Kdo a proč nám ničí život? Ing. Petr Blahynka

Kdo a proč nám komplikuje život?

Tak běžná populace nemá ponětí o tom, co se děje a nemá ani ponětí, že nemá ponětí, řekl Noam Chomský.

No, takže já se pokusím vám nastínit, co se děje, abyste měli ponětí.

Thomas Jefferson, třetí prezident Spojených států amerických, před více než 200 lety prohlásil: Jestliže americký lid někdy dovolí bankám, aby ovládali vydávání jeho měny, nejprve inflací a pak deflací, banky a korporace, které kolem nich vyrostou, připraví lid o veškerý majetek.

Minimálně tři století bankéři tvrdě bojují o získání moci nad světem.

Začátkem minulého století se jim to povedlo.

Už více než 100 let je celý svět ovládán bankami, i přes Jeffersonovo varování.

To ovládání je nepřímé, skryté, komplikované, nepřehledné a v podstatě o něm nemáme ani ponětí.

Abychom pochopili extrémně složitý problém řízení dnešního světa, potřebujeme najít podstatu, čili odstranit veškerý balast a dostat se až k principům, podle kterých se současný svět řídí.

Současný svět ovládá malá skupinka lidí. Říká se jim deep state.

Stojí v pozadí, nevystavují se veřejnosti, přestože jména jejich rodinných klanů jsou známá: Rockefeller, Dburg, Rothschild a tak dále.

Snaží se svět ovládnout přes peníze a dluhy a k tomu jim slouží Fed.

Prakticky už před 130 lety ovládali většinu peněz světa, ale neměli moc.

Jen připomenu, že tehdy byli na světě v drtivé většině monarchie a monarchové vládli z Boží vůle.

Kdo se mohl tehdy postavit Boží vůli a jen tak převzít moc?

Vyřešila to první světová válka.

Vznik republik, odklon od víry v Boha, nastává dominance peněz.

V USA soukromá společnost Fed získala právo tisknout dolary.

Takže Jeffersonovo varování vydrželo jen jedno století.

Deep State prostřednictvím Fedu zahájil v roce 1913 operaci s cílem získat nadvládu nad celým světem.

Celá operace má čtyři časové etapy.

První: 1913 až 1945.

Druhá: 1945 až 1971.

Třetí: 1971 až 2008.

Čtvrtá: 2008 dodnes.

Podívejme se na jednotlivé etapy.

1913 až 1945 — toto období je ve znamení prudkého rozvoje průmyslu.

Zejména po první světové válce se začalo produkovat velké množství zboží.

Mělo by se tedy do oběhu přidávat víc peněz.

Jenže to se nestalo.

Peněz bylo k dispozici méně, než bylo zboží.

Ve škole nás učili, že to byla krize z nadprodukce.

Nebyla to krize z nadprodukce, byla to krize z nedostatku peněz.

Banky nechtěly navýšit množství peněz, protože měna by si musela devalvovat dle množství zlata.

Politicky to bylo neúnosné.

Tak vznikla krize koncem 20. let.

Vlády reagovaly pozdě a přehnaly to na druhou stranu.

Banky tedy začaly vydávat nekryté peníze a nastal opačný efekt — přebytek peněz, obrovská inflace především v Německu.

Bankéři tak vnutili světu potřebu vzájemné celosvětové regulace množství peněz.

Druhá etapa: 1945 až 1971.

Na konci druhé světové války vznikla Brettonwoodská dohoda bankéřů, která stabilizovala poměry měn a stanovila americký dolar jako mezinárodní ekvivalent, ke kterému se budou poměřovat všechny ostatní měny světa, s tím že dolar je plně krytý zlatem.

Krytí ostatních měn států bylo stanoveno držením ekvivalentního množství dolarových dluhopisů v jejich centrálních bankách.

Byly vytvořeny instituce jako Mezinárodní měnový fond a Světová banka.

Také se bankéři dohodli, že banky nebudou podřízeny vládám států a budou podléhat Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance, které jsou zase podřízeny Fedu, držiteli zlata Spojených států amerických.

