Putin na Petrohradském fóru: Reakce na Zelenského dopis | BRICS vs. G7 | sestřih z plenárního fóra

Když se podíváme na dynamiku světového hrubého domácího produktu za posledních pět let, téměř polovinu jeho ročního přírůstku, 49%, zajistily státy BRICS, zatímco příspěvek takzvané skupiny sedmi se odhaduje na 18%.

Pro srovnání mohu dodat, že při průměrném ročním růstu světové ekonomiky o 4,1% v letech 2021 až 2025 zajistily státy BRICS 2% a státy skupiny sedmi pouhých 0,8%.

V současné době tvoří podíl BRICS na světovém hrubém domácím produktu podle parity kupní síly přibližně 40%. Podíl skupiny sedmi méně než 29%.

Podle tohoto ukazatele BRICS předehnal skupinu 7 již v roce 2020 a vedení BRICS se dále zvětšuje.

Podle prognóz se tento poměr bude dál posouvat ve prospěch BRICS, protože tempo ekonomického růstu v zemích BRICS bude trvale vyšší. Jsou vyšší už nyní a budou ještě vyšší. Tento trend přetrvá.

Pokud u zemí skupiny sedmi do konce tohoto desetiletí dosáhne tempo růstu v nejlepším případě 1,5% ročně, u BRICS tento ukazatel průměrně překročí 4%.

Vážené dámy a pánové, drazí přátelé, to jsme si nevymysleli. To jsou data Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, mezinárodních institucí. Sami jsou nuceni o tom mluvit.

Ovšem proto, že jsem novinářka, nemohu se nezeptat.

Prezident Ukrajiny Vladimír Zelenský napsal otevřený dopis. Nejenže navrhl přímá jednání, zároveň vám přímo hrozil. Nazval to vaší válkou. Řekl, že jejich dálkové drony navštívili Petrohrad a Petrohradské ekonomické fórum, přičemž překonaly více než 1000 km. Říká, že je to váš výběr a že pro tuto válku neexistuje žádný skutečný důvod.

Pokud jde o bezpečnost vaší valdajské rezidence nebo přehlídky, ceníte si svého života a ještě budete muset bojovat o své vlastní přežití, nikoli o přežití Ruska.

Navrhl stanovit datum vašeho setkání. Co můžete na to v první řadě říci?

Co se týče rezidence nebo přehlídky, to není moje osobní věc. Potom nám dali informaci i k tomu a řekli, že věděli, že tam nejsem v rezidenci a tak dále. Proč to dělají, je jiná otázka.

Včera mi ještě můj tiskový mluvčí pan Peskov ukázal ten dopis, ale měli jsme pracovní setkání a pracovní večeři s prezidentem Uzbekistánu. Nestihl jsem se podívat.

Dnes ráno mi Peskov papírku podstrčil znovu. Přelétl jsem jí letmo, ale přece jen několik věcí, na které upozorňuji.

Zaprvé autor dopisu zmínil můj věk. No co lze říci?

Samozřejmě o věku by měl přemýšlet každý. Ale zdá se mi, že v mém věku vykonávají své funkce i mnozí jiní politici a někteří jsou starší než já. Hlavní není věk. To je důležité, bezpochyby důležité, ale hlavní není věk.

Hlavní je akceschopnost a pracovní způsobilost. A někteří z mých kolegů, kteří, opakuji, jsou starší, ale projevují dostatek energie. Odvádějí dobrou práci i špatnou. To je jiná věc. To je už politické hodnocení. Ale celkově pracují aktivně.

Dále upozornil na dobu pobytu u moci, na volené funkce. To je důležitá otázka.

Samozřejmě, na volby je ale třeba jít, nebát se jít na volby a vždy jednat v rámci základního zákona, protože udržovat moc mimo rámec ústavy se nazývá uzurpace moci a to je trestný čin.

Proto se není třeba bát, je třeba jít na volby. A všem bych to poradil. Tím spíš, že na Ukrajině se mluvilo o tom, že volby se brzy konají a pak nějak zmkly. Není jasné proč.

Dále autor uvádí, že není třeba dodržovat dohody dosažené v Ankara a navíc je třeba hledat skutečné garanty možných dohod mezi Ruskem a Ukrajinou a hledat je v Evropě.

Spolehliví partneři se vždy hodí, ale proč odmítají v této roli americkou administrativu a prezidenta Trumpa, tomu příliš nerozumím. Zbraně chtějí dostávat ze Spojených států, ale vidět administrativu USA a prezidenta Trumpa jako garanty z nějakého důvodu nechtějí. To vyvolává otázky.

