Larry JOHNSON,Joe KENT,A. NAPOLITANO-Týdenní souhrn Zpravodajců_Studenti v ulicích Francie_3.10.2026

[hudba] Takže dobré ráno, dobrý den, dobré dopoledne, dobré odpoledne. Já vás všechny zdravím, vážení přátelé, milí diváci, dámy a pánové. Vítejte opět na kanálu Pod pokličkou. Dnes je tedy sobota, eh, už je 3. října, pardon, 2026. Já vám mám pro vás nachystáné takové dvoj video. Chtěl jsem to rozdělit na dvě půlky, ale protože odpoledne jedu pryč, tak bych zase nic nestihl. Včera jsme se taky trošku zadrbali s kolegy, takže jsem už večer nestihl nic, ale mám věci připravené, takže spojím je do jednoho. Nicméně vydržte chvilku. Mě tady někdo, mě tady někdo klepe na dveře vteřinku? >> Promiňte, panstvo, nemáte někdo chuť na dobrou brazílskou kávu? >> Ne. >> Ne. >> Já už jsem měl dneska dvě. No >> náhodou to je hodně míý, viď? >> Promiňte, panstvo, nemáte někdo zájem o dobrou brazilskou kávu? Ne, ne, díky. Ne, >> pane Knotek. >> Ne, děkuju. >> Ne, díky. >> No, mistře, já tedy na kávu chuť mám, přátelé. Na dobrou brazilskou. Určitě jste si, pardon, všimli, e, děkuji, mistře. Eh, určitě jste si, přátelé, všimli tady toho pozadí a toho toho divného osvětlení. Já teď sedím v místnosti, kde prostě se nedá pustit na života kamera vzhledem k tomu, co je za mnou. Takže už včera, i dnes a možná i zítra v sobotu, večera, v neděli ráno budu muset to pozadí, co je za mnou, takto zaklýt. Naštěstí nevypadá to tak zle, ale zblízka no, budu muset na tom ještě zapracovat. Takže to je jenom k tomu. Všechny vás zdravím. Je víkend. Spousta z vás určitě je teď na cestách, na výletech. Jo, jedete na chalupu, jedete prostě na nějakou oslavu třeba s rodinou. Počkejte, >> prosím. No nic. Kdo něčemu nerozumí, ať se klidně zeptá. Prosím rač. >> Chtěl jsem se jenom zeptat, jestli někdo z panstva už nemá chuť na dobrou brazílskou kávu. >> Promiňte, ale nemá. Nezlobte se. Mistr je velice laskav, ale nejsme tady na kávovém dýchánku. Prosím, prosím, ráčte. Tady mistr zazpívá, že mistře? >> Já mám pouze dotaz stran té brazílské kávy. >> Mistře, vy opravdu zlobíte. >> Já teda, pardon, sice nejsme na kávovém dýchánku, ale já s vaším dovolením hm dobrou brazilskou kávu nikdy nepohrdnu. Takže jezdíte, jezte třeba na oslavách, budete na svatbách třeba, jo? Možná vám tam i mistr zahraje, co? >> [smích] >> Přesně tak. Přátelé, určitě drtivá většina z vás poznala, to je prostě legenda, která mě vždycky, když vidím kafe, tak mi naskočí, jestli nemám chuť na dobrou brazilskou kávu, i když je to jihlavanka třeba. Jo. E, takže ale jsem překvapilo mě, kolik lidí starších, kolik to nezná, hledí na mě jak vyorané myši a co to meleš? A přitom to jsou legendární československé prostě. kinematografické poklady bych řekl. Ale pojďme k tomu, pojďme k tomu, co nás čeká. Já vám přeji všem krásný víkend. Máme před sebou tady eh nevím, jestli jste si všimli to, co jsem chtěl říct, že máme před sebou ty dvě videa, nebo já jsem je spojil do jednoho. Jo. Eh, ve Francii se teď dějí zajímavé věci. Nesleduju mainstreamová média, ale když jdu do mailu, mám ho teda bohužel taky na seznamu, že jo, jako už ale už strašně dlouho. A vidíte ten mail. pod e pod nebo v popisu pod každým videem nebo možná jsem ho párkrát zapomněl, ale je tam, kdo byste mi přátelé chtěl něco napsat, eh něco mi oznámit soukromě nebo mě třeba pozvat. Teďka mi tam pán eh pán mi psalkuju moc za finanční příspěvek. Psal mi tam pán, že chtěl bych vás pozvat nebo něco takovýho do popisu pod ten příspěvek finanční, ale já mu nemám kam odpovědět. Takže