Migraci nezvládáme. Evropa páchá sebevraždu. Po Trumpovi se nic nezmění | Andor Šándor | Rádio TO #6

Vážení posluchači, vítám vás opět v rádiu To v pořadu Rozhlas bezdrátu. V minulém díle jsme hovořili s generálem a někdejším náčelníkem vojenské zpravodajské služby vojenské rozvědky Andorem Šándorem o válce na Ukrajině. Zejména proč se vleče tak dlouho. Nyní si budeme povídat o tom, v jak hluboké bezpečnostní krizi se ocitl celý západ. Vítejte pane generále znovu v rádio To. >> Děkuju za pozvání. Dobrý den. >> Od mikrofonu vás také zdraví Václav Musílek. [hudba] [hudba] >> [hudba] >> Eh, pane generále, zásadní otázka. Rusko od samého počátku konfliktu a ještě i před konfliktem stále opakuje, že především ono potřebuje bezpečnostní záruky a dlouhodobě odmítá členství Ukrajiny v NATO. Dá se podle vás vytvořit takové bezpečnostní uspořádání, které by současně poskytovalo dostatečnou bezpečnost Ukrajině a bylo přijatelné i pro Rusko? Já si myslím, že když se chce, tak jde všechno. Víte, my jsme si navykli povídat, že obrana nebo bezpečnost je nedělitelná věc, ale jak vypadá to, tak jenom pro někoho. A jako problém je, že velké země, mocnosti mají svoje bezpečnostní zájmy, eh snaží se je prosazovat a když to nejde vyjednáváním, tak udělají co přesně to, co udělají Rusové. Vezmou si to silou. Eh, Rusko přece dlouhodobě varovalo před tím, jak se rozšiřuje aliance. My jsme jim říkali, to není nic proti vám. A oni říkají: fajn, když to není nic proti nám, proč teda se šíří útočné zbraně? Proč se to posouvá k našim hranicím? byla spousta lidí, včetně BNC posledního nebo předposledního šéfa CIA, který působil jako velvyslenec Spojených států eh Moskv, které který kondolíze Rajové tehdejší ministry zahraničních věcí psal, jak prostě ruská elita je zásadně proti tomu, aby Ukrajina vstoupila do do NATA. Ono to není jenom o Natu. Ono je to o ztrátě vlivu, že jo. Víme, že první problémy začaly, když Rusové přitlačili Janukoviče, aby odešel od té asociační dohody s Evropskou unií a všechno. To je prostě to jsou ty sféry zájmů, takový ty řeči, který my tu máme o tom, že každá země si může určit, s kým bude. No, to je hezký. Ale to už ani v prvním seminář, v prvním semestru politologie neplatí, >> jak to říkal Keissinger, koncert velmocí. >> Přesně tak. To jako nedělejme si žádné žádné iluze o tom, eh, jak to v tom světě přece je. A ruská invaze na Ukrajinu značně rozbila tu evropskou bezpečnostní architekturu a teď se mi zdá, že jediným naším způsobem její obnovy a řešení v důsledku konfliktu je zbrojit proti Rusku. A ano, je to možnost. Otázka je, kde skončíme. Ale tvářit se, že takhle bezvýznamně malá země, jako je Rusko, jako v Evropě není. Eh, a my jsme si někdy navykli říkat, že to je jenom benzínová pumpa e s raketami jadernými, to je taky takový jako hodně sploštěný. >> [odkašlání] >> A já jsem pro, aby i to Rusko v budoucnosti mělo ten svůj díl, aby ta dohoda tady existovala, že to bude teďka velmi obtížné, o tom si není potřeba nalhávat a že i pro tu Ukrajinu je potřeba vytvořit nějaké podmínky, aby mohla existovat. O tom není pochyb. A to, že se budapešské memorandum nenaplnilo, to to my víme. V momentě, kdy se Ukrajina zbavila jaderných zbraní, které tam zůstaly z doby Sovětského svazu, se v zásadě si odhalila břicho a stala se zranitel. No, ale dokud měla ve statutu, že je neutrální, tak to jako nikoho jako jako nikoho netrápilo. Já jsem ta dohoda je možná, ale nemůžeme chtít výrazně eh naše vlastní zájmy prosadit na úkor jejich. Oni se toho prostě nevzdají a ukázali nám, kam až jsou ochotni jít a co jsou ochotni udělat. Já