Všichni jsme viděli, jak Donald před zraky celého světa vychovával autora tohoto dopisu. Upozorňoval na řád. Pořád hrát Ramba, První krev, může být někde vhodné, ale ne všude.

Co se týče způsobů, celkově chci Donaldovi za tuto práci poděkovat, je bezpochyby užitečná, ale je ještě nad čím pracovat. Je třeba pokračovat.

A teď k tomu hlavnímu.

Protože ukrajinská strana uznala za vhodné dát našim vztahům v této části veřejný rozměr, přejít k veřejné diskusi, což podle mého názoru není příliš správné nebo vůbec správné. To mi dává možnost a právo říci o některých věcech, o nichž jen málokdo ví nebo zatím vůbec nikdo neví.

A toto je již vážné, bez jakékoli ironie, bez jakýchkoli vtipů.

Před třemi týdny mi zavolal jeden z představitelů našich obchodních kruhů a položil otázku.

Člověka znám velmi dlouho, nemáme tak blízké kontakty, ale důvěřuji mu, je to slušný člověk.

Zavolal a říká: „Vladimíre Vladimíroviči, zval mě do Kyjeva. Říkám: „Prosím, jeďte. Co s tím mám já společného?" On říká: „Chtěl jsem vám o tom určitě sdělit, protože jistě půjde o nějaké otázky spojené se vztahy mezi oběma zeměmi."

Říkám mu: „Poslechněte, nemohu vás v žádné funkci posílat. Tím se musejí zabývat vážní, speciálně vyškolení lidé ministerstva zahraničních věcí Ruska, ministerstva obrany, dalších služeb, tak jako to bylo v průběhu našich jednání v Istanbulu. Vás k ničemu zmocnit nemohu."

On říká: „Chtěl jsem vám jen říci, že mě zvou. Jedu, poslouchal jsem, a potom bych vám pověděl, o čem tam šlo."

Říkám: „Prosím, nemohu vám zakázat, jeďte."

On odjel do Kyjeva a sešel se s tím pánem, autorem toho dopisu, v jeho rezidenci.

Vrátil se. Já jsem se s ním setkal mimo veškeré plevy. Bylo to nejdůležitější toto.

Pan Zelenský žádal o setkání. Říkám, já jsem nikdy neodmítl, ale setkávat se, jak se u nás říká, jen přelévat z prázdného do prázdného, to znám. Tím jsem si prošel.

Ale celou noc jsme strávili prací na minských dohodách, jejich formulací. Později se ukázalo, že byli za nimi vůdci Spolkové republiky Německo a Francie.

Minské dohody, celou noc jsme na nich pracovali, formulovali je. Pak se ukázalo, ústy nejvyšších představitelů Spolkové republiky Německo a Francie nám bylo prohlášeno, že to byl jen prázdný příběh.

Veškeré minské dohody byly věnovány jediné věci: získat čas na přezbrojení Ukrajiny.

No a k čemu nám takové dohody jsou?

Říkám, nevidím smysl se setkávat. Smysl to dává pouze pro ukrajinskou stranu zastavit postup našich ozbrojených sil. A to je vše.

My potřebujeme dohody ne na půl roku, ne na tři měsíce, ale na dlouhou historickou perspektivu. Ať odborníci pracují, vypracují nějaká řešení a potom se lze setkat, být přítomen při podpisu nějakých dokumentů nebo i něco podepsat.

Ale nejdřív je třeba najít řešení a tady je to nejdůležitější. Publikum mi porozumí, zejména ruské.

Bylo to, myslím, 21. května. A 22. května ukrajinské vojsko zasadilo strašný teroristický úder na kolej v Luhanské lidové republice.

Zahynuli tam děti a dospívající. To je strašný zločin. Nebyl tam ani jeden vojenský objekt. Dokonce ani vojenské vozidlo poblíž nebylo žádné.

Tehdy jsem ráno zavolal tomu kolegovi, který jel do Kyjeva, a zeptal jsem se ho, co to znamená.

Žádají o setkání a páchají takové strašné zločiny, jako je vraždění dětí.

Co to znamená?

On říká: "Nemám vysvětlení." A tento dopis, o němž jste teď mluvila, skutečně obsahuje prvky drzosti.

Co to je způsob vytváření podmínek pro osobní setkání a jednání, nebo vytváření atmosféry, při níž ve skutečnosti žádná osobní setkání vůbec nejsou možná?

Myslím, že to druhé.

