Murová rozkrývá B-STAN: Čísla, která nesedí | Chuť moci #160

A máme tady jenom na úročení dluhu rozdíl 33 miliard.

Takže kdo teda zadlužil nejvíc tu Českou republiku?

Ale nemám ráda, když nás soudí ti, kteří teda tady nasekali ty největší dluhy.

Politické strany mají zákonem o sdružení v politických stranách a hnutích zakázáno podnikat.

No a pak ve sněmovně posloucháte kázání té morálky a jak budeme zadlužovat a jak se máme chovat.

A na druhou stranu tady máme politické uskupení, které takhle v rozporu se zákonem podniká, vydělává na trzích cennými papíry.

Dobrý den, já vás vítám u dalšího dílu našeho politického pořadu podcastu Chuť moci.

Dnes je s námi vzácná žena, dáma, která pochází z moravskoslezského regionu, z města Albrechtice, z osoblažska.

Vždycky se o tom mluví, ale mimo jiné, na co se můžeme dnes těšit, tak je také rozkrytí slov versus politického nebo možná jiného podnikání některých opozičních stran typu Svobodný střed Piráti, protože to nám vše paní poslankyně Jana Můrová za hnutí ANO a starostka slíbila.

Dobrý den.

>> Dobrý den.

Pozor, je to město město Albrechtice.

>> A co jsem řekl?

>> Albrechtice.

No, a název je město Albrechtice.

Albrechtice je v České republice osm.

Aha.

Mají různé přídavky, ale město město Albrechtice je jenom jedno.

>> Tak v tom případě vám děkuju za poučení, protože já jsem tomu městu vždycky říkal jenom Albrechtice.

>> Tak jsme město a když nám budete posílat fakturu, tak budete psát město město Albrechtice.

Takže dvakrát město.

Taková rarita.

>> Aha.

Takže kdo bude posílat fakturu městu Albrechtice.

Takže město město.

Tak takže tím jsme si vlastně pěkně otevřeli díl.

Ale když se dostaneme ke komunálu a senátům, tak se ještě musíme ohlédnout za sněmovnou.

Teďka jste si tam užila chvilku, ne?

>> No, tak byl to zhruba den a půl.

>> No.

My samozřejmě jako vždycky přetáčíme, sice nestříháme, ale přetáčíme, protože jak by to nešlo.

No, tak jsme slyšeli, jak zadlužujeme naši generaci a jak rozfrckáváte jakožto vláda.

Samozřejmě včele s hnutím ANO veřejné peníze, zadlužujete děti a vnoučata.

Já už jsem se pak trošku měl problém, protože všichni mluvili o vnoučatech a já jsem si z toho dělal srandu.

Říkal jsem vnoučata, vnoučat vnoučat našich vnoučat našich dětí třeba, a zase v tom vynikali Piráti třeba Stan.

No, lidovci přišli celkem konstruktivní.

Nevím jak vám.

Odeska jela tu svou.

>> Většina z lidovců a z Odsek nebyla.

Hlavně nebyli tam.

>> Tak se tak nějak v průběhu dne vystřídali.

Hlavně, aby teda ty generace, ty vnoučata dělali, protože to myslím, že to je cesta k tomu mít jaksi přebytkové rozpočty, protože pokud současná generace nebude dělat děti, tak z těch deficitů se nedostaneme nikdy.

Mě třeba na té jejich retorice, kromě toho, že je to takové celkem plytké a stále se opakující a nálepkový, tak mně to vždycky přijde, jak když potrefená husa se ozve.

>> Jo.

>> Podívala jsem se na dluhy státních rozpočtů za předchozí vlády a státní dluh k 36. byl něco kolem 3,7 bilionů. Vláda Andreje Babiše zasekla dluh 841 miliard, vláda Petra Fialy 1,2 bilionů, což jsme teda úplně v jiných částkách.

No, ale úročení dluhu za Andreje Babiše bylo zhruba 1,6 %, kdežto úročení dluhu za Petra Fialy bylo zhruba 4,3 %.

A všichni se opírají o to, že už dneska jsou vysoké náklady spojené s obsluhou státního dluhu.

Tak když si vezmeme dluhy jednotlivých vlád a současný úrok, tak 1,2 bilionů dluhů Petra Fialy při úroku 1,6 Andreje Babiše bude nějakých 20 miliard, ale při úroku Petra Fialy 4,3 % bude 53 miliard.

