Norsko narazilo. Energetický ráj už nestíhá nápor AI | VN Briefing #37

# V Norsku už mají čekací listiny.

Je prostě jako alfa omega, že když ten zdroj neumíš dobře integrovat, je to vlastně jako úplně jedno.

Sítě základ, krásná tečka. Uhelná éra – můžu si o tom myslet, co chci, ale prostě definitivně v Evropě se blíží prostě ke konci.

To znamená, pro nás bude jako naprosto strategický, abysme nějaký zdroje a je úplně jedno, jaký jako postavili.

Energetice zdar a vysokému napětí zvláště.

Přátelé, největší novinka v energetice české i světové tohoto týdne.

Není to americko-íránská dohoda o míru, je to nový stůl v našem studiu.

Mirku, konečně ses dočkal.

No tak já konečně – se konečně splnilo – že tady se nebudeme válet, ale že tady konečně budeme mít stůl, takže budeme vypadat normálně a budeme vypadat seriózně.

Takže pro nás samozřejmě nejdůležitější to, aby když děláme vysoké napětí a energetika je vážná věc, tak abysme přitom vypadali seriózně.

Takže já už se těším na to, až to uvidím a uvidím, jestli zase nebudu vypadat, že potřebuju zhubnout minimálně 10 kg, což potřebuju – to se nějak nemění – ale všimněte si, nemám tady kolu, mám zde vodu. A místo osmi kaváren, které jsem měl, tak žiju v podstatě zdravě.

Ano, Mirek bude dneska trošku zrychlený, ale vidíte, že jdeme do sebe.

Není to jediná novinka.

Stůl, židličky, vypadáme jinak. Ale zároveň jsme změnili trošku formát.

Budeme mít pouze dvě analytická témata, protože když tady se mnou seděl Michal Půr, tak to bylo formátem odpovídající moderátor plus chytrolín. Teď jsou to dva chytrolíni a my prostě se nestíháme vykecat, takže jenom dvě témata, ale o to víc je rozebereme.

Bude to ten deep dive, jak jsi chtěl.

A Energovinky samozřejmě zachováváme.

Tak v otevřených platformách před Paywolem budeme mít dneska krásné téma.

Vydáme se do Norska, ne na ryby, ale podíváme se na to, jak vypadá kapacita jejich přenosové soustavy, protože překvapivě se tam dostali na hranu.

No a to, co je za Paywolem, to znamená na platformách Forendors a Hero Hero, tak tam se budeme věnovat emisním povolenkám.

Vyšla krásná studie, která vlastně porovnává, kolik platíme v porovnání s ostatními zeměmi v Evropě.

Tak jdeme na první analytické téma.

Seš připraven, Mirku?

Jsem připravenej.

Jdeme do toho.

Pojďme na první graf.

Ten samozřejmě známe velmi dobře.

Norská energetika se rovná vodě.

To si myslím, že z tohohle strašně vidět.

Ten modrý sloupeček největší – 26,7 GW. To jsou přehradní elektrárny.

A ještě tak můžeme poznamenat, že tady vlastně v tom, co tady vidíme, tak ten druhej – to jsou průtočné, normálně klasické, které jsou na řekách. Ale norská energetika ve své podstatě je z toho, že má hromadu vody a vlastně relativně zajímavou geografii, o které se ale teďko budeme bavit, která je jak je, a to trošku jako dohání. A ten zbytek si trochu hraje s větrem, kterej tam maj.

A to je lepší, než si hrát s voem.

No a do toho samozřejmě těží ropu a plyn, kterou bezpečně prodávají. A díky tomu můžou být kompletně zelení a všichni se tam mají dobře.

To jsi pojmenoval ten krásný paradox, že oni vlastně v energetice jsou jedni z nejzelenějších. Ale když tam nepočítáš samozřejmě tu těžbu, oni jsou největší těžař ropy a zemního plynu v Evropě.

Předešlu trošku, proč se o tom vlastně bavíme.

Někdy před měsícem nebo před několika týdny na prezentaci Statnetu – což je provozovatel přenosové soustavy v Norsku – se něco profláklo.

Byla to prezentace pro kapitány průmyslu, jak by řekl Václav Klaus.

