NATO hrozí mozková smrt. Koudelka přestřelil. Prodali jsme vodu i plyn | Andor Šándor | Rádio TO #7

Dobrý den, posloucháte rádio to pořad rozhlas bezdrátu a od mikrofonu vás zdraví Václav Musílek. V minulých dílech našeho rozhovoru s generálem a bezpečnostním expertem Andorem Šandorem jsme probrali situaci ve válce na Ukrajině. Zabývali jsme se jejími důsledky, jak pro strany tohoto konfliktu, tedy pro Ukrajinu a Rusko, tak pro jejich sousedy a Evropu samotnou. Dnes se podíváme více na to, jaká rizika a případně jaké stimuly tato válka přináší a to jak v období, řekněme týdnů či měsíců, tak v dlouhodobější perspektivě. Naším hostem je opět Andor Šándor a já jej vítám ve studiu rádia To. >> Děkuju za pozvání. Hezký den. Pojďme nejprve k severoatlantické alianci. Ukázala válka na Ukrajině, že aliance funguje dobře nebo naopak odkryla její slabiny, především obrovskou závislost evropských členů na Spojených státech? Já bych řekl, že vyléčila alianci z mozkové smrti, nemoci, kterou takto alianci kdysi nazval Macron, což mi přišlo docela případné. E, aliance posílila, protože se rozšířila o dva, řekl bych, z hlediska demokracie, armády, národní koheze, směřování a já nevím čeho, všeho průmyslu. o dva velmi kvalitní státy, pokud jde o Finsko a Švédsko. O tom není pochyb a neodhalila to, co jste říkal vy, tu závislost Evropy na okraj na Americe. Ta je známá po celou dobu její existence. E, byť se to ještě samozřejmě mnohem více prohloubilo. Tím, jak evropští černové si přijali roli té měkké síly a nechali všechno na Američany, byím Američani nám pořád říkali: "Nezanedbávejte to tak, nezanedbávej to." Až pak přišel Trump, kterej se s ním nemazal a svým transakčním způsobem řekl:„Kdo nebude platit, toho nebudeme bránit." Takže tím zásadně zpochybnil kolektivní obranu na základě článku PT a zpochybnil tím pro některé i roli Spojených států. Ale protože to je Donald Trump, tak radši budem kopat do Fica, který také zpochybnil článek pět, byť já to cítím ve smyslu, že Robert Fico nechce posílat slovenské vojáky do války s Ruskem, kterou vyprovokuje někdo jiný. Ale dobře, neměl to tak. Írá, že to zpochybnil pouze na to má svůj názor. >> No. No, tak on to to stejný, že jo. Ale ale řekněme si, že eh asi takto to nahlas by se asi úplně říkat nemuselo, ale koneckonců je to vyjádření eh Roberta Roberta Fica. Já si myslím, že první problém bude, jak budeme interpretovat ten výsledek té války na Ukrajině, protože jak jsem řekl v těch vašich předchozích pořadech, eh, je všechno jisté, jenom ne to, že by Rusko prohrálo. A bude to znamenat, co? Bude to znamenat prohru i západu, kromě Ukrajiny. Bude to znamenat prohru Severolatlantické aliance. To všecko je samozřejmě věc faktická, nikoliv jaký budeme interpretovat. My samozřejmě budeme říkat, že to jsme vyhráli, že jde bejt nás, tak eh Rusko skončilo v Paříži. To to jako uslyšíme tyhlety tyhlety floskule. O tom není pochyb. Jde o to, jak všichni budou vnímat tu realitu a hlavně jak i s tím, jak Donald Trump snižuje počty vojsk v Něme hlavně především v Německu. A jak Donald Trump nebo respektive nová ta obranná strategie Pentagonu říká, že Rusko představuje konvenční hrozbu pouze východnímu křídlu aliance, která je schopna být zvládnuta konvenčními silami. Jinými slovy, Američané