Rodiče by měli VOLIT za své děti?!

Vítám vás u Hlasu svobody a děkuju všem, kteří nás podporujete na www.vocz. [hudba] Letos hrozilo, že prezident by nepřišel k volbám, protože byl podle médií na motorkách v Maroku na dovolené. Václav Havel by letos oslavil své 90 leteté narozeniny a jeho kňovna mezitím přišla o jeho jméno. A na Slovensku 13letý kluk zabil ve škole učitelku a spolužačku a česká vláda chce trestat už od 13 let. A nejen o tom si dneska popovídáme s panem Cilem Svobodou, bývalým ministrem zahraničí, diplomatem a vicepremiérem. Dobrý večer. >> Dobrý večer. >> Máte se dobře? >> Já se mám dobře. Děkuju. Dobře. >> Tak to je to je dobře. >> Jsme dva, kterým se daří dobře. Tak tř >> to je dobře. [smích] [vzdechy] Každopádně vrhnem se hnedka na první téma a to je prezident, který by nešel volit. Komunální volby a první kolo senátních voleb byly 9. a 10. října. Druhé kol do Senátu by bylo o týden později nebo bylo o týden později a Hrad tehdy oznámil, že prezident Petr Pavel je na soukromé cestě mimo Evropskou unii, tudíž se k volbám nedostaví. A protože v komunálních volbách nelze ze zahraničí eh volit a do Senátu vlastně se volí 27 obvodů a vládní koalice tam už většinou nemá. Hejte se. Jo, to je to je víte to je popsal jsem ho správně, že to je jsou komunální volby a senátorské volby, ale jde o volby. >> Jde o volby. >> Jde o volby. A volba je volba je svátek demokracie. Svátek demokracie v tom, že jdu volit a dokonce myslím, že si mám vyčistit boty a dobře se obléknout. >> Ano. >> A jít volit. To je to je svátek demokracie a je úplně jedno, jestli volím do obce, do města, do Evropského parlamentu, prezidenta republiky nebo do senátu nebo poslanecké sunny úplně jedno, protože to je princip demokracie, protože jenom tak, jak říká ústava, lidá svoji státní moc. Vy nemůžete, že bychom se všichni v Praze sešli někde na Václaváku a hlasovali a říkali, takhle budeme upravovat Prahu a takhle budeme stavět metro. Nejde to. Zkrátka musíme delegovat tu moc na někoho, kdo město spravuje. To je zastupitelstvo a rada města, popřípadě popřípadě kraje. Potom samozřejmě jsou to poslanci, senátoři a [frknutí] europoslanci. Tak >> ano, ale i tak. A ten svátek znamená, že ten, kdo je nositelem vlastně nejvyšší demokraticky zvolené funkce a to je prezident republiky, musí jít příkladem. Musí jít příkladem, i když je to jenom právo. Nemůžu říct, že že je něco důležitějšího, než jsou volby, protože to je princip demokracie. Prosím, feudál můžu říct, to se mě volby nezajímají. Já jsem tady z Boží vůle. No, prosím. nebo diktátor řekne: "Já jsem tady proto, že mám dostatek vojáků a zbraní a pušek, takže tady budu ten co je a se jede koupat, chtat někam do rybníka, to může ale nemůže tohleto učinit hlava státu. Někdo řekne" hele, to je marginalita. Tak se to stalo jednou, nestane se to víckrát, ale už se to jednou stalo. >> Mhm. A ode dneška to může kdykoliv znovu panu prezidentu Pavlovi připomínat. Nebyl jste u, nechtěl se k volbá. On říká, já jsem nakonec přijel, ale což je dobře, prosím vás, velmi dobře, že přijel. Byť už je to vynucený tah. On podle mě mé spekulace, prosím vás, moje spekulace, on už přijel jenom proto, že když i vládí koalice říkala, že to je špatně, tak on říkal, tak bych měl přijet, protože už to říkají všichni, takže radši přijedu. Eh, já bych to viděl jinak, protože chybu udělá každý. >> A je dobré chybu si přiznat. Rozumím tomu, že pan prezident republiky jel na dovolenou a teď věděl, že t jsou volby, že by se měl jít