Kydy z Bunkru 04. 10. 2026 www.doktorvajicko.cz

Krásné nedělní odpoledne, vážení přátelé, vážení chcemíři, výrazí slovaní vlastenci. Já vás všechny moc vítám u vašeho oblíbeného týdenního pravidelného pořadu Kidis bunkru, Kidis Polí, jak říkával obnoveným hovorům zlán Karel Kryl. No a to se zrovna dnes výjimečně velmi hodí, protože máme 4. října, přátelé. Užíváme krásného blbýho léta, ale hlavně dneska je to 90 leteté výročí Václava Vla. Ano, dva měsíce my posloucháme na veřejnoprávních médiích každý den nic jiného. Pokud si zapnete občas Radiožurnál, tak je tam vždycky rozhovor s nějakým vědátorem a tou elitou totiž. Jo, přátelé, na to nesmíte zapomenout. Elita. A já jsem kousek takového rozhovoru slyšel v automobilu. To vám musím říci. Bylo to s vnučkou, tady se všude maká, jo, okolo. Bylo to s vnučkou Ferdinanda Peroutky. Ona ta paní vypadá, že má poměrně dost plastik. takovej ten obličej trošku jako Dollybaster, ale to je jedno, každý nějak vypadáme. A ona tam právě říkala, jak je prostě hrdá na to, že je habloj. Ty jo, ona se jí ptala paní Výborná, to je taky výborná, jestli je jako Havloid. Jo, jste Havloid. No, jako já jsem jako Havlo? No, jsem hrdá na to, že jsem Havlo no. Tak tady za mnou vidíte, tady taky je vlastně lavička, že jo. E, Vaška Havlů by to mohla být klidně lavička. Taky bych si za ní mohl říct třeba 700 000, že jo. Jako teďkon máte na náplavce ty kusy těch trámů. Ještě to není ani pořádně ohoblovaný, takže když si tam na to blbě blbě sednete, tak dostanete třísku z toho přátele. Bacha na to. Může být velmi nebezpečné. A ještě v tom zadku je to to nejmenší. Jo a tam taky to stálo miliony a mě teď se taky otevřela ta lavička Václava Havla, knihovna Václava Havla vlastně skončila a teďkon zase Dag Marii zadačo tu značku, ten brand dala národní knihovně. Takže je to národní knihovna Václava Havla. To jsem moc rád. On toho Václav Havel hodně přečetl za svůj život určitě a hlavně té správné literatury a také toho poměrně dost napsal. A já vždycky odlišuju od toho, co napsal a ty hry. které samozřejmě spoustu lidem můžou přijít úplně pitomé, hloupé, vůbec se vám nemusí líbit. Je to absurdní drama, ale mně se to líbí, protože to je takový jako vypovídající o lidech. No, ale potom také psal, když byl třeba ve vězení, tak psal dopise o Loze. Jo. A tam jsou takové jako zajímavé pasáže o tom, komu se mu podařilo dostat a nepodařilo, nějakou tu dívku a tak a život ve třech a také to myslím, že bylo s Vodňanskou. Teď si nejsem úplně jistej. Myslím si, že jo. Taky takhle jsem to četl někdy před 15 lety. Mhm. Ale moc se mi tam líbily ty ameriky a kaviár, že mu to chybí. To vzení to chápu. O tom velice často mluvil pan Wolf. Dej mu pánbůh lehkou zem, který jako jeden z mála segnatářů Karty 77 se jako nespronevěřil a říkal ty věci na rovinu tak, jak jsou a není zdaleka jediný. Dneska je daleko daleko více signatářů Charty 77, kteří skutečně trpěli a odnesli to v plné parádě. nebyli vydržováni západem, nebyli placenými agenty CIA, čímž jako neříkám, že Václavov byl placenej agent CIA, ale tak samozřejmě někdo si to může myslet, ale já se tady odkazuji na rozhovor, který byl s jedním z bratrů ma ten vyloženě řekl, že já to tady nemůžu ani citovat, protože by mi to Google ne kousl ty vulgarity, ale že to byl K n na konci živený jako živj agent Američanama, jo, a že si ho ty komunisti vlastně jako vydržovali právě kvůli tomu domělému odboji. Tak takže když jsou ty vzpomínky na Václava Havla, tak já mám tuhle vzpomínku. Pak mám teda vzpomínku na to, co mu řekl v roce 1976 Magor Rose [frknutí] a ten mu řekl: "Podívej se, hele Vašku, no ty jsi úplně stejnej establishment, jako je tady teď. To bude akorát výměna z jednoho establishmentu do druhého establishmentu a ty seš na nich závislej na