NALEVO s Petrem Drulákem

Babiš mluví o mafii, která vás zavře na objednávku. Pavel v OSN varuje: "Když přestanou platit pravidla, uvolněné místo zaplní síla. Spojené státy mezitím nevydaly výzum soudánskému prezidentovi. Maďarsko odmítlo ukrajinskou karpatskou iniciativu a Evropská unie vyškrtla ze sankčního seznamu dva ruské miliardáře. pravidla pro všechny nebo výjimky pro vyvolené nalevo. Dobrý den, vítejte nalevo. Začneme výroky premiéra Babiše o soudcovské mafii. >> Premiér Andrej Babiš by měl doložit své tvrzení o mafii, která vás zavře na objednávku a o soudcích rozhodujících bez důkazů. V opačném případě by se měl podobných výroků zdržet. Vyzvala ho k tomu republiková rada soudcovské unie České republiky. Podle ní taková nepodložená obvinění podrývají důvěru veřejnosti v nezávislé soudnictví. Soudovská unie reagovala na výroky premiéra na předvolebním v Havířově. Babiš tam vysvětloval, proč změnil svůj dřívější odmítavý postoj k využívání poslanecké imunity. Taková závažná a nepodložená obvinění podrývají důvěru veřejnosti v nezávislé soudnictví, uvedla soudcovská unie. Důvěra veřejnosti v v soudnictví, v soudcovství je docela reálný problém, ale řekněme otevřeně, že důvěru v naše soudy nepodrývá premiér Babiš svými výroky, ale podrývá ho zpolitizovaná a zkorumpovaná justice. To by si možná měla vzít soucovská unie k srdci a udělat si pořádek ve vlastních řadách. Pokud na to nestačí, může nebo snad i měla postupovat v soulladu s vládou, s ministrem spravedlnosti a s premiérem. To, jak tady soudcové rozhodují a to, co dělají tady státní zástupci, jsou samozřejmě věci, které máme všichni před očima a vidíme ta selhání, každodenní selhání. Podívejme se jenom na to, co se děje v obraně svobody projevu. Zatímco lidé jako učitelka Bednářová nebo Josef Skála jsou stíháni za nevinné výroky, odsuzováni k podmíněným trestům, tak otevřená obhajoba izraelské genocidy, amerických agresivních válek nejenom, že zůstává bez povšimnutí, ale je dokonce oslavována. Mělo by se měřit všem stejným metrem. Buď by se tedy měly asi kriminály zaplnit politickými vězni, protože ten ty výroky, které tady jsou v rozporu s českými zákony, tak jak je aplikují na své nepřátele e soudcové a státní zástupci, tak těch těch bylo opravdu hodně. A nebo si říci, že jsme skutečně země, která ctí svobodu projevů a nestíhat ani ty druhé, nestíhat ty bednářové a ty skály. To je jeden příklad, jedna skupina případů, kde justice selhává. Ale pak je tu druhář druhá skupina případů. To jsou ty konkurzní mafie. To jsou státní zástupci a soudci, kteří dostali poctivé podnikatele do konkurzu, připravili je o majetek. To jsou desítky případů. desítky případů lidí, kteří se nedovolali spravedlnosti a pokud nadále podnikají, tak podnikají jenom proto, že už se nezaregistrovali jako česká firma, ale jako firma holandská, britská nebo nějaká jiná, protože tyto firmy jsou pod ochranou dohod dvoustanných dohod o ochraně investic a je mnohem těžší připravit o majetek, než běžného českého podnikatele. Je to absurdní. Je to absurdní, že čeští podnikatelé často jdou do zahraničí z těchto důvodů. Teďkon pomýím vykuky, kteří si přenesou svoje sídlo do zahraničí, třeba do toho Holandska nebo do Lucemburska, jenom proto, aby ušetřili na českých daních. I takový jsou. Ale nezapomeňme, že řada z těch lidí, kteří odešli do zahraničí, zaregistrovali tam svou firmu jenom proto, aby mohli podnikat v Česku, utekli před justiční mafií. A Babiš o těchto případech ví. Řada podnikatelů mi říkala, svěřovala