jsem vždycky byl přesvědčen, že přesto, že to byl tlak na Rusko přes Ukrajinu, tak že by z území Ukrajiny nedošlo k útoku proti Ruské federaci. Koneckonců je to země, která má nepatrných 6 000 jaderných zbraní a ta by podle národní strategie, kde říká, že v případě, že je ohrožena existence ruského národa či celistvost federace, tak je použije. Takže jo, v tomhletom nikdy nebudu říkat, že Rusové museli zakročit, >> protože si nejsem jist, že by ten konflikt hrozil. Co hrozilo, je zásadní změna té té geopolitické rovnováhy, tak jak byla vytvořená. A to samozřejmě Rusům nevyhovovalo. A pak je tu ještě jedna taková věc. To byl vztah Ukrajinců vůči ruské menšině. Dovolte mi při téhle příležitosti říct jednu věc, která se u nás strašně ráda misinterpretuje a to je známý výrok Putina někdy z roku 2004 o tom, že rozpad Sovětského svazu byla z hlediska geopolitického největší chyba 20. století. Takhle, když to slyšíme my dva, tak si říkáme, to je zlověstné, my si umíme vzpomenout, co to znamenalo a tohleto. Jenomže ten Putin pokračuje v tom prácení a říká z pohledu 25 milionů Rus, kteří se objevili mimo území Ruské federace a téměř 50 % ruského průmyslu, který byl nebo průmyslu, který byl podporován Ruskem, tak takhle to vypadá úplně jinak. A pak ještě říká při jiné příležitosti, kdo rozpadu Sovětského svazu nelituje, nemá srdce a kdo by ho chtěl obnovit, nemá mozek. >> Ano. >> Jo. A takhle to vypadá úplně jinak. A takže je potřeba to vnímat i i z tohodle pohledu včetně takové drobnosti, že Rusko bylo ohrožováno i z jiných světových směr směrů, ale ty velké konflikty zažily ze západu a to v tom asi také hraje nějakou svojí roli. Ale domnívám se, že ten prostor tu je ovšem musí být postaven ne na tom, že budeme spolu soutěžit ve zbrojení, ale že budeme rozumně uvažovat o tom, jak ta distribuce síly a vzájemné propojení bude fungovat. Ale že na to ani jedna ze stran není připravená, o tom přece není pochyb. Ale jít jenom cestou toho, že budeme nalívat do armády 3 %, 4 %, 5 % HDP, pak opravdu můžeme v té válce skončit. >> E eskaloval ten konflikt nebo ta situace tím, že v roce 2008 se na to rozhodlo začít vyjednávat s Ukrajinou o případném členství, což Putin na to reagoval, že tady je ta nepřekročitelná linie. >> Já myslím, že to byla katastrofa. odcházejícího George Buše mladšího. Je pravda, že to Merklová nějak blokovala, že zablokovala nějakou tu cestovní mapu nebo membership Action Plan nebo jak to je, už se přesně nevím, jak se to jmenovalo. E to určitě a zároveň to spustilo ty síly v Rusku. Nejdřív byl ten konflikt s Gruzí, že jo, ale ty síly je potřeba tu Ukrajinu jako podkopat trošku ji mydlit nohy. Koneckonců pak došlo e k Majdanu, což byl státní převrat, naprosto regulérní. Tady se nenahrávejme, že to bylo zbouření nějakejch kdoví jakejch eh jasnejch eh sil. A Rusko prostě udělalo to, co považovalo z jejich pohledu za správné a vlastně tu Ukrajinu se snaží destabilizovat. O tom prostě není pochyb. A a ale přitom je zvláštní, že John Major, britský premiér Tony Blair říkali Jelcinovi a potom Putinovi, my víme, že je nepřijatelné, aby Ukrajina byla byla Felence. Já prostě nevím, jak ten ten George Bush starší, mladší přemýšlel, eh, že todleto na na konci svého prezidentství se rozhodl prosadit, ale podle mě to byla katastrofální chyba, kterou ti Rusové nebyli schopni zkousnout a taky reagovali tak, jak reaguj. Ale nebylo to jenom to členství, bylo to fakticky ztráta možnosti velkého ekonomického souseda, ztráta vlivu. Eh, ruská menšina, já nevím co všechno. >> No, na druhou stranu představa Ruska, že bude mít