Martin Šebestyán: ,,Nebudeme rozdělovat peníze mezi určité zemědělce”

Jestli máte slovo. >> Vážený pan předsedající, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci. rezort zemědělství a v něm zemědělství, potravinářství, vodohospodářství, lesnictví jsou strategické sektory našeho hospodářství a takto je k nim potřeba i přistupovat, podporovat a budovat potravinovou suverenitu státu, vodohospodářskou zajištěnost, zemědělství, které je založeno na podpoře a motivaci k přidané hodnotě, výrobě potravin, produkci potravin, jejich zpracování. a ne na neprodukci, extenzivním přístupu a nákladech. To byla jedna z hlavních myšlenek, proč i už před třemi lety se spojila většina zemědělských organizací a vybudovali si vlastní program, jehož se snaží naše vláda prosazovat. A tento program se netýká jen nějaké skupiny zemědělců, opravdu se týká všech. Týká se rodinných farem, týká se společností s ručením omezených, akciových společností, malých, velkých zemědělců, ale hlavně aktivních zemědělců. jaké máme možnosti a jakým způsobem přistupujeme k této problematice. Úvodem bych chtěl říct, že eh rozpočet v minulých letech za minulé vlády pro rezort zemědělství v roce 25 byl 65 miliard Kč plus byl vytvořen dluh 4 miliardy. To znamená, že nebyly rozpočtovány ani realizovány povodňová opatření. nebyly řešeny a byl vytvářen dluh na řešení škod a obnovy na lesních porostech a byly zpožďovány a pozastavovány výplaty zemědělských dotací. Když jsem nastoupil do pozice, tak rozpočet připravený e minulou vládou pro rezort zemědělství nebyl 65 ani 69 miliard, jak by to mohlo vypadat, ale byl 54 miliard. Společně s ministerstvem financí a paní viccepremiérkou se nám podařilo tento rozpočet navýšit ne o těch 15, ale aspoň o 9 miliard a tím se podařilo zajistit rozpočet pro vodních hospodářství na 3 miliardy Kč. Znova upozornění, v minulých letech se tento rozpočet pohyboval na úrovni 1,5 až 2 miliardy Kč a tím také vznikala ta eh ten sklus i v provádění eh opatření například na odstraňujících povodňové škody. Zajistili jsme finance na rozvoj našeho zpracovatelského průmyslu. vypsali programy na realizaci a posilování přidané hodnoty v rámci zpracování. A v neposlední řadě jsme opětově sladili vlastně harmonogram nařízení 30 pro obnovy lesa a to i při tomto rozpočtu. To znamená opět jsou standardně vypláceny a podporovány obnovali sní porostů změna druhové skladby, tak jak se k tomu předchozí vlády zavázali. Jaký je stav vlastně našeho zemědělství, našeho potravinářství a tohoto sektoru? Já o tom mluvím poměrně často a znova chci zdůraznit některá data. Česká republika není zemí průmyslového zemědělství, není zemí, která vyniká v produkci potravin a a řekněme efektivitě. Naše přidaná hodnota na hektar, jak vyplývá z datostatu a Českého statistického úřadu, je pouze 39% evropského průměru. Nemáme dobré strategie. Eh, nepodporovali jsme většinu zemědělských subjektů pouze omezené skupiny. Proto jsme se vlastně rozhodli a já jsem takto se o to zasadil, aby se připravovaly jednotlivé nové strategie jednotlivých odvětví, kde se ať už je to maso, mléko, mlékárenské výrobky, eh ovoce, zelenina, kde naším základním stavebním kamenem je zajistit právě motivaci našich, e, prvovýrobců k přidané hodnotě, zajistit, zpracovat v České republice a zajistit férové podmínky na obchodním trhu. Česká republika v současné době je vývozcem jednoduchých zemědělských komodit, jako jsou obiloviny, živá zvířata a část produkce surového mléka a například dovozcem potravin, jak jsem řekl například, chtěl jsem uvést číslo mlékárenských výrobků, kterých v současné době pro naše naši spotřebu dovážíme již 