volit. Tam by řekl ano, prosím vás, je to chyba. Otáčím se, přijedu a budu volit. Ne, přijedu volit až když o tom mluví celá republika, přemírají to všichni a teď všichni říkají, že by tady měl být, že by měl volit, protože možná, že tak nebylo, ale ten dojem z toho je, že už přijel jenom proto, že se bál toho, aby ho to nehrozilo v jeho volbě. Ať byl motiv jakýkoliv, tak ten dojem tu je. >> A přišlo by vám to jako oprávněný důvod, to, že byl na dovolení a nepřijel, kdyby nepřijel, teda >> Hej se, já když spekulovat, co by bylo kdyby, ale princip je, že jak jsem před chvilku řekl, volby jsou základním způsobem vládnutí v obci, kraji, městě, státu, Evropy. Takže k volbám ti, kteří jsou volení. v zásadě jít musí. Jo, to eh protože jinak dávají špatný příklad a my chceme, aby lidé šli volit, i když je to právo, není to povinnost. A dokonce si myslím, že znakem demokracie je právě to, že když někdo nejde volit, že se mu za to nic nestane, že to je naopak znakem demokracie. >> Ale >> eh jenom opakuju to, co už jsem řekl. Hlava státu má jít volit a má být zabraná v na kameře v hezkém obleku nebo patří oblečení přijít odhlasovat a vyzvat a do kamery říká prosím vás všichni občané vyznívám vás jděte volit máte špatný výběr máte pocit že nemáte koho vybrat ale vždycky můžete volit třeba aspoň nějaké menší zlo nebo dokonce můžete hodit i prázdný lístek když už vám to vůbec nejde Ale ale ten akt volby je něco, co má eh co se má konat. >> Já vím, že nemáte moc rád to, co by kdyby. Teďka už, ale i tak se zeptám. No, >> eh, kdyby přece jenom nešel pan prezident volit, eh, a právě j říkal, že by měl jít příkladem těm občanům pro to, aby volit šli. A z mý zkušenosti mám kolem sebe spoustu vrstevníků, kteří volit nešli, mají své důvody. Jo, jsme v demokratickým státě, že jako jsme si tady připomněli. [smích][vzdechy] Eh, tak ale jako když by nešel volit ten pan prezident, tak jak by oni, protože většina lidí přemýšlí tak, který právě zn co volit nešli, že třeba ten jejich hlas jako nic neznamená. A tak jak bych je potom nějak přesvědčila, aby volit šli, když nešel sám pan prezident? >> Jasně. Ten začnu tou úvahou, že to slýchávám často. Někdo řekne: "E můj hlas, vždyť se nic nerozhodne. Já jsem jeden tady z mnoha tisíců nebo milionů voličů." Odpověď je: "Kdý hlas se sčítá. Každý hlas se sčítá, takže každý hlas má váhu. Dokonce je zajímavé a dobré, že když bychom zvážil hlas prezidenta republiky a hlas kohokoliv jiného v České republice, tak má silnou váhu. Je to pořád jeden a tentýž tentýž hlas. Takže eh prezident republiky má jít tímto příkladem už pro ty, kteří říkají, že ten hlas nemá váhu nebo [frknutí] že nic nezmění, protože on když dokonce řekne„No, já jsem dokonce sedl do letadla, přiletěl jsem, volil jsem, takovouhle váhu má ten hlas. Ten jeden hlas v obci má takovoule váhu, že mi to stojí za tom, že jsem přiletěl. Tak a jenom říkám, můj dojem je, že to dělá pouze dojem. Já to nechci tady říkat, že to taky je, že už to udělal jenom, proto, že si myslel, že ho to poškodilo jeho pro případné znovuzvolení. Ale jinak je to docela sympatické, když někdo řekne, já jsem dokonce přiletěl nebo připul lodí nebo přišel pěšky z dálky, abych hlasoval. Tím říkám, takhle váhu má můj hlas i kohokoliv jiného. >> Ministr Macenka napsal, že prezident volí motorky. Přijde vám to jako oprávněná kritika nebo politická přestřelka? Jsme v demokracii, takže tady zaznívají přestřelky všeho druhů a by se Bacinka říkal, že prezident republiky volil motorky. Eh, zase