prosím vás, je tam email kolostrum, klidně pište. Už se mi pár lidí takto ozvalo. E, klidně pište, já rád pozvání přijmu a [odkašlání] můžeme se potkat kdekoliv. Prostě skočíme na vlak nebo něco. Může to být v Čechách, na Moravě, to je na Slovensku, to je úplně jedno, kde. Na ve Slezku teda ještě doplním. [frknutí] A chtěl jsem k tomu, byly tam zajímavé komentáře ohledně pod tím videem včerejším byly zajímavé komentáře, ke kterým bych se rád vrátil. třeba, no dneska večer to asi nevyjde, ale zítra, že bychom udělali na dopisy diváků, protože je spousta ještě komentářů starších pod videí z minulého nebo z tohoto týdne, které na které jsem chtěl reagovat a nebyl na to zatím čas. Takže zítra bychom udělali společně nadopisy diváků ve větším balení. A možná, když se mě podaří dokončit tu ten trojúhelník obrácený s tím věděním, jak jsem vám o něm říkal v tom předchozím videu nebo předpředchozím videu, eh stran toho globálního řízení, eh tak bychom se podívali i na to v rámci nějakých 5, 10 minut. To zas nechci natahovat nějak na to. Bude to takový seriál prostě na to, co co by kdyby jestli. Jak věřte, nevěřte, prostě může to být pravda, nemusí. Jo, je to na každém si převzít ty informace a tak nějak si to schroustat pro sebe. Takže přátelé, já už myslím, že toho bylo dost toho vykecávání. Ke komentářům, k vašim poznámkám doplňujícím a tak dál se vrátím. Jo, bylo tam jedna poznámka nebo dotaz. Co to znamená? Proč proč to poměžílina? [smích] Já já se musím přiznat, že to mi to mi tady vždycky mi mně si mozek pamatuje jenom ty kraviny, jo. Takže já mně se z dětství vybavujou věci eh jenom takové ty, co za něco stály, co byla nějaká sranda, možná nějaké zážitky prostě eh ze školních výletů a tak dál. [frknutí][odkašlání] Nicméně nebo vše více to pome Žilina. Já si myslím, že to jsem si nevymyslel já. To je všeobecně i na Moravě, ve Slezku, možná v Čechách, eh, v rámci České republiky to zůstalo. Eh, naši dědové už to používali pradědové možná, protože jak když byli jsme federat, byli jsme prostě jeden stát, Československo a já myslím, že pořád jsme jenom prostě oficiálně máme dvě vlajky, i když prý ta naše vlajka, co máme, co zůstala v České republice, je ta nástupnická československá. Takže proto já když vyvěšuju vlajku, tak vyvěšuju jednu, protože pro mě to je vlajka Československa. [frknutí] A eh [odkašlání] tady byly federální ligy, ať už to byl fotbal, hokej, já nevím, basketbal, všecko možné, všecky možné sporty byly federální. Čili na Slovensku byly týmy eh v Čechách, na Moravě byly týmy ve Slezku a ty týmy navzájem spolu zápasili ať už u nás na Slovensku a tak dál, takže se jezdilo, cestovalo, takže hrál prostě, já nevím, Slovan Bratislava, Sparta Praha, hrál Tatran Prešov, Baník Ostrava, já nevím, teď si nevzpomínám všechny ty fotbalové týmy a jeden z nich byl ze Žiliny, akorát nevím jak se jmenoval. No a ty naši dědové, když chodili na stadion, když když ještě chodili na fotbal nebo nebo otcové, no a nebo nebo prostě když to bylo v televizi třeba, no, tak eh se i na Bazalech nebo na Spartě ozývalo od fanoušků z Žilinského kotle Pome Žilina. A to nám to nějak tak asi zůstalo taky, že kdykoliv si vymyslíme nebo kdykoliv si představíme jakože hele, tak pojďme na to, tak první, co naskočí v hlavě, je pomě Žilína, protože i můj vedoucí můj mistr na střední škole v praxi a tak dál, ten taky, když jsme tam seděli a měli jsme jít něco dělat, tak k nám přišel do šatny a po mežilína. Jo, tak kde on to vzal? Jo, čili to se tak nějak dědí [smích] mezi