NA ROVINU s Karlem Havlíčkem. Ptejte se na aktuální témata.

Přeji vám krásný den z ministerstva průmyslu a obchodu. Jsem budoucím ministrem ministerstva hospodářství a jsem rád, že se díváte opět, jak jinak než živě, na můj pořad "Na rovinu". Jsem rád, že můžeme touto formou spolu už sedmým rokem, pokud se nepletu, komunikovat.

Pojďme rovnou na vaše dotazy.

Dnes vysílám v trošku netypický čas. Omlouvám se, že to není tradičně v 6:30, ale mám ten den úplně nabitý a za chvíli se přesouvám do Českých Budějovic, kde mám dvě důležité akce a jednání. Zítra tam zahajujeme zemiživitelku. A proto tady vysílám o něco dříve.

Alexander se ptá: "Dobrý den, prosím o aktuální stav výběrového řízení na tender PPP D35 resolvuje nabídky. Ptáte se, kdy můžeme očekávat nové informace? Děkuji."

Ano, je to přesně tak, jak píšete. Neztratil se tam ani den. To, co je podstatné, z čehož si myslím, že můžeme mít všichni dobrý pocit, přišly tři nabídky. Ty se vyhodnocují, jinými slovy, tři konzorcia. Jinými slovy, je z čeho vybírat. Obvykle to trvá tak ty dva měsíce. Poté se vyřekne rozhodnutí, pak se uvidí, jestli s tím někdo bude odvolávat či ne, a tak dále. Pokud všechno dobře půjde, stále věříme tomu, že je šance do konce roku zahájit stavbu.

Sklenička se ptá: "Zdravím pana Karla a Betinku. Že jste nabral sílu?" Děkuji. Ano, nejlepší vláda pana premiéra Babiše. Tak to není dotaz, to je konstatování. Děkujeme. Vážíme si toho.

Lucie se ptá. Lucie Hájková. "Zdravím pane vicepremiér Havlíčku. Chci se zeptat, jak to bude s energiemi v příštích letech? Vedete si jako vláda moc dobře. Můj pozdrav také panu premiérovi Babišovi, panu ministru Macinkovi a dalším. Dáváte nám palec nahoru. Já vám děkuji."

Opakoval bych se, ale ono to nezaškodí. Ještě jednou poděkuji. Vážím si to.

Co se týká energie v příštích letech, záleží na tom, co vás zajímá. Jestli energetické zdroje, jestli vás zajímá cena energií. To, co je asi podstatné a co včera zarezonovalo, a jsem rád, že se o to zajímají mnozí, je to, že i na příští rok nebudete platit tu takzvanou zelenou daň. Jinými slovy, poplatky za obnovitelné zdroje energie. Abych byl úplně přesný, za solární tunel z let, který nás bude stát více jak 600 miliard Kč a který ležel do značné míry na bedrech domácností, živnostníků a firem. Toho jsme vás zbavili od 1. 2026. Díky čemuž každý měsíc, když platíte elektřinu, tak platíte přibližně o 10 % méně.

Není to jenom akt podpory výkonnosti firem a aby si se odlehčilo v rámci domácnosti. Je to i trochu symbolický krok, protože jsem názoru, že toto nemělo skončit v té regulované složce. Nemělo to být účtováno lidem a podnikatelům. Prostě proto, že stát to tehdy podělal. Stát udělal tu fatální chybu. Stát se nechal ať už zkorumpovat, nebo to bylo nevědomě, to už teď nehledejme, nehledejme ten důvod. Mnoho se o tom napsalo, ale dopadlo to velmi, velmi špatně. Neuhlídalo se to. Jestliže stát udělá chybu, jsem názoru, že by to mělo jít na jeho vrub.

Samozřejmě beru argument, když někdo řekne: "No, ale stát není nic jiného než nakonec stejně firmy a lidé, kteří to zaplatí na daních." To je pravda, ale my kvůli tomu nebudeme teď zvyšovat daně. To je stejně jako když odpustím nějakou jinou daň. Tak prostě mohu říct, že například byla DPH nějaká, snížila se. Byla daň třeba z příjmu nějaká, snížila se. Teď se třeba snížila daň pro živnostníky, to jsou ty odvody. Vždycky můžete říct: nakonec to zaplatí daňoví poplatníci. No tak za to ano, to je sice pravda, ale faktem je to, že té skupině se odlehčilo z nějakých důvodů. A pokud dojdeme k závěru, že tento poplatek je neférový vůči domácnostem a firmám, pak je férové si říct, že by ho tedy logicky neměli platit.

