prof. Turánek a další osobnosti- nejen o zdraví a zdravotnictví

stá >> zatím sedněte kam si chcete sednout můžu. Tak vážení hosté, funguje. Eh, >> musím to zapnout, jo? >> Aha. A kde se to zapíná? Zapojit teďka ten >> tak a pardon. Tak vážení hosté, dámy a pánové, všichni, kterým není hostej na budoucnost našeho regionu, srdečně vás vítám v Otendorfově domě i na první besedě o rizicích větrných elektráren. Pro dnešní setkání jsme si snad nemohli ani vybrat symboličtější místo. Nacházíme se v domě, který nechal v letech 1891 až 92 vybudovat světavský rodák, novinář a mecenář Valentin Osfalt Otendorf. Vznikla zde veřejná knihovna a čítárna místo vzdělávání, získávání informací, přednášek, setkávání lidí a veřejná diskuze. A právě letos, kdy si připomínáme 200 let od Endfova narození, stojíme v tomto sále před otázkou, která se bezprostředně týká budoucnosti Světavska i okolních obcí. Připravují se zde záměry výstavby větrných elektráren, které mohou na desítky let ovlivnit podobu naší krajiny, životní prostředí, ekonomiku obcí i život lidí, kteří zde bydlí. Obnovitelné zdroje energie jsou dnes důležitou součástí e evropské energetické klimatické politiky a veřejném prostoru slyšíme především o jejich přínosech. Každý takto rozsáhlý záměr, ale má vedle přínosu také své náklady, limity, rizika a možné negativní dopady. A já si právě, že myslím, že ve veřejném prostoru se právě mluví jenom o těch údajných výhodách, které z toho budeme mít. A právě o těch rizicích bysme dneska chtěli mluvit. Ne proto, abychom někomu říkali, co si má myslet, ale proto, že pokud se má veřejnost odpovědně vyjadřovat k něčemu, co může změnit náš region na několik desetiletí, musí mít možnost znát celý obraz. nejen argumenty pro, ale také argumenty proti. Proto se dnes na větennou energetiku podíváme z hlediska stran z pohledu energetiky a skutečného přínosu výroby elektřiny, ekonomiky, životního prostředí a živočichů, krajného rázu, dopadu na obce i na lidi, kteří v jejich okolí budou žít. Některé informace možná znáte, některé vás možná překvapí a o některých se můžete přijít. To je ale přesně smyslem veřejné diskue. Kritické myšlení totiž neznamená být automaticky pro nebo proti. Znamená mít dostatek informací, ověřovat je, porovnávat argumenty a teprve potom si vytvořit vlastní názor. A tím se vlastně po více než 130 letech vracíme k původnímu smyslu tohoto domu, k místu, kde mají lidé získávat informace, vzdělávat se, diskutovat o věcech, které se jich týkají. A proto mi dovolte dnešní večer otevřít slovy Oswalda Otendorfa. Naším úsilím by mělo být šířit vzdělání a osvětu co nejdéle. To jsou přesně jeho slova, které tady na tomhle místě pronesl. E myslím, že lepší myšlenku pro získávání dnešní besedy bychom těžko hledali. Chtěla jsem jenom poděkovat. Doufala jsem, že dneska tady bude plný sál. Dělali jsme pro to maximum, ale musíme přijmout a poděkovat vám, kteří jste přišli a kdy si budete ochotni něco i přispět. Někteří jste už přispěli jako do naší do naší h eh jak to říct eh do našich nákladů, protože prostě ten sál a všechno celá beseda připravená pro lidi. A jsme na druhou stranu moc rádi, že vlastně tady máme člověka, který nám celou besedu natočí a že snad lidé budou, když nepřišli, ochotni si to třeba pustit doma ve svých teplých obývácích při při obrazovkách. Takže děkuju za pozornost. Tak tak a první eh první řečník první řečník. Eh dámy a pánové, sice nám oficiálně až za dva dny začíná astronomický podzim, ale z hlediska jenom trošku vylepšený