Ptejte se živě Markéty Radhi Šichtařové z úterý 8.9.26 ve 20 hod

Zdravím, tady Markéta Rádia Šichtařová ze společnosti Next Finance, a tohle je pořad „Ptejte se živě Markéty Rády Šichtařové", kde vy píšete svoje dotazy a já tady naživo na vaše dotazy odpovídám.

A kromě toho, že odpovídám na vaše otázky, tak vždycky se ještě zmíním o nějakém minimálně jednom tématu, které v tom daném týdnu je zrovna aktuální.

A jaké téma je aktuální teď? No, tak velké banky – konkrétně jedna hodně velká německá banka – zveřejnila žebříček, která aktiva v srpnu nejvíce vydělávala. Takže kdo vydělal v srpnu nejvíc? Jaká aktiva dosáhla nejvyšší návratnosti a co bylo naopak propad? A funguje to takhle dlouhodobě? Dá se podle toho řídit a dá se podle toho investovat vaše úspory i na další měsíce. Povíme si to dneska.

Nezapomeňte určitě kliknout na odběr, pokud se díváte. A teď už se pustíme do vašich dotazů, protože vaše dotazy přicházely i během uplynulých dnů.

A ještě než se k tomu dostaneme, k těm vašim dotazům, tak zmíním, jako obvykle, jednu záležitost. Asi už jste zjistili, že ne všechny informace tady můžeme říkat. Mluvili jsme tady o tom, že na různých sociálních sítích existují různé formy takzvaného moderování obsahu, které nejsou vždycky úplně stejné. A z těch sociálních sítí taková řekněme nejvolnější s nejmenší moderací je síť Horo Horo, kde se dají zmiňovat i témata, která třeba pro některá jiná média nebo jiné sociální sítě nejsou úplně příjemná. Takže pokud chcete vědět některé informace, které se sem už nevejdou, mrkněte na Horo Horo na kanál Markéta Rádia Šichtařová.

Tak první dotaz přišel od Rádi Radkoviče a pán píše: „Super, to už tu mělo být dávno. Kolik lidí krade?" Konečně. – Konec citace.

Tohle je komentář na video, ve kterém jsem dementovala informaci, že by se chystal registr investičního zlata. Mluvili jsme tady totiž o tom, že se vyskytují jakési fámy nebo nezaručené informace, že prý každý, kdo si koupí investiční zlato, bude zapsán v nějakém registru, a kdo nebude, tak ho bude držet nelegálně. No a já jsem tuhletu informaci veřejně dementovala a vysvětlovala jsem, jak to nejspíš vzniklo tahle fáma.

A já bych se tady u toho komentáře ráda zastavila, protože je na něm krásně právě vidět, jak snadno se může informace úplně převrátit. Takže ještě jednou. Ten divák náš napsal: „Super, to už tu mělo být dávno. Mělo se zjišťovat, kolik lidí krade." Jenomže právě tohle by nemělo být už dávno. Žádný registr se nechystá.

A teď možná ještě mnohem důležitější věc. Nejenom, že pán tedy úplně nepochopil, o čem jsem mluvila, a převrátil to na ruby, ale mně možná ještě víc nebezpečný přijde ten princip uvažování, že sledujme a evidujme, kolik lidí krade. Kdo si kupuje investiční zlato, to je zloděj a toho musíme sledovat. Takhle se velice snadno dostaneme k tomu, že budeme za chvíli preventivně evidovat úplně všechny občany, protože by přeci mezi nimi mohli být nějací zloději.

Ve státech, které jsou demokratické a jakž tak svobodné, je dobrým zvykem vycházet z presumpce neviny. Naopak ve státech totalitárních a nesvobodných je nedobrým zvykem vycházet z presumpce viny. A to je přesně tento styl uvažování. Takže naopak vycházejme vždycky z presumpce, že člověk, který si koupí zlato, stříbro, akcie, cokoliv jiného, není automaticky podezřelý z nějakého protiprávního jednání.

Pokud skutečně někdo krade nebo pere špinavé peníze, tak samozřejmě, že stát a policie mají mít nástroje, jak proti tomu zasáhnout. Ale to je něco úplně jiného, než vytvářet stále rozsáhlejší registry lidí, kteří vůbec nic špatného neudělali.