42 %. i když máme vysokou soběstačnost přímo v produkci mléka. A tyto věci se snažíme změnit, jak už jsem řekl, snažíme se je změnit opětovným otevřením programů pro posilování zpracovatelských kapacit. Snažíme se je změnit tím, že motivujeme všechny a vymýšlíme opatření, která motivují všechny zemědělce k přidané hodnotě, ať už jsou to farební chovy, zjednodušování podmínek pro prodej přímo zeř ze dvora v bioprodukci, tak aby vlastně jsme vždy eh nezapomínali na na odvětví eh bia a ekologického zemědělství. aby opravdu i tyto zemědělci měli podmínky pro to prodávat své zboží, byli motivováni k tomu vytvářet tam potraviny a eh padaly ty bariéry, které vlastně jejich chov chovy a hospodaření omezují. Například volný volný chov prasat. Je pro mě velice důležité, aby zemědělci měli co nejlepší přístup a dostupnost pro k půdě, aby tato půda byla dostupná pro aktivní zemědělce, pro ty, co na té půdě hospodaří. Zase tato otázka se v České republice velice politizuje, ale dovolte mi, abych uvedl několik základních čísel. 73 % zemědělské půdy je v České republice obhospodařáno v pachtu. Pro zemědělskou prvovýrobu je to náklad zhruba 10 až 11 miliard Kč ročně. narůstají nám neustále spekulativní prodeje půdy, to znamená překup půdy do p let, který nám už v současné době tvoří zhruba do 20% běžného obchodu s půdou. 40 až 30 až 40% půdy na dlouhodobé investice nakupují kapitálové fondy a individuální investoři a zhruba 40 až 45 % v běžném roce zobchodují zemědělci pro získání své půdy. Myslím si, že tento systém není správný. Zatěžuje to naši naši prvovýrobu, naše zemědělce a proto jsem byl velice rád, když naše zemědělské nevládní organizace navrhli a jednají o tom systému s námi, který by pomohl tuto problematiku v České republice řešit. Je to tolik zmiňované téma předkupního práva nebo ohlašovací informativní povinnosti. Jsou to témata typu délka pachtů a samozřejmě také zdanění prodeje při krátkodobém držení půdy. Další velkým tématem u půdy je eroze. Opět tento tento tato problematika se velice politizuje a já bych chtěl říct, že Česká republika rozhodně patří ke státům, které mají dobře nastavenou proterozní politiku a tuto problematiku řeší. Naše protierozní vyhláška s 9 tonama smivu pro opakovanou erozii je něco, co rozhodně slouží k ochraně našeho půdního fondu. Na druhou stranu nesouhlasím s přebojovou byrokracií, gold platingem a zařazením 64 % zemědělské půdy ORN do preventivní protierózní ochrany. Proto chceme přenést odpovědnost na naše zemědělce, dovolit jim hospodařit podle svých pravidel, tak aby nedocházelo o nich k opakovanézy a abysme nezvyšovali náklady diktátem, dejme tomu 30 půdoochranných technologií, které rozhodně nepostihnout veškeré možné aktivity, které v krajině lze dělat. Opět pro vaši představu eroze, jak to vypadá z čísel v č s číslem s čísly v České republice. Eroze ročně postihne zhruba 0,2% eh objemu orné půdy nebo ornice v České republice. Není to číslo malé ani velké v pohledu evropských dat. Ten přirozený smiv by se pohyboval někde asi na 1é čtvrtině té půdy, ale to by se v té té té částky, ale to by se v té krajině nemohlo nic dělat. Proto je velice důležité pro mě, abysme podporovali veškerá opatření, které vedou k tomu, aby půda byla ve v lepším stavu. jedním z těch velkých dluhů, které máme a který se snažíme změnit a nebo já těma našima opatřeníma, ať už jsou to investiční podpory a nebo motivační podmínky pro naše zemědělce při jejich e při jejich podnikání, tak je podpora živočišné výroby. Živočišná výroba jako celek je v České republice z pohledu Evropy na podprůměrné úrovni z pohledu počtu zvířat. Naše zatížení je