těch komunistech. Kdežto já na ně kadím, jako já to říkám všechno slušně. mě jsou ukradený. Pro mě je svoboda v tom, že já je prostě nepotřebuju k životu a já je jakmile budu moci, tak i vždycky jim budu nějak škodit. Nebo on to říkal biorativně. Já to tady nemůžu říct úplně na plná ústa. A protože hodně čtu právě Magora Jerouse a zajímal jsem se o něj v době, kdy žil a zemřel, zemřel dva měsíce, myslím před Václavem Havlem. Byla to teď nevím, jestli srp září 2011, když to mě někdo doplňte, beru to z hlavy, myslím si, že to tak je a to povydří a tak, kde kde on vydří, horní vydří a podobně, kde on působil a jak se musel hlásit, že jo, jezdit na tom koni denně 25 km, když ho teda z těch kartou propustili a podobně, tak to byl skutečně bohem. To byl opravdu člověk, který jako nenáviděl jakýkoliv establishment a jako nemuseli jsme s ním souhlasit ve spoustě věcech. Já jsem s ním třeba nesouhlasil a přišel jsem s ním do konfliktu v době, to bylo myslím v roce 2008, když byla ta iniciativa ne základná, tak jsem se s Jirouem střetl na jedné vernisáži. On teda byl samozřejmě jako vždycky vožralej a nebylo to jako hezký, jo. Ale stejně tak jsem se s ním setkal rok nebo dva roky předtím v hospodě u Josefa s kapelou, která se jmenovala nebo jmenuje bratři Karamazovi a jsou to takový plastic people revival, ale nechci to takhle úplně ty kluky jako shodit, jo, ale tak jsou vnímání. a jejich frontman, zpěvák, kterému jsme říkali Kúča, tak byl právě přítelem Magora Jerouse a Magor Jirous pro ně skládal některé texty písní. Jo. A když si tady zadáte bratři Kramazovi, tak vám tam vyjedou některé ty některé ty skladby a několik druhů ohně a tak dále. A tak na to koukám tady z toho pohledu, z toho undergroundu vlastně, protože ten underground, to podzemí, ta to byl vlastně třetí odboj takovej ne pro ně úplně vyhovující, jo, protože vemte si, že tam byl lopatka, fandapánek, jo, Egon Bondy, Egona teď poplyvali, jak mohli. O tom jsem tady mluvil už několikrát, jo, že byl tajným agentem STB. No, ale on to ale říkal. On byl tajným agentem STB od druhý poloviny 50. let 20. století. Měl čtyři krycí jména. To není žádná novinka. On to na sebe vždycky prásklo. Moc hezky o tom mluvil Vráťa Brabenec. Jo. A co mě teda teď vytočilo úplně do běla, tak byl rozhovor s Čuňasem, který teda byl za Totáče teda podepsal kartu 77, ale také se o něm říkalo a Cibulka hlavně myslím o něm říkal, že byl agentem STB. No, říkám já, jo, aby zase tady nedošlo k nějakým těmto. To říkal cibulka. Počkáme. Mašinka. Máme takový hodně, jak se to říká, máme to takový rustikální a industriální zároveň tady takový živočišný hodně. A čuě dal teďkom rozhovor takovým takovým dvěma slušně to musím říct blbečkům, kteří si hrajou na pankáče jako hrozný a zvou si tam teda samý jelita. Samozřejmě mají na sobě ta správná trička [ __ ] you Putin a tak, ale ten se tam teda předved, jo, stárek, vole, plukovník BIS. Ano, to je ten, který dal náčelnický odznáček admirálnímu generálovi. A to je vůbec nejsměšnější, protože admirální generál si teďkon hraje na underground a vlastně v podstatě to už tak vypadá, že on chtěl nahlodat socialismus zevnitř, jo, přátelé, a že teda šel proti tomu, jo, vlastně to byli s Havlem kámoši, skoro bratři v triku. Ona je dělí asi 30 let, ale [frknutí] byli to velikí kámoši a v podstatě ten underground spolu zakládali a bojovali proti Asamaci v 80. letech a podobně. Já jsem rád, že tady ještě pár lidí, i když je taky třeba nemusím moc jako je kocáp a spol, tak říkají ty věci tak, jak tak jak jsou a tak, jak to je. To znamená, že prostě není možné, aby na hradě seděl kovanej Volšán. A tímhletím způsobem nám tady nás tady jako ještě moralizovali ti lidé kolem něho zblblí úplně. Teď si vemte, jakj kult osobnosti oni mu dělají. Jo, to