nevidí v Rusku žádný žádného nepřítele, tak je otázka, jak co to na tu kohezi té aliance bude mít. Víte, Rus Amerika měla ještě jeden velmi silný vliv na evropské členy aliance a o tom se moc nemluví. Ona byla takovým tím pacifikátorem rozdílných postojů různých od geopolitiky až vzájemné spory, leté historické mezi těmi velkými zeměmi. Bude to dělat Donald Trump nebo jestli po něm přijde JD nebo kdo? Já se obávám, že tato role skončila. Bude to mít odstředivou tendenci v alianci nebo soudržnou tendenci. Budeme svědky toho, že se budou bodovat regionální nějaké obranné svazky. Budou komplementární vůči alianci a nebo nebudou komplementární. Já myslím, že ten pohyb je tady poměrně značný a neumím si odhadnout, jaký bude mít výsledek. Jedno je podle mého soudu celkem jisté, že vybudovat evropskou armádu, pokud nemáte evropského občana a jednu ústavu, která by řešila vstup té entity do války, tak to bude komplikované už minimálně z toho právního toho rámce. Ale kdo nahradí eh ty velké kapacity americké, to skutečně si nejsem jist. i kdybysme zbrojili, jak bychom jak bychom zbrojili. Obávám se, že můžeme dojít k situaci, že se opět začne hlásit o sebe o o slovo, nevím, jestli to patří do neurochirurgie, ale otázka mozkové smrti >> a té aliance. To se klidně může stát a ono může klidně fungovat roky. Akorát ta okeschopnost může být může být značně snížená. A bojím se fragmentace Evropy. Bojím se návratu e těch postaletí známých sporů a konfliktů mezi těmi >> eh velkými zeměmi. Není to tak dávno, kdy ještě e v takovém uvolněném tónu, když jste se zeptal Angličana, kdo je jejich nejvyšší nepřátel, tak řekli Francouz, že jo. A jaký mají vztah k Němcům? No, že je tedy přijali meziou rasu, jak se říká nákala Tečová. Já mám Němce tak ráda, že mně nevadí, že budou ve dvou státech, že jo. >> Ano. E, dokázala by se v případě nutnosti Evropa ubránit sama, pokud by Američané výrazně omezili svou vojenskou přítomnost? >> Tak záleží proti komu, že jo. Jistě. Eh, víte, Evropa má spoustu vojáků ve zbrani. To jako jo. Otázka je, jak efektivních, jak vycvičených, co všechno umí. Ono už jako ta schopnost nasazení velkých celků, když se ptáte, kolik různých tanků má evropská, mají evropské armády kolik různých bojových vozidel, různých letounů a nevím čeho všeho. Naproti tomu třeba já pamatuju ještě, já jsem začínal za Varšavský smlouvy, kdy nám vlastně nejvíc záviděli tu unifikaci té výzbroje, která je strašně důležitá pro efektivní vedení bojové činnosti, zásobování, nevím, co všechno. Eh, >> v Evropě se vlastně vede boj výrobců jednotlivých zbraní o to, kdo komu bude dodávat a kdo na tom nejvíc vydělá. Tak a je si potřeba říct, že pokud jde o tu problematiku té války, tak eh války nevedou armády, ale války vedou národy. Jo, máme evropský národ, nemáme. Vybudovat armádu není žádná jednoduchá věc a udržovat. Podívejte se na Ukrajině, co to je za obrovskej problémy a to je napadená. Válka se nevyhrává ze vzduchu. Válka není rozhodnuta speciálními silami a jak je vidět, válka netrvá krátkou dobu. A to jsou všechno aspekty, které když se o tom bavíme, tak je potřeba je brát jakoby v potaz. Já si neumím představit v té rozlišnosti, že by to nějak mohlo fungovat. Proč to vlastně v té Evropě na té otáz té oblasti bezpečnosti, zahraniční