A máme tady jenom na úročení dluhu rozdíl 33 miliard.

Takže kdo teda zadlužil nejvíc tu Českou republiku?

Čí dluhy teda budou ty naše děti, vnoučata, pravnoučata, já nevím, kdo ještě všechno splácet?

>> Potrefená husa.

>> No, já bych to ještě, oni totiž lítají vzduchem miliardy v situaci, kdy jsou lidé rádi i za tisíce, tak já bych to ještě řekl jinak.

Víte, kolik byl dluh na začátku vládnutí, respektive konci vlády na obyvatele České republiky včetě kojenců na konci vlády Andreje Babiše, respektive začátku Petra Fialy?

>> Mám pocit, že kolem 120 tisíc na hlavu, něco takového.

>> Myslím si, že 190 už bylo.

No, to záleží, jak pojmeme, jestli začátek nebo konec.

Ano.

Na začátku 120, na konci 190.

Teďka po čtyřech letech jsme na 347.

>> Takže já, vy, všichni, co nás sledují, tady pán kameraman taky, jsme v tom za 347 tisíc.

>> Hm.

>> Když si vezmeme průměrnou domácnost, dva dospělí, dvě děti, tak to máme milion a půl.

>> Čtyři lidi zhruba, plus mínus.

>> Zhruba, zhruba.

>> Tak je to poměrně velké číslo, že jo.

Máme dva ekonomické směry.

Pravicové strany ODS spolu s naší oblíbenou uskupením Pirate demolice by se chtěli zaměřit na snižování dluhu, vzít peníze domácnostem a v podstatě tu ekonomiku tak zmrazit, omezit veřejné služby, jinak by to nešlo.

A pak máme druhý politický směr, kdy říkáme, že je třeba nastartovat ekonomiku, digitalizovat, změnit přístup a zajistit vyšší příjmy do státního rozpočtu, vyšší HDP, vyšší, spravedlivější daňové aféry.

A to je cesta podle mě k úspěchu.

A která ta cesta bude úspěšná?

To ukáže v podstatě až dneska bude historie.

To znamená za pět, za deset let nás budou moct někteří soudit.

Ale nemám ráda, když nás soudí ti, kteří teda tady nasekali ty největší dluhy.

Dneska kážou.

Chtěli by, abychom dělali jejich volební program, ale proto nás občané nezvolili.

Je třeba se trošičku uzemnit, podívat se na život normálních lidí a říct si, jak jim můžeme pomoct s těma veřejnýma penězi takhle.

>> Hm.

>> Tak já si taky myslím, že jsme v situaci, kdy už se neproškrtáme grustu.

Jako když se naposledy někdo snažil proškrtat grustu, tak to stálo teda docela dost kvalitních nemocnic, škol a podobně.

Stejně je to se zbrojením.

Vždycky říkám s oblibou, tak jako každá desetinka navíc.

Já jsem teď trávil dva a půl měsíce v Řecku, pracoval jsem na dálku.

Řecko vydává 3,65 % HDP na zbrojení obranu, ale teda nepřál bych nikomu tam jít do veřejné nemocnice třeba.

>> Takže podobná situace je v Polsku.

Já bydlím kousek od polských hranic a vždycky jsme považovali polské cesty za tankodromy.

Lidé museli hospodařit na svých zahradách, aby poměrně kvalitně vyžili.

Dneska mám pocit, že ta situace je jiná.

Polsko z evropských peněz postavilo dálnice, silnice, ale zejména v každém menším městečku malé modernizované digitalizované továrny, které zvýšily produktivitu práce.

Dneska je Polská republika zemí s nejvyšší produktivitou práce v EU.

>> Promiňte, digitalizované továrny.

Na co?

>> Oni v podstatě zpracovatelský průmysl, cokoliv si představíte, jsou schopni oni sami vyrobit.

Dřevo zpracující, kožedělný průmysl, cokoliv dneska používáme, tak Poláci jsou schopni si sami vyrobit.

Ochránili si potravinářský průmysl, jo, jejich kvalita potravin je dneska úplně někde jinde než u nás.

No a zejména nabídka, mléčné maso, jakože vy ve vašem kraji jezdíte všichni do Plzně do Polska.

Do Polska jezdíme.

>> Do Polska jezdíte?

Jo.

>> Jo.