náma. Dokonce jste mi tam psali někteří, že ten, že to po že je trnavská slovenština, nebo jestli si to teď dobře pamatuju, to já nevím. prostě tak to bylo, tak to je a evidentně to tak zůstane. Jo, to je něco jako ta eh slovenština z té Myvy a ze starej Turej eh a kterou mluví, kterou mluví eh Horstík a Pepík, když popisují, když dělají prezentačky na ty fantastické produkty od Vedov Topoleckej, jako je třeba Sada nožou vidry, jako je třeba Chrchlák Premium nebo můj oblíbený hladinka maker pro eh bez jehož, který mě tak napadlo, že jsem napsal, že musím ještě napsat Ježíškovi. Tak přátelé, nic. To já myslím, že to eh stačilo takhle na vysvětleno. Pojďme na to. Pojďme Žilina 321 zčil sutun pre vás. Demonstrace ve Francii proti režimu proti vládě Makarona a kulatý stůl analytiků. Zase po dvou, asi po dvou, po třech týdnech. Fantastický pořad, který určitě se vám bude líbit, tak jako mně včera v noci. Takže tady jsou tunás právě teď. To vy jste mi dal toho ofnbacha do sběru, pane Bílek, my jenom nosíme. A kdepak ofbacha do sběru? Na nejvyš do antikvariátu. A to si to ještě rozmyslí. >> Chládne vám dobrá brazenská káva. >> [hudba] [hudba] >> Takže přátelé, pojďme na to. Začínáme s tím, začínáme s tou Paříží a s tou vlastně celkovou Francií, protože ty protesty jsou po celé Francii. Studentské protesty proti vládě, proti režimu. Moje oblíbené tlačítko pla. Pojďme na to. Ještě ten zvuk trochu stáhnu. Tady máte plný zvuk. Já ho stáhnu trošku do pozadí, aby to tam nedělalo kravál. A >> takže ten tak hlásají studenti: "Makrone, skončil jsi, mládež už tě prostě nechce." Paříž se ocitla v bouřlivém stavu poté, co studenti ve francouzském hlavním městě protestovali proti krizi ve školství. Stovky středoškoláků a vysokoškoláků se shromáždily na náměstí PL the Republic a požadovali vyšší finanční prostředky na vzdělávání a lepší podmínky ve školách a na univerzitách. Tato mobilizace, kterou částečně vedla organizace Union Edutiant, následovala po blokádách a narušení výuky, které se rozšířily po školách a univerzitách v areálech v pařížském regionu i mimo něj. Macrone máš po kariéře mládež u Šéf ulicích. Ozývaly se a [odkašlání] skandované slogany po celé francouzské metropoli. Studenti drželi transparenty s nápisy: "Chceme studovat, ne se zadlužovat a středoškoláci a vysokoškoláci držíme při sobě." Protest se zvrhl v chaos poté, co se policie přiblížila k protestujícím studentům a vyzvala je, aby opustili danou oblast. Mobilizace, která začala mezi středoškoláky, se nyní rozšířila i na univerzity. Podle organizace Union Edutiant bylo postiženo více než 30 univerzitních kampusů a stovky středních škol. Mimo Paříž však střety mezi demonstranty a policií nabrali na intenzitě. V Sanise severně od Paříže nasadila pořádková policie proti studentům slzný plyn, zatímco se demonstrace šířily po celé zemi. Francouzské úřady uvedly, že jen 1. října bylo zatčeno 1949 osob, přičemž 305 policistů a četníků utrpělo zranění. Vláda rovněž informovala o desítkách zraněných studentů a pedagogických pracovníků od začátku hnutí. Francouzská vláda mezitím poukázala na rostoucí problém s násilím, které doprovází některé z blokád. Zpočátku to začalo jen na jedné střední škole. Viděli jsme, jak se k hnutí začaly připojovat střední školy po celé Francii. A tak doufám, že totéž se stane i na univerzitách, protože si myslím, říká ten člověk, že právě tak to může fungovat a že se tak můžeme dostat, že se tak naše poselství může dostat k lidem. Všichni se opravdu musíme sjednotit, francouzí