Takže to, co je nejpodstatnější, je to, že i když to zatěží státní rozpočet, to je nezpochybnitelné, dejme tomu nějakou částku 17 miliard Kč ročně, jsem přesvědčen, že se to vrátí a ono už se to prokazuje. Vrací se to na sociálním, na zdravotním, na vyšší výkonnosti firem, na vyšší míře investic a exportu. Jinými slovy, posilujeme tím příjmy rozpočtu. A o tom je naše hospodářská strategie, která je sepsána, kterou zodpovědně dodržujeme.

Takže to je třeba k cenám energií. Pokud vás zajímají energetické zdroje, tak to je na celou hodinu vysílání na rovinu, ale v každém případě postupujeme přesně podle slibu. To znamená dva nové bloky v Dukovanech, které už jsme připravili za naší minulé vlády, kdy jsme zde byli 2017 až 2021. Nově jsme rozdělili malé modulární reaktory na třech oblastech. Temelín, Tušimice a Jitmarovice.

To, co je velmi důležité, zahajujeme takzvané kapacitní mechanismy. Zjednoduším to. Zahajujeme přípravu, budování a podporu takzvaných plynových zdrojů. Současně pokračujeme samozřejmě v výstavbě zdrojů obnovitelných, ale je faktem, že to velké množství dotací, které do nich šlo, se postupně bude snižovat. Prostě není už tolik prostředků. Takže dodržujeme přesně náš plán energetického mixu, který v čase bude postaven na zdrojích jaderných, velkých i malých, na zdrojích obnovitelných a v mezidobí se uhlí bude střídat za plyn. Současně samozřejmě musíme nadále pokračovat v energetických úsporách a samozřejmě v bateriových úložištích.

Snad jsem na nic nezapomněl.

Zdravím pana Karla. To už jsem tady četl.

Miloslav se ptá: "Dobrý den, pane Havlíčku. V poslední době jsou docela vyhrocené tiskové konference. Opozice konkrétně jmenuje ministra nebo zmocněnce koalice. Tak proč vy nejmenujete přímo jméno redaktora, který klade lživé údaje?"

Já myslím, že není nezbytně nutné, aby se ukazovalo na jméno A nebo jméno B. Za svoje redaktory si zodpovídá redakce. Jsou vyhrocenější, to je pravda. Na druhou stranu jsou, abych to spíš řekl, živější. Ti novináři se sice vždycky trochu rozčilují, když se řekne, nebo když tam zmíníme nějaký článek, který podle nás byl zavádějící, který byl třeba zcela nepravdivý, a tak dále. No, ale jsem přesvědčen, že tak jako mají právo novináři kritizovat nás a dělají to dnes a denně a vůbec se s námi nemažou, proč my bychom nemohli říct, že nějaký článek je nepravdivý. To prostě je faktem a my se snažíme vždycky zdokumentovat nebo vysvětlit, proč jsme přesvědčeni, že je nepravdivý.

Některé věci jsou do očí bijící a myslím, že snad každý velmi dobře ví, nebo možná to neví každý, ale určitě tušíte, že ty redakce nejsou nezávislé a že mnozí redaktoři spolupracují s tím či oním subjektem. A už kolikrát, když vidím jméno redaktora, je mi jasný, o čem ten článek bude. Ať už za ním stojí nějaké politické přesvědčení, v lepším případě politické strany, v tom horším případě, a v tom nejhorším případě, podnikatelské subjekty, které si prostě nediktují, co chtějí napsat, a on jim to napíše.

Jestli to je za hezký úsměv, za pivo nebo za nějakou úplatu, já nevím. Prostě nedělejme z novinářů posvátné krávy.

A pokud nám se něco nelíbí, tak máme právo to říct. To je všechno.

Myslím, že i oni jsou docela rádi, že to tam občas trošku zarezonuje, protože zase mají o čem psát.

