Prof. Peter Staněk CSc.: Evropa se požírá sama. Čeká nás bída a válka?

Krásný, příjemný, dobrý večer, vážení přátelé vám všem, kteří jste dorazili na dnešní pondělní pravidelný speciální stream s panem profesorem Petrem Staňkem. Krásný dobrý večer. >> Krásný dobrý večer všem. >> Vítejte, pane profesore. >> Můž ano, můžeme jít na to. >> Ano, půjdem na na Počkat. Jdeme na na to nebo na to? >> Tak >> ne, váleč ne na to, ale jdeme na to, na ty problémy. >> Jdeme na to. na všechno. >> Jo, jo, jo. >> Tak jo. Eh, přátelé drazí, samozřejmě dávejte lajky, eh, pište eh do chatu otázky, v další části se vám pokusíme co nejvíc jich zodpovědět. A taky samozřejmě díky za dopředu vaši podporu, za to, že budete s dílet i dalším, ať se informace šíří, ať teď nebo ze záznamu. Díky za to, že se díváte a jdeme, jdeme na věc, protože to, co se tady chystá, to opravdu nemá obdoby, nebo má. To je na vás. No, pane Budeš, několik klíčových problémů. Všichni teď mluví o vizích a o strategiích a o koncepcích a rozvojových programech a podobně. Nebudeme se zabývat debilním program pro Evropskou unii, protože ta žádnou perspektivu nemá. Ale budeme se bavit o třech klíčových problémech. Vodě, energii a potravinách. Jestliže chceme přežít v tomhleom super zložitém a měnícím se světě, jak to popsal prezident Putin, starej svět mizí, novej svět ještě nevznikl a jsme v nejnebezpečnější přechodové fázi. S tím možno absolutně souhlasit. A právě proto, že aby jednotlivé státy, země nebo společnosti přežily, tak potřebujete v těchhletěch dynamických přírodních, geopolitických, finančních a jiných změnách mít minimálně k dispozici vodu, energii a potraviny. Podívejme se na vodu. Vidíme, že současnej stav je velice problematickej. Celá Evropa jako kdyby vysychala. Objevují se různé mapy, ve kterých máte převahu červené barvy, která znamená totální sucho, vysoušení a podobně. A co je největší problém, objevuje se to v podstatě ve velké části 70 80% evropského kontinentu. Tím s tím souvisí samozřejmě tvrzení, že toleto už teď nemluvíme o globálním oteplování, ale mluvíme o klimatické změně. Ovšem celý problém s vodou je trošičku složitější. Je to nejenom, teď se to bude všechno vykládat, že to je příčina Lina, které je as extrémně veliké a budeme mi měnit extrémní výkyvy, počasí a podobně, ale ono to je produkt mnoha let neodpovědnosti člověka. No podívejte se například zničení půdního mikrobiomu způsobuje, že velká část vláhy, která by se zadržela v půdě, teď mizí, odteká pryč, protože jsme zničili půdní mikrobiom. odlesňování vede k tomu, že dochází k obrovské erozy z praše a půdy, což opět umožňuje výrazný odtok vodních mas. Zároveň výrazným způsobem zvyšujeme těžbu hlubinných zdrojů vody, ale ta je teď podstatně méně přítoků než odtoků čerpáním téhleté hlubiné vody. A pak tady máme další problém. Máme mnoho oblastí, ve kterých je voda, například jižní Čechy. Jenomže ta voda je kontaminována. Tím, že jsme neodpovědní, zamořujeme rusikatými hnojivy, které jsou podporuj, které podporují s teplem krásně vznik sinic. Pak máme tuhletu vodu kontaminovanou, nemůžeme ji používat. No a s tím vším souvisí to, co již ve Španělsku existuje desítky let. Jsou oblasti v Pyrenei, které byly doslova opuštěny lidmi i zvířaty, protože vyschli. Nebyly tam žádné zdroje vody. To ovšem se týkalo Španělska, Pyrenei a podobně. Ovšem teď se nám to najednou týká i našich oblastí. Podívejte například největší švýcarský ledovec se za 20 let zkrátil o 8 km. Nejnovější analýzy glaciologů v Rakousku ukazují, že