Libor Vondráček vs. Karel Haas: Pokuta za billboard SPD: spravedlnost, nebo cenzura?

A se mnou ve studiu už je předseda Svobodných zvolených za SPD Libor Vondráček.

Hezký večer.

>> Hezký večer vám.

>> A naproti Karel Hás z ODS.

Hezký večer i vám.

>> Dobrý večer vám i divákům.

Tak pane Vondráčku, úplně jednoduchá otázka. Navážu na slova Tomia Okamury. Myslíte si, že ta kritika soudkyně, což vždy bylo nějaké území, kam by se politici neměli pouštět, byla na místě?

No, tak ono se asi těžko lze vyhnout úvahám, že se jedná o typický politický proces, protože udání dal politik, trestní oznámení podal Jiří Pospíšil, poslanec KSČM. Politický projev je předmět toho, co je trestně stíháno a argumentace soudkyně se odvolává na politické názory, které podle ní nejsou přípustné. To znamená svoboda slova se podřízá něčemu. A když to překročí nějakou věc, kterou já si vykládám jako soudkyně z těch zákonů, tak to znamená, že uvalím třeba tříamilionovou pokutu.

Takže pro mě je to samozřejmě i důvod zabývat se formulací toho trestného činu, protože aspoň jestli se nepouštíme na ten kilovat, že by se to mohlo pak opakovat i v jiných výrocích.

>> No tak jestliže je někdo souzen, tak samozřejmě má právo nesouhlasit s tím verdiktem. A SPD a Tomy Okamura jsou ti, kteří jsou stíháni. A myslím si, že každý, kdo v České republice je stíhán, tak má zaprvé právo se odvolat a zadruhé má právo nesouhlasit s tím rozsudkem.

A ten nesouhlas, myslím, že byl vyjádřen dostatečně kultivovaně a zároveň podloženě na to, abych já s tímto nesouhlasem absolutně souhlasil.

>> Pane Hási, bylo to kultivované a podložené?

Mě ta tiskovka nepřekvapila. Tomiho Okamury zjevně bude dál hrát tu hru, já nevím, jak bych to řekl, na novodobého Jana Husa, bojovníka za svobodu slova. To je ten příběh, že nepochybně a mě to nepřekvapuje, že jak SPD, tak Tomy Okamura se na něj dostane řada po skončení mandátu, tak bude hrát tutu linku, bude ji hrát co nejdéle.

To znamená, on to zmínil, že využije všechny řádné i mimořádné opravné prostředky a není to nic jiného, než že prostě tímhletím zlem udržuje tu mediální pozornost, kterou SPD potřebuje udržet.

>> Takže nemyslíte si, že to trestní oznámení bylo kontraproduktivní v tomto ohledu?

Já když to shrnu, já nepotřebuju výrok soudu, zatím nepravomocný ten prvostupňový výrok soudu k tomu, abych řekl, a je podle mě to potřeba říkat nahlas pořád, že ta kampaň SPD byla odporná, rasistická, xenofobní, stigmatizovala děti. K tomu Karel Hás nepotřebuje rozsudek soudu.

Já jsem to myslel tak, že jestli bez toho trestního oznámení, bez toho vyšetřování a bez toho výroku soudu, by vlastně po tom plakátu už, jak se říká lidově, neštěkl ani pes. On by po něm štěkl pes. Já to hned vysvětlím.

Já vlastně jsem při debatě o vydání či nevydání Tomiho Okamury Andreje Babiše před třemi měsíci na plénu použil větu, kterou řeknu i tady. Já si nemyslím, že politici mají na jiné politiky podávat trestní oznámení. Takhle na rovinu to říkám.

Na druhou stranu, proč říkám, že by se ta věc prošetřovala a k soudu se dostala tak jako tak. Těch trestních oznámení bylo v té věci podáno celkem 11 a většinu těch trestních oznámení podaly spolky, které hájí menšiny, třeba spolky, které chrání práva romské menšiny v České republice. To znamená určitě ten soudní proces nestojí na trestním oznámení Jiřího Pospíšova nebo Martina Dvořáka.

