Proč Milion chvilek bojuje proti Motoristům? Střet zájmů a obrovský vliv neziskovek! 2.6.2026

[hudba] [hudba] [hudba] Are you ready?

[hudba] [hudba] Dobrý večer, vážení přátelé.

Je opět úterý, je 19:15 a já vás opět vítám u dalšího vysílání Incorekt.cz s Frantou Kubáskem. Jste tady na stejnojmenném webu. Se můžete podívat i na zdroje a my, ježišmarja. A my můžeme vlastně se podívat na to, co jsem natočil dneska, co natočím zítra, co natočím příště. No prostě máme to před sebou opět dneska hodně.

Jsem rád, že se koukáte. Jsem rád, že jste tady. Jsem rád samozřejmě za ty, kdo přišli ne poprvé. Pokud tady jste poprvé, tak si rozklikněte zdrojový článek k tomuto videu, který je stream 2.6 2026, a zdroje, a vypadá zhruba takhle: J na incorek.cz. A všechny zdroje k dnešnímu vysílání najdete právě tady, samozřejmě velice překvapivě pod nadpisem zdroje.

Ze všech tvůrců, kteří dělají svá internetová vysílání, jsem podle mě jeden z mála, jediný, který dělá přesně toto — že každý svůj zdroj poctivě uvede. To znamená, že kdokoliv tvrdí, že jsem nějakým způsobem dezinformační, tak prostě neví, co říká. Vaří z vody, takzvaně.

My se podíváme úplně na úvod na jednu kauzu, která samozřejmě hnula i mnou, protože je to velice známý mediální případ. Dokonce existuje pořád několik teorií o tom, co se mohlo nebo nemohlo stát. A je to, přátelé, přesně případ Kramný. Případ, který rozděluje českou společnost jako málo a má opět další nález.

Mně to přijde až neuvěřitelné, protože jestli si dobře pamatuji, tak k těmu úmrtí těch dvou, nebo k té smrti té ženy a té holčičky došlo snad už před 15 lety. Mám takový pocit a pořád se to řeší.

Lékař a právník James Fickins působil jako soudní patolog v úřadu soudního lékaře v okresu Cook a provedl několik tisíc bitev a více než 300krát vystoupil u soudu jako znalec v oboru soudní patologie. Skvrny na žalucích zesnulých žen byly podle egipského patolog způsobeným silným zvracením nebo poleptáním neznámým druhem jedu, píše autor na webu Epoch Times Milan Káek.

Mimochodem, Epoch Times opět můžu jako docela dobře doporučit, protože málokterý spravodajský web dokáže držet nějakým způsobem tu ideologickou nezávislost, tak jako Epoch Times.

Právě americký soudní patolog s 30letou praxí ve státě Illinois byl požádán o expertní posouzení důkazů v předkládaných případech smrti Moniky a Kláry Kramných. Ženy zemřely v roce 2013, to je tedy 13 let během dovolené v Egyptě.

Nahrávka jeho místopřežného prohlášení byla poprvé zveřejněna během odpoledne 2.7.5. během odborného semináře v poslanecké sněmovně zveřejnil základní body svých závěrů, které zpochybňují hlavní důkaz obžaloby. Na jeho základě byl Kramný odsouzen do vězení na 28 let, protože obviňován podle Kramnému byla postavena na tvrzení, že měl ženu a dceru usmrtit elektrickým proudem z hotelové zásuvky.

Soustředil se soudní patolog James Filkins — pardon — na otázku, zda existuje jakýkoliv patologický důkaz založený na posmrtných vyšetřeních Moniky a Kláry Kramných.

No a podle mého názoru, jak tady citují pana Filkinse — pardon — je stopa na zadní straně krku Moniky Kramné pouze posmrtným artefaktem způsobeným tím, jakým způsobem bylo tělo uloženo do rubáše, zabaleno do plastové plachty a převázáno a umístěno v rakvi.

Diagnóza vraždy elektrickým proudem proběhla podle soudu s vylučovací metodou, tedy tak, že byly vyloučeny jiné příčiny úmrtí a vražda elektrickým proudem zůstala podle obžaloby poslední a jedinou výchozí teorií. Takový postup je podle Filkinse nesprávný.