politiky a a obrany? Proč to tak nejde, jak bychom si přáli? >> Byl byste teda pro mnohem hlubší vojenskou integraci evropských států? Kdyby byla schop, by byla možná, ale jestliže platí Klauseevicovo, že válka je pokračováním politiky jinými prostředky, tak se musíme logicky ptát koho? Francie, Německa, Británie. Teď vpomeneme, už to bude na půdoryu teda NAT. Pokud to bude na půdorysu Evropské, je v tuhle chvíli jedno. Ano. >> Eh, a to já si nemyslím, že mají oni stejnou stejnou politiku. A podle které se to bude rozhodovat? Umíte si představit, že Itálie podřídí svoje jednotky Francouzům? Já ne. A >> zmiňovali jsme Fica a on určitě nechce, aby Slovensko bylo zataženo do nějakého konfliktu, kterého se nebo který si vymyslí nebo který povede u jiné země Francie nebo něm. >> Takže tady máme nějaké praktické teda máme nějaké propagace, že máme společnou evropskou bla bla bla bezpečností. To máme, ale na papíře, ale v praxi to prostě nefunguje. Jako kam chceme jít? na lepší případ, že vždyť migrace je otázka bezpečnosti, ne? Tak kam chceme jít pro lepší příklad k tomu, že to nefunguje a závažně nás to ohrozuje, jo? Takže já jsem velmi skeptický v tomhletom. A co dělali Američani celé 20. století? Bránili tomu, aby Evropě dominoval jeden stát. Jedna velmoc. Ať to bylo Vilémovské Německo, Hitlerovo Německo nebo Stalinův Sovětský svaz. A co teď? Budou dál. takto fungovat nebo nebudou dál. Já si myslím, že tady těch neznámých je velká velká síla a že toleto je prostě věc, která je těžko podle mě odhadnutelná, jak se to bude vyvíjet, protože já mám někdy takový pocit, že demokracie se rozhodla se zničit sama tím s tou politikou, kterou od těch jejich představitelů prostě vidíme, že dělají všechno proo ji zničili. také už nemáme unipolární svět. Už to není jenom Amerika. Jasně, to máme Čínu, máme Rus, >> ale ale i jako Donald Trump tomudle rozumí. On náměl s tím nemá problém. >> Eh, s Andorem Šándorem, naším dnešním hostem, bych se teď rád podíval na otázku, která je poměrně citlivá a ta se jmenuje jaderné odstrašení. Pokud by se Evropa měla více starat o vlastní bezpečnost, stačí britský a francouzský jaderný arsenál, nebo budeme muset začít diskutovat také o evropském jaderném deštníku? Docela zajímavá, ale i těžká otázka. Když se podíváte, tak Kimčong Unovi stačí nějakých 40 hlavic a má pokoj od Američanů, má pokoj od Číny, má pokoj od jižní Koreje, dovolí si vohnout loket Trumpovi, který se s ním chce potkat a nic se neděje. Eh, koneckonců, eh, ten jaderný deštník nebo ty jaderné zbraně Británie jsou z nějakého podí, nějakého dílu závislé na Američanech, ale ty francouzské ne. Z pohledu toho, že by mohly ty jaderné zbraně Francouzů, ale i Britů způsobit velké škody Rusům nebo jinému protivníkov, kterj se budeme mli Rusku, by to stačit mělo. Při celkové velké jaderné válce by to nepochybně stačit nemělo, ale představa, že se dostaneme do situace, jak řekl Einstein kdysi, že další válka po té jaderné bude jenom klackama, si úplně nemyslím, že to je cesta, kam jít dál. Jinými slovy, já si nemyslím, že dojde k nějakému zásadnímu průlomu v jaderných zbraních. Zatím koneckonců jaderný dešník Američanů zůstává. To bylo potvrzeno a zůstává výměna strategických zpravodajských informací. Takže v tuto chvíli se já