Tady je potřeba, abychom byli velice opatrní, protože jednou můžeme s tímto přístupem zjistit, že máme dokonale zmapované majetky a transakce úplně všech lidí. A přitom jsme si ani nevšimli, že už jsme přišli o úplně všechno naše soukromí a že tyto registry jsou pomalinku zneužívány třeba pro politickou šikanu a že žijeme v digitálním koncentráku. K tomu by to vedlo, pokud bychom přemýšleli stylem: každý, kdo do něčeho investuje, tak je potenciální zloděj.

Takže ještě jednou – ne, pointou mého videa nebylo, že registr zlata bude nebo že konečně bude. Pointou bylo přesně naopak říci, že se kolem toho šíří fáma, která není pravdivá, a zaplať pánbů, že není pravdivá, protože by bylo strašlivě nedemokratické, kdyby něco takového mělo být chystáno.

Tak se k nám tady už dostávají vaše první komentáře. Náš věrný divák pan Pavel Sichra píše: „Krásný večer vám, paní i všem ostatním váženým lidem dobré vůle." A navíc nám tady ještě něco posílá. Tak to je skvělé. Sluneční svět v hodnotě 200 drahokamů. Moc děkujeme.

Takže paní Andrea Wolfová píše: „V přepočtu nad 100 000 euro." To se zřejmě ještě vztahuje k těm registrům.

Dobře. To je poměrně detailně vysvětleno ve videu, které se nazývá „Na pravu míru" a má v titulku právě otázku, jestli se chystají nějaké takové registry. Takže podívejte se na to. To video vyšlo minulý čtvrtek a vysvětluje se v něm, jak zřejmě k takové zámě došlo. Že sice určité změny se na úrovni Evropské unie chystají od července příštího roku, nicméně že bohužel Česká republika v tomto ohledu Evropskou unii už předběhla a že my už dnes ověřujeme to, co Evropská unie teprve začne ověřovat, a že pro nás se v podstatě vůbec nic nemění a že žádné registry se nechystají.

Little Big Tramp jako další přezdívka nám píše divák: „Mám otázku, jak by u CBDC, tedy digitální měny centrální banky, jak by tam docházelo k tištění peněz, nebo by k němu vůbec nedocházelo, protože by tejto digitální měny bylo omezené množství jako u bitcoinu? Je možné, aby k tomu vůbec došlo přes lobbing všech komerčních bank, investičních bank nebo poskytovatelů kreditních karet? A konečně, jak by vůbec v CBDC fungovaly státní dluhopisy? Po zavedení CBDC by hned došlo k masivnímu prodeji evropských dluhopisů a tím k oslabení či přímo ke zhroucení měny. Nehledě na to, že by i řadoví občany ještě předtím převedli evropskou měnu, tedy euro, třeba na jinou měnu jako třeba švýcarský frank. A jak bychom třeba obchodovali se státy mimo eurozónu? Žádné nadnárodní ani velké korporátní společnosti by na tento systém nepřistoupily."

Tak to byla taková trošku rozsáhlejší otázka, či spíše bylo to několik otázek najednou, a je docela dobré je rozdělit a je i docela dobré si na ně odpovědět, protože digitální měna centrální banky, neboli CBDC, neustále samozřejmě budí vášně. Já se tomu vůbec nedivím. Je dobře, že konečně CBDC začalo budit vášně, protože já biju na poplach před CBDC už několik let, a je s podivem, že teprve až letos opravdu se začalo o tom CBDC mluvit mezi širší veřejností, a to ještě ne mezi celou.

Velká část, řekla bych, že převažující část veřejnosti zatím je stále v klidu. Buď vůbec neví, co to digitální měna centrální banky je, a nebo to třeba lidé tak nějak tuší, ale v podstatě si vůbec nejsou vědomi rizik, která ze CBDC vyplývají pro sledování občanů a pro ztrátu soukromí a pro měnový oběh.

Takže dobře, že tady přišly tyto otázky a pojďme na ně.