Čili nedohodli se vlády zemí, dohodli se bankéři mezi sebou.

Bankéři se také dohodli, že Brettonwoodský bankovní systém budou ve všech státech světa síly udržovat ozbrojené síly Spojených států amerických.

Jenomže zbrojit a vydržovat armádu stojí obrovské peníze.

Proto budou všechny ostatní státy Spojeným státům finančně přispívat.

Protože to byla dohoda bankéřů a nikoli vlád, tak ten příspěvek bude součástí mezinárodního bankovního systému, který budou provádět nově zřízené instituce: Světová banka a Mezinárodní měnový fond.

Armáda Spojených států a CIA za 70 let, od roku 1945 do roku 2014, provedla 137 zásahů do svrchovanosti jiných zemí.

Tady vlevo je seznam.

Vymyslel se systém — mimochodem geniální — jak celý svět přispěje Spojeným státům a v podstatě zaplatí zbrojení i armádu USA.

Základem jsou dva pilíře tohoto systému.

Za prvé: tisk nekrytých dolarů.

Za druhé: dolarové dluhopisy.

Jsou to dva samostatné okruhy oběhu peněz.

Podívejme se na dnešní hospodaření ve Spojených státech amerických, čili státní pokladnu Spojených států amerických.

Roční příjem: 5 bilionů dolarů.

Roční výdaje: 7 bilionů dolarů.

Roční rozdíl: 2 biliony dolarů.

Řeší se to tak, že vláda Spojených států vystaví dolarový dluhopis na 2 biliony dolarů.

Deep State neboli Fed proti dluhopisu vytiskne potřebné dolary a předá je vládě Spojených států k vyrovnání deficitu.

Čili ten tisk nekrytých dolarů.

Tyto 2 biliony dolarů jdou do státního rozpočtu Spojených států amerických.

To znamená, že se vyplácí státním zaměstnancům a na investice v USA a tak dále.

Takže tyto 2 biliony dolarů zůstávají na území Spojených států amerických.

Jenže v USA není proti částce 2 bilionů dolarů vytvořen ekvivalent zboží.

Aby se zabránilo obrovské inflaci ve Spojených státech amerických, tak zboží v hodnotě 2 bilionů dolarů se musí dovézt cizinou.

Jinými slovy, inflaci místo ve Spojených státech amerických se realizuje ve světě.

Vidíte, že tím celý svět přispívá Spojeným státům, aby mohli vydržovat silnou armádu, která zaručí zase fungování tohoto programu.

Jsou dvě podmínky pro fungování tohoto vodu.

Zavedení po celém světě volného trhu a volné tvorby cen.

Volný trh a volná tvorba cen srovná během šesti až devíti měsíců množství peněz v oběhu s množstvím zboží a služeb.

Čili staré peníze se znehodnotí o množství dodaných nových peněz a máme tu inflaci.

Podívejme se na to ještě jednou.

Za normálních podmínek peníze v oběhu odpovídají množství zboží.

Američané za bezcenné peníze nakoupí ve světě zboží.

Ale ty bezcenné peníze se chovají ve světě jako pravé peníze, které jsou v oběhu ve světě.

Není vyprodukováno odpovídající množství zboží.

Takže za 6 až 9 měsíců trh vyrovná množství peněz s množstvím zboží.

Čili vidíte, že se vytváří trvalá inflace ve světě a snižuje se hodnota starých peněz.

Podívejme se na ten druhý oběh — to jsou dluhopisy.

Čili ty dolarové dluhopisy jsou největší prioritou a jsou Světovou bankou nařízeny pro krytí ostatních měn.

Vytvoří se tak závislost světa, včetně Spojených států amerických, na Deep Statu.

Vezmeme si příklad, čili vláda USA řeší deficit státního rozpočtu, vystaví dluhopis.

Ve světě další země mají také dluhy.

Vezměme si například Českou republiku. Čili vláda České republiky řeší deficit státního rozpočtu, takže vystaví korunový dluhopis.

Fed v Americe vytiskne dolar.