studenti. Pak doufáme, že dojde ke změně, možná k podstatnějším investicím do středních a vysokých škol, protože právě tam potřebujeme podporu. Eh, "Jsem studentka jménem Zoe," říká holčina, která teď nevím, jestli už tam je nebo není, která stála na popelnici a demonstrovala stejně jako vy a já. Byla sražena k zemi a tažena za vlasy. "Bylo to hrozné." "Dnes máme o ní nové zprávy," [odkašlání] říká reportér. "Máme, má modřeny po celém těle. je v policejní vazbě a její zadržení bylo prodlouženo o 24 hod. Takže přátelé, vidíte, že ten nacistický režim, ten v té západní Evropě ještě pořád je. On bude možná i u nás, až budeme v ulicích, tak oni se k nám taky budou takto chovat, i když to je taky otázka, ale vymazanců je eh na straně těch ochranců režimu pořád ještě dost. Proto, co se právě stalo, neexistuje žádný oprávněný důvod. Bylo to bezdůvodné násilí ze strany policie. Právě teď je toto násilí všude. V našich ulicích, na středních školách, před univerzitami. Jsme studenti, kteří chtějí demonstrovat a na oplátku se nám dostává násilí. Zuřící protesty nabyli také politického charakteru. Předsena strany Předseda strany La Insou Mise, přátelé, nejsem francouzštinář, jo. Je Luke Milen Sean podpořil [odkašlání] studentskou mobilizaci a zároveň vyzval k větší účasti veřejnosti na francouzské politice. Melen Melenchon. uvedl, že francouzská demokracie je na tom velmi špatně a prosazoval institucionální změny, které by občanům poskytly větší pravomoci, mimo jiné prostřednictvím referent. To je on, přátelé, ten člověk teďka na tom na obrázku. Jo. Vláda a političtí oponenti strany LFI obvinili tuto stranu z podněcování či zneužívání nepokojů. LFI toto obmění odmítá a prohlásila, že podporuje nenásilné formy protestu. Moderní forma demokracie je ve velmi špatném stavu, prohlásil její vůdce líder, který je teď právě v záběru. A tato nemoc není povrchní. Nemocná není jenom jen forma našeho společného života v rámci daného demokratického systému. Nemocná se stává samotná společnost a už se taky stala, dodávám já. Co je totiž zapotřebí k tomu, abychom měli právo být vyslyšeni, aby bylo respektováno to, co říkáme. Když předkládáme požadavek, neděláme proto vlastní, neděláme to pro vlastní potěšení. Děláme to proto, že existuje problém, který chceme vyřešit, říká ten pán na obrazovce. A [frknutí] protože jakkoli dokonalé mohou být samotné instituce, nestačí. Je tedy zapotřebí zásah ze strany lidu a právě to je jádrem ústavní reformy, kterou provedeme, pokud vyhrajeme volby. Tam, kde dosud stála v centru vašeho ústředí autorita patriarchy, jenž řídí stát, tam místo něj postavíme lid. Díky právu na referendum z občanské iniciativy a na odvolací referendum se, pardon, se ústředním akterem demokracie stane lid, nikoliv pár papalášů u Koryt. Trvalo 10 dní mobilizace středoškoláků, než vláda udělala co? souhlasila, že se setká se středoškolskými organizacemi a promluví si s nimi. Ať je to tedy všem jasné. Kdo nic nedělá, nic nezíská. Kdo se chová jako ovce, bude ostříhán. Co nám tím vzkazuje do České a Slovenské republiky, přátelé, tento pán? Kdo jedná, dosáhne výsledku. V rovnováze sil neplatí žádné jiné pravidlo důležitější než odhodlání k boji. Musíte to však udělat vážně s disciplínou a činy a nesmíte se ztratit v tom druhu nesmyslného všechno je povoleno. O kterém si někteří někteří lidé tu a tam myslí, že díky tomu budou vypadat zajímavě. Je absurdní, je absurdní zapalovat popelnice nebo hromady kartonu před střední školou. Je to absurdní, protože to má jen jeden účinek. Slouží to protivníkovi, který přijde a natočí to zblízka, aby to mohl ukázat, jako by se to stalo před dvěma dny. A dnes je zablokováno více než 900 středních škol. Obíhá několik čísel. Tohle mi bylo sděleno, tak vám to předávám. Sám je nedokážu spočítat, říká eh ten eh pán. Já teď si nepamatuju to jméno, ale dobře. Z 24 kampusů je opět obsazeno. Jo, takhle. 