dochází velice rychle k tání alpských ledovců. To ale má obrovský dopad nejenom na vodní elektrárny výrobu elektrické energie, ale i na zásobování pitnou vodou a taky na výrazné změny průtoku takových řek, jako je Dunaj, Rý, Róna a podobně. Vidíme v téhleté situaci, že dochází k obrovským změnám hydrologických poměrů. Paradox je v tom, že když jsem mluvil o tom, že na planetě jeden z primárních protokolů je, že množství vody je konstantní, mění se jenom poměr skupenství, tak se mnoho lidí smálo. Ale teď to vidíte úplně exaktně. V Evropě jsou obrovská sucha, ale na číské atakamně prší a máte povodně v oblasti, kde bylo 16 mm strážek za rok. A druhá věc, která se tady výrazně projevuje, je výrazné oteplování oceánu, indického tichého, ale i středzemního moře. Teploty se ovšem dotýkají nejenom povrchových vrstev vody, ale taky hlubinách desek a stovek metrů. Dochází k výraznému oteplování. Teď máte teplotu Tichého oceánu kolem 28 stup. Dnes vidíme, že ve Středomoří se lidé koupají jako kdyby bylo vrcholní léto. Teplota dosahuje téměř 30 stupňů. Znamená to ale, že dochází k výrazným změnám odpařování mořské vody. Tím pádem dochází k změně fungování vysokých atmosférických řek ve výškách 15 a 30 km, které přemíšťují masy vodní páry a mění se pasáty a distribuce vodní páry na planetě. No a Evropa je taková zvláštní. Na jedné straně říkáme, že se nám vysouší, je tady všude sucho. Na druhé straně ale ty vodní zdroje, které máme, jako kdybychom nedokázali uchránit před kontaminací. Vemte jenom kontaminaci vodních zdrojů v polské republice ve vazbě na těžbu uhlí nebo jeho české rybníky nebo kontaminaci dalších vodních toků. No a výsledkem je potom obrovskj problém. Nemáme vodu, protože sucho je dlouhodobé. Zároveň se radikálním způsobem mění vzdušná vlhkost, protože musíme si připomenout, že stromy potřebují minimálně 40% vody, získávají z ovzduší, z vodní vlhkosti. No a teď k tomu přidejte poslední prognózy meteorologů, které říkají:„No, tak víte, to sucho se bude prohlubovat. Najednou už to není jenom El Niinho, který způsobuje tyhlety výkyvy, ale do roku 2050 celá střední Evropa, včetně Bratislavy nebo Prahy může být podnebí jako jako Atény. No jo, ale bez toho moře. No a jelikož vodu potřebujete ve všem, potřebujete v zemědělství, v pro obyvatelstvo přežití, potřebujete pro energetiku, chlazení, jaderných elektrárň. Teď mají Rumuni velikej problém, protože nížskej stav Dunaj vedl k nutnosti odstavit jaderné bloky, tak najednou zjišťujeme, že ta voda jaksi není. No a teď k tomu přistupuje poslední zvláštní fenomén. E v tichu poza bučky, jak se říká, dokončilo se financializace přírodního prostředí. Financializace přírodního prostředí znamená, že půdu, les, vzduch, vodu nebudeme brát jako veřejný statek, kterj má minimální hodnotu, ale budeme brát jako trhovou veličinu. Cena vody bude určována na základě kapitálových trhů a podle dopytu a ponuky. Takže jestliže dnes cena ropy se určuje podle dopytu a ponuky na klíčových ropných burzách, tak se velice rychle dostaneme do situace, ve které cena kubíku vody bude určována podle dopytu a ponuky na kapitálových trzích. Umůte si představit, jakj dopad to bude mít na všechny aspekty lidské společnosti? A teď si představte, že ještě dokonce některé názory vefu směřují k tomu, že vlastně právo na vodu není základní lidské právo. Máte tak možná nárok na nějakj základní objem přežití a když budete potřebovat výzvy, tak si budete muset koupit vodu za další nové ceny. A toleto všechno by mělo vést k tomu, abychom si