Česká národní banka u nás vytiskne koruny.

A je tady další subjekt, oprávněná banka, která je jediná, má právo kupovat vládní dluhopisy přímo od vlád a inkasuje za to poplatky.

Těch oprávněných bank na světě je jenom 21, respektive bylo i v roce 2012, když jsem tady ty věci studoval. Nevím, jak je to dnes.

Vlastnická struktura těchto bank je velmi nepřehledná. V podstatě se ty banky vlastní navzájem spolu s investičními fondy, jako je Black Rock, Vanguard, State Street, či reálně jsou všechny tyto banky ovládány skupinou Deep State.

Ten vlastní obchoduje tak, že jak dluhopisy, tak ty příslušné peníze se dají oprávněné bance k dispozici k obchodování. V jednom okamžiku proběhnou současně tyto transakce. Korunový dluhopis se smění s Fedem za dolary. Dolarový dluhopis se smění s Českou národní bankou za koruny. Vláda USA dostane dolary za dluhopis a vláda České republiky dostane koruny za ten svůj dluhopis.

Všechno probíhá podle mezinárodních zákonů, zákonů Spojených států amerických i českých zákonů a přísných pravidel Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.

Ještě jednou: když dluhopisy přejdou bankám a z bank odejdou peníze. Tato transakce se připraví v oprávněné bance a na jedno kliknutí do počítače to všechno naráz proběhne.

Ty poplatky jsou v miliardách dolarů a jsou dalším zdrojem inflace posílané do světa.

Podívejme se na ty poplatky. I poplatky podléhají velmi přísným pravidlům Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Obchodník s dluhopisy, ta oprávněná banka, musí mít k dispozici finanční krytí ve výši průměrné 21 hodnoty transakce. Jednotlivé transakce jsou ve stovkách milionů a miliardách dolarů.

To finanční krytí musí být výhradně soukromým majetkem a je po dobu 40 týdnů zmrazeno na bankovním účtu, čili není zapojeno do toho vlastního obchodu. Je to jenom jakýsi důkaz finanční síly obchodníka.

Minimální částka k účasti na finančním krytí a podílu z poplatku je 100 milionů dolarů, tedy 2 až 2,5 miliardy Kč.

Příklad: tady ty čísla, která budu říkat, jsou v podstatě tak, jak jsme je kdysi zjistili. Ve skutečnosti se můžou lišit.

Takže skupina lidí dá dohromady 100 milionů dolarů a poskytne to jako finanční krytí. Pak tady máme dluhopisy a máme tady dolary, čili dojde k vzájemné směně dluhopis například v hodnotě 2 miliard dolarů a poplatek je například 1,25 %. To znamená, že ten poplatek dělá 25 milionů dolarů z této sumy.

O ten poplatek se napůl podělí oprávněná banka a lidé, kteří poskytli to finanční krytí.

Obchodník oprávněné banky provede za den prodeje v jedné transakci nejméně prodej dvou dluhopisů, například jeden dolarový spolu s jedním korunovým. Takže dostane dvakrát ty poplatky, čili 50 milionů dolarů, a zase polovinu, 25 milionů, dostane oprávněná banka nebo ten obchodník a 25 milionů za den ten, kdo poskytl to finanční krytí.

Čili kdo dokáže vytvořit finanční krytí minimálně 100 milionů dolarů, tak získá za jediný jediný den obchodování 25 milionů dolarů zisků. Bankovní týden jsou čtyři dny, čili za týden má zisků 100 milionů dolarů.

Do obchodu může vstoupit soukromá osoba nebo firma ve 100% vlastnictví soukromých osob na dobu jednoho bankovního roku, to je 40 týdnů. Je tam podmínka, že nesmí být občanem Spojených států amerických.

Tento příjem je navíc osvobozen od daní, takže ten člověk za jeden rok získá 2 miliardy dolarů a to zcela legální cestou v souladu se všemi mezinárodními zákony a pravidly a zaváže se je investovat mimo území Spojených států amerických.