Tak dobrý den, ptá se Petr.

Už jsem vás dlouho neviděl v žádné debatě. Nebudete někde v dohledné době? Hezký den a ať vám stoupají preference.

Máte pravdu, Petře. Já jsem to trošku omezil, a to z toho důvodu, že jsem měl pocit, že v jednu chvíli opravdu jsem v každé konzervě, kterou otevřete, teču z každého kohoutku. Já jsem toho strašně moc absolvoval před volbami. To jsem byl opravdu neuvěřitelné množství debat.

Teď jsem v situaci, kdy musím především skládat účty. Prostě jednoduše se musím soustředit na řízení úřadu, musím se soustředit na agendu, která je obrovská, a navíc si nabírám další a další, což určitě vidíte.

Já jsem slíbil, že z tohoto rezortu uděláme rezort hospodářství, takže jsme postupně nabrali agendu kosmického průmyslu a výzkumu. Převedli jsme sem celou vědu z úřadu vlády. Kosmický výzkum a průmysl jsme přetáhli z dopravy. Převedli jsme sem průmyslovou spolupráci z ministerstva obrany. Teď jsme sem převedli celý turismus a agenturu Check Tourism.

Současně připravujeme ještě další změny v rámci vědy a výzkumu. Chceme ještě více posílit tento rezort. Přejmenovává se a současně secvakáváme mnoho agentur pod námi. Z mnoha agentur děláme méně agentur. Ze zkušebáků děláme jeden velký zkušební ústav. Asi ze šesti děláme jeden.

To znamená, to jsou všechno operativní věci, které musím zde den za dnem řídit. Musím na to dohlížet. Musím to kontrolovat. Musím ty lidi motivovat, musím ty lidi vyhubovat, když je něco špatně. A současně samozřejmě řeším vše v hospodářské strategii.

To znamená, je tady celá řada věcí napříč rezorty, které musím ještě dohlížet a dotahuji to. Já jsem člověk, který je v tomhle důsledný. Jsem nekompromisní v naplňování cílu. Pokud nikdo nenaplňuje, odchází, nebo má velký problém. Pokud naopak naplňuje, tak se ho snažíme povzbudit a případně nějak vhodně odměnit v rámci možností, které máme.

To znamená, na to se soustřeďuji a skládám účty. Každý den jsem s podnikateli, každý den jsem s těmi skupinami, které očekávají, že ta strategie bude naplněna. Včera jsem strávil večer asi do 11 hodin se stovkou zajímavých lidí, hodně z byznysu, kde jsem skládal účty. Takhle to mám téměř každý den.

Kdo jste mě sledoval v těch posledních 14 dnech, tak musíte vědět, že jsem objel, já už nevím, asi 10 krajů, a hodně právě jsem byl s podnikateli v průmyslu a tak dále.

Já to neříkám proto, že bych chtěl říkat, jak mám hodně práce. Já to jenom říkám proto, že to je pro mě dneska absolutní prioritou.

Máme zde i jiné kolegy, kteří určitě v létě zvládají ty debaty dobře, ale nebojte, jak začnou zase horké dny zářijové předvolební, jak už zase do toho nastoupám s plnou polní, protože hned příští týden v neděli jdu na tu velkou debatu do České televize, 14 dní poté na superdebatu do Primy, takže už se to začíná vracet.

No a aby toho nebylo málo, tak ještě hodně cestuji v tom smyslu, že beru podnikatelské delegace do jednotlivých zemí nebo tam vyřezuji běžnou agendu spojenou třeba s Evropskou unií. Mimo Evropu ještě čeká do konce roku. Pokud se nepletu, tak velká cesta s podnikateli na Ukrajinu, velká cesta s podnikateli do Indie. S panem premiérem ještě musím do Vietnamu a v Jižní Koreji. To čeká ještě mě. Ukrajina, Indie, Vietnam, Jižní Korea.

No a pak jsou ty menší, což je, nevím, jestli jedu do Norska, jedu do Bulharska a tak dále.

Takže ono to jako dá dohromady ještě být v sněmovně a ještě zvládat všechny vysílání. To už se potom nedá.

Takže se soustřeďuji na to, abych prokázal, že naše sliby překlopíme do výsledku.