znamená, teďkon pořád slyšíme to srovnávání mezi Havlem a admirálním generálem a tak dále. To byly dva naprosto rozdílné světy. Ale ve finále vlastně, když se nad tím člověk zamyslí opravdu do hloubky, tak oni se vlastně spojovali, jo, protože Havel byl na tom establishmentu závislej, on ho potřeboval, díky tomu prodával ty své hry, které tady by jako za normálně asi moc nešly a prodával je do ciziny z toho. Měl potom valuty, že jo, za ty valuty si kupoval ty Mercedesy, čím už teda dráždil, hlavně teda, když pracoval v tom pivovaru a přikuloval a tak tam jezdil tím merglem. To bylo dobrý. Hm. Myslím, že to byla V112 nebo V114, teď nevím. DJTB a celý je to vlastně absurdní. A nejvtipnější na tom všem je, že vlastně ten život, který teďkon žijeme a to jakým způsobem je tady ten admirální generál vyzdvihován je kolem něho dělaný kult osobnosti čtení dětem teď. s s s s s s politručkou to bylo taky vtipný, jak Pejsek a Kočička vařili dort a podobně. Tak to vlastně vykresluje ten život toho Václava Havla, že vlastně on to psal v těch hrách a my to teďkon, my to teďkon vidíme, jo. A jeho poslední hra, která byla zfilmová, tak to bylo odcházení, kde hrál hlavní roli Abrahám. Dej mu pánmu lehkou zem. A Dagmar Havlová Veškrnová si tam střihla roli jeho manželky. A vlastně ten děj je o tom, že on byl kancléř, který jako odchází a teď se mu odcházet nechce a teďkon jak ty lidi jsou na něj ty odctomilky nalepený a teď ten novej proud a kdo se zakecá, tak už má vlastně jako smůlu a neprosadí se a jde do toho ta mladá milenka, že jo. A toto hrála ta, jak hrála Zubejdu před 29 lety, ta herečka a celý celý je to úplně absurdní. Já jako znova říkám, mně se ty hry líbí, samozřejmě vy na to můžete mít úplně jiný pohled, ale co se týče potom té reálné politiky a toho života, tak vlastně Havel měl štěstí v neštěstí, protože tím, jak si ho híčkali, tím, jak si ho připravovala CIA a podobně, tak on měl všude dveře otevřené. On byl obrovsky oblíbený. To zase jako musíme ty věci říkat. jak to fakt bylo. On kam prostě přišel v cizině, tak tam měl otevřené dveře a a pověnovávali po něm ulice a dělali bysty a a bylo to takový úplně absurdní. A vlastně to, o čem on psal, tak najednou to začal jako žít ten život, že jo, a klaněli se mu lidi, který by ho předtím zavřeli nebo ho zavřeli dokonce a tak. Jo. A jediné, co asi teda vidím jako pozitivní a to je otázka, jestli to je pozitivní, že jsme nedělali v těch 90. tch letech politické procesy. Jo, tenkrát si to přál i doktor Hulsák a žádal o to. Na to existují důkazy. Byl toho přítomen i Václav Klaus, když byl jmenován ministrem ministrem financí nově vznikající vlády v tom prosinci roku 1989 a říkal: "Nedělejte politický procesy, nedělejte stejný chyby, jako jsme jako jsme dělali my, protože to stejně k ničemu nebude." Na druhou stranu, jestliže se teda dneska bavíme o tom, že někomu jako vadí komunista a tak dále, tak já říkám, že pokud teda byli viníci, tak měli být potrestáni okamžitě už prosinci a v lednu měli viset 1990 viníci. A teď jim jako jedno na nějaké straně barikády. To se nestalo. Takže dneska mluvit o nějakých komunistech je úplně trapný a zbytečný. A proto se tady tomu všemu směji a tak jako potutelně a sleduji ty záležitosti a chchtám se tomu, protože mi to opravdu přijde celý úplně ujetý. Myslím si, že ta společnost by se s tím měla srovnat. Je to v našem DNA. My jsme prostě Švejkové. Díky tomu jsme taky lecos přežili. Přátelé, buďme za to rádi, že máme tuhle nátu, protože kdybychom ji neměli, tak už tady asi nejsme s největší pravděpodobností. Jo. A proto když slyším některá ta hrdina prohlášení, tak se musím tomu smát. A nebo když tady někdo vykládá, jaký byl Václav Havel a vykládá to člověk, který mu je 25, tak ať se na mě nezlobí. Ale tomu se opravdu