Na ☕️ s Vojtěchem 29. 08. 2026 www.doktorvajicko.cz

Krásné odpoledne, vážení přátelé, vážení chcemíři, m drazí slova, nění vlastenci.

Já vás všechny moc vítám u vašeho oblíbeného pořadu Na kávě s Vojtěchem.

Pevně věřím, přátelé, že máte v sobotu více času udělat si dobrou kávu a že se společně zamyslíme nad tématy, která vás zajímají, která vás trápí, o která si píšete, dny dění a tak dále.

Dobrou chuť, přátelé.

Já jenom, než začnu, tak jsem se musel smát, protože jsem dostal minulý týden, když jsem natáčel zde v odpočinkové zóně u bunkru, komentář, jestli natáčím v sauně. Tak to musím říci, že mě velmi pobavilo, ne?

Tohle je odpočinková zóna, na kterou jsem čekal více než rok, protože ji dělal skvělý řemeslník a to je pan Benda z Českých Budějovic.

Takže pokud byste chtěli kontakt na zimní terasy a podobně, tak musím říci, že tenhle opravdu patří mezi absolutní špičku. Takže se mi vyplatilo na něj počkat a občas odtud natáčím.

Také tady máme cvičiště a tak dále.

Takže přátelé, teď jdeme na tu kávu.

Vynikající komentář dneska. Opravdu skvělý komentář, na který jsem musel zareagovat.

Výjimečně to nebylo pod mým příspěvkem na Facebooku, ale bylo to pod příspěvkem pana Sheica, což je páru měsíců poradce ministra zahraničí pana Macenky a napsal ho tam pan Richard Endl. Ten komentář je prostě naprosto geniální.

Takže tam je vše v podstatě. On píše: "Krásné je poslouchat, jak Rusko, Čína a Írán prohrávají." Je to reakce na Českou televizi, jo? Mimochodem.

A zatímco Volkswagen zavírá v EU fabriky, je ohroženo až 100 000 pracovních míst.

Jinak, abychom měli představu, Volkswagen zaměstnává na celém světě zhruba 657 000 lidí. Takže to vůbec není žádné malé číslo.

Další obří společnosti zavírají provozy a stěhují se do Spojených států amerických a hlavně do Asie.

Hormus je uzavřen a otvírá se severní cesta pod vedením Ruska a Číny, na kterou západ absolutně nedosáhne.

Tak jak nějak nevím, asi neumím číst mezi řádky. Richarde, to je perfektní. To musím říci, že to je, jak bych to napsal já. To je perfektní.

Takže my si na to teď zareagujeme.

Evropa se dívá na východ a co když se dívá špatným směrem.

Přátelé, dnes začnu komentářem jednoho z vás, protože někdy i mně pod videem přistane věta, která je lepší než půlka ekonomických konferencí.

Richard píše v zásadě toto: Posloucháme, jak Rusko, Čína a Írán prohrávají, zatímco Volkswagen řeší drastické škrty. Evropský průmysl má problémy a na severu v Arktidě samozřejmě vznikají nové dopravní cesty mezi Ruskem a Asií. A končí větou: Tak já nějak nevím, asi neumím číst mezi řádky.

Tak si dnes mezi těmi řádky společně počteme.

No a začneme Volkswagenem, protože je to důležité, protože tady už se nebavíme o nějakém anonymním podniku vyrábějícím knoflíky v Horní Dolní.

Bavíme se o Volkswagenu. Volkswagenu, o jednom ze symbolů německého hospodářského zázraku.

Volkswagen měl už dohodnuté snížení počtu zaměstnanců v Německu o více než 35 000 lidí do roku 2030.

Výrobní kapacita německých závodů se má snížit – teď se podržte – o 734 000 automobilů ročně.

Já tady mezi to ještě vsunu to, co jsem vám říkal v týdnu, přátelé, aby to nezapadlo.

Čína prodala v Evropě 90 000 aut. Víte, kolik aut plánuje prodat v Evropě v příštím roce?

1,5 milionu.

To je 17, ne, pokud se nemýlím. Takže to prostě okamžitě zaplní tu díru, ale ne hned tam nepoteče ani chvilku.

Jenže rok 2026 nám přinesl další problém.

V červnu se objevila informace, že vedení koncernu zvažuje celosvětově až 100 000 zrušených pracovních míst z přibližně 657 000 zaměstnanců, jak jsem vám před chvílí říkal.