Především v tom komentáři padlo přirovnání digitálního eura k kinu, ale prosím vás, digitální euro není Bitcoin.

Já rozumím tomu, proč vás tu máte.

Protože mnohokrát bylo řečeno i mnou, že digitální měna centrální banky je provozována na stejné technologii jako kryptoměny, tedy na technologii blockchainu. Ano, to je pravda, ale není většího rozdílu mezi digitální měnou centrální banky a mezi většinou kryptoměn.

Většina kryptoměn je totiž zcela decentralizovaná na principu toho blockchainu. Zatím digitální měna centrální banky je naprosto centralizovaná v rukách centrální banky, respektive tedy toho státu.

Takže to srovnění mezi kryptoměnou a digitální měnou centrální banky je jenom zdánlivě správné.

V tuhle chvíli, když tedy ta otázka zní, jak by se zabránilo tištění těch coinů u digitálního eura, tak v návrhu této digitální měny není žádný pevně stanovený maximální počet digitálních eur. To je jeden právě ze základních rozdílů mezi digitální měnou centrální banky a většinou kryptoměn.

Konkrétně tedy já budu mluvit o té nejznámější měně, o Bitcoinu. Ten pevně stanovený počet Bitcoinů prostě nelze překročit. Tak je Bitcoin naprogramovaný, designovaný.

Ale digitální euro je něco jiného. Digitální euro je prostě digitální jakákoliv jiná měna. Třeba v tuhle chvíli existuje digitální juan, tedy digitální měna čínské centrální banky. V Centrální Africe se obchoduje s digitální měnou a tak dál.

Taková zajímavost je, že čím méně svobodná země, tím víc se tam zahrávají s digitálními měnami.

Ale digitální euro bude závazkem Evropské centrální banky. Tedy v zásadě to bude digitální forma stávajících peněz centrální banky, u kterých dochází k navyšování peněžní zásoby. Tedy i u digitálního eura se počítá s tiskem těch digitálních eur.

Takže jestli se ptáte, bude možno dál tisknout nekryté peníze? Vy jste tam neřekli to slovo nekryté, ale já rozumím tomu, že vlastně v pozadí to takto bylo míněno. Tak ano, samozřejmě bude to možné.

Zavedení CBDC vůbec žádnou brzdu měnové expanzi a dokonce ani monetizaci státního dluhu nevytváří.

A tady je důležité něco, co se velice často v debatě o CBDC ztrácí. Problém peněz není v tom, jestli existují na papíře, jestli si na ně takhle můžete sáhnout, nebo jestli existují v bankovní aplikaci a máte je v mobilu, a nebo jestli je máte v digitální peněžence.

Problém je v mechanismu jejich emise.

A jestliže je principiálně špatná emise peněz, tedy jestliže dochází k tisku peněz, tak principiálně musí být špatné i digitální euro nebo jakákoliv digitální měna, která je na té původní špatné měně postavená s tím, že má ještě mnohem víc neduhu než ta původní měna, protože ta původní měna neumožňuje 100% fyzilování obyvatelstva, zatímco digitální měna to umožňuje a velice snadno.

Takže k té otázce, jestli komerční banky nebo investiční banky nebo kreditní společnosti by mohly lobingem zabránit tištění peněz, jak to znělo v té původní otázce, tak ne. Nemohou.

Kdyby takovou sílu měli, kdyby nějaké finanční instituce dokázaly svým lobingem ovlivnit měnovou politiku a kdyby to pro ně bylo výhodné, tak už by samozřejmě tímhle způsobem lobovali.

Ale zaprvé to pro ty finanční instituce výhodné vůbec není.

Na tomhletom místě znovu připomenu knihu Na prahu nové civilizace. Ta kniha vyšla loni. Napsala jsem ji mimo jiné právě o digitálních měnách, o tom, jak se vyvlíknout z toho systému a jak to bude fungovat. Vřele vám ji doporučuju. Je možno objednávat ji na www.nexfinance.cz.

V té knize totiž je popsáno toho mnohem více, než kolik se samozřejmě nám vejde sem.