zvuk. Děkuji. >> Tak z hlediska unijní energetiky už dlouho používáme prožíváme temnou zimu, zimu bez větru a slunce a inverzi. Přesně to, čemu se v Německu říká noční můra obnovitelných zdrojů. Dfeng. Jenže my vám dnes do téhle energetické a ideologické temnoty přinášíme jaro. Naši dva Jaroslavové představují paprsky rozumu, které prozařují mlhu nesmyslných koncepcí a je mi obrovskou ctí, že mohu přivítat svého osobního hrdinu z nedávné doby covidové a to je tady pan Turánek. Dobrý več. Je to člověk, který je to člověk, který je celoživotním badatelem, akademik, praktikem a špičkovým výzkumníkem v oblasti vakcinologie. Člověka, ze kterého ten náš moderní systém jediné pravdy udělal ze dne za denzinformátora a antivakcera. Ačkoliv jde o jednoho z největších odborníků na nanofarmakologii a vakcíny v České republice. Jsem nesmírně vděčná za jeho osobní integr, že nezůstala jen u odvahy pojmenovat pravdu o rádkách, ale že pokračuje dál, že se nenechal umlčet a stejnou vědeckou poctivostí se dnes věnuje dalším aktuálním hrozbám, včetně reálného vlivu větrných elektráren a infrazvuku na lidské zdraví. Takže znovu pan profesor Turánek. Předávám mu slovo. >> Dobrý večer. Já chci poděkovat organizátorům, že si tu práci vlastně bojují proti celé té mašinerii, kterou pohání 400 miliard z těch dotací. Já jenom tím, berte to jako nechci se chlobit, ale zase mě budou v novinách osočovat, jak to můžu rozumět. Já jsem profesor lékařské imunologie a obhájil jsem velký doktorát. v oblasti biomedicínských a molekulárně biologických věd. Zabýval jsem se v životě kromě vakcína a transportních systémů pro lenčiva také ekotoxikologii, nanotoxikologii a využitím zvuku speciálně to byl ultrazvuk v medicíně. Takže o těch oblastech něco vím, aspoň tolik, abych o tom mohl mluvit. Tady je to. Tohle jsem nafotil na rodu. Mně to připadalo Golgotu trošku. Tak můžeme další obrázek. Jo, teď vidíte, jak do vás ty vzdžovací prostředky perou, jak zásadně potlačují jakýkoliv oponentní názor. Já tady přečtu jenom jeden z těch citátů od Bertrand Russela, což byl významný anglický nebo britský filozof a matematik. I když se všichni odborníci shodnou, mohou se mýlit. To jsme viděli v době covidové. Tam žádný jiný odborník, než ten, co se nemlí připuštěn. Jo, tak pojedem dál. No vy tady máte takovou vývoj těch větrých elektráren. Trošku mi to připadá vývoj dinosaurů. Až skončí ty velká monstra a ta zahydula. Takže od těch malých elektráren 30 kW, které měly takých 20 m, jsme dneska u 250 mch monster a to bude jejich konec. Tak další tady jak to vypadá potom v té krajině. Nádhera. Naše barochní krajina se zase vylepší. Ta výška, podívejte se v porovnání třeba s tím pražským vyslačem na tom na Pangráci nebo na Šiškově vlastně. Další obrázek tady. Já jsem byl pozvaný do Bratislavy, tam byla konference o těch vakcínách, o covidu a spal jsem tam v nějakém tom akademickém hotelu a tole jsem večer viděl tam vzadu ty červený tečky, to je těch 400 větrníků v Burgerlandu. To prostě taktuje. To je řižený satelitem, aby to všecko svítilo naráz a zaslo se. To je to je devastující. Obzvláště, když jste blízko, tak se v noci zřejmě moc nevyspíte, pokud nezavřete oči úplně okna. Ale pro ten pro ty noční živočíky, jako jsou netopíři nebo ptáci, to je devastující. Támhle to máte zadnete, celej horizont stojou tady ty větrníky. Dál. No to jsem říkal. To je, že ten efekt tý diskotéky a ta červená barva to působí na na mysl jak lidí, tak tak zvířat jako signál nebezpečí. To je velice iritující. Takže ten spánek v