Cituji: Usmrcení elektrickým proudem nikdy není diagnózou stanovenou vyloučením jiných příčin ani výchozí diagnózou.

Obžaloba tvrdí, že porušení kůže je stopa po zásahu vstupu elektrickým proudem. Filkins upozorňuje, že těla byla balzamována, vložena do plachty a ovinuta, tedy ukotvena k podložce provazem, a to i v oblasti krku. Ono místo na krku podle něj nevykazuje znaky poranění elektrickým proudem.

Uvedl Filkins: podle mého názoru je stopa na zadní straně krku Moniky Kramné pouze posmrtným artefaktem způsobeným tím, jakým způsobem bylo tělo uloženo do rubáše, zabaleno do plastové plachty, převázáno a umístěno v rakvi.

Jako takhle upřímně, já se nejsem schopen vyjádřit k tomu, jestli a nebo byl Kramný odsouzen oprávně či neoprávně na nějakých základech. Je to už v podstatě nevyřešitelná záležitost. To nelze podle mě už to jen tak vytáhnout, vyloučit nějakou teorii a osvobodit Kramného.

Samozřejmě hodně lidí posuzovalo i chování samotného Kramného, který se spíš staral po úmrtí svých nejbližších o sebe, ale je to jenom další nějaký střípek a další věc, která může a nemusí nějakým způsobem pohnout tím případem.

Mě jenom překvapuje, že je to vlastně případ z roku 2013, a myslím si, že hlavní chybou na celém tomto případu a hlavní chybou na tom, proč se táhne tak dlouho, je Egypt. Egyptské úřady, které jednaly, jako kdyby se jednalo o případ ze čtyřicátých let. Nedělaly se žádné důkazní materiály na místě činu. Prostě všechno se dělalo opravdu na velmi nízké úrovni kvality zpracování.

A pak to tak dopadá, že buď tedy dojdeme k tomu, že vůbec nebudeme vědět, kdo za to může. A nebo ve vězení možná sedí někdo, kdo to možná ani nemusel udělat, což nevíme, protože zase je to jedna forenzní analýza jednoho člověka a ono jich proběhlo tolik — typuji skoro přes deset, ne skoro, ale přes deset — každá říká něco jiného.

Já jsem nedávno i o tom viděl dokument a musím říct, že za mě to položilo víc otázek, než odpovědí. A nejsem schopen to posoudit. Jenom mi přijde zajímavé, že pořád se to řeší a pořád na to vznikají nové posudky. Nyní tedy až z USA, což je o to překvapivější, že to řešil někdo, kdo možná nebyl s tím případem mediálně seznámen, což je vlastně plus kváze toho posouzení.

Tak tady přátelé jedeme dál. Tohle je výborné.

Zákony o veřejnoprávních médiích vznikají ve spěchu, bezodborně a bez veřejné debaty. Ve společném prohlášení to uvedli vedení a odbory České televize, Českého rozhlasu a iniciativa veřejnoprávně. Vyzvali vládu, aby zastavila kroky, které ohrožují nezávislost, stabilitu a aktuální dosah služeb obou veřejnoprávních médií.

Já bych na místě Klempíře nebo jiných takových politiků, kteří navrhují tyto zákony, vyzval Českou televizi a český rozhlas především k tomu, aby konečně začal být objektivní a nezávislý, jak tvrdí. Podle toho, že Česká televize, kdykoliv poruší zákon nebo kodex, tak to poruší ve prospěch progresivistických socialistů.

A vzhledem k tomu, že Český rozhlas je doslova ovládán lidmi z asociace pro mezinárodní otázky, lze úplně krásně konstatovat, že tato média již dávno nejsou nezávislá a už dávno nejsou objektivní.

Proto vyzývám Českou televizi a Český rozhlas, ať se stanou nezávislými jak na progresivistické propagandě, tak na asociaci pro mezinárodní otázky a ať konečně po x letech začnou dělat objektivní žurnalistiku, protože doteď to prostě nedělají, takže oni si můžou vyzývat k čemu chtějí, ale jejich likvidace je vlastně jediné řešení toho, co provádějí.