Pane Vondráčku.

>> No tak evidentně Jiří Pospíšil a Martin Dvořák nejsou takoví sportovci jako pan kolega Hás. Já věřím tomu, že on je zrovna ten, který si to rád rozdává se svými soky ve volebním klání a nebojí se toho. Ale tito dva pánové evidentně chtěli třeba i vyřadit SPD z politického klání, protože jednou z těch sankcí může být i zrušení činnosti té právnické strany, což podle právníků nehrozilo. Možná nehrozilo.

To ale v tu chvíli, kdyby podávali trestní oznámení, nemohli vědět, protože v tu chvíli se nevědělo, s čím půjde žalobce, co bude navrhovat jako trest. Ale ta možnost tady je.

Já si myslím, že to vypovídá hodně o nich a ve mně rozhodně plagát a myslím si, že v drtivé většině lidí ten plagát žádnou nenávist nevyvolává. To, co vyvolává nenávist, to je systémový rasismus, který je například v Británii, kde prostě bílá oběť Henry Novak byla pobodána a podlehla svému zranění, protože byli předpojatí policisté. A když o něm člověk tmavé pleti řekl, že je to rasista, tak místo toho, aby mu přivolali záchranáře, tak ho spoutali a zemřel. A tohle jsou věci, které reálně v lidech samozřejmě vyvolávají frustraci a nenávist, ne nějaké plagáty v Česku. V Česku žádný systémový rasismus asi.

>> No tak u nás díky bohu zatím ještě nemáme ty problémy, které jsou v Paříži, které jsou na tom západě, ke kterému se tak rádo hlásí spolu, když říkají, patříme na západ. Já jsem teď viděl, jakým způsobem to probíhalo. Jak ti lidé, kteří často jsou i původu nelegálního, ti masoví migranti, jakým způsobem oslavovali v Paříži, co všechno demolovali. A tohle tady prostě nechceme, proto nechceme migrační pakt.

Myslím si, že to je tak závažná věc, že i touto formou bylo potřeba na to upozornit a ne se bát dívat se tváří v tvářitě do očí, protože přece ty útoky nožem, to jsou obrázky každodenního života západní Evropy. Bohužel.

Pan kolega zmínil, že neroznmichávají nenávist. Já teda neznám jiný program strany SPD, než je zlo. Migranti, Ukrajincům došli. Oni žádný reálně v České republice nejsou. To vám došlo. Ukrajinskou vlnu hrajete tak dlouho, jak je to jen možné. Dělají z toho, co se dá.

No, tak když přišel sjezd sudetoněmeckého krajinského sdružení, tak jste mobilizovali Brno a sudetoněmecký sjezd. Tak vy jenom jedete to zlo a tu nenávist a jenom si vybíráte tu kartu, která zrovna přijde. Takhle jednoduchý to je.

>> Pane Vondrašku.

>> No, tak když se člověk podívá do programového prohlášení této vlády, tak vidí, že Ukrajině tam v podstatě není ani slovo. Jednou je tam zmíněna. To znamená, my ukrajinskou notu rozhodně nejedeme. Jela to ta předchozí vláda, která, e, SPD chce změnit ty pravidla pro ochranu Česka. To určitě chceme změnit, protože tady to není fér a není v pořádku, že lidé mají různá práva a že třeba i ti lidé původu z Ukrajiny, kteří jsou tady, tak někteří pobírají sociální dávky, únící nepobírají. Takže já myslím, že zpřísnění těch podmínek pro to, kdo je schopen získávat nějakou humanitární dávku, je na místě.

Ale ještě jednou všechna selhání, která dělala předchozí vláda, všechny nesplněné sliby, ty vysvětlovala tím, že je tady problém válka na Ukrajině. A to mně naopak přijde, že těm Ukrajincům škodí daleko víc, protože nejste schopni si přiznat svoji vlastní chybu, že jste dělali něco špatného.

A pokutu.

Právnický dotaz. Pan Vondráček to říkal. Říkali to i představitelé SPD.