A unikl tam slaj. Respektive ukázali slide, který ukázat nechtěli. A na něm bylo v podstatě něco jako: teď jsme připojili 8 GW a už máme vyčerpáno ve čtyřech z pěti obchodních zón.

Myslím si, že kromě té NO2, která je úplně dole – tu mají ještě docela jako prázdnou, nebo ne prázdnou – není úplně plná – ale jinak všude jinde se dostali na nějaký horní limit a musejí to řešit, což znamená stavět nové sítě.

Takže proto se tomu dneska věnujeme.

A začínáme samozřejmě přirozeně základním přehledem tady.

To je naprosto jasné.

Hej, ty jsi tam ještě zmínil to slovo obchodní zóna. To tady asi myslím hodně lidí nezná, tak jako nevysvětlíme, co to je.

Rozeber to.

Rozeberu. Tak jenom v rychlosti – obchodní zóna je vlastně oblast, která je odvozená od topologie soustavy a od vnitřní přenosové kapacity, kdy my se tváříme, že uvnitř tý obchodní zóny neexistuje žádné omezení.

Ty určitě víš, proč na to narážím.

Je to to, co Němci nemají.

Prostě je to to, co Němci nemaj.

Tak Norové, přestože jsou jakoby co se týká vnitřní přiměřenosti, nebo prostě zdrojové přiměřenosti, jsou na tom velmi dobře, prostě se rozhodli, že budou daleko víc respektovat tu svoji vnitřní topologii sítě a mají tam několik obchodních zón i v rámci vlastně Norska.

Naproti tomu Německo, které jakoby to potřebovalo jako sůl, protože tu síť má jako to propojení z toho severu, kde má tu nadvýrobu z větru – ať už je to severní moře, nebo případně tam okolo Düsseldorfu – tam je něco, tam jsou hodně ty solární panely a teďko nevím, jak to tam vypadá – a tu spotřebu, která je okolo toho Bavorska, tak samozřejmě se to tváří dohromady s Lucemburskem. Má jako jednu obchodní zónu.

Pamatuju si doby, kdy byla propojená zóna s Rakouskem a to bylo velké téma i naší mezinárodní spolupráce, protože to se nám moc nelíbilo.

To se nám moc nelíbilo, protože samozřejmě to nerespektovalo úplně právě ty moje oblíbené kruhové toky, ke kterým se jednou musíme dostat.

Tak Norové se tady v tom chují velmi racionálně a vlastně sami sobě dělaj vnitřní omezení, která ale jsou reálná – reálně to prostě odpovídá.

To je k obchodním zónám.

Podobně mají vlastně čtyři zóny Švédové, potom mají několik zón Italové.

Italové – ty jsou taky taková nudlička, že jo.

Tak to je to.

A teď přemejšlím – Francouzi to ne. Ne, to je jedna zóna rozhodně. A jinak už nikdo podle mě. Přemejšlím, jestli ještě někdo.

No já jsem neměl osm kaváren, takže já se do toho nebudu pouštět.

Ne, nebudeme se do toho pouštět. Ale podívám se na bidding zones.

Já vím, že tyhle to zrovna maj, tak jedeme.

Dobře.

Posuneme se dál.

Já jenom předešlu, že to vodní království vlastně Norové nepostavili jako Francouzi třeba v 70. 80. letech, ale je to de facto už od 50. let ten rozkvět. Prostě ten růst spotřeby od druhé světové války – v podstatě oni to neměli tak, že by nahrazovali fosilní zdroje, ale oni rovnou si mohli dovolit budovat ty přehrady velké.

Takže naprostá paráda. Dneska v podstatě naprostá většina zelené energie. Tam je kolik nějakých – jestli koukám dobře – 72 % mají z těch přehradních elektráren.

Dalších 17,9 % z těch průtočných.

To je totiž novinka teď teď, jak sledujete Petra, jak tady kouká do detailu, tak vy si teď teď konečně díky tomu, že tady máme ten stůl, tak si konečně můžeme pouštět ty naše grafy, který jsou ale teda optimalizovaný na tu obrazovku, která je za náma.

Nicméně pro nás jsou absolutně nečitelný, takže my tady můžeme maximálně tak mžourat.

