Kdo může za ten chaos a rabování?

Vítám vás u Hlasu svobody a děkuji všem, kteří nás podporujete na www.vocz. [hudba] Trump otevřel kohoutky ruské naftě. Mezitím Francie hoří studentskými protesty a v Česku se vrací volební právo i lidem s omezenou svéprávností. Mé jméno je Dorta Tobiášová a najen o tom si dneska popovídám s bývalým ministrem zahraničí, viccepremiérem a diplomatem panem Cirlem Sobodou. Já vás zdravím. Dobrý den. Dobrý den. >> Dobrý večer. Dobrý den. [smích] Máte se dobře? >> Děkuju. Děkuju. Mám se dobře. >> Těšil jste se? >> No velmi, velmi, velmi. >> To jsem ráda. To jsme dva. [smích] Tak vrhnem se na první téma. Eh, Francii na podzim roku 2026 zasáhly studentské protesty proti nedostatečnému financování škol. Některé demonstrace přerostly v násilné střety s policií. Premiér Sebastian Licorny, já se omlouvám, neumím francouzsky. [smích] Z vyhracování situace obvinuje krajně levicovou stranu Lance a Muis, kterou vede Jean Luke Melonchon a tak naopak kritizuje polici postup policie. Protesty mohou Melonovi přinést podporu mladých voličů. Francouzská levice je ale rozdělená a v průzkomech před prezidentskými volbami v dubnu 2027 byde krajně pravicová Rosoblem. Naonal a spojené s Marine L. Penovou a Jordanem Bardelou. Je Mončanová levice cestou z krize nebo jejím prohloubením? >> Tak hejde se. Tak první, co řekněme, že Francouzi rádi demonstrují. Ano, >> v Čechách my nestávkujeme. My jsme takový nějaká, my jsme takov pohodáři. >> My se poá, my tak jako nadadáme si, říkáme si, co to tady jsem vymysleli. Ale jako u nás se nestávkuje. Ve Francii se stávkuje. >> Mhm. >> Ale ta zastávka je závažná, protože je šest měsíců před volbami. >> Mhm. >> A Macron nemůže už kandidovat. už nemůže. Jo, byl dvakrát zvolen, takže nemůže. A Francie je rozdělená a proti sobě stojí dvě pozice. Je to krajní levice, kde je právě ten Jean Lick Melanšon. A to je člověk, který je opravdu extrémní levice. >> Mhm. radikální extrémy levice a proti němu je pravice. Já jsem opatrný říkat, že je nějaká extrémní, když se takhle říká, protože ona se výrazně zmírnělá a to je právě to národní souručenství shromáždění a to je ta eh ta eh Marine Le Pén a ví, že jeden z nich má šanci být prezidentem Francie. Mhm. >> že ten střed, který dneska reprezentuje prezident Macron, že nemá šanci, tam je kandidátem. Možná bude Eduard Filip, bývalý premiér a jestli bude, nevím. A teď jsem vemte, jak se to tam vyvíjí. Ono to je docela zajímavé, než se dostanu ještě k těm protestům. >> Mhm. Byla to Marine Lepen, která v roce 2015 prosadila zákon a ten zákon říkal toto. Když je odsouzen veřejní činitel za zneužívání veřejných fondů, tak když to soud zkonstatuje, dokonce v první instanci to rozhodnutí není že pravomocné, tak tato část výroku se okamžitě vykonává, takže nemůže vykonávat eh veřejnou funkci. A dokonce Marine Lepe navrhovala, že to má být doživotně. >> Mhm. >> A oni oni říkaj: "Hej, Marine, to je trochu moc, nedoživotně." Ta se dalo 15 let a ona netušila, že za pár let ona bude první, která bude odsouzena podle tohoto zákona. A teď byla odsouzená, že nemá být, nemůže kandidovat na prezidenta Francouzské republiky a měl kandidovat Jordan Bardela, >> což je e předseda toho té strany, který e zároveň byl partner neteře té Marine Len. Takže to byla jako taková rodinná záležitost. Jsem mohli sejít u