A ačkoli zrušili nulové DPH, tak stále ta cena potravin je tam úplně někde jinde.

>> No jak to, že se od nás odváží suroviny jako mléko, maso do Polska, aby tam zpracovali a s přidanou hodnotou vrátili zpátky?

>> No, protože tam ty výroby jsou automatizované. A když si vemete historicky, Polská republika — automatizované.

Počkejte, vysvětlete mi to plasticky. Já mám představu, já mám rád vědeckou fantastiku, ale je pravda, že mám raději ty sociálně psychologické, prostě dovedené do důsledku, spíš než ty technické, kde technický vynález hraje centrální roli.

Jakože tam je malá továrna, si představím, do 20 lidí, a když — založená na strojové výrobě — takže tam sedí vlastně jeden člověk, který mačká tlačítka, která něco vyrábí.

Ano.

Jo.

Je tam poměrně malé procento rukodělné výroby. Je to automatizované, mechanizované a člověk dohlíží.

No, ale to je ta cesta k tomu úspěchu. My jsme stavěli rozhledny, dělali jsme měkké aktivity. No, ale Poláci svou ekonomiku modernizovali.

>> No, tak to jsou aspoň všichni environmentálně vzdělani.

Takže to je cesta, kterou vaše vláda půjde — hospodářský růst. A to bude to.

>> My jsme představili hospodářský...

Máte — promiňte — už máte namyšlenou nějakou automatizovanou továrnu ve městě Albrechticích?

>> Myslím si, že obce, veřejný sektor by se neměl plést do podnikatelského sektoru. To je záležitost soukromníků. Máme velkou firmu v městě Albrechticích — strojírenskou — a postupně svou výrobu modernizují.

Tak já doufám, že to je ta cesta k úspěchu.

>> No, na druhou stranu, když si to vezmete, tak než člověk dojede do města Alberchtice, odkud se pokochá krásnou krajinou.

>> Tak se pokochá krásnou krajinou, když nejede v noci a nehledá srnky.

>> Těch je tam dost.

Stále je tam dost.

No, takže jestli to nezačíná náhodou tou infrastrukturou?

>> Infrastruktura — zejména v Moravskoslezském kraji v osoblažském výběžku — to je bída z nouze.

No, a to je i ta cesta Polské republiky, kdy dobudovali dálniční síť, zmodernizovali cesty a jednoduše v podstatě ekonomiku. Postavíte dálnice, u dálnice vyrostou továrny, továrny zaměstnají lidi, lidi mají práci, odvedou daně.

>> No, ale do osoblažského výběžku ani tam Bruntálsko, Jeseníksko — žádná dálnice, pokud vím, není plánovaná.

Ne. Není plánovaná. Dělají se tam obchvaty větších měst. Už přece jenom za posledních 5–10 let se přeprava z města Alberchtice do Ostravy zkracuje. Obchvat Krnova, obchvat Opavy. Je to komfortnější.

>> Jo.

No, protože já tam jezdívám a mám pocit, že tam jsou všichni rádi i za silnice se zpevněnými okraji, kde projedou dvě auta, aniž by se odřely navzájem, když jedou v protisměru.

Tak my například teď v místě Albrechticích v rámci povodňové obnovy opravíme většinu cest. Takže tady jsme v situaci, kdy všechno zlé je k něčemu dobré, a když budete projíždět městem Alberchtice, tak pojedete po nových komunikačních površích.

>> To zkusím schválně. Já jsem v městě Albrechticích nebyl aspoň 20 let.

>> Tak zavítejte, ráda vás přivítám.

>> Já ano, já ten kraj mám rád, ale jak jsem vždycky říkal, je to hezké na výlet, ale houževnatě to je na život.

No, zase drsný kraj. Někdy se říká: drsní lidé. Eh, co na srdci, to na jazyku. Jsme zvyklí pracovat, jsme zvyklí odškrtávat seznam úkolů, což v poslanecké sněmovně moc nefunguje.

>> Absolutně.

>> No, takže uvidíme, jak ty investice dopadnou. Otázka je — víte, volby jsou v roce 2029, to je za chvilku.

Mhm.

>> Tak jestli už nějaké výsledky té vaší práce, investiční, budou. Protože já si osobně myslím, že nemá smysl přistupovat k politické ekonomii dogmaticky. To znamená, že v jisté fázi ekonomického rozvoje je potřeba přístup — jeden keynesiánský — třeba v té druhé zas ten více klasický, prostě více šetření. Ale mám pocit, že teďka už jsme ve chvíli, kdy se už neproškrtáme. To už jenom jde přes růst ekonomiky.

