Proč? Jak? Co? #005 - Libor Vondráček odpovídá na vaše dotazy

Je to čtvrtek ráno.

Pořad Co, proč, jak a co? Tedy proč, jak a co. Eh, prostor pro vaše dotazy, prostor pro to, abych odpovídal na to, co mi píšete eh mailem, co mi píšete jako dotazy, ale co napíšete také přímo tady do chatu jako dotazy, které vás zajímají.

Budeme se bavit o zákazu propagace komunismu, o boji proti dezinformacím a měli bychom se taky dostat k jednacímu řádu a pak už je to na vás.

Máme na sebe 30 minut, tak pojďme rovnou na to.

Eh, dotazy samozřejmě pište, ať už jste na YouTubu, Twitteru nebo na Facebooku. Pokusím se odpovědět aspoň na ty, které přijdou hned teď na začátku. Takže pište prosím na začátku vaše dotazy. Na ty, které budu na konci, už odpovědět nemůžu. Máme opravdu asi tak 30 minut, kdy si můžeme povídat.

E, první dotaz.

Chápu správně, že vy máte problém s tím zakázat propagaci komunismu? Soudím to podle vašeho článku, kde se to na konci píše, nebo tento článek pouze špatně chápu. A jestli ho chápu dobře, tak proč hájíte komunismus? Nemyslíte si, že komunisté tu napáchali řadu škod, které nás poznamenávají dodnes? Jinak s vámi souhlasím a doufám, že svoboda slova tu bude znovu nastolena.

Právě kvůli té poslední větě. Samozřejmě říkám věci, které říkám a píšu články, které píšu. Doufám, že tu bude znovu nastolena svoboda slova. A tím, že se třeba prstem ukáže na komunismus a zakáže se o něm mluvit, ho propagovat lidem, kteří eh tuhletu e ideologii, která má na svědomí mnoho lidských životů, tak kteří ji propagují, taky těmto lidem budeme nasazovat roubík, tak tím tu svobodu slova omezujeme, nikoliv nastolujeme.

Nám jde o svobodu slova. Jde nám o svobodu slova každého člověka. A jestli někdo propaguje totalitní režimy, komunismus nebo fašismus, tak součástí svobody slova je i svobodný přístup k informacím. A my se díky tomu, že takovému člověku nenasadíme roubík, máme možnost dozvědět, jakým způsobem zvráceně přemýšlí. Jestli se mu líbí komunismus, jestli se mu líbí fašismus, nacismus, no, tak je to člověk, na kterého si musíme dát pozor, protože propaguje věci, které přesně tak, jak říká tazatel, eh mají na svědomí řadu škod a dokonce i mnoho lidských životů na území České republiky, Československa.

Takže my neobhajujeme komunismus, my neobhajujeme nacismus, my neobhajujeme žádné tyto ideologie, my obhajujeme svobodu slova. A včera ten rozsudek soudu nám připomíná, jak důležité je zásadově chránit svobodu slova, hájit možnost vyjadřovat věci, které nikomu neubližují, protože verbální projevy, verbální trestné činy jsou něčím, co je typické pro totalitní režimy.

Totalitní režimy se snaží kriminalizovat různé způsoby projevu a dělají to také takovým způsobem, že ty trestné činy formulují velice vágně, obecně, takže člověk neví přesně, kdy překročí hranici toho, co je či není trestný čin. A tak žije neustále v tenzii, v autocenzuře. Neustále má strach nějak vyjádřit svůj názor, aby si to náhodou někdo nevyložil tím a tím způsobem, nestanul před soudem, nebyl kriminalizovaný, tak jako se samosoudkyně pokusila kriminalizovat SPD za ten plakát od migračního paktu, a nebo za ten plakát, ve kterém v podstatě okopírovali obrázek z učebnice Občanské výchovy, ve kterém ti dva eh chlapci kouří, nechodí do školy, mají nějaké sociálně patologické chování.

