POLICIE UZAVŘELA KAUZU TURKA. A Pavel by prý znovu porazil Babiše

Vítejte u zpráv Veroxu.

Dnes je pátek 7. srpna 2026.

Policie uzavřela prověřování starých výroků Filipa Turka. Tvrdí, že některé naplnily znaky trestných činů. Stíhat ho ale nebude.

Nový průzkum mezitím zkouší znovu postavit proti sobě Petra Pavla a Andreje Babiše. Výsledek? Pavel by prý opět vyhrál. Jenže jedna skupina voličů v průzkumu překvapila.

Migrace začíná spojovat politiky, kteří se jinak neshodnou téměř na ničem. Po událostech v Ceutě mluví o nutnosti přitvrdit Reichl, ano, SPD, ODS a dokonce i Jan Lipavský.

Na Ukrajině padá důvěra ve Volodymira Zelenského. V novém průzkumu skončil až šestý.

A zatímco česká vláda slibovala změnu vztahu k Bruselu, společnost pro obranu svobody projevu jí vystavuje vysvědčení.

Začínáme.

Začneme Filipem Turkem. Policie uzavřela prověřování jeho starých facebookových příspěvků. Kriminalisté podle zveřejněného usnesení prověřovali 85 příspěvků z let 2010 až 2017. Dospěli k názoru, že naplnily znaky podněcování k nenávisti. U jednoho navíc podle nich mohlo jít o schvalování trestného činu.

Policie se zabývala také starším videem, na něm Turek vztyčuje pravici. I zde kriminalisté podle serveru a rozhlasu dospěli k závěru, že šlo o projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka.

Jenže je tu zásadní věc. Žádné obvinění nebude. Skutky jsou podle policie promlčené. Turek se za některé výroky omluvil. Trestní vinu odmítá. U části nejspornějších příspěvků zpochybňuje, že je vůbec napsal.

Takže přesně: Policie vyslovila svůj právní závěr. Soud o Turkově vině nerozhodoval a rozhodovat ani nebude. A právě proto bude kolem celé kauzy dál zuřit politická bitva.

A teď na hrad.

Novinky zveřejnili nový průzkum agentury NMS, který se ptá na prezidentské volby v roce 2028. Pokud by se zopakoval duel Petr Pavel versus Andrej Babiš, současný prezident by podle průzkumu zvítězil znovu.

Jenže pozor na jednu podstatnou věc. Andrej Babiš v současnosti říká, že kandidovat nechce. Průzkum tedy neměří skutečnou prezidentskou volbu. Měří hypotetický souboj dvou velmi známých osobností, téměř rok a půl před volbami.

Mezi možnými kandidáty má podle NMS Petr Pavel podporu 39 % respondentů. Andrej Babiš 15 % a Karel Havlíček 11 %.

A teď zajímavost. Mezi voliči motoristů podporuje jako možného prezidentského kandidáta Pavla 20%, Havlíčka také 20 %, ale Babiše jen 4%.

Ve druhém kole by pak 30 % voličů motoristů hlasovalo pro Babiše, 22 % pro Pavla. Celých 37 % by údajně nepřišlo vůbec. To je možná nejzajímavější číslo celého průzkumu. Ukazuje, že současná vládní koalice ještě zdaleka nemusí znamenat automatický společný elektorát.

Události ve španělské Ceutě mají politickou dohru také v Česku a tentokrát se děje něco neobvyklého. Na potřebě tvrdšího postupu proti nelegální migraci se začínají shodovat politici napříč spektrem.

Jindřich Reichl říká, že státy si budou muset hranice chránit sami. Tomio Okamura požaduje nulovou toleranci vůči nelegální migraci. Klára Dostálová s ANO mluví o přísnější migrační a návratové politice. Alexandr Vondra z ODS kritizuje španělskou vládu a dokonce i bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský říká, že Evropa musí dále přitvrdit.

Liší se samozřejmě v tom, kdo za problém může a jak jej řešit. Lipavský současně tvrdě útočí na Babiše a Okamuru a hájí evropský migrační pakt. Reichl naopak říká, že Evropská komise problém sama podporuje. Senátor Robert Šlachta mluví dokonce o otázce přežití právního státu.

Takže po desetiletí debat, zda vůbec Evropa migrační problém má, se politický spor zřejmě posunul. Otázka zní, jak moc proti komu a kdo zaplatí účet za předchozí rozhodnutí.

S migrací souvisí také komentář deníku Teď.

k letošnímu Prague Pride.

Jeho základní otázka je jednoduchá: Jak by podobná akce vypadala v zemi s mnohem početnější konzervativní muslimskou populací?

Jde o komentář, nikoli analýzu, ale ukazuje to paradox. Podpora liberální sexuality versus kulturní otevřenost k migraci z velmi konzervativních zemí. Tyto hodnoty se nemusí snášet harmonicky.

