Libor Vondráček vs. Karel Haas: Pokuta za billboard SPD: spravedlnost, nebo cenzura?

Eh, referendum, pane Vondráčku, což byla vlajková loď a slip hnutí SPD, ale říkala jsem, že tam jsou eh různé další podmínky.

To znamená, že nejde hlasovat o EU a NATO například, nebo že pro vyvolání je potřeba 300 000 podpisů, pro závaznost skoro 3 miliony hlasů pro vítěznou odpověď.

Tak není to nakonec prohra?

Tak to, že se nebude moci hlasovat o členství v Evropské unii a v NATO, tak to už bylo zřejmé podle programového prohlášení vlády. O tom se ta diskuze vedla před několika měsíci.

Aktuální návrh s těmi parametry, které vy jste zmínila, je koaliční kompromis. Kompromis, který umožňuje to referendum uspořádat.

Pokud by referendum mělo podobnou účast, jako třeba referendum o vstupu do Evropské unie, tak bychom překročili to kvórum, bylo by to dostatečné. Referendum bylo závazné.

Nicméně stejně jako v době, kdy se konalo referendum o našem členství v Evropské unii, já osobně za svobodné i SPD, kteří máme shodně v programu přímou demokracii, bychom byli klidně toho názoru, že referendum má platit i kdyby přišli tři voliči.

No, ale to se podařit neprosadilo, tak proto se ptám, jestli to nakonec není v rámci těch koaličních vyjednávání a kompromisů prohra pro SPD.

Není to prohra, protože my tady 30 let čekáme na zákon o referendu a každý zákon bude lepší než současný stav, kdy občané nemají absolutně žádnou šanci se proti těm věcem bránit.

A já si myslím, že jsou věci jako třeba zákaz aut na benzín naftu nebo jiné nesmysly, které prostě normální občané v referendu by nikdy neschválili a pokud se proti takovým věcem budou chtít bránit, tak tu šanci mít budou.

A je to splněný slib?

Je to splněný slib do té míry, do jaké máme mandát vyjednávat v rámci té koalice, té většiny.

Ale určitě, kdyby mělo 80 mandátů naše uskupení, tak ten zákon by vypadal trochu jinak, než když má 80 mandátů třeba hnutí. Ano.

Jsou potřeba i hlasy opozice. Má to vaše hlasy alespoň některé, alespoň některých kolegů?

Eh, za ODS určitě ne. Já tady dnes budu mluvit za ODS.

My ODS jsme obecně zdrženliví k používání celostátního referenda z mnoha podstatných důvodů. Ono vypadá na první pohled vždycky velmi líbivě takové to předání moci občanům a tak dále, ale referenda obecně přinášejí ohromná rizika.

Eh, komplexnost celostátních otázek smrsknutá do ano, eh, většinou velmi obtížně reprodukovatelná díky té komplexitě otázek se všemi relevantními fakty voličům. Drsná kampaň, která většinou rozděluje společnost a tak dále.

Viděli jsme to v Británii.

Takže řada pojistek. Já jsem to tady říkala, ať už tématických nebo to, že tedy Ústavní soud by k tomu do toho mohl vždycky mluvit a tak dále, tak alespoň za úvahu to nestojí.

Eh, já taky jsem neřekl ten druhý bod.

Ten druhý bod ODS je takový, že máme-li ten návrh, který předložil pan ministr spravedlnosti na vládu, vláda ho schválila, hodnotit věcně jako právník, já mu určitě podporu nedám. ODS mu na 99 % podporu nedá.

Ale ten návrh je vlastně napsaný velmi rozumně z pohledu těch parametrů. Je tam opravdu vysoké procento nebo vysoký počet podpisů pro vyvolání.

Je tam vysoké kvórum eh pro eh závaznost referenda.

Jsou tam, a to je možná nejdůležitější, vymezené ty okruhy otázek, na které se referendum vztahovat nemůže. Lidská práva, svobody, ústavní pořádek této země, rozpočtové otázky. Takhle bych mohl pokračovat.