Takže to, že se zobrazila pravda, to, že se vyjádřil názor na papíru, je kriminalizováno a my nechceme žít ve světě, kde se lidé zavírají za názory, kterými nikomu konkrétnímu neubližují, protože existují samozřejmě verbální trestné činy, které jsou součástí jiných trestných činů a to je v pořádku, že jsou trestné. Je v pořádku, že je trestné, když někoho navádíte, aby spáchal vraždu, aby si na někoho počíhal, aby si na někoho koupil zbraň. Je to přímý návod ke spáchání závažného trestného činu.

Stejně tak je kriminalizováno, když eh se snažíte někomu vyhrožovat, když někoho vydíráte, když mu říkáte: „Jestli mě neuděláš tohle a tohle kvůli tomu, tak uvidíš, tak tě budeme eh nějak perzekuovat." Tohle je v pořádku, že je protiprávní a že je kriminalizováno. A tohle je potřeba důsledně vymáhat.

Ale to, že někdo projeví názor obecně na politickou otázku, že se vyjádří a nikoliv konkrétně někomu neubližuje, tak to prostě nemá v demokratické a svobodné společnosti být kriminalizováno.

Stejně tak je absolutně v nepořádku, když policie v Písku vpadla na městský úřad Písku za to, že v době oslav osvobození měli na své radnici vlajku Písku, vlajku České republiky a taky vlajku Spojených států a Sovětského svazu, protože právě armáda z východu i armáda ze západu se v Písku sešli. Oni se rozhodli, že nebudou překrucovat pravdu, že nebudou přepisovat historii. Dali si obě dvě vlajky tak, jako dělávali vždycky dříve. Dali si na budovu radnice a tím prostě poděkovali lidem, kteří se zasadili, že tu žijeme. Těm, kteří nás osvobodili, těm, kteří nás zachránili právě před tím nacismem.

Takže tohle je samozřejmě zrůdný aspekt toho kriminalizování eh komunistické eh propagace a já si myslím, že tyto věci vůbec nemají v našem právním řádu být. A samozřejmě, až se bude otevírat trestní zákonník, až se budou otevírat otázky vymezení trestných činů, eh, tak tam k tomu přiřadím i tyto věci. Navrhnuji eh tady tímto se zabývat, abysme se vyjádřili jako poslanecká sněmovna.

A takže snad, snad jsem to vysvětlil, že rozhodně nejsme fanoušky eh komunismu, ale jsme fanoušky svobody slova. A právě ti, kteří komunismus kritizují, eh tak často utlačují svobodu slova podobně jako kdyby opisovali od toho minulého režimu. A já už nechci od minulého režimu opisovat. Já se chci dívat tam, kde je svobodněji, a ne se inspirovat třeba v Británii, kde jsou zavíráni lidé za své názory v počtech stovek lidí denně.

E, uděláte něco, nemyslíte si, že by se mělo hlídat, jak jsou různé antisystémové radikální weby nebo třeba spolky, organizace a tak dále financovány, a nastavit tomu nějaké meze? Otázkou taky je, jestli by bylo, jestli by to něčemu pomohlo. Budete nějak řešit fakt, že jsou tu dost často ze zahraničí podporovány tyto antisystémové weby, které třeba šíří i propagandu nebo podporují radikalismus?

Ještě k vaší otázce. Jak je možné, že německé státní peníze, desítky milionů eur ročně, proudí do subjektů, které v České republice dlouhodobě podporují radikální antisystémovou agendu? Nebo dotaz: Jak je možné, že proti těmto subjektům nezasáhne stát, když jsou radikální? Děkuju za dotaz.

Často se potkáváme s názory i těch, kteří slovem radikální antisystémové a peníze ze zahraničí eh myslí třeba to, že stát má blokovat weby tak, jako to dělal, tak jak vyzvalo ministerstvo vnitra k blokaci webů v čase, kdy začala válka na Ukrajině, protože jsou takzvaně dezinformační, takzvaně prý propagují eh propagandu Ruska nebo někoho jiného.

Tak já jsem toho názoru, že my bychom neměli blokovat weby, že opět bychom měli žít ve svobodné zemi a že je v pořádku, když si přečteme propagandu Ruska, když si přečteme propagandu kohokoliv jiného. Když si zkrátka budeme vědomí toho, že věci, které čteme na internetu, nemusí být vždycky pravda a často mohou být součástí propagandy různých států, různých velmocí, tak vždycky, když to budeme číst, můžeme nad tím aspoň přemýšlet a říkat, co se asi honí v hlavách těch lidí, kteří od nás žijí tisíce kilometrů daleko.