Tak dobrý den, pane, ptá se Muchomůrka Červená.

Havlíčku.

Jo, dobrý den, pane Havlíčku. Proč nahráváte opozici a panu Kalouskovi, který vás kritizuje za to, že děláte totéž, co dělal Staňůa, tedy že návrh rozpočtu zveřejníte až koncem srpna?

No, nejlepší výmluva je říct pravdu. Já se celoživotně snažím dodržovat. My v tom nemáme štěstí.

To je prostě hlavní důvod. Skutečně je to mimořádně náročný ten rozpočet. S ohledem na to, že jsme v jiné situaci, než jsme byli naposledy, je zde tlak Evropské unie na dodržování určitých limitů rozpočtových.

Ačkoliv Česká republika patří mezi země, které mají poměrně nízkou zadluženost. Jsme v té první třetině zemí, tuším, že jsme na osmém místě. Máme deficit vůči HDP velmi dobrý. Taky v té první třetině jsme. Jen pro vaši informaci, náš deficit se pohyboval mezi 2 a 3 %. Teď budeme někde na 2,8 až 2,9 %.

Polsko, které je nám dáváno velmi často za vzor. Podívejte se, jak to dělají ti Poláci. No dobře, ale oni mají ten deficit za rok 2025 na úrovni 7,3 nebo 7,4 % a tentokrát budou mít někde těsně pod sedm.

To znamená, jenom tím se to deklasuje, že ta Evropa sice nás tlačí do nějakých čísel, na druhou stranu ostatní země se tomu smějí.

No, ale jsme samozřejmě i pod tlakem od NATO, abychom naplňovali naše spojenecké závazky, což si uvědomujeme.

A logicky čekáme rovněž na aktuální prognózy. Takže i z toho důvodu v tuto chvíli nevystřelujeme žádná čísla. Určitě sledujete, že teď probíhá jednání mezi paní ministerní financí a ostatními ministry. Zveřejníme to tedy na konci srpna.

Vláda chce zmrazit si platy, píše Jaroslav, nebo se ptá: nebylo by systémovější, aby platy politiků byly nastaveny v násobcích průměrné mzdy a valorizovaly podle soukromého sektoru? Je však rozdíl mít 5 % z 30 000 nebo ze 100 000.

Teď vám úplně nerozumím, proč ze 30 000 nebo ze 100 000. Ale aby byly nastaveny v násobcích průměrné mzdy a valorizovaly se podle soukromého sektoru.

Já si nejsem úplně jistý, jestli se to má valorizovat podle soukromého sektoru. Zdá se mi to zbytečně komplikované v tuhle chvíli. Ale ano, my teď máme zájem, abychom to zmrazili. V mezidobí jsme našli nějaký optimální klíč a já se nebráním žádné diskuzi. Teď neumím zrovna vyhodnotit to, co zde píšete vy.

Ale ta diskuze by měla být napříč jednotlivými stranami ve sněmovně, ať už je to opozice nebo koalice. Měl by se konečně dojít k nějakému finálnímu klíči, jak se budou stanovat ty příjmy.

S tím, že pochopitelně by to mělo odpovídat tomu, že když se daří té zemi, tak já myslím, že nikomu nedělá problém, když ten politik bude mít přiměřený nárůst.

Naopak, když se nedaří zemi, no, tak by logicky neměl být nárůst žádný.

A protože v posledních letech se nám tady nedařilo, to je pravda, tak z tohodle důvodu nechceme jaksi způsobovat nějaké velké emoce a to, co jsme slíbili, že navrhneme jejich zmrazení, tak chceme dohrát.

Ale uvidíme, jak se k tomu postaví samozřejmě sněmovna.

Luboš, dobrý den, pane Javlíčku.

Mám moc nepříjemný pocit, ne?

Má moc příjemný, jo, mám moc příjemný pocit z vaší práce a výsledků.

Děkuju.

Sleduji i podcast vašich koaličních partnerů a cítím, že spolupráce je v pohodě.

Máte také z vlády dobrý pocit.

Já musím říct, že ta vláda funguje a možná vás překvapím, funguje lépe než ta vláda předcházející.

A teď to není o osobních vztazích.

Já jsem měl i s členy ČSSD v zásadě dobré vztahy.

