Proč všechno zdražuje? | KOVY

Ahoj všichni, tady Koviho finanční kompas, série videí vznikající s českou spořitelnou.

Možná se ptáte, proč tady stříhám papír.

Zaprvé je to efektní intro a zadruhé i stříhání papíru zdražilo. Tyhlety nůžky za posledních 10 let dokonce trojnásobně.

Otázka je proč.

Zatímco u kladívek cenu možná zvedá i zvýšená poptávka z komunity Luxmaxerů. U nůžek a všeho dalšího za to může spíš inflace. Maxing po vzoru čelistí Luxmaxerů poslední roky divoce rostla, jen aby se pak zase skokově zmenšila, stejně jako nos nejznámějšího člena této komunity.

Co to ale je?

Tohle to je rebrandovaná tělesná dysmorfická porucha.

Já myslel spíš, co je ta inflace.

Její meziroční míra vyjadřuje, o kolik procent naše peníze za uplynulý rok ztratily na hodnotě. Vysvětloval jsem ji už před pár roky na příkladu cheeseburgeru.

V roce 2013 ho zdražili na 25 Kč, v roce 2017 na 29 Kč a minulý rok dokonce na 33 Kč. Dneska 51 Kč.

Ten cheeseburger je přitom pořád stejný, teď asi ne úplně stejný, jako na tom obrázku, když si ho objednáváte na pobočce. Každopádně je to pořád stejná věc.

Těch 50 Kč je taky pořád stejná, jenomže už vám nestačí. Její hodnota reálně klesla právě kvůli inflaci.

Běžně se ji Česká národní banka snaží držet mezi 2 až 3 %, ale před pár lety po lockdownech vyskočila na 15, takže zdražilo všechno rychle a hodně. Příjemný asi jako dostat kladívkem do čelisti.

A není to jenom česká záležitost. V amerických obchodech ceny rostly taky a kromě spotřebitelů tam křičí i youtubeři.

Takhle nízko klesnout, říká youtuber stojící před Českou národní bankou mluvící do kladiva.

Naopak vysoko vyrostly náklady u burgerů. Za poslední dekádu cena ingrediencí. Zapomněl jsi na okurku.

Včetně okurek.

Pracovní síly, která ho připravuje. Zdražily se energie, nájmy poboček. V předchozím díle, kde jsme bydlení a reality řešili. To se všechno do ceny propisuje.

Taky ještě dodám, že u pohonných hmot – benzín, nafta – energií – elektřina, plyn – je důležitá geopolitická situace. Jestli jsou války, konflikty, jestli je přerušenej dodavatelskej řetězec. Protože právě energie a doprava jsou propojené do ceny spousty a spousty zboží, který se k nám dováží. Proto všechno zdražuje.

Ale co s tím?

Pokud jste výrobci, nemusíte jenom zvyšovat ceny. Můžete zmenšit produkt a ceny nechat úplně stejný. Takzvaná shrinkflation neboli smrskflace.

Schválně dejte vědět v komentářích, u kterého produktu jste si tohodle zmenšení všimli.

OK.

Ale co máme dělat, když jsme obyčejní občané?

Přichází spása.

Běžnému občanovi poradí třeba majitelka miliardáře, která s manželem vlastní v centru Prahy stovky bytů. Musíme zmenšit náklady.

Jo, to je skvělá rada.

Co dělat, když přijdeme o práci?

Když přijdete o práci, zkuste influencery. Pošlou vám příspěvek. Sice ne finanční, ale obsahový.

I'm sure they do, sweetheart. I'm sure they do. You know what else would help you? Getting another job.

Si práci, krávo.

Nemyslel jsem si, že to řeknu, ale to je ještě horší.

Nebo můžete vyzkoušet nějakou z osvědčených generačních rad.

Vždyť je to jednoduché. Stačí nesežrat 15 000 avokádových chlebů a hned máš luxusní věc v centru nebo garzonku na okraji puští nad Labem.

Vysvětlete mi, proč jsem si ve třech letech nepořídil investiční byt.

Ale možná právě podobné rady, rostoucí ceny a často i napjatá debata kolem peněz způsobuje, že o nich 55 % mladých radši nemluví vůbec, což je teda stále o 45 % lidí víc, než mluví o zapomenutém politikovi Milanu Urbanovi.

Že lidi nechtějí mluvit o penězích, protože mají strach, že mají míň, než má ten druhej.

Protože jsme se o tom nenaučili mluvit. Nikdo nám to neřekl, jak o tom máme mluvit, tak se bojíme.

Já bych řekla, že v České republice chybí nějaké vzdělání o finanční gramotnosti.