Když se podíváme na to, co provádělá za minulé vlády, například tady a to je velice zajímavé. Dramaturg Jan Štern v rozhovoru pro podcast Vinaodvlny.cz popsal cenzorní zásah České televize, když se diskutovalo o natočení dokumentů o zásahu policie během střelby na filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Na České televizi vládne cenzúra. Tvrdí to alespoň dramaturg Jan Štern.

Citujeme: „Policie a stát hodili těžkou deku na to, aby zakryli úplně skandální selhání policie," říká Štern a dodává, že měl k dispozici informace o zásahu během střelby na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ze kterých plynulo, že kdyby zásah řídil operační důstojník s inteligencí desetiletého dítěte, tak by se tragédii dalo zabránit. Cituji: „Proč tam policisti jen stáli? Proč je nenechali prohledat celou budovu?"

Kritizoval také policii za to, že si nedokázala včas vyhodnotit a propojit informace, že podezřelý zavraždil svého otce, odešel se zbraněmi do Prahy a mohl být totožný s klánovickým střelcem.

Během rozhovoru Štern prozradil, že se svého času pokoušel téma střelby na filozofické fakultě Univerzity Karlovy zpracovat v České televizi jako aktuální dokument pro Kanál 2. I kvůli tomu, že všechny informace, které Štern získával, vypovídaly o tom, co podle něj již bylo zřejmé — že při zásahu došlo k selhání policie.

Šternovu záměru ovšem začaly klást překážky. Nejprve to odmítl dramaturg, ale Štern na tom trval. Potom se to dostalo k šéfovi, řediteli programů, k ředitelce vývoje a obsahu a tito dva to společnými silami zařízli, popisoval Štern.

Vydal se poté za někdejším generálním ředitelem Součkem a žádal ho, aby mu dokument umožnil natočit, protože považoval události kolem zásahu za skandální. Souček mu to ovšem dle jeho slov nic konkrétního neřekl a dokument nakonec povolen nebyl.

Takže Česká televize absolutně nezávislá, dokud se neozve Rakušan a neřekne, že je potřeba zakročit proti dokumentu Šterna. Geniální, geniální, geniální, geniální.

Další a další důkazy se kupí a naprosto jasně ukazují, že Česká televize a Český rozhlas prostě nezávislé nejsou.

A jeden důkaz o Českém rozhlasu vám povím za pár desítek minut. Uvidíte. To je neuvěřitelné.

Tak jedeme dál.

Jsou největší klimatičtí říčníci, prohlásila zastupitelka Kodaně na adresu seniorů, kterým doporučuje méně masa a to kvůli klimatu.

Radnice v Kodani před lety v potravinové strategii doporučila, aby se v hlavním městě ve veřejných institucích, včetně domovů důchodců, snížila spotřeba červeného masa na 80 g týdně, aby byla metropole klimaticky odpovědná.

Ačkoli je strategie roky stará, mluvit se o ní začalo až v současnosti, poté, co na ni upozornila zastupitelka Kodaně Brigit Keller Holstová za progresivní zelenou stranu Alternativa. Ta prohlásila, že se na znečišťování planety nejvíce podílela starší generace.

Vedení metropole snížení spotřeby červeného masa, kam patří hovězí, jehněčí a telecí maso, doporučilo v roce 2019. V zápětí byly vydány příručky vytištěné na papír, což spotřebovalo hodně dřeva. Příručky vypracovala kodaňská správa zdravotnictví a péče pod vedením Sáry Marin Velingové ze socialistické lidové strany, která je dnes primátorkou Kodaně.

Příručka uvádí, že se zabývá praktickými návrhy a inspirací pro dosažení cílů. Na straně 45 se doporučuje, aby domovy důchodců omezili konzumaci hovězího, telecího a jehničího masa na 80 g týdně.

Doporučení se stanovují ale i na jiné potraviny a bílkoviny. Doporučení bílkovin tak, aby vynahradily červené maso: 300 g ryb týdně, 300 g luštěnin, 225 g ořechu a semínek nebo 550 g bílkovin ve mléčných výrobcích.