Proto je třeba obracet se nikoli na autory tohoto dopisu, ne na milovníky epistolárního žánru, ale na naše bojovníky na linii bojového kontaktu.

[potlesk]

A obraceje se na ně, chci říci: soudruzi vojáci a námořníci, soudruzi poddůstojníci a praporčíci, soudruzi důstojníci, admirálové a generálové. Celá země se na vás dívá. Celá země je na vás hrdá a spoléhá se na vás. Pracujte, bratři.

[potlesk]

No, to asi znamená "ne". S autorem dopisu se nesejdete. Zatím v tom nevidím smysl.

Zadávám vám tuto otázku, pane prezidente, protože prezident Trump je možná jediným americkým prezidentem, který s Ukrajinou pracuje tak, aby ji přinutil sednout si k jednacímu stolu a uzavřít dohodu. Řekl Zelenskému, že kdyby byl u moci Biden nebo Obama, nebylo by to tak. Je tedy on tím oknem.

O tom jsem již mluvil a řekl jsem to upřímně. Myslím si, že kdyby byl prezident Trump tehdy u moci, kdyby ho nevošidili s volbami – a já se domnívám, že tam bylo zjevné falšování na předchozích volbách, hlasování poštou neodpovídá žádným mezinárodním standardům zajišťujícím spravedlivé volby – tak se stalo. Tehdy ho k moci nepustili.

Ale kdyby byl u moci, možná by to skutečně bylo jinak. Možná by věnoval větší pozornost hledání mírového řešení. Vždyť já jsem v posledních dnech pobytu pana Bidena u moci mu volal, mluvili jsme spolu po telefonu a já jsem mu o tom říkal. Administrativa tehdy neposlouchala naše návrhy, které byly předloženy v prosinci roku 2021.

No co dělat? Možná kdyby byl pan Trump u moci, dopadlo by to jinak.

Avšak vztahuji se k němu jako ke kolegovi s úctou. Nakolik vidím, přinejmenším doposud je vztah k Rusku ze strany současné americké administrativy přibližně stejný. Naše osobní vztahy jsou postaveny na vzájemném respektu, ale přirozeně klíčové otázky musejí řešit mezi sebou Rusko a Ukrajina. Naši kolegové ve Spojených státech i v jiných oblastech světa mohou pouze vytvořit podmínky a vystoupit jako garanti. Z toho vycházíme.

A co se týče tohoto návrhu, jste stále připraveni realizovat návrh ohledně obohaceného uranu? Jste v kontaktu s Washingtonem, protože oni trvají na tom, aby byl uran odvezen k nim, zatímco Írán požaduje, aby uran zůstal na území Íránu.

Jsme v kontaktu s Washingtonem, s Teheránem a Tel Avivem.

Vy jste zmínil Tel Aviv. Domníváte se, že premiér Netanyahu a jeho plány jsou důvodem, proč jsou Spojené státy nyní nuceny hledat cestu z této situace? Myslíte si, že byl prezident Trump uveden v omyl?

O panu Trumpovi nemám důvod mluvit o nějakých omylech. Je to člověk zralý, velmi zkušený politik, a sotva, kdo zvenčí, může na něj mít podstatný vliv.

Obavy Izraele jsou dobře známy. Jsou spojeny s jejich přesvědčením, že Írán usiluje o vytvoření jaderné zbraně. Přestože Írán opakovaně prohlašoval dříve i nyní, že žádné takové plány nemá. A my nemáme důvod tomu nevěřit, protože ani my nemáme důkazy o tom, že Írán usiluje o vytvoření jaderné zbraně.

Ale Izrael takové obavy má. A hlavním problémem této situace je absence vzájemné důvěry.

V tomto případě je velmi důležité postavit veškeré tyto materiály pod kontrolu mezinárodní agentury pro atomovou energii. Pokud to bude pod kontrolou mezinárodní agentury pro atomovou energii, upřímně řečeno, velké problémy nevidím.

Hádat se o úrovni obohacování v Íránu, to je jiná otázka. Írán má právo na mírné jaderné programy, a my s Íránem v tomto směru spolupracujeme. Již jsme postavili blok v Bušehru atomové elektrárny. Funguje, a pokračujeme ve výstavbě dalších dvou bloků.

Pokud je to ve vašich možnostech, budeme velmi vděční, pokud podpoříte naši práci libovolnou částkou na náš transparentní účet a pomůžete nám splacením měsíčních nákladů na provoz svobodné televize.

Velmi děkujeme všem našim podporovatelům.

Více videí naleznete na našich stránkách Svobodná televize info.