Teď na Ukrajinu.

Nový průzkum centra Socis přinesl pro prezidenta Zelenského nepříjemná čísla. V žebříčku důvěry skončil až šestý. Před ním jsou Valéi Zalužný, Michajlo Fedorov, Robert Brovdi, Michajlo Drapatý a Kirilo Budanov.

Zelenskému plně důvěřuje jen 18 % lidí. Naopak 37 % respondentů uvedlo, že mu vůbec nedůvěřuje.

Ještě nepříjemnější je hypotetický volební model pro druhé kolo. Podle průzkumu by Zelenský ve druhém kole prezidentských voleb prohrál se Zalužným, Fedorovem i Budanovem.

Průzkum proběhl na vzorku 2000 lidí. Jeden průzkum samozřejmě není volba, ale legenda o prezidentovi bez politické alternativy dostává další trhlinu. Ukrajinou otřásají další podezření.

Ukrajinskou politikou současně otřásají další podezření kolem majetku vysokých představitelů státu. Tentokrát se pozornost soustředila na majetkové poměry jedné z vicepremiérek a na otázku, zda deklarované příjmy odpovídají životní úrovni.

Pokud do země proudí miliardy dolarů a eur zahraniční pomoci, kontrola toho, kam peníze tečou, není útokem na Ukrajinu. Je to naprosté minimum odpovědnosti vůči daňovým poplatníkům.

Společnost pro obranu svobody projevu hodnotí první měsíce nové vlády a její vzkaz je v podstatě tento: Změna směru je vidět, ale odvaha končí tam, kde začínají peníze z Bruselu.

SOFP upozorňuje, že česká vláda nemůže donekonečna ustupovat Evropské unii jen ze strachu o dotace. To je mimochodem širší otázka než samotná svoboda projevu. Co znamená národní suverenita, pokud vláda pokaždé změní postoj ve chvíli, kdy Brusel položí na stůl peníze?

Česká politika si na tuto otázku bude muset odpovědět ještě mnohokrát.

Další spor se rozhořel kolem českých médií. Poslankyně motoristů připomněla některé známé tváře České televize, včetně Marka Wnera. Výhrada míří na starý problém: dvojí metr.

Pro některé politiky platí agresivní kontrola, zatímco jiní dostávají přátelské zacházení. Odtud pramení nedůvěra veřejnosti k tradičním médiím. Skutečným testem je, zda se novináři ptají stejně tvrdě všech.

Velkou reakci vyvolalo také televizní vystoupení Václava Klause. Část publika kritizovala způsob vedení rozhovoru a srovnávala jej dokonce s nejostřejšími obdobími moderování Jakuba Železného.

Tvrdý rozhovor s bývalým prezidentem je naprosto legitimní. Stejně tvrdý rozhovor ale musí přijít také tehdy, když proti moderátorovi sedí politik, kterému je redakce názorově bližší. Jinak už nejde o tvrdou žurnalistiku, jde o politické divadlo s předem rozdělenými rolemi.

A znovu větrné elektrárny.

Debata se tentokrát týká plánů ČEZ a dalšího setkání s občany. Podobné spory se letos odehrávají v řadě českých obcí.

ČEZ a další investoři nabízejí samosprávám finanční kompenzace a argumentují energetickou transformací. Místní se ptají na hluk, cenu nemovitostí a zásah do krajiny.

Kolik vydělá investor? Kolik dostane obec?

Kolik zaplatí spotřebitel a jakou hodnotu ztratí lidé, kteří vedle zařízení budou dalších 20 nebo 30 let žít.

A dnes se konalo poslední rozloučení s Milanem Knížákem. Dorazil Václav Klaus, Jiří Pospíšil a další osobnosti české politiky a kultury. Klaus označil Knížákův odchod za ztrátu těžko nahraditelné části českého světa a právě spojení Klause s Knížákem něco připomíná.

U všech témat zpráv Veroxu existují fakta. A pak existuje rámec, do kterého jsou fakta zasazena. Právě tam vzniká největší část mediální manipulace. Nemusíte totiž lhát. Stačí jednu informaci dát na titulní stranu, druhou schovat na konec článku. Proto má smysl číst různé zdroje a hlavně rozlišovat tři věci: co víme, co někdo tvrdí a co si o tom myslíme.

To byly zprávy ve Roxu. A připomínáme, dnes mimořádně uvedeme na místo pravidelného pořadu Jsme ve válce Jana Šneidra a Kateřiny Dostálové unikátní text emeritního soudce Evropského soudu pro lidská práva – právě o právech.

Děkujeme za sledování. Jsme zde pro vás celý den bez přestávky i na webu verox.cz.

Na shledanou.