To znamená, pokud se na ten návrh zákona koukám nezaujatě, tak je napsaný velmi rozumně a zdrženlivě.

Hm. Kompromis říkáte, pane Vondráčku, vy? Kompromis to znamená většinou, že všechny strany musejí o něco ustoupit, aby se k němu eh došlo.

Tak v čem ustoupilo eh hnutí? Ano, například pod vlivem SPD.

Co z toho vítězného návrhu je to vaše vítězství?

Vlastně, tak eh v té vládní koalici jsou tři strany a nejvíce skeptické k referendu eh je stanovisko motoristů. To znamená, snad by mohl postoj ano být tak nějak uprostřed mezi námi a motoristy.

Motoristé to říkají poměrně dlouhou dobu, že jsou skeptičtí.

A v čem vám ustoupili?

No, tak ustoupilo se oproti jejich představám, jak by bylo přísné vyvolání nebo přísné kritérium ohledně účasti, ohledně počtu hlasů. Kdyby to bylo čistě na motoristech, ten zákon je přísnější.

Aktuálních 35 % není vůbec málo. Je to nějakých 2 890 000 hlasů, které by bylo potřeba při současném počtu voličů.

Ale protože ty volby nebo to referendum by se v podstatě téměř vždy mělo konat souběžně s volbami, tak si myslíme, že je to dosažitelné a že pokud občané skutečně během jednoho roku sesbírají pro nějakou palčivou otázku 300 000 podpisů, takže to bude takový velký zájem, že potom to referendum bude mít účast a bude platné.

No a není tou vaší výhrou prostě to slovo referendum, ale ten návrh samotný není úplně okleštěný a úplně pozměněný od toho, co vy jste slibovali třeba v předvolebních kampaních nebo co jste chtěli prosazovat ještě předtím, než se vyjednávala koaliční smlouva?

No, tak absolutní vítězství by bylo, kdybychom tady měli taková referenda, jakou mají ve Švýcarsku, s parametry, které mají ve Švýcarsku.

Tak to z toho vzniklo vlastně slovem absolutně a o tom rozhodli občané, že jsme nevyhráli absolutně, ale vyhráli jsme v rámci toho, že skutečně ten zákon tady je, je navržený a myslím si, že pořád ještě budou do jeho konečné podoby promlouvat případně i další strany, jejichž podpora je nutná, abychom získali 120 eh hlasů ve sněmovně.

Ale musím říct, že v České ústavě, v článku dvě naší ústavy se o referendu hovoří už přes 30 let.

A pokud se nám toto povede, tak budeme první sněmovnou 10. volební období, kdy se to konečně podaří realizovat.

A to, že ústavodárce prostě chtěl, aby občané tuto možnost měli, tak by bylo skvělé, kdybychom to konečně naplnili.

Pan Háž říkal, že ODS to nepodpoří. Vy máte vyjednané nějaké další hlasy opozice.

To, že to ODS nepodpoří, to mě mrzí. Mrzí mě argumentace pana Dvořáka, kterou jsme slyšeli, že hybridní hrozby můžou ovlivňovat smýšlení voličů.

To si rovnou můžem říct i v případě voleb a můžem zrušit volby, protože hybridní hrozby můžou ovlivnit mínění lidí.

Nemyslím si, že komplexní otázka v referendu je daleko složitější, než když si má člověk vybírat z 30 kandidátních listin a těch faktorů, jak si vybere tu danou listinu, je mnohem více.

Takže za mě, eh, jestli někdo dává důvěru lidem rozhodovat z 30 kandidátek, nerozumím tomu, proč by neměli mít ze dvou variant.

Typicky třeba Piráti mají relativně pozitivní vztah k referendu jako ke slovu, jako k nástroji.

A jak se k tomu postaví, to je otázka jednání.