Ale ještě k těm veřejným financím mě zajímá. Jak tam hmladlo hnutí STAN, tak jsem si vzpomněl na tu aférku s těmi kancelářemi — s pronájmem kanceláří v poslanecké sněmovně. To já myslím — já měl takový pocit — jestli to náhodou se nehrávalo tam v těch vašich krajích nebo bylo to v Brně takhle?

E, hodně sekl teda hnutí STAN a Morava to byla.

>> No dobře, ale vy jste ve Slezku. Ale já jsem myslel, že to bylo v Ostravě taky.

>> Hnutí STAN má kanceláře v Ostravě, v Brně i tady v Praze.

>> No takže to bylo v Ostravě. Ale v podstatě to Brno bylo asi alfa a omega v tom, že si pronajali prostory od Lesů ČR.

Takže to je lokalita, kde dohledáte z veřejně dostupných zdrojů, ze zveřejněných smluv právě smlouvy, přílohy smluv, co si kdo pronajal, za kolik si to pronajal.

>> No, a tam ty čísla jsou taková zajímavá.

Hnutí STAN si od Lesů ČR pronajalo první a páté patro. Páté patro 123 m².

>> A co bylo v těch ostatních třech?

>> To netuším. Smlouva byla mezi Lesy ČR a v podstatě BSTAN s.r.o., které je 100% vlastněné hnutím STAN. Je to taková jako podporná, komerční organizace.

Tak BSTAN, kdy ředitelka je zároveň ředitelkou hnutí STAN, si pronajali prostory od Lesů ČR s docela významnou slevou za nějakých 552 000 a pronajali to jako kanceláře poslancům — třem poslancům. Nejprve každý 50 m² v pátém patře, takže to je 150 m².

>> Čtverečník to má 123, jste říkala.

>> No, později to ještě vydodatkovali. Jedna ta smlouva byla vydodatkována na 70 m². Takže si pronajal 123 m², ale na dílčí smlouvy poslancům — kdy smlouvy na kanceláře poslancům platí poslanecká sněmovna — pronájali 150, později 170 m².

>> Ale fyzicky je tam 123.

>> No, že matematika nevychází.

>> Vychází. To já si tady kreslím schéma, abych si to ujasnil. Takže počkej — máte 123 m² a pronajmete tam formálně formálně pronajmete 150, a pak jsem ještě zjistila, že tam je další nájemní smlouva senátorovi Bekovi na 50, a později vydodatkovaných 70 m².

Tak to je dobré, ne?

Ale ještě zajímavé je, že tři poslanci po 50 m².

>> Ano, později 170, takže 150 až 170 m².

>> A pak tam přihodíme senátora — 50 až 70 — takže jsme na 200 až 240 m².

>> To vyšlo 220 až 240 m², takže ten prostor je dvojnásobný.

>> Eh, trošku.

>> No, a ta hra s čísly je taky zajímavá.

BSTAN si pronajímá první a páté patro za 552 000.

>> Poslanecké sněmovně pronajímá tři kanceláře pouze v pátém patře za 772 000.

Tak tomu se říká byznys, ne?

>> Ty mi ještě jenom řekněte ty částky.

>> BSTAN si pronajímá od Lesů ČR za 552 a nějakou korunu.

Mm.

>> A účtuje v poslanecké sněmovně jenom ty tři kanceláře poslancům za 720 000 měsíčně.

>> Eh, je to za rok?

>> Takže ročně je to 120 000?

Ne, 220 000.

>> 220 000 navíc za rok?

>> Ano.

Ale takhle se dá zmapovat pouze ta lokalita Brno, protože tam je to pronajato od státního podniku.

No, proto já jsem měl nějaký pocit, že se někde říkalo, že ta Ostrava, že tam je taky nějaká pikanterie, proto jsem říkal, že tam u vás v Moravském kraji.

Další pikanterie v celé té záležitosti je potom ještě hra s DPH, protože když si nepronajímáte prostory na podnikání, tak to máte osvobozené od DPH. Ale pokud si něco pronajmete za 522, ale pronajímáte dále za 720, tak to už je podle mě podnikatelská činnost, takže tam přichází v úvahu ještě optimalizace DPH. Ale poslanecká sněmovna není plátce DPH, ne?

