vliv na situaci na celém tom trhu. Velká část čerpacích stanic, ozvlášť těch diskontních, prodává vlastně i za nižší cenu, než je ten strop a dokonce i na dnešek zlevňovali vlivem mírného zlepšení. na velkoobchodním trhu s pohonými hmotami. Ale abych jako neutíkal z otázky, dle mého názoru by vláda tohle dělat neměla. Dopad nebude zásadní pro spotřebitele. Naopak bude problémem pro čerpací stanice, které budou velmi pravděpodobně v některých dnech prodávat i pod nákupní cenou. Což jednoznačně není fér, protože čerpací stanice nemůže za to, že je válka v Íránu, nemůže za to, že rafinační kapacity ve světě nestačí na tu současnou poptávku a že rostou ceny. Oni podobně jako my jsou vlastně mají omezené možnosti s tou cenou příliš něco dělat. >> Rozumím. Ještě doplňující otázka pro Pavla Peterku. Vláda by to dělat neměla tím myšleno regulaci ceny paliva, ale okolní státy to dělají. Tak ono já já teda nejsem politolog, nebudu se na něj hrát. Nicméně v dobách výrazného růstu cen, základních položek spotřebního koše, tedy velmi zjednodušeně to, co domácnosti a firmy běžně kupují, obvykle vyvolává pnutí ve společnosti a společnost má pocit, že vláda něco dělat má. Takže proto vidíme v rámci Evropy, ale i v rámci světa řadu opatření, které míří různým směrem. V Evropě se často právě vychází skrze nějaké cenové stropy, případně snížení daní. Například Čína omezila vývozy zpracovaných položek z ropy, tady velmi zjednodušeně benzín a naftu, aby posílila vlastně nabídku na domácím trhu. E těch opatření je celá řada a narušuje to vlastně volný trh, narušuje to ekonomickou efektivitu. Nicméně zase nejsem politolog, ale vláda je plná politiků. politici potřebují přízen voličů a pokud voliči budou volat e po nějakém zásahu, tak vláda velmi často povolí. Nicméně, abych to jako potrh, tak v tuto chvíli se česká vláda ve srovnání s těmi dalšími v Evropě eh držela [odkašlání] zpátky a ta opatření nejsou až tak tvrdá, přestože s timi nesouhlasím. Největší problém mám s tou daní z neočekávaných zisků, které vlastně padnou v zásadě na jednu rafinerérii. Je to speciální daň pro jednu firmu v České republice, což je minimálně zvláštní. >> Ano. Pojďme probrat některé konkrétní věci. E ptám už se Markety Šichtařové. Spotřební daň se snižuje u nafty, jak víme, ale u benzínu zůstává. Tak proč? Protože nafta má mnohem větší význam pro celou ekonomiku, pro kamiony, zemědělství, stavebnictví, logistiku a stát prostě chce před médii ukázat, že v uvozovkách něco dělá, takže hledá cesty, aby se vlk nažral a aby koza zůstala celá. Nezapomínejte, že stát dneska vytahuje z každého 1 litru načerpaného benzínu zhruba 21 Kč na daních. Takže ve skutečnosti, když cena benzínu roste, tak stát skrze DPH získává víc a víc peněz a to se mu pochopitelně líbí. Takže stát jedná tak, aby ukázal, že v uvozovkách jako něco dělá, ale ve skutečnosti si sám přilepšuje na daňových příjmech. A to je právě z mého pohledu nebytečný alibus. A teď pozor, povšimněte si rozdílu. Já rozhodně neříkám, že by stát měl dělat vůbec nic nebo že by měl uměle udržovat ceny vysoko, což je ale přesně to, co stát dělá. Protože znovu opakuju, z dnešních zhruba 46 tuším Kč za litr benzínu připadá asi 21 Kč na daně. A na tuhle cenu potom stát uvalí regulaci cenovým stropem a tváří se, že spotřebitele zachraňuje před drahým benzínem. To je skutečně alibizmus nejhrubšího zrna a především to odvádí pozornost od skutečného problému. Kdyby stát prostřednictvím takhle vysokých daní cenu pohoných hmot uměle nezvyšoval na takhle vysokou úroveň, tak dneska nemusíme řešit vůbec žádný problém, protože stát nejprve tu cenu daněmi zvýší a potom nás zachraňuje před cenou, kterou vlastně sám vytvořil. skutečností každopádně, že je i když regulovaná cena dost vysoká nafty i benzínu. Tam už se zase Pavla Peterky, jaká odvětví drahé pohonné hmoty postihují nejvíc. Jsou to, předpokládám, dopravci, ale když o tom přemýšlím, tak nakonec se to asi dotkne úplně všech. >> Doprava, zemědělství a těžký průmysl, to jsou ti, kterých se to dotkne nejvíc a vlastně jako prvních. Jenomže produkce právě například zemědělců vstupuje pak do cen nejen potravin, ale i dalších položek spotřebního koše podobně. Tak je to i u té průmyslové výroby. Zároveň v momentě, kdy zasáhne něco sektor dopravy, tak se to skutečně propíše téměř do všeho, protože fakt skutečně téměř každá služba nebo zboží se musí dostat minimálně jednou z bodu A do bodu B. často i víckrát při převozu od dodavatele k prodejc od prodejce na sklad, od skladu pak třeba na prodejno, a jste prodejný, to pak ještě musíte dovést domů. Takže v momentě, kdy e zasáhnete tu řekněme ten kanál té dopravy, tak to bude působit pro inflačně. Na druhou stranu a abych jenom nestrašil, tak v dalším roce navzdory těmto proinflačním tlakům zůstane inflace velmi pravděpodobně pod 3 %. Takže se s nejvyšší pravděpodobností nebude opakovat ta velká inflační vlna, kterou jsme viděli v posledních letech. >> Ekonomové Pavel Peterka a Markéta Radhy Šichtařová teď byly hosty našeho vysílání. Víc už toho dnes nestihneme. Velmi vám děkuji. Mějte se hezky. >> Díky za pozvání. Pře hezký den. Na shrannou. M.