My určitě chceme, aby to mohli podpořit, aby se to dostalo do Senátu a ideálně, aby až se senát změní po dvou volbách, které máme před sebou, letos a za dva roky se bude měnit složení Senátu, tak i v Senátu.

Věřím tomu, že budeme mít tu potřebnou třípětinovou většinu.

Hm.

Pane Hási, když to odmítnete, nedáte tím vlastně zbraň do rukou třeba SPD, která potom může říct: vidíte, my jsme chtěli dát moc do rukou občanů, my jsme chtěli, abyste tady měli slovo, ale prostě opozice to odmítá.

My se za náš názor nějak nestydíme, že se jim nezavděčíme všem voličům. To je celkem zřejmé, ale myslím si, že v DNA od toho, co od nás naši voliči očekávají, je právě naopak v otázkách přímé demokracie zdrženlivost. Tím se nějak netajíme.

Teď bez ohledu na to, jestli se tím někomu zalíbíme nebo ne, já si myslím, že politika má být o názorech, takže náš názor je zdrženlivý. V těch jednáních se budeme účastnit.

Já jsem tady pak zcela věcně řekl, že mě z pohledu, když zapomenu na svůj osobní politický postoj, tak ten návrh připadá vlastně jako velmi zdrženlivý, velmi rozumný, ale těch jednání se budeme účastnit.

Nicméně si realisticky řekněme: pán Vondráček očekává nějakou přeměnu Senátu. Já v tuto chvilí říkám, že tak jak jednám s kolegy – nevedu žádná oficiální jednání, ale třeba dnes večer jsem se naposled bavil s kolegy z několika opozičních klubů, včetně pirátského klubu – můj dojem je, že v tomto volebním období do roku 2029 se ústavní většina v poslanecké sněmovně nenajde. Myslím si, že se nenajde ani v Senátu.

Myslím si, že to jsou ale spíše sny SPD o tom, jak se promění Senát. Ale já jsem velký skeptik k tomu. Z mého pohledu mě to nekonvenuje, že by se našla v tomto volebním období ústavní většina.

Svobodní to mají skoro 18 let v programu a pokud by se jakákoliv forma referenda podařila konečně zhmotnit v českém zákoně, je to výhra. Jestliže Svobodní usilují o to být jako ve Švýcarsku 18 let a aspoň jedním krůčkem se tomu přiblížíme, je to dobré. Ale myslím si, že naši občané mají na to a můžou podobně jako Švýceři díky lepšímu systému demokracie směřovat k tomu, že se tady jednou bude mít tak dobře.

Když to spadne, tak má SPD na příští kampaň viníka a osvoboďuje se. No, ale ti viníci, ti viníci tady byli přece už 30 předchozích let, kdy to ani jedna z těch většin, která byla ve sněmovně, nedokázala prosadit tou ústavní většinou. Takže my to budeme samozřejmě opakovat a pro mě je to konzistentní názor. Já to nemám tak, že bych se někomu chtěl zalíbit. Svobodní jsou na tomto postavení. My naopak máme v DNA, že se chceme přibližovat Švýcarsku.

No a ostatní strany mají v DNA co? Protože my tady slyšíme třeba od hnutí ANO: my se hlasů nebojíme, ale zároveň odmítají ten váš návrh a chtějí prostě ty pojistky, aby účast voličů byla vyšší, aby bylo nutné více hlasů pro vítězný návrh toho referenda. Když si to teď rozumíme, tak nemají – nelžou nám vlastně, že se nebojí hlasů voličů?

Já tu nechci mluvit o detailech toho jednání, ale co je jasné: ano, se svým postojem k referendu se nachází někde uprostřed mezi námi a Motoristy. Takže neříká úplnou pravdu, když říká, že se nebojí hlasů lidí.

Já myslím, že oni se hlasů lidí nebojí, protože dostali 35 % a zrovna oni se asi bát nemusí.