oběda a říkat si, tak jak to uděláme? Jenže ten Jordan Bardela je velmi mladý. Já nevím, kolik je mu let a tipuju, tak bych řekl 35. Byl hodně mladý. Byl hodně mladý. A já teď, teď je můj výklad. Mhm. >> Já mám dojem, že najednou si Francouzi řeklio počkejte jako aby tenhleten mladý člověk byl prezidentem Francie, to jako dost brzo. A tu Marine Le Pen máme už osahanou, ohmatanou. Máme s ní zkušenosti desítky let. My víme, jaká je. Nás ničím nepřekvapí. Má skutečnou autoritu. je symbolem [frknutí] eh své politické strany. Takže hle, najednou soud zase zasedal a došel k závěru, že změní své rozhodnutí, takže ona už kandidovat může. >> Mhm. >> No a teď to čtu tak, že najednou se levice zděsila. Říkte, co to znamená? To znamená, že náš Milanšon nebude prezidentem, protože ta Marine Lepen reálně šanci zvolená má být. >> Mhm. >> Takže teda levice říká, počkejte, takže naše šance se snižují, no tak musí bejt trochu binc, ne? Musíme udělat ve Francii trochu víc bince. >> Ano. >> A najednou se objevil objevily demonstrace a ty demonstrace mají tři důvody. První důvod jsou studenti. >> Mhm. Studenti středních škol říkají, máme jsme a základní škol jsme dlouho ve škole, nefunguje tam klimatizace, je nás 28 ve třídě, to je moc. >> No, >> musíme psát domácí úkoly. >> Chybí učitelé. >> Ano, chybí učitelé. No, zkrátka je to tedy všechno, co tady nám jako vadí. A tito lidé, tito studenti šli demonstrovat. >> Mhm. V Čechách bychom řekli, že si nedají ručník na hlavu a trochu se nezklidnit. >> Rodiče se přidali do konce. >> Ano, rodiče se přidali. Ano. Takže, takže se rozjela tato demonstrace. >> No jo. Jenže vedle toho ožili takzvané žluté vesty. >> Ty žluté vesty před několika lety udělali mohutnou demonstraci proti důchodové reformě a proti drahotě. zejména, že je drahá energie, tedy benzín, nafta, že že je drahá energie a že jsou zvýšené náklady. A ty živé ty žluté vesty teď ožily, takže najednou máme studenty a na ulicích v Lini běhají také žluté vesty. Do toho se dostalo povědomí celé, celá mladá generace, které o které se říká, že má to, čemu říkáme ekologickou úzkost. To jsou mladí lidé, kteří říkají, jaká bude ta naše budoucnost. [odkašlání] >> Teď jsou tady ty boháči. My budem jenom platit jejich důchody a my nevíme, jaká bude ta naše budoucnost. A dokonce uvažují o klimatických změnách v Čechách zase nikudo neřeší, ale ve Francii to problém je. Takže na přichází ta ta mladá generace, která říká a jaká má být naše budoucnost? My chceme, aby naše budoucnost byla dobrá a my si teď vybojujeme, jaká má být. >> Mhm. >> A toho se chytnou radikální síly, které mlátí, vymlacují obchody, pálí radnice, je tam je to tam strašlivé. Takže najednou kouká na to vláda a říká si, co se to děje? Máme tady eh 800 000, možná víc lidí v ulicích. Rabbují obchody, dopouštějí se násilí. Ale vy máte najednou >> několik důvodů těm demonstrací, jako máte uspokojit. Když řeknete studentům, dobře, to vám vyřešíme. No a začnou řívat, no co ty energie a no a když řeknete dobře, tak upravíme cenu energií. Dobře. A teď vám řeknou ty další. No a co naše budoucnost, ze kterou my si nevíme rady, tak najednou vidím Macron a včas poslouchal jeho prod a říkám si„Ty si vůbec nevíš rady. Ty vůbec nevíš, co s tím máš udělat. Takže Macron říká, musí být pořádek, vláda má mít autoritu a všechno to hodil na >> vládum. >> Eh, ministr