Tak já myslím, že když se otočíme tady takhle na to, tak dá se prostě celkem jasně podle té modré barvy ukázat, že jako 80 %, když to vezmu přes palec, možná o trošku víc, 84 %.

Tak si myslím, že vychází prostě dneska jako z...

Ne, ne.

Hele, když to sečteš i s těma průtočnejma, tak je to 90.

Jo, opravdu.

Jo, protože průtočný máš 18 % a přehradní máš 72 %.

No, tak to je furt víc než 80.

Tak mě teda...

No, to je a to je taky víc než 80. Když dneska to bude těžký.

Moc kafé.

Moc kafé.

Pojďme se posunout ještě dál.

Ono samozřejmě, když máš všechno ve vodě, tak podmínka je, aby jsi tu vodu měl v dostatečném množství. Když přijde suchý rok, tak to samozřejmě může být trošku horší. Což se mimochodem ukázalo v roce 22.

Tady to vypadá, že to bylo v pohodě. Jenomže ono když se to zkombinhovalo s tím, že byl drahej plyn, že bylo málo plynu, že francouzský jaderky byly z formy, že nefoukalo v Německu a celá řada dalších věcí, tak z toho prostě byla ta dokonalá bouře.

Tady rok 2019, tam v podstatě byly bilančně úplně na nule.

Tohle je jinak jako čisté saldo přes hraniční toky.

Takže vidíte, že Norsko je v podstatě vždycky přebytkové, ale letos letos jsou na tom jako docela špatně.

Ne, že by trpěli kvůli tomudle, to není to téma dnešní, ale jsou v podstatě taky na nule, protože je málo vody.

Dneska oni jsou, já myslím, že z těch čísel, co jsme se bavili, tak to vychází. Oni jsou na tom nejhůř a teď, teď už je to spekulace. Nemám to ověřený, myslím, že nejhůř za 20 let.

Mám tam hned další graf a ten to ukazuje, protože Statnet tohle je fantastický. Oni opravdu se 14denní periodou to ukazují, jak jsou na tom ty jejich přehrady, což jenom podtrhuje, jak je to důležitý.

A tahle linka, ta oranžová, tak to je ta současnost a ty ostatní linky, to jsou historické. A je to samozřejmě průměr za všechny ty obchodní zóny.

Takže tady vidíš, že ta oranžová linka se nám blíží té fialové, což je to 20iletý minimum.

Hm.

A některý ty zóny, myslím si, že jedna ta severní je naopak... ten sever, ten sever, ten zase tam bude mít teď vody, protože tím, jak je vlastně tepleji teď trochu, tak tam bude asi té vody jako o trošku víc.

Je to tak.

Tipnul, no, víc roztálo.

To je právě to, jak se pozitivně projevuje ta klimatická změna na tom severu, což by určitě jako můj kamarád Vojta Pecka by řekl, že si dělám legraci.

Řekl jsem, dělám si legraci, tak si ho sem pozvem a uvidíme.

Můžem.

My jsme se teď včera pohádali kvůli něčemu zrovna. Zase jsme se pohádali kvůli emisím nebo kvůli něčemu takovému.

Takže já myslím, že by ve chvíli...

A včera jsi neměl osm kafí.

Včera jsem měl osm kafí, ale pohádali jsme se zase kvůli MS nebo kvůli něčemu. Můžeme se ho pozvat, můžeme to zkusit, jestli by přišel.

OK, výzva.

Jdeme dál.

Pojďme zase zpátky do norské energetiky. Tohle je strašně zajímavý. Tohle je v podstatě začátek června přes hraniční toky a tady vidíš, že Norsko funguje jako dokonalá baterka pro Evropu, myslím pro tu kontinentální.

No, tak tam je to samozřejmě dáno. Když se podíváme vlastně na ten mix zdrojů, tak první věc je to, že než se dostaneme k těm dalším tématům, který tam je ještě o tom, tak Norsko má dneska ten peak v zimě asi 25 GW, co jsme se koukali s tím, že ta instalovaná kapacita teď mě jako nechyt za slovo. Myslím, že to vycházelo 40 něco plus.

Takže co se týká té zdrojové přiměřenosti, tak jsou jako úplně v cajku. Tam toho tam ať i kdyby bylo sebehůř, tak prostě víceméně norové jsou v klidu.