A nyní na konci srpna Reuters popisuje ostrý spor vedení s odbory a dozorčí radou.

Management chce restrukturizaci ještě prohloubit a ve hře jsou dokonce i továrny k prodeji.

Jako přátelé, to je konec. Prostě poslední zhasne.

To, že tady kancléř Merz říká, jak se Německo po třech letech stagnace a stracení nadechuje, je prostě blbost.

Německo se vůbec nenadechuje. Německo prostě končí.

A do toho tady máte tupouny typu Tuska, což je takovej poloněmec, on chudák neví, co je, který vám tady bude vykládat, že zločinci jsou ti jako byl Gerhard Schröder a Schol, kteří spustili Nordstream 1 a chtěli spustit Nordstream 2.

No to je prostě úplně neuvěřitelný.

No a tady bych se zastavil, protože to není zdaleka jen příběh o Volkswagenu.

Přátelé, mně se to tady furt nějak zatmavuje. Já se omlouvám, nevím proč, ale to nevadí. Tam to budu chvilku tmavší.

To je příběh evropského průmyslového modelu.

Totiž po desetiletí fungovala přibližně tahle rovnice: Evropa měla technologii, kapitál, vzdělané lidi a průmyslovou infrastrukturu. Německo vyrábělo, Čína nakupovala. Spojené státy byly obrovským odbytiště a relativně dostupná energie pomáhala evropskému průmyslu držet konkurenceschopnost.

O tom se tu bavíme velmi často.

Jenže dnes, přátelé, Čína už dávno není pouze zákazníkem. Čína je přímým konkurentem.

Tak to je a já bych to dokonce i otočil. Ona vítězí v tom všem.

V elektromobilitě je to nejen mimořádně silný konkurent, ale předběhly nás osvětelné roky.

Já vám tady často vyprávím o těch motorech a baterkách a podobně, tak vezměte si, že oni už teď mají baterku, která dokáže 1000 km a v Číně ji nabíjí za dvě až tři minuty.

Takže to je stejné jako tankování a dojezd jako vytoužená 1.9 nebo 2l TDI do Chorvatska zpátky a ještě zbyde, abyste mohli jet do Tesla nakoupit, ne?

To je přece sen každého Čecha, Moravana, Slezana, co si budeme povídat.

Ale oni ještě navíc vyrobili teď v laboratorních podmínkách – zatím tedy vyrobili motor, který vůbec jako motor nevypadá.

Pomáhá, je to v podstatě takový mild hybrid, jo? Pomáhá mu baterka, ta má myslím 23 kapacitu a ten benzínový motor má spotřebu 2,2 l.

To znamená, že v běžném provozu bude do 3 l.

A už teď jdou automobily, které mají prokazatelně 2,9 až 3,1 l na 100 km benzínu.

Tohle je ta cesta. Přesně o tom tady hovořím.

Tak Volkswagen sám mluví o klesajícím evropském automobilovém trhu a stále tvrdší konkurenci.

Reuters navíc popisuje pokles prodejů v Číně, americká cla a tlak čínských výrobců.

No a potom máme energii.

Tady potřebujeme – nebo respektive tady nepotřebujeme – žádnou ideologii.

Stačí nám bohatě kalkulačka.

Mezinárodní energetická agentura uvádí, že ceny elektřiny pro energeticky náročný průmysl v EU byly v roce 2025 v průběhu více než dvojnásobné oproti Spojeným státům americkým a téměř o polovinu vyšší než v Číně.

Jsou zase ty vstupní náklady, o kterých se tady často bavíme.

No a teď mi řekněte, jak dlouho může provozovat energeticky náročnou fabriku v prostředí, kde váš americký konkurent platí výrazně méně za energii?

Je to víceméně řečnická otázka. Ale přátelé, napište mi do komentářů.

Můžete mít jakoukoli strategii, sebelepší, krásnější. Můžete mít evropské fondy, také je máme, můžete mít powerpointovou prezentaci o konkurenceschopnosti, ale nakonec přijde účetní a účetní neřeší nějaké geopolitické projevy.

Účetní má dvě kolonky: náklady versus výnosy.

No a tím je řečeno vše.

No a Hormus, samozřejmě Hormus, hormuský průliv je fakticky silně omezený.