Pane Hási, my jsme je hledali taky v archivu v jediném velkém celostátním referendu o vstupu do EU. Opravdu to tehdy bylo společenské téma. Teď jsou velké debaty třeba o přijetí a nepřijetí eura. Já jsem se tady na to tento týden ptala politiků ve studiu, jestli by nebyli pro. Ani třeba v takovém případě byste nebyl pro, protože přece jenom uplynulo více než 20 let.

A to téma se prostě vrací. První poznámka. Pane kolego, a ještě malinko návrat k té předchozí odpovědi. Prosím vás, já jenom poprosím: nedělejme závod mezi zastupitelskou demokracií a přímou demokrací. Obě demokracie mají svoji kvalitu. To, že jsou politické strany jako ODSK, která preferuje zastupitelskou demokracii – ta má stejnou kvalitu jako přímá demokracie – tak z toho nedělejme závod. Já vím, že je hrozně levný říkat, že se někdo bojí lidí. Zastupitelská demokracie je také plnohodnotná demokracie.

A teď k těm otázkám. Já znova říkám: ten návrh, tak jak ho předložil pán ministr spravedlnosti, je velmi rozumný. Je ale mimo jiné – mimo jiné by pravděpodobně vylučoval – a to je přesná odpověď na euro. On mimo jiné v tom návrhu vylučuje věci, které máme jako Česká republika sjednané jako mezinárodní závazek. To je jasně v paragrafu dva nebo v článku dva toho ústavního návrhu.

Jinými slovy: o euru by se pravděpodobně hlasovat nedalo. Proč? Protože třeba na rozdíl od Dánska jsme si nesjednali výjimku v přístupové smlouvě. Euro není otázka zda, ale pouze otázka kdy.

Já jsem se právě ptala, jestli ani v takových případech byste prostě nebyl pro, aby se ukázal ten názor veřejnosti dnešního roku 2026, protože jste v podstatě říkali, že jste a priori proti referendu.

Já jsem to nepředkládal 100:0. Já jsem říkal, že jsem k tomu velmi zdrženlivý a jsou dva důvody. Já se opravdu obávám, zaprvé dalšího rozdělování společnosti. Opravdu si vezměte, jak se rozbila Velká Británie na referendu o Brexitu. Úplně se ta společnost rozbila. Stejně si vezměte, jak funguje přímá volba prezidenta. To je jeden důvod.

A druhý důvod – ale ten příklad eura je možná na tohle dobrý. Euro je nepochybně velmi složitá a komplexní otázka s argumenty pro i s argumenty proti. ČNB vydává každý rok cca 70stránkovou analýzu, jak na tom Česká republika stojí. A tuto komplexitu máme vsunout do otázky ano nebo ne. To si myslím, že je špatně.

Tak pane Vondráčku, rychlá reakce a půjdeme na to.

No ne. Já si opravdu myslím, že přímá demokracie je lepší než zastupitelská, protože přímá nefunguje sama o sobě. Minimálně ve Švýcarsku. Oni mají parlament, oni mají další své zastupitelské orgány a k tomu jako doplněk mají tu přímou demokracii. A podle mě je to správně, protože si myslím, že komplexní je sice úvaha o euru, ale ještě složitější je úvaha, jestli vy nebo já budeme dělat lépe svoji práci v parlamentu a spolu s námi mnoho a mnoho dalších našich kolegů, které rozhodně voliči nemůžou jmenovitě ani znát.

Pánové, pojďme se ještě vrátit ke včerejšku, protože soud včera nepravomocně rozhodl, že SPD spáchala trestný čin podněcování k nenávisti a uložil hnutí pokutu 3 miliony Kč kvůli plakátům, kde byl muž tmavé pleti s nožem v ruce nebo romské děti v případě tématu sociálních dávek.

Pane Vondráčku, soud rozhodl, trestný čin tam je. Kdo jiný to má posoudit než nezávislý soud?