A samozřejmě, pokud tam máš ty přičerpávačky, který tam jsou dneska v těch fiordech, nebo ty prostě ty, jak se tomu říká, přehrady.

Přehřady.

Eh tak rezervoáry, to je to slovíčko, to rezervoár.

Tady to je prostě jako jsem viděl na tom, tak to se úplně skvěle doplňuje i s těma s těma obnovitelnejma zdrojema, který tam vidíte. Jsou ty... kafé, jo, to je hrozný. Musím si říci, že nesmím pít osm kafí.

Oni dneska vlastně jako převážně mají v té vodě ty větrníky. Myslím si, že teď tam bylo něco okolo 10, pokud se nepletu, GW.

Podívej se rychle, kdyžtak na tu čísla.

To si myslím, že ne, člověče. To mají tak pět.

Ale já vím, že co se týká té fotovoltaiky, tak ta fotovoltaika snad nebyla ani gigawatt, že to bylo opravdu jako úplně minimální.

0,5, ale za rok 2025.

Jo, takže oni teď dost ne, ne, 0,5 je fosilní, je zemní plyn, koukám. Takže tam neměli vůbec nic ještě v roce 25, ale teď dynamicky rostou.

Takhle bych to definoval.

Jo, v podstatě z nuly.

Nicméně ty soláry, ty jsou vlastně tam, ono to nedává zase asi tolik smyslu. Nicméně to doplňuje jak s tím větrem je v tomhleom geniální a fungovat jako baterka.

Prostě té vody mají hromadu, můžou to tam ukládat, dá se s tím pracovat. Šetřej tu vodu. To je pro ně důležitý, protože oni právě proto jak pořád sledujou ty grafy v těch rezervoárech a když prostě zafouká vítr, zasvítí slunce, tak tu přehradu jako nepustěj nebo jako na nižší výkon.

Mně se na tom líbí vlastně, když jsme se bavili, tenkrát jsem k tomu psal nějaký článek, že jo, o tom, že když se podíváš na každou tu zemi, jak každá země musí přizpůsobit opravdu ten mix těm svým lokálním geografickým podmínkám. Protože já jsem napsal ten článek o té Kalifornii, jak se stala prostě premiérem v OZE.

Proč?

Protože prostě maj totálně sucho, voda je prostě potřeba k něčemu jinému, aby se zalévalo celebritám ty trávníky, to je to hlavní, že jo.

Jistě.

Takže prostě si dali ten projekt těch, já nevím za kolik, prostě za 10 let prostě postavili jako milion solárů pro milion střech. Myslím, že to byl ten projekt jako Schwarzenegra, republikána.

No, ale proč to dělal?

Protože když tam máš San Andreas, no tak jako nepostavíš tam jaderku prostě na tektonickým zlomu.

Plyn, kterej tam doplňujou, tak všechno tohle prostě musejí dovážet z Texasu, protože tam jako nic netěžej. Navíc každá elektrárna prostě potřebuje výrazně chlazení a ty tam máš ten problém s tou vodou, takže prostě bum, ať si jedou prostě kalifornijci s obnovitelnou energií.

Za mě super a výborný, že to za 10 let zrealizovali.

10 let to zrealizovali a Norsko je zase hromada vody. Je to prostě úplně geniální.

My si taky budeme muset jako vybrat, co budeme dělat tady u nás v té střední Evropě.

Kalifornie.

Řídit energetiku jako Terminátor.

Já ti do toho ještě trošku hodím vidle. Kalifornie.

Ještě dodám, že baterkový ráj, že mají nejvíc baterek na světě v podstatě v přepočtu na velikosti energetiky, ale poměrně významně dovážejí. To je nutné říct.

Hm. To, jo, že to mají docela rozhoupaný ten systém a to je asi dáno přirozeně prostě tím, jak, kde jsou, jo, jako co to je za lokalitu. Prostě je to zase primárně služby, jako service-oriented, prostě ekonomika. Máš tam hromadu služeb průmyslu.