O tom to vůbec není, ale já jsem tam jako člověk, který je zodpovědný za hospodářství, za hospodářskou politiku, za ekonomiku, narážel na bariéry. Zjednodušeně řečeno, jsem se těžko s nimi dokázal shodnout na těch základních aspektech hospodářského růstu, na čí má být založený.

A jsem přesvědčen a budu to tvrdit vždycky a budu tohleto prosazovat, že musí být založen na růstu privátního sektoru, nikoliv na sektoru státním.

Stát neodehraje výsledky toho státu, že musí nechat fungovat firmy, zaměstnavatele, živnostníky a tak dál a důsledně od nich vybírat daně. Ty daně následně využít ať už ve prospěch infrastruktury, bezpečnosti, sociálu a tak dále.

No, a ten přístup ČSSD byl hodně směřován právě na posilování role státu, na zvyšování daní a tak dále.

Toleto já prostě tvrdím, že je cesta, která nebude fungovat. Jsem v tom přesvědčen.

Kdyby byl čas, tak klidně o tom můžeme déle diskutovat.

Z tohodle úhlu pohledu já třeba tu hospodářskou strategii, kterou tady mám před sebou, tak já musím říct, že mi nikdo neháže žádné klacky pod nohy, že se bez větších problémů domluvíme na jejím naplňování.

Konečně, kdo to sledujete, tak víte, že to byla v uvozovkách moje hospodářská strategie, kterou už jsem měl připravenou v rámci hnutí.

Ano, dva roky jsem na ní pracoval s nejlepšími lidmi z byznysu, z vědecké sféry, z výzkumu a tak dále.

A tato vláda, čehož si vážím, to plně akceptovala až na absolutní drobnosti.

To znamená v tomhletom případě třeba v té hospodářské politice to funguje velmi dobře a navíc vidím, že tam nemáme žádnou jaksi ideologickou rozepři.

Eh, ano, čas od času se na něčím neshodneme, to je normální, vyjasníme si to, ale ta komunikace je poměrně věcná.

Hovořím samozřejmě za vládu, jako já nemůžu ručit a to nikdo z nás za 108 koaličních poslanců, co kde kdo kdy řekl, k čemu se vyjádřil, jaké měl stanovisko v tom či onom duelu nebo v nějakém rozhovoru.

To není možné, ale my zodpovídáme primárně za výsledky vlády, za programové prohlášení, za dokumenty nebo cíle, které jsou uvedeny například v té hospodářské strategii, případně v jiných vládních dokumentech.

A to je to, z čeho vám skládáme účty a to je to, z čeho se chceme zodpovídat i na konci volebního období.

A tady bych řekl, že žádné problémy větší nejsou.

Včera jsem byl na setkání s větším množstvím lidí, já nevím, kolik tam byla asi stovka, a nebyli to jako lidé z hnízda našich příznivčů, byli to spíše lidé takzvaně progresivní, bylo tam celá řada různých aktivistů a neříkám to ve zlem, já to prostě respektuji, každý má nějaký svůj názor. Takže jsem tam s nimi diskutoval.

Oni vždycky jednou za rok, dva mě pozvou a je taková palba otázek čtyřhodinová skoro, takže jsme tam diskutovali a musím říct, že navzdory tomu, že třeba mezi nima byla větší část našich nevoličů a já rád chodím i mezi naše nevoliče, tak ta debata byla věcná.

Jsem hrozně moc rád, že uznali to, že plníme to, co jsme si řekli, minimálně v té hospodářské politice.

Mnohokrát to tam zaznělo i od našich nevoličů, že tedy musí uznat, že v této oblasti se chováme poměrně zodpovědně a že i když nás třeba nevolí, tak kroky hospodářské té vlády až nás třeba v drobnosti schvalují.

Takže já jsem byl docela rád, že jsme v téhleté oblasti, když tomu takhle můžu říct, pochvalu dostali.

Takže díky za to.

Dobrý den, pane mistře.

Mám otázku na zamýšlení.

Proč Evropa vytváří špičkový AI talent, ale neumí z něj vybudovat firmy konkurující USA a Číně?

Je to regulace, mentalita, fragmentace trhu?

Děkuji.

Ptá se Pasa.