Když tohle doputuje k Ústavnímu soudu, tak přece jenom je to výrok, ale zazněl ve volební kampani a i ve světě zaznívají, u nás zaznívají velmi ostré výroky, řekl bych, zaznívají i výroky, které jsou třeba tomu plakátu blízké, ale vždy bylo za to, že jsou chráněny obzvláště v té volební kampani svobodou slova, tak nemůže náhodou taková střížnost uspět?

Já teď půjdu s právnickou kůží na trh zcela otevřeně. Jak ta věc dopadne, to samozřejmě nikdo neví, ale já si zkusím tipnout.

Existuje celá řada rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Zemur proti Francii, známý francouzský, řeknu nejprve novinář, pak politik, Sanchez proti Francii, Feret proti Belgii, případy srozumitelné, že někde končí hranice svobody politického projevu i v politické soutěži a někde prostě vždycky začne trestněprávní odpovědnost.

Tady k té hranici Evropský soud pro lidská práva říká a já věřím, že stejně bude rozhodovat i Český ústavní soud, říká, ano, musí to být vždycky vykládáno restriktivně, tak aby ty hranice, kdy se zapíná trestní právo nad ošklivým ohavným výrokem v politické soutěži — teď to zobecňuju na ty rozsudky Evropského soudu pro lidská práva — tak opravdu to musí být ta nejužší možnost, která připadá v úvahu.

To znamená, nemohou soudy vystřídat běžnou politickou přestřelku, když to zjednoduším, ale ta hranice někde je a Evropský soud pro lidská práva to rozhodl. Má v zásadě ustálenou tu diktaturu ve věci té hranice mezi politickou soutěží, politickou kampaní, politickými výroky a už trestněprávní odpovědností za rasistické xenofobní trestné činy.

>> Necháme se překvapit. Pojďme na další téma. Reference. Já k tomu ale musím něco říct, protože to je důležitá věc.

Tak poslední honor čarodějnice pan Vrábel dospěl to k Ústavnímu soudu. Ústavní soud ho osvobodil. Já doufám, že to nepůjde k Evropskému soudu pro lidská práva, protože to, za co jsou kriminalizováni lidé, jaké verbální výroky, je vedou k tomu, že je zadrží v západní Evropě.

To je něco, kam nechci, aby dospěla Česká republika. Věřím tomu, že tady máme větší ochranu svobody slova a že Ústavní soud, minimálně nejpozději Ústavní soud osvobodí SPD. Jestli ne, je to velký problém a musíme reformulovat trestní právo, protože pak Putin v pytli a všechny další věci by také měly být odsouzeny kvůli nenávisti.

>> V pořádku, nechme konat orgány činné v trestním řízení. Padni, komu padni. Respektujme rozhodnutí soudu.

>> Tak referendum. Pane Vondráčku, Jeroním Tejc představil možná pro někoho překvapivě návrh Ústavního zákona o celostátním referendu. SPD to měl samozřejmě ve svém volebním programu. Ta pravidla jsou jasná. Pokud by to bylo schváleno, což k tomu se možná dostaneme, referendum by bylo možné vyhlásit na základě petice 300 000 lidí nebo návrhu parlamentu a aby bylo závazné, pro vítěznou odpověď bude muset hlasovat alespoň 35 % oprávněných voličů, tedy nejenom těch, kteří tam dojdou, ale všech.

Je tohle to, co jste chtěli?

No tak kdybychom my mohli si napsat zákon o obecném referendu, tak by se příliš nelišil od toho, jak to je ve Švýcarsku, kde v podstatě není žádný práh pro účast a kde pro vyvolání takzvané lidové iniciativy toho obecného referenda stačí 100 000 podpisů.

Tohle je nějaký výchozí bod, ke kterému my jsme přistoupili a vzhledem k tomu, že naši koaliční partneři na otázku referenda mají jiný pohled, my jsme už v programovém prohlášení věděli, že se nebude moci hlasovat o členství v Evropské unii a v NATO.