24 kampusů je opět obsazeno studenty. Jedná se tedy o naprosto mimořádnou situaci, která se vyvinula. Za posledních 20, 30 či snad 40 let se ve Francii nic podobného nestalo. Když nepočítám oranžové vesty, to nebyli studenti, žluté vesty. Teda tak. Důvodem této akceho, co se stalo, jsou materiální a psychické podmínky. V nich žijí středoškoláci, z nich někteří jsou mladí, dospělí v plnoletosti a tedy občané této země, kteří ze své podstaty mají podíl na rozhodovací moci, která k demokracii patří. Ale i kdyby tomu tak nebylo, všichni by si přesto zasloužili, aby s nimi bylo zacházeno slušně. A to se neděje. V každé druhé škole nejsou přítomní učitelé po celé týdny nahrazování. Tak jo, většina škol, že nejsou nahrazování. Většina škol nemá zdravotnický personál a to v době, kdy každý ví, že existuje určitý jev, který byl analyzován a studován s různou mírou úspěchu a který je pro starší generaci či ty, kteří jsou u moci někdy těžko pochopitelní. Co se to děje? Ze všech stran nám říkají, že hlavním problémem dnešní mládeže jsou psychické potíže, že se těžko vyrovnávají se životem. No, proto nepochybně existuje vysvětlení. Nejsem psycholog a ani se v sociologii nevyznám natolik, abych mohl říci, o co přesně jde, ale jedno aspoň říci mohu. Pro všechny z nás, kteří pocházíme z mého sociálního prostředí a pro mnohé z vás je škola jedinou cestou k sociálnímu vzestupu. Poprvé nyní všechny odborné a odborové svazy prostřednictvím svých konfederací CGTFO Solidarity vyzývají k podpoře hnutí středoškoláků. Vyzývají k tomu všechny učitelské organizace. všechny organizace středoškoláků a vysokoškoláků Union Syndic Lé Union Edutiant tedy Unie UNEF Solidar Educant a dokonce i v Fage v neděli prezident republiky Širak ustoupil. Jo, tak to se baví o tom, co se dělo před třeba 20, 30 lety. A ten zákon byl zrušen tenkrát. Odbory mají díky své síle a tomu, co zastupují ve všech pardon, kde jsme to zákon byl zrušen tehdy za Žaka Shiraka. Jo, odbory mají díky své síle a tomu, co zastupují ve svých rukou možnost zastavit to, co se děje a vynutit zahájení jednání. Ale není to samozřejmě snadné, to já vím. Právě proto jsem rád, že jsou nuceni tím projít, protože to bylo v roce 1986, ale také v roce 1990 proběhlo podobné hnutí středoškoláků po celé zemi a tehdy to dopadlo jinak. Vládu vedl, myslím, že ministrem byl Lionier Jospin a on ty mladé lidi přijal a jednal s nimi. Prezident republiky je přijal v Elisejském paláci. Tehdy to byl buď ještě miterant nebo Jacquirak, teď nevím přesně. Promluvil s nimi a o dva nebo tři dny později bylo vyčleněno 4,5 miliardy dolarů na opravy škol po celé zemi tehdy v tom roce 90. Tady brána k uzavření školního dvora, tam zase nějaké další věci, ale tato vláda pod vedením makarona neinvestovala do škol a do školství vůbec nic. Všechny peníze jdou na Ukrajinu, jak se nám tvrdí. Takže, přátelé, místo do naší mládeže a do našeho školství. Přátelé, to je eh video z Francie. To bylo taková krátká reportáž o tom, co se tam teď právě děje a o čem naše média nevím, jestli mlčí. Kdyžtak mě opravte, přátelé. Já nemám ovšem přehled, i když bych ho měl mít, ale já já ty já ty massméia prostě