>> Poslanecká sněmovna není plátce DPH, ale v podstatě tam je to ve vztahu k STAN.

Protože pokud STAN prohlásilo Lesům ČR, že si pronajímají prostory pouze na nepodnikatelské účely, tak Lesy ČR uplatňují v podstatě nulovou sazbu DPH.

Jo, ale STAN podnikalo.

Takže ten vztah mezi Lesy ČR a STAN.

Podnikatelská činnost STAN je pronajímat poslancům STAN kanceláře.

>> Ano.

>> Ano.

To je jedna podnikatelská činnost a to je možná ještě tak jako okrajové, byť se o tom poměrně dost hovoří, tak je to ještě okrajová záležitost.

BSTAN byl založen v roce 21 a o tři týdny později hnutí STAN vkládá do BSTAN poměrně velkou částku — 10 milionů Kč. Po podzimních volbách vkládá dalších 17 milionů a pak na začátku roku 22 — 3,5 milionu. Celkem tedy 27,5 milionu.

A to jsou peníze, které hnutí STAN získalo z voleb.

>> Počkejte, mně tady vyšlo 37.

>> 27. 10,5 milionu.

>> A ještě jste tam říkala 22.

>> Eh, v roce 22.

>> Jo, v roce 22. V roce 22 — 3,5 milionu. Taková už poměrně zanedbatelná částka. Takže celkově 27,5 milionu.

>> Jo, takže v roce 21 tady mám 10 a 17 a 3,5 milionu, takže 27,5 milionu.

>> Aha. Jo.

Politické strany ze zákona o sdružení v politických stranách a hnutích mají zakázáno podnikat. Můžeme dělat vzdělávací akce, společenské akce, vydávat publikace, ale nesmíme podnikat, protože tam by byl poměrně velký střet zájmu.

>> Tak jako je to logické, když někdo bude ve vládě a drží informaci, tak by asi neměl podnikat.

>> Tak jako může mít nějakou živnost, že jo, ale tak nemělo by se to krýt s tou jeho agendou — publikační, vzdělávací, osvětová. Jo, tady tyto bohulibé aktivity.

No, proto si nejspíš STAN založil hnutí BSTAN, protože těch 27,5 milionu ještě v roce 21 vložil do uskupení Elevation, nakoupil 1907 podílových listů a obchodoval na trzích se státními dluhopisy, s cennými papíry Oleo, což je známá, stejně jako Sportky, Losy.

>> Eh, Moravské naftové.

Když vsadil, tak přispěl STAN.

No.

>> Eh, no. Jo, dobré.

>> A já jsem si na to měl vzít zvláštní papír schéma nejméně A3.

>> No, a zajímavé je, že Elevation, podílové fondy, v té době měly nejúspěšnější rok a jejich výnosové procento z obchodování na trzích bylo nějakých 14,5 %.

A Elevation byla pobočka BSTAN, ne?

Elevation je organizace, která vydává podílové listy, obchoduje na trzích cennými papíry a v té době BSTAN vlastnilo poměrně významnou část těch podílových listů.

>> Už to mám. Aha.

>> Takže máme BSTAN. Ti založili Elevation a Elevation si koupilo 1907 podílových listů Elevation. Přes Elevation podnikalo s výnosem 14,7 %, respektive 14,5 % je tam průměrný výnos. Na těch 27,5 milionech vydělali zhruba 2,81 milionů, které zůstaly v BSTAN a v roce 22 a 24 BSTAN vrací 27 milionů STAN.

Začali takhle podnikat na začátku volebního období, kdy hnutí STAN bylo ve vládě a na konci svého období takhle přestávají podnikat.

>> Takže zisk je 2,81 milionů.

>> To mi to vyšlo stejně. Jo.

>> Jo.

Zajímavé je, že BSTAN má ve mzdových nákladech — dá se to všechno dohledat ve výročních zprávách — zhruba 70 až 120 000.

No, nejspíš nějací dohodáři. Poměrně malé číslo. Ale na službách, které vykazují, že poskytli, jsou milionové částky — 6,4 až 7,2 milionů ročně. Tak já nevím, myslím si, že služby se poskytují zpravidla přes lidi, jo, nebo roboty. Dneska už jsou ti roboti celkem výkonní, šikovní, ale asi asi přes lidi. Těžko říct.