V té knize je také popsáno mimo jiné to, že právě ten tisk peněz, který vyvolává inflaci, tak je výhodný pro stát a je výhodný pro největší korporace, zejména pro finanční korporace. Ale je pro ně výhodný na úkor běžných občanů a malých firem.

Ten tisk peněz vyvolávající inflaci způsobuje skrze inflaci postupné chudnutí běžných lidí, postupné vytlačování z trhu malých firem. Je to trošku složitější mechanismus, takže to se nám sem do streamu nevejde jednoduše vysvětlit. To bysme tady byli ještě zítra.

A naopak na tom vydělávají skrze jednak tržby a za druhé tedy skrze nafokování státních rozpočtů velké korporace, firmy, úředníci.

Takže ty finanční instituce nemají žádnou motivaci lobovat proti tisku peněz. Ony ho chtějí. A samozřejmě až tady bude digitální euro, tak to bude úplně stejné.

Stejně i kdyby tu sílu měly, tak ony vlastně nemají v rukou měnovou politiku. Kdyby z nějakého nepochopitelného důvodu se korporace rozhodly, že se vzdají svých zisků plynoucích z tisku peněz a že budou lobovat proti tomu, stejně by to nedokázaly, protože by šly proti státu a pro stát to výhodné je.

Pokud někdo očekává, že digitální měna centrální banky zavede tedy nějaký bitcoinový režim typu 21 milionů coinů a dost, je to úplně mylné očekávání.

To riziko je přesně obrácené. Totiž to riziko je, že tisk peněz by se časem mohl naprosto utrhnout ze řetězu.

A právě státy by si mohly skrze digitální měnu začít řešit své zadlužení a mohly by začít ještě více monetizovat svůj dluh. Budou to mít mnohem jednodušší než dneska.

Pak tady byla tedy otázka na státní dluhopisy. Byla tady otázka na to, jestli třeba nezkolabuje trh dluhopisu a jestli lidé okamžitě neutečou od dluhopisu Evropské unie nebo eurozóny.

Nemyslím si to. Rozhodně nečekám nějaký automatický kolaps, protože otázka zní: "A k jakým jiným dluhopisům by měli utéci, když v podstatě skoro ve všech zemích na světě se připravuje zavedení digitální měny?" Ono z toho téměř není úniku.

Jsou jenom mizerné státní dluhopisy a ještě mizernější státní dluhopisy. V tom si moc nevyberete.

Takže po zavedení digitálního eura se státní dluhopisy nepřestanou obchodovat a nepřestanou se obchodovat ani ty evropské. Už proto ne, že největšími vlastníky a kupci těch evropských státních dluhopisů jsou právě ty finanční instituce.

A ty finanční instituce ty velice rády nakonec přejdou na digitální euro.

Takže vlastně ten systém bude posychrovaný úplně ze všech stran.

Pokud se investoři z nějaké jiné země, třeba z Ameriky, rozhodnou, že eurové dluhopisy nechtějí, tak samozřejmě je můžou začít prodávat, může poklesnout jejich cena, ale to není nějaké specifikum CBDC, to je prostě normální tržní mechanismus.

A poslední otázka v tom komentáři byla, jak bychom obchodovali se státy mimo eurozónu.

I tady zní odpověď vlastně stejně jako dneska, minimálně tedy zpočátku, protože digitální euro nebude hned od počátku nějaká uzavřená digitální planeta, ze které se nedá uniknout. To se může vyvinout až časem a nejspíš ne v zahraničním obchodě, ale spíš jenom pro rezidenty.

Takže klidně firma v Česku může obchodovat s firmou ve Švýcarsku, v Americe, v Číně. Jenom bude existovat nějaký směnný kurz a bude existovat nějaký mechanismus vypořádání.

Pokud zahraniční firma nebude chtít přijmout digitální euro, tak ho prostě nebude přijímat a bude se obchodovat třeba v dolarech nebo ve francích.

Vlastně, když to tak nějak shrnu, je tady mnohem podstatnější jiná otázka, o které se mluví daleko méně. Totiž podle jakých pravidel se bude digitální euro tisknout?