Takže tahle diskuze se uzavřela v rámci října a otázka účasti je samozřejmě věc, kterou my bychom ideálně chtěli stlačit na co nejnižší úroveň. Máme důvěru k občanům České republiky, jestli jsou nám dost dobří na to, aby nám dali hlas. Nemyslím si, že jsou nesveprávní pro to, aby mohli o důležitých otázkách rozhodovat v referendu a když jich přijde pět, tak ať platí, protože pokud o to ostatní občané nemají zájem, tak ty volby také platí.

Stejně jako referendum o vstupu do Evropské unie také nemělo žádný práh povinné účasti. Prostě kdyby k němu přišlo 10 voličů a ti zvolili, že vstoupíme do Evropské unie, nikdo by to nezpochybňoval. Tak proč najednou bychom měli k těm občanům přistupovat jinak než v tom roce 2003?

Pane Háši, jak vidíte vy ten návrh, který se kterým přišel Jeroním Tejc? Pro takový návrh byste třeba hlasoval, protože se asi nedá úplně předpokládat, že by byl schválen, byť bude asi navržen.

>> Tak nejprve k té otázce, aby bych pro něj hlasoval. Já jsem v ODS mimo jiné kvůli tomu, že máme v ODS jednotný názor na to, že jsme velmi zdrženliví k nástrojům přímé demokracie z mnoha důvodů, které asi by přesahovaly rámec dnešního pořadu.

Čili já odhaduju, zatím jsme to nějak závazně neprobírali na klubu, ale že za ODS ten návrh nepodpoříme, až přijde.

Za druhé, a to jste také správně nakousal, můj odhad je, že v tomto volebním období se ústavní většina ve sněmovně i v senátu spíše nenajde. To si takhle řekněme na rovinu, že to složení, rozbouřená politická situace, je můj odhad, že se ta většina spíše nenajde.

Ale za třetí a k tomu samotnému návrhu, mám-li ho hodnotit jako právník, můj osobní názor je zdrženlivý a nepodpořím ho, ale je ten návrh vlastně napsán z pohledu těch klíčových parametrů, řekl bych velmi rozumně, ať Praha pro účast, ať koruna pro rozhodnutí, ať třeba vymezení těch negativních hranic, ve kterých nemůže referendum Evropská unie a NATO.

Jsou tam věci daňové, rozpočtové, individuální práva a svobody, ústavní práva svobody, náš ústavní systém. To jsou velmi důležité věci, které jsou vymezeny negativně a i kdyby zákon prošel, tak referendum o nich rozhodovat nemůže.

Tak z tohoto úhlu pohledu přes můj zdrženlivý postoj je ten návrh vlastně podle mě napsán relativně rozumně.

>> Pane Vondráčku, jste smířený s tím, že se nenajde ta podpora?

Věřím tomu, že se najde minimálně ve sněmovně, protože piráti v tomto smyslu možná pro někoho překvapivě přeci jenom k těm lidem důvěru mají, že by mohli i v otázkách referenda rozhodovat správně a spolu s nimi by 120 hlasů potřebných pro schválení v Dolní komoře byl.

Uvidíme, jaké budou jejich představy, jaké budou jejich požadavky, jakým způsobem by se měl ten zákon upravit. My jsme se na ně v tuto chvíli shodli jako vláda. To je výchozí bod a budeme komunikovat se všemi kluby. Třeba získáme podporu i někde jinde.

Ale já doufám, že v senátu se zásadním způsobem promění složení a bude to pro nás taky důležitá otázka. Jestli máme někoho podporovat v senátních volbách, tak se ho budeme ptát, jaký je jeho názor na referendum. Proběhnou dvoje senátní volby. Ještě se změní 54, možná až 54 křesel v senátu a třeba na konci toho volebního období v roce 2029 i v senátu bude ústavní většina, která bude mít důvěru k lidem.

Přeci jenom jsou to přímo volení senátoři, tak proč by se měli bát přímé demokracie?

>> Pomalu se dostáváme k dalšímu tématu, ale souvisí to s referendem.

