Příčovy 2026: Milan Zadělák, Alice Tomková, J.Skála, D.Tygr Ploc, J.Doubrava, Ivan Kratochvíl

Přátelé, jsme v Sedlčanech na vlasteneckém setkání.

Jsme na zámku Příčovy a teď tu mám vedle sebe bývalého kameramana České televize, který působil třeba i dva roky na Ukrajině.

A ptám se ho: Milane, jaká je pravda nebo jak se věci mají v České televizi? Řekni nám.

>> Já bych začal otázkou. Máš tiskárnu? Jak jako když tiskne? Například jsem z té Ukrajiny přivezl materiály, které jsem v České televizi nabídl. Mně bylo řečeno, že jsou velmi zajímavé, brutální. Nicméně je nemůžou odvysílat, protože se to neshoduje s naší zahraniční politikou. Oni to nakonec odvysílali v HZU 24, ale úplně obráceně, protože já jsem to natočil, a to byla ta poslední kapka.

Takže takhle se prezentuje Česká televize. Tady to máte přímo od zaměstnanců – tedy bývalých zaměstnanců České televize – jak objektivní informace se nám asi dostávají.

>> Já bych to tak. Já jsem nebyl zaměstnanec, já jsem byl na smlouvu, ale to nevadí, protože vlastně dělají.

>> Mějte se přátelé, hezký den.

Přesně.

>> S velkou radostí si teď mohu představit paní doktoru Alici Tomkovou, která je majitelka tohoto úžasného zámečku, který před lety koupila a nějak podle možností ho dává dohromady.

No a mám na ní logicky jednu jedinou otázku. Paní doktorko, co vás vedlo k tomu, že jste toto své panství poskytla na tak úžasnou bohulibou akci, jako je setkání vlastenců?

>> No, já jsem o tom přemýšlela právě o tom účelu a tím, že je to taková linie baroka, co tam zanechali naši předci, takže bych to měla nějakým způsobem vracet. Takže kromě těch oprav bych to měla vracet i něčemu, co bude snad směrovat do budoucna, co asi máme zlepšit. Já například úplně nejsem spokojená s tím, jak se společnost vyvíjí, jak je degradováno školství, jak upadá národ jako takový.

Takže je to vlastně na té staré barokní paměti vidět takové propojení těch generací, protože ti naši předci se strašně snažili, aby nám tady něco nechali, a my vlastně jsme jenom takovými konzumenty, ale to tak neděláme. Takže to je moje motivace – prostě setkávání lidí, kteří budou motivovaní něco ve svých osobních životech dělat a postupně třeba udělat velký díl.

To je důvod, proč jsem já začala dělat setkání zde.

>> No a z toho vyplývá logicky druhá otázka a poslední: Jak vnímáte současnou mezinárodní politickou situaci a co by z toho teoreticky mohlo vzniknout?

>> No, jako asi nevím, je to takový smutek a chaos. Asi bych tak charakterizovala. Ale tím, že jsem věřící, tak budu doufat, že nás nenechá ten nahoře ve štychu a že nám pomůže. Anebo vy třeba můžete říct, že to budou určovat nějaké elity, nějací vůdci, ale pořád si myslím, že lidstvo už existuje tak dlouho, že nakonec nějakou tu cestu najdeme. Zase, jak z toho popela se dostaneme nahoru.

Já jsem, když jsem hodně smutná a toho optimismu má člověk málo, si myslím, že pořád by měl ten optimismus nějak hledat.

>> Super, děkuju. Řekla jste to úplně přesně. Já vám moc děkuju a krásně se hezky.

Na shledanou.

>> Tak dalším hostem, kterého rád vidím vedle sebe, je pan doktor Josef Skála.

>> Dobrý den, panové.

>> Dobrý den.

>> Řekněte našim divákům, co vás přivedlo na dnešní úžasnou akci.

>> Já jsem tady pravidelným hostem. Já nechybím nikdy. To je unikátní věc. Takových nebývá v republice moc. Myslím si, že to nemá ani konkurenta. Setkávají se tady velmi rozdílné názorové proudy, které spojuje vůle nedopustit, abychom byli vtaženi do války cizím zájmem, pod cizím velením, určitě dvojnásob proti kterým jaderné mocnosti.

A samozřejmě lidé, kteří by chtěli, aby konečně národní zájem nepřestal být prázdným slovem, aby se stal základem reálné politiky této země.