Budou tady nějaké mechanismy, jak centrální banka nebo stát bude zabezpečena proti tomu, aby digitální euro zneužila? A budou tady nějaké mechanismy, jak nepoužít digitální euro k tomu, aby se provedla měnová reforma, třeba že se uvalí záporné úrokové sazby na vklady, nebo aby se zabránilo tomu, aby se společně s digitálním eurem zrušila hotovost a aby vlastně lidé, ty rezidenti neměli z toho úniku?

Může se nějak zabránit tomu, aby se digitální euro nepoužívalo pro stoprocentní kontrolu osob skrze veškeré jejich transakce?

Oficiálně zatím na tyhlety otázky odpovědi nemáme, nebo je máme takové polovičaté, kdy Evropská centrální banka tak nějak neformálně řekla, že je jasné, že nějaká kontrola některých plateb tam bude, ale ještě neřekla od jaké výše a jak dlouho budou ty platby kontrolovány, jak dlouho se o nich budou uchovávat informace a jestli se to postupně nerozíří na všechny platby a tak dál.

To je ta oficiální stránka.

Neoficiálně vám můžu říci, že tahleta technologie je extrémně zneužitelná. Takže ať vám řekne kdokoliv cokoliv z těch oficiálních míst, je asi na místě tomu příliš nevěřit a mít se před digitální měnou co nejvíc na pozoru.

Je to jeden ze základních důvodů, důležitý důvod, proč by si Česká republika měla zachovat českou korunu. V žádném případě by neměla přicházet na digitální měnu centrální banky.

Paní Andrea Wolfová píše: „Mají se lidé bát o své peníze na spořicích účtech či termínovaných vkladech, aby nebyly použity do průmyslu? Výrok Ursuly 27. srpna v Paříži, zejména tam v přepočtu nad 100 000 €." Eh, tak to myslela s těmi 100 000 €.

Bylo to míněno tak, že když někdo má velký vklad, tak paní Uršula by jaksi ráda ty penízky použila, aby se neválely z jejího pohledu neproduktivně na našich spořicích účtech, ale aby nějakým způsobem promašťovaly kolečka ekonomiky.

No, já bych se nejvíc obávala právě zavedení toho digitálního eura, protože v podstatě paní Ursula Vonderlayová se tady dost prořekla.

Digitální euro, o kterém my tady teď mluvíme, je nebezpečné. Mimo jiné také proto, že umožňuje v okamžiku, kdy by třeba byla úplně zrušená hotovost, aby byly najednou zavedeny takové nesmysly, jako třeba záporné úrokové sazby.

Ještě před třeba 20 lety, když byste před jakýmkoliv ekonomem použili výraz „záporná úroková sazba", tak by se tomu smál, až by se za břicho popadal a říkal by: „To je dobrý vtip, to je něco jako suchý déšť, prostě naprostý oxymoron. To je něco, co nemůže existovat."

No a co se nestalo, technologie se pohnula a ukázalo se, že i záporné úrokové sazby mohou existovat.

Ale v okamžiku, kdy existuje hotovost a kdy existuje možnost úniku z těch záporně uročených vkladů zpátky do hotovosti, tak je to nepříjemné, ale není to jaksi životně pro ty peníze nebezpečné.

Ale v okamžiku, kdyby ta hotovost byla zrušená a my bychom v podstatě byli závislí jenom na tom, že jediná forma peněz, kterou bychom mohli mít, by bylo to digitální euro. A ty vklady v tom digitálním euro by byly uročené, v uvozovkách uročené, ale ve skutečnosti spíš penalizované zápornou úrokovou sazbou.

A tak by vlastně každý člověk chtěl nemít peníze, nemít peníze na účtu, protože by o ně přicházel skrze tu zápornou úrokovou sazbu. A to by ho neustále nutilo, aby utrácel, utrácel, utrácel.

A tím by tedy alespoň tak nějak fiktivně, statisticky udržoval tu ekonomiku v chodu.

A to je právě to, kam směřuje taky ta snaha o zavedení digitální měny. A to je taky ten způsob, co měla zřejmě Ursula na mysli, když se prořekla, že ta bruselská garnitura nerada vidí úspory povalovat se na účtech.