Já jsem si všiml, že na sociálních sítích se houfují i zastánci současné opozice a říkají: pokud by to bylo 300 000 lidí, pojďme uspořádat referendum o přijetí evropské společné měny eura.

2,89 milionů hlasů, což je těch 35 procent, by podle nich samozřejmě — realita bývá vždy jiná — nebylo zas tak těžké dosáhnout, když prezident Petr Pavel získal, nevím, 3,3 milionů hlasů ve volbách a stačilo mu to na pohodlné vítězství.

Tak jestli i vaši voliči vlastně nechtějí to referendum, aby si mohli uspořádat hlasování o věcech, která třeba by přes tu současnou vládu neprošla. Je to možné.

My v odsec debatu o euru vedeme. Co se týká eura, tak já myslím, že jsem se také vyjadřoval na to téma mnohokrát. Za prvé, otázka přijetí eura není otázka, zda, ale kdy. Rozdíl vůdanů nemáme sjednanou výjimku. To znamená, u nás je to otázka, zda nebo kdy. Chce-li člověk mluvit o euru objektivně, tak uvádí férově plusy i mínusy. Má přijetí eura výhody i nevýhody. Máme, kdo chce mít odborné podklady, tak má každoroční správu České národní banky, analýzu o plnění připravenosti České republiky k přijetí eura. Poslední je z prosince, takže ani ne půl roku stará. Čili ty podklady Česká republika má.

Já v tuto chvilku patřím — a já vždycky říkám ten názor — zhruba 60/40 v tuto chvilku proti přijetí eura.

Byl tady Štěpán Slovák, váš stranický kolega, a ten vypadal, že je spíš pro přijetí eura.

Tak v ODS je to také 60/50.

Tuto chvilku odhaduju. Vidíte, že to říkám snehem. Neprováděli jsme žádné vnitrostranické referendum. I vzhledem ke zastupitelské demokracii. Můj odhad je, že samozřejmě — řekněme z té doby na přelomu tisíciletí — kdybych to odhadoval 95:5, možná e proti přijetí eura, tak teď bych ten poměr odhadl, že bude podobný tomu mému — to zažívání někde k 60:40.

Eh, pane Vondráčku, asi u vás nepředpokládáme, že jste pro zavedení eura. Euro je tu zavedeno. Každý podnikatel, který chce eurem účtovat, platit mě a daně, tak může, tak nám neberte korunu a my budeme úplně v klidu.

Tak e to je každopádně názor, který tu ještě nezazněl, pokud si pamatuju.

Eh, no, už nemá tudíž smysl ho zavádět podle té logiky.

Každopádně prezident znovu opakuje ve veřejném prostoru eh to svoje přání, aby euro bylo zavedeno. Proč? Prezident tím otevírá Obertonova okna. Prezident tím dává váhu myšlenkám, jako je ztráta práva veta, ztráta suverenity, Spojené státy evropské.

Tím, že přijel pana Zédra a hned poté, kdy se účastnil té akce sudeckého lmanschaftu, tak tady prostě otevírá pan Dořinu skříňku věcem, kterým by rád napomohl.

A já doufám, že 8. března 2028 to jeho napomáhání těmto věcem skončí a že lidé, i díky tomu, že se dozvídají o těchto jeho názorech, ho nezvolí, protože on to tolika neakcentoval při té minulé prezidentní stmu. I mezi podnikateli, tak jak jsem viděl průzkumy Hospodářské komory, tak jak jsem viděl strukturovaná data, která se prezentovala na televizi Prima, kde bylo měřeno, jakým způsobem to chtějí živnostníci, jakým způsobem to chtějí podnikatelé, zemědělci, studenti — tak v žádné kohortě, v žádné věkové skupině, sociální skupině nikde nemá euro podporu ani 35 procent lidí.

Pojďme na další téma. Eh, odbory úřadu vlády Straka eh vstoupily do stávkové pohotovosti. Pane Hási, já jsem nenašel, že by se to někdy v minulosti stalo, tak jsme skutečně svědky tak výjimečného případu.