uvědomili, že voda je nesmírně klíčovej parametr, osobitně v suchých oblastech. No a k tomu všemu ještě přistupuje další skutečnost. Izrael dlouhá léta rozvinul technologii kapenkového zavlažování. Čili ta voda je dopravována v zjemědělství grostlina přímo. Nedochází ke ztrátám vody. Druhá věc, rozvinuli technologii, ve které využívají pro kapenkové zavalažování dokonce mírně slanou vodu z genezaleckého jezera. Teď najednou máte nový objev italských, ale i chorvatských geologů. Nedaleko a nedaleko Benátek na mořském dně je obrovskej rezervoár pitné vody. Rozloha 35 000 hů. Tenhleten rezervoár se nachází v jílovitých vrstvách na mořském dně a zatím není kontaminován mořskou vodou. No skvělé. Je s pravda, že zatím neumíme s ním pracovat, ale tenhleten rezervoár pitné vody je nesmírně zajímavej a to by mohlo změnit strukturu vodních zdrojů například pro Itálii nebo pro další země jižní Evropy. Ale v konečném důsledku si musíme jednu základní skutečnost. Jestliže bude tohleto období s nízkými srážkami, vysokými teplotami po dlouhé dlouhé týdny bude pokračovat a ty prognózy meteorologického modelu ukazují, že příští léto má být ještě horší než tohleto léto a pak to znamená, že se bude muset měnit skladba i lesů, i rostlin, i druhů zemědělské produkce a podobně a budeme muset preferovat e produkty, které potřebují méně vody. No a jelikož ta voda jaksi je na celé planetě, ale je svým způsobem diferencovaně rozmísněna, takže obrovské ledovce například v Arktidě nebo v Antarktidě znamenají obrovské zásobníky sladké vody. Tak možná se vrátíme k tomu projektu Arabů, který předpokládali, že zafinancují odlomení ledovců z Antarktidy a přepravu k arabským zemím. Teď to najednou nepotřebují, protože mají velké srážky, ale ukazuje se, že skutečně tahleta voda je klíčová. No a vemte další významnou skutečnost. Jestliže by se s vodou obchodovalo jako s ropou, umíte si představit například na důsledky toho, abyste se okoupali, osprchovali nebo aby zemědělci mohli zavlažovat svá území vzhledem k nárůstu teplot a velikému suchu? A toleto všechno by pak zasáhlo ještě více do toho procesu, který pan prezident Trump popsal v Evropské unii takhle. Evropská unie a Evropa sama se požírá, sama zaživá. No a když se podíváte na geniální nápady e Bruselu, Forlelové a dalších, tak si skutečně řeknete:„No to je přece totální sebevražda. pořírají sami sebe. Vemte jenom ten příklad z Rumunska, kde museli omezlit produkci jaderné energetiky, protože je nízká hladina vody, tak je zachraňují tepelné elektrárny. Ale najednou přišel Brusel s tím, že když nebudete odstavovat tepelné elektrárny, tak vám zamedzíme přístup ke zdrojům z fondu rozvoje. I když to Rumunsko vypracovalo plán dekarbonizace energetiky, ale ten Brusel geniální a šílenej, to vůbec nezajímá. prostě bude trvat na svém šíleném Green Dealu, jako kdyby to byla záchrana světa. No a tenhleten nedostatek vody v evropském kontinentě, když se omezíme jenom na evropskej kontinent, bude znamenat velmi výraznou výzvu do budoucna. Někdo by řekl, budeme dělat zádržná vodozádržná opatření. Zvláštnost je, že v té Evropě, i když je sucho, tak jsou oblasti, kde hodně prší. Například na Slovensku jsou to nízké Tatry. V tom případě ale jsou oblasti, které budou výrazně zasaženy srážkami, by mohly být zdrojem vody pro jiné oblasti zasažené suché, například západní Slovensko a podobně. Jenomže to bude potřebovat vybudovat znova přenosové systémy vody, čerpadla a všechno ostatní. A toleto všechno bude vyžadovat investice. Jenomže největší