vnitra Nunes oznámil, že by odstoupil Maknon říká: „Neodstupuj, zůstaň a všechno to, všechno to bude dělat vláda. A teď najednou ta demonstra, ta síla je obrovská. No a teď řvou ty dva tábory, který jsem mluv ze začátku. >> Ten žán Limáš říkal: "To je ono nepodajná Francie." >> [smích] >> Jo, tak teď vám to dáme. Vy kapitalisti, vy jste tady zničili Francii, takže kapitalismus je je vším vinnen. Načež ta pravice říká„Ne, za to můžete vy, protože vy radikalizujete tu levici a destruujete fungování státu. A my chceme dobře, aby fungoval stát. To říká pravice. A my chceme, aby ten stát fungoval tak, jak fungovat má. A ty se ty dva tábory střetávají [frknutí] a vlastně oběma táborům ta demonstrace vyhovuje. >> Říká, že říká každej si jinak vykládá. >> No a do toho má přijít francouzský prezident, který by to měl všechno skončit. Takže dneska francouzský prezident a dokonce četl rozhovor s premiérem premiér Lekorný říkal:„No, teď musíme vyzval šéf těch eh prefekty v těch departamentech, aby nasadili zvýšené síly. No, ale teď prezident má projev, ve kterém nezmíní dvě osoby, které byly těžce zraněny. Nějaká mladá dívka přišla o oko. On je nezmínil. Takže Francie říká, ty ani nezmíš lidi, kteří se, kteří byli zraněni. A on říká, musí být pořádek a musí se samozřejmě být police někde zasáhla nepřiměřeně, tak my to prověříme. No, je to tedy binec velkého stylu, ale o čem to svědčí? Že ve Francii to není v pořádku. Teď jak nějaký obecná atmosféra, že to není v pořádku. >> Mhm. [frknutí] a že taková ta úzkost budoucnosti asi ve Francii je a že Francie bude chtít, aby se Francie soustřela na Francii, takže to bude mít vliv potom na, já nevím, vztahy k Ukrajincům, k válce. To bude mít vztah. Ať si o tom myslí, kdo chce, to bude mít, ale především jde o to, že je šest měsíců do voleb. >> Tak a je to teda jako síla, co se děje ve Francii, v Čechách toho nejsme schopni. A myslíte si, že levice může nabít neutrálnou alternativu k Macronovi LPové? >> Myslím si, že ne. Myslím si, že ne. Že když dojde na lámání chleba, tak Francouzi radši zvolí Marine Le Pen, protože ona je ona je ano, její otec byl vlastně nacionalista a dokonce popíral holokaust. Ona se s ním soudila a vyloučila ze své strany a tak. Takže ona se od svého otce odstřihlá, ale ona je mnohem modrátnější a ona odpovídá takovému tomu velmi konzervativnímu pohledu ve Francii. Víte, ve Francii také dochází k velké obnově a renesance katolické církve. Objevuje se víc lidí, který se nechávají pokřtit dospělých a a církev najednou zase nabírá dech a zvyšuje svoji autoritu, protože ve Francii jsou to vlny eh od těžkoismu přes liberalismus až teď zase zpátky. návrat k tomu a eh ke katolické víře a to mě dává důvod tomu, aby řekl, že spíš má šanci tam Marí Lepen, že Francie říká: „To jsme my Francouzi, to je naše křesťanská tradice. Tem nebudou diktovat žádná jiná náboženství. Tady nebude vládnout ani islám, ani žádné jiné náboženství. Tady jsme my, Francouzi a naše křesťanská tradice. Myslím si, že mají velkou šanci uspět. No >> a myslíte si, že francouzská levice je řešení nebo rizikem pro republiku? >> Já si myslím, že je rizikem pro republiku, protože ten žánk melančon je vlastně destrukce. >> Mhm. On bude mluvit samozřejmě o problémech ekologie a tak, ale on vlastně je destrukce, protože on nemá recept, co s Evropou a