Eh, nejde dohledat ve výročních zprávách, co se za těmito službami skrývá.

>> Hmm.

To je zajímavé.

Eh, no a pak ve sněmovně posloucháte kázání té morálky a jak budeme zadlužovat a jak se máme chovat. A na druhou stranu tady máme politické uskupení, které takhle v rozporu se zákonem podniká, vydělává na trzích cennými papíry.

>> Tak jako na druhou stranu se člověk může říct, jestli to náhodou není dobrý vzor. Jestliže všichni začali podnikat, že by jako byly strany konglomeráty.

>> No, pak je otázka, proč došlo ke skrucení cen energií a pohonných hmot a k nastartování inflace v předchozím volebním období do takových výšin.

>> Proč?

>> To už můžeme asi jenom spekulovat.

>> Spekulujte si.

Tak mě to zajímalo, protože zatím jste mi — já tady ukážu na kameru — jaký jsem si dělal krásný schéma.

>> To už se vyznám jenom já. Nikdo jiný.

>> No, ale já to tady mám. Ale já se potom vyznám. Dívejte se.

STAN — šipka — BSTAN. Od BSTAN jede šipka — Glesum. Tam je pronájem prostor, které mají 123 m². Pronajmu to a tudíž státu nebo daňovým poplatníkům fakturováno ovšem 170 m². Tady mám pak nákup Elevation, vložení peněz, cenné papíry, zpátky. Já se tam jako celkem vyznám úplně dokonale. Tady. No, tak jako nějaký člověk se něco naučil v té škole, ještě tady jsem si ještě neviděl: 2,81 milionů děleno čtyřmi. Tak.

>> A dovedete si představit, že by něco takového udělalo hnutí ANO?

Já. No, tak já jsem říkala, že má rád science fiction. Já si to dokážu představit.

>> Jo, tak science fiction a že by bylo ticho po pěšině, ne?

>> Že by média potom neskočila a neplnili bysme titulky všech novin a televizních pořadů.

>> No, to si neumím představit.

Jak říkal Patrik Nacher: dvoj metr.

>> Ne, já si myslím, že v tom případě by na vás jako vosi číhali všude různí novináři, byly by různé tituly, takové ty pásky běžící a to by bylo.

No, bylo.

No, to by bylo.

A je ticho.

>> To by bylo, je ticho. Je ticho.

Vyšel jeden článek v Mladé frontě o podnikatelských aktivitách a je ticho.

>> A kolegové ze STAN nic?

>> Nic.

Tak říkají, že je to v péči řádného hospodáře. Jak otázka, jestli by neměli vzít zodpovědnost a vyvodit z toho důsledky.

Zajímavé ještě je, že Piráti mají také vlastní podnikatelský subjekt, ale ti tedy nemají zveřejněné účetní závěrky, takže tam se nedá dohledat jejich aktivity a toky, příjmy a výdaje.

Proto politické strany mají transparentní účty, aby nás občané mohli kontrolovat. A je to v pořádku.

>> Však Piráti jsou tady říkali vždycky, že oni jsou pro transparentnost.

Hmm.

Tak jejich supportující organizace nemá zveřejněné výroční zprávy.

>> Jak se to jmenuje ta organizace?

>> Eh, to si teď nepamatuju. Možná příště si můžeme popovídat zase o supportní organizaci pirátů.

>> Aha. A jsou to.

Já se musím otočit.

Už to tady jsou ti, kteří nejvíce plameně ve sněmovně vystupují nejčastěji, nejdále.

Prosím vás, řekněte mi, vy teda říkáte, já jsem to zaznamenal právě ve veřejných zdrojích, musím říct, že jsem to četl, to o čem vy mluvíte. Eh, o tom financování strany.

A pak už jsem něco viděl na webu CNN Prima News, možná ne, mám pocit taky, ale jinak jsem teda, možná ještě jsem měl nějakou pozitivní deviaci Echo, ale to si nejsem jistej teďka.

Možná to převzal, to nevím.

Jo, jako mám pocit, že jsem viděl i dnes na CN Prima News.

Jo, i dnes, myslím si, jak říkáte, tam jsem ho viděl určitě.

Na čem si to vysvětlujete jako takhle — ten váš pocit, že je ticho po pěšině, nebo ten dvojr...

>> Mhm.