problém, který tady máme, že bohužel máme i politické představitele, které to nezajímá, ale který raději budou přijímat, řekněme všímné od klíčových nadnárodních vodních e koncernů, jako je například véolie a podobně. A v tomhletom případě je to už nejenom otázka přežití života a vody, ale je to otázka i politického řešení a chránění zájmu jednotlivých zemí. A v tomhleom ledu, když se podíváte například na samotné Čechy, výrazná výrazný pokles úrovně vody v Lipnu, na všech dalších vá laabských kaskádách a podobně, tak pak si řeknete, že ta voda skutečně může být klíčový fenomén. A rád bych připomněl, že podlehospodářů želívka, která zásobuje velkou část Prahy, může do 10 let vzhledem na změnu struktury hlubinných zdrojů vody přijít o vodu. No a pak se vám může stát to, že přijdete z chalupy domů, pustíte si vodu a namísto vody z kohoutku teče vzduch. A todleto všechno se začíná dít v celé Evropě. No a z toho hlediska bychom měli zásadným způsobem změnit náš pohled na vodu. Nejenom tím, že podle analýzy Eurostatu jsou stále obrovské ztráty ve vodovodních systémech právě proto, že se nedostatečně rekonstruovaly a udržovaly. Podle některých zemí se odhadují ztráty až na úrovni kolem 38 %. Ale je to i druhá věc, jak smysluplně používáme vodu. Používáme na to, abychom si napustili bazén, ve kterém se budeme člachtat, i když ostatní lidé nemají vodu ani na sprchování. A nebo to bude solidarita ve vodě, kdy si uvědomíme, že vodu potřebujeme všichni a bez vody nebudou potraviny a bez potravin budeme jaksi e hodně eh likvidovat vlastní BMI index. Je s pravda, že nebudeme obézní, ale dlouho bez té vody nevydržíme. A toleto všechno se děje ve velice rychlém tempu. A když se skutečně potvrdí prognózy meteorologů, že Elninho, které má dosáhnout katastrofálních rozměrů, povede k tomu, že budou obrovské výkyvy v rámci e vody, e, teploty a podobně, tak budou období sucha, kdy všechno bude praskat a budou období extrémních srážek, kdy se budou vytvářet lokální povodně a tehdy té vody bude nadbytek. Ale rozumný člověk se zaměří na to, aby s tou vodou šetřil a hospodařil. Ne proto, že WEF bude chtít, aby se kubík vody oceňoval podle kapitálových trhů, ale proto, že si člověk jako člověk rozumný uvědomí, že bez té vody nebude existovat a že tu vodu si musí chránit. A proto stále musíme mít na paměti jednu základní větu vázanou na vodu. Voda je základem života. Toď zatím o vodě. Kdybychom se vrhli na energetiku, tak máme další zajímavou oblast. Dnes je velikej problém hormonskej průliv, kterej je ve skutečnosti uzavřenej, i když pan prezident Trump mluví o otevřeném vývozu. A pak je tady druhá věc, map al Madap a zrušenej e ropovod, kterej vede přes arabské poloostrov. Jenomže teď se najednou ukazuje, že problém není v nedostatku ropy, ale problém je v tom, že máme nedostatek nafty. A najednou se potvrdilo to, co se tvrdilo okamžitě po zahájení války na Blízkém východě. Hlavní problém v tom, že byly zničeny zpracovatelské kapacity pro zpracování ropy. A právě proto vývoz nafty se dostává do velice úzkých problémů. Na druhé straně zároveň vidíme, jako Rusko i Spojené státy zakazují vývoz nafty a benzínu. Ale paradoxně tyhlety dvě země se stávají klíčovými dodavateli energetických médií pro celej svět. No a v tomhleom důsledku například, když vemete jenom strukturu vývozu, řekněme LNG ze Spojených států, tak tankery, které vyvážejí LNG, přesměrovávají směru do Evropské unie do Asie, protože azijci platí o třetinu až 50% více než země Evropské unie. Teď k tomu přijdejte