Před současným konfliktem jim procházelo kolem stovky a více lodí denně. Nynější provoz se propadl přibližně o 95 %. Reuters 28. srpna popsal průliv jako uzavřený v kontextu současné krize.

Přes Hormus v mírových dobách proudila zhruba pětina světového obchodu s ropou a zemním plynem. Pětina. To prosím pěkně není tečka na mapě.

Jo, to tak je. Prostě to je jedna z nejdůležitějších tepen světové ekonomiky. A kdykoliv nějakou tepnu přiškrtíte, krev si začne hledat jinou cestu.

A tím se dostáváme k tomu nejzajímavějšímu z Richardova komentáře. Severní mořská cesta podél severního pobřeží Ruska Arktidou směrem do Asie. A tady pozor, neříkal bych, že je to nějaká hotová náhrada Hromuzu nebo Suezu. To samozřejmě není. Má svá omezení: led, sezónnost, pojištění, nedostatek infrastruktury, sankce, politická rizika. Ale něco se mění.

Rusko letos výrazně, ale opravdu výrazně zvýšilo přepravu ropy do Asie právě severní mořskou cestou. Do 11. srpna už sedm tankerů vezlo přibližně 6 milionů barelů ropy. 6 milionů barelů, přátelé, skoro polovinu objemu přepravovaného touto trasou za celý předchozí rok. Cesta do Číny může proti tradiční trase ušetřit zhruba dva týdny. Chápeme se, jo?

No a ještě zajímavější věc. Čína už na severní trase rozvíjí pravidelnou sezónní kontejnerovou dopravu. Vzpomínáte, jak jsem vám tady před 14 dny říkal ty automobily do těch kontejnerů? Jsme tady, jsme u toho.

Kdo si myslíte, že se do toho ještě zapojuje, přátelé? Tohle bylo překvapení i pro mě, když jsem zjišťoval informace. Jižní Korea. Právě tento týden jsem to našel ve Financial Times: popsali první jihokorejský komerční test severní mořské cesty do Evropy. Odhadovaná úspora oproti Suezu může být kolem 10, 12 dnů. To není zanedbatelné, přátelé. Vemte si, kolik taková loď spotřebuje denně mazotu. O ekologii nemluvě.

A tohle je podle mě daleko podstatnější než otázka: vyhrává Rusko nebo prohrává Rusko? To je televizní otázka. Ekonomická otázka zní: kam se přesouvají obchodní toky? Kde nám nejel vlak, ale parník.

Dostáváme se k Číně. Evropa si dlouho myslela, že Čína bude obrovská montovna. My něco vymyslíme, oni to levně vyrobí. My jim prodáme Mercedesy, BMW, Volkswageny, stroje, chemii a technologie, a všichni budeme spokojení.

Jenže Číňané udělali něco velmi nepříjemného. Naučili se to sami a dokonce to vyrábějí ještě lepší než my.

A dnes německý průmysl tlačí na kancléře Merce, aby proti čínské konkurenci zasáhl tvrdší. Německý obchodní deficit s Čínou dosáhl v roce 2023 – to se podržte – 89,3 miliardy eur. A automobilky ztrácejí na čínském trhu podíl. To je zásadní změna.

Čína už není levná dílna Evropy. Čína vyrábí sama auta, baterie, solární panely. Na těch solárních panelech a bateriích na tom trhu jde o 97 %. Přátelé, to je totální hegemon. Na to nemáme.

Vyrábí se stroje, přihlašují nejvíce patentů. Jo, bezkonkurenčně nejvíc patentů přihlašuje Čína. Několikanásobně víc než Evropa nebo Amerika. A soutěží s námi na trzích, na kterých jsme ještě před 15 lety považovali evropskou technologickou převahu téměř za samozřejmost.

No a co Rusko? Tady zase neudělejme opačnou chybu. Stejně hloupé jako tvrdit, že Rusko se zítra ekonomicky zhroutí, by bylo tvrdit, že sankce Rusku neublížily. Samozřejmě, že ublížily.

Rusko má problémy s technologiemi, investicemi, některých průmyslových komponentů, financování a náklady války. Ale současně se ukázalo něco, co Evropa podle mě podceňuje po celou dobu. Já tady o tom pět let hovořím. Ekonomika se umí přesměrovat. Když zavřete jedny dveře, začne hledat jiné. Kde je poptávka, je nabídka.