co s Francií do budoucna, kromě to, že popírá kapitalismus, ale to jako svět, globální světový, jaký je. A já si teda myslím, že ty ty radikální e ta ta radikální řešení levice, že nemají šanci. Ale prosím vás, nejsem ve Francii, může se stát, ale můj dojem je, že že nakonec pravice zvítězí a že dokonce nakonec ještě s radostí ti, co dneska volili Macrona, přispějí na pomoc Marine Lepen, protože pro ně bude pořád přijatelnější řešení než ta krajní levice, to žádná lika Melanšona. Jsou studentské blokády legitimní vzpourou nebo politickým nástrojem právě LFons a Asmu. To je to je to je otázka. Stávka je svojím svým způsobem je legitimní. Stávka je legitimním >> protest je legitimní, protože to vlastně přinesla francouzská revoluce. Francouzská revoluce přinesla legitimitu a řekla, že jej vláda vládne vláda tak, jak se nepřeje společnost a má právo společnost tu vládu svrhnout. No, takže je to legitimní. Otázka je míry, kam až, kde, co ještě je legitimně a co už není. Takže samozřejmě není legitimní, když rabujete obchody, protože co co řešíte politicky, když vírus se vymlátí vaši cukrárnu vykradu vám, co tam mají. >> No právě teďka spoustu podnikatelů, co >> jo. Takže to to legitimní není v žádným případě. Tito lidé mají skončit v kriminále a je zadrženo. Já jsem se ráno díval na statistiku, bylo to ráno to bylo 2400 lidí bylo už zatčeno. Takže zase policie ty lidi chytá a zavírá je, takže ty lidi všichni budou potrestaní. To to určitě ano. To legitimní není. Takže kde ta hranice je samozřejmě nemůže se použít násilí, opakuji znovu tím, že se rabuje, ničí, zapalují budovy, to legitimní není, ale samo demonstrace legitimní je samozřejmě. >> A kde končí podpora mladých a začíná podněcování kráselí? To vám těžko někdo něco řekne. Víte, ten problém je v tom, že eh to znáte nebo známe všichni jsou nebo teda řeknem si na tý Francii, tak jsou tam studenti, kteří mají oprávněné požadavky a ještě někdy. Jenže do toho se vám do toho davu se vám vmís radikálové, mají ještě na sebe kukly, mají zahlené obličeje a ty vezmou nějaké bejebbové tyče, mlátí do výkaní skříní, zapalují auta. No a to už samozřejmě tenf rozvláštní, takže ti studenti, kteří šli demonstrovat legitimně a oprávněněně, jsou strženi do do víru toho násilí těmi, kteří nepřišli měnit Francii, ty přišli jenom dělat [frknutí] binec a ničit majetek a vykrádat obchody a tak. No tak s těmi samozřejmě Francie nemá mí slitování. Dokonce francouzský filozof a matematik Bless Pascal napsal knihu nebo by vydá náš poj smrti. Ta se jmenuje myšlenky. To má myšlenky a jedna z nich je, že eh spravedlnost bez síly je bezmocná. >> Mhm. >> A síla bez spravedlnosti je tyská. Takže proti obojí. Spravedlnost musí bejt silná. To znamená, že se musí vykonávat právo a když někdo poruší zákon, musí do kriminálu. Musí být potrestán. Takhle to demokracie musí být silná. A když a síla zase bez pravidel je tyská, takže Francie se musí vypořádat s těmi, kteří ničí, zapalují a boří. S tími se musí vypořádat a tyčí musí dostat trest, samozřejmě. >> A jak vnímáte Melončonovo odmítání viny za zapojení do protestu a zároveň výzvy k povstání policejní brutalitě? No, protože to je to je to to je jeho divadlo. On říká, to je legitimní, to já nepodněců násilí tady to rabování, to ne, ale musíme jasným slovem říct, že Francie eh se musí změnit a stavit se