červeném světle nebo v modrém světle, ten je velice špatný. Špatně se vyspíte. Obzvláště modré světlo, jak mají ty mladí dneska ty počítače. Tam jsou ty lediony, svítí modrý světlo. Má to neblahý vliv na průci. těch hormonů, jako je melatonin. No a ty ty netopíři to že jo, ubývá netopíru. Proč? Jedním z důvodů je, že právě tady tom tady to světlo je láka, tam je hmyz, oni k tomu letí. Jenomže ta vrtule, jak se točí, ta ho netrefí. Tam on nezahyne kvůli tomu. Za tou vrtulí jsou velké implzy snížení tlaku. Tam dochází k implozy. A ten netopír nemá plce jako pták. On má plce savčí a ty mu to roztrhne. Takže tam najdete pod tím spoustu mrtvých netopírů. Můžeme dál. Tady jsem pro ukázku, jak vypadá ta výstavba. Jo, je to technologicky, inženersky velice zajímavý. Všimněte si, tam musí pracovat s ohromnejma zátěžema. To jsou ty gondoly. Mají desítky tun. Taky mají desítky tun ty válce. To mus přistavět si ty cesty, čili zničíte ještě daleko víc půdy, než je samotná ta základna a to všecko udusáte. Už dneska se špatně vsakuje voda. To jsou ty přívalový přívalový povodně. A oni to ještě tímhle způsobem dál uhětou. Zaberou další a další pů v lesích a na polích. Můžeme dál. Jo, tady ukázka těch velkejch větrníků. Vidíte, jak tu jak tu lopatku, která má 70 až 90 m, to je problém tam dopravit. S tím se nevytočí. To znamená rovná cesta v lese, rovná cesta vlítne tam vítr další polomy. Můžeme dál. No a teď jsme u prvního problému. To je odpad. Jako jsou to čisté energie, že to slyšíme. Jenomže dostat z toho větru, který má malou objemovou energii, to musí monstra, aby to využili na těch 7 kW. No tak co je tam tím odpadem? Ta lopatka má životnost asi tři roky. Za tři roky ji musí vyměnit. Ta lopatka váží až 90 tun a ta lopatka u těch monster velkých, ten konec se točí rychlostí přes 300 km/h. A teď vám prší kroupy, prach, hmyz, sníh, to všecko působí abrazivě. Já jsem se snažil najít, kolik se toho uvolní za rok. Ty odhady se ty se dost různý. Teďka přišly odhy jakoby, no to je nic, to je známatelný. A teď Evropská unie vydala, že to je kolem 60 kg za rok. To máte za 10 let, 600. Za těch 25 let to máte přestunu mikroplastu, které se uvolní z té lopatky a ty skončí chvíli ve vzduchu. To se nadejcháte, padne to kam? Na zem a do vody. A ty mikroplasty, že jo, z čeho je ta lopatka? Ona je z takové kompozitu. Je to laminát, jsou tam uhlíková vlákna a na povrchu, aby ten hmyz, když to v letí se na to nenalepil a nesnižovala se účinnost té lopatky, no, tak tam dávají polyflurované plasty. Když si tím namažete vaše běžky, tak je to špatně ničíte přírodu, protože ty polyflurované plasty, ty jsou nerozložitelné. Ta vazba fluorlík je jedna z nejsilnějších kovalentních vazeb. To se nerozloží. Takže to je víceméně věčnej plast. A teď já jsem si schválně počítal, jo, voni ty odhady. Když máte 90 tun a 60 kg z toho, to je 0,07 %, co se uvolní z tý lopatky. To se velice těžko nějak zaměří. Můžeme dál. A těch odpadů bude no do roku 2050 na světě 43 milionů tun těch lopatek, které zbydou a neví se co s nima. Teď jsem četl takovou práci. Biotechnologický rozpad. Jo, naprosto v laboratoři pár gramů udělají, ale technologicky to zvládnout je nesmysl. Můžeme dál. No, tady jsou nějaké ukázky, jak by se ty lopatky daly využít dobré nápady, ale kolik těch lopatek je a kolik toho postavíte takovýhle zajímavosti. Budou všude tady přístřešky na kola z lopatek. To uvidíte, že smysl. Můžeme skočit dál. Tady máte pohřebiště lopatek v Texasu. Jak to vypadá? Můžeme dál. No, tady se teď podíváme