Eh, stávkovat má právo každý. Jestli mají stávkovat právní odbory na úřadu vlády, to asi ponechám bez komentáře, ale já myslím, že to je odraz jedné věci. A teď já určitě eh nebudu vynášet do nebe. Vždycky to je o efektivitě toho člověka, o efektivitě toho systému, který v nějaké věci funguje nebo nefunguje.

E důkaz nebo — spíš podle mě příčinou — je v zásadě, a teď to opravdu není žádná linka antibabiš, ale v zásadě podle mého názoru úplně nezvládnutý postup těch organizačních změn. Ty věci, které úřad vlády doposud zastřešoval, tak postup tandemu pan premiér a Tinde Barta eh prostě podle mého názoru — nulový projednání. Nulový projednání i na — vy říkáte, že ho to nezajímá, že to je věc šéfky úřadu vlády.

Tak řekněme si na rovinu, že podle mého názoru věcně o tom nevěděl ani premiér, věcně o tom nevěděli ministři. To z té debaty na vládě zjevně vyplývá.

Tak prostě tento tandem si nějak usmyslel — spíš, a vy to dobře říkáte — spíš paní šéfová úřadu vlády si usmyslela, že ty věci změní, tak je změnila. Změnila je velmi necitlivě, podle mě bez jakékoliv komunikace, a ta stávka je toho odrazem.

To, že si myslím, že nepochybně i na úřadu vlády byly útvary, byli jednotlivci, kteří pracovali lépe nebo hůře, tak to tak asi je.

A myslím si, že nejpodstatnější — nejpodstatnější z těch přesouvaných agend — je to, co jste probírali v první půlce pořadu. To znamená eh drogová, nebo spíš protidrogová politika, která opravdu byla reálně chválena celou řadou mezinárodních partnerů, celou řadou zemí. Prostě fungovala. Fungovala v České republice v mezích těch ekonomických možností, kapacitních, lidských možností, které máme. Tak to si myslím, že je nejpodstatnější z tady z té bubliny.

Pane Vondráž Kurčen, mě zajímá váš komentář. Jenom doplním jednu věc. Eh, on skončil i Pavel Bem eh v roli toho eh protidrogového koordinátora. Kole, vaši kolegové ze SPD i kolegové z motoristů kritizovali Pavla Bma několikrát. E, jak veřejně, tak mimo záznam říkali, že na jednáních úřadu vlády pro požadoval tak velkou legalizaci drog, že to pro ně bylo absolutně nepřijatelné.

Tak já se tady snažím už několik týdnů dobrat toho, jestli tohle náhodou není tím skutečným důvodem toho jeho pádu, že prostě ty jeho představy se tak diametrálně odlišovaly od představ vlády. Viděli jsme to koneckonců včera při akci Korunt. To asi nebylo něco, jak by si — a teď Pavel B. — neříkám, že občané by si to představovali jinak, ale jak by si to Pavel Bem představoval, tak jak to bylo. Třeba nám to osvětlíte?

Já myslím, že Pavel Bem je odborníkem na tu problematiku obecně a že to, abychom teď probírali jeho situaci, by vysvědčilo opravdu na samostatnou — spíš jestli to nejsou jenom e — jestli tam nejsou i politické důvody, nejenom ty organizační. Já o nich nevím, ale je to skutečně samostatný příběh, který se tak nějak smíchal s tím celkem, s tou reorganizací, s tím, že se tu bavíme o tom, jakým způsobem fungují ty rady, jak fungují ty sekretariáty, jestli mají být pod úřadem vlády nebo pod ministerstvy.

Za mě je to prolezlá chobotnice mnoha nejrůznějších politických neziskovek, které tam prostě v klídku razily svojí agendu. Nelíbí se jim ty změny. Samozřejmě na eh stávku má právo kdokoliv.

Mluvčím těch odborů je členka mladých zelených, tak její ideologie a její představy o tom, jak mají fungovat tyto rady, jsou asi výrazně odlišné od toho, jak já si představuji, že by měly fungovat.