se, že se dostali až k Babišovi, vyprávěli jim svůj příběh. On pokýval a nemohl s tím nic dělat. Možná, že ani jako premiér s tím nemůže nic dělat. Ale bylo by to smutné. Bylo by to smutné, kdyby tomudle státu vládla soudcovská mafie. Je dobře, že o tom premiér mluví, ale přece jenom od premiéra čekáme něco jiného. Jak to říkají v ano, nežvanit, ale makat. To znamená, bylo by fajn, kdyby ten premiér dokázal také něco udělat proti té justiční mafii a možná kdyby, až bude něco podnikat, pominul tu svojí vlastní kauzu čapí hnízdo. Samozřejmě ta kauza je zpolitizovaná, ale v okamžiku, kdy premiér ty své výroky spojuje se svou vlastní kauzou, tak to automaticky automaticky znevěrohodňuje. Proto každý si řekne„No jo, potrafená husa se vždycky ozve. Ono to nejde. Babiš skutečně čelil politizovanému nebo stále čelí politizovanému soudnímu řízení, ale on není zas tak velkou obětí. Tady jsou skutečně podnikatelé, kteří přišli, kteří přišli o majetky. Tady jsou lidé, kterým hrozí hrozí vězení za to, že se vyjádřili neopatrně a že často řekli věci, které by měly být přípustnou hypotézou. To jsou skutečné oběti. Těch by se měl premiér zastávat, jejich jména by měl uvádět. Neměl by neustále obílat to, že mu jde o čapní vzduch. To znamená, měl by se chovat jako premiér země. Neměl by se chovat jako potrefený Babiš. Ale je toho Babiš schopen. Vraťme se k české účasti na valném shromáždění OSN v New Yorku. Byl tam jak prezident Pavel, tak ministr zahraničí Macinka. Poslechněme si výňatek klíčové části prezidentova projevu. >> Potřebujeme pravidla. Ne proto, že by všechny státy byly stejně mocné, ale právě proto, že tomu tak není. Pravidla mají smysl pouze tehdy, pokud zavazují všechny, zejména ty, kteří jsou natolik mocní, že by je mohli zpochybňovat nebo porušovat. Když přestanou platit pravidla, uvolněné místo zaplní síla. Svět ovládaný soupeřením velmocí je světem méně stabilním a méně schopným čelit nejpalčivějším výzvám naší doby. Je to svět, v němž jediná jiskra může zažehnout požár. Namísto toho bychom měli trvat na tom, že větší moc znamená také větší odpovědnost. Odpovědnost při používání síly, odpovědnost vedoucí ke zdrženlivosti, ale také odpovědnost využívat svůj vliv k tomu, aby použití síly vůbec nebylo nutné. To platí především pro stálé členy Rady Bezpečnosti Organizace Spojených národů. klíčový odstavec prezidentova projevu. Kdyby prezident u tohoto odstavce zůstal a neřekl nic jiného, tak bych řekl, ano, to je projev, za který se asi nemusíme stydět. Je to čo často opakovaný projev, argument představitelů menších států, že potřebujeme pravidla. Ano, pravidla především potřebují menší státy, protože eh ty si nemůžou úplně dělat v mezinárodní aréně, co se jim zlíbí. A proto jsou rádi, pokud ty, který ti, kteří to mohou, jsou nějakým způsobem omezeni pravidly. Takže představitelé menších států často opakují argument o pravidlech. Česká republika je menší stát. Takže pokud náš prezident na mezinárodním fódu řekne něco takového, tak to působí státnicky, možná trochu idealisticky, ale proč ne. Já bych řekl, že v dnešní době je to argument, který může vypadat i trochu netakticky, protože když dnes tedy voláme po pravidlech a říkáme, že ti, kteří mají největší moc, mají také největší odpovědnost a s tím vůbec nepolemizuju, je to pravda. Ale pokud to tedy řeknu na tomhle fóru, tak nutně ukazuji prstem na Spojené státy americké, protože to je země, která má tu největší moc, tudíž největší odpovědnost. No a s pravidli je poměrně na Štíru. Takže z