dlouhou nekontrolovatelnou hranici s případným státem NATO, což by byla Ukrajina, asi pro ně byla opravdu nepřijatelná. >> Určitě, určitě. A my jsme my jsme jim říkali, že to proti nim není namířeno. No, tak jako a ono se tam muselo dít spousta věcí, které v té praktické rovině vlastně u vy vlastně ono to dělalo eh z té Ukrajiny de facto už členskou zemí aliance, ne de jure, ale de facto. Jo. A samozřejmě jei zájem, jeli ochota, jeli síla, tak to de facto má větší váhu, než když jste členem dejure něčeho, kde nikdo nemá žádný zájem vám pomoc. >> No, ono to také bylo v době, kdy ta rorika západu včůči Rusku se začala vyhrocovat, protože v 90. letech měli jsme tuším partnerství pro mír a ta situace byla úplně jiná. >> Nejto Rusha councele, což ano. >> Ano. Proč se to stalo? Léčila si tím Evropa nebo Evropská unie svoje problémy mimo jiné. >> Já myslím, že první ten problém začal, když Clinton v roce 94 rozhodl o rozšíření aliance. Pak senátor Luger prohlásil on to buď out of area out of existence. buď půjdeme mimo a nebo na to zanikne. Pak došlo k naprosto nešťastnému naprosto nešťastnému bombardování Srbska 78 denním, kdy obranná aliance obranná aliance útočí na zemi, která není součástí žádného nepřátelského svazku, která se jí v žádném případě nehodlala napadnout nikoho z těch českých zemí. Jak jsme ještě říkali, my jsme vlastně je nenapadli, my jsme tam nedali nohu vojáka, že jo. My jsme jenom 78 dní bombardovali a a samozřejmě pro Rusa to byla ukázka toho, kam to může dojít. Tam začali být velmi nervózní. Eh, navíc Srbové jsou jejich eh příbuzní, pokud jde o víru a nevím co všechno, ale hlavně je to o použití síly bez mandátu [odkašlání] Rady Bezpečnosti OSN. Pak následovaly další eskapády, Afghanistán, Irák a já nevím co všechno. A ta my jsme se začali chovat. Ono vlastně ty 90. léta byly takový, že ten Putin víme, že to byl opilec. Víme, pardon, Jelcně to byl opilec. Víme, jak to Rusko vypadalo, že jo, jak to prostě, tak jsme si prostě mysleli, že ho můžeme tlačit, protože v Americe převládla představa těch lidí, kteří bytostně nenáviděli Sovětský svaz. Akorát si nestačili všimnout, že se v roce 91 v prosinci rozpadlo, že neexistuje a že to Rusko má podle mě upřímný zájem o jiných a nových vztazích eh se světem a že by rádo se konečně dostalo i do nějakého civilizovaného okruhu a najednou stále vědělo, že o ně nikdo nejví zájem, nikdo nic takového nechce A nepochybně potom, když přišel Putin, tak on srovnal ty oligarchy, jo, to jako na tom Chodorkovským to předvedl velmi krásně rozbil mu Jukos, dal mu 10 let, že jo. On ne teda, ale zařídil mu to, že jo. A a najednou ta situace byla úplně jiná. A a jest z tý politiky toho Putina bylo zřejmé, co ten západ muselo iritovat, je, když jim jakoby vzkázal, no to, co tady my máme cenného, to my si tady budeme rozkrádat sami, že jo. Na to vás nepotřebujeme, že jo. abyste to tady vy z toho měli my si to tady už je proto já jsem si vždycky říkal, proč by ti bohatí Rusové chtěli jít do války, když se mají dobře, mají spoustu peněz, mají auta, mají letadla, mají holky, e, já nevím, co všechno chtějí jako jo, proč by šli bojovat s nějakým Němcem nebo někde něco takovýho, jo, to nedávalo smysl až v situaci, kdy došlo k tomu ohrožení toho, jak oni vnímají té vlastní bezpečnosti, kdy ten prho posudu té aliance došel tak daleko. Si vzpomeňte, kdy se tu obhajoval radar v Brdech, když se říkalo, že to je proti íránským raketám. Akorát jsem si nikdy nevšiml jako proč by Írán zrovna měl střílet rakety do Evropy. Samozřejmě to bylo maskování, že to bylo proti Rusku. Nakonec to skončilo