A zkusit se cítit, zkusit se zamyslet nad tím, jak ten režim oblbuje třeba i své vlastní občany, aby něčemu fandili, aby jim nějaké věci vykreslil nějakým způsobem.

A přesně to bude poučné za všech okolností, protože pokud by se nějaký režim u nás v naší zemi pokoušel nás zase v něčem oblbovat, tak budeme mít vypěstované ty protilátky. Budeme umět ty věci vnímat.

Pokud naopak budeme mít pocit, že žijeme ve světě, ve kterém nás moudrý a chytrý, vzdělaný, osvícený stát, osvícený panovník chrání před všemi takzvaně špatnými informacemi, abychom nemohli vstřebávat věci, které nejsou podle tohoto státu pravdivé, abychom měli, tak jak říkal pan premiér Fiala, korigované informace, protože on říkal, že občané mají právo na korigované informace.

Tak pokud budeme žít v takovém státě, který nám slibuje, že bude pro nás korigovat informace, no, tak pak budeme žít zkrátka v něčem, co vůbec nebude odpovídat realitě, protože stát přeci nemůže každou lež, která se objeví na internetu, kontrolovat a chránit nás před něčím, co třeba není pravda.

To je potřeba chtít po lidech, aby si dělali názory na to, co je a co není pravda.

V momentě, kdy budeme v lidech pěstovat dojem, že internet obsahuje jenom samé pravdivé informace, protože ty nepravdivé státu blokoval, samozřejmě naivně všemu uvěří, přestanou nad těmi věcmi přemýšlet, přestanou kriticky myslet. A tím způsobem z nich skutečně vychováme pouze ovce, které konzumují informace jako trávu na palouku a které nad tím absolutně nepřemýšlejí. A já nechci takový nedůstojný život, ve kterém stát si myslí, že občany jsou ovce.

Já nechci z lidí dělat něco, co nejsou. Lidé mají svůj rozum. Já k nim mám důvěru, že jsou to své dospělé bytosti a je jenom na nich, jaký si udělají názor.

Takže nemyslím si, že je cestou, abychom blokovali jakékoliv weby.

Nicméně to, co bychom rádi a to se týká těch, kteří jsou financováni zprava, zleva, ze severu, z jihu, tak chceme, aby neziskové organizace dotované ze zahraničí musely to, že jsou dotovány ze zahraničí, sdělovat transparentně, aby to bylo patrné. Aby každý občan si na jednom místě přehledně mohl najít, které organizace, často politické neziskovky, dostávají peníze ze zahraničí a co tím pravděpodobně někdo sleduje, když je ze zahraničí dotuje.

Takže já si myslím, že to je správná cesta. Že je potřeba klást opravdu důraz na děti ve školách, aby nevěřily ničemu, aby si všechno ověřovaly, ne aby slepě věřily tomu, co se řekne v České televizi nebo v nějakém jiném mainstreamovém sdělení. Ale naopak – a tak jak to v podstatě říkal i na poslední tiskové konferenci Andrej Babiš – pokud po nás někdo chce, ať bojujeme proti dezinformacím, tak proti dezinformacím, které podle pana premiéra šíří Novinky, Seznam zprávy. A já myslím, že dezinformace třeba za covidu prokazatelně šířila i Česká televize.

Nejlepší boj není vypnutí České televize, není zakázání Seznam zpráv. Proti dezinformacím se má bojovat pravdou.

A tu pravdu mají politici říkat, mají ji říkat nahlas, nemají se nechat umlčet. A jedině pravdou mohou přispívat do té veřejné diskuze, ve které věřím tomu, že občan si nakonec tu pravdivou verzi příběhu vybere.

Díky za dotazy, díky, že píšete. Já už se podívám do chatu.

Libore, ten včerejší příspěvek na Facebooku s tou upravenou Angelu Merkelovou je geniální. Věřím, že dostaneš za to žalobu. Paní samosoudkyně by měla za ten rozsudek dostat vycestovatelský pas do Číny a bez zpáteční letenky.