Podle dokumentu se pak doporučuje, aby se na jednoho strávníka týdně dostalo maximálně 500 g masa jako takového. To je zajímavé. Takže 300 g ryb plus 80 g červeného masa, to je 380 g a tím pádem do toho celkového 500 g máte maximálně 120 g těch ostatních, jako je vepřové nebo kuřecí.

Nejnější spor odstartoval ve chvíli, kdy přišla žádost, aby se z této potravinové strategie, která dále slouží jako doporučení, vyjímuli domovy pro seniory. Holstová tuto možnost na zasedání razantně odmítla: „Každý včetně seniorů musí přispět k dosažení našich klimatických cílů. Právě ta generace způsobila nejvíc škod. Musíme bránit své klimatické cíle."

Ostrá slova, za která se Holstová později omluvila. Nicméně i tak rozpoutala v Dánsku politickou debatu.

Dánská lidová strana se ozvala podle amerického bulvárního plíku New York Post. Její výrok kritizoval s tím, že se seniorů dělá největší klimatické říčníky, kteří by měli být potrestáni. „Ne, nezachraňujeme celý svět tím, že naši senioři jedí jen 11,4 g hovězího denně. Dánsko vypouští 0,1% světového CO2 způsobeného člověkem. Mnoho těchto klimatických fanatiků, kteří zavádí takto drakonická opatření, nemá problém létat tam a zpět na nesouvisející klimatické konference. Pokrytectví jako svině."

No tak, přátelé, abyste to věděli. Další na řadě jsou důchodci a červené maso. Tak už se mi vysvětluje poměrně ta teorie o těch klíšťatech, že jo. Náhle i ta začíná dávat smysl.

Tohleto je výborné. Sdílel to Dan Vávra a tady vidíte vlastně takový zajímavý paradox. Toto jsou podle grafu lidé, kteří byli vystaveni dezinformacím podle jejich názoru. A podle jejich názoru červené byly dezinformace a zelené nebyly.

Podle jejich názoru pouze 18 % lidí, kteří se zúčastnili průzkumu, byli vystaveni dezinformacím. 18 %.

A přestože 18% lidí bylo vystaveno dezinformacím, 66% lidí považuje dezinformace za velmi vážný problém. Stejně jako dalších 71 % lidí považuje boj proti dezinformacím za velice důležitý.

Takže vy bojujete proti něčemu, s čím jste se nikdy nesetkali. To je naprosto zajímavé. To je přesně jako boj za Green Deal. Bojovat proti uhoření v mrznoucím pekle, které neprobíhá.

Potraviny zdražují kvůli hnojivům. Evropské zemědělství míří do zdi a Brusel jen vyčkává, tvrdí pěstitelé.

To je zajímavé. Zemědělci varují před další krizí v souvislosti s prudkým zdražením hnojiv a pohonných hmot. Obávají se omezení výroby a propadu budoucích výnosů i dalšího růstu cen potravin.

Zemědělské organizace proto tlačí na Brusel, aby dočasně pozastavil část regulací, včetně uhlíkového mechanismu a emisních povolenek, které podle nich hnojiva výrazně prodražují.

Proč? Protože hnojiva se dělají z fosilních paliv a na ty jsou právě uvaleny emisní povolenky.

Evropská komise představila akční plán pro hnojiva.

Akční plán pro hnojiva podle evropského sdružení Kopa KGK však nenabízí dostatečnou krátkodobou pomoc.

Je tam napětí kolem Íránu, jsou tam emisní povolenky a jsou tam další věci, které způsobují to, že se zdražují hnojiva, která by mohla mít podíl na zdražování potravin jako takových.

Musíme si uvědomit jednu věc, že fosilní paliva tady nejsou jenom proto, abychom je dávali do nějakých motorů a aby tvořily nějaký kouř a spalování paliva, ale jsou tady i kvůli tomu, že jsou výrazným pomocníkem nejen při výrobě různých pastových věcí, ale také se velmi tvrdě podílí na výrobě hnojiv.

A hnojiva jsou důsledkem, nebo spíš důvodem k tomu, proč klesá nutnost zaměstnávání v sektoru zemědělství, aby byla uživena planeta. Neboli čím vyspělejší je civilizace nebo stát, tím méně procent lidí je v zemědělství.