zhruba ani ne na 50% evropského průměru. To znamená, že na ten hektar máme polovinu zvířat proti evropskému průměru a proti těm západním zemím je to v některých případech až 10krát méně. Toto samozřejmě oslabuje i stav naše zemědělské půdy. Potřebujeme vrátit živočišnou organiku na větší část území, tak aby půda dostatečně a dobře vázala vodu a byla v dobré formě. Myslím si, že toto jsou věci, které se musí objevit i v přípravě nové společné zemědělské politiky, které se, kterém se intenzivě věnujeme. Začíná nám období v roce 28 a myslím si, že český dotační systém se musí změnit, musí vést k motivaci přidané hodnoty, starosti o krajinu a starosti o co nejlepší stav zemědělské půdy eh v našem e v našem prostředí. Ještě jednu věc jsem u půdy opomněl. My se dlouhodobě snažíme resort, odborné instituce a tak dále o to, aby vlastně docházelo k změně krajiny, tak na základě té zátěže, který, kterou si neseme z 50. let minulého století. Na druhou stranu, pokud se nám nepodaří vyřešit vztah mezi vlastníkem a uživatelem, ty zásahy do do té do té krajiny budou velice těžké. nejúspěšnější a nejlepší způsob, jak dávat v současné době tu krajinu do stavu, který odpovídá současným moderním poznatkům, jsou pozemkové úpravy. V České republice jsou nyní provedeny asi na 44 % a 12 % je v realizaci. A tam vidíme, že pomocí těchto opatření se nám daří do krajiny vracet tůně, remízky, mokřady a další věci. Samozřejmě, že patří dík všem zemědělcům, kteří i tyto opatření dělají na vlastní půdě. Ale jak už jsem řekl, protože 73 % zemědělské půdy je v pachtu a pod tím jedním polem, jedním dílem půdního bloku je například 30 majitelů, tak tyto věci jsou velice problematické. Jak zajistit podporu společnosti našim podnikatelům v oblasti zemědělství, potravinářství, lesnictví a dalších oborů. Rozhodli jsme se, že chceme, aby spotřeba domácích, českých, lokálních kvalitních potravin z pohledu států byla prioritizována, abysme prioritizovali eh pěstování nebo školkařství, aby veřejná zeleň byla ne ze 70 % z dovozu eh a z pěstíren nebo školek, respektive e v Holandsku nebo v Itálii, ale aby byly to plodiny nebo rostliny, české rostliny, české květiny vypěstovány u nás, protože to jednak přispívá k ekonomice České republiky, ale i státu. To samé platí o o dřevě, využití dřeva do eh do staveb veřejné správy a a staveb, který vlastně zajišťuje stát. Proto jsme připravili i usnesení vlády a aktivně komunikujeme se všemi zřizovateli, ať už jsou to kraje, ať už jsou to jednotlivé rezorty, kde dochází k institucionálním stravování, kde dochází k využití a dřeva ve stavbách. Připravili jsme k tomu metodiku, kde kde dochází k nebo kde jsou realizovány projekty veřejné zeleně. Je to důležité a myslím si, že je to úkol celé společnosti na mnoho let. abysme podporovali naše podnikatele příjmy municipalit, krajů, států, eh tak aby vlastně eh tyto produkty měly to své místo na slunci v České republice. Dalším velkým tématem je voda i sucho. Co jsme udělali? Já už jsem to tady zmínil. Navýšili jsme opětovně rozpočet na vodní hospodářství, kde se řeší jak otázka povodňových škod, tak samozřejmě eh opatření, které vedou k zadržování vody v krajině. Rozpočet postupně vracíme k těm plánovaným 4 miliardám. Já se dostanu k tomu, co to znamená plánované 4 miliardy. E z toho původního 1,5 až 2 miliardy Kč. Připravíme. Připravili jsme a dali jsme do mezirezortního řízení návrh vodního zákona, který bude realizovat změnu podmínek pro čističky odpadních vlad u aglomerací a a přístup ke takzvanému kvartérnímu čištění. Obnovili jsme eh Národní koalici pro boj se Suchem. vyhodnotili strategii, která v roce 1819 byla