Super otázka.

Děkuji za ní.

Není úplně triviální odpovědět, protože první, co je, tak máte pravdu. Spojené státy a Čína předehnaly jednoznačně Evropu. Nejenom tady v oblasti umělé inteligence, ale v této oblasti zcela jednoznačně.

Myslím, že teď to snad řeknu správně, ale je to teda pravda údaj, který už je z minulého roku, možná se to trochu změnilo, ale z top 50 společností na světě AI společností jich je tuším 34 ze Spojených států a další várka z Číny a pouze čtyři z Evropy, myslím, že zejména z Francie.

No, to je samozřejmě vizitka katastrofální.

Zaspali jsme v podporě výzkumu, protože tam je základ toho, abychom v tom AI sehrávali významnou roli.

Druhé je to v rychlosti, já říkám okocení, nebo v akceleraci startupů, protože hodně tuto oblast stáhnou mladé technologické firmy startupového charakteru, různé spinofy a tak dále.

A tady naráží na problém zásadní v Evropě a to je kapitál a kapitálový trh.

Zjednodušeně řečeno, tyto vznikající mladé firmy, startupy orientované na různé oblasti AI, nejsou připraveny jít do banky, tam si půjčit peníze a fungovat v tom, řekněme, tradičním konzervativním modelu, jakým jsem začínal já někdy v roce 1990.

Ale oni chtějí peníze takzvaně do equity, jinými slovy chtějí je do vlastního kapitálu, jinými slovy potřebují kapitálový trh.

Potřebují, aby tam nastoupali drobní investoři, další větší investoři, byznys andělé, prostě aby měli kapitálové prostředí, které najdou právě ve Spojených státech.

Takže spousta talentů nám utíká do Spojených států.

Mimo jiné i proto v České republice jsme na nic nečekali a se startupovou komunitou jsme začali hned od začátku roku připravovat startupový zákon.

Myslíme i na tyhlety náležitosti spojené nejenom s jednodušším založením té firmy a trochu jiný režim, vůbec oddefinovat startup a dát mu ty podmínky, ale současně to řešíme i z úhlu pohledu dostupného kapitálu pro ně a jakéhosi pružného, ještě ne přímo kapitálového prostředí, takhle aspoň v prostředí, kde se dají jednodušeji obstarat finance jinou formou než půjčkou.

A zase mám dobrý pocit, že ta startupová komunita to velmi pozitivně bere.

Velmi pozitivně nás ohodnotila.

Bylo to asi 14 dní.

Potkal jsem se s tím, myslím, že už jsem to tady říkal, takže i z toho mám dobrý pocit.

Já vím, že můžete říct, mluvíš jenom o těch podnikatelích a o tom, jak vás kdo kde kdy pochválil, ale zaprvé z toho mám radost.

Já v tom nelžu a za druhé já to budu jako závazek.

Já musím říct, že jsem byl velmi příjemně překvapen po volbách, jak velmi silnou pozici získalo hnutí. Ano, právě u podnikatelů.

Možná jsem se na tom snad i trochu podepsal, protože jsem za poslední rok měl asi 250 setkání s podnikatelskými skupinami, platformami, asociacemi a tak dále. Prostě neuvěřitelné množství.

A ti podnikatelé nám uvěřili, mimo jiné proto, že ten vztah máme dlouhodobě dobrý. Já jenom, že jsem z toho prostředí vzešel, ale byl jsem už jednou jejich ministrem. Snažil jsem se pomáhat v době covidové a po celou dobu opozice jsem fakt jako nelenil a od rána do večera jsem jezdil za nimi.

Takže jsme si připravili tu hospodářskou strategii, připravili jsme si aktivity a oni věří tomu, že já věřím, že motorem růstu je právě ten privátní sektor. Takže snad i proto jsme získali naprosto mimořádnou pozici u těch podnikatelů.

Ale pro mě je to závazek. Pro mě to není o tom, že jsme uspěli a teď tím pádem mějte se hezky, nazdar. Pro mě je to o tom, že čím víc si to uvědomuju, tím víc se snažím ty úkoly, které jsme si vytýčili, splnit, tím víc se snažím s nimi komunikovat.