další. Tomu se opravdu můžu jedině smát, protože ten člověk to může vidět tak maximálně z knížek a my, co jsme Havla zažili jako v plný síle, tak si na to obrázek uděláme sami. Na druhou stranu, a už jsem to říkal někde, nevím kde, ale už jsem to říkal. Kdyby teď si, kdybych si teď měl vybrat a byl bych před volbou volit Václava Havla nebo admirálního generála, tak se nerozmýšlím vůbec a hodím to Havlovi, jo, protože jako to, co tady předvádí admirální generál, to je něco neuvěřitelného. To opravdu to nemá srovnání. Kdybych si mohl vybrat mezi Háchou a generálem, volím Háchu. Kdybych si mohl vybrat mezi Gotwaldem a generálem, volím Gotvalda. Protože já něco řeknu, přátelé. Já si vážím lidi, kteří to svoje přesvědčení, s kterým já vůbec nemusím souhlasit, to není nikde napsaný, že já s tím musím souhlasit, ale kteří se toho drží a kteří nepřeléknou kabát jenom, proto, že se jim to zrovna hodí. Takových lidí je bohužel spousty, co to dělají z prospěchu tyhle věci. A samozřejmě, že mnozí můžou říct, že Vašek Havlů si jako první vyřídil restituce a lucernu a tak dále a spousta lidí, kteří byli okradeni ostatky a tak, tak je do dneška nemají třeba. Jo, to se vůbec nebavím o privatizaci a dalších jiných jako záležitostech. Václav Havel byl všechno jenom ne kapitalista. Václav Havel byl takový socialista s lidskou tváří. Byl to člověk, který chtěl vlastně apolitickou politiku, bezpartajní politiku a určitě si jako nepřál kapitalismus tak, jak potom nastal. Jo, on byl obrovským soupeřem Václava Klause, ale Václav Klaus byl silnější a měl kolem sebe kliku, takže se to všechno prosadil. To jestli je to dobře nebo ne, to si o tom může každý myslet, co chce. Já osobně jsem více jako zastáncem té třetí cesty, kterou měl Otošik a jeho žáci jako pan profesor Zelený a pan profesor Švejnar. Ale zase, protože nejsem keesiánec, tak a jsem monetarista a mes a hájek svatý v podstatě, tak se na ty věci taky koukám jako trošku jinak, jo, ale ono je to velice složité tyhlety věci soudit ve chvíli, kdy nemáte tu rozhodující možnost a pravomoc k tomu. Jo, to se to potom kecá. Jako vždycky říkám, když se bavíme o válkách a mám ta historická videa, jako třeba dneska první díl války ve Vietnamu, tak s názvem Kořeny. Ono víte, přátelé, když máte klid a hmotné statky a plné břicho a máte se kde vykoupat a kam si jít lehnout, tak ono se to těžko jakoby práví o tom, kdo jaký byl a nebyl a jestli byl nebo nebyl hrdinou a jak bych se já zachoval a tak dále. To jsou takový jako opravdu složitý filozofický otázky a já nejsem ten typ člověka, co by todleto soudil, že bych si řekl:„No, tak já bych se zachoval takhle a todle já bych neudělal a to vůbec nejsem schopen říct něco takového a vůbec bych si ani netroufal se do nějaké takové role stylizovat. Jo. Takže tak. Takže dneska jsem chtěl takové, řekněme filozofičtější téma a zajímá mě, co vy si o tom myslíte, přátelé. Takže napište mě, napište mě do komentářů. Já vám všem přeju krásný zbytek neděle a co se vám moc daří. Chci ještě jednou moc poděkovat za Honzíka i za Jiříka, protože se vybralo už nějakých 122 000. To je úplně neuvěřitelný. Jste neuvěřitelní. Já chci vám za to moc poděkovat. Mějte se krásně, opatrujte se a brzy zase na viděnou. Krásný den, vážení přátelé. Tak září už máme zaplněné na finanční rácovství, takže už jsou termíny v říjnu. Napište na email, kdo potřebujete konzultaci. Já se na vás budu moc těšit. Buď to osobně nebo přes videohovor a všechno si domluvíte tady na té adrese. Takže se budu moct těšit. Mějte se krásně, opatrujte se a brzy na viděnou. Krásný den, vážení přátelé. Chci vás požádat o pár minut vašeho života. Jak jsem avizoval v Kidech z bunkru v neděli, tak blíží se nám volby a to jak komunální, které jsou pro nás velmi důležité, tak třetina