vůbec na tu základnu těch větrníků. Když tu máte 250 m, to je nějaká pálka, když fouká vítr, čili to musí mít ukozvení silný. Tady to jsou tady to nalevo, to je ještě docela maličký, ale to na to uprostřed, to je 30 x 30 m² 5 m do hloubky. Když to spočítáte, zase mi to spočítalo a i úplně blbě, že to je maximálně 4 000 tun. To není, když to spočítáte a vezmete si jenom tu nejnižší měrnou hmotnost betonu a to je železo beton. Já jsem bral 2,6, tak se dostanete u toho basementu na nějakých 11 nebo 12 000 tun. A teď oni mluví o rekultivaci toho. Ta rekultivace spočívá v tom, že odříou ten pupek a to celý zahrnou půl nebo metrem zeminy. Co na tom chcete v lese vypěstovat? Tam žádnej strom nevyroste. Co se stane, když to je na poli? To pole je prakticky nepoužitelný, protože tam se nedrží voda, bude větší sucho, tam naprosto ta tráva ta zmizí. a rozfouká to prach. Takže ta půda je navěky zničená. To odď nikdo nikdy nedostane, ani se s tím nepočítá. Můžeme dál. No, teď se podíváme vůbec na to, co lžou nejvíc. A to je to je charakter toho zvuku, který to vydává. Ta ten sloup, na kterém to je, to 150 m vysokej sloup. To máte jak ohromnou píšťalu varhan. To když se rozchmytá a jak se to rozchmytá, tě ta lopatka se otáčí, tak to je jako když výtrpování plachtu, jo, nebo letadloř pracuje křídlo letadla. Kolem toho vypouknutí běží ten vítr rychleji. Čím rychleji běží, tím menší tlak tam je. To je mernulová rovnice. A ta tu lopatku to roztáčí. Jenomže ten podlak, jak ta lopatka mine ten sloup, tak ho rozechvěje. A teď si představte, ten ohromný vzduchový sloupec se chvěje. Teď tlačí do toho podloží. To je jeden jeden směr šíření těch tlakových vln. A potom samozřejmě to funguje jako liniový zdroj. A u liniové zdroje neklesá intenzita zvuku s druhou mocninou, ale lineárně. A to podstatné, co tam je, o čem nemluví, jsou ty pulzy. To je když bumen, bum, bum, bum. Jen to neslyšíte, protože ten ta nosná vlna je infrazvuková, kterou ucho nevnímá jako zvuk, ale vnímá i to ukážeme. Náš organismus to vnímá velice intenzivně. A teď ještě tam je další věc, že ty pulzy, ty se šíří vzduchem, ale vzduch vzduch má poměrně proti hornině nízkou rychlost ten zvuk asi 330 m/s. V horninách to jež přes 6 000 m/s, třeba v žule, takže ten to proletí několik kilometrů od toho zdroje. A teď se to všechno vám ukážou jednu turbínu. Jenomže ta obyče není jedna, jich několik a ty pulzy interferují, takže těžko se predikuje, kde se zesí výrazně, kde se tou interferenci slabí. Prostě se to chová jako gigantický reproduktor. Můžeme skočit dál. Tady to byla zajímavá studie. Jsem našel v Kanadě. Tam napravo dole tam jsou rozmysléte mapa tam ně u Ontária a tam jsou ty elektrárny. Podíte, kolik jich tam je. Tam je ukázka, jak to vypadá. No a tam si měřili, protože to nikdo nedělá, tam měřili, jak ten infrazvuk se šíří, ty pulzy do vzdálenosti. A to, co se vůbec nedělá, je jak se šíří podložím. To je hrozně důležitý tím vzduchem, že jo. On se šíří takhle a zároveň, když je noc, máte chladnější vzduch dole u země, teplejší nahoře, tak se vrací zpátky, odrazí se. Takže ta intenzita je daleko vyšší, ale když vám neměří ty pulzy v tom infrazukovým spektru, tak vám nic nenaměří, protože oni měřijou slyšitelnej vzvuk. Jo, to je nesmysl. Kdybyste lékařským teploměrem měřili eh jako mrznutí vody, oni to nenaměří všechno je v pořádku. No a támhle máte právě na tom prostředním obrázku jen tu jen ty pulzy. Ty jsou krátký. To je něk 107 nebo kolem 100 msund na tom měříte. Jo, to je jak kdybyste měřili