kapitalismu jako takovému. No to to dělají to dělají všichni revolucionáři, všichni v dějinách to dělali, eh že se ničilo, rabovalo. [frknutí] Eh, no a to je nepřijatelné. To demokracie nesmí dovolit tohleto. A já teda doufám, že to Milančonovi neprospije ve volbách. >> No, ale jako politik, tak je to přece takový blvíodněj, že tady tohlencto, >> ne? Kingže on to má hlavě takhle nastavené, >> když ještě ví, co se děje okolo právě s těma. >> On samozřejmě on ví, že to zas on není hlupák. On dobře ví, že ty ti ty mají ty masky a ty, co ničí obchody a pálí radnice, takže ty mu odebírají podporu. To on musí vědět. On zase to on má mnohé leté zkušenosti. Ví, že tohleto mu nepomáhá, že i ti levicoví řekj, hele, odsaď podsaď. Jo, demonstrace. Ano. Běhat nějakými transparenty. >> Mhm. >> Nějakou stávku, to ano, ale ne eh vymlacování výtkadní skříní, rabování. krádeže, ničení, to to ne. Takže já [frknutí] si myslím, že se mu to vymklo z ruky. >> No možná >> já si myslím, že mu vymklo z ruky a že dobře postupuje ta Marine Lepen. Ta to hází na něj. >> Mhm. >> Ona neříká„To je dobře, že jsou v ulicích, když čtete jejich vyjádření. On říkaj: „Ne, to není dobře." Oni říkaj: „Tys to tady ten binec tady zavedl a ty Macrone, ty nejsi schopen to zvládnout, takže musíme přijít my." Každopádně dostuš k Francii. [vzdechy] Přesuneme se na další téma a to je: Zda-li patří volební právo do rukou nesvéprávních. Od ledna 2026 už v Česku nelze člověka zbavit práva volit kvůli omezené své právnosti. Změna má zajistit, aby lidé se zdravotním postižením nebyli vylučováni z politického života. Právo kandidovat a být zvolen však soud může nadále omezit, pokud proto existují individuální důvody. Změna navazuje na úmluvu OSN o právech osobním postižením. Ombudsman navíc upozornil, že v některých sociálních zařízeních personál lidem a hlasování zatěžoval nebo ovlivňoval. Hlavním principem pro nové úpravy je, že právo rozhodovat o budoucnosti země má mít každý, nejen člověk bez zdravotního postižení. Má každý dospělý člověk právo volit, i když nerozumí, co volby znamenají? >> MJte se moje zkušenost a omlouvám se za totální otevřenost. To je jedině dobrý. >> Já to znám. Já to znám, když jsem dělal kampaně různé. Když jdete domem důchodců, >> Mhm. >> kde jsou staří lidé, teď jim dáte nějaké letáčky a říkáte, eh, co vaše politická strana? A odcházíte a já říkám, a po nás přijde někdo jiný a bude s nimi mluvit a ten, co s nimi bude mluvit naposledy, ten toho člověka ovlivní, protože ty lidi jsou velmi ovlivnitelný. velmi ovlivnitel, protože to je otázka věků a >> a možná nějaké opuštěnosti a tak. Takže kdo s nimi eh mile promluví tito lidé, kteří to třeba pokročuj věku už nečtou žádné programy a tak a politických stran a může taky to ovinit i ta zdravotní sestra, která řekne: "Tak paní Nováková jsou volby a ona říká: „No a koho mám volit?" On říká: „Tak tadyhle zvolte tady to tu stranu, to je dobrá strana." No tak když myslíte a vezme lístek a hodí to do tý urny. Takhle ty volby probíhají. Nedělejme se iluze, že probíhají jinak. To znamená, že že myšlenka, že se posílí demokracie, mje odpověď je ne. Je to projevem lidské důstojnosti, že říkáme, když všichni mají volní právo, i tito lidé mají volební právo. Proč ne? Ale moje myšlenka jde někam jinam. >> Ano. >> Volební právo máme mít od narození. >> [hudba] >> เ