někde část v Rumunsku, část někde nějakejch lodích a to je úplně jedno. Každopádně ten trend tady byl naprosto nezadržitelnej [odkašlání] a Putin jako předtím varoval. Jasně. A říkal, co se stane. Ale my jsme ho nechtěli poslouchat. No tak jsme v situaci, za kterou si do velké míry můžeme sami. >> Eh, posluchačům rádio to připomínám, že naším hostem je generál a bezpečnostní expert Andor Šandor. Pane generále, svět se od druhé světové války podstatně změnil. Nebyla by potřebná nějaká nová velká konference o evropské bezpečnostní a mocenské architektuře typu Jalty nebo Postupiny? Musela by pro ní být vůle. jednak a se obávám, že že ty podmínky, na kterých ty konference, o které jste mluvil, byly úplně jiné, že jo. Jo, >> jistě >> tam jako v Jalě už bylo zřejmé, jak to dopadne a v postupě mi už se vědělo, jak to dopadne. Takže tam asi se to řešilo z jiné pozice. Jistě by bylo dobré, kdyby se utvořil prostor na to, abychom si řekli, jakou Evropu chceme, ne? příští rok, ale jakou Evropu chceme za 20 let, za 30 let, jak chceme tady spolu nějak eh nažívat, protože ta Evropa má takových výzev v té ekonomické oblasti, obchodní, celní a já nevím jaké, eh, která nás může sežrat, že jo. A my se teďka jakoby pořád někde odpoutáváme k tomu konfliktu, utrácíme za něj nějaké obrovské peníze. stejně nedopadne tak, jak bychom chtěli. Pak je teda otázka, jestli to fakt není jenom zbytečné vyhazování minimálně jenom těch peněz, natož toho celého potenciálu, který těma válkama odchází. I i na mě samozřejmě nikdy záležet nebude, ale kdyby na mě záležel, já bych byl všemi 10 proto, aby něco takového se [odkašlání] prostě uskutečnilo na základě skutečné vůle Evropu změnit, tak aby jsme si mohli znova prodloužit těch dlouhých 80 let, co je v rámci lidského života, kdy jsme tu byli bez relativně nějakého konfliktu, ale nebylo to pořád na nějakém soutěžení eh dvou bloků. kde to supervizorovaly Spojené státy. >> Eh, vy jste mluvil o hrozbách pro Evropu. Jaké jsou ty nejzásadnější? >> Už jsme se dlouho bavili o tom konfliktu na Ukrajině, který má potenciál přerůst válku. To je nepochybné. Já si myslím, že já nejsem ekonom, ale myslím, že že nad tím vším bude stát migrace, která je nezvládnutá a nezvlád nezvládnutelná. Migrační pakt, který se přijal, OK, to posunuje někam, o tom není pochyb, ale nemáme z toho migračního paktu vyřešen to hlavní a to je ta návratová věc, jo. K čemu nám to je, že my těm lidem řekneme, no tak ty tu hochu bejt nemůžeš. No a co? Poďte se v tý Sueltě nebo jak se to vyslovuje v tom Španělsku, že jo, Ceuta, pardon, v Ceutě jsem úplně zblbnul. v té ceutě, tak ty lidi tam jsou pořád, že jo, nějakých 5 000 a nejsou je schopni nikam dostat. Teď soudce řekne, že ti co nepřelezli plot, ale přišli eh po vodě, tak nemůžou bejt posáni zpátky. Proboha, co to je? Přece všichni normální civilizovaný lidi ví, že je úplně jedno, jestli vám do baráku někdo vleze dveřma, oknem, plotem přes zahradu, když tam u vás je nelegálně, tak tam proste nelegálně. Mluvili jsme o tom tady nedávno s expertem na migraci Robertem Kociánem. On teda příliš ten pakt nechválil. >> No tak je to lepší než to, co bylo předtím jako jo. To to jako >> říkal, že to podstatné neřeší, co jste řekl taky. Přesně tak. A ještě jednu věc neřeší podstatnou a to je ochrana jižní hranice. Hele, můžeme vymýšlet, co chceme. [odkašlání] Víme sami dobře, že v momentě, kdy ty lidi jsou tady, už se s nima velmi těžko, velmi těžko pracuje. Nějakých 27 nebo kolik procent jsme schopni vrátit, ale často ty země, odkud sem ti lidé chodí, je nechtějí vzít zpátky. Já příklad, já jsem to sledoval hodně, protože jsem v Anglii žil a pracoval. jistý Abu Katáda, ten jordánský klerik, který měl místo nože, místo ruky tu železnou pěst tím hákem. Za toho Britové se snažili deportovat asi 12 let. Deň mě týdeně stála jeho ochrana a hlídání 100 000 liber. 