hlediska taktického bych si řek říkal, možná to nemá smysl tam opakovat, pokud nechci kritizovat Spojené státy americké. Takže tle odstavec byl podnětný, řekl bych důstojný a prezidentův projev tímhle odstavcem neskončil. Bohužel neskončil. Prezident Pavel pokračoval. Čína má dostatek moci i vlivu k předcházení konfliktům, snižování napětí a ukončování válek. Tomu by měla odpovídat i její odpovědnost. To platí i pro využití jejího vlivu ve prospěch ukončení ruské agrese proti Ukrajině. >> Eh, nemyslím si, že se hodí, aby náš prezident vyzýval k Čínu k něčemu, co je očividně proti čínským zájmům. Proč by měla Čína podpořit kolektivní západ ve válce, kterou tento kolektivní západ vyprovokoval na Ukrajině? Proč by to dělala? E, má vůbec smysl Čínu vyzývat k něčemu takovému? Ale dobře, tak byla to taková, řekněme, trochu skrytá kritika Číny. Nevím, jestli se to hodí. Chceme s Čínou ty vztahy trochu obnovit. Slyšel jsem, že premiér by se příští rok měl i do Číny vydat. tak mu prezident udělal takové antre, ale generál Pavel pokračoval. Tuto agresi zahájilo a nadále vede Rusko další stálý člen Rady Bezpečnosti Organizace Spojených národů. Činí tak zcela v rozporu s Chartou Organizace Spojených národů a základními principy mezinárodního práva. Ruská agrese způsobuje ukrajinskému obyvatelstvu obrovské utrpení. Civilisté i civilní infrastruktura jsou nadále bezohledně vystavováni útokům. Riziko každým dnem roste. Agresivita Ruska představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy. >> Rusko zahájilo agresi. V tom má generál Pavel pravdu. Okolnosti toho zahájení už nechává stranou. To znamená, to byly to byly ty provokace. Ale samozřejmě Rusko porušilo mezinárodní právo. V tom ještě je možné s generálem Pavlem souhlasit. že by bylo Rusko hrozbou pro Evropu. Nevím, jestli si to myslí generál Pavel. Možná, že si to skutečně myslí. Jako někdo, kdo byl vytrénován ve věcech vojenské rozvědky, tak by měl mít na ty věci možná trochu ucelenější názor. Ale domnívám se, že pokud na Rusko vojensky nezaútočíme, tak nám nehrozí, že by Rusko vojensky zaútočilo na nás. Ale samozřejmě, pokud na Rusko vojensky zaútočíme, no, tak nás může čekat lecos, může čekat nukleární anihylace, může čekat prostě můžou nás čekat dost špatné věci. Je hezké, že se prezident Pavel pozastavuje nad utrpením ukrajinských civilistů. A kdyby pokračoval a kdyby řekl a zrovna tak miláme srdce, jak trpí Palestinci v Gaze. Zrovna tak nemohu mlčet k poručování mezinárodního práva Spojenými státy ve Venezuele. Nemohu schválit agresivní napadení Iránu. Tohle kdyby řekl, tak bych si řekl, možná, že ten prezident skutečně není taktický, jestli chce skutečně v New Yorku tohle říkat, ale mohl bych si ho vážit. Mohl bych si říkat, máme prostě na hradě idealistu, který věří v pravidla, oznámil, že pravidla jsou pro něj nejdůležitější úrem projevu a pak řeší, kdo všechno ta pravidla podporuje, porušuje. Ale my jsme o roli USA v prezidentově projevu neslyšeli vůbec nic. On Spojené státy prostě nezmínil. On řekl: "Pravidla jsou nade vše. Rusko je hrubým způsobem porušuje. Čína tomuto porušování přihlíží a měla by se polepšit." Ale o tom hlavním porušovateli, o nejagresivnějším státu planety mlčel, neřek ani slovo. Takže jak je to s těmi pravidly? Jsou to pravidla pro všechny, nebo jsou to jenom pravidla pro Rusko a Čínu? A proto prezident teda Rusku a Číně ta pravidla připomíná. Pokud by je chtěl skutečně připomenout, musel by mluvit větší část svého projevu o Spojených státech amerických. Američané