skutečnost, že zásobníky plynu před zimnou sezónou jsou naplněny na 61%, i když by měly být naplněny na 70 až 75%. Pak najedno zjišťujeme, že velká část skutečných energetických problémů jenom přijde. No a největší paradox tady tady máte, nejenom americké, ale i evropské leteřské společnosti ruší tisíce letů i v období Vánoc, tedy jejich žatvy, protože nebude dost leteckého benzínu a cena zbývajícího jde do stratosférických výšek. A v tomhletom ohledu energetika je velmi zvláštní. Dlouhá léta doprava byla orientována především námořní na kontejnerou dopravu komponentů součástekov výrobku a podobně. Dnes ale velkou část námořní dopravy je vázána na přepravu energetických médií, ropy, nafty, LNG, kvapalného plynu. Toleto všechno ale vytváří zvláštní jev. Celá energetická struktura dnes závisí na bezpečnosti námořních tras. Najednou se ukázalo, že máme několik úzkých hrdel pro převoz energetických médií. Máme nejenom hormuský průliv 20% produkce, ale máme taky map almad, které vede k Suezu. Máme molkej průliv v Indonézii. Máme průliv mezi Taiwanem a kontinentální Čínou. Máme severní mořskou cestu a najednou zjišťujeme, že právě tyhlety trasy ve vazbě na převoz energetických médií se stávají klíčovými dominantními faktory určujícími geopolitickou architekturu světa. To se nebavíme o tom, že jestli někdo má stínovou flotilu nebo nemá stínovou flotilu a pod jakými vlajkami plují jednotlivé tankery. A dokonce máte teď paradoxní jev, že staré tankery jsou prodávány dráž než nové tankery, protože nové tankery se staví minimálně dva až tři roky, ale vy potřebujete přepravné kapacity nyní, teď. No a právě proto se objevují takové paradoxy jako prosakující informace o tom, že ruský Lukoil uzavře s americkými firmami ropnými obrovské kontrakty v hodnotách 100 miliard dolarů. No, je to pochopitelné, protože prezident Trump je pod obrovským tlakem veřejnosti, protože 6,5 dolarů za galon může totálně změnit politickou mapu Spojených států. No a v tomhletom ohledu se ukazuje, že klíčové jsou zpracovatelské kapacity. Trump se hrdil tím, že získal ropu z Venezuely, ale ta venezuelská ropa je těžká, je sladká, vypadá spíš jak želatina. Než se naloží na tankery, musí se ředit. Bude vyžadovat investice zhruba 100 až 200 miliard dolarů na to, abyste mohli využít bohatství ropné Venezuely. Tak proto teď se prezident Ram sešel s představitel investorských kruhů, aby se investovalo ve Venezuele ne do ropních průmyslů, ale do těžby ostatních surovin, jako je nykl, zlato, Kanádium a podobně. Ale hlavní problém spočívá v tom asymetrickém rozdělení zpracovatelských kapacit. A jestliže spacovatelské kapacity v Saudské Arábii sjednocených Arabských Emirátech v Kataru a Bahrajinu byly zničeny útoky nejenom Iránu, ale i Hutiu a tak dále. A oficiální experti konečně přiznávají, že obnova potrvá několik let, pak to znamená, že výpadek nafty a benzínu na světových spotřebitelských trzích bude obrovskej. A v tomhletom ohledu živeme samotnou Evropskou unii. Denní spotřeba je kolem 21 až 25 milionu barelů a skutečnej zisk dnes je kolem 13 milion. vzniká zásadní deficit, který se bude odrážet samozřejmě nejenom v cenách nafty, ale i v tom, že vlastně veliký problém průřezového vyžutí nafty, zemidělství, průmysl, energetika, všechno ostatní, tak to bude znamenat výraznej tlak na inflaci a inflace bude znamenat znehodnocení úspor. Znehodnocení úspor povede k tomu, že lidé začnou vybírat přé vklady. Vklady lidí jsou klíčovým kapitálem pro banky. Banky budou muset jít na mezibankový trh. Na