Projev v PSP - zákon o spotřebitelském úvěru - 3. čtení

Děkuji, pane místopředsedo, i děkuji za to, že jste si tam sedl nahoru místo mě.

Vážená paní ministryně, dámy a pánové, já bych na tomto místě nejprve chtěl shrnout a poděkovat jak paní ministryni, tak úřadům, ministerstvu, tak opozičním politikům, koaličním, předsedovi rozpočtového výboru, protože si myslím, že to je typický příklad, kdy byť třeba na to stropování můžeme mít rozdílný názor, tak tady docházelo k pravidelné komunikaci, k projednávání na podvýborech pro bankovnictví, pro ochranu spotřebitele.

Dělali jsme ne kulaté stoly, dělali jsme takové odborná sezení tady u mě v kanceláři, na ministerstvu, všude. A myslím si, že tohle jsme probrali skutečně zleva, zprava. Právě třeba ten pozměňovací návrh 1150, kde jsme podepsáni jako dva Patrikové – já, má maličkost, a Patrik Pařil – tak byla, prosím pěkně, 42. verze. Takže skutečně jsme na tom, musím říct, zamakali. A já bych chtěl znovu fakt poděkovat. Takhle by ta legislativa se měla tvořit.

Neznamená to, že tam je souhlas koalice a opozice ze 100 % nebo dokonce souhlas i v koalici nebo i v rámci opozice, jak jsem teďka poslouchal, ze 100 %, ale že jsme si opravdu poslední půl rok vyměňovali v tomhle ty názory a argumenty.

Já začnu tím stropováním. Těch 48 % se mně přijde, že to je nějaký kompromis, který se tady vlastně začal tvořit ještě za předchozí vlády, co si pamatuju. Skutečně jsme o tom rok tady debatovali. Dovedu si představit, že by to mohlo být klidně trochu výš, možná trochu níž. Teď je otázka, kde na tu hranici. Příklad Slovenska je extrém, kde to je extrémně nízko. Na druhou stranu, když se podíváte, těch 48 % je spíše vyšší průměr v rámci Evropské unie. Kdyby to bylo 50, já bych se nerozčiloval, nezlobil, ale těch 48 mně přišlo, že nakonec je to po těch kulatých, hranatých a já nevím jakých stolech nějaký kompromis, kterým jsou v míru jak seriózní finanční instituce, tak i spotřebitelské organizace.

No a pak tu máme dva pozměňovací návrhy, ke kterým bych se chtěl vyjádřit a o kterých mluvila i paní ministryně.

Nejprve ten, na kterém si myslím, že je shoda napříč. To je ten pozměňovací návrh, kde je připodepsán i Vojtěch Munzar, kterého teďka zrovna chválím, tak nedává pozor. A to jsou ty zjemnění těch podmínek pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele pro ty, kteří poskytují vlastně podle nového pohledu Evropské unie i úvěr ti, kteří vlastně dávají něco na splátky, poskytují. To znamená, je to poskytnutí, já bych řekl, je to úvěr bez navýšení, je to bez úroku. Tak typicky mobilní operátoři. V momentě, kdyby jsme to nějakým způsobem nevyřešili, tak by nastal problém, že ti, kteří dneska jsou zvyklí, že dostanou ten mobil na splátky, tak bysme to těm mobilním operátorům zkomplikovali. Vlastně bysme z nich udělali kvázi banky. No a pak by to dopadlo tak, že by ta větší ochrana paradoxně dopadla, že by to zhoršila spotřebitelům.

Pod tímto pozměňovacím návrhem jsou podepsáni zase dva Patrikové – Vladimír Pikora a Vojtěch Munzar, abych to přečetl všechno. A vlastně je tam ten důležitý v paragrafu 86. Ta změna je ten odstavec sedm, který popisuje to zjemnění, co vlastně všechno oni potřebují vědět v rámci zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a vlastně se to pro ně zjednodušuje.

Já to tady citovat a číst nebudu. Víte, že nerád čtu. Kdyby to někoho zajímalo, tak jsou tam prostě tři písmena – A, B, C. Údaje ze systému evidence jednotého měsíčního hlášení, informace o platebním účtu, údaje z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti, prostě úplně nějaké základní věci. Nechceme to komplikovat těm, kteří nejsou ve skutečnosti banky, ale vlastně bohužel ta evropská legislativa se na ně dívá, jakože to je poskytnutí úvěru. Takže tolik k tadlecké problematice.

Pak je tam ta druhá věc, a to jsou ty, s kterými jsme se potřebovali popasovat. O tom mluvila paní ministryně i Karel Hás. Mluvil o té judikatuře, o tom rozhodnutí. To jsou řekněme ty šikanózní žaloby, kdy někdo něco splácí nebo dokonce splatil a přesto je chycen nějakými advokáty, že mu vymůžou zpátky ty úroky a bude platit tu jistinu podle svých možností. To je to zkoumání té bonity postavené na nějakém formálním pochybení na začátku. To znamená, ten člověk by byl a je úvěruschopný, ale ta finanční instituce se třeba někam nepodívala nebo nevyžádala nějaký dokument a na této formalitě by se to mohlo shodit a najednou vlastně člověk, který splácí, tak splácet nemusí.