Zatím taháme za kratší konec, ale vyžaduje to trpělivost a větší, možná iniciativu předkládání alternativních návrhů. Samo o sobě to, že se tu setkáváme, je velké plus.

>> Super. Nemám co dodat. Děkuju.

David Novotný. Já jsem rád, že jsem se na této akci dnes setkal s Davidem Tigrem Plocem, předsedou strany Domov. My jsme spolu už dělali krásný rozhovor, krátký na Dni strážců přírody. No a teď se vidíme podruhé v poměrně krátké době.

Tak Davide, co tě přivedlo na dnešní akci?

>> Zdravím. Tak jako každý rok dobít energii, protože žijeme ve velmi složité době. Trápí nás nesmysl, jako je válka, zbrojení, migrace, Green Deal. Ale v takových výjimečných dnech, když se setkáme na jednom místě, tak prostě jsme spolujednotcům.

>> Hm.

>> A můžeme dobít tu energii, najít tu sílu, pokračovat dál, najít společné myšlenky. Protože to si myslím, že tady dnes hodně létá ve vzduchu – ta chuť něco změnit, ta chuť zachránit naši krásnou zemi. To si myslím, že je cílem každého správného vlastence.

>> No, tak s tím já naprosto souhlasím. Já jsem tady potkal – nebo potkali jsme oba spoustu úžasných lidí. Ta atmosféra je skutečně protknutá vzájemnou ohleduplností. Jsou tady samí milí lidé. Jak by nám někteří liberálové řekli – já to nebudu ani opakovat. Ale přece jenom ta situace ve světě – respektive v Evropě zejména – není vůbec dobrá.

A jak myslíš, že by to mohlo, nedejbože, dopadnout? Jakou perspektivu to může mít – to, co vidíme dnes kolem sebe?

Pokud se podíváš do jakýchkoliv velmi významných médií, hodně sledovaných, tak tam v podstatě narážíš pořád na ty samé věci. A tím je válka – ať už Hormuský průliv, útok na Irán nebo válka na Ukrajině. V podstatě několikrát denně ti ta silná média vnucují, jak ten který vyhrává či prohrává. Nabízejí různé scénáře, co se může dít, ale neslyšíš nikde to nejdůležitější, co by měl systém nabídnout lidem, a tím je mír, nějaká prosperita, nějaký normální život.

Já se obávám toho, že šílená čtvrtá říše, tedy Evropská unie, neuhnula a půjde až do konce. A její snaha zbrojit a vyvolat velkou válku bude naplněna. To je moje obava. Myslím si, že nejenom moje.

>> My jsme tady proto, abysme s tím něco dělali, abysme prostě probouzeli další lidi, abysme vzbudili tu správnou energii a vzdorovali všem těmto systémovým nesmyslům, abychom si uvědomili, že ten západní systém je to, co nás ohrožuje.

>> Jo, je to pořád dokola. Určitě nikoho nepřekvapím svým kritickým názorem vůči čtvrté říši – té Evropské unii. To je příčina našeho současného nepříliš spokojivého stavu.

>> No, já bych to jenom doplnil. V podstatě Německo v posledních 100 letech dvakrát vykoupalo Evropu v krvi. A ty obavy z toho, že Němci mají skutečně plán postavit nejsilnější armádu v Evropě už potřetí, tak skutečně vzbudily v normálních lidech nepříjemné pocity.

Ale já věřím, že nakonec ti zodpovědní budou muset zasednout k jednacímu stolu a budou muset ten svět uvést do nějakého řádného stavu, protože přece nikdo z nás nechce válčit. Proč bychom měli chtít válčit? My chceme vychovávat svoje děti, vnoučata, mít běžné radosti všedního dne a tak.

Souhlasíš s tím?

>> Určitě.

Honzo, válčit chtějí jenom ti mocní, ti bohatí a účelem té jejich snahy je zvýšit, nebo vlastně zvýšit ještě i ten majetek, který nahrabali právě na takových stavech, jako je třeba teďka na válce, na zbrojení, na pandemiích třeba.

Hm.

Ale já taky doufám, že to dopadne dobře, že prostě budou muset zasednout ke stolu, protože pokud by ten konflikt eskaloval, tak je to konec, jo, protože Rusko je jaderná velmoc a my a to je to nejdůležitější, my Češi jsme slovanský národ.

To jestli chce válčit západ, to je jeho problém.