totiž nejsou schopni dodržet žádné pravidlo. Prezident Trump měl samozřejmě v New Yorku také vystoupení a v tom vystoupení samotném hrubým způsobem porušil mezinárodní právo, protože Charta OSN zakazuje hrozit silou. On hrozil Iránu a opět hrozil Iránu genocidou. On se dopustil jedno z nejhrubších porušení pravidel mezinárodního života přímo na půdě OSN, přímo ve svém projevu. To udělal Trump. Prezident Pavel mluvil nějaký den dva po něm. Nereagoval na to. Američané nejsou schopni dodržovat základní pravidla, ani pravidla, která vyplývají z toho, že jsou hostiteli OSN. Když je nějaký stát hostitelem instituce OSN, tak musí fungování té instituce, fungování té budovy přizpůsobit jejim pravidlům. Nemůže si s tím dělat, co chce. To Američané dělají. Poprosím o další sním. >> Spojené státy dosud nevydaly vstupní víza soudánskému prezidentu Burhánovi, který měl vystoupit na valném shromáždění organizace Spojených národů v New Yorku. Podle diplomatických zdrojů je udělení víz podmíněno jeho souhlasem s 90denním příměřím, které navrhl poradce Spojených států amerických pro arabské a africké záležitosti Masad Boulos. Sudánský velvyslanec při organizaci Spojených národů proto v oficiálním dopise požádal generálního tajemníka organizace Spojených národů Antonia Guterese o okamžitý zásah. Mluvčí organizace Spojených národů potvrdil, že Guteres se situace znepokojuje a sekretariát záležitost aktivně řeší s americkými orgány. >> No co ti ty Američané dělají? Oni mají prostě nějaký zájem. Mají zájem v Sudánu a prezident nechce jednat podle jejich zájmů. A oni říkají: "Tak buď se přizpůsobíš, buď vyhovíš tomu, co chceme, nebo tě nepustíme do OSN, nebo nepůjdeš na valné shromáždění. To je absolutní zneužití role hostitele. Tohle si Američané nemohou dovolit, ale oni si to dovolují. A možná proto bychom měli zahájit debatu o předstěhování OSN. Američané neplní roli hostitele. Tohle není první případ. Američané opakovaně zneužují tu zneužívají tuhle roli. Myslím si, že je na planetě celá řada míst, která by byla vhodnější, která by byla vhodnějším místem pro sídlo OSN. Napadá mě taková střední Asie. Ve střední Asii to je ve středu Eurasie. Tam to mají stejně daleko všichni z toho velkového světového ostrova. Z Afriky tam mají stejně daleko jako z Ameriky. Myslím si, že by to bylo dobré, kdyby kdyby se OSM přestěhovala tam. V New Yorku byl i ministr zahraničí Macinka. V rozhovoru pro česká média se vyjádřil k řadě otázek. První z nich se týkala projevů prezidenta. Poprosím o sním. Co říkáte na středeční projev Petra Pavla na valném shromáždění organizace Spojených národů? Pozorně jsem ho poslouchal. Určitě se tam dá najít řada momentů, které byly velmi věcné a vystihují podstatu multilateralismu. Určitě bych podtrhl pasáže o pravidlech, že mají hodnotu jen, když zavazují všechny a zejména ty, kteří mají sílu je porušovat. To je nosná věta, asi nejdůležitější z celého projevu. Ta vyjadřuje naši pozici k multilateralismu, jak by měl fungovat a k organizaci Spojených národů. >> Tak eh to je ta to je ta pasáž, kterou jsme si citovali. Pokud ji ministr zahraničí Macinka oceňuje, já myslím, že v podstatě je správné, když ministr a prezident mluví na mezinárodním fóru jednotně. Jinak to působí fakt divně. Druhá věc je, co říkají. Ale je tu samozřejmě otázka i pro ministra Macinku. Pokud tedy oceňuje ten důraz na pravidla, multilateralismus, na to, že ti silní mají ta pravidla respektovat, tak co z toho vyvozuje eh vzhledem k politice Spojených států amerických? Já