50 až 60 příslušníků policie a MI5, což je britská kontroloristka, ho hlídala. A vždycky to skončilo na tom, když ho chtěli deportovat, že soud rozhodl, že to nejde, protože ho budou v Jordánsku mučit. >> Ano. Jeho lidská práva byla. >> Ano, lidská. Ano, přesně jeho lidská práva byla. To, že moh způsobit nebo způsobil, to úplně není podstatné, že jo. Až se pak britská misě v nitter naštvala, posadil ho na letadlo a byl pokoj. Oni nakonec v Jordánsku ho omilostnili, pokud se nepletu. Ale tady vidíte tu neschopnost ty Evropy. No problém je s tou migrací, když ji máte jako Pedro Sanchez. To je migrace, kterou on tam zlegalizoval tím výnosem a to jsou většinou jemu příbuzní, to jsou Španělé z Jižní Ameriky, ale on v nich vidí, co? Oni vidí voliou základnu. To je ten problém, jo? Jak chcete najít společnou migrační politiku, když pro Pedro Sancheze to jsou hlasy ve volbách, pro Německo nějaký kvazi, jednak pro ty liberály je to jejich dělnická třída, ale také lidi do nějakého průmyslu eh tu tu práci a podobně. Co můžete jako Francouz dělat, když toho máte doma plnej dvorek? Jak se můžete takhle rozhodovat? A pak to vrcholový je, že dobře, tak přijďte, ale najíst půjdete k Čechům nebo na Slovensko nebo někde jinde. Jo, takhle to přece nemůže fungovat. A jestli se má na něčem tendenci rozpadnout Evropská unie, tak je to na migraci, protože někomu to už přestane prostě se líbit. Když ten italský ministr vnitra, já jsem zapomněl jeho jméno, takový černovlasj kluk, ale to není podstatné, se rozhodl, že ty lodě, který vozej ty německý lodě, který jim vozej ty migranty, že je tam prostě nepustí, tak by ho objvali soudili. Jak je možný, že německé neziskovky vozí migranty do Itálie, tak ať si je vozej do Hamburku, ne? >> Přesně tomuhle tématu jsme se tady věnovali. Máte naprostou pravdu. To to prostě šílený. Jak kam ta Evropa došla. A teď, teď máte v Berlíně starostku, muslimku, která je má ráda. Já jsem zvědavej, co tam z toho bude takovej guláš v tom Německu, kterej nevím, co si kdo počte, ale na začátku bylo známé Wir Shafen D, že jo, Angely Merkelové a a jsme tady, kde jsme a prostě je to obrovskej problém. A ta neschopnost, víte, když se ustanovil Frontex, tak se do jeho to bylo tehdy, do jeho počtu osob dalo asi 1500 policistů. A já jsem si říkal, to když o tom rozhodovali, tak buď jim museli ukázat jinou mapu Evropské unie, nebo seděli tak daleko, že ji neviděli, protože kdyby měli přijít jenom na každý řecký ostrov dva příslušníci, tak už je nemáte kam dát. Já jsem to schválně takhle přehnal. Jo, ale jak to prostě to prostě jako nechápete, jak je tohle možný. >> No a oni smějí zasahovat jenom v součinnosti s místními orgány a ty místní orgány součinnost neposkytují. Respektive oni nic >> nedě chcete součinit z Libíi, když je to rozmlácenej stále myí jako s tím státem přijímat, s tím jako řeckem či Itálií, ale ta součinnost prostě nefunguje a oni sami vlastně nemají. >> Tak ale nevyrábíme něco, co nefunguje, že jo. >> No jasně. No, eh, pojďme se ještě vrátit chvíli k Ukrajině a představme si, že ta válka přece jenom nějak skončí. Eh, podepíše se nějaká dohoda, utichnou zbraně. Eh, co bude dál? >> Jaké jsou perspektivy? >> To je otázka, to je dobrá otázka. Ono to může končitým způsobem. Vy jste mluvil o tom lepším. To znamená, že bude nějaká mírová dohoda, e, kde