Což je přesně důvod, proč vzniká tato série videí se Spořkou, abychom o penězích dokázali mluvit, protože díky tomu pak můžem být silnější a můžem se o ně zvládnout postarat.

Na těch sociálních sítích je to čsté, že lidi ukazují jenom to, jako když jedou na tu dovolenou nebo se jim daří, tak možná proto. Já nevím, já nemám takový problém s tím s přáteli, ale asi si to dokážu představit.

OK, pojďme o tom mluvit.

Na jedné straně všechno zdražuje, ale na druhé rostou příjmy, takže klíčový je čistý reálný příjem. Ten nám ukáže kupní sílu peněz, co si za to, co vyděláme, reálně můžeme koupit. Je toho víc nebo míň?

Čas na grafy.

Nebudou chybět ani grafy.

Nedávný průzkum Pack Research ukazuje, že si 37 % domácností může pořídit méně než před pěti lety. 47 % domácností naopak víc a 17 % je na tom plus mínus stejně.

Jsou to gigantické grafy přímo.

V detailu vidíme, že si polepšili hlavně domácnosti s vyšším vzděláním. Naopak ty s nižším si pohoršily.

Ale u důchodců je to přesně naopak. Ti s nižším vzděláním a nižšími důchody si polepšili, protože jim změny v systému za posledních pět let pomohly.

V prvním dílu jsme řešili bydlení, takže pojďme mrknout i na takzvaný zbytkový příjem, neboli co nám zbyde, když odečteme náklady na bydlení.

Tamto v porovnání se stavem před pěti lety mají dneska horší hlavně malé jednočlenné domácnosti. Naopak lépe si vedou větší rodiny. Ale reálný problém všech jsou mzdy, protože jsou ve srovnání s Evropou stále hodně nízké.

Já jsem naopak nějak moc vysoko. Zpátky na zem.

Právě přímý vhled skupiny od reality odtržených influencerů mi dal hned v začátku skvělou lekci. To, že vyděláváš víc nebo hodně, ještě vůbec neznamená, že seš reálně bohatej. Obzvlášť, když seš čerstvě dospělej, rozhazuješ, hodně utrácíš a na konci každého měsíce máš stejně tu hezkou nulu.

Jak by řekla klasička, žijeme zuby do huby.

Je to tak.

Použil jsem hlášku Jolandy v roce 2026 a nestydím se za to. Jsem na to pyšnej.

Hlášky Jolandy patří do roku 2026.

Zpátky k tématu.

Nebo naopak, možná nevyděláš raketu, ale zvládáš hospodařit. Každý měsíc ti něco málo zbyde. Pravidelně investuješ buď do sebe a vzdělání nebo i do akcií a ETF. Takže v dlouhodobém měřítku budeš na konci bohatší a naplněnější než člověk, kterej měsíčně vydělával násobně víc, ale hospodařil jako český státní rozpočet.

A to je nepřijatelné.

Takže jak z peníze vycházet líp?

Čas na rozpočtový trik.

Ten první je easy. Začít sledovat, za co a jak utrácíš. To často zvládá i bankovnictví. Třeba u Spořky se ti to třídí samo a díky tomu můžeš hezky vidět, jakou máš černou díru na výdaje.

U nás je to třeba objednávání jídla. Jako hodně jsem dříve utrácel na jídlo. Teďka hodně na auto. Cestuju pravidelně do Liberce, takže hodně platím benzín a tak dále.

Když se mi třeba nechce vařit, tak si prostě za to jídlo zaplatím.

No zase přiznám, že si zajdu na jídlo a teď děti.

No, ale to bereme jako investici a ne jako díru.

Jídlo a kafe.

Teď jsem byla v drogérii.

Já jsem minula co 3 000 Kč. Tak asi na zbytečnosti.

Hele, kdybych dostal korunu za každý komentář, co mi přistál pod videem ve stylu: "Politika není téma pro děti, ani teens. Počkejte, až budou dospělí," tak bych byl v žebříčku nejbohatších Čechů Forbsu.

Každopádně, když ti je 18, tak už máš volební právo a během chvíle se zorientovat ve složité politické situaci není skoro možné. Takže to pak hodíš nějakou politickou písničku. Plný nesplnitelných slibů.

Stejný je to s investováním. Prostě roky, kdy to nejde rešeršovat, protože jsou období, kdy ti žádná rezerva nezbývá nebo nemáš prostředky bokem, to je v pohodě. Ale neznamená to, že během tohoto období nemůžeš poslouchat, číst nebo sledovat obsah o financích, který je často úplně zdarma. Takže když pak máš volební právo, stejně jako když pak máš první peníze bokem, v tu chvíli už víš, co si s nima počít.