jsem neslyšel od ministra Macinky jedinou kritiku Spojených států amerických. Myslím, že krátce potom, co nastoupil, tak dělal ramena na Rusko. O Číně raději moc nemluví, což je asi dobře. Myslím, že tam zrušil jeden generální konzulát teda. No a Izrael, no Izrael, který páchá genocidu v Palestině, no tak tomu tomu aplauduje. Takže jak je to s těmi pravidly? Co se vlastně ministru Macinkovi na těch pravidlech tak líbí? Když náš nejbližší spojenec, kterého macinka veřejně chválí, k němuž se hlásí, ta pravidla porušuje tím nejhrubším možným způsobem. Co je pak jako na tom eh má vůbec smysl o těch pravidlech na veřejnosti mluvit? Nebylo by lepší říci, že svět pravidel skončil a my se tomu budeme muset nějak přizpůsobit, ne říkat, jak jsou ta pravidla důležitá. Ministr Macinka se vyjádřil i ke koordinaci zahraniční politiky mezi jím samým vládou a prezidentem. >> Budete schopni se nad zahraničně politickou agendou scházet i v Česku? Od vás i premiéra zaznívalo, že to není potřeba. Zahraniční politiku obecně v našem systému určuje vláda a koordinuje ji ministerstvo zahraničí. To je naše agenda, kterou děláme běžně. Zahraniční politika je vládní politikou. Pokud by pan prezident měl pocit, že chce něco konzultovat, tak si o to říct může. Takže komunikace bude probíhat, pokud o to prezident požádá. On se potkává s premiérem a tam si asi řeknou vše, co je potřeba. Pokud by bylo něco nad rámec, tak asi není důvod, proč si zabetonovávat dveře. To tak ale nebylo nikdy. Komunikace mezi ministerstvem zahraničních věcí a prezidentskou kanceláří probíhá celou dobu. Mě vlastně na tom překvapuje, že ministr zahraničí otevřeně říká, že koordinace s prezidentem je na premiérovi. To znamená, ty podstatné věci si dohodne prezident s premiérem a ti si, jak on říká, tam si asi řeknou všechno, co je potřeba. No, co to znamená? Přiznává, že o zahraniční politice se s ním nebaví. O zahraniční politice se dohaduje prezident s premiérem. No a Macinkovi pak řeknou, na čem se dohodli. Todle nebývala role ministra zahraničí, ale možná, že to tak má být. Možná, že to tak má být, protože vlastně my už jsme řadu let neměli svéprávného ministra zahraničí a bohužel Petr Macinka na to moc nezměnil. Takže pokud se teda dohodne premiér s prezidentem a pak ministrů zahraničí řeknou, co z toho pro něj vyplývá v zahraniční politice, tak je to takový model, který se tady, který se tady usadil. Otázka je, proč vlastně pak toho ministra zahraničí vůbec máme a čemu se má věnovat. Většinou to potom nutně sklouzne k tomu, že se ministr zahraničí věnuje tomu, nač stačí. Pokud se ministr zahraničí Macinka věnuje reformě ministerstva zahraničí, tak to je určitě věc, která je chválihodná a může v tom udělat něco dobrého, ale zdá se, že tohle jeho ambice úplně neuspokojuje a tak si vzal nové téma, zmocnil se nového tématu a začal se zabývat názvem České republiky. Zjistil, že se mu nelíbí anglický název Čekia. Poprosím o snímek. Naše republika se jmenuje Čech Republic. Já jsem odpůrcem toho jednoslovného názvu. Vzniklo to před několika lety jako oficiální zkratka. Já bych si přál, abychom se výhledově vrátili k označení Čech Republic. Lidé v Česku si to možná neuvědomují, ale na jednáních v zahraničí mi trhá uši, když slyším Čečia, Čečňa a další z Komoleniny. Poměrně dlouho trvalo, než si část světa zvykla, že už nejsme Čechoslovakia. Teď jsme jim nacpali Čekia a myslím, že to byla chyba. Všem svým kolegům jsem vysvětlil, že jsme Czech Republic. Takže ministru Macinkovi vadí jedna věc. Lidé v