Stejnou částku získá oprávněná banka a investuje ji například do investiční společnosti Black Rock. Za tyto peníze pak kupují celý svět.

Před 15 lety jsme se chtěli zúčastnit podílu na těchto poplatcích. Nastudovali jsme pokyny ministerstva financí Spojených států amerických. Jednali s bankéři ve Švýcarsku. Vyplnili desítky formulářů. Sestavili jsme investiční plány a tak dále. Trvalo to několik roků.

Podařilo se nám sesbírat i potřebné finanční prostředky, přes 2,3 miliardy Kč. Absolvoval jsem schůzku s velvyslancem Spojených států v Praze. Jednali jsme se zástupcem firmy Black Rock. Měl jsem v šuplíku připravený depozitní certifikát na cenný kov v hodnotě 2,3 miliardy Kč. Nakonec jsme se do toho programu nedostali.

Ale získali jsme informace o tom, jak se tisknou dolary, jak probíhá obchodování s primárními dolarovými dluhopisy a tak dále. Takže se s vámi o tyto informace můžu dneska podělit.

Kdo nakonec kryje státu státní banky za vytištění těch 300 miliard Kč?

Čili vidíte, je množství zboží. Tomu odpovídají ceny zboží a ty ceny odpovídají penězům, penězům v oběhu. Pokud se tady objeví dluh 300 miliard Kč, tak jsou to přidané peníze a trh během šesti až devíti měsíců srovná ceny zboží a služeb s množstvím peněz, čili zvednou se ceny.

No a sníží se tím pádem hodnota peněz občanů, čili devalace peněz. Čili jinými slovy, všechny tyto transakce platí občané České republiky.

Tento geniální systém vymyslel Fed a my jsme ho do roku 1990, od roku 1990, částečně akceptovali a zcela akceptovali po vstupu do Evropské unie. Do té doby byl u nás systém jednoduchý.

Žádný Fed, žádná oprávněná banka, žádný dolarový ani korunový dluhopis. Státní banka byla podřízena vládě. Vláda prostě vydala příkaz státní bance vytisknout korunu a to bylo všechno.

Ale hlavně nebylo to potřeba. Nebyla inflace a nebyl deficit státního rozpočtu. Ale tím pádem jsme nepřispívali Spojených státům americkým na jejich deficit a nebyli jsme podřízeni Deep State.

Za trest, znovu říkám, za trest jsme neměli naši korunu volně směnitelnou za cizí západní měny.

Třetí období: 1971 až 2008.

V roce 1971 Francie jménem generála de Gaulla požadovala výměnu dolarových dluhopisů za zlato. Výměna neproběhla. V USA totiž zjistili, že tolik zlata nemají, protože potají vydávali víc dolarů, než bylo zlata.

Takže prezident Nixon jednoznačně vyhlásil, že od teď dolar nebude směnitelný za zlato, a nic se nestalo. Dostoněs je dolar ekvivalentem pro všechny měny, i když už není krytý ničím.

Proč? Protože nerozhodují ani politici, ani ekonomové, ale bankéři a jim to vyhovuje. Navíc je tento systém držen silou armády Spojených států a CIA.

Uvedu příklad síly centrální banky v Československu, o které nemáme ani ponětí.

Do roku 1984 bylo množství zboží v Československu v rovnováze s množstvím peněz v oběhu zhruba pět let před revolucí. U nás od roku 1985 Státní banka začala přípravu na revoluci. Stáhla z oběhu část peněz. Nastala takzvaná druhotná platební neschopnost. Podniky si vzájemně přestaly platit. Nastal problém s vyplácením mezd. Stoupala tak nespokojenost lidí.

Jenže se ta příprava na revoluci příliš nepovedla. Český člověk si totiž vždycky nějak poradí. Kdo měl podnikovou prodejnu, tak si stahoval hotovost a použil ji na mzdy. Jezd Slušovice vytvořilo vnitropodnikovou banku a zavedlo vnitropodnikový okruh peněz. Jinými slovy vlastní peníze.