senátu. Můj názor na senát, znáte, to tady nemusím omílat. Být to na mě, tak ho zruším. Ale protože tu sílu nemáme, tak ať tam aspoň jsou lidé, u kterých je větší šance, že něco pro nás budou chtít prosadit. Já tady teďkon nebudu hrát žádného rozhodce a soudce mezi jednotlivými národoveckými frakcemi, kteří na sebe hází špínu a myslím si, že to neprospívá nikomu. Všimněte si, že ta lepší v uvozovkách část společnosti liberálnější, tak proč vítězí? No, protože jsou jednotní, i když se potom porvou, ale rozeberou si ty zakázky a jsou jednotní. A v jednotě je co? Síla. Přátelé, já tady nemůžu vyjmenovávat úplně všechny. To by ten díl měl hodinu. Já se musím vejít do pár minut. Začneme v komunálních volbách v Českém Krově v mé domovině. Tady bych vás poprosil o křížek pro lékaře Jiřího Kopala na kandidátce číslo dvě pro korunu českou nebo respektive pro Krumov za korunu českou. A je to poprvé v historii, kdy někdo kandiduje sám. Vzhledem k tomu, že tady není přímá demokracie, tak jeho šance na zvolení je minimální. Jenomže oni s Jirkou vyběhli a Jirka tady zařídil například očního lékaře. Spolu zařídil, že se tady bude dělat nový dům zdravotnický a tak dále. To znamená, myslím si, že toho pro obyvatele v Českém Krunově udělal dost a udělal by ještě spoustu další dobré práce. Je to fantasní. On potřebuje 2500 hlasů, ale vy když mu dáte ten křížek a potom si budete volit koho chcete, tak pořád máte v Českém Kromluově dalších 2 20 křížků, pokud nebudete volit velký křížek a odškrtávat na kandidátce. Takže přátelé, chtěl bych vás moc poprosit, abyste dali křížek Jirkovi. Komu dalšímu v Krumově? Máme tady Krumlováky, máme tady Pavla Podruha a máme tady Honzu Berku. Takže bych se vůbec nebál jim ten křížek dát. No a potom tady je na jedné společné kandidátce bývalý místostarosta, s kterým se sice neshodnu ve spoustě věcech, co se týče celostátní politiky, ale ke konsenzu s ním tady vždy došlo a dodržel dohodu a to je pan Janoušek. Myslím si, že je trojka na společné kandidátce koalice. Takže přátelé, taková je má preference v Českém Krlově. No a jdeme dál. Jdeme na Havířov. Havířov je vynikající kandidátka pro, takže tam bych se vůbec nebál dát velký křížek. To samé v Liberci. Lenku Tarabovou určitě ji znáte, také Velký křížek. No a teď bych tady takhle mohl vyjmenovat dalších 108 kandidátek, které pro má pod Jindřichem Rajichlem. Takže se vždycky podívejte na tu plachtu, která vám přijde a jakmile je tam uvidíte nebo jenom trošku znáte ty lidi, tak je podpořte, nebojte se. toho. Jinak samozřejmě vždycky podporujte lidi, u kterých vidíte výsledky bez ohledu na jejich politickou příslušnost. To se týká komunálních voleb. No a teď se, přátelé, dostáváme do senátních voleb a tady bych vás chtěl požádat veznojmě Peťa Redová. Myslím si, že lepší kandidátku bychom těžko našli. Na Táborsko je také kandidát, pokud se nemýlím, tak je to lékař. Ten je tam za pro, takže toho také zaškrtnout. Potom samozřejmě Děčín Honza Skalický, nebát se pěkně ho zaškrtnout, protože to je buldozer. To je jeden z největších odborníků na vodu v České republice, ne? Lii vůbec největší. Koho tady ještě máme? Máme tady Milana Lop Price. Jsou tři obvody v Ostravě a ty doplňující jsou teďkon v jednom tom obvodu. Za dva roky budou v dalším, takže kdyžtak má Milan další šanci. Ale Milan Lopis velice su chlap, takže také nebál bych se mu dát křížek. A jakmile tam uvidíte, přátelé, ty pronárodní kandidáty, myslím si, že ještě pan Král a jsou tam ještě nějací další, ale znova říkám, přátelé, tady nemůžu všechny vyjmenovávat. Už teď to video má skoro 5 minut a já nechci, aby to mělo více než 5 minut. Takže nevolte ani tak srdcem, přátelé, jako spíše rozumem. Děkuji vám za to. Mějte se krásně, opatrujte se a brzy zase na viděnou. Yeah.