Pokud se nepletu, tak tam asi mít moc nebudou, protože na to to jako není. Eh, dovážejí. Můžou si to dovolit. Jo, zase jsou jako bohatí. Jsou šestá nebo pátá největší ekonomika světa, jako samostatně Kalifornie, takže prostě můžou si to dovolit, můžou platit víc a prostě řeší ten problém, kterej tam maj, jo. To znamená, jako ať si do toho jdou takhle.

No, my jsme se potřebovali trošku ohřát. V Kalifornii.

Vrátíme se k Norsku, zpátky do Norska.

Pojďme na další graf a už se dostáváme k tomu, co jsme slibovali. Tohle není úplně ten slide, který unikl. On jako není k dohledání nikde. Ani Montel ho nemá. Montel ho nemá. On stáhnul. Oni tvrdí, že ho maj, ale neukázali ho úplně. Možná ho dokážeš najít. Jo, tady budu povídat. Že bysme zkusili využít umělou inteligenci, protože teď jsme mluvili o těch datových centrech, tak možná o tom budeš mluvit taky. Tak já zkusím najít. Řeknem, pak řeknem, kolik to sežralo elektřiny. Tahleta naše legrace.

Hele, tady je jenom ukázka vlastně ten peak demand, o tom jsi mluvil, to mají teďka těch 25, řekněme, gwů. Rezervovaná kapacita, co mají jako už plánováno, a řekněme na tu existující síť zarezervováno, tak to je odhadem taky prostě nižší jednotky, řekněme, čtyři, pět, něco takovýho. No a pak to, co plánujou do budoucna, tak to má v podstatě ten peak demand jakoby zdvojnásobit, jo, čili už tohle dává určitou představu.

Tady vlevo pak vidíte, jak se má vyvíjet ta celková roční spotřeba. Tam se mají dostat taky v blízkosti toho dvojnásobku. Čili už tohle dává určitou představu, ale ještě nám to neříká, jakým způsobem ta síť je nebo není přetížená.

Jo. No, tam asi, ale co jsem dohledal já k těm datům, které jsou v tom Norsku, tak tam oni tam mají relativně velký demand prostě těch čekajících projektů, o kterých minimálně vědí. Tu frontu těch projektů, což pak můžeme se k tomu dostat my podobnému problému. Čelíme vlastně tady v Čechách s baterkama, pokud si nepamatuju, jsem přišel párkrát, ale tam je hodně spekulativních projektů.

To mu rozumím. Co se týká těch projektů, které jsou samozřejmě plánovaný, tak vlastně se můžeme podívat na to, že ty datová centra jsou v tomhle specifická, protože oni vlastně potřebují ten baseline a k tomu to Norsko s řekněme, co se týká té zdrojové přiměřenosti, s naddimenziovaným množstvím zdrojů, které umějí poskytovat stabilní a kontinuální výkon. A k tomu ty vhodné solární. To znamená levná, stabilní energie. No, tak to je pro ty datová centra.

Pokud prostě teďka potřebuju růst, tak to je jako zlatý ráj, tak je logické, že vlastně se chtěj tam dostat. Nicméně jsou jako novým typem tyhle velké centrá jako velkooběratelé. To je to samý, jak eh já nevím, elektrárna Temelín to taky potřebuje mít připojenou prostě nějakou elektřinu, že jo. Takže to jsou prostě velkooběratelé, kteří maj úplně jinou potřebu než jakoby ten standardní průmysl. Oni nemají tu křivku, že jo. Nejezdí na ty směny, prostě jedou těch 24 x 365 nonstop. Že to jsou všechny ty serverovny, cloudy, chlazení, s tímhle spojené, umělá inteligence, která tam běží, to je prostě čistý baseline, jo.

A jak na to hydro je vlastně docela dobré, nebo další, co je na to dobré, tak je ta jaderka. Proto to, proto stavějí ty Američani, nebo proto si chtějí udělat ten Three Mile Island, Steam Constellation a ten druhý, který tam je, tak nevím, co to podepsali a taky něco podepsali. Hele, každopádně podstata: zdrojová základna vyřešená, odběr evidentní, ty datová centra prostě budou dominantní.