Tak děkuju, Michale.

Paní samosoudkyně je typicky tím, kdo si myslí, že má víc rozumu než ostatní a kdo si myslí, že má některé způsoby projevu blokovat, aby uchránila a korigovala informace, aby občané nebyli pohoršováni něčím, co podle ní je pohoršující.

Nicméně jestli něco vyvolává v lidech nenávist a frustraci, není to plakát, ale jsou to reálné obrázky. Reálné obrázky ze zahraničí, ze západní Evropy. Pobíhající lidé s nožem, mrtví, mladí lidé, zraněné děti, potřezané krky. To všechno jsou věci, které samozřejmě v lidech vyvolávají odpor, nenávist k tomu, aby tady politici jako paní Merkelová otevírali brány nelegálním migrantům – migrantům, kteří přichází z kulturně vzdálených zemí, ve kterých možná lidský život nemá takovou hodnotu jako u nás, a proto se tady chovají i tímto absolutním vražedným způsobem.

A někdo říkal, že kampaň SPD je pohoršující a je odporná. No tak to je otázka názoru.

Co ale není otázka názoru, je, že je pravdivá.

A jestli je na ní něco odporného, tak odporná je realita. Realita, kterou popisuje. Realita na západ od naší země. Realita na tom západu, na který chce spolu patřit. A tak strašně moc to vykřikuje do světa, že patříme na západ. Tak já nevím, jestli jste viděli způsob oslavy v Paříži, jakým způsobem tam ti lidé demolovali věci, protože Paris Saint-Germain vyhrál Ligu mistrů. To je ten západ, na který chce spolu patřit. Každý den hromadná znásilňování žen v Německu. To je západ, na který chce patřit spolu. To je bohužel krutá realita.

Jestli někoho uráží ten plakát, tak ho neuráží plakát, ale uráží ho to, co je realitou, protože on tu realitu pouze popisuje.

Nechceme migrační pak, nechceme ty problémy tady a budeme to říkat, protože pokud tady ty problémy budeme mít, tak už bude samozřejmě pozdě na to je řešit. Je velice těžké, když už tady máte statisíce a miliony lidí, provádět nějakou remigraci. A je potřeba s tím začít hned.

Pokud kdokoliv, kdo sem přijde, nedodrží naše pravidla a není ochoten se přizpůsobit našim zákonům a chová se tady podle svých pravidel, tak tady rozhodně nemá co dělat.

A už ten vstup na naše území musí být podle pravidel. Nelegální migrace je důvod, proč někoho vyhostit a proč někoho nevpustit, protože už to je porušení pravidel.

A jestli budeme tolerovat porušení pravidel hned na začátku, kdy k nám člověk přijde, tak si zvykne na to, že může porušovat pravidla a že mu to bude tolerováno.

Takže děkuju tady za ten dotaz.

No uvidíme. Četl jsem tam nějaké komentáře, že to jistě musela být soudkyně Barbara. Tak soudkyně Barbara to nebyla a ani u soudkyně Barbary jsem neslyšel některé absurdní výroky, jaké se nacházejí v tom rozsudku.

Tak projíždím si dál.

Dotaz: vážím si vás všech a tak dále, nezlobte se.

Vidíte ten komentář. Já myslím, že se s tím úplně ztotožňuji: „Nezlobte se, komunisté naší rodině neskutečně ublížili."

Má prababička Milada Rumer Kiršrová z rodu baronů Hřešislav byla uvězněna jako politický vězeň na 16,5 let.

Milada Hroáková takové štěstí neměla. Tu komunisté zavraždili.

Já osobně nejsem pro KSČ. Je to tak.

My také samozřejmě nejsme a já jsem rád, že se mohu nějakým způsobem podílet na knize, která dokumentuje život a politické projevy Milady Horákové a samozřejmě vzpomínám na tyto věci na různých akcích.

Teď jsem byl na akci „Stopa statečných", která hovořila o tom, čím se museli projít lidé například v Jachimově a tak dále.

A tyto věci si musíme pravdivě pojmenovávat.

To ovšem neznamená, že skutečně máme hledat inspiraci tam, kde to kritizujeme a že máme omezovat svobodu slova.