neobávám toho, že nebo nemyslím si, že by to mělo nabrat nějaký zásadní kurz. Něco jiného je Blízký východ. Tam jsme byli svědky toho, že při loňském černovém bombardování Donald Trump prohlásil, že vymazal jaderný program Íránu z povrchu zemského, aby 28. února prohlásil, že to je jeden z důvodů, pročže znova je potřeba bombardovat. Pak došlo k nějakému memorandumu porozumění, kdy se mělo v nějakých 60 dnech, což už uplynulo, řešit, co s tím prodejným programem bude. A vidíme se, neřeší vůbec nic. Neslyšíme vůbec nic a řešíme, jestli galon nafty bude stát přes 6 dolarů jako důsledek uzavřených hormuských úžin a kontroly huty toho Babel Mandábu. A vůbec se nemluví o tom jaderném programu. Ten původní vůdce chamenej starý Ajatolách, ten vyhlásil fatvu náou zbraň a on byl údajně jako zásadně proti. Otázka, co ty nový, když mi, promiňte mi říct, ty nový kluci, který se dostali k moci, jak to budou přemjšlet a jestli je nenapadne a ono to určitě napadlo, ale jestli k tomu získají nebo jestli to udělají to, co udělal Kim Chongun. že si tu jarnou zbraň vyrobí. Koneckonců, kde je těch 450 kg na 60% obohaceného uranu v kapelném stavu, kde někde má být? Obohatit ho už na tu úroveň, abyste z toho udělal nějakých devět 10 hlavic, už není takový problém. E a Iríánci ukázali, že jejich balistický raketový program je velmi kvalitní, že jsou schopni zasahovat cíle velmi kvalitně i přes velmi kvalitní americkou a izraelskou protrušnou obranu. Dokonce vystřelili na ostrov Garcia, Diego Garcia, který je téměř dvojnásobně dál, než bylo deklarované eh deklarovaná dosah raket Íránu. Tak a když si Írán opatří jadernou zbraň, tak je to otázka, kdy ho bude mít Saoudská Arábie, kdy ho bude mít Turecko a jak se na to bude dívat Izrael, který vidí v Turecku dneska jednoho z největších nepřátel eh svýmu programu vybudování velkého Izraela a podobně. Já si myslím, že tohle je velmi nebezpečná situace, která na tom Blízkém východě se vyvíjí a eh toleto by si zasloužilo maximální politickou pozornost k tomu, aby aby nám to neuteklo, aby nám eh se prostě nestalo, že ty státy odejdou od těch dohod omezení a já nevím co všechno. No, v tomhletom jsem jako poměrně skeptický. e, že někdo je schopen se takhle pevně věnovat tomu všemu, co se v rámci toho e zásadně narušeného mezinárodního řádu. Co se děje. >> Vraťme se ještě do Evropy. Eh, vy jste říkal, že evropské země musely díky tlaku Trumpa výrazně navýšit výdaje na obranu, ale je ten problém opravdu v penězích? Víte, 2 %, začneme na 2%, jo? Nepochybně 2% HDP německého za to pořídí německý bundes mnohem víc než Estonci. Jo, takže dneska říkat, že Estonsko dává 4 % jako by to mělo bejt kdoví jaká vlajková loď mi nepřijde úplně fér. Je to žonglování milionu obyvatel. Ano, je to prostě žonglování s nějakejma číslama jako. Jo. A Donald Trump, víte, on není první, kdo nám to říkal. To už bylo předtím e ti prezidenti Američi. Akorát tenhleto udělal natvrdo, ale on s tou transakční politikou, on také jako říká, tak jasně, no, kupujte naše zbraně, že jo. No tak jako budete kupovat naše zbraně, no tak já vás ochráním, vy tady za to zaplatíte ty peníze, který tam na to dáte. A v zásadě jsme jakoby všichni, když to tak přeženu, prostě spokojeni. Ale eh já jsem pro nějakou cifru tak jako ochoten s