No, to, jak rozhodl soud, je něco, o čem se tu samozřejmě můžeme bavit. Soudy nejsou nedotknutelné a každý může mít názor na to, jakým způsobem si někdo vykládá černobílý list papíru zákona – zákona trestního zákonníku.

Za mě, pokud přistoupíme k takto extenzivnímu výkladu, tak za chvilku můžeme trestat kdekoho za jaký jakýkoliv politický názor. Putin v pytli, jiné vyzývání lidí k různým věcem.

Já si myslím, že to, co prezentovalo SPD, tak zobrazuje realitu západní Evropy. To není žádné vyvolávání nenávisti.

Pokud se děje v Německu každý den v průměru 2,3 hromadného znásilnění, kdy ty dívky tam podstupují ty problémy, já bych se daleko raději bavil o tom, co se reálně děje, protože na rozdíl od toho, co se tam děje, ten plakát nikomu neublížil, ale ti nelegální migranti ubližují tisícům lidem.

O by mě – kde jsou ty romské děti a kde jsou zobrazovány v podstatě souvislosti s tématy záškoláctví, eh nepřizpůsobivých lidí, nepřizpůsobivých oblastí, nezaměstnanosti nebo to, že třeba lidi nechtějí pracovat a tak dále. To třeba neubližuje romským dětem, které chodí do školy poctivě, chtějí si potom, až vyrostou, najít poctivou práci a není to podpora stereotypů a není to něco, co jim naopak hází klacky.

Nemyslím si, že jim to ubližuje nějakou barvu pleti. Lidé na nějakých plakátech musí mít.

A stejně tak když v učebnici občanské výchovy byl ten obrázek téměř totožný a byli tam také lidé s nětší asi barvy, tak nikdo nedával trestní skání.

Pan Pospíšil. Pan Pospíšil toho času nedával. Nejde o barvu pleti.

No, za mě určitě nejde o barvu pleti. Jde o to, aby nebyly zneužívány sociální dáta.

Víte pane Vondráčku, dneska na svých sociálních sítích taky měl obrázek, vlastně v podstatě totožný jako ten obrázek toho muže tmavé pleti. Akorát tam byla Angela Merkelová. Ptal jste se, jestli by to bylo stejné, kdyby ten obrázek takhle vypadal. Když nejde o barvu pleti, proč na tom obrázku měla Angela Merkelová mnohem tmavší pleť, než ve skutečnosti má?

No, tak byla to karikatura toho původního obrázku, která by nefungovala, kdyby neměla tmavou barvu pleti. Já hledám v tom tu, že nejde, jestli by to fungovalo nebo nefungovalo, ale chtěl jsem, aby bylo patrné, že to vychází z toho původního plakátu a myslím si, že skutečně Angela Merkelová je...

Ne, to jsem se neptala. Já jsem se ptala na souvislost s barvou. Spoluviny ten stav společnosti, který pozorujeme ve Francii, v Německu, kde skutečně dochází k obrovskému nárůstu kriminality a věcem, které jsou odsouzeníhodné a vůbec nechápu, jak mohla dostat v Bruselu nějaké ocenění.

Eh, pane Házi, opozice mluví i o tom, že Tomáš Okamura nemá co dělat v křesle předsedy sněmovny. Už jsem to četla od některých opozičních politiků. Vy si to taky myslíte?

Já na první dobrou tady říkám, že nepotřebuju žádný rozsudek, žádného soudu k tomu, abych jako člověk řekl, že ta kampaň byla odporná, rasistická, xenofobní a dehonestující děti. Ten plakát s těmi romskými dětmi byl mnohem horší než ten s tím v uvozovkách „doktorem z dovozu". To prostě byla dehonestace romských dětí a je to opravdu slabošský, že to tady nedokážete přiznat. Prostě byla to dehonestace romských dětí.