A dotaz: co uděláte s Pšenákem a Oganesianem? Tohle, co se děje, je neskutečné a není na ně metr.

Ptá se paní Viktorie, tak díky za dotaz.

Samozřejmě mě to trápí, že to jde pomalu a věřím tomu a vnímám to a bavím se o tom s lidmi, že je to jenom otázka času. Protože přeci jenom i to, jakým způsobem se snaží ministři očistit své resorty od lidí, kteří tam evidentně měli pouze politicky dosazené pozice, od lidí, kteří rozhodně nejsou odborníci, úředníci na svém místě, ale jsou to typičtí představitelé pouze té pětikoaliční party. Třeba paní, která aktuálně vede stávku odboru na úřadě vlády, je jejich mluvčí, je členkou mladých zelených, takže typická pětikoaliční představitelka, ještě navíc radikálnější v zeleni. To je takový nejsilnější odvar ze všech pěti koaličních stran, které jsou dnes v opozici.

Nicméně myslím si, že tohle už nebude trvat dlouho a že ti lidé, kteří evidentně mají nějaká privilegia a výhody, tak že díky tomu, že se opravdu mění i ten aparát, tak že brzy budou vystaveni tomu, že třeba porušili podmínky svého trestu odnětí svobody a podobně jako Pavel Novotný, který také byl v podmínce a poté porušil pravidla, tak půjdou do vězení.

Libore, a ten migrační pakt je zrušený. Dávky Ukrajincům jsou též přes čáru. Máme strašný deficit.

Ano, my jsme zásadním způsobem zpřísnili to, jakým způsobem mohou být lidé na našem území, aby měli status dočasné ochrany, aby měli vůbec nějaký nárok na nějakou dávku.

Jsem toho názoru, že po tolika letech už nikdo by dávku v podstatě neměl chtít dostávat, protože po tolika letech už si každý mohl najít práci a může se tady živit, může tady žít a pracovat jako každý jiný a nebo může jít někam jinam, když se mu to nelíbí.

A podobně jako to udělalo Polsko, které zpřísnilo, taky my zásadním způsobem zpřísňujeme.

A je to otázka nejenom toho, aby někdo tady měl ten status dočasné ochrany, protože k tomu nás nutí Evropská unie, aby nějaký status dočasné ochrany existoval. Podmínky už jsou na nás, jak si je vymezíme, a my jsme si je vymezili o moc přísněji.

Například předchozí vlády nevadilo, když se tady člověk nezdržoval 90 dnů v kuse. Když 90 dnů v kuse tady někdo nebyl z Ukrajiny a pak přijel po 90 dnech, tak měl status dočasné ochrany a mohl si tady pobírat sociální dávky.

Pak se najednou zjišťovalo, že ti lidé prováděli různé podvody, ale minulá vláda neměla vůbec žádnou potřebu tyto věci mediálně komunikovat, takže se spíš snažila to ututlat, aby o tom veřejnost nevěděla, protože oni měli na Ukrajině postavenou svojí kampaň a všechna svá selhání, která udělali, vždycky zdůvodnili tím, no to my jsme nemohli dodržet tento slib, protože válka na Ukrajině.

Lidé by jim to tolik neměli za zlé, kdyby přiznali, že to není úplně tak růžové, jak to vykreslují.

A kdyby se na rovinu už za minulé vlády řešily ty podvody s těmi dávkami, ta dávková turistika.

A teď je nově dalších 40 osob, u kterých bylo zahájeno trestní stíhání. Takže ne ještě obžalovaných, ale bylo zahájeno trestní stíhání u 40 osob, u kterých se zdá, že opravdu zneužívali ten systém a v podstatě ho tunelovali, odváželi si peníze, přestože na ně neměli nárok.

Takže tohle všechno my musíme systémově změnit.

Pokud se takovéto věci děly, pokud bylo možné ten systém takto zneužívat v řádu třeba i desítek milionů Kč vyvádět peníze, no tak je to vizitka minulé vlády, je to vysvědčení pro ten systém, který tady nastolila, co se týče pobytu a dávek pro Ukrajince.

No a migrační pakt, abych z toho dotazu neutekl, tak není zrušený.