Ale kde je ten problém? Problém je, že prostě ne, že nemáte dostatek elektřiny. Problém je v tom, že ji nemáte jak dovézt k tomu zákazníkovi. Jo, tam už nastávají ty úzká hrdla, ne že by měli málo vedení. Oni jich mají docela dost, ale bylo to dimenzované na svět, kde těch datových center měli pár desítek, ale ne třeba přes 100 nebo 200.

My se na to teďka podíváme dál. Posuďme to ještě o jedno.

Eh, tohle je mapka, kterou zpracoval jeden norský expert. Nechtějte po mně jeho jméno, protože bych ho musel přečíst. Myslím si, že v tom jménu má pět N a jedno přeškrtnuté O. Takže určitě bych to přečetl blbě. Ani Mirek, který měl osm kafí, by to podle mě nezvlád.

Eh, on zpracoval všechny ty projekty v té frontě a co jsou rezervované a prostě takovej ten výhled nejbližší. Hele, prej 1000 projektů, nebo víc jak 1000 projektů je tam. Nejsou to jenom datová centra, jsou to prostě i nové vodní elektrárny. Je tam něco i na rybolov nebo na chování ryb. Je tam něco solární, větrníky, i když ne v takovém množství. Něco samozřejmě průmysl a další oblasti, ale ty datová centra jsou relativně dominantní.

A tady ta mapka ukazuje, že ono to bylo na začátku prej velkej problém v zóně N, NO4 nahoře, jo. Tak to už teďka není jenom NO4. To vidíš, že je to v podstatě po celý zemi a i tady dole už.

No a tak, a proč je to dole, že jo? Chtěl bys bydlet na severu? No tam jasně. Já jo, já bych bydlel i na Špicberkách, jo, ale samozřejmě lidi chtějí bydlet prostě tam, kde můžou vyrazit aspoň do divadla. A firmy tam chtějí být, samozřejmě firmy tam chtějí být, protože tam mají ty lidi, je tam dostatek té kvalitní kapacity, lidské kapacity, kterou potřebují, takže proto logicky jdou do toho a prostě ty sítě nejsou nafukovací.

Eh, to je vlastně ten problém, kterému čelíme i tady, jo, jako dneska. Pokud se koukáš na, i ta diskuze, která je třeba o těch obnovitelných zdrojích, tak pro mě to není primárně o tom, za kolik to vyrábí, jestli to prostě jasně dokáže. To sluníčko je zadarmo zatím. Eh, takže dokáže to vyrábět v uvozovkách zadarmo s nějakou s nějakým odpisem toho samotného zdroje.

Ale pro mě to není, to je o té integraci. To znamená, kolik je cena integrace zdroje, ať odběrového, nebo jakoby výrobního, do té samotné soustavy, protože s tím jsou spojené ty poplatky. Zvedne to prostě nějakou cenu. Bude se tam muset nainstalovat nějaká rozvodna, posílit dráty, prostě. Eh, ta rozvodna tam bude stát furt.

Což mimochodem, jak jsme minule měli tu diskuzi na to téma tarifů, tak prostě pokud chceš mít rezervovanej příkon, prostě xy Z, znamená to, že tam je větší rozvodna.

No, ta rozvodna tam bude stát i když neodebíráš.

Je to tak. Ta prostě stojí furt.

Je to platba za disponibilitu.

De facto, je to prostě. Chceš to, tak prostě ho musíš platit.

A teď podstatná poznámka, přátelé.

Eh, zatímco u nás nebo v Nizozemsku nebo v některých částech Německa, mluvili jsme prostě o Utrechtu a o dalších věcech – Brémy, Oranienburg – e, dokonce Dolní Morava, tam je to kvůli overturismu, tak tam všude je vlastně problém už v distribuci, protože obnovitelné zdroje nebo tepelná čerpadla a tady ten odběr, tak to se všechno připojuje do distribuce.

Tady začíná být problém s přenosovkou.

Dost často si myslím, že mají vyvedení do přenosovky i ty vodní zdroje. Samozřejmě, to od určitých výkonů to dává nějakou logiku.

Nejsem si jistý, jak s těma datovejma centrama, jestli jsou připojený do distribuce nebo rovnou do přenosovky. To bych asi jako fabuloval. Tam si myslím, že takovej odběr asi nebude. To bude asi přes distribuci.