eh jediní říkají, že já nevím co, že macinka je eh já nevím co arogantní nebo já nevím, já už teďko nevím, které výroky tady jako zaznívaly nebo eh tak to už jako nějak patří k té politické komunikaci. Není to styl, který já bych nebo který já podporuju. Myslím si, že se máme k sobě chovat v tomto příměření, ale ale volební zkratky jsou možné a takže jak to jako nepobuře, protože nikoho nepřekvapí. >> To, že ministr [odkašlání] Macinka je v konfliktu politickém nebo v rozporu s prezidentem republiky. To myslím, že ví úplně všichni, kteří se trošku zajímají o politiku. O to to vědí. Takže koho to překvapuje? [frknutí] Mě by překvapilo, kdyby řekli, tak jedem spolu na kaf na na motorky, jedeme spolu. Jo, já se sednu jako tandemista za pana prezidenta, ať mě sveze na motorce a budeme spolu někde jezdit. To by mě překvapilo víc než tohleto. >> Proč byste řekl, že byly letošní senátní volby důležitější než kdy jindy? No, oni nebyli důležitější než kdy jindy. To takový >> říká se to vždycky po každých volbách se říká, že jsou ne jsou důležité vždycky. A >> tak letos [odkašlání] měli měli možnost volby i lidi, co jsou nesvé právní. >> Já jsem zasám něčeho. Volit mohou pouze lidi, kteří jsou svépní. To je můj jako právní. Na druhou pozor s výjimkou. Pozor s výjimkou, že my svéprávnost nabýváme narozením všichni. >> Mhm. >> Ta je dovršena 18. rokem věku, takže volíme osoby starší 18 let. Ale já jsem zastáncem toho, že volební právo nám má vzniknout narozením a že rodiče mají uzavřít notářským zápisem smlouvu, kdo bude hlasat za děti. >> Mhm. [odkašlání] a potom hlasuje za ty děti hlasuje. Takže to je jediný způsob, jak si zajistím, že mladá generace nebo mladší generace bude hlasovat vždycky s pohledem do budoucna. Vy a kdokoliv jiný budete pořád přemýšlet, co bude. Kdežto důchodce nebo starý člověk říká, já hlasuju, co je teďm >> to mě zajímá. Výše důchodu. Kolik mám peněžence? >> To mě zajímá. Kolik mám na účtu? Jo, to mě zajímá. Jo, budou léky k dostání nebo nebudou. To mě zajímá. Kdežto kdyžto když má někdo jedno, dvě děti, tak řekne, já chci, aby u nás fungovalo školství, aby fungovalo dobře školství. Já chci, aby třeba jsme se nadále byli v Evropské unii nebo něco takovýho, protože já to chci, protože to chci i pro svoje i pro své potomky. a někdo řekne:„No to je zase nápad, ne? Že bude tady a řeknu: "No a co když bude matka čtyři dětí se třemi partnery a ty partneři někde trajdaj po republice? Žádné riziko to není, protože oni musí se sejít u notáře a sepsat smlouvu. Tento typ lidí těžko se domluví, aby šli ještě k notáři a někde se pisovaly nějaké smlouvy. Takže tím se eliminuje námitka, kterou někdo může říct, že tady jsou někteří lidé, kteří jsou, řekněme, může se někdo jako méně zodpovědní, ale že by třeba hlasovali podle výše sociálních dávek nebo něco takovýho, ale tito lidé si to nezorganizují. A takže pojďme udělat volební revoluci toho typu, že mají volební právo všichni a samozřejmě i i starší. Všichni mají volební právo a dětí máme málo. Já mám pocit, že že pořád, že už je dá teda jeden jsem četl, že u nás je osob starších 60 let víc než osob mladších 16 let. Takže >> to máme eh tady komplikované. A proč by nemohli rodiče volit i za své děti? No pak možná by to vedlo k tomu, že by volit šli, řekli by: "Hele, tak když jdu já hlasovat, tak mám tři hlasy, proč máme dvě děti, tak mám tři hlasy. To je dobré. Tady ten, tady je soused Borou starý je rozvedenej nebo důchodce. Je sám bez dětí, má jeden hlas a furt nadává, tak