A myslím si, že Kavier Milej kdysi prohlásil jedno takové příslovy, které platí i v tomto smyslu: psovi nemůžete sekat ocas na dvakrát.

Prostě jsou určité věci, které když chcete prosadit, tak nejde o to ptát se, prosím vás, nevadilo by vám, kdyby se něco změnilo?

A v momentě, kdy mám informace, že to řešil pan premiér i s ministry, že to nebyla věc, že by se ministrům takto přehodila ta agenda a oni o tom nevěděli, že ta diskuze pochopitelně probíhala, tak v čase, kdy se toto diskutovalo a byla na tom všeobecná shoda v rámci vlády, tak se to nakonec stalo a nevidím v tom žádný problém.

Spíš si opravdu říkám, že prostě odchází Matěj Holand paní Michalidu, nebo že se to nelíbí české ženské lobby v té vládní radě pro rovnost žen a mužů. Toto jako mě úplně netrápí.

Trošku větší, ale to je v pořádku, když jsou třeba těhotné podle zákonníku práce, mají právo větší.

>> Dvě stručné, dvě stručné, rychlé poznámky.

Zaprvé si řekněme na rovinu ten důvod té represe nebo posun k větší represi v té protidrogové problematice. Tu teďka opravdu vypíchávám, považuji ji za nejpodstatnější bod. Prostě tato vláda, nevím, jestli víc podlakem SPD nebo motoristů, možná i osobního názoru pana premiéra, já si myslím, že prostě inklinuje tato vláda, řekněme, k větší represi než k prevenci.

Tak to je ten první klíčový důvod.

A pak druhý, ať tady jako veřejnost úplně nebalamutíme.

Představa, že to bylo projednáno s jednotlivými ministry. Každý v této zemi, kdo se trošku zajímá o politiku, ví, že to bylo přineseno na vládu paní Tince Bárta, bylo to položeno na stůl bez jakéhokoli projednání. Pak to ministři samozřejmě zprocesují. No, musí to zprocesovat. Vláda to přijala, bylo to přání premiéra, bylo to přání jeho pravé ruky Tince Bárta.

A vidíte, že to říkám bez jakýchkoliv emocí, tak to prostě je. Tak to ministři zprocesovali. Ale nebalamutme, že tady někdo něco projednával předem. Nic takového neproběhlo.

>> Tak pane Vondráči, >> já myslím, že to bylo jinak, ale to nakonec není asi až zas tak důležité.

Podstatné je, že samozřejmě v tuto chvíli se ty sekretariáty pouze přesouvají. I kdyby ti zaměstnanci stávkovali, tak pán premiér necouvne podle vás. Myslím si, on říká, že necouvne.

>> Myslím si, že není důvod couvat, že přeci jenom je to trochu bouře ve sklenici vody z jejich pohledu, protože skutečně zatím se pouze přesouvají, zatím nedochází k nějakému výraznému sužování těch kolektivů. A podobně jako stávkují třeba odbory v České televizi a ta černá díra na peníze, kde mají začerněné smlouvy, se projevila tím, že chodí v černém, tak ani toto si myslím, že nezmění plány vlády.

>> Ale problém není o politických neziskovkách nebo o jednotlivcích. Třeba v případě té protidrogové politiky nedává přesun pouze pod zdravotnictví přeci tu logiku, že to je multioborová problematika. To je přece taky o sociální práci, která pod zdravotnictví nespadá.

>> Ale vy víte, že všechny věci jsou komplexní a každá legislativa, která je řešená, pokud to bude na jednom baráku, tak to nepochybně nebude fungovat tak dobře, jako ten systém fungoval doposud. Zdůrazňuji v protidrogové problematice.

Uvidíme. Ale bude za to někdo konkrétní, zodpovědnost bude daleko víc, než když to bylo na úřadu.

>> Tak uvidíme, jak to všechno dopadne. Já vám každopádně děkuji oběma za rozhovor a přeji hezký večer.

>> Hezký večer. Hezký večer vám divákům.