Migrační pakt je schválený na úrovni Evropské unie a my ho nemůžeme zrušit. My na to nemáme v Evropské unii páku.

Navíc v Evropské unii, když chcete zablokovat přijetí nějaké věci, stačí vám k tomu blokační menšina. Zatímco když už se ta věc schválí, tak potřebujete většinu pro to, abyste tu již dříve schválenou věc mohli změnit.

To znamená daleko větší počet hlasů, daleko větší počet států by byl potřeba proto, aby se zrušilo něco, čemu malý počet států mohl původně zabránit.

A naše vláda na to rezignovala.

Nejprve pan Rakušan dokonce chtěl migrační pakt schválit, pak se pouze zdržel, přičemž zdržení třeba v europarlamentu v rámci jednacího řádu neznamená totéž, co u nás.

U nás ve sněmovně nebo v Senátu, když se někdo zdrží, tak to je totéž, jak byl proti. A když je proti, dá se říct, že je ostře proti, že to svítí červenou barvou, že to je takový ostřejší odpor a důraznější vykřiknutí proti.

A když se podíváme na další úvahy o migračním paktu, tak my jsme prostě řekli, že ho nezavedeme v České republice, že sice nemůžeme zrušit na úrovni Evropské unie migrační pakt, ale můžeme ho u nás nezavést.

A to je podle mě důležité.

Když se řeší změna ústavy, co by na to, pokud by se v krizi nemohli sejít sněmovna a senátor, rozhodoval by speciální výbor. Vy jste pro. Já nechápu, kdo by jako měl být členem, kdo by členy jmenoval, na jak dlouho a jestli se může sejít a rozhodovat nějaká komise, proč by nemohl i parlament. Fakt to nechápu a myslím, že by o zásadních věcech měli rozhodovat politici, které si volíme, ne bůh ví, kdo.

Zajímá mě váš názor. Děkuji.

Ptá se občan Hurta.

Pane občane Hurto, děkuji za důležitý dotaz.

Ano, teď se objevily různé informace o tom, že by mohl vzniknout nějaký parlamentní výbor pro případné války, který by toto mohl urychleně řešit. Nejde o to, že by byl složen z nevolených, nikým volených lidí, nějakých lidí z deep statu, někoho, kdo bez ohledu na výsledek voleb si klade ambici ovlivňovat život lidem.

Toto není ten návrh, toto určitě není ta cesta, kterou já bych jakkoliv podporoval.

A žádný konkrétní návrh jsem řečeno ještě neviděl, ale když jsem slyšel ty myšlenky a ty úvahy, tak šlo o to, že by se zkrátka z jednotlivých politických stran v nějakém poměru, tak jako je třeba ve Sněmovně zdravotnický výbor, ve kterém v určitém poměru sedí zastoupeni všichni všechny politické strany, mají tam své zástupce.

No, tak že by tedy tímto způsobem existoval výbor složený podobně poměrným způsobem z politických stran v Senátu a ve Sněmovně v celém parlamentu, aby pro získání usnesení schopnost bylo potřeba, že menší počet lidí se musí dostavit na nějaké jednání.

To znamená, byl by to jakoby užší parlament.

Ti lidé v parlamentu, těch 281 lidí, by ze svých řad vybrali menší počet lidí, kteří by v případě nějaké války, nějakého stavu, kde by třeba bylo opravdu obtížné cestovat, obtížné se přesouvat na velké vzdálenosti. Vezměte si to, že poslanci jsou třeba ze Vsetína nebo senátor ze Vsetína, pan Čunek nebo z Ostravy. A teď by bylo potřeba narychlo jednat a pro určité věci je potřeba, aby parlament byl v takové situaci akceschopný.

No, tak pokud by bylo obtížné, aby se sešel, těžko by mohl být akceschopný. A právě tohle je ta základní myšlenka.

Takže uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Já o tom zatím detaily nevím, ale v tomto duchu bych si to uměl představit. Podobně jako výbory, třeba výbor evropský také v některých věcech rozhoduje definitivně a neřeší každou jednu evropskou směrnici. Každý jeden evropský nesmysl, euronesmysl neřeší celé jednání sněmovny o 200 lidech.