ten nás nepřehlasuje, protože já proti němu přijdu a přinesu tři hlasy proti němu." >> Mhm. >> Proč ne? >> No, proč ne? Jasně. Tak je to je to k uvaze. Já jsem přesvědčen o tom, že bychom mohli takto uvažovat. No, >> vy jste dvakrát vedlce. >> Mhm. >> Havlíček teď říká, že s nimi ano, nikdy nepůjde. Mají lidovci ještě budoucnost? >> Takže já si zaprvé, já si přeju, aby ji měli. >> Mhm. >> To je to je mé velké přání. A ano, teď udělal famózní výsledek ke tomu blahopřeji. Jan Golich, předseda KDU ČSL, byl v prvním kole velkým počem hlasů zvolen e senátorem, což je vší chválehodné, >> ale to je volba jeho a do senátu. >> Mhm. >> To není volba KDU ČSR a do sněmovny. To je úplně jiný příběh, který se musí ještě odehrát. No a tady je velká cesta, jak dál. A já jsem přesvědčen, že bývalí voliči KDU ČSL přešik ano, vody ano. >> Takhle to jsem o tom přesvědčen. >> A tradičním voličem KDUČSL podle mě jsou lidé spíše žijící na venkově než ve městě. Spíše řekněme eh chudší než bohatší. Nemyslím, že mají, že jsou jenom chudí lidé, ale že jsou lidé, že [odkašlání] KDUČSL nevolí ty ti nejbohatší, že KDUČSL jsou lidé, kteří volí spíše lidé zodpovědní než méně zodpovědní, spíše konzervativní než liberální. Že to, že tento typ lidí volí KDU ČSL. Tito lidé tu jsou a obzvlášť jako ta starší generace je tady mohutně přítomná a ta dneska volí ano. Takže moje doporučení lidové strany je osvobodit se od tady toho e koketování, že budem soutěžit o té mladé. To je to je sice vypadá to na první pohled hezky, ale k cíli to nevede, protože v té soutěži soutěžíte s Piráty, >> se starostem nezávislými a s ODS a koalice Spolu v Praze a to to jsou ti mladí, kterých tu je a ty ty si rozumějí a ty si ty si budou se navzájem volit, ale ale ti, kteří volí hnutí, ano, tak ti tu byli. byli, jsou a budou. >> Mhm. >> A dokonce moje rada je, i kdybychom měli riskovat skutečně, že nebudeme příští poslanecké sněmovně, tak bych to risknul, protože jednoho dne tu ano v této síle nebude. Ano, už nezanikne jako strana úplně, ale teď je že pořád na vrcholu a má obrovskou podporu a to nebude trvat věčně, protože nikdy žádná strana netrvá v této pozici věčně. jednoho dne dojde k tomu, že i ano bude klesat. Jako všechny ostatní politické strany tohoto typu ODS pamatuje pamatujeme v době, že že v Praze se říkalo, že kdyby kandidovala tenisová raketa vácová klauzet, takže získá mandát, že má takovou podporu měla ODS. Dneska to tak není. to tak patří k životum >> a to znamená, že křesťančtí demokraté by měli hájit především konzervativní hodnoty, rodinu, e sociální soudržnost, podporu, mezigenerační podporu, řadu témat, která jsou témata spíše pro tu generaci starší. >> Mhm. >> Protože těchto voličů tu je, bylo a hlavně bude hodně. A tito lidé k volbám chodí. >> Mhm. >> A podle mě to pokušení lidové strany koketovat s těmi nejmladšími tam soutěží s jinými, kteří jsou mož v tom lepší. >> Hm. >> A to říkám odezír od toho od famózního výsledku Jana Grolicha ve volebním obvodě Vyškov je vynikající hejtman. E kraj dobře funguje pod jeho vedením. Je populární. Ano. Klobouk dolů. To je všechno v pořádku, ale je to jeden obvod v jedné situaci a je to Jan Grolich. Není to lidová strana a není to celá republika. >> V Praze se před volbami nejvíc řešilo bydlení. Od roku 2022 tam nevznikl ani jeden nový městský byt. Kdo za to může? >> Eh, to je to je velká otázka. Už jsme o tom mluvili taky, že >> ano, >> ten trh s byty je trh, který je jako jiný trh. E, s tím vláda toho moc udělat