mezibankovém trhu se budou konkurenčně setkávat se snahou států prodávat státní dluhopisy. Všechno povede k růstu rizikových přijážek a ten další důsledek si umíte určitě všichni představit. A to je energetika, která kromě jiného je zaslažena taky suchem, protože problémy s chlazením měli i ve Francii, i v Rumunsku, i v Bulharsku, i v Maďarsku a podobně. Proto teď se ukázalo, že například jaderné reaktory v Temelinu nebo na slovenských Mochovcích jsou výhodné, protože mají chladící věže a ne odebírají přímo vodu z řeky. No a další problém energetiky je v tom, že i když Evropa léta tvrdila, že vybudovala propojení energetických systémů v rámci celého evropského kontinentu, ve skutečnosti propojení energetických systémů vytváří riziko kaskadovitého blackoutu, jak se to ukázalo ve vazbě mezi Německem a Čechy nebo mezi Španělskem a Portugalskem a Francií. Kaskádovitost celáně energetické sítě se takto stává jedným z klíčových rizikových parametrů dalšího vývoje. No a toleto všechno je ještě zajímavé z dalšího aspektu. Dnes v Evropě budují obrovská datová úložiště. Google staví obrovské úložiště v Rakousku, v Německu, ve Španělsku a podobně. Ty obrovská datová úložiště potřebují nejenom obrovské množství energie, ale taky vodu na chlazení. A najednou vzniká to, co se objevilo živojených státech, kde obyvatelstvo protestuje proti budování datových center, protože je ohrožena energetická síť a ohroženy zdroje vody. V Evropě zatím ten rozběh je pomalší, ale vidíme, že se to rychle rozbíhá a v tomhletom ohledu velice rychle může vzniknout konkurenční situace. dáme elektrickou energii na cloudová úložiště dat a nebo ji dáme průmyslu a obyvatelstvu. Dáme vodu na chlazení a nebo dáme vodu zemědělcům a obyvatelstvu pro jejich život, potřebu a podobně. A tam dochází k zásadní kolizi. Vodní zdroje se zmenšují, energetické zdroje jsou ohrožovány suchem i dalšími aspekty ve vazbě na šílenej zelenej Green Deal. Ale na druhé straně narůstá potřeba elektrické energie a narůstá potřeba vody. Vemte k tomu ještě předpokládanou strategii Evropské unie, kterou prezentovala paní vonelová. Evropská unie by měla přejít výrazně na elektřinu, elektrifikovat všechny aspekty života a to znamená tím snížit jednak potřebu dovozu plynu a ropy, ale zároveň extrémně zvýší spotřebu elektřiny a skutečně stavíme nové energetické zdroje takovýmhle způsobem, nebo si opravdu myslíme, že větrníky a solární energie nám vyřeší všechny obrovské nárůsty potřebuje elektrické energie. A to se ještě nebavíme o tom, že v konečném důsledku může vzniknout potřeba odsolovat vodu, jako běží odsolovací zařízení v árabských zemích, protože pozemní zdroje pitné vody budou nedostatečné. No a todleto všechno vytvaří další rizikový fenomén. A k tomuto rizikovému fenoménu musíme připojit třetí rizikový fenomén. potraviny. Evropská unie uzavřela smlouvu s Merkosurem o tom, že se bude dodávat levné maso a obiloviny a soja z Brazílie, Argentiny a podobně. No výborně. Tak evropské zemědělce nebude potřeba, čímž ušetříme 40 % evropského rozpočtu, protože ten jde na společnou zeměděckou politiku a ušetřené peníze vrhneme na financování zbrojení. Skvělej plán. Jenomže to sucho se objevuje nejenom v evropském kontinentu, ale to sucho a pokles vodních zdrojů se objevili v Brazílii v Argentině a podobně. Zmenšování stát dobytka, protože neměli vodu pro dobytek. Výraznej pokles úrody vzhledem na suchou Brazílii a v jiných amerických zemích. No a když vmeme, že fenomén sucha se začíná týkat i afrických zemí, kde jsme