Jezd Slušovice prodalo program na vytvoření vlastní vnitropodnikové banky stovkám podniků v Československu, včetně vyškolení personálu. Takže lidi dostali mzdy a příprava na revoluci se jaksi nepovedla.

Po roce 1989 za to bylo Jezd Slušovice silně pronásledováno.

Ředitel vnitropodnikové banky Jezde Slušovice strávil jeden a půl roku ve vězeníza údajné porušení bankovních předpisů, které se ale neprokázalo.

Za vytvoření vnitropodnikové banky byl předseda JZD Slušovice do Cenčuba 13 let vláčen po soudech s výsledkem, že se nic nestalo.

Takže to byla jenom taková malá odbočka, co všechno banky ovlivňují.

A teď se vrátíme opět do světa dolarů a dluhopisů.

Co potřebuje Deep State pro splnění svého cíle získat nadvládu nad celým světem?

Za A: aby svět přijal a toleroval nejméně 2% inflaci a tím pádem přijímal tisk nekrytých dolarů ve výši nejméně deficitů Spojených států amerických každý rok. USA by tak mohly dále financovat obrovskou armádu.

Za B: aby se vlády států zadlužovaly, aby vytvářely každoročně deficity rozpočtu státních financí a centrální banky by přijímaly a držely dolarové dluhopisy. Tím by se vytvořila závislost světa, včetně Spojených států amerických, na deep statu.

Proč zrovna 2% inflaci?

Protože HDP celého světa je 100 až 110 bilionů dolarů, roční deficit USA je 2 biliony dolarů, čili jinými slovy 2%.

Čtvrté období od 2008 dodnes.

USA před rokem 2008.

Pokud objem peněz poskytnutý na hypotéky odpovídá množství postavených domů, tak je trh v rovnováze a vše je v pořádku. Čili například cena jednoho domu je 1 milion dolarů.

Krizi roku 2008 v USA způsobil Fed tím, že povolil bankám v USA poskytovat hypotéky ve větším objemu peněz, než stačili stavbaři stavět. Protože trh se srovnává do až devíti měsíců, ceny se vyrovnají s počtem nemovitostí. Pak je cena jednoho domu třeba 2 miliony dolarů.

Pokud to trvá řadu let, třeba 10 let, tak dál přibývá hypoték, trh pořád se srovnává s výstavbou a ceny nemovitostí rostou a rostou. Cena jednoho domu je tak třeba 10 milionů dolarů.

Potom se naráz zjistí, že dům má hodnotu 1 milion a hypotéka na něj 10 milionů, čili ten přehřátý kotel vybuchne.

Hypoteční banky začnou požadovat splacení rozdílu mezi vyšší hypotékou a reálnou hodnotou nemovitosti od majitelů domů. Protože ty peníze lidé nemají, tak se jim zabaví domy a veškerý další majetek a ještě to nebude stačit. Pak velké banky pohltí i menší banky a tak dále.

Pro některé státy světa to bylo ponaučení, že tento bankovní systém už je nebezpečný.

Co se děje po roce 2008?

Vytváří se skupina BRICS. Polovina světa postupně odmítá přijímat dolary za zboží. Rusko a Čína a další země se zbavují dolarových dluhopisů. Takže se zmenšuje podíl zemí, které přispívají do pokladny Spojených států amerických, a ty státy, co zbyly, musí platit víc. Například země Evropské unie.

Čili více než 60 let fungující systém tisku nekrytých dolarů se začíná hroutit.

Které státy už jsou zcela mimo vliv deep statu a mimo dolarové dluhopisy a mimo celý výše popsaný bankovní systém založený na dolarech? Jsou to jenom tři státy: Severní Korea, Írán a Rusko.

Se všemi jsou Spojené státy americké přímo či nepřímo ve válce.

Je to náhoda?

A USA přitím nevyhrávají.

Co potřebuje Deep State?

Inflaci minimálně 2% a deficity státních rozpočtů.

Ve zoufalé snaze zachránit od roku 2008 pás dolarového systému zorganizovali uprchlickou krizi, Green Deal, COVID, energetickou krizi, válku na Ukrajině, v Iránu a zvýšení výdajů na armádu na 5% HDP.