Teďka takhle jednoduchou oznámení na pana – jednoduchou to je. Já jsem na nikoho trestního oznámení nepodával a tady vám na rovinu říkám, že byla chyba, že nějací politici a klidně si to řekněme na rovinu – pan Pospíšil a pan Dvořák podali trestní oznámení, ale kromě nich a před nimi podalo devět trestních oznámení devět neziskových organizací, které hájí práva romské menšiny. To je ten problém.

A přeci je úplně jedno, kdo podal trestní oznámení. Prostě ta kampaň vaše byla odporná a ty slabošské výmluvy, že jste necílili na romské děti. Prosím vás, vy si jenom vybíráte terče a včera jsme to probírali. Byli to migranti. Když se ukázalo, že v České republice žádná migrační vlna nehrozí, tak jste přesedali na ukrajinské uprchlíky. Když došli ukrajinští uprchlíci, tak jste přesedlali na sudetoněmecký *lancman*.

Pojďme, pánové. Pojďme, pánové.

Já jenom ještě řeknu – ten plakát vznikl v čase, kdy my jsme nespolupracovali s SPD. Já neznám úplně detaily toho, jak to vznikalo, ale pokud budeme tvrdit, že si to vybralo terč, tak učebnice občanské výchovy a vydavatelství si vybralo terč a padni komu padni, vyvolá nějaké... pokud bylo, tak padni komu padni.

Tak vysvětlete nám to s tou politizací. Vysvětlete nám taky to.

Eh, proč jste říkali, že soudkyně rozhodla předem? Co to má znamenat? To je nějaké zpochybňování justice, tedy?

No, tak to je nějaký názor na ten proces, na tu proceduru, která probíhala, protože vzhledem k tomu, co bylo řečeno u toho ústního jednání, se jevilo straně, která byla odsouzená, že absolutně nebyly brány v potaz ty výpovědi a ty myšlenky. To znamená, že to je politický proces.

Pokud přeci posuzujeme politický názor a chceme ho kriminalizovat, tak je to politický proces. Já jsem proti tomu, aby verbální trestné činy, které nikomu neubližují – trestné činy bez obětí – byly kriminalizovány. Ale tam jsou takovéto zákony. Prostě verbalizované trestné činy.

Doufám, že Ústavní soud zasáhne podobně jako třeba v kauze Ladislava Vrábela, kde to také byl politický čarodějnický hon a ty soudy nižších stupňů ho sice odsuzovaly, ale Ústavní soud kladl na to zřetel, že je tady svoboda slova. Tak já doufám, že takto to dopadne s Ústavním soudem.

Pokud by to tak náhodou nedopadlo, máme tady vážný problém, protože máme v trestním zákonníku špatně rozhodnutí soudy i v jiných kauzách – třeba vládní koalice, dejme tomu Čapí Hnízdo, Kauza Naďová. Ve všech těch případech se mluvilo o politických procesech.

K čemu to vede taková slova?

Tak pokud se nějaký proces vleče takovýmto způsobem, opravdu nestandardně se používá zavazování soudu prvního stupně výkladem soudu druhého stupně, což asi kolega potvrdí, že je absolutně mimořádná praxe – tak to musí přeci vyvolávat tyto dojmy, že se jedná o politický proces. Ale to má občan poznat, kde je to spravedlivý proces a kde je to politický proces.

No, každý občan si na to může udělat svůj názor. Tak to tak to prostě je. Eh, může nesouhlasit, může se mu to nelíbit.

Já jsem měl minulou středu takový seminář se spolkem Šalamoun a my jsme si tam zdůrazňovali, jak důležité je klást apel na zásady trestního práva. A kromě toho, že v pochybnostech ve prospěch obžalovaného, tak také druhá věc je, že mají být trestné činy vymezeny dostatečně přesně a nemají být formulovány nějakým obecným způsobem, vágním způsobem. Bohužel v případě této kauzy – toho plakátu – je to velice vágní formulace a za chvilku se může trestat kdokoliv za cokoliv, pokud tato soudní praxe se stane něčím, na co si zvykneme.