zpracována a v roce 23 byla aktualizována, která podle mého názoru plošným způsobem pokrývá boj se suchem v celé České republice. Jediný omezení, které, které tam bylo, je, že do některých kapitol této strategie nešlo dostatečných objem prostředků v minulém období. Co je základem naší strategie pro boj se suchem a pro zajištění pro vodohospodářskou zajištěnost? Ty tři oblasti jsou jasné. Je to stav zemědělské půdy, stav lesní lesní půdy a vodohospodářská politika. V rámci vodohospodářské politiky bylo už v roce 2018 konstatováno, že je tam asi největší investiční potřeba a že je potřeba do této oblasti dávat minimálně 4 miliardy. My se k tomu vracíme. Chceme řešit propojenost vodohospodářských soustav, malé vodní zdroje a rybníky, podporu jejich vzniku, závlahové systémy pro zemědělce, ale samozřejmě i přípravu větších vodních děl. A k tomu bude použit a vzniká taky na bázi zemědělského výboru lex specialis, který by měl umožnit a zjednodušit výstavbu těchto děl. Znova říkám, musí to být kombinace všech těchto opatření. celkový mix, lesní půda, obnovy, nové porosty, druhová skladba, zemědělská půda, dostatek statkový hnojiv, kvalita půdy, e, opatření přírodě blízké na zemědělské půdě a samozřejmě vodohospodářská politika včetně výstavby větších vodních nádrží, protože bez nich to do budoucna nepůde. A ty modely jasně ukazují, že v Želivce a ve vodáránácké nádrži Švihov nebudeme mít za 30 až 40 let tolik vody jako teďkon. Je na tom závislý, závislá celá Praha a další části České republiky. Zajišťuje to dodávky pitné vody 1,5 až 2 milionům lidí a nesmíme tyto záležitosti podcenit. To znamená, bude větší výpar, příroda bude mít delší vegetační cyklus, e nebudeme eh nebudeme mít tolik vody na jednotlivých tocích. Proto je potřeba tu vodu sbírat i i jinde. Ale říkám, musí to bejt komplexní opatření a ten mix musí být úplný eh od 1 m zemědělské půdy až k těm velkým a nebo větším stavbám. V letošním roce nás potkalo sucho a také samozřejmě krize na na komoditních trzích. Zemědělství bylo postiženo i hlavně naši ovocenáři mrazami mrazy, e což mělo dopad na produkci. Ta situace z pohledu České republiky a toho, co se děje v Evropské unii, není ojedinělá. Musím říct, že tyto problémy e s nižším srážkovým úhrnem a samozřejmě s komoditními trhy potkali celou Evropu. E my jsme připravili balíček kompenzačních opatření, eh, které vlastně přináší komplexní řešení této krizové situace. Je to zhruba 3,5 miliardy korun, i když ty ztráty sektoru samozřejmě jsou daleko větší a nevládními organizacemi a experty jsou odhadovány někde v rozmezí 20 až 25 eh miliard Kč ročního poklesu. Z pohledu lesů a stavu v lesním hospodářství se domnívám, že to nejdůležitější, co děláme, je právě eh dohnání tý ztráty z minulého období vládního, podpora opětov na obnovy lesních porostů, druhové skladby a naplnění toho závazku, který vyplývá pro stát nařízení 30 a směřuje na soukromé vlastníky lesů. Ještě bych se rád vyjádřil k několika aktuálním kauzám a neustále probíhajícím. Prvním z nich je střed zájmů. Znova bych chtěl a myslím si, že je to mojí povinností a požádat o to, aby opravdu eh jsme se navzájem poslouchali, eh nezpouštěli nebo nevypouštěli do do veřejnosti informace typu, že hrozí přenesení nějakého dluhu na daňové poplatníky. Ta situace je naprosto jasná a z mého pohledu transparentní. Po nástupu naší vlády Státní zemědělský intervenční fond pozastavil a prošetřoval otázku z potencionálního střetu zájmu premiéra. Eh tak toto toto své zjištění a tuto svoji analýzu následně eh zveřejnil a informoval o tom komis. Komise v reakci na tuto skutečnost konstatovala, že a řekla to i na