Toto všechno vytváří inflaci a zvyšuje státní dluhy.

Uprchlická krize.

Na popud paní Merkelové od roku 2015 do Evropy přicházelo ročně 4 až 5 milionů migrantů. Celkem se odhaduje, že dnes v Evropské unii žije 60 až 70 milionů lidí narozených v zemi mimo Evropskou unii. To je asi 14% všech obyvatel.

Z toho 45 až 50 milionů migrantů přišlo do Evropské unie po roce 2015 a drtivá většina z nich nepracuje. Tito nezaměstnaní zvyšují zátěž sociálního systému a tím se vytváří tlak na zadlužování státu, protože by bylo politicky neúnosné oficiálně snižovat životní úroveň stávajícího obyvatelstva na úkor migrantů.

Green Deal.

2019 byl program schválen a konkrétní účelky začaly dusit hospodářství Evropy od roku 2021, čili opět zvýšení inflace a státních dluhů.

Covid.

Od roku 2020 do počátku roku 2022 byla prováděna výrazná omezení hospodářství států. Dnes víme, že covid-19 byla biologická zbraň vypuštěná neznámo kým a proti ní bylo obyvatelstvo očkováno látkami bez toho, že by byly známy účinky očkovacích vakcín. Obrovský výpadek hospodářství výrazně zvýšil inflaci a státní dluhy.

Energetická krize.

Začátkem roku 2021 rozhodla Evropská komise o předání emisních povolenek k volnému obchodování spekulanty. Tito spekulanti během pár měsíců vyhnali ceny emisních povolnek na několikanásobek, takže vyletěly ceny plynu i elektřiny na několikanásobek.

Ceny elektřiny na burze, kde se prodávají přebytky elektřiny (5 až 15% elektřiny), také výrazně stoupli. Naši producenti elektřiny s odvoláním na tuto burzu zvýšili skokově veškeré ceny elektřiny.

Neexistoval žádný věcný důvod pro toto zvýšení cen a Babišova vláda vůbec nereagovala. V naší republice byl a dodnes žije přebytek k výrobě elektřiny.

Výsledek: obrovský nárůst inflace a státních dluhů.

Válka Ukrajina, Irán.

Vedlejším cílem bylo angažování evropských zemí do těchto konfliktů a tím jejich hospodářské oslabení. Totéž ve válce s Íránem.

Oslabené země si budou muset půjčit. A máme opět poptávku po dolarech a dolarových dluhopisech.

NATO 5% HDP na armádu.

Tlak Spojených států na země, aby zvýšily vojenský rozpočet na 5% HDP, je opět jenom z důvodu většího utrácení peněz. Většina zbraní se bude nakupovat ve Spojených státech amerických a na dluh. Opět máme zvýšený zájem o dolary a dolarové dluhopisy.

Všechny tyto akce mají konkrétního autora. Žádná z nich nevznikla z nějakých přírodních nebo náhodných změn či přirozeným vývojem.

Uprchlická krize – Merkelová. Green Deal – rozhodnutí Evropské unie. Covid – biologická zbraň. Energetická krize – rozhodnutí Evropské unie. Válka Ukrajina, Irán – vláda Spojených států amerických. 5% HDP na armádu – Donald Trump.

Společným jmenovatelem je udržení a prodloužení doby nadvlády dolarů a dolarových dluhopisů a návrat vzdalujícího se cíle Deep Statu – nadvláda nad světem.

Jaké je řešení pro nás?

Opustit dolarový systém. Je třeba vybudovat nový systém, přejít na jiný systém hodnot, opustit dolarový systém.

Je to dnes v České republice možné?

Jednoznačně není. Všichni, kterým se povedlo vymanit z tohoto systému, byli nebo jsou ve válce se Spojenými státy americkými. A na to v České republice nemáme ani síly, ani prostředky. Vzpomeňte si, jak dopadla Libye.

