Moravcovy anonymní miliony. Babiš přehlasoval Pavla a Macinka srovnal Hrad | Zprávy Veroxu 26. 8.

Vítejte u zpráv Veroxu. Dnes je 26. srpna 2026.

Vládní koalice přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a prosadila novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti. Pro zákon hlasovali poslanci hnutí ANO, SPD a motoristů. Opozice oznámila, že se obrátí na Ústavní soud.

Spor vlády s hradem mezitím pokračuje také v zahraniční politice. Petr Pavel před českými velvyslanci prohlásil, že Česká republika nemůže mít dvě zahraniční politiky. Ministr zahraničí Petr Macinka mu odpověděl stručně: "Dvě zahraniční politiky nemáme, máme jen jednu a podle ústavy ji určuje vláda."

Macinka mluví o návratu od aktivismu k diplomacii, od moralizování k vyjednávání a od gest k výsledkům. Jinými slovy, velvyslanec nemá být politický aktivista s českou vlaječkou. Má hájit zájmy České republiky.

Do napjaté atmosféry kolem hradu vstoupil ještě Miloš Zeman. Bývalý prezident přiznal, že ho myšlenka na další kandidaturu stále láká. Zároveň připomněl svůj věk a řekl, že nechce být českým Bidenem. Kandidaturu nepotvrdil, ale ani ji definitivně nevyloučil.

Už samotná představa Zemanova návratu vyvolala mimořádně podrážděné reakce. Europoslanec hnutí ANO Tomáš Kubín tvrdí, že by případná kandidatura rozpoutala naplno propagandistický aparát současného hradu. Podle něj se prezidentovo okolí snaží ovlivňovat politické dění bez ohledu na výsledky demokratických voleb.

Ať už Miloš Zeman kandidovat bude nebo nebude, jedno se mu povedlo už nyní. Jedinou větou přinutil politickou prahu ukázat nervozitu.

Nervózní by podle Daniela Šterzika, známého jako bloger Vidlák, měl být také Andrej Babiš. Vidlák hodnotí první rok jeho vlády převážně kladně. Oceňuje zejména to, že vláda občanům nevysvětluje, že se musí uskromnit kvůli Green Dealu, válce na Ukrajině nebo dalšímu vznešenému heslu. Zároveň ale varuje, že opozice čeká na první skutečnou krizi. Podle něj doufá, že Babišova vláda udělá chybu, na které ji bude možné politicky zničit. Premiérovi proto doporučuje vybudovat si pevnější podporu a nespoléhat pouze na volební popularitu.

Kateřina Konečná mezitím připomněla, že nízká inflace ještě neznamená návrat levného života. Služby podle ní zdražily přibližně o 5 % a nájemné až o 6 %. Reálné mzdy se teprve nyní vracejí k úrovni roku 2021. Posledních pět let proto označila za pět ekonomicky ztracených let. Upozornila také, že více než polovinu základních potravin dovážíme. Česká republika už není soběstačná ani ve vepřovém mase.

Vyslovila jednoduchou myšlenku: Mír není jen humanitární hodnota. Mír je také ekonomické opatření. Znamená stabilnější obchod, dostupnější suroviny a předvídatelnější ceny.

V energetice se mezitím znovu ukazuje, že bezplatné slunce ještě neznamená levnou elektřinu. Solární a větrné zdroje vyrábějí podle počasí, nikoliv podle okamžité spotřeby. Elektrická síť proto stále potřebuje řiditelné zdroje, přenosovou soustavu, zálohy a vyrovnávání výkyvů. Spotřebitel neplatí jen za samotnou vyrobenou elektřinu. Platí také za systém, který musí fungovat ve dne, v noci, za větru i bez větří.

Také Německo se blíží k velmi nepříjemnému účtování. V Sasku-Anhalsku se 6. září konají zemské volby a favoritem je Alternativa pro Německo. Policie se podle deníku Bild připravuje na možné násilnosti po volbách a to bez ohledu na výsledek. Pokud AfD výrazně vyhraje, mohou do ulic vyrazit její odpůrci. Pokud její výsledek zůstane za očekáváním, policie se obává protestů jejich příznivců.

Institut Václava Klause připomíná, že nespokojenost Němců není překvapivá. Země čelí problémům průmyslu, drahým energiím, migraci i klesající důvěře v tradiční strany.

Zatímco se evropské elity předhánějí v dalších silných prohlášeních, Američané jedí přímo s Ruskem. Kreml potvrdil návštěvu ředitele americké ústřední zpravodajské služby Johna Ratcliffa v Moskvě. S Vladimírem Putinem se podle ruské strany nesetkal. Jednání se měla týkat kontaktů mezi tajnými službami. Jejich přesný obsah znám není. Už samotná návštěva ale ukazuje, že Washington s Moskvou komunikuje.

Evropská unie rozdává morální lekce. Spojené státy jednají a Ukrajina čeká, o čem se rozhodne bez ní.

A nakonec média. Nový projekt Václava Moravce pomohli financovat čtyři větší soukromí dárci. Tři z nich zůstávají anonymní. Moravec vložil do projektu 2 miliony korun ze svých úspor a přibližně 2,5 milionu získal od dárců. Po třech měsících má podle zveřejněných informací přibližně 8 000 předplatitelů. To je méně než 10 až 12 000, které původně označoval za hranici potřebnou pro živení svého týmu. Moravec říká, že důležitá je důvěra publika v jeho osobu.

Publikum ale zřejmě ukazuje, že známá televizní tvář, anonymní miliony a pověst budovaná veřejnoprávní televizí sami o sobě úspěch nezaručí. Divák už si totiž může vybrat a stále častěji si vybírá jinak.

To byly dnešní zprávy Veroxu. Více můžete sledovat celý den bez přestávky v internetové televizi vox.cz.