svém briefingu v rámci v rámci s informování k této k této skutečnosti, že z pohledu Evropského zemědělského záručního fondu, to znamená toho fondu, přes která přes kterou jde většina evropských podpor, zejména přímé platby, je to víc jak 2 tř celé země zemědělské politiky, tak nezpatřuje rizika k naplnění potencionálního střetu zájmu. V tém u toho druhého fondu, toho fondu Zemědělského fondu rozvoje venkova, konstatovala dopisem a upozorňuju na to, že se jedná o neformálního stanovisko procesního charakteru, že si prodlužuje lhůtu na šest měsíců. a bude tuto otázku ještě řešit z pohledu jejich pohledu na tuto problematiku, ale nevydala rozhodnutí o pozastavení jakýkoliv formální akt, ani rozhodnutí o eh vyloučení splateb. Takže bych chtěl požádat, abysme si, abysme komisi eh nechali eh tu šestim měsíční hlů, která už je asi o dva měsíce teď kratší, počkali si na její vyjádření a na to, jakým způsobem ona k tomuto druhému zemědělskému fondu eh přistoupí. Znova chci ujistit, že nehrozí jakákoliv jakékoliv přenesení toho této zátěže na daňové poplatníky, i kdyby toto řízení dopadlo jakkoliv. přímé platby podle stanoviska komise. vždy se budou vyplácet, e, nebo by se měly vyplácet e Státní zemědělský intervenační fond ve svejch eh ve svých procesních pravidlech eh disponuje eh nástroj, jako je započ zápočet toho daného závazku a ta částka 77 milionů Kč, pokud by byla zpochybněna a měla by být vymáhána, bude okamžitě eh okamžitě pozastavena. a započtena proti ostatním platbám. Další věc eh jsou je přístup minulé vlády k zemědělství, potravinářství a eh k té oblasti obecně. Myslím si, že došlo k něčemu, co by se v demokratickém státě a ve státě, který si váží svých podnikatelů, se nemělo dít. Víme minimálně teď o třech případech, kdy docházelo ke sporu mezi úřady, ať už to byl podpůrní garanční rolnický lesnický fond, ministerstvo zemědělství nebo Státní zemědělský intervenční fond při auditech komise. Eh, úřady chtěly jít do sporu s Evropskou komisí, chtěli eh bojovat o to, aby nedošlo k vratce nebo k tomu výkladu, který komise prosazovalo prosazovala. Jenom chci upozornit, že tyto věci jsou naprosto běžné a v minulých obdobích, nemyslím tím obdobím minulé vlády, ta úspěšnost našich úřadů při těchto sporech byla osm z 10. Z důvodu toho, že tyto případy se týkaly podniků nad 250 zaměstnanců, mezi kterými je a mezi do této kupiny skupiny patří také Agrofert, vláda České republiky, ani v jednom případě k jakýmukoliv řešení a zastání se těchto podniků, podnikatelů i i fyzických osob nepřistoupila a minimálně v v několika případech nebo v tom eh v jednom případu způsobila to, že Česká republika vracela podle našeho názoru prostředky, které vracet nemusela a které by vesmírčím řízení nebo v rámci řešení té problematiky určitě obhájila a nemusela vracet. Je to stejný přístup a který teď uplatníme. To znamená, že to budeme rozporovat nález komise, který se týká roku 2425, kdy zpochybnila kontrolu právního důvodu užívání. A protože se to samozřejmě týká všech zemědělců bez rozdílu velikosti, zaměření a tak dále, tak já říkám za za sebe, že budeme bojovat o to, aby ta navržená sankce ve výši miliard Kč, která jde samozřejmě za mým předchůdcem a minulou vládou, tak aby ne k ní nedošlo. budeme obhajovat zájmy České republiky a práce o to, aby nebyly poškozeny zájmy České republiky. Takže nebudeme rozdělovat mezi jednotlivými zemědělci, nebudeme rozdělovat, jestli má někdo nad 250 zaměstnanců a proto eh ho by neměl být státem obhajován. Myslím si, že toto je naprosto neuvěřitelné a velice mě to mrzí, že k tomu docházelo. Takže moc děkuju za pozornost a přeju hezký den. Tak.