pokud možno to půjde, bude i ukrajinská strana uspokojená. Takže nebude mít tendenci narušit ten výsledek války za 10 let, za 15 let, prostě změnit to nějakým způsobem. To znamená, že to bude velmi složité to na Kodišok, jestli si někdo myslí, že ta mírová dohoda bude za tři tejdny spouklá, tak to je velmi velmi naivní. Ono ta mírová dohoda bude schopná předurčit i vztahy mezi západní Evropou a Ruskem, Ruskem, západní Evropou, včetně Ukrajiny. To by bylo to lepší. Což to dopadne tak, že ta válka skončí na nějaké linii, kdy se prostě ukrajinská armáda zdá a bude to zamrzlý konflikt, kdy to tam bude zamrzlý, ale na okrajích to bude pořád horký. A teď Ukrajinci neudělají Rusům nic dobrého. Rusové neudělají Ukrajincům nic dobrého. Západ neudělá Rusku nic dobrého. Rusko neudělá západu nic dobrého. A tedy si vezmete, kolik potenciálních problémových míst v Evropě je od Arktidy. Pobalti nebo Baltické moře, Kaliningrad, Bělorusko, Moldávie, jak já teď v poslední době říkám, třeba se do tý doby spojí s Rumunskem v Černé moře. Není toho trochu moc na těch míst, kde se můžeme s tím Ruskem vojensky střetnout. E to by bylo velmi, to bylo to mnohem horší, co by tu Evropu mohlo čekat nějaký zamrzlý konflikt. >> Takže to je otázka, že to skončí. A teď co bude dál? >> No, tak ten zamrzlý konflikt je ale pořád eh lepší než ta horká válka. >> No to je jasně. To to určitě. Ale ten zamrzlý konflikt pořád může generovat podmínky k tomu, aby to do té horké války znovu přišlo. >> Máme zkušenosti Korea a podobně, že Ale teď dobře, tak to skončí. Řada chlapů, kteří budou demobilizováni, půjdou ke svým rodinám. Já bych chtěl vidět, kolik ukrajinských rodin se vrátí na Ukrajinu. Čím bude na tom Ukrajina hůř, tím to bude pro ně méně atraktivní. Čím déle ten konflikt bude trvat, tím více budou tady etablováni a zažití, tak se vrátí sem, že jo. Eh, já netvrdím, všichni budou trpět posttraumatickými syndromy. Ministr vnitra Metnar se neobává velkého přísunu lidí. Nevím, kde bere tuhletu. Já bych přál, aby měl pravdu, ale neobává se toho. Takže uvidíme, jak to vypadá. že řada ostatně i vy to považuje za velké riziko. >> Určitě, protože víte co na Ukrajinu přišlo zbraní? Mi někdo neříká, že mají všichni takovejhle seznam. Mají tam ty qu vypsaný s číslama a vědí, kdo je má. Jo. Tam bude tolik zbraní, který bude někdo, nikdo, neví. Já netvrdím. Ty Ukrajinci sem přijedou v tanku v BVP nebo s kulometem na zádech a takový ty malý ruční zbraně, že jo. Buch. >> Tak oni i teď se různě objevují, >> no. Samozřejmě to jako jako první rok se ztrhle malých zbraní a teď ti lidé budou trpět postrapnotickými syndromy. Vemte si, že stojí sedíte 4 a pů roku v zákopě, vidíte jako umírají kluci vedle vás, kamarádi, zabíjíte Rusa na na denním pořádku. No, to není předpoklad nějakého zdravého duševního vývoje, že jo. Tam budete cejtit, že bude nějakej problém. Zkuste u nás sehnat psychiatra. Zkuste u nás sehnat psychiatra pro dítě. Kdo bude těm lidem pomáhat? Víme, jak s tím má problémy Amerika s nasazení amerických vojáků po světě a to většinou není. >> Vyhrávali a vyhrávali a velmi přesvědčivé a >> mají celkem propracovaný systém péče o ty veterány. >> A ale už vůbec systém péče o ty vojáky na tý frontě, jo, voják americkej a ruskej, ten rozdíl, kdyby šli do války, i když dneska se to mnohem zmenšilo. Takže toleto já považuju jako za za velkej problém. Teď bude ta otázka, až se Ukrajinci dozví, že žádná Evropská unie, jako vy tomu věříte, že Poláci odhlasujou vstup Ukrajiny do Evropské unie, teď jenom pragmaticky s nima nějak udržují vztahy, ale ta volň, ta zase