To, co se bude přetřásat v médiích, to, co budou občané vnímat jako největší kauzu, největší problém, to nevytváříme my politici.

Myslím si, že každý člen poslanecké sněmovny by rád, aby se hovořilo ve veřejném prostoru o tom, co se pro občany dělá, co se změní v legislativě, kam bychom chtěli směřovat. Ale mnohdy ty titulky plní věci, které jsou zbytečné.

Eh, když sledujeme hokej, tak všichni se těšíme na to, až se budou prát.

Když se politici v diskuzi nedohadují a nevytvářejí emoce, tak to taky nikoho nebaví.

>> Mě to baví.

>> Ale když tam jsou ty emoce, jiskří to mezi politiky, tak to má vysokou sledovanost.

Tak já nevím, jestli tohle by nemělo vysokou sledovanost, anebo prostě není zájem.

>> Ale proč by nebyl zájem?

Vždyť to je takové téma, takový krásný schéma.

Mimochodem, vy jste vzděláním ekonom.

Ekonomka, že jo. Proto ty čísla.

>> No a já proto si tady dělám takové schéma, které jsem nakonec dokázal, že je pro mě přehledné, protože taky jsem se kolem toho nacházel kolem toho boru.

Tomu se říká mistnost ozvěny.

>> Mhm.

Já teda shodem náhodou teďka na naneské fakultě, ale mezi fakultami má jeden z mých předmětů — je o médiích — a tam studenti psali seminárku, pěkně to zpracovali. Nebudu teďka říkat, jestli jsem u někoho měl podezření na umělou inteligenci nebo ne, to si nechám jinam.

Ale eh často se tam opakoval ten motiv, že vlastně média vám neurčují, co si máte myslet.

>> Mhm.

Ale určují vám, o čem máte přemýšlet.

>> No, hlavně média určují ty témata.

>> No, to je to, o čem budete přemýšlet.

Takže když já vám budu říkat tady každej den ve všech svých pořadech a vystoupeních vám budu říkat — a nejenom já samozřejmě — když budeme mluvit o… já nevím kvalitách, ne?

Dobře.

O válce v Sudánu, tak se začnu zajímat Sudánem.

>> Mhm.

>> Nebo třeba o financování nějaké strany. A když budeme o něčem jiném a to, co si pak ti lidé myslí, že by na nich měl být dopad.

Jo, ale tak mají k tomu podněty, ale to spíše ukazuje na stylování témat, jo.

>> Mhm.

>> Eh, ono proč si myslíte… Tak ještě jednou, jo. Proč si myslíte, že ta ozvěna v tomhle případě? Protože mě to téma, mně to teda schéma přijde úžasné, musím říct.

A všechno je to dokazatelné, je to doložitelné.

E… Tak zaspekulujte si, proč si myslíte, že — eh — o hnutí ANO, vezmeme si předsedu pana Andreje Babiše, že jo, a čapí hnízdo třeba… Tak jako ty vosy všude shromážděné, že jo? Žurnalisté, jako donášeli ti žurnalisté.

Každého se na to ptali. A nevím, jestli i vás.

>> Určitě.

>> Všech politiků se na to ptali hnutí ANO, že jo?

I těch, co nejsou na jejich názor. Všude ty speciální vysílání a tak dále.

A proč myslíte, že tam tak a tady ne tak?

>> Nechci úplně nad tím spekulovat, jo?

Můžu, můžeme si myslet, že tam musí být nějaké zájmy, proč se to nevytahuje.

>> No, zkusme takovou jako intelektuální cvičení.

Tohle je publicistický pořad, kde my jako děláme intelektuální cvičení, kdy vlastně intelektuálně procházíme uličky, byť bychom třeba zjistili na konci, že jsou slepé.

Jo.

>> Tak jaký zájem si tak myslíte, že by tam…

>> Za doby, kdy strana byla ve vládě, se rozdávaly spoustě neziskovým organizacím různé dotace.

Ten dotační management tady byl ve velkém. A samozřejmě, když někomu dáváte dotace, subvence, podporujete je, no, tak pak těm dotyčným se špatně říká: „Pozor, to jsou ti zlí."

Myslíte jako, že nějaký… Napadl mě Karitás, ale nechci teďka nikomu.

>> Ne.

>> No, ale tak marketingové, propagační akce. Eh, že jo. Buď své myšlenky politici propagují sami, anebo proto uspořádají marketingovou akci, zaplatí si vysílání, e, zaplatí si reklamu.