uzavřeli další smlouvy o dovozu potravin pro Evropu, no tak budete mít velikej problém. A teď to spojte s tím, že problémem hormuzu je nejenom vývoz ropy a nafty, ale i vývoz močoviny a kyseliny, eh, a sýry a dalších věcí. No a toleto všechno vede k otázce růstu cen eh umělých hnojiv. No a jelikož jsme tak geniální, že se odstřihneme od umělejých hnojiv z Ruské federaci a z Běloruska, tak pak skutečně skončíme v tom, že jak Evropská unie uvažuje o tom, že doporučí, aby se hnojilo lidskými exkrementy a močem. No, ale při tom zmenšeném zemědělství by možná i to množstvo exkrementů evropského obyvatelstva stačilo na to hnojení. Jenomže problém je v tom, že při tom suchu, i když to budete hnojit těmito tradičními uhlikatými látkami, e, tak nevypěstujete, e, nic. A když tomu přidáte obrovské ztráty z Praše, kde se podle Eurostatu a výzkumných ústavů v Evropě z evropského kontinentu ročně ztrácí 1,3 až 1,6 miliardy tun praše, tedy té úrodné vrstvy, na základě které vůbec máte plodiny a které vůbec můžete hnojit umělejmi hnojivý, abyste něco vypěstovali, nemáte jalovou půdu, tak se vám celej cyklus těhletěch tří faktorů doplňuje. No a to pak v konečném důsledku znamená jeden velice zajímavej paradox. Jestliže všechny rozvjové plány neuvažují nad tím, jak mít vodu, jak mít potraviny a jak mít energii, tak pak to znamená, že jste nepochopil základy přežití. Můžete se holedbat tím, že na kapitalových trzích dluhopisy vašeho státu půjdou vzhůru a budou ceněny. Jo, jenomže těmi dluhopisy nenakrmíte ani obyvatelstvo, ani nenahradíte vodu, ani nic jiného. A v tomhletom ohledu je mnoho paradoxů ve světě, kdy skutečně Izrael, kterej nic vecen velice šetrně přistupovat k vodním zdrojům. Vzpomeňte si na velikej projekt, takzvanej jestřáp jeruzalémskej. Tak ten byl přinucen hledat způsoby, jak šetřit vodu a zachovat zemědělství. Proto rozvinuli to kapenkové zavlažování a rozvinuli taky další věci. Je krásné, když budete uvažovat o tom, že zřeměždělskou produkci z potravin, teda půdy, nahradíte akvaponii. Jenomže akvaponie opět potvora mrcha jedna potřebuje čistou nekontaminovanou vodu. A opět jste tam, kde jste byl u toho začátku. To znamená, když nemáte vodu, nemáte v podstatě nic. No a z tohoto hlediska pak bych doporučoval, abysme se velice intenzivně zabývali tím, jak naše politické elity přistupují k řešení problémů vody. Ne tím, že vytvoří komisi pro řešení sucha. Znáte z bývalého režimu vy starší, že když byl nějakej problém, z kterej jsme si nevěděli rady, tak jsme vymysleli komisi a všichni byli spokojní, protože komise pracovala. sice nic nevyřešila, ale pracovala. No a byl bych velmi nerad, kdybychom se v Evropě a nebo v Čechách nebo na Slovensku dopracovali do situace, ve které do které se dopracoval Sovětský svaz ve střední Asii, kdy přesměrování Amudari a Sirdari, jo, abychom pěstovali bavlnu, tak to skončilo tím, že bavlníková pole stejně vyschly, aralské jezero se zmenšilo na třetinu původní velikosti a sucho se stalo trvalým fenoménem velkých částí střední Asie a nepěstujete tam nic. No, můžete tam vystavovat zrezivělé vraky lodí, které zůstaly po ústupu Aralského jezera. Ovšem jako turistická atrakce to asi hodně turistů nepřiláká. No a todleto všechno vytváří základní fenomén přežití. No a paradoxní je, že sice můžete mít tanky, drony, křídlaé, rakety a podobně, ale když nebudete mít vodu, tak budete přesně tam, kde končí poctivé části hřbetu. Zatím tolik. Pane profesore, já jsem pan docent Pokorný, že jo, specialista, klimatolog a ten normální