nemůže. Může se trochu zasáhnout, ale veřejná moc s může udělat málo. To, co se dá udělat zásadně, je dramaticky urychlit výstavbu, aby se stavělo a stavělo a stavělo. Jenže nejde jenom o to, já bydlím v Modřanech a teď ráno, když jedu po 8 hodě, tak dole u tramvaje zaparkujím, nemám šanci. >> Hm. >> A říkám si, kde je nějaké tady parkoviše třeba několikaprové? Nikde. Já já nezaparkuji. No tak já jedu potom dovnitř města autem. Jinak jinak jezdím metrem nebo tramvají a čtu si, což je dobré, protože mám čas si číst, takže si čtu. Dobré, ale já tam nezaparkuju. No a to mě rozčiluje. A teď říkám, když jste v jiných městech evropských, německých městech, vidíte, že že vždycky tam, kde jsou okrajové čtvrti, že tam zaparkujete, sednete na dopravu, jedete. Takže ta e ten problém je nejenom, když mě o výstave bytů, že také chci říci, že nám dramaticky chybí v České v Praze, zejména v Praze výstavba té velké infrastruktury, která umožní, aby se lidé mohli pohybovat. Já to považuju za minimálně minimálně stejně vážně jako výstavba bytů. Víte sama, jak to vypadá s bytem. Ano, ano, ano. A je to, je to je to škoda, ale třeba nějaký malinký garzonky, aspoň ne tak za tak velkou cenu nebo tak, to by bylo fajn pro studenty. No nejenom to, ale víte, já pamatuju, že když kdysi eh bylo několik opatření eh ty se týkaly stavebnicí, kdysi bylo v zákoně, že když se stavělo sídliče a stavěly se paneláky, tak teď jsem zapomněl, na kolik počet bytů musela být nějaké umílecké dílo v tom v tom domě. Tak se stavili, dělali mozaiky a sochyni, některý vypadaly strašlivě, ale také se něco povedlo nebo bylo pravidlo v zákoně, že když se stavěl dům a teď třeba třeba o čtyřbitových jednotek, že jeden byt musí bejt bezbariérový. To všechno ze zákona vypadlo. Takže když už se staví, tak se nesplní ani tato kritéria. Jako bychom byli všichni takoví hopsalové a skákalové. Říkali, nám se nic nestane, nikomu se nemůže stát. To vám možná někteří lidé vyprávěli, že stačí bohužel se může stát tragédie, nějaká autonohoda nebo něco a nebo zjistíte, že potřebujete se pohybat bezbariérově a Praha není vstřícná lidem, co jezdí, co nejsou pohyblivý, musí na vozíku, není vstřícná. Takže na to se vůbec v kampaň, o to se vůbec nemluvilo, že že máme mezi sebou lidé se stejnou hodnotu, jako jsme jako máme my, kteří mají nějakou obtíž tohoto typu, kterou musej překonávat a teď zjistíte, že nemůžou ani pořádně se dostat přes ulici, jak mají nastoupit do tramvaje, do autu, jak se dostanou do metra. >> Hm. To je mě překvapilo, že toto téma se ale vůbec vůbec v těch předvolebních debatách nezvedlo. Přitom jenom si vemte, kolik tramvají je bezbariérových. Jen mě některé. Takže jste na vozíku, musíte čekat trpělivě třeba 3/č hodiny, než přijde ta tramvaj, která má bezbarevnej přístup, protože mezitím vám projedou čtyři tramvaje, který nemají. Eh, jako a zkuste po po vnitřním městě jezdit po chodníku a přejíždět přejíždět vozovku. To je to je smutné. To je pravda, no, že tady tohlencto téma se vůbec >> ne vůbec a zajímavě předvolebně vůbec jako jakoby tito voliči tady nebyli a nejde o ty voliče, jde o to, že že na ně myslíme. Myslíme na cyklistick, což je dobrý, já rád jezdím na kole, jak dobře, ale cyklistické stezky vždycky neukončí nikde. >> Jo, jedete a neu jedu na kole, koukám a končí. No a tam říkal, teď se nenapiš závěď, protože otázka, jestli přežiješ teď tu cestu. No, zkuste jet. v Praze od Mánesa, tedy jo potom dál, já nevím kam, k revoluční. No zkuste tak to riskujete život. >> [hudba]