No a pokud platíte za reklamy hodně a za hodně peněz, no, tak… a najednou některá média z toho docela zajímavě vyživují… no, tak pak už nechcete o nich psát.

A pak ti, kteří je střihají od těchto finančních kanálů, tak tito jsou ti zlí. A ti, kteří ty kanály obnovují a plní, tak jsou ti hodní.

Tak to dává smysl takhle.

>> No. Kdo maže, ten jede.

>> No, jak se říká, práce šlechtí. Ale jsou lidé, kteří se do aristokracie nenucují.

>> Když už jsme u těch…

>> Ale to jsou prostě vyloženě spekulace, že jo?

>> Ne?

To jsou spekulace.

>> No, eh spekulativně by vás napadla nějaká média, která by mohla být takto eh motivována.

No, já jsem chtěl říct — ne vždy eh zcela ke všem stejně přistupující — tak ale motivována nejsou zcela motivována ke všem údajným kauzám přistupovat stejně.

Může to být klidně i přesvědčením těch lidí, protože, že jo, média nejsou budovy, nejsou stroje, to jsou lidi.

E, jestliže je nějaké nastavení toho média, že jo… víme… eh, která média jsou spíše nastavená pro SPD, která média jsou spíše nastavená pro ANO… no, tak pak úhel pohledu může být leckde jiný.

Tak já co jsem zaznamenal, tak naprostá většina médií u nás tvrdí, že jsou naprosto nestranná.

>> Nestranní, objektivní, nezávislí.

>> Nezávislí. Stejně jako divadla jsou nezávislá.

>> Ano.

>> Ale závislá na dotacích.

>> Ano.

>> Hm.

>> To mi říkal jeden ministr bývalý, není v politice kultury.

Jednou říkal: „Stejně je vtipné, že ti lidi, co tady proti mně tak jako protestují…"

>> Mhm.

„…tak zítra přijdou a chtějí podepsat smlouvu a půjdou si pro tu dotaci. Jako… já říkám: ‚No a co s tím děláte?'

Jako on mi říká: ‚No tak co?'

No, tak jim to… oni vždycky vysvětlí, že to přece jako… to spolu nesouvisí, že jo.

Tak jako oni na to mají nárok, stejně jako mají právo… prostě… takhle… pro… tak jsou nárokové dotace a nenárokové dotace.

>> A neměli byste ty dotace celkově zrušit?

Dotace kazí trh celkově, že jo.

>> Kazí ten trh i v rámci obecního zřízení, v rámci podnikatelského sektoru.

Kdyby nebyly vůbec dotace, tak by to bylo asi úplně to nejideálnější prostředí.

Když my v městě Albrechticích děláme jakoukoliv investici, v momentě, kdy do zadávacích podmínek dáme, že je to pod dotacemi a že zhotovitel bude muset strpět případnou kontrolu a více spolupracovat, tak to navyšuje cenu ve stavebnictví mnohdy až o třetinu.

>> Tak logicky, že jo.

>> Takže dostanete dotaci 50 %, ale vysoutěžíte o 30 % víc.

Když byste to dělali bez dotací, tak by to bylo levnější.

Do toho samozřejmě ta dotační administrace — to je taky náročné — jako dotace opravdu kazí celkově ten trh. Ale je to tak klíčová část toho veřejného prostoru, že to nikdo nikdy už nezruší.

No, ono se říkávalo si nějak tak, že vrapci svrlikali, jak byly takové ty kotlíkové třeba dotace, ne?

Takže to bylo jako s dotací za 120 a bez dotace za 70.

Ano.

Případně s dotací za 110 a 10 pro mě, 10 pro tebe, že jo.

Se tak říkalo, že když měnili kotle, tak tu zkušenost mají.

Jo.

No, dotace jedna věc, druhá věc jsou subvence, jo.

Pobídky.

Pobídky.

Jo.

Jak se vždycky vlády chlubí, kolik oni na pobídkách získali sem podnikatelů, jo, nebo firem.

Já jsem si říkal, jestli by nebylo vhodnější, jako když chce někdo přijít si má postavit fabriku, tak ho rádi přivítáme a když nechce, tak ať nalezne. K čemu nám to, jestli se zaměstná nějaký lidé a pak ho tady pět let živíme, že jo.