Dokud se dolar nezhroutí, tak my s tím nehneme. A dolar vydrží tak dlouho, jak dlouho bude schopna armáda Spojených států a CIA násilím nutit vlády všech zemí, aby uznávaly dolarový bankovní systém.

Z tohoto systému pomalu couvají státy skupiny BRICS.

Můžeme se ale připravit. Státní banka může například se zbavit dolarových dluhopisů a nakupovat zlato.

Vláda může minimalizovat dopady těchto negativních programů a vyskytne-li se příležitost, tak se jich zcela zbavit.

Vláda České republiky může korunový dluhopis prodat přímo občanům České republiky. Vyřadí se tím Česká národní banka, oprávněná banka Fed i vláda Spojených států. Vyřadí se tím dolary i dolarový dluhopis.

A poplatky za korunový dluhopis získají občané České republiky, držitelé dluhopisů.

Ale každé zadlužení státu je špatné. Vyřadíme sice Fed i dolary ze hry, ale způsobíme inflaci. Poplatky zaplatí chudí bohatým.

Spojené státy americké a CIA se pak budou rozhodovat, zda zasáhnout, nebo to pro ně bude jenom drobnost.

Odhadem je získat formou československých českých dluhopisů cirka 20 až 50 miliard Kč. Uvidíme, zda to bude postačující a její dostatečná zámínka, aby zasáhli, nebo to nechají plavat.

Vláda Spojených států má další možnost. Místo dluhopisů vybírat clo od cizinců.

Vyřadí se tím dolarový dluhopis, poplatky a úroky. Vyřadí se tím Fed i oprávněná banka.

Clo vyřadí Fed a Deep State ze hry, ale způsobí inflaci ve Spojených státech amerických vyššími cenami a Deep State použije všechny prostředky kongresu, soudů a tak dál, včetně atentátů, aby vrátil vládu Spojených států zpět ke dluhopisům a opustil cla.

Dolarový systém, pokud bude opuštěn, tak se svět nezhroutí, jenom bude svět jiný a možná spravedlivější a Deep State nebude vládnout světu.

Teď znáte základní princip vlády nad světem.

Kolem něj je ale obrovské množství balastů, prostředníků, institucí a pravidel, takže není jednoduché se k tomu principu dostat.

Systém nákupů a prodeje dluhopisu je tak zamotaný, že ani sami bankéři ho kompletně neznají. Znají většinou jenom tu svoji dílčí část.

Já jsem pro vás odsunul bokem všechny vedlejší kroky a velmi zjednodušil vzájemné vazby bank a vlád státu, abyste si udělali sami obrázek o tomto největším podvodu v dějinách lidstva.

Pokud vás bude zajímat, kolik nekrytých peněz dostal Deep State do světa od roku 1945, za které si koupil téměř celý svět, stačí se podívat na dluh Spojených států amerických.

Tisk dolarů 40 bilionů dolarů, dolarové dluhopisy 40 bilionů dolarů, celkem 80 bilionů dolarů. To je číslo 80 a 120.

Tato historicky největší krádež pořád pokračuje.

Teď už víte, proč Česká národní banka v současnosti není podřízena vládě. Je to paragraf 9, odstavec 1 zákona o České národní bance.

A proč nesmí přímo nakupovat státní dluhopisy? Paragraf 34a, odstavec 1 zákona o České národní bance.

Protože jinak by se korunový dluhopis nedostal do Fedu a nebyl by zaplacen bezcennými dolarovými dluhopisy a občané České republiky by tak finančně nepřispěli Američanům a Deep State by nedržel pod krkem naši vládu.

Takže ještě jednou. Dluhopisy jdou bankám, z bank jdou koruny a celá tato transakce probíhá naráz.

Podle principu "rozděluj a panuj" zná každý jenom svou část těchto transakcí.

Takže vláda České republiky zná jen vazbu na Českou národní banku a zbytek je pro ni černá skříňka.

Česká národní banka zná i oprávněnou banku. Zbytek je pro ni taky černá skříňka.

A stejně jsou na tom i ostatní vlády a centrální banky na světě, včetně Spojených států amerických.