Ano, znovu a dokola budu to opakovat, kdykoliv budu mít příležitost. Češi jsou Slované, válčit nechtějí a budeme vždy přátelé každého slovanského národa.

Nikdo nás do žádné války nutit nebude.

Měli bychom být schopni definovat skutečné hrozby. Rusko pro mě hrozbou není.

Tou opravdu největší hrozbou je pro mě řízená migrace. To, co se dělo teďka ve Španělsku, jenom potvrzuje má slova.

A tady teď navážu na to, o čem jsi mluvil ty. Tady to největší nebezpečí vidím aktuálně v Německu, protože pár kilometrů za našima hranicema jsou miliony nepřizpůsobivých migrantů.

Statisticky vidíme, že v Německu se každých 18 minut útočí nožem. A kdo je zastaví, pokud se zvednou a budou chtít odjet do České republiky?

Nikdo.

Myslím si, že bysme měli řešit tu největší hrozbu tím, že co nejrychleji uzavřeme naše státní hranice. Vždyť každý normální člověk, když odchází ze svého bytu nebo domu, tak si prostě zavře dveře a zařídí to.

A promiňte, jenom idiot nechává otevřené dveře, když západní Evropu zničí nepřizpůsobiví migranti.

Hm.

Děkuji si to. Děkuji, Davide. Řekl jsi to naprosto přesně. Nemám k tomu co dodat, tak pojďme k panelové diskuzi a užijme si dneš.

Další z významných hostů, kterého jsem tu potkal, je, jak se dnes říká, emeritní senátor pan Jaroslav Doubrava, který po tři volební období zasedal v senátu, což je teďda úctodné dvakrát obhájené. Ehm, pane Dobravo, řekněte mi, proč jste přijel dnes na toto setkání do Příčova.

No, jezdil jsem každý rok, tak by bylo smutné, kdybych nepřišel i letos. Ale proč?

Je to setkání, řekl bych, vlasteneckých sil. Eh, já mám radost z toho, že se tady potkávám lidi s různými postoji politickými na to, ale spojuje nás dohromady právě to vlastenectví a slovanství.

Ano, to je jedna z velmi důležitých věcí, protože víme, že ty střety, které jsou a ty snahy počínaj Napoleonem a přes Hitlera a dneska všechny ty derebáky, který jsou ve vedení Evropy, to všechno je útok proti Slovanům.

Ano, vidím strašně důležité to, že se takovádle setkání dělají, tak abychom o sobě věděli, tak abychom si dokázali prostě v klidu popovídat, abychom prostě věděli o sobě a věděli, že nejsme samotní, že nejsme sami. A to je pro mě asi ta nejdůležitější věc toho setkání.

Samozřejmě setkávání s přáteli, protože já jsem tady od rána a jdu, jak říkaj z ruky do ruky, jo. A z toho mám velkou radost, protože eh přece jenom pro mě je to zpětná vazba k tý mý práci, kterou dělám a to je pro mě, říkám znova, to je pro mě moc důležité.

Já bych řekl, že je to takové zdravé jádro společnosti, když spoustu lidí prostě bohužel si nechá ty svoje myšlenkové pochody ovlivnit tím, co vidí v hlavním zdělovacím proudu mainstreamu. Je to strašlivý, když se člověk s nimi baví.

Ale teď mi řekněte eh ještě jednu věc. Určitě všichni se znepokojením sledujeme současnou mezinárodní politickou situaci a prostě v podstatě hromadění zbraní.

Já osobně nevím, jak si představují, že by chtěli válčit s Ruskem jako s jadernou velmocí a vůbec teďda, jak to podle vás všechno dopadne?

Víte, pro mě je taky strašný zjištění, že vlastně se z tý naší komunikace vytratilo slovo mír.

Dneska jenom válka, válka a já, abych se přiznal, tak mám docela velký a vážný obavy. Eh zejména někdy z konce roku, začátku příštího roku, protože vidíte, jak sílí prostě ty snahy vyprovokovat eh Rusko eh k akci.

Hm.

A eh já si myslím, že eh to provokování toho Ruska už nemůže dlouho trvat bez nějaké odpovědi, jo?

Takže já znova říkám, mám z toho velký obavy a když si vemete dohromady další takové atributy tohodle, takže si vemte zadlužení všech států Evropy, zadlužení dneska Evropské unie obrovské a z velkého zadlužení eh vždycky vedla cesta jedině přes válčení.