Já se tady nebudu teď moc rozpovídávat o tom, jaký to je ekonomický nesmysl nutit lidi utrácet neproduktivně, když neexistují investiční příležitosti. Jak naopak pro dlouhodobý hospodářský růst je důležité, aby lidé měli úspory a pak je použili teprve až v okamžiku, kdy se ty růstové možnosti naskytnou.

To by zase bylo na dlouho, ale já to jenom zkrátím. Bez nějaké velké teorie vám řeknu, že za mě to prostě riziko je, protože se tady ukazuje, proč Evropa chce zavádět digitální euro.

Prostě Evropa chce přimět lidi utrácet a chce přimět lidi utrácet proto, že bez těch nesmyslných útrat lidí cítí, že zkomírá, že prostě její průmysl odchází.

Nemusí chodit daleko. Poslední čísla z průmyslu ukazují, že pořád narůstá propouštění v průmyslu. Český průmysl snižuje dlouhodobě svoji výkonnost, snižuje konkurenceschopnost z celosvětového pohledu.

Takže ještě pár let a evropský průmysl se v podstatě rozpadne. A jediná možnost, jak aspoň na papíře fiktivně zachránit jakýsi hospodářský růst, je přimět lidi utrácet a kupovat nesmysly, které nepotřebují.

Že to není růst v pravém slova smyslu, si nemusíme vykládat. Je to prostě takový růst. Já vám tady dám příklad z vedlejší vesnice.

Třeba u nás se děje to, že v jednom roce se rozbourá silnice a položí se tam optické kabely. Pak se ta silnice zase uzavře. Byl na to dotační titul.

Druhý rok se vyskytne dotační titul na kanalizaci. Úplně stejná silnice se znovu rozbourá, postaví se tam kanalizace, zase se zahrne.

Třetí rok se objeví dotační titul na nový vodovod nebo na plynovod, takže se ta silnice potřetí rozbourá na stejném místě a položí se tam další síť.

Samozřejmě to je naprostý nesmysl. Kdyby se to všechno udělalo naráz, když na to jsou peníze, tak by se ohromně ušetřilo.

Ale statisticky, ačkoli vlastně lidé z té vesnice pořád nemají kudy jezdit, jsou tam neustále zavřené silnice, oni poskakují, přeskakují různé příkopy a rigoly, tak vlastně statisticky údajně rostou. Ale fakticky jejich životní úroveň je velmi zhoršená.

Kdyby se to udělalo pořádně, tak jak by se to dělalo, kdyby se nepípalo dotacemi, tak by se to všechno udělalo v jednom roce, třeba až v třetím roce, ale skutečně by ta životní úroveň těch lidí poskočila.

Takhle se vyplítvá obrovské množství peněz na neustálé bourání a neustále opravování něčeho, co se zase bude bourat. Je to vlastně jenom předstírání práce. Je to neproduktivní práce.

A přesně taková neproduktivní práce vzniká, pokud nutíme lidi utrácet proti jejich vůli za 20 televizí, protože se na 20 televizí najednou se nedívají, ale každý radši si koupí 20 televizí a nechá si je v garáži, než aby ty peníze jen tak promrhalo a zaplatilo na sankcích státu v tom, že má peníze na účtu.

Takže je to fiktivní růst, ale politici se mohou chlubit, že zachránili ekonomiku a ekonomika roste.

Takže ano, eh, já bych se opravdu obávala toho, že tyhlety nekalé úmysly Evropská unie má, ale na druhou stranu vás zase mohu uklidnit tím, že ono to nebude tak rychlé, protože i to CBDC se bude zavádět postupně salámovou metodou, nebude pro všechny lidi najednou a eh taky nebude spojeno s okamžitým rušením hotovosti. Takže je tady ještě nějaký prostor, jak prostě svoje úspory uklidit do něčeho bezpečného.

Zatím bych se neobávala toho, že by prostě přes noc vznikla nějaká třeba měnová reforma, jo, takže klid v tomto smyslu samozřejmě vás budu dostatečně dopředu informovat, co nového hrozí, co nového děje.

Chce to jenom mít hlavu na krku.