tím jakoby žít. Určitě ne seřma, s 5 %, abychom to dělali tak, že tam strčíme vlečku e z Karsteina někam. nebo jak Italové se už podruhé pokusili tam strčit ten most mezi pevninskou Itálií a a Sicílií, že jo. To pak nikdo neuzná, to je jasný. Ale já jsem proto, abychom si řekli a je to, pojďme si to říct na český armádě, co vodní chceme, jakou máme představu, jak má být velká, kolik má mít osob, jaký má mít kolik brigád nebo divizní stupeň, to je jedno. Jak má být vyzbrojená. A teď si řekneme, že co už máme, co potřebujeme koupit teď, jak to můžeme realisticky dostat, protože dneska těch plánů je hodně a vidíme, jak se zpožďujou dodávky patriotů Švýcarům. Už potřetím to oddálili, já nevím, co všechno. >> No taky vidíme, co se za minulé vlády nakupovalo a a >> No přesně tak. Přesně tak. A vidíme vlastně můžeme udělat tu eh nějakou inventuru toho, co máme, co budeme potřebovat, jak to v tom rozmezí těch loků půjde a pak nám někdy může být taky, že budeme muset jeden rok dát 3 %, protože prostě přijde nějaká ta várka těch zbraní, ale pak už to nebude potřeba, za ale jako říct, že to pořád budeme navyšovat jako takle administrativně, tam budeme sázet ty peníze a No přesně tak. M to přece nedává žádnou logiku. My z musíme vědět, co chceme, co za to pořídíme a jak to budeme mít a kdy to budeme mít reálně a abychom to potom jako někde utráceli za nějaký zbytečnosti. Přece jako je to nesmysl todleto, ale todleto jako někdo musí přece zvažovat a a musí se s tím i Trumpem nějakým způsobem mluvit, aby bylo celkem zřejmé, že i pro ty nárůsty těch rozpočtů musí být nějaká společenská shoda, musí tam být nějaká vyváženost. Ale teď mi dovolte říct to jako to toto B, co je strašně důležitý. My říkáme, že se chystáme na válku s Ruskem. že potřebuje mít todle, todle, todle, todle. Dokonce Koudelka řekne, že za pár měsíců bude Rusko ve válce s Natem. Mě by jako zajímalo, proč to neřekl nejdřív prezidentovi, Babišovi, poslancům, vládě a první to řekne Guardianu. To není nehledě na to, že Koudelka není odpovědný za vnější rozvědku, ale za vnitřní rozvědku. Nechápu, z čeho to teda ví jako tak z čeho takhle jako vychází. Já m to přijde, že to je hrozně přes čáru todleto. Ale dobře, i kdyby to tak bylo, i kdyby to tak bylo, i kdyby to byla pravda, kde vidíte cokoliv pro to, abychom uměli mobilizačně rozvinout armádu? To neuděláte za tejden. Jako jak jí budete doplňovat? zase spousta praktických věcí, které i ten, kdo se na to dívá jako váš potenciální protivník, vidí, že to je rozpor mezi tím, co říkáte a rozpor mezi tím, co jakoby děláte. A jak jsme teda důvěryhodní, jako tím, že si koupíme 60 leopardů. No fajn, ale jako co? Ovšem bezpečnost je také kvalitní energetika, komunikační infrastruktura, internet, satelity, přístavy, železnice, elektrárny, dodavatelské řetězce, já nevím co ještě. Eh, neměla by nová bezpečnostní architektura Evropy začít právě širší definicí toho, co to vůbec znamená bezpečnost státu? >> Jako nepochybně. Vemte si, že většinu věcí z toho, co jste vyjmenoval, je v soukromých rukách. Česká republika nemá žádnou rafinérii, že jo. To všechno v něčí jiných rukách. My jsme prostě, my jsme se zbavili vody. Jsme prodali Francouzí, Němcům jsme prodali plyn. My jsme schopni prodat vlastní mámu jenom proto, když