Ruská ropa se ve větší míře přesunula do Asie, zvláště do Číny a Indie. Indie, zase vám to zopakuji, přátelé, opakování je matka moudrosti. Je největším producentem těch výrobků z ropy. Obchod se přesměruje, buduje se logistika, a severní mořská cesta je jenom jeden viditelný symbol tohoto procesu.

Proto bych dnes vůbec nepoužíval větu: „Východ vyhrává a západ prohrává." To je příliš jednoduchá, přímočará cesta. Řekl bych něco mnohem nepříjemnějšího. Svět se rozděluje na nové ekonomické bloky. Tak tohle si dvakrát potrhneme, dáme si k tomu tři vykřičníky, přátelé. A Evropa musí velmi rychle zjistit, kde v novém světě bude.

No, já vám to řeknu: tam, kde slunce nesvítí. Protože Spojené státy mají obrovský vnitřní trh, kapitál, technologie a energii, i když jsou předlužené. Čína má průmyslovou základnu, obrovský trh a státem podporovanou strategii. Rusko má nerostné suroviny, přehršel, že jo, energii a geografickou polohu mezi Evropou a Asií.

No a Evropa? Evropa má stále fantastický průmysl. Zatím má know-how, má výzkum, má infrastrukturu, pořád ještě kapitál a relativně vzdělané obyvatelstvo. Tady říkám relativně, jo, protože to tady ničíme těmi všemi možnými genderovými studii a tak dále.

Jenže zároveň máme příšerně drahou energii, stárnoucí populaci, vysoké náklady práce a obrovskou regulační zátěž. A jestli si k tomu sami zdražíme výrobu natolik, že evropský výrobek nebude konkurenceschopný, tak žádný geopolitický projev továrnu nezachrání. Tak to je.

A právě Volkswagen je krásný lakmusový papírek. Nejde jen o zaměstnance Volkswagenu, zdaleka ne. To by bylo velmi jednoduché. Na automobilku jsou navázáni dodavatelé, doprava, strojírenství, plasty, chemie, petrochemie, vůbec obecně elektronika, služby, restaurace kolem továren, obce, ve kterých zaměstnanci bydlí. No a nakonec samozřejmě jejich rodiny. Jedno zrušené průmyslové místo není jen jeden člověk vymazaný v Excelové tabulce, přátelé.

Proto mě těch potenciálních 100 000 míst zajímá mnohem víc než nějaký politický slogan Merce.

No a na závěr bych se vrátil k panu Richardovi. Musím říct, že umíte říct – umíte číst mezi řádky velmi dobře. Tak to je.

Svět se mění rychlostí, kterou si podle mě evropská politika stále nechce připustit. Vůbec si to neuvědomujeme. Hormus nám ukazuje zranitelnost starých obchodních tras. Arktida ukazuje vznik tras nových. Čína ukazuje, jak rychle se ze zákazníka může stát konkurentem. No a Volkswagen nám ukazuje, co se stane, když se geopolitika, drahá energie, technologická změna a konkurence potkají v jedné tovární hale.

A tak bych dnešní kávu zakončil jedinou otázkou. Co když skutečným problémem Evropy není síla ruská či Číny? Co když je skutečným problémem to, že zatímco ostatní přemýšlejí, jak budou za 20 let vyrábět, obchodovat a vozit zboží – v Číně dokonce za 100 let? My přemýšlíme, jak jejich výrobky budeme regulovat.

Takže tak, přátelé, tohle je hodně drahá káva, to si řekněme otevřeně.

Takže pište mi do komentářů, co si o tom myslíte, jaký na to máte názor. A já vám všem přeju krásný den, úspěšný den, a ať se vám všem moc daří.

No a zítra ráno, co týden dál, na viděnou. Krásný den, vážení přátelé.

A máme tady pomalu a jistě září. To znamená po dvouměsíční pauze opět finanční rádovství. Takže se můžete přihlásit na email.

Varunka to s vámi všechno vyřídí.

Září už se plní, protože lidé, kteří nestihli v červnu, tak jsme je přesunuli na září.

Takže pokud se mnou budete chtít mít hodinový videohovor nebo za mnou osobně přijet do kanceláře, napište na email. Barunka vám pošle, jaké jsou podmínky, a já se na vás všechny budu moc těšit, přátelé.

Je to čím dál tím více potřeba.

Mějte se krásně.

M.