Chci od nich mít zpětnou vazbu a i když se třeba neshodneme na všem, tak to takto vnímat. Takže se jednou vracím k tomu technologickému prostředí.

V to si myslím, že jsou asi ty hlavní argumenty. Pak ještě jednu věc, a to je AI kapacita, myslím tím infrastruktura, protože v Evropě není.

Takže v kapacitu, jinými slovy, kapacitu z těch superpočítačů, které využívají i třeba startupy, ale i výzkumné organizace nebo veřejné instituce a i byznys, se vlastně v Evropě dneska kupuje. Kupuje se ze Spojených států hodně, případně z Asie a to je to, co se musí změnit.

Mimo jiné už si to uvědomila i Evropská unie. Také proto se rozhodla budovat několik AI giga factories, takových obřích počítačů, obřích kapacit.

A Česká republika – a to jsem rád, že jsme to zvládli, připravovali jsme to několik měsíců a připravili jsme celý záměr, jak do toho nastoupá. Takže je mezi těmi sedmi uchazeči o tu finální kapacitu. Bude se jich rozdělat asi pět nebo šest. Takže je tam solidní šance, že bysme to mohli získat.

Jenom podotýkám, je to investice za 100 miliard Kč a dělali bychom ji společně s podnikateli, čili s privátním kapitálem, čímž bychom zásadním způsobem posílili odolnost Česka a současně umožnili i těm startupům, o kterých jsem hovořil, i vědcům, ale i firmám, aby si kupovali tu kapacitu, nikoliv z jiných kontinentů, ale z Evropy a dokonce z České republiky.

Bylo by to super, kdyby to dopadlo, a i to mohlo být jedním z důvodů toho, že jsme se dostali, kam jsme se dostali v Evropě.

---

Tak zdravím a děkuji za dobrou vykonanou práci, kterou budete dál vykonávat, a do dalších kol hodně síly. Píše Marie.

Mockrát děkuji Marii, vážím si toho.

Milan nám píše: "Pane Havlíčku, děláte to a máme tady palce nahoru." I za to vám děkuji.

Ne, to není palec nahoru, dole to tam ukazujete.

Jerry Black se ptá: Proč nedodrželi slib daný před volbami důchodcům? Proč jste nedodrželi slib daný před volbami důchodcům, že obnovíte valorizaci platné před Fialou a nyní to odkládáte? Myslíte si, že už vám někdo bude věřit?

Tak já jsem přesvědčen, že nám věří naši voliči. Snažíme se jim vysvětlovat všechny kroky, které děláme, a my musíme jít prosím pěkně jenom krok za krokem. Nejsme schopni všechno zvládnout, i když chápu, že očekávání je velké během několika měsíců.

Slíbili jsme obrovské množství věcí, které postupně odškrtáváme a brali jsme to podle priorit. Já myslím, že i jako senior to oceníte, že jsme vám okamžitě snížili cenu elektřiny o 10 %. Kdyby nebylo nás, tak každý měsíc platíte o 10 % za elektřinu více.

Takže jestli platíte 4000 Kč za elektřinou – nevím, kde bydlíte – tak byste platil o 400 Kč více. Šetříte 400 Kč.

Snažíme se i ostatní skupiny pochopitelně nějakým způsobem uspokojit, ale musí to jít postupně. Včetně daňových změn, které jsme slíbili, zejména z úhlu pohledu odpisu, včetně systému podpory podniku.

Vidíte, že jsme přešli s dotací na nepřímou podporu, protože mimo jiné – a to je samozřejmě tím spojeno – také sledujeme státní rozpočet. Prostě nemůžeme jenom do té ekonomiky ty peníze dávat na podporu a musíme se snažit rovněž udržet hospodářský růst a současně mít nějaký rozumný schodek, což je rovněž dáno mimo jiné tím, že musíme něco dodržet i vůči Evropské unii.

Takže já se nevymlouvám, já jenom říkám, že nebyl přesně stanoven termín, jestli to má být uděláno tento půlrok nebo příští půl rok. Alešelka, pokud jste to sledovali, domluvil velmi luxusní podmínky pro seniory na příští rok s paní ministryní Schillerovou a to podle mého názoru je to, co by mělo být pro vás asi nejdůležitější zprávou.