Česku si asi neuvědomují, ale na jednání v zahraničí ministrovi trhají uši z z komoleniny názvu naší země. Lidé, ušetřeme ministerské uši. Koneckonců jsou to uši náš nás všech, protože ministr je náš reprezentant. a co slyší, jako bychom slyšeli my. Ale pak je tu druhá věc. My jsme jediná evropská země a jedna z mála zemí světa, která bojuje s tím, že nemá svůj jednoslový jednoslovný název. Teda ona ho má. Už několik let se to úspěšně prosazuje a teď přichází ministr Macinka a snaží se to rozbít. které země trvají na tom na té republice. Jo, protože máme pár zemí na světě, které trvají na na republice ve svém názvu a nemají jednoslovný název. Středoafrická republika, demokratická republika Kongo, korejská lidově demokratická republika, Korejská republika. To jsou země, které jsou nějakým způsobem postižené tím, že byly válkou rozděleny jako obě Koreje nebo koneckonců se dělily v nějakých postkoloniálních střetech. Ale jinak je ve světě normální mít jednoslovný název. A název Čekia nezní špatně. Nevím, proč ministrovi trhá uši. Říká, že se to tedy zaměňuje s čečnou. No, Čečna není samostatný stát. Mně by spíš vadilo, že když říkáme Czech Republic, což je tedy ten anglický název, který ministr prosazuje, tak to zase netrénovaným uším zní jako republika šeků. Ček. Šek. To v angličtině splývá. Ček je vlastně slovo, které zní stejně, ať označujete Čecha nebo nebo šek. To znamená republika šeku, šeková republika. Problém je, že ono to totiž může být docela výstižné, protože tahle země kaž každoročně proplácí stovky miliard zahraničním investorům. Přicházejí s účtem, není to úplně šek, ale proplácíme jim to. A my si to chceme dávat do názvu. Chceme na tom trvat ve svém názvu. To zase trhá ušivně. Tak první otázka. Pokud by prezident Trump skutečně stál omět na Ukrajině, mohl tento konflikt už několikrát ukončit. Proč USA tuto válku prodlužují? Já se domnívám, že ta odpověď je podobná jako u jiných zahraničně politických iniciativ prezidenta Trumpa. jsou nerozmyšlené, nepřipravené a prezident Trump nemá úplně oporu ve svém státu. To znamená, on samozřejmě s sebou přinesl nějakou hrstku věrných, ale i ti jeho věrní nejsou v otázce Ukrajiny jednotní. To znamená, ne každý, koho prezident Trump jmenoval do vysoké státní funkce, je nutně jeho nutně sdílí jeho názor na Ukrajinu. Myslím si, že takový ministr zahraniční Rubio nejspíše ne. A pak jsou tu samozřejmě struktury hlubokého státu, které tu Trumpovu politiku dokáží sabotovat. Takže Trump to může možná myslet i upřímně, i když ani tím si u Trumpa nemůžeme být jistě, ale je tu soukolí amerického státu, které brání té dohodě, protože z nějakých důvodů mají zájem na pokračování. Nesnaží se Petr Pavel odstranit současnou vládu, aby ji mohl nahradit vládou novou, v jimž čele by stanul vít Rakušan? Já nevím. Jo, já nevím přesně v které kroky prezidenta, které kroky prezidenta by k tomu měly vést. S jeho newyorským projevem to určitě nesouvisí, ale každopádně kdyby prezident mohl, tak by si jmenoval jinou vládu. Na druhou stranu tady v té poslanecké sněmově, sněmovně je určité rozložení sil, e, které je asi neslučitelné s tím, aby Vít Rakušan byl premiérem. Tak nemám, nepřeceňuju nějaký intelektuální schopnosti našeho prezidenta, ale tohle si asi spočítat dokáže. >> Důvěra v naše soudnictví je už od 90. Mírně řečeno katastrofická. No tak s tím já souhlasím a je škoda, že premiér Babiš, který má ty informace a má možná chuť s tím něco dělat, mluví neustále omýlá svojí kauzu čapýho hnízda, která upřímně řečeno