neštuduju. Takže pokud se o tom u nás mlčí, tak proč asi. Jo, takže pojďme tedy dál. Toto bylo z Francie a jdeme na kulatý stůl zpravodajců. [hudba] Tak přátelé, tady ty dva pány myslím netřeba představovat. Já teda ještě, mistře, dám si trochu dobré brazilské kávy. Hm, děkuji. A pojďme na to. Pomežilina. Moje oblíbené tlačítko pla Here. Takže to odstartujeme. Zvuk. Zvuk na plné pecky stahuju dolů. Schválně, jestli to, přátel, kdyžtak mi napište do komentářů, jak s tím zvukem v pozadíu, jestli to je pořád ještě moc nahlas, jestli to stáhnout ještě víc nebo tam trošičku nechat, tak aby tam trošku aspoň bylo něco vzádu. A jdeme na to. Ten pán vpravo, to je nám všem známý Joe Kent. který se sem tam tedy vyskytuje na tomto kanálu. Není to pravidelně, jak to na začátku vypadalo, že bude, ale je zde. Začíná Andrew Napolitánu jako vždy Larry Johnson Joe Kent. Vítám vás zde moji drazí přátelé. Já dodávám přátele zeleného údolí. Velmi si vážím vašeho času, stejně jako ho oceňuje i početné publikum, které nás sleduje. Nyní bych chtěl začít s Ukrajinou. Prezident Vladimír Putin se v poslední době jeví o něco agresivnější. Teď hlavně, přátelé, třeba já jenom odbočím, bylo bylo jeho vystoupení na té konferenci eh Valtaj, Validej nebo někde v u Moskvy. Já jsem tam vám překládal Sergeje Lavrova z té konference eh teďka v týdnu a eh on tam měl včera 3 a půl hodinové vystoupení, respektive je to video na YouTubu, někde jsem ho viděl, ale nechtělo se mi to celé sledovat. 3 a pů hodiny vystoupení Vladimíra Putina na této konferenci. No to jsem ještě zvědav, co se bude dít. Takže pojďme na to. Prezident Zelenský včera pro Financial Times pokračuje. Andrew Napolitáno, uvedl, že prezident Vladimír Putin pověřil své velitele k útokům na civilní cíle. Dnes ráno byly částečně zničeny tři mosty v Kyjevě přes řeku Dněpr, jejichž používání bylo znemožněno. Generální tajemník NATO, eh, loutka jakýsi Rute a bývalý kolega Joa Kenta, generál Kellock, neustále tvrdí, že Rusko prohrává. Já se tomu musím už smát. Fakt. [frknutí] Lerry, jaká je současná situace ohledně této speciální vojenské operace na začátku října 2026? [odkašlání] >> Pokračuje Larry Johnson. Budu teď znít jako Bill Clinton. Záleží na tom, co se rozumí pod pojmem prohrávat. Jo [smích] jo, to je toto taky byl komediant. No, takže myslím, že pokud prohrávat znamená, že jste Ukrajině zablokovali přístup k černomořským přístavům a to jak po příjmem eh, pardon, [odkašlání] jak pro příjem dovozu, tak pro odesílání vývozu, pokud provádíte pozemní operace podél celé kontaktní linie dlouhé asi 1000 km, možná o něco více od severu Kihu a dosahujete stabilního postupu, obklíčíte a ničíte klíčové ukrajinské jednotky. A pokud ničíte logistická centra, velitelská centra, průmyslové závody a elektrickou infrastrukturu a nyní i mosty, pokud je toto prohra, tak potom ano, Rusko těžce prohrává. Eh, víš, Andreu, pokud je to ta, pokud je tohleto definice a právě v tom je ta absurdita. Když [frknutí] jsem byl v Moskvě, zeptal jsem se několika generálů, on tam byl teď, že jo, přátelé, tři týdny byl teď v Rusku. Larry Johnson, vrátil se někdy předevčírem. konkrétně Jevgenie Bužinského. Bužinský je, kdybyste šli do Hollywoodu a psali scénář o tom, jak by měl vypadat generál, opravdový generál, myslím, tak tenhle člověk, tenhle člověk, tenhle bužinský ještě eh tak to je prostě ten, o kterém budete v tom filmu vykreslovat jako toho typického generála. On je prostě je takový elegantní, chytrý, inteligentní člověk. A naléhal jsem na něj a řekl