teda nikoli o podporu Green Dealu, eh, tak upozorňuje na jednu věc, na jeden fenomén, kterej se vlastně stal díky rozvinutí právě větrný energie, že ty desítky tisíc větráků, který jsou postavený podel moře na a prostě tam na těhletěch zpomalujou vlastně ten vlhkej mořskej vzduch a ten už pak nemá takovou sílu dojít do střední Evropy. A to >> on dokonce ani nemá nejenom sílu, on je přesměrováván nad hladinu moře na jiné části. To je ten problém. >> A vlastně prostě >> takže ono je to skutečně velice zlé. >> Jsme si tady vyrobili úplně eh úžasnej motor na výrobu pouště. Což by si mohla unie nechat patentovat, jakože bysme vyráběli poušť na zakázku, ale eh bohužel jako neslyšel jsem zatím nikde od politiků, byť ta informace je veřejná a on s tím vystupuje všude na sympózích v zahraničí, tady prostě kdekoliv. A celá unie o tom ví, že by jako někdo začal být na poplach a řešit, hele, tak pojďme to nějak omezit, zastavit, zredukovat, vymyslet, jo, protože on samozřejmě doložil, že třeba ty smrky a ty jehličnaný jehličnatý stromy si tu vodu dokážou přitáhnout, že vlastně tím vyčesáváním vody, e, získáváním ze vzduchu dostávají obrovský množství a vzniká podtlak, kterej vlastně nasává ten vlhkej vzduch z vejšky, eh, kterej má přijít od toho moře, když teda tam, že jo, když nám ho nějakej větrník jako neevodfoukne nebo nezabrzdí. No. >> No, máte to ještě horší, pane Bureš. Teď se chlubí Německo, že vybudovalo největší větrníkovou farmu na moři 60 km od pobřeží a je to fantastickej úspěch. To je zpráva z minulého týdne. Krist >> a skutečnost, že opravdu to moře pak produkuje sice vysokej odpar díky teplotám, ale ta vlhkost je přenášena úplně jinde, se spájí s tím, že ta devastovaná půda není schopna zadržet tu vlhkost. Vzpomeňte si, když jsme víškrát vzpomínali, že množství srážek v Čechách je 60 miliard kubíků za rok. 40 miliard odteče. Kdybychom více jak těch 20 miliard dokázali zadržet v Čechách, řekněme 40 miliard, tak nebudete mít takové problémy s vodou, jako máte teď. A druhá věc, ano, můžete mluvit tam na severní Moravě o tom, že vody není, když tam měli ty obrovské povodně a všechno ostatní. Jenomže to je příprava na přívalové deště a zadržení vody. Jeden problém. A druhej problém, abychom rozumně a účelově využívali vodní zdroje, které máme a zamezili ztrátám, které existují v dnešních vodárenských systémech. Druhej problém. Jenomže ani jednomu, ani druhému problému, vážení cení politici, jaksi nemají čas se věnovat, protože se věnují jiným důležitým tématům, které vidíte, když si poslechnete přenos z českého parlamentu. >> No ne, tak naše vláda samozřejmě takhle jako já abych zase nebyl jenom negativní. Já sice nejsem Babišův tenhle eh volič, ale eh faktem je, že oni založili tu komisi a v tom tejdnu skutečně v Příčovech pršelo. Eh takže tam nějakej výsledek evidentně byl. >> To zase nemůžem. >> Možná je to tedy ten korelační vazba. Založíte komisi a prší. Jenomže na Slovensku to nefunguje. Slovenská vláda taky založila komisi pro výzkum sucha. >> Ale kurňa neprší pořád. >> No neprší. My to nemáme na výzkum, ale pro boj se sluchem. >> No to máme my taky tu komisi pro boj. No >> jo. Takže no prostě tak někde to funguje, někde ne. Takhle samozřejmě máte naprostou pravdu. Orlík je úplně suchej de facto. Eh slapy taky, že jo. Nadlepšuje se teda Praze, aby ta neskončila ve pardon, v e jak se tomu říká, ve splaškrementech. Ano. A takže tam se dokud budeme moct, tak ty slapy prostě to tam budou pouštět. Pak si myslím, že to bude velice zajímavá tur