nikoho jiného moc nezajímá. Tady se děly v té justici mnohem větší zločiny. Lidé přišli o mnoh mnohem více než premiér Babiš a on by měl řešit jejich problémy a nejenom svoje čapý zdo. Na co máme vlastně armádu? Koho můžeme odstrašit? Proč Kostarika nemá stálou armádu už od roku 1949 a také žije. Tak já myslím, že pro stát, který chce chránit svoji suverenitu, je dobře mít armádu. Myslím, že bychom armádu měli mít, ale ta armáda by měla být eh trénovaná, připravovaná skutečně na teritoriální obranu tohodle státu a jeho obyvatel. A podle toho by se měla i vyzbrojovat a podle toho by měli být i být i ti naši vojáci připravováni. Tak ještě poslední otázku si dáme. Stále mám dojem, že vládne fialová mafie. Nic se nezměnilo. Babiš jde ve šlépě jejich fialy. Tak eh určitě v některých otázkách to tak může být. Já si myslím, že ty změny, které očekávali někteří Babišovi stoupenci a které podle mého názoru eh se očekávat moc nedali, tak k těm změnám samozřejmě nedochází, ale je pravda, že i ty změny, které by se daly kvalifikovat, označit za takové mírné změny v mezích zákona, tak jako po Babišovsku, jako například zrušení televizních poplatků, to je věc, která se dá udělat. jedním jedním zákonem nebo ani ne zákonem, jednou úpravou zákona. Na to se nemusí dlouze diskutovat. Jednou se sejde parlament a schválí se to tam. No tak co je s nimi? Slyšeli jsme napřed, že budou na jaře, pak řekli: "No, podzim, teď je podzim a vypadá to, že budou o tom jednat na jaře". A na jaře řeknou, že budou jednat na podzim a pak řeknou, že už se to před volbama nedá stihnout. Takže todle je třeba změna, kterou já nechápu, proč se do toho nepustili, proč se toho bojí, jestli chtějí tímhle opatrně přístupem, tak je to vlastně svým způsobem možná ještě horší jak ten Fiala. Ti fialovci to dělají nějak v přesvědčení. Tyhle z opatrnictví nedělají věci, oiž vědí, že je správné je dělat. Fialovci ani netušili, co je správné dělat. To byla tak, to byla tak řekněme, to byla tak omezená a škodlivá banda, že si ani neuvědomovali, jak škodí. Tihle lidé, co jsou dneska ve vládě, tak řada z nich si tohle všechno uvědomuje, ale jejich vlastní opatrnictví je brzdí, takže nakonec neudělají skoro nic. Pojďme k ukrajinské diplomacii. Na západě Ukrajiny se asi před dvěma týdny sešla podivná schůzka a svolal ji prezident Zelenský, který se pokouší o vlastní formát středoevropské spolupráce. Zástupci Ukrajiny, Rakouska, Polska, Rumunska, Srbska a Slovenska přijali v pátek na prvním karpatském sumitu závěrečnou deklaraci o prohloubení regionální spolupráce. Jednání se konalo v lyžařském středisku Bukovel v Ivanofrankivské oblasti. Účastníci na návrh Ukrajiny založili karpatskou integrační iniciativu, která má koordinovat společné kroky v oblasti evropské integrace. Spolupráce se má zaměřit také na energetiku, dopravu, bezpečnost, hospodářské vazby a udržitelný rozvoj. Počítá se s každoročními sumity a dalšími společnými akcemi. >> Ukrajina se rozhodla, že založí vlastní formát středoevropské spolupráce, to znamená vedle polského trojmoří, vedle vyšegrádské spolupráce, vedle Slavkovského formátu a vedle několika dalších. Prezident Zelenský přichází s takzvanou karpatskou iniciativou. Karpatská osmička se tomu také říká, kde jsou jednak bezprostřední sousedé Ukrajiny, Polsko, Slovensko, pozváno bylo i Maďarsko, ale tam se to zkomplikovalo. Rumunsko tam je a pak sousedé sousedů, Česká republika, Rakousko a dokonce i Srbsko. Hlavní problém celé té iniciativy středoevropské středoevropské spolupráce