světlo v tem místnosti. Rozsvíďte baterku, zasnete a uděláte průměr. No, tma. Můžeme skočit dál a udělat ten průměr. No, tma. Můžeme skočit dál. No a jak se liší ten infrazvuk, který vydávají ty elektrárny vytrny a přírodě? V přírodě ten infrazvuk říká vzniká tak, že vítr fouká, strom se ohýbá pomalu a a vlastně rozvití ten zvuk. To jsou pomalé vlny, na které jsme my adaptovaní, které nemají vliv na náš sluchový orgán. A nakonec se používají tydlencty vlny i v terapii, v regentní terapii třeba mozku. jenomžem tady máme něco jinýho. To je prostě puls, kterj vyletí nahoru, má velkou intenzitu a padne dolů a s tou různou frekvencí. Čím je tam víc těch těch větrníků, tím se různě sčítá. Takže dostanete frekvence od 0, no HC až do 20 Hz. Takže celé spektrum, na kterém pracuje váš organismus, mozek, srdce. A ten půl samozřejmě má prudký nárůst té intenzity, jo, toho tlaku. Na to naše ucho není stavěné. Když vám bouchne vedle vás granát, tak vohluchnete. Tady to nejsou takové intenzity, ale jsou opakující se. A já vám pak ukážu na struktuře toho ucha, co to způsobí. Můžeme dál. No a teď se dostáváme k tomu seismickému akustickému smogu. To je to, jak jsem mluvil o tom podloží. V závislosti na podloží, jaký tam jsou horniny, jak je to zvod na těle, jaká je stratifikace, půda, třeba písky, pak pod tím jsou vápence, můžou tam být granit žula nebo tam jsou špatně postavené ruly. Jo, to zase tlumí velice tu ten pohyb. Na tom závisí, co se děje. A teď si představte, že ten puls jde tou hordinou, dostane se tou jde daleko rychleji než tým zvuk, než tím vzduchem. Dostane se vám k základní budovy a on ji rozrezonuje. Takže vy, když tam spíte, tak jakobyste slyšeli to bubnování někde ze země. To je jak když je zemětřesení. Prostě tam to rezonuje a ty změny jsou až 30 dBů. V tom se prostě nevyspíte. Když tomu nevěříte, zkuste si sednout do místnosti třeba na záchod. Zavřete se tam na dejte sem židličku, aby se netlačilo prkýnko dozad do zadku a pusťte si tam metronom ťuk ťuk ťuk ťuk. Za hodinu zešilíte. A todle tam máte 24 hodin několik týdnů, když fouká vítr. Rozrezeno je to tu budovu. Vy to vlastně neslyšíte, ale já vám ukážu, co se děje v té hlavě. Ta hlava to vnímá, protože ten dům vlastně funguje jako zesilovač. Vemte si, jste v místnosti vedle mluviou, neslyšíte. Vemte si hrnec, dáte ho ke sně, posloucháte a slyšíte perfektně, co tam říkají. To je něco podobnýho. Tam to prostě rezonuje a zesilí to, zesilí to ty tlakové vlny. Můžeme dál. Další věc je, že ty dlouhé zvukové vlny, ty prochází naprosto volně s dma oknama. To nemůžete nějaký speciální okna, že byste neslyšeli. Když si zavřete dobrý okno, máte tam ten argon třeba mezi těma sklama, tak zvenku skoro neslyšíte autobusy nebo auta, ale to je úplně jinej typ zvuku. krátké po relativně velice krátké akustické vlny, ty se tam zastaví, ale tady ty dlouhé vlny, ty se tam nezastaví, ty obtékají, prochází z dma jste pořád vlastně v nějakém perním stresu. Ten ten váš organismus, ať vy to neslyšíte, nevnímáte jako akustický zvukový signál, tak mozek to vnímá jako elektrické signály. které jdou do úplně jiných vrstev mozku a mají jiný vliv. To si ukážem později. Ještě dále můžeme tady chci ukázat ta ona byla i ta studie už zpracovaná tady pro vaši oblast. Todlencté z té z té studie ve Švédsku. Tam máte pět těch křížků. To jsou ty větrníky a tam měřili právě ten infrazvuk. Jo. A podívejte se, kolik bylo 6 km od toho parku. Pořád ještě bylo 90 dbelů v noci. Ten povolenej je asi 40 dB na no a to je ten slyšitelnej