Já jsem jakoby Husákovo dítě, tak nás prostě vyplivli do života a prostě každý si s tím musel poradit. Takže spoustu mých vrstevníků vlastně je na tom špatně. Nemá vlastně jakoby tu finanční gramotnost. Chybama se člověk učí a to platí i o penězích, bych řekl.

Tak jako v hlavě dospívám, tak hlavně asi hodně šetřuju takové věci. Měl jsem s ním chvilinku problém, takže myslím si, že teďka je to lepší a mamka mi s tím pomohla jakoby jak s tím fungovat.

Já se takhle řídím tím, že žijeme jen jednou, takže nevím, já jsem ideální člověk na koho se ptát. Malé radosti se občas potřebují.

Todle je ta nejlepší jedna 18 000 nového bytu, kterou jsem kdy měl. Rada, která hodně pomohla mně, byla: "Začni investovat." To je téma, který jsme na tomhletom kanálu řešili hodně a je super, že i banky reagují na měnící se trh.

Česká spořitelna i díky šestici ve Future Mindset Boardu dala investování prioritu. Takže v Georgii teďka najdete investory, což je přesně ten příklad vzdělávacího obsahu zdarma, nebo seškrtala poplatky. Dřív byste při investování tisícovky v bance nechali 90 Kč, dneska je to už jenom 3,50. A v Georgii najdete i ETF. Investovat se dá už od stovky měsíčně.

Třeba já jsem spíš takovej trpělivej, dlouhodobej, pasivnější investor, tak mě to dělá největší radost. Hmotnost menších úspor můžete zkontrolovat předplatné. Třeba některý z nich už nevyužíváte. A já nedávno dělal i revizi u tarifu operátora internetu a poskytovatelů energií.

Ano. Ke konkurenci. Přesně. Počkejte, počkej. Já tady pro vás mám mnohem lepší nabídku a... No, tak to by ale bylo skvělé. Samozřejmě v plném rozsahu naplnil ten rozpočtový trik.

Takže víme, proč všechno zdražuje, jestli platy rostou dostatečně rychle a máme i pár konkrétních tipů na hlídání rozpočtu. Co ale dělat v momentě, kdy ten přebytek konečně máme? V ideálním případě investovat, což ale není to samé jako utrácet. Tohle je samozřejmě taky investice.

A do čeho prosím tě?

Do Slasti harmonie, střevní mikroflory.

Disclaimer na začátek, čas s rodinou, přáteli a láska jsou ty nejlepší investice a jsou úplně zadarmo.

Václav Havel si pouze myslí to, co tu už řekl. Dobře, to bylo trochu na Havla, uznávám, ale hele, já si jako investici dokážu obhájit ledacos. Třeba cestování, investice do zážitků, třeba v případě Barcelony, New Yorku nebo Pardubic. Naopak v případě cestování do pripiačských močálů, Charleroy nebo Hradce Králové bych to spíš nazval jako investice do potenciálně traumatizujícího dobrodružství.

Ty nejlepší investice v životě byla asi před tejdnem. Tak jsem se podíval do Maďarska na Hungaro Ring na Formuli 1, takže určitě nej.

Ty's byl na F1?

No jasně.

Wow. Jaký to bylo?

Skvělé to bylo.

Já jsem dvakrát vyjela na Erasmus, tak asi to really enjoyed myself. Vzdělání, nějaké jako kurzy, potom asi byt vztah s přítelem, s rodinou asi požidit si psa.

Skleník. Sklen.

Investice je v širokém slova smyslu vzdělání. Posílka, sport, vztahy, koníčky v širokém slova smyslu. Je to ale o zhodnocování našich peněz. Právě míra inflace je pro investice skvělá ladidla. Roční výnos by měl být vyšší, takže cokoli nad 3 % by se dalo považovat za úspěch. Prostě překonat inflaci.

O investicích jsem točil celou sérii videí, kde vysvětluju akcie, dluhopisy, ETF, indexy i spoustu dalších témat. Můžete mrknout stejně jako na minulou epizodu o bydlení, ale myslím si, že je hlavně dobré si uvědomit, že ten největší zloděj radosti je srovnávat se. Mám pocit, že vždycky najdete souseda se zelenějším trávníkem, jen nikdy nevidíte, co všechno prožil, jestli to celé nemá na dluh.

Prostě majetek a výdělky nejdou v přímé úměře se štěstím. Jasné, jsou určitě jeden z aspektů, ale myslím si, že málokdo z nás bude na smrtelné posteli vzpomínat na to, co udělal v práci a kolik peněz vydělal v roce 2026, což samozřejmě neznamená, že nemá smysl se učit s tím, co máme, trošku líp hospodařit, ale o tom víc v příští epizodě.

Díky, že jste koukali, mějte se krásně a ahoj.