Eh, protože o CBDC já mluvím třeba posledních pět let, ale panika kolem CBDC se začíná šířit v posledních měsících, ale v podstatě už pět let je možno vědět, co se děje.

Takže když sledujete informace, když budete dávat pozor, co vám tady i na tomto kanále já říkám, tak budete zavčasu informováni.

Mimochodem, teď mě tak napadá, jestli chcete být opravdu včas informováni o těchto věcech, které se dějí a připravují, napište si o newsletter.

Pište na email marketa.sichtarova@nextfinance.cz.

Eh, můžete si napsat o newsletter, který posíláme pravidelně každý pracovní den a tam právě se dozvíte o tom, co se v ekonomice děje, včetně těch věcí, které se třeba chystají a které by mohly přijít proto, že už existují nějaké náznaky, že se třeba něco chystá.

Takže kdo chce být v obraze, pište si o newsletter.

Luis Marlin píše další komentář a dotaz: "Všichni jsme schudli do konce od ledna. 2027 bude průměrný důchod nižší než minimální mzda v České republice a přitom ani dvě třetiny důchodců na ten průměrný důchod nedosáhnou. V čem je asi chyba? To jako víc než polovina důchodců bude žít v chudobě? Všímáte si toho?"

Tak zase tady bych trošku brzdila, protože v tom komentáři je několik různých věcí smíchaných dohromady. Některé jsou pravdivé a některé jsou možná trošku tak jako nejasné.

Ano. Od ledna 2027 bude minimální mzda 24 900 Kč a podle současného návrhu bude průměrný starobní důchod zhruba 22 100 Kč. Takže čistě nominálně bude průměrný důchod nižší než minimální mzda.

Ale pozor na jednu důležitou věc. Těch 24 900 Kč je hrubá mzda, zatímco ten důchod je uváděný čistý. Z té hrubé mzdy zaměstnanec ještě odvádí sociální, zdravotní, takzvané pojištění, ale ve skutečnosti daň, plus ještě daň z příjmu. My ale důchod porovnáváme s částkou, kterou důchod se skutečně eh dostává.

Takže tohleto srovnání sice je trochu mediálně efektní, hodí se do clickbajtových mediálních titulků, ale ekonomicky, co si budem povídat, není to úplně korektní.

Pak je tady tvrzení, že dvě třetiny důchodců na průměrný důchod nedosáhnou. Ani tohle bych neříkala tak úplně kategoricky.

Je pravda, že průměrný důchod je vyšší než medián. To medián je takzvaná typická, nejčastější eh nejčastější důchod. Takže víc než polovina lidí má důchod nižší než průměr.

Česká správa sociálního zabezpečení například za rok 2024 uváděla u starobních důchodů, které byly vypláceny sólově, eh medián 20 584 Kč.

Ale tvrzení, že přesně dvě třetiny důchodců jsou pod průměrem, tak to bych tedy bez jakéhosi dalšího aktuálního statistického podkladu úplně nepoužívala.

A hlavně mít důchod pod průměrem ještě není totéž jako tvrzení být chudý.

Já teďka tady vůbec nepolemizuju s tím, že důchody u nás jsou nízké. O tom není vůbec žádný spor. Já tady jenom teď jako nechci úplně spadnout do nějakého populismu, tak že bych tady úplně volně používala termíny, které nejsou korektní. To ať si dělají jiní. To ať si dělá opozice, hm, to ať si dělá koneckonců i dnešní třeba vláda.

Ale já se budu prostě jako ekonom držet faktů.

Důležité je, že prostě průměr není definován jako hranice chudoby. Pokud mám například důchod 20 000 a průměr je 22 000, tak to automaticky neznamená, že žiju definičně v chudobě.

Takže z toho rozhodně nemůžeme vyvodit, že víc než polovina důchodců bude žít v chudobě. To prostě z těch čísel nevyplývá.

Eh, tím se ovšem dostáváme docela pikantnímu momentu.

Eh, ještě před nedávnem jsme od vlády slyšeli argument, že se inflaci se podařilo zkrotit. Ona to konkrétně na tiskové konferenci řekla Alena Schillerová, ministryně financí a to mě pobavilo.