zvuk. A tady máte 90 dB v tom spektru, takzvané G. A todle je infrazvukovej. A pořád ještě berte v úvahu, že to je úplně jiný charter zvuků. To jsou ty pulzy. Takže tady vidíte ty řeči o tom, že 500 m nebo kilometry dostatečně není. To se šíří do velkých vzdáleností v tom Švédsku. Tam tam eh studovali mobilitu těch sobě oblastech, kde byly ty elektrárny. až 15 km od těch elektráren. Ve Švédsku je to je většinou žula, jo, ta tonec je hodě. Tak až 15 km t elektrárne ti so se tomu vyhýbaly. Je to rušilo. Můžeme další. No, takže vidíte, že tady tam byly v té oblasti těch 90 dB. Jo. Co to způsobuje? závrati nevolnosti, motání hlavy, zvýšený té srdeční, svalové napětí. To jsou všechno doložené vlivy na ty obyvatele, kteří bydlí v těch oblastech. Nebudeme tam brát, když to jsou větší ty intenzity, tak to je jestli jste byli, no my jsme už starší, nechodíme na ty na ty heavy metaly, jo, když j tam byli a když jste u tý bedny, jak to jak to vibruje, tak vám to rozvibruje celý tělost, to vám může zastavit i srdce, protože ty orgány mají nějaký výbrační frekvence. Tam jsou, tam jsou znázorněný, jo, čili my ne, nejsme v těch intenzitách, to byste museli být u tý elektrárny. blízko to, ale my jsme v intenzitách, který nezpůsobují přímo mechanické poškození, ale působí na ten mozek a ten to vyhodnocuje tak, že vás začne poškozovat imunní systém. A to už jsem doma já. Můžeme dál. To jsme si už říkali, to je ten neviditelný ekologický problém. Zničení nebo kontaminace půdy, kontaminace vody. nakonec kontaminace i to si můžou ty zemědělci za čas nechat zátom, že budou dělat to biohospodářství, ekozemidělství. Jo. A to už nikdo potom nepomůže, proto už to bude teď vám řeknu dobrý a pak se zjistí jako lidsky po čase, že všechno jinak můžeme. No to to je jenom tady máme truba takový ti chytráci. Já jsem napsal článek do fotovoltaiky, kde jsem rozebíral ty věci a už si do mě pustili prvně jako, že jak tom můžu rozumět, jako, že jsem imunolog a tak dále. Tam ta paní ani nevěděla, co je ultra infrazvuk. A ten další, jestli já nevím, jak se jmenuje, tak to je astrofyzik. Astrofyzik neví, co je pulzní pulzní zvuk. Tady ti odborníci pak se vyjadřují ke všemu možným. prostě nesmysly. Vůbec si o tom nic nepřečtou, nic o tom neví, ale mají za úkol prostě to odstřelit dál. No, další problém je samoty provoz těch těch větrníků. Jedním z těch problémů je splanutí. Tam máte kubickej kub kubík až i víc toho převod nebo toho eh z tý převodovky toho oleje. Ten se musí jednou za dva tř roky vyměnit. Víte, kolik to stojí? Oni to nedělají úplně. Čili tam vznikají opotřebení, praskliny, tudy to uniká. Tam jsou nějaký zádržní mechanismy, ale steká, může to stékatem se to rozpráší a zas to padá do půdy. 1 litr oleje zničí milion kubíků vody a tam jich máte, tam máte kubík. Teď já jsem si schválně to je Nilszenova rovnice. To je tam to n rá a tak dále. To je výpočet počtu zásahů Blesku průměrně v určité eh zemepisné šířce. Tak jsem tam dosadil ty hodnoty a vyšlo mi to, že u nás je pravděpodobnost dva až čtyři zásahy ročně do té do toho sloupu. A to nejsou jen blesky, co jsou zvrchu, ale blesky taky vycházejí z země. Takže když to začne hořet, nikdo to neuhasí. Ty ty ti požárníci nebo hasiči dneska ti mají za úkol jen tam koukat. Nemají na to prostředky. Když to chytne v lese, no tak hotovo. To spadne v tom suchu, co je dneska to by jelo. Jo, když to spadne ten volej, já jsem zjišťoval, jak se dá dekontaminovat půda. No to se odbuje. Pitomosti. Tam kde máte půdu, kde je podloží, to vsákne