Ano, to historie potvrzuje.

To historie potvrzuje. Z toho se vymazaly vždycky. Dlouho se vymazaly. To je jedna věc.

A když vidíte ty přípravy na západě, které jsou, eh víte, já celou tu energetickou krizi přičítám právě tomu, aby eh se v podstatě tímhle způsobem donutily podniky opustit tu mírovou výrobu, myslím především automobilky a ty strojní závody.

A vidíte, jak postupně přecházejí na zbrojní výrobu.

No, v současnosti.

Ano. Jo.

Takže takže když to dáte tak jedno vedle druhého, podívejte se, co vyvádí dneska Anglie.

Hm.

Eh, dodává dodává Ukrajincům drony, rakety a vlastně řídí jejich použití v Ruské federaci.

A proti čemu?

Proti civilním cílům a průmyslové infrastruktuře.

To je přece to je eh to je mezinárodní, to je zločin prostě jo proti i když pro ty fašounky na Ukrajině je to naprosto běžná záležitost.

Takže když se podíváte na to jedno vedle druhého, tak říkám, asi málokdo by mohl říct, že je klidný, že k ničemu dojít nemůže nebo že k ničemu nedojde.

Já stále věřím, že nakonec ti zodpovědní budou muset zasednout k jednacímu stolu a prostě uvést ten svět do nějakého normálního stavu.

Protože tak jak řekl Albert Einstein, nevím, jak bude vypadat třetí světová válka, ale rozhodně vím, jaká jak bude vypadat čtvrtá.

Bude jasné, že on to řekl, on to řekl přesněji.

Přesněji. Albert Einstein se ho ptali, jakými zbraněmi se bude věnovat ve třetí válce, tak on řekne, jakými zbraněmi si bude bojovat ve třetí světové válce, ale co vím bezpečně je, že ve čtvrté světové válce se bude válčit opět dřevěnými kiji.

Tak pojďme věřit tomu, že ta prognóza čtvrté světové války nikdy se Albertu Einsteinovi nesplní a že tudíž teďda nebude ani ta třetí.

No, by to byla pravda. Já bych byl strašně rád, abych se mýlil já a ne vy.

Hm.

Fajn. Já vám mockrát děkuju za rozhovor a přeju stále pevné zdraví a hodně sil.

Já vám taky, to potřebujeme všichni.

Tak vedle mě teď stojí pan ingr. Ivan Kratochvíl. Je to plukovník v záloze. Bývalý rakeťák.

E, Anek na to chvíle, proč jste přijel na tuto akci?

Můžete nám to říct?

No, já sem jezdím pravidelně, protože tohle je pro mě zpětná vazba. Já tím, že občas vystupuji u Petra Bureše především, tak samozřejmě je to fajn, ale tam ta zpětná vazba je jenom to, co vám napíšou lidi do chatu.

No a tady je vidím z oka do oka. Můžou mi říct do očí, co si o mě myslí a pro mě je to důležitý.

Ano, souhlasím. Tady je a já to nechci říct nějak nadneseně. Je tu skutečně výkvět národní a vlastenecké scény.

Eh, já bych měl druhou otázku.

V současné době a já myslím, že to spoustu lidí ví, že vás státní soudní mašinerie nějakým způsobem šikanuje za vaše cesty na Donbas.

Zkuste jenom stručně říct, o co se jednalo a v jakém stádiu, v jakém stavu je teď vaše trestní řízení.

Pro lidi, kteří nejsou v obraze, tak v letech 15 až 19 jsem jezdil na Donbas. Tam jsem mluvil s těmi lidmi. Udělal jsem tam nějaké fotky, udělal jsem tam nějaká videa, dělal jsem tam besedy a samozřejmě jsem odpovídal na otázky lidí. A když tam chtěl někdo vědět, jak to tam vypadá, jak tam vypadá, tak jsem mu řekl, jak to tam vypadá, jak jsem se tam dostal.

A tohleto bylo posouzeno státním zástupcem v roce 2021 jakožto terorismus. To je neuvěřitelné.

A takže mě v 21 sebrala policie. Dva měsíce jsem byl na samotce a po dvou a půl měsících mě pustili na kauci. A teď na jaře skončil soud, který trval tři čtvrtě roku. A byl jsem odsouzen na podmínku. Státního zástupce se to nelíbilo, tak se odvolal k vrchnímu soudu.

No a teď jsme v procesu. Čekáme na jednání. To je neuvěřitelné. Já nemám slov.