Ale rozhodně není problém v distribučních eh soustavách v tom smyslu, že tam by byl ten bottleneck, ale opravdu je to v tý přenosovce.

Proto to taky řeší Statnet na nejvyšší úrovni, jo?

Takže tole je ta odlišnost, proč Norové nejspíš jako narážejí na nějaký limit z trochu jiných důvodů, než třeba Nizozemci, než třeba my, než třeba Němci.

No a ty ty hyperscalovy, které jsou prostě jakoby ty obrovský datový centra, tak ty samozřejmě se připojujou asi přímo do přenosovky, předpokládám, protože to jako nemůžeš mít asi přímo do distribučky.

To je vlastně zajímavý téma. Možná by to stálo za zpracování nějakýho článku.

Můžeme si zase dávat, můžeme si tady dělat takovej ten bucket list toho, co všechno jako zpracujem a potřebujeme možná i kdyby diváci, víš, že by se jako zapojili.

Eh, jak ty máš málo práce.

No, no, no, no, no.

Jak Petr Boroš tenkrát vlastně jako dělal pro eh kluky z nového světa, tak dělal to, že dělal ten seznam těch knížek. Pak teďkon to dělá Michal Steiniger, že jo, ze Shelfie, takže bysme jako postupně jako si psali všechno, co jsme naslibovali, že prostě jakoby napíšem.

To by bylo hrozný.

Jo, to vlastně jako asi ne. To jako vzniká takovej seznam úkolů, co jsem nasliboval, že všechno udělám, ne?

Ale na druhou stranu, eh, jako mně se toleto zase líbí, protože je vidět, že ta energetika je pořád strašně zajímavá a že vlastně každý týden se ti objeví něco takovýhleho, co se dá jako analyzovat a na internetu najdeš opravdu všechno, jo. Jenom když je zpátky tady tý mapce, tak ty bubliny – čím větší bublina, tím větší problém.

Já jsem si tam zaškrtl jenom to, co je na čekací listině. V Norsku už mají čekací listiny.

Linky, to je jasný. To jsou prostě vysokonapěťová vedení, mají tam 420 kV a to, co je modrý, ty bubliny, tak to jsou ty datová centra.

Tak vidíte, že modrý je skoro všechno. To, co je tím světlem, to je teda vodík. Těch projektů je míň trošku a amoniak.

Myslím, že tam maj i čpavek, že prostě jakože to je ten, e, jak se to jmenuje, amonia – to eh power to.

No, no, no, no.

E, to jsme tady měli taky chemika, který vlastně vysvětloval, že eh úplně nejlepší by byl, co to bylo? Propanol, jako univerzální chemická sloučenina, se kterou by se dalo nějak kouzlit, ale tak to je všechno hudba budoucnosti.

Hele, ale já jsem tady rychle teda dohledal, že opravdu opravdu, jak se týká těch připojení, tak maj zažranu přímo na úrovni Statnetu, že tam několik těch jak datovejch center prostě chce připojit do přenosovky přímo do přenosovky.

E, je to 50 MW už tam, 50 MW už něco jako přidělenýho přímo, je a dalších 400. Tady podle toho, co mi teda píšete teďkon, jedna z umělé inteligence, možná, že to nakonec poběží v tý Evropě, protože teď nám Amýci zakázali přístup, prostě přístup k antropiku, že jo.

Tak jestli to bude běžet tady, tak eh aspoň budeme vědět, že to je připojený přímo do přenosovky.

OK, tak pojďme to posunout ještě o jeden. To je jenom takovej vysvětlující článek, kde vlastně ukázali, kolik těch datových center tady v Norsku majou – zatím jich 90 teďhle chvíli.

A vlastně neberou si z tý sítě zas tak moc, jo, nějaký 2 TW, jestli jsem dobře koukal a je to ne až trošku víc – 2,8 TW za rok 25, což je 50 % současné výroby. Ale teď stavěj dalších 53 datacentre, což by mělo být dalších 3,4 GW – gigawatt výkonu.

To je hodně, člověče.

A to bude reprezentovat 8 % aktuální instalované kapacity. To je šílené číslo.

Hele, docela je to šílené číslo.

No, takže vlastně spíš jde o to, co teďka stavěj, než to, co by teďka měli.