do těch do těch mikroporů, kudy mám prolíná voda. Nikdo to z toho uši nikdy nedostane. No, pak jsem se ještě díval u těch větrníků, co jsou v moři, tam těch zásahů ročně až 10 a oni tam mají samozřejmě zabezpečení. V těch lopatkách jsou takový kovový ty eh disky. Od toho to jde jako jsou jako je to jako vlastně hromosvod. Jenomže když tam práskne ten bles, tak se nekouká na nějakej disk. Ta lopatka se tam jsou mikrotrhliny a už naběhne ta eroze ještě daleko větší. Můžeme dál. No teď jak se to zastaví tam, když je to potřeba zastavit rychle kvůli tomu, že tam třeba je nějaká porucha, tak tam jsou mechanické a elektrické brzdy. Ta mechanická brzda to může rozhavit až na 700 až 1000°. Čili ten to riziko požáru tam je velký. Teďka shoře někdy ty ti dva mechanici, že? Ale tady se dostává k dalšímu paradoxu. Oni vám budou říkat nebo těm ornitologům, že tam dají chytrého a i tam bude kamery a když tam se bude blíží nějakej velkej ptáh vzácnej, tak se to tak se to vypne. No víte, jak to to vypnutí, co to je za námahu? Takovejch pár vypnutí a zničujou celou tu mechaniku toho nebo jim to chytne, ale oni to budou říkat prostě nesmysl za nesmyslem. No a u těch velkejch Monstar tam ty pojišťovny ví, že ten požár vede k totálnímu zničení toho větrníku. Na ty odhady, kolik se toho stane, jsou různý. Ve větrým parku, kde je 100 těch turbín, je pravděpodobně za tu dobu života vznikne jeden velkej požár. Velkej požár znamená kontaminace půdy vojem. Můžeme dál. Teď se dostaneme k tomu k té biologii. To, co nám řídí hormonální rovnováhu v těle, připravená to no imultisystém, to připravuje vlastně na funkci, je taková osa, hypotalmus, hypofyza, kůra nadvidek. Ten stroboskopický efekt oblikání lopatek jako vystaží světla je jeden z těch stresorů. Dalším tím stresovým práv jsou právě ty ty infrazykové pulzy a ten no tu imunoxicitu, to jsme si říkali, že ty že ty nanočástice a mikročástic té eroze, víte, že teďka je problém mikroplasty, stejně to nikdo neřeší. Jo, jsou všude, dostávají se do nám do těla, kumulují se v mozku a způsobují v podstatě eh disiminované záněty a potom různé ty neurologické problémy, včetně třeba toho Alzheimera. Ale my se vrátíme k tomu chronickému stresu. Ten chronický stres způsobí, že neustále jsou stimulovány ty nadvedvinky a produkují stresové hormony, hlavně kortizol. A to je objektivně změřený. Ty zvířata, které jsou v tom v té oblasti těch vytrníků, mají v tom v té srsti se to naměřit, je zvýšená hladina kortizolů. Ti lidé tam mají vývnou ladinu kortizolu ve slinách, čili to je objektivní měření tady tohodle stresu chronického a chronický stresze k vyčerpání. Ty lidé jsou náchylnější k nemocem, jsou bez energie a jsou podráždění. Tak se podíváme teďka dál na to. Jo, to jen tak pro zajímavost, abyste viděli tu složitost, kterou vám taky neřeknou. Tady nalevo máte průřez naším sluchovým orgánem, že jo. To víte, že ty zvukový vlny jdou na ten bubínek přes to kladivko, kovadlínu a třmínek rozdechvějou tu membránu a ta přenese to chvění do té kapalin, do kojih orgánů a tam se tou kapalinou šíří ta tlaková vlna. Tu tu snímají tady ty to je to to je to důležité tady tyto buňky to jsou vnější a vnitřní buňky v tom uchu tady toto je cíl vlastně když vezmete si pozvolnej tlak jo. Já takovej dlouhá vlna jak taky stihnou to sledovat ta kapalina ta stihne to přenášet. Když to je příliš náhle ostrej píchtun, tak to je smykovej, ta kapas nestačí reagovat. Ta membrána smíkne těma buňkama a ty se metabolicky vyčerpávají. Zároveň ty buďky jaksi zesilují