Pane Házi, politici vždycky eh mluví kriticky o rozhodnutích, která se jim prostě nelíbí. To tak je. Tak není příliš jednoduché tvrdit, že snahy nebo snahy znevěrohodnit justici – dejme tomu – začínají až u vládní koalice, u SPD, případně tedy u hnutí. Ano, když se bavíme o Čapím hnízku.

Já každého politika, který po roce 89 řekne, že v České republice probíhají politické procesy a je jedno, jestli to říká v nadsázce, nebo jestli to myslí vážně, kdo prostě vypustí to s tím, že to je politický proces – tak já vždycky budu na veřejnosti nahlas říkat, že takový člověk... Politické procesy v České republice probíhaly do roku 89. Od roku 89 jsme tady ani jeden politický proces neměli.

Postup, což není přijatelný, pokusminala jednání – nelze dělat experimenty na lidech, uvedl šéf ODS Petr Fiala. Dále pan Ištván se stal jednoznačným škůdcem demokracie a tak důležitou složku státního zastupitelství vést nesmí, poslanec Marek Benda. To bylo v roce 2014, kdy si stěžovali u Ústavního soudu ohledně řízení s premiérem Nečasem.

Co to bylo tedy teď? Já jsem neslyšel tam tedá to sousový politický proces. A tak jsem možná byl tvrdý, protože politický proces je opravdu pojem z 50.

A není to zpochybňování justice, protože teď mluví opozice současná o zpochybňování justice a nejen teď. Už dříve, když se řešily ty plakáty a vydání třeba Tomyho Okamury, tak se mluvilo o zpochybňování justice. Stejně tak třeba v případech Andreje Babiše. Ale neděláte to sami.

Já si teda myslím a znova se vracím k tomu. To, že komentujeme rozhodnutí moci soudní, v tom má pan kolega pravdu a já teď budu naprosto objektivní. Lze komunikovat nějakým způsobem a komentovat, hodnotit rozsudky soudů. Nepochybně je možné a moc soudní není nedotknutelná.

Já jsem se tady vyhrazoval proti používání pojmu politický proces, protože to jsou prostě 50 let. Kdyby tam nebylo politický proces, tak to není zpochybňování justice.

Tedy, no, pokud bude SPD – ale zatím tak nečiní – kritizovat to, že nebyly provedeny nějaké důkazy, které měly být provedeny, že došlo k nějakému procesnímu pochybení, že se odchýlil soud od diktáty Ústavního soudu, že se odchýlil – jestli mě necháte domluvit – že se odchýlil od Evropského soudu pro lidská práva. Tak to budu chápat. Ale Evropský soud pro lidská práva má ustálenou diktaturu, že jenom soudy mohou vyhodnotit, kde končí svoboda politického projevu a začíná trestněprávní jednání.

A to přesně teď soudy učiní. Zatím to rozhodnutí není práv.

Pane Pantáčku, poslední věc, poslední otázka, velmi rychle. Bude se takových kampaní už SPD, potažmo i Svobodní nebo Trikolóra, pokud třeba půjdou do voleb spolu, vyvarovat nebo ne?

My nebudeme mít autocenzuru a o vážných problémech, jako je třeba přijetí migračního paktu, budeme informovat tak, aby to bylo téma, aby se o tom mluvilo. Možná, že bez toho plakátu by se o tom tady takto vážně nemluvilo a možná by se Vít Rakušan nepřiznal, že lhal, když říkal, že migrační pakt neobsahuje kvóty. Takže dobře, že ta diskuze se tady vede.

To, co se děje na západ od nás, je zásadní problém.

Takže – otázka, otázka, jestli právě ten plakát nepřehluší samotné téma migrace. To si myslím, že se nestane a věřím tomu, že pokud by skutečně tato praxe se měla stát běžnou, takže se vážně budeme zamýšlet nad tím, co je napsáno v trestním zákonníku, aby se to nemohlo opakovat, aby takovéto procesy...