to vynese nějaký prachy někde. Ale bychom si fakt měli jakoby nadefinovat. A teď se třeba uvažuje o tom, že bude nový zákon o krizovém řízení, respektive on už měl být ta vláda Fiali po covidu řekla, že ho prostě připraví. Nepřipravili nic. Já mám poměrně značnou zkušenost, kdy jsem dělal hodně věcí z krizového řízení, cvičení Blackout, Praha a podobně. A já vím, že jeden z největších problémů tohodle krizového řízení, které vám má sloužit pomoct připovodních, ekologických havárií, eh blackoutu a já nevím co všechno, má soužít k tomu, aby ty prostředky, které ten na té na území státu, které fungují, aby na základě nějakého scénáře a nějakých připravených plánů fungovali ve prospěch lidí. Jo, jenže problém je a to je moje zkušenost, že pravomoc nebo moc státu či samosprávy vymoc od soukromých subjektů činnost ve prospěch státu za krize je velmi problematická. Já si vzpomínám, když jsme dělali blackout, tak mobilní operátoři chodili na jednání do tý doby, dokud jsme po nich něco nechtěli. V momentě, jak jsme po nich něco začali chtít, tak přestali chodit. nereagovali ani na dopis ředitele telekomunikačního úřadu. Jakj dopis primátora vůbec nezajímal do proravinové řetězce jako Tesco. Vůbec vůbec, abychom je zavedli do systému nouzového zásobování. Jako jestli si někdo myslí, že státní hmotné rezervy, že krávy, které má Pavel Švagr v Krkonoších na svazích jakoby nakrmí lidi v případě krize prostě jako nesmyslně. Jak to tam samozřejmě je, ale todleto my neumíme využít. >> Ono je to asi tím, že ty řetězce, které jste jmenoval, mají zahraniční vlastní. >> No. No. Ale musí se tady řídit nějakým zákonem, kterej je náš a měl by stát umět na nich vymost, ale samozřejmě to taky kompenzovat, že jo. A todleto je obrovskej problém, protože ty integrovaný záchranný systém má omezené počty. Policajti mají omezené počty. Záchranka, městská policie, ty většinou fungujou, ne? na služebním poměru, ale na normálním pracovním poměru. Takže městskej policajt v Praze si odkroutí službu a pak dělá dva dny taxíáře v kladně a podobně. Ne z toho schopné schopen svolat a jako těch problémů je velká velká síla. Je dobře, že armáda teďka rozhodla o zřízení velitelství teritoriálních sil, kdy armáda se bude mnohem více koncentrovat na to, aby pomohla lidem v případě krize, protože představa, že daňový poplatník se svolí s tím, že napřes rok dostane armáda nějakých 190 miliard Kč a když bude povodeň, tak vojáci budou ležet na kavelci a hrát meriáš, je přece nepředstavitelná. a říkat k tomu tu armádu tady nemáme. Ta má jenom bojovat s nějakým mějším nepřítelem. Jo, takže abychom si uměli vlastně říct, nadefinovat, co nám hrozí a jaké síly a prostředky máme k dispozici, abychom to zvládli. Nikdy nebudeme mít takový síly, abysme to zvládli beztráty kytičky, ale když spadneme na břicho, abysme si co nejdřív klekli aspoň na jedno koleno. >> Já myslím, že to nemáme nadefinováno i v jiných oblastech, než je bezpečnost, ale tady je to velmi klíčové. On se určitě shodneme. Ano. >> Našeho hosta generála Andora Šandora, bych teď požádal o následující. Pane generále, kdybyste dostal před sebepázdný papír a zadání navrhněte bezpečnostní systém Evropy na příštích 30 let, co by byly ty základní pilíře podle vás? >> Ups, to jste mě jako teda dostal. Ono