A uvádí se, že v zemědělství dělají méně než 4 % lidí v Evropě, což značí, že tato 4 % jsou schopna nakrmit drtivou většinu Evropanů, nebo lidí žijících v Evropě, což je velmi super. Protože dříve to bylo skoro tak, že každý nakrmil sotva sám sebe a svou rodinu a jen pár lidí bylo schopných nakrmit někoho navíc a mohli svoje výrobky třeba prodávat.

Neustále to stoupalo, až jsme se prostě dostali k fosilním palivům, díky kterým teď můžeme vyrábět daleko efektivněji ty potraviny.

Přesto EU s nimi jakž takž jako kdyby nepočítá. Protože zatímco zemědělcům, kteří pěstují v zemích Evropské unie, neustále znesnadňuje podmínky a přidává další lasy a další dokumentaci, tak například uzavřela sýho americkými státy dohodu, díky které zemědělci, kteří budou pěstovat třeba v Argentině nebo chovat nějaký dobytek pro maso, budou mít daleko jemnější podmínky, aby ty svoje výrobky mohly dodávat do Evropské unie.

To znamená, že budou vlastně Evropskou unií zvýhodněni oproti vlastní domácí produkci.

K tomu emisní povolenky, k tomu to, že Evropská unie, přestože se snaží sjednocovat ten trh s potravinami, není schopna reagovat na nějaké globálnější krize.

No a ve výsledku prostě máte super drahé potraviny a dá se říci, že velké ohrožení zemědělců jako takových a zemědělství jako takového.

I jsme v situaci, kdy zemědělci omezili investice, uvedl předseda Zemědělského svazu Martin Pích.

A nejde o jednotlivce. Omezení investic očekává 72 % podniků zemědělství.

Víc než polovina zemědělců označuje současnou situaci za významnou a vyžadující restrikce investic. Desetina firem už mluví o velmi vážném ohrožení fungování a desetina firem znamená desetina jídla, když to tak vezmeme velmi obrazně, dejme tomu.

Pokud budou zemědělci nuceni omezovat hnojení nebo ochranu rostlin, nebude to mít dopad jen na ekonomiku podniku.

Projeví se to i na nižších výnosech, což negativně ovlivní ceny potravin.

Čím méně potravin se stejnou poptávkou, tím samozřejmě dražší potraviny. Kdo to nechápe, samozřejmě pouze socialisté a úředníci v Bruselu.

Za vysokými cenami paliv a hnojiv podle zemědělců stojí i některé kroky EU. Zemědělci upozorňují především na uhlíkové CO a CBAM a systém emisních povolenek ETS.

Podle nich právě tyto mechanismy výrazně zdražují výrobu hnojiv v Evropě a oslabují konkurenceschopnost evropských producentů.

Samotný CBAM podle zemědělců představuje dodatečnou zátěž 50 až 70 € na tunu hnojiva.

Farmáři požadují zastavení plateb za emisní povolenky pro výrobce hnojiv a také dočasné zmrazení uhlíkového mechanismu CBAM.

Mezi další opatření na národní úrovni by pak podle zemědělského svazu mohla být vratka spotřební daně z pohonných hmot, která by přinesla i potřebný cash flow.

Evropská komise oznámila přípravu vlastního balíčku opatření. Před létem chce posílit krizovou rezervu EU a nabídnout členským státům větší flexibilitu v rámci společné zemědělské politiky.

Součástí mají být i vyšší zálohové platby a podpora efektivnějšího využívání hnojiv, a to nejen dusíkatých.

Komise poskytne cílenou mimořádnou podporu evropským zemědělcům.

Evropská organizace Kopa Kogeka už označila pomoc za nedostatečnou. Podle ní Evropská komise reaguje příliš pomalu a nepřináší okamžitou pomoc odpovídající rozsahu současné krize.

To je prostě Evropská unie v kostce.