jsem:„Hele, my na západě se nebo takhle na západě se hodně kritizuje, jak pomalu Rusko postupuje v téhle ofenzivě a proč to tak je." A on mi na to odpovídá: No, od samého začátku nám bylo řečeno, abychom minimalizovali ztráty, minimalizovali ztráty na ruské straně. Nechtěli jsme utrpět žádné zbytečné ztráty a nechat zabíjet lidi. Jen proto, abychom získali víc území, odpovídal odpověděl mu ten generál. Takže říká, že to je ten hlavní důvod. A já jsem mu na to odpověděl:„No dobře, to dává smysl. Takže ne, oni opravdu neprohrávají. Joe, ptá se eh no Andrew Napolitáno, stejná otázka pro tebe, ale než odpovíš, omlouvám se, že ti to dělám. Tvůj bývalý kolega z bílého domu generál Kellock. Chris jo že přerušuje body číslo 9 a 10. Jo, to je to bylo tam proběhlo tam malé video s tím Kelogem. Putin by mohl tuto válku dnes ukončit, kdyby chtěl. Stačí, aby souhlasil s příměřím, prohlásil vítězství a vrátil se domů. Ukrajina se bude bránit sama. Vedou si docela dobře. Mají velkou důvěru ve své bojové schopnosti. Viděl jsem je zblízka a na vlastní oči. Souhlasím s tím, co se tam děje v tom smyslu, že Ukrajina. Já pauznu toho toho. Zkusím to přátelé zesynchronizovat, jak se mi tam už několik z vás ptalo. To ještě pořád dabuju to video, co bylo předtím s tím Kelogem. Jo, mají velkou důvěru ve své bojové schopnosti Ukrajinci. Viděl jsem je zblízka a na vlastní oči. Souhlasím s tím, co se tam děje v tom smyslu, že Ukrajina bojuje velmi dobře. A prostě by měl prezident Putinovi říct, víš, jestli chceš zbytek Donbasu, budeš si o něj muset bojovat. A myslím, že to udělá. Pro něj je to předem prohraná bitva. Vladimír Pučin si uvědomuje, že se snaží dosáhnout vítězství. V tuto chvíli je to pro něj marná snaha. Ukrajinci se nevzdají. říkají, dávají Rusům jasně najevo, že to, co chtějí, si budou muset tvrdě vybojovat. Trpí ztrátami na životech. Pořád ještě pokračuje ten kelok. Jo, ta čísla trpí ztrátami na životech. E, [odkašlání] jo, teď, teď říká, teď říká, eh, ježíš, jak on se jmenuje? Jo, pardon, Andrew Napolitáno. Ta čísla Lerry jsou pro mě jako rána do obličeje. Jsou astronomická. Každý měsíc přijdou o 30 000 vojáků mrtvých nebo zraněných. To je číslo, které se mi prostě těžko chápe. To je ztráta větší než jedna divize vojáků. Joe, eh, chci říct, podívej. Jo, takhle. Problém je v tom, že až na pří, že se až příliš upínáme na tuhle hrozbu ze strany Ruska. I kdyby všechno, co řekl, byla pravda ten Kelok, eh, naší zásadní otázkou by mělo být, proč vlastně podporujeme Ukrajince. Odpovídá tedy teď už Joe Kent. Jo. Tak jestli je to skutečně krvavá lázeň, proč riskujeme všechny možné důsledky? Kdyby Rusko skutečně stálo na pokraji kolapsu, jak říká generál Kellock Kelok, tak nevím teda. Rusko je přece velmoc. Rusko má jaderné zbraně. Rusko ovládá velkou část toku energie do světové ekonomiky. Proč bychom tedy chtěli, aby Rusko padlo? To je naprosté šílenství. Ale zjevně tomu tak není. Pokračujeme v podpoře Ukrajinců, říká Joe Kent, což tuto válku jen dále eskaluje. Došlo k dalším zásahům do světové energetické ekonomiky. Už tak dost trpíme dopady události v hormuském průlivu na světovou energetickou ekonomiku. A k tomu se přidává ta přehnaná posedlost, eh, s tím, že my musíme porazit Putina. A na jednu stranu lidé jako Kello tvrdí, že Putin je na kolenou. Je téměř poražen. Stačilo by, aby tam Donald Trump zajel a řekl mu, ať přestane. Ale hned v zápětí se otočí a řeknou:„No, pokud Putina hned teď neporazíme, Rusové budou do Vánoc v Paříži. Musíme je [smích] porazit. Pardon, přátelé, to