Ona totiž řekla, že inflaci se podařilo zkrotit a právě ta nízká inflace je tedy jeden z důvodů, proč bude valorizace důchodu tak malá.

Jenomže ono to vůbec není pravda.

Krátce poté, co Alena Schillerová pronesla tuto perlu na tiskové konferenci, tak poslední inflační číslo ukázalo, že inflace zase zrychlila. Třeba v červenci byla meziroční inflace 1,7 %, v srpnu už byla 1,9 % a zřejmě se brzo dostaneme nad 2 %.

Jinými slovy, když eh někdo říká, podívejte se, jak jsme zkrotili inflaci a zároveň vám vychází, že ceny v tu samou chvíli rostou rychleji než před měsícem, tak to samozřejmě působí poněkud úsměvně a minimálně to tedy ukazuje, jak velmi opatrně bychom měli zacházet s politickými prohlášeními o tom, kdo inflaci jak zkrotil.

Eh, ještě jedna věc je tady možná důležitější.

Já vůbec nepolemizuju o tom, že dnešní důchody jsou nízké. Jsou strašně nízké. Sice to neznamená, že jsou jako definičně spadají do chudoby, ale eh ty důchody jednoznačně by mohly být větší.

A teď to, co já tady tvrdím, tak to není jen tak hozeno od boku a od stolu.

Já jsem na tomhletom kanále youtubu, tak jsem před nějakým časem, může to být tak rok, rok a půl nazpátek, tak jsem tady natočila video, ve kterém jsem počítala a dokonce graficky ztvárňovala eh, jak vysoké by mohly být české důchody, kdyby stát nevyhazoval doslova, do slova a do písmene nevyhazoval peníze na nesmysly. Kdyby se zbavil třeba všech nesmyslných dotací.

Já to video myslím si asi recykluju a nějakým způsobem se k němu vrátím, protože z toho vyplynuly neuvěřitelně zajímavé propočty.

Zdůrazňuju, jsou to propočty. Je to opravdu tedy jako matematicky spočítáno na korunu. Eh, nejsou to nějaké odhady, tak jak prostě politici si rádi tahají z paty nesmyslná čísla.

Tohleto je normální kalkulace, kdy vezmeme výdaje ze státního rozpočtu, rozdělíme je na kategorie, na to, kolik se kde dá ušetřit, co třeba jde na takzvané transfery a podobně a potom se podíváme, jaká je demografická prognóza, jaké jsou důchody teď, jak se očekává, že ty důchody budou za nějaký čas, jak se bude demografická situace zhoršovat, dáme to dohromady.

A vyjde nám z toho něco neuvěřitelného.

Totiž že kdyby ten stát se nechoval jako prase, pokud jde o veřejné finance, tak dneska by se vůbec nemusel zvyšovat věk pro odchod do důchodu a důchodci by při stávajících odvodech pracujících lidí mohli mít důchody ve výši průměrné mzdy.

Tak jestli jste teďka zalali po dechu, tak já to zopakuju ještě.

Průměrná mzda je dneska něco kolem 50 000. Stát má na to, aby těchto 50 000 vyplácel starobním důchodcům.

Ano, stát na to má. Že to stát nedělá, není proto, že by na to neměl. To jenom proto, že na vás kašle, protože jiní si dokážou vylobovat tyhle peníze namísto toho, aby šly důchodcům.

Takže eh zkuste to video najít.

Případně já vám ho tady ještě jednou budu postovat, jaksi aktualizované, abyste se mohli pokochat těmi číslíčky, jakým způsobem stát zneužívá dnešních důchodců, jak zneužívá dnešních daní, jak vyhazuje peníze na nesmysly a kolik by si důchodci mohli užívat.

Takhle se to má.

Tak někdo nám tady píše pan Petr Kunčík: "Paní Šichtařová, velký obdiv k vašemu odchodu z poslanecké sněmovny. Je z toho evidentní, že i člověk u moci je bezmocný. Přeji úspěchy."

Já vám děkuji za to, co píšete. Ono to asi myslím si, že snad z každé mé druhé věty v podstatě je vidět a je jasné, proč tedy tomu došlo, proč jsem odešla.