Jak zareagovala třeba na ruskou invazi na Ukrajinu? Tak začala hovořit o tom, že tady jsou nějaké zlé ruské agenti, proti kterým začali bojovat různými cenzorskými opatřeními. Ale že by třeba pomohla zbrojařům, aby mohli víc vyrábět? No to ne. Že by reálně pomáhala nějak Ukrajině, ne nějakými dotacemi nebo dary, ale právě tím, že donutí třeba banky, aby přestaly diskriminovat výrobce munice, aby mohli konečně investovat a zvyšovat svoje výrobní kapacity? To ne. To neudělala Evropská komise.

Dokonce zbrojářům slíbila bezúročný nebo výhodný úvěr ve výši půl miliardy eur. Nic. Banky dokonce v rámci udržitelného rozvoje jsou de facto nuceny k tomu diskriminovat zbrojaře, protože je to pro ně výhodné. Oni totiž odstaví od vytvoření účtu nebo odstaví od možnosti vzít si půjčku jen velmi malou část potenciálních klientů a díky tomu si budou moct zapsat velmi vysoký počet bodů do toho udržitelného rozvoje, kterým je ten ESG, který zavedla Evropská komise.

Takže Evropská komise například nebyla schopna zareagovat cíleně, pořádně a efektivně na krizi na Ukrajině. Nebyla schopna zareagovat cíleně a efektivně na covidovou krizi. Nebyla schopna zareagovat cíleně ani na krizi spojenou s Íránem.

Prostě vůbec na nic není schopna Evropská unie reagovat v rámci operativního krizového managementu.

A je to vlastně jedna ze součástí, proč jsme vstupovali do Evropské unie, která tehdy byla ještě něčím jako kooperací suverenních států. Tak se jenom uzurpuje moc, ale reálně na nic není schopna reagovat, což je prostě strašně nebezpečné do budoucna.

On se musíme vlastně do určité míry dávat pozor na další nápady z Evropské unie. Evropská unie totiž, co si pamatuju, nezareagovala na žádnou hrozbu s dostatečným předstihem. Nezareagovala na žádnou krizi dostatečně rychle.

Naopak energetickou krizi v roce 2021 přímo Evropská unie způsobila tím, že odstranila desítky až stovky milionů emisních povolenek ze systému EU ETS.

Prohlubuje tu krizi zavedením nových omezení, nových opatření, nových prostě šílených nápadů a já prostě už nevím, kdy Evropská unie poleví ve svých fantasmagoriích.

Začínám se pomaličku obávat toho, že nepoleví, dokud tady bude mít z čeho brát. Ale jednou, až nebude mít z čeho brát, tak už bude pozdě. Nebude tady Evropská unie, bude tady skanzen chudých států s chudými obyvateli, kteří budou omezení na svých právech takovým způsobem, že nebudou mít ani sílu si stěžovat, a budeme tady skoro jako na Kubě a všichni se nám budou smát. A Putin si jenom bude mnout ruce z toho, jak kdykoliv bude chtít, luskne prstem a Evropa bude jenom díky nápadům Evropské unie jeho.

Vlastně Evropská unie je největším užitečným idiotem Putina v současné geopolitické situaci.

Pokud se budeme bavit o nějakém vztahu k členským státům Evropské unie a to, jak reaguje na krizi zemědělců započaté teďkon invazí na Írán, to jenom dokazuje.

Jedeme dál, přátelé.

Ježíšmarij.

Čaj.

Vidíte, je teplo, je skoro 30 stupňů a já piju dost teplej čaj a musím teda fakt říct, že to je daleko víc osvěžující v těchto letních dnech, než jsem si za svých 36 let života myslel.

SOSP tady upozorňuje na úřad vlády, kde je velká chobotnice různých mocenských neziskových organizací.

Pojďme se na některé z nich podívat.

Pojďme se podívat na to, jak se proti tomu bojuje.

Neziskové organizace na úřadu vlády jsou těžký problém.

To si musíme uvědomit, protože oni, členové těch neziskových organizací, ti aktivisté nebo klidně i ti, kteří se tváří na první pohled jako úředníci, mají docela slušné mocenské postavení. Zároveň nemají odpovědnost a zároveň nepodléhají žádnému volebnímu procesu.

Stojí vlastně mimo demokratický systém.

Proto, kdo tvrdí, že je potřeba moc neziskovek posílit, tak je pro upozaďování demokratického procesu.