jako to, že tady člověk vypráví, je to jednoduché. No tak samozřejmě je to mít bezpečí to, co jste říkal, energetiku, potraviny, vodu >> i to nadefinování té potřeby armády. >> Přesně tak. Todleto všecko je nějaká množina, kterou musíte mít připravenou k tomu, aby vaši občané tu krizi, když k ní dojde, přestáli pokud možno beztráty kytičky. Toleto je hrozně důležité, abyste si ty omezený prostředky, který máte k dispozici, nevyplácel na různá šílenství, která kterých vidíme, že v té Evropě je je velká velká síla. Ale v první řadě by ten úkol byl asi nejtěžší shodnout se v té praktické rovině na tom nejdůležitějším. To, co nás spojuje, to to co my všichni považujeme za nepřítele. Ale situaci, kdy máte úmorná vedra, sugerujte Španělům, že největší problém je Rus někde bůh suď jak daleko, když problém oni vidí úplně někde jinde. Jo. A já mě to vrací zpětně k tomu, že ta Evropa, ta Evropská unie se prostě dostala z něčeho, co bylo naprosto přijatelné a lákavé. Volný pohyb osob, boží kapitál, prostě to do nějaké entity, která se snaží chovat jako stát, ale chybí mu k tomu ta základní shoda na těch prioritách >> a chybí mu k tomu ten evropský lid. Přesně tak. A pak tu jsou teda nějaký úředníci a parlament, který vytváří tuny z hovadilostí, které se nakonec ukází, že jsou závazné, že je musíme převést do vlastního právního řádu a najednou zjišťujeme, jak vlastně se to celý rozklížuje a jak to k ničemu nevede. Jako to si myslím, že to je skoro pro tak velký celek, jako je Evropská unie s tak rozdílnými zájmy. A teď jestli tam chtěj ještě dostat Balkán, já nevím cože, že je to prostě nerealistické, že to prostě nejde vymyslet, protože jak jsem řekl, Němec bude mít jinou představu o bezpečnosti než Ital. Nebo Řek, nebo já nevím kdo. Eh, exprezident Václav Klaus nedávno řekl, že se poprvé ve svém dospělém životě obává války. Máme se obávat také. Já nechci strašit, nechci řinčit zbraněmi, ale skutečně je nakročeno dost nebezpečně. Jo, já proto vždycky používám příměr první světové války, kdy kromě Franc Josefa tady stál král Jiří, anglický, německý císař Willem a a car Nikolaj. A to potřeba vědět, že měli stejnou babičku, královnu Viktorii. A jak se kluci dokázali servat. Jo a e nikomu se nechtělo do války, kdyby oni si všichni mysleli, že budou do Vánoce doma, že to všechno bude v pohodě. >> Všichni na tom výrazně tratili osobně. >> Přesně tak. Přesně tak. Akorát Jiří to přežil, že jo, ten byli za vodou, myslím za za za Hamánčem, tak to jako dopadlo jako těch případů, kdy politici nechtěli do té války a nakonec skončili, není zas tak málo. >> Naše povídání s generálem a bezpečnostním odborníkem Andorem Šándorem bychom rádi zakončili ve více optimistickém duchu. Bohužel se zdá, že proto nemáme v současnosti příliš důvodů. Doufejme, že nynější klíčové politické elity se přece jen v brzké budoucnosti potkají se zdravým rozumem nebo budou včas vyměněny, než nás zatáhnou do něčeho, co si ani nechceme představovat. S Andorem Šándorem se ve studiu rádia to určitě nepotkáváme naposled. Nicméně pro tuto chvíli se s ním loučím a děkuji, že byl po tři vysílání naším hostem. >> Potěšujení na mé straně, pane Musílku. Děkuju. Ať se daří. Na shledanou. >> Václav Musílek vám za rádio Topeje, pokud možno příjemný a úspěšný den. Tak.