vyskočí. Co si >> ta historie tam je velmi jako nepřebonatelná. >> Přesně tak. A takový to heroizování, co jsou pro ně hrdinové ukrajinské poslanecké armády. No tak to asi budou ve Varšavě skřípat zubama a to tam jako bude pokračovat, že nevstoupí do aliance. To je přece jasné, kdo bude dělat mírovou obnovu Ukrajiny, kdo tam bude dávat ty peníze, kdo to tam jako těch problémů je, který nás čeká, že kdyby všichni, kdo aspoň rozumně přemýšlí, tak se snažili dohodnout, protože ta nedohoda bude generovat tolik problémů, že si to ani neumíme představit. A teď půjde v tom, jak jsem říkal, vy jste sami říkali, že bojujeme za vás. No tak něco dělejte a co budeme dělat? Chcete mi říct, že ten protiruský, ta sestava těch lidí států vydrží? Máme volby ve Francii a já nevím, byť se teďka Lepenová ostře vyjádřila vůči Rusku, ale to ještě neznamená, že bude ochotná a taky co má nějakýho jinýho říct, co budeme povídat. >> Vá se potřebujeme vymezit vůči Maoni. >> Přesně tak. Takže co si budeme povídat a ale to nás jakoby čeká co bude dál a oni budou na nás logicky naštvaní, protože my jsme jim celou dobu říkali, budeme vás podporovat tak, jak to půjde a zároveň členství v Evropské unii. A tože jsme otevírali, já nevím jakou kapitolu a a já nevím co všechno. Nebejt Maďara, kterej to zablokoval, že jo. Tak jako a jaký bude místo tý Ukrajiny? Ano. Evropští politici také sní o rozmístění vojáků evropských zemí na Ukrajině s tím, že oni tam budou garantovat tu bezpečnost. To je pro Rusko naprosto >> nepřijatel. To snít můžou, ale to ti Rusové nikdy jako nepřipustí. Eh, ale ono koalice ochotných, já nevím, jak to začalo. Eh, to řekli Francouzi, že s tím přišli Britové. Starmer pak to popřel, že jo. To je pal nepal, pal nepal. Ono jako jedna [odkašlání] věc je někde eh ty tanečky eh diplomatický, promiňte, ale druhá věc je potom ta realita a já tomu nevěřím, jo, nějaká nofly zone, že se vyhlásí. Já tomu prostě prostě nevěřím. A a buď si Evropa řekne, že je skutečně lepší dosáhnout míru, který bude všechno mne spravedlivý, ta to už jsme to už jsme tady řešili, ale že bude nějaký a nevím proč jdeme proti Spojeným státům. My na jednu stranu chceme, aby zůstali v Evropě, aby byli nosnou silou eh alianci při řešení zásadních bezpečnostních problémů. Copak Ukrajina není zásadní bezpečnostní problém Ukrajiny? A my kdy můžeme, tak toho Trumpa nakopeme do řiti a představa, že kdokoliv přijde po Trumpovi, bude nějak moc jinej, nebude. >> No, to je ten problém, že evropský politický mainstream a ti hlavní představitelé vidí vlastně v Trumpovi pravý opak té politiky, než dělají oni a nedokážou se přes to přenést. Proto si myslím, že dochází k tomu rozvolnění těch vztahů až k nepřátelským vztahům mezi Evropou a Amerikou, což si ale Evropa aspoň si myslím nemůže dovolit. >> No, neměla by, no, ale úspěšně pokračuje v té sebevraždě. Já to nemůžu jinak jako nazvat. No, >> vážení posluchači, tolik pro dnešek v našem rozhovoru s bezpečnostním expertem generálem Andorem Šándorem. Ale protože jsme zdaleka nevyčerpali všechna témata, která s debatou nejen o Ukrajině, ale vůbec o geopolitické a bezpečnostní situaci v Evropě jsou na stole, můžete se brzy těšit na další pokračování. Generála Šandora se budu ptát například na situaci v Severoatlantické alianci nebo na budoucnost vztahů Evropy a Spojených států v krátkodobé i střednědobé budoucnosti. Pro dnešek děkuji Andoru Šandorovi za to, že se s námi podělil o své názory. >> Potěšení na mé straně. Děkuju >> vám posluchačům rádia To děkuji, že jste nás sledovali a Václav Musílek vám přeje příjemný a úspěšný den. M.