No a když někdo bojuje proti tomu, aby neziskovky byly odstraňovány z těch mocenských pozic, tak reálně bojuje proti znovuzavádění reálné demokracie v České republice.

Podíváme se na pár ukázek a mám tady pro vás v podstatě takový referát, který jsem si nasbíral za poslední týden a který ukazuje nejenom to, jakým způsobem jsou tady neziskovky provázeny, také to, jak dlouho to trvá, také to, jakej to má vliv třeba i na veřejnoprávní média a také to, jakým způsobem se na tom podílí milion chvilek pro demokracii, který se ó strašně zaklíná, že nebere prachy ze státu, ale ono to je tak trochu jinak.

No a také proč bojí zrovna proti motoristům sobě, protože se podíváme na některá motoristická ministerstva, která škrtají i některé peníze přímo navázané na kontrolu nad veřejnoprávním Českým rozhlasem.

Tohleto všechno si teď povíme, přátelé, protože to je neuvěřitelný.

SOSP 31. května sdílí rozhovor s Ladislavem Zemánkem, který říká třeba na úřadech vlády funguje poměrně rozsáhlá chobotnice. Její součástí je část úřednického aparátu, nejrůznější poradci a členové poradních orgánů a v neposlední řadě politické neziskovky, jejíž představitelé v jednotlivých orgánech zasedají nebo se z nich úředníci přímo rekrutují.

Existuje tam takový ekosystém, který funguje velice efektivně a dobře pro ty lidi samotné, nikoliv pro daňové poplatníky, dodám, nikoliv pro demokracii.

Funguje tam dlouhodobý systémový a strukturální střed zájmů.

Stejná skupina lidí se stejným pohledem na svět tam ovlivňuje a formuje státní politiku, nastavuje pravidla pro udělování grantových programů a dotačního byznysu.

V některých případech rozdělují peníze ti stejní lidé, kteří o ně zároveň v rámci neziskovek žádají. To je fakt.

Nebo rozhodují o penězích pro neziskovky, ve kterých působí jim blízcí lidé. To je taky fakt.

Tento fenomén se zdaleka netýká jen úřadu vlády.

To je spíš slabý odvar toho, jak to funguje v jiných ministerstvech.

A my si teďkon pustíme jeden úkaz, který je x let starý.

Je to ještě z doby, kdy Bratříček nebyl levicově zaměřený a měl rozhovor s Natálií Vachatovou.

A to ještě Natálie samozřejmě nebyla na úřadu vlády jako poradkyně pro svobodu slova a ještě jí liptargy nevyhrožovaly smrtí v takové míře.

A poslouchejte pozorně, protože tohleto je docela zajímavé. Zajímavý poslech.

Je to čtyři minuty, ale ono by bylo možná dobré si to fakt pustit celé.

Samozřejmě ještě předtím. Zajímavé.

Slyšíte, slyšeli jste, jak to vždycky cvk cvakne?

Já to zkusím refreshnout.

>> Jako, víš o čem mluvíme?

Mluvíme o Bobovi Kartouzovi, Eduin, jeden svět na školách.

To je neziskovka, která se zasadila o prosazení plošné inkluzivnosti ve školách, která fakt jako zdevastovala celý školství. A ty následky jsou takový, že oni sice prosadili to, že nikdo a ani předtím nebyl žádný problém s umisťováním, jako fyzicky handicapovaných dětí do škol.

>> Fyzicky handicapovaný.

To by bylo v pohodě.

>> Přesně tak.

Tady šlo o mentální poruchy a místo toho, aby ty děti se dávaly do škol, kde na to studovali lidi pět let a měli speciální pedagogiku, aby se věnovali těmto dětem, tak teď tě šoupnou do normální školy, kde jedni se nudí, druzí nestíhají.

Do toho máš asistentku, která vystudovala, co vystudovala po celém světě třímesíční kurz, jsi prošla a teď jako to není žádnej plnohodnotnej člověk, kterj... nebo teď to říkám hrozně blbě, jo, ale není to prostě zkrátka. Tohlecty děti nezaslouží.

A pozor, aby oni vykazovali dobré výsledky, tak co museli udělat?

Museli tím pádem snížit nároky na naše školství.