je ta komedie, to strašení lidí je to je neskutečný. A a nakolik hňupů to funguje toto? Jo, oni lidi věří, že Rusové pojedou na tancích až do Paříže. Fakt. Jde o existen existenční otázku. Takže chci říct, že tohle je prostě všechno nesmysl. A konec a nakonec by se americký lid měl opravdu ptát, proč vlastně tuhle válku dál financujeme, jaký je skutečný účel, v čem spočívá zájem amerického lidu. Eh, pokračuje Andrew. Lerry, tady je generální tajemník na to. Stejně absurdní jako generál Kelok. To bylo to video před chvilkou prak, přátelé. a on tam říká ten hňub. Rusko pokračuje ve své bezohledné kampani. Já to tady pauznu, ať se trošku zesynchronizujeme. Rusko, e, kde jsem to př, jo, pokračuje ve své bezohledné kampani nepřátelských akcí proti spojencům NATO. Snaží se oslabit naše odhodlání a zastavit naši podporu Ukrajině, ale Rusko selhává, selhává na bojiště na Ukrajině a nedaří se mu podkopat naši jednotu a podporu Ukrajině. Naše poselství Moskvě je jasné. Pro Ukrajinu uděláme ještě víc, nikoliv méně. Na to odpovídá přátelé Larry Larry Johnson. Já ho zase pustím. Eh, ztrácíš kontakt s realitou. Eh, milý pane Kelogu, právě o takových prohlášeních jsem s Pepem Eskobarem jsme spolu mluvili, když jsme se asi před třemi týdny setkali s generálem Aludinovem. On byl velmi věcný a jakoby mi říkal, no my jdeme do války s Evropou v podstatě, protože Ukrajinci jsou jenom prodloužená ruka. A víš, pokud jsi Aludinova nepoznal, je to jeden z těch generálů, co velí z první linie. Nikdy nepožaduje od svých mužů, aby udělali něco, co by sám neudělal jako první. Vlastně, když velel té operaci v Kursku, kde se museli protáhnout asi 12 km plynovým potrubím o průměru čtyř stop, což jsou, přátelé, čtyři stopy dělno třema, no. To je trošku malý, ne? Eh, stopa má 30 cm, 45 cm, to se mi nějak nezdá. To číslo by mělo být trochu větší. Takže, eh, jdete prostě z hrbení [odkašlání] a víte, ne? Stopa je stopa je 30 cm, takže krát 3, jo, 120, pardon, beru zpět. Ano, správně. To by tak odpovídalo. Eh, Joe by mohl mluvit o fyzické náročnosti tohoto úkolu, protože jako voják to takovéto věci eh kolikrát zažil. Někdo s postavou jako je Joe Kent, by to zvládl. A pak se vynořili z podzemí a vyřadili Ukrajince zezadu. Aludinov to vymyslel a provedl. Takže když říká, že půjdeme do války s Evropou, protože tvrdí, že sledujeme, co říkají, sledujeme, co dělají, nebudeme mít na výběr. Raději bychom to nedělali, ale jsou to oni, kdo řídí tenhle vlak. A to mě znepokojuje, říká Larry Johnson, že právě v době, kdy je jejich rétorika vyhrocená a snaží se budovat svůj obranný průmysl, což se jim, dodávám nedaří, stále pokračují v deindustrializaci Evropani, západoevropani. To je na tom to nejější. Dokonce i Ruta na začátku tohoto roku přiznal nebo Rute, Marco Rute na začátku tohoto roku přiznal, že Rusko vyrobí za tři měsíce více dělostřeleckých zbraní než celé NATO včetně Spojených států za celý rok. a přesto chtějí jít do války s Ruskem. Je to jako byste teď nedokázali. Počkejte, já si to tady pauznu, ať jsme trošku v synchronizaci. Přesto chtějí jít do války s Ruskem. Je to jako byste teď nedokázali ani soutěžit, když na vás nikdo nestřílí. Jak chcete soutěžit, když na vás střílet budou? Eh jo. E teď se ptá Andrew Napolitáno. Joe, nemá Larry pravdu? není taková rétorika nebezpečná a je válka mezi Ruskem a Evropou reálná. A teď pokračuje právě Joe Kent. Zas ho pustím. Eh, víš, když se na to ptali Sergeje Lavrova, eh, je to dlouhá citace, tak se zaměřím jen na poslední větu. Sergej