No tak budeme věřit, že se nám to nakonec dobře dopadne, protože to je úplně absurdní. Protože deset let v druhé nápravní skupině mého věku je v podstatě doživotní.

Samozřejmě.

Tak a teď třetí otázka. Eh, jak sledujete mezinárodní politickou situaci a její vývoj a co by to mohlo dospět, kam by to mohlo dojít, jaký je tento stav?

No, ten stav, který tady je, přestože se pro nás to tak nevypadá, tak jsme ve třetí světové válce. A jsme v podstatě ve třetí světové válce od roku 2014.

Ano.

Ano.

Eh, díky tomu, že dvě největší jaderné mocnosti, to znamená Spojené státy a Rusko, jsou si vědomy toho, že pokud dojde ke konfliktu přímo mezi nimi, tak je to konec naší civilizace.

To rozhodně ano.

Tak se snaží v tom nějakým způsobem lavírovat. Proto ta válka vypadá tak, jak vypadá. To, že u nás je hluboký mír a v uvozovkách nic se neděje, tak je to přesně ten samý pocit, který měli obyvatelé naší země v době protektorátu Českého a Moravy. Protože se tam taky nic nedělalo, jo. Protože se válčilo někde daleko na východě.

Takže ano, ta válka je. Jde o to, jakým způsobem se ta válka až bude končit. Protože pomalu to končí vzhledem k tomu, že se vyčerpávají jak zdroje ekonomické, tak i zdroje lidské.

Ano.

Tak je otázka, nakolik bude naše vláda, naše vedení moudrá, abychom na sebe přilákali nebo nepřilákali odpověď ruské strany. Eh, když si vezmete druhou světovou válku jako příklad, tak kdy byla bombardována Praha, kdy byla bombardována Plzeň, jo, a další města. Bavíme se o roce 1945, takže ono nás může mine, ale taky nemusí.

Já vždycky říkám a končím každý rozhovor se známými, že situace je vážná, ale že musíme všichni věřit, že nakonec ti zodpovědní vedoucí činitelé světových velmocí budou muset usednout k jednomu stolu a uvést svět do nějakého smysluplného stavu.

Ale oni k tomu usednou, jo.

Ale otázka je, jak bude vypadat Evropa v té době, až oni k tomu usednou.

Takže já doufám, že v té době, ať už Evropa bude vypadat jakkoliv, tak naše země bude taková, abychom mohli znova pracovat a snažit se.

Takhle bych to řekl i já.

Tak já vám děkuju za rozhovor.

Rádo.

Takže jsou tu různé stánky různých vydavatelství, eh, které vydávají zajímavé věci. Tady vidíme knihy Jana Tománka. Tady stáneček Martiny Kociánové z rádia Univerzum. Úžasné knihy prodej.

A tady ještě něco úžasnějšího, taky je důležité. Knihy od Ladíka Vytvičky Lukáše Lhoťana.

A tady přímo osobně pan Jan Buzek, kterého zdravím a určitě mi neodmítne krátký rozhovor za chvilku na dvě tři otázky.

Tady jsou knihy, které v běžných nakladatelstvích, respektive knihkupectvích nekoupíte. A pan Buzek zaslouží obrovský dík za svoji práci, protože to otevírá mnoha lidem nebo může otevírat oči.

Stáneček Národní domobranců a upomínkové předměty, nějaké reklamní předměty.

Další stáneček Výboru národní kultury. Tady je podpisová petice za vyhlášení LMCHF za extrémistickou organizaci. Tak to jdeme hned podepsat, ať se tam zvětšíme.

Uvažuju za náhodu, že tři lidi z těch z toho houfu, který jsem tehdy potkal v tom roce 1988, dneska se mnou dělá točko. To je to je láďáno. Ještě byla nesvoboda slova, kde neměli ty informace, které jsme jim chtěli předložit.

Samozřejmě s tím rizikem, že to dopadne špatně a my dopadneme špatně, ale to je jedno. Eh, prostě nás to bavilo. Měli jsme dobrý tým lidí.

Stánek Spolku My Češi Slované, Petr Bureš TV, petice nezákladná, a stánek Spolku Svatopluk.

Tak a plakátek osmého setkání vlastenců na zámku Příčovech.

A tady jedna z nejvýznamnějších vlastenců, paní Jitka Bitnerová.

A tady stáneček Zlatého Špendlíku.