Já jsem se schválně dival – mě inspiroval Karel H do výroční zprávy finančního arbitra. A je to faktem, že skutečně jsou to důkazy toho, že to takhle je – ty počty. Ty jsou úplně neuvěřitelné. Když se podíváte, ta témata se spotřebitelským úvěrem, s posouzením té úvěruschopnosti, ta narostla úplně neuvěřitelně.

Ještě v roce 2020 tam bylo 781 podání v rámci tématu spotřebitelského úvěru. Zákona 2021: 12 286. V roce 2023: 2097. A teď pozor, v roce 2024: 5187. To je 2,5 násobek. A loni 11 386. To znamená, že poslední rok se ten počet podnětů před finančním arbitrem zdvojnásobil. Zdvojnásobil.

A když se podívám na ty ostatní položky – jako platební služby, abyste měli ten poměr – tak tam je 294 podání. Stavební spoření: 11. Směnárenská činnost: dva. Životní pojištění, to není úplně snadná záležitost: 244 podání. To znamená, ten spotřebitelský úvěr úplně převálcoval všechna ta ostatní témata.

Tak a jak my jsme se s tím popasovali, to je ten paragraf 87. Já doufám, že na tom bude shoda, byť Karel H říkal, že by tam chtěl vrátit tu původní verzi. My jsme to pojali tak, že se má za to, že ten spotřebitel byl v době poskytnutí spotřebitelského úvěru úvěruschopný, pokud – a tam jsou ty vyvratitelné domněnky. Protože my jsme chtěli zároveň zabránit těm šikanózním žalobám, ale zároveň neoslabit postavení toho spotřebitele. A spotřebitelský úvěr je zcela splatil. Nejde-li o spotřebitelský úvěr podle paragrafu 116, odstavec 3. To jsou ty mikro úvěry. Zjednodušeně řečeno, to má do jednoho roku a do 20 000, aby bylo jasno pro diváky, pro občany, pro spotřebitele. To znamená, že ho splatil. Tak když to někdo splatil, byl pravděpodobně úvěruschopný. To, že to třeba splatil tím, že si vzal nějaký jiný úvěr, to se na mě nezlobte, ale to je normální. To je refinancování úvěru. Tam si už myslím, že naše role končí. To už bysme rovnou mohli lidi vychovávat.

Bod B, nebo část B tohoto paragrafu – vyvrátitelná domněnka druhá. U spotřebitelského úvěru na bydlení podle paragrafu 2, odstavce dvě, písmena B nebo C splácel sjednané splátky alespoň po dobu 18 měsíců, neboli rok a půl.

Já když se podívám, tak jde o to, že ty hypotéky – to riziko nesplácení je 6 z 1000. Šest, to je šest promile. 6 z 1000. U těch malých úvěrů je to 43 z 1000. To znamená, je to násobně, násobně víc tam to riziko.

Takže my jsme těmito vyvratitelnými doměnkami vlastně, já bych řekl, upřesnili to, co vlastně v tom rozhodnutí Nejvyššího soudu ten soud popsal.

On řekl a dokonce rozhodl vlastně obráceně. On řekl: My jsme jako soud rozhodli, že ten člověk není úvěruschopný, ne proto, že ta finanční instituce něco formálně neudělala. My jsme proto rozhodli, že on nebyl ve skutečnosti opravdu úvěrů schopný a neměl mu být poskytnut ten úvěr.

Jinými slovy, byla to ta materialita, jak říkáte vy právníci. Takže už to tam je.

Ano, je to nějaká judikatura. Z toho nevyplývá, že to takhle bude natrvalo.

Proto mám pocit, že tyhle body, to znamená paragraf 87 odstavec dva a ty dvě vyvratitelné doměnky, že to je nějaký kompromis, který reaguje na tu situaci na trhu. Zároveň nepoškozuje spotřebitele, ale zároveň jasně ukazuje, kde jsou ty limity toho, aby se nezneužíval ten zákon, který má chránit spotřebitele před predátorskými poskytovateli úvěrů, ne před někým, kdo poskytl úvěr řádně a možná třeba formálně něco na začátku pochybil.

Tak tolik za mě k novele zákona o spotřebitelském úvěru. Ještě jednou vám všem, paní ministryni, předsedovi rozpočtového výboru, opozičním politikům, kteří se na tom podíleli – velmi děkuji. Kdyby takhle fungovala ta legislativa a ta spolupráce a uvidíte, v hlasování se budeme třeba lišit, tak já bych byl nejšťastnější člověk, protože takhle by to mělo, dámy a pánové, fungovat.

Mně to udělalo úplně radost vlastně v pátek s tímhle zákonem a to, že vlastně to vyústí v nějaký užitečný a smysluplný výsledek.

Já vám děkuji za pozornost.