Teďka jenom pro zajímavost, v blízkosti Osla je eh serverovna TikToku, která si bere 90 MW.

Takže co jste na TikToku, tak všechno.

To je jeden z těch problémů, který prostě Norové teďkon jakoby maj.

Přesně.

A na druhou stranu zase já v tom vidím jako jinou příležitost, jo? Můžeš tam zase jako mít nějakou příležitost pro nový typy jako, že jo, agregátoři se na to dokážou vrhnout. Prostě máš to obrovský centra.

Já teďkon jako teďkon spekuluju, jo, přemýšlím, jestli prostě do jaký míry můžou poskytovat třeba nějakou FCR, prostě, která by tam jako mohla na tomhleto bejt nebo že jo, v tom Norsku mají to FCR distributed nebo disturb nebo jak se to jmenuje.

E, e, co dalšího můžeš poskytovat, tak já si teď jako přemýšlím teďkon i nad těma UPS, který tam jsou. Do jaký míry prostě s tím, aby se třeba dalo pracovat, nebo jak přeloženo do češtiny podpůrné služby s pomocí bateriových systémů.

Mají tam bateriový systémy. Asi by si dokážu představit, že se na to budeš koukat toudletou optikou, protože ty large, ty jako ty hyperscale centra, tak to už prostě to už je jako obrovský zařízení, který je 100% digitalizovaný, 100% automaticky řízený.

Data vo jeho provozu máš jako úplně špičkový. To znamená, je to jenom podle mě otázka, kdy to. Možná už to je. Akorát tím, jak u nás eh to zatím není tak, zatím není tak populární, tak eh tak to zatím asi jakoby nevyužíváme. Ale dokážu si představit, že to prostě vstoupí do toho jako do toho obchodu prostě s obchodněma službama, ať s technickou nebo prostě s nějakou jinou flexibilitou obchodní.

Asi nebudou mít jiného vyhnutí.

Na druhou stranu, řešení to není. Jo, stejně ty sítě budou muset postavit.

Tady čtu ještě Google, že tam chce stavět 240 MW.

Jo, ale ukazuje to, jak prostě ty jakoby ty centra opravdu po tom světě, jak ta ekonomika už je natolik globalizovaná, že prostě ty investoři se přitom koukají samozřejmě pouze tou optikou, jakože přicházejí prostě po tom, kde ta energie je zrovna v tu chvilku jako levná celý.

Hm.

Když to posunem ještě dál, tak to se zase vracím vlastně eh k tomu, co zpracoval ten energetický expert, jehož jméno se ani nesnažím vyslovit.

Eh, je tabulka, kterou si můžeš různě filtrovat a vidíš opravdu, kolik z toho dělají ta datacentra, kolik z toho dělají vodní zdroje.

Má tam jeden projekt pod druhý, můžeš si tam listovat, je jich tam opravdu těch 1000. Je to fantastické.

A je vidět, že jim to vyrobila umělá inteligence, protože támhle nahoře vidím "MD >>" a to sežralo další elektřinu.

To sežralo další elektřinu. Jo, takže jenomže ten datový zdroj je poměrně robustní a ještě když to posuneme o jedno, já jsem si vyfiltroval, abychom prostě viděli, na čem jsme.

Pojďme ještě dál. Data centra: 132 projektů celkově, ve frontě 68. Z toho rezervováno 56, připojeno 8.

Jo, z těch nějakých nejnovějších projektů řeči instalovaného výkonu, jo, rezervováno 3500 MW, to už je jako dost velký číslo. Ve frontě 6600 MW.

To je, pokud se budeš koukat na to, že ten peak load, kterej jsme si řekli, že je tam 25, no, tak se tady bavíme o tom, že přihazuješ teď Ježíš ty Kriste, to je zase to 40, jako míň než 50 %, ale jako víc než 30. Kolik budeš prostě potřebovat do té sítě dostat, jo?

A pokud si řekneme, že dneska ta síť má nějakých 40 něco, nebo kolik jsme se koukali na tu instalovanou kapacitu, Pecad má 25, jo, možná ať to takhle je, přihodíš k tomu 10, tak jsme na 35.

Z pohledu zdrojové přiměřenosti neznám ty detailně pravidla, ale asi zatím dobrý.