A co se stalo? Byly škrty v rámcových vzdělávacích programech pro základní školy a oni vyškrtli Newtonovy zákony, vyškrtli čtení chemických rovnic, vyškrtli Ohmův zákon s odůvodněním: „Je to příliš těžké."

Takže si představ, že když studujete nebo studuješ, když chodíš na základní školu a pak se rozhodneš jít na nějakou střední, já nevím, obchodníka, kde už se v životě nesetkáš s chemií, tak prostě si v životě nepřečteš chemickou rovnici. Jako zbláznili se.

Vždyť to je devastace našeho školství.

>> To nepotřebuješ.

Stačí ti Marx, chápeš?

Buď dostatečně tolerantní.

Co děláš, Natálko?

Promiň.

Jako, co děláš?

>> Já odsud bez nálky extrémisty prostě neodejdu.

[smích]

A to ještě není všechno.

Já totiž pocházím jako... já mám rodinu vojenských Čechů a je to zajímavý v tom smyslu, že zrovna náhoda tomu chtěla velmi nešťastnou událost rok 2014.

Rok 2014, kdy jsou nepokoje na Ukrajině, kde je ukrajinský Majdan. Mně umírá babička, která tam zůstala a my jsme s mámou a byl to únor, ona umřela v únoru a my jsme tam s mámou letěli na pohřeb.

>> Aha.

>> A tak si představ, že letíme do toho Kyjeva.

Kyjev hoří.

Tam jsou vojáci.

Nepokoje, hrozí zavedení mimořádného stavu, vojenského stavu.

Eh a najednou, jak se říká vždycky, když dorazíš do nějakýho města, zeptej se taxikáře, jo.

Tak my jsme sedli do taxíku a jedem a ptáme se: „Tak co, jak tady je?" A on říká: „No, já vás teda odvezu, tam mě potřebujete, ale dneska se dá dobře vydělat na tom Majdanu, jo? Když tam jdem a protestujeme, tak máme 400 hřiven a když se zraníme, tak máme 1200."

A to byly velký peníze tehdy.

Jo, dneska je hřivna 1:1 jde tak nějak.

Tehdy to byly velký peníze a teď jako najednou vlastně proběhl ten pohřeb.

Bylo to smutný.

Eh, furt jsme nevěděli, jestli dorazíme zpátky.

Jedeme do toho Kyjeva a jede kolem nás konvoj autobusů s hákovýma křížema a swastikou a jelo jich třeba 25.

Jo, to je to, kdy v tu chvíli na Twitteru Česká televize běželo, že žádná swastika, žádný pravý sektor, nic z toho se vlastně na Ukrajině neodehrává. A my přejedeme do Kyjeva a všude visely černočervený vlajky, všude byly prostě hákovité kříže.

Bylo to neuvěřitelný, co se tam dělo.

A do toho teď nevím, jestli dorazí nebo který z těch frajerů, jako z České televize, hlásil, že vlastně našel si tam jediný místo, kde tohle nebylo a vlastně se nic neděje.

Vlastně jsou to obyčejný lidi, který tam tohle dělaj.

Takže na vlastní oči – a pozor – já jsem v tu chvíli... Teď je to už rok 2014, dneska máme 2021, že jo, už je to nějaká doba, tak já jsem začala tak naivně té České televizi tam psát.

Já jsem jí říkala: Lžete, vždyť to není pravda.

Posílala jsem jim fotografie z místa a oni mě začali mazat.

A to je vlastně vše, co zatím potřebujete vědět.

Ale já samozřejmě dojdu ještě dál, protože se podíváme na jednu věc.

Milion chvilek pro demokracii se zaklíná tím, že nedostává peníze z daní. Je to tak?

No, jak se to vezme? Protože on byl totiž těsně před volbami v roce 2025 promítán film.

Ten film se jmenoval Chvilky naděje.

Hlavní postavy tohoto filmu vidíte na obrazovce: Mikuláš Minář a jeho kolega. Upřímně si už nepamatuju jeho jméno.

Snímek natočila režisérka Amálie Kovářová, která v milionu chvilek téměř čtyři roky působila.

Pro spolek mezi jiným natáčela videa na sociální sítě.