Poslední dotaz, na který se dostaneme, a teď ještě tady druhý. Jaký máte názor na pana Koláře? Na Hradě údajně nemá prověrku.

Tak pan Kollár je člověk, který účelově ohýbá své názory. Každou chvíli říká něco jiného. Já jsem přesně viděl ten jeho rozhovor v roce 2021, kdy říkal, že Miloš Zeman nemá právo nejmenovat lidi do vlády tak, jak se mu zlíbí. Teď říká něco úplně jiného. Je prostě to člověk, jehož slovo pro mě nemá žádnou váhu, a to, že nemá prověrku, mě vůbec nepřekvapuje.

Ale není to ten důvod a není to ta věc, kterou bych na něm kritizoval. Myslím si, že on svým chováním, svými výroky, tím, jak vystupuje, tím, jak se chová, tak si zaslouží kritiku, a o tom ani není moc třeba diskutovat a třeba si to vysvětlovat.

A určitě stojí za všemi těmi výroky prezidenta Pavla o Spojených státech evropských, euru, ztrátě práva veta. Všechny tyto protičeské výroky a protičeská jednání prezidenta republiky jsou jistě konzultovány s panem Kolářem, který se často podobným způsobem proti Česku vyjadřoval, stejně jako syn hlasuje v europarlamentu v Bruselu proti česku.

Pan mladý Kollár je samozřejmě zastánce eura, zastánce likvidace suverenity České republiky v podobě ztráty práva veta v dalších důležitých otázkách, protože když jsme ztratili právo veta v migrační politice, bylo to evidentně špatně. Dopadlo to tak, jak to dopadlo. Migrační kvóty, migrační pakt. To je výsledek ztráty práva veta v těchto důležitých oblastech.

Poslední dotaz — obstrukce. Četla jsem zde názor někoho z vládní koalice, že opozice blokuje hlasování tím, že se nepřihlásí, takže není usnesení schopná. Proč se tento princip hlasování nějak nezmění? To, že opozice není přítomná, je přeci její problém. Kdyby se to dělo pořád, tak se přeci o ničem nerozhodne.

Ano, máte pravdu. A z toho důvodu je Sněmovna usnesení schopná, když je přítomna alespoň jedna třetina poslanců. A vzhledem k tomu, že oni nově nasadili tuto taktiku, my si na to dáváme větší pozor.

Ministři, kteří mají spoustu jiné práce, než pouze vysedávat ve Sněmovně, tak se také často účastní jednání. A hovořím tady o myšlence takzvaného klouzavého mandátu, tedy že poslanec, který se stane ministrem, na dobu, kdy je ministrem, ztratí mandát a má tam nějakého svého zástupce. Je to běžné v mnoha jiných státech, protože ten zástupce se naplno soustředí na práci poslance, a naopak ministr více na ministerstvu chodí obhajovat své zákony, ale není vystaven tomu, že se sleduje množství hlasování a jeho účast.

Protože při tom nabitém programu, který ministři mají — vezměte si třeba ministra zahraničí, který lítá po celém světě, a když ještě má hlasovat ve Sněmovně, těžko to jde zkroubit. A nebo třeba ministr dopravy, který objíždí všechna ta staveniště po celé republice, také musí být hodně v terénu.

A v tom čase, kdy by takový ministr byl poslancem, aktuálně tedy není, tak je to jeden z těch, kteří chybí ve Sněmovně poměrně často, a může se stát, že potom není třeba 67 poslanců přítomných. Ale koalice má 108 hlasů, a myslím si, že 67 by neměl být problém. A že teď, když vidíme, jakým způsobem toto začala opozice používat, takže nás to nerozhodí, že nás to nezbrzdí, že nám to nezablokuje prosazování důležitých věcí, a že skutečně budeme naplňovat programové prohlášení vlády tak, jak si to přejeme a tak, jak si to doufám přejete i vy.

Díky za vaše dotazy. Jsem rád, že jste tady byli, že jste byli aktivní. Těším se zase za týden ve čtvrtek na pořad Proč, jak, co. Myslím si, že ten následující týden určitě bude zajímavý a že těch dotazů bude opět hodně. A pište je klidně do zásoby.