signál pro ty buďky vnitřní, které snímají vlastně tu frekvenci. No a vy potom slyšíte jako jo, jakoby se moduluje na ten zvuk. taková vlna, že chvíli slyšíte dobře, chvílu ne. Jo, prostě se mě jak kdybyste otevřeli okno a nech ho zavírali z tý ulice ten zvuk se bude zesilovat slabovat a to všechno se přenáší do mozku a ten mozek si na tole nezvykne. Tomu to naruší jeho činnost, protože ten mozek pracuje na určitých frekvencí třeba sedm 7 herc kvůli spánku. Jo, na tom a todle horší, todle s tím interferuje a to se nedá odstranit. On to interferuje i s frekvencí, na které pracuje srdce. Čili ten člověk je dál vystavován stresu permanentnímu, kterej nelze odstranit, protože v tom místě, kde kde ty pulzy jsou té elektrárny v tom jeho domě, ten dům už není jeho útočiště. On se tam nevyspí pořádně. Můžeme skočit dál. No to jsme si právě teďka tole vysvětlili. Můžeme dál. Děti jsou tomu ještě víc citlivý, protože dítě potřebuje opravdu kvalitní spánek. Čili ty děti pak se nemohou soustředit ve škole. jsou unavené, samozřejmě zlobí, co jsou ty unavení rodiče, to ještě pro ně zesílí se ten stres a ty porušení těch hlubokých spánkových fází potom vede k tomu, že ten mozek se správně nevyvíjí. Taky ta dětská lepka je jinak osifikovaná, má jinou velikost, takže ta rezonance je trošku jiná než u dospělého. Můžeme poskočit. A teď jsem to nejdůležitějšího. To jsou těhotné ženy. Ty normální zvuk, ta to břicho vlastně a ta dělo to utlumí, ale tady ty nízkofrekvenční pulzy, ty to neutlumí a ty působí i na ten plot. Takže výsledkem je zase permanentní stres. Děti se rodí s nižší porodní váhou, s nižším stupně vývoje. No a máme tady to, co jsem bych zapomněl i na ten plot, protože ten kortisz jako hormon přejde přes placentární bariéru. Takže i to i ten plot je vlastně perent tím stresu. No a samozřejmě to ovlivňuje i tu frekvenci bytí srdce u toho plodu. Čili to všecko narušuje normální vývoj plodu. Můžeme dál. A když si to dáte teďka všichni, že se propadla porodnost. Pan doktor FST to analyzoval ze statistických dat a jasně ukázal tu korelaci s dobou, kdy se začalo vakcinovat. Takže máte jeden stres lidí, snížená porodnost díky těm vakcínám, další stres nastoupí tady z těch větných elektráren a do toho ještě další stres neustále strašně válkou. Takže pak se nemohu divit, že my se dostáváme na tak malý čísla porodnosti, že už jsme pod hranicí vlastně zachování té rovnováhy počtu lidí v národě. Jo, ten kortizol vlastně samozřejmě zase blokuje to těhotenství, protože v těhotenství dochází k mírné imunosepresi, protože ten plot je vlastně cizrodej antigen pro tu macku, i když má polovinu genu, ale pak má polovinu genu otce, kterej je imunitě někde jinde. že ten imunní systém to musí tlumit, protože by jinak ten plot se odhojil, což se taky stává, pokud jsou ti dva partéři nekompatibilní velice, tak ta žena buď neotěhotní a nebo se odhojí ten plot. Takže toleto jenom zesiluje. Tady je jenom ukázka, jak to vypadá v tom mozku. A ten ten ta osa, ten hypotalamus, hypofýza a potom vlastně k těm nadnedvinkám z toho ucha vlastně doostává ty nervové systémy do těchto oblastí, ty pulzyské. No a ty oblasti jsou naprosto klíčové k tomu, aby člověk byl psychickým v rovnováze, nebyl ve stresu a aby taky mohl vlastně neustále si všecky věmy, co jsou dáváte do nějaké časové hierarchie, posloupnosti. To je ten hypotalamus, to je hypokampus. A tady tyto podkrové oblasti, ty jsou velice důležité pro to, abychom se usoustažili k tomu světu, abysme viděli časově, jak jsme časově or