Jinak to, co jsme slíbili, tak splníme.

---

Zdravím vás, pane ministře. Chystáte se někdy zase do Plzně? Moc děkuji.

Určitě ano. Byl jsem tam nedávno, je to necelých 14 dní. Bylo to fajn. Byl jsem v Plzinském kraji asi na čtyřech místech a byla tam setkání s lidmi, meeting s občany, nakonec s podnikateli. Takže bylo to příjemné. Rád jsem tam podpořil i naše kandidáty do senátu Sandru Coukerník a další lidi z komunálu.

---

Dobrý den. Chci se zeptat, zda budou únikové doložky, které se nezapočítávají do státního rozpočtu, součástí celkového státního dluhu? Ptá se David.

V narážíte možná na financování jádra, které nebude – myslím tím ten výdaj – součástí schodku státního rozpočtu, ale bude součástí dluhu. To ani jinak nejde.

Že ano, v tomto případě Martin Kubka píše. Peter Dyson na síti kritizuje výměnu ředitele na letišti, který si přivedl i bývalou manažerku Agrofertu. Voliči 5K říkají, že se letiště přejmenuje na letiště Agrofert. Proč změny na letišti nastaly?

Tak to je úsměvný příběh celého léta Martina Kubky. Já fakt nevím, jestli už úplně nepřeskočilo, ale jestli tohle je jejich hlavní téma, no tak já se pak nedivím, že jim ty preference klesají.

Na letišti proběhla naprosto regulérní výměna. Přichází nový ministr a z nějakých důvodů si vymění lidi, kteří jsou pod ním, včetně klíčových organizací. Ano, já rozumím tomu, že s tím nemusí souhlasit opozice, která tam třeba měla někoho jiného, komu důvěřovala. To je normální.

Mně se to stalo rovněž. Měl jsem skvělého ředitele Českých drah, kterého jsem dal do té funkce – byl to Ivan Bednárek – který tam šel jako úspěšný manažer z ČD Cargo. Skvěle řídil České dráhy. Přišel Martin Kubka a vyměnil ho. Zkritizoval jsem to. To je pravda.

Řekl jsem, že s tím nesouhlasím, ale bylo to otázka jednoho, dvou dnů, protože jsem ve finále řekl, že je to jeho rozhodnutí.

Takže jsem řekl, že s tím nesouhlasím s tím haslem.

A já bych i bral, kdyby teď přišel Martin Kubka a řekl, že nesouhlasím, přišel se vyměnil ředitel letiště. Ale on z toho v podstatě udělal – pokud si to vybavuju – celoprázdninové, celoprázdninové téma.

Oni fakt neměli jiný téma než výměna ředitele.

Prostě vyměnil se ředitel mimo jiné proto, protože tam ODSK a jejich kompani byly jaksi natočeni na různé zdroje z marketingu, já nevím, z médií a tak dále.

To znamená, ano, tato změna nastala, možná i tohle tomu vadí, ale to je dobře, to je jejich problém.

A pak už jenom nabaluje prostě jednu větší blbost za druhou.

Tak prostě ať si každý ukáže jako manažer.

Já jsem daleko toho, abych tady adoroval pana Lašáka.

Beru ho jako kompetentního manažera, ale nechť ukáže čas.

A samozřejmě ministr, v tom případě ministryně, si za něj nese odpovědnost, tak jako já si nesu odpovědnost za ředitele například ČEPSU, kam jsem taky instaloval, nebo navrhnul, nebo to bylo schváleno jako výměna.

Přišel tam pan Kalina a zodpovídám se za tohoto ředitele.

Myslím, že to je naprosto normální manažerská odpovědnost. A takové ty ptákoviny, že se tam teď chytají stébla toho, že tam někdo někde u někoho pracoval. Proboha, já tu funkci znám, ale vůbec ne Anetu Sakrofortovu, která tam přišla dělat teď někde, myslím PR nebo něco takovýho. Ta tady pracovala v celé řadě státních společností, mimo jiné v ČZU a zřejmě tam odtud pan Lašák zná. Pokud vím, tak ona pracovala mnoho let ve společnosti Čez na poměrně vysoké manažerské marketingové pozici.

Pak pracovala, pokud se nepletu, v sportovní agentuře.