je to, že Ukrajina není ve střední Evropě. To znamená, my tady máme východoevropský stát, který se pokouší dostat tímto způsobem do regionu, kam historicky ani kulturně nepatří. A řada těch účastníků dala Ukrajincům najevo, co si o tom myslí. Někteří výrazným odmítnutím a jiný tím, koho na ten summit vlastně poslali. Poprosím o sním. Účastníci summitu takzvané karpatské osmičky v obci Huta v Ivanofrankyvské oblasti Ukrajiny na společném fotu bez zástupců Maďarska a Slovenska. Zleva stojí místopředseda Českého senátu Jiří Drahoš, polský premiér Donald Tusk, rumunský prezident Nicušor Dan, první dáma Ukrajiny Olena Zelenská, její manžel a prezident Ukrajiny Volodimir Zelenský, srbský prezident Alexander Vučič a předsedkyně rakouské spolkové rady Kristine Švarcová Fuxová. Původně se očekávala i účast slovenského premiéra Roberta Fica, který ale kvůli nemoci cestu na Ukrajinu odřekl. Zastoupil ho státní tajemník ministerstva zahraničí Marek Eštok. Ten se ale zelenského úvodního projevu nezúčastnil. Nejasná zůstává účast maďarského zástupce. V úvodní části se Zelenského projevem chyběla v místnosti maďarská vlajka a nebylo zde ani vyhrazeno místo pro šéfa maďarské delegace. >> No, tak na nejvyšší úrovni tam z těch sedmi států přijali vlastně jenom tři. Přijali tam Poláci, Rumuni, Srbové. Každý měl nějaký důvod. Poláci s Ukrajinci mají řadu infrastrukturních projektů a součást té agenty agendy byly dopravní projekty. To znamená Poláci tím potvrdili zájem, že chtějí budovat dopravní propojení s Ukrajinou. Pak tam byli Rumuni, tak Rumuni mají prezidenta, který je u moci pouze pouze z moci Bruselů, protože tím favoritem prezidentských voleb byl někdo jiný než prezident Dan. Byl to Kinčesku. Víme, jak to tehdy dopadlo, kdy na základě lží byl vyřazen z toho z toho rumunského souboje. Takže je to člověk, který je plně oddán. Plně oddán jak Bruselu, tak Kyjevu, protože to v tom bruselském bruselském myšlení souvisí. Proč tam byli Srbové? No tak prezident, dneska už premiér Vučič je v těžké situaci, protože on vyhlásil předčasné volby, budou koncem října a nechce, aby mu Brusel ty volby rozbilo rozbil, tak dává najevo, že je připraven se objímat i se Zelenským, jen ať mu dají pokoj. Takže kvůli tomu tam jel na tu západní Ukrajinu. Česko a Rakousko, tam je zajímavá účast Česka a Rakouska, protože my jsme tam vyslali obě dvě země představitele parlamentu. Eh, Rakušani vyslali předsedkyni Horní komory a my jsme vyslali místopředsedu Horní komory Drahoše. Co to znamená? Když někam posíláte předsedu parlamentu nebo místopředsedu, dokonce místopředsedu senátu, tak tím dáváte najevo, že vás to nezajímá. Posíláte někoho, kdo je protokolárně vysoko, protože předsedové těch komor jsou protokolárně vysoce respektované osobnosti, ale jenom protokolární. Z hlediska politického neznamená neznamenají téměř nic. Kdo taky v posledních letech něco slyšel o senátoru Drahošovi? Nikdo nic. Ale hodí se poslat ho nějakou takovoudle akci, kde nechcete úrazit hostitele a zároveň nechcete, aby se Česká republika do toho nějakým způsobem zaplétala. A Rakušani to vyřešili velmi podobně. U Slovenska to bylo složitější, protože nejdřív přislíbil účast premiér Fico, pak den předtím onemocněl. Jak vážná nemoc byla, to nevíme. Každopádně naštěstí nebyla tak vážná, že by mu komplikovala jiný pracovní program. Poslali tam státního tajemníka, poslali tam ministra vnitra, to znamená, ukázali, že to berou nějakým způsobem ještě vážně, ale ne úplně na úrovni sumitové, na té úrovni nejvyšší.