Takže teď patříte mezi pár lidí na světě mimo Deep State, kteří znají kompletní systém oběhu dolarů a dolarových dluhopisů.

S touto znalostí fungování bezcenných dolarů a dolarových dluhopisů se podívejme do České republiky třicet let nazpět.

Jak to bylo v České republice od roku 1990?

V průběhu 90. let v České republice prodávali státní podniky. Takzvaní investoři nakupovali za bezcenné peníze.

Získané bezcenné peníze se postupně dávaly do oběhu v České republice. Trh během až devíti měsíců srovná množství zboží a služeb s množstvím peněz, či sníží se hodnota peněz občanů, čili nastala devalvace peněz.

A prodaly se další podniky, další bezcenné peníze šly do oběhu. Trh to opět srovnal a prodalo se téměř všechno, čili bezcenné peníze k nám přišly a dostávaly se do oběhu v České republice.

Trh během šesti až devíti měsíců srovnává množství zboží a služeb s množstvím peněz. Čili vidíte, snížená hodnota peněz občanů, čili nastala obrovská devalvace peněz.

Devalvace peněz v České republice od roku 90 do dneška byla hrozná.

Oficiálně podle Českého statistického úřadu: 1 koruna z roku 93 = 8 Kč z roku 2024, čili osmkrát. Oficiálně dle ČSU je devalvace 800 %.

Neoficiálně poměr k polskému złotému. V roce 90 haléřů za jeden złotý. Dojel do Polska, měnil jsem 1 korunu za 5 złotých.

V roce 2026 dáváme opačně 6 Kč za jeden złotý, čili devalvace třicetinásobná, takže neoficiální devalvace 3000 %.

Ta skutečnost bude někde mezi 800 % a 3000 %, čili hospodářství České republiky roku 1990, státní majetek, továrny, prodané do ciziny a získali jsme za ně bezcenné peníze.

Za deset let jsme prodali 95 % aktiv státu a nezbylo nám nic. Veškerý výnos prodeje doslova sežrala inflace.

Jsem přeskočil dvakrát.

Tak státní dluh České republiky – vidíte, že v 90. letech příliš nerostl, protože z těch prodejů fabrik a tak dál se jaksi sanovaly mzdy lidí a náklady státu.

Jakmile se všechno vyprodalo, tak už nebylo z čeho brát a museli jsme se začít zadlužovat.

A vidíte, že ty programy jako Green Deal, krize, COVID, energetická krize, válka a tak dál, je to poslední období od roku 20 do dneška, čili je to období pro větší zadlužování státu.

Někdo říká, státní dluhy, čili dluhopisy, budou splácet naši vnuci.

Pokud jste pozorně sledovali, tak trh srovná dlužné peníze sám za až devět měsíců.

Takže dluhy přes dluhopisy platíme dvakrát plus samozřejmě úroky a poplatky.

Poprvé je platíme ihned inflací, čili za šest až devět měsíců je to zaplaceno a podruhé v budoucnu, protože ty dluhopisy pořád existují a mají nějakou splatnost, kdy je my všichni zaplatíme ještě jednou.

V USA i u nás bylo několik prezidentů a politiků, kteří chtěli vydávat peníze přímo státem bez dluhopisů a nikoliv bankami.

Abraham Lincoln – zastřelen. John Kennedy – zastřelen. Alois Rašín – zastřelen.

Abraham Lincoln – zastřelen roku 1865.

Cituji: "Vláda by měla vytvářet, tisknout a dávat do oběhu veškerou hotovost a kredit, který potřebuje k uspokojení svých výdajů a kupní síly spotřebitelů.

Privilegium vytvářet a vydávat peníze není nejvyšší výsada vlády, ale její nejvyšší, největší tvůrčí příležitost.

Osvojením si těchto principů budou daňoví poplatníci ušetřeni nezměrných obnosů z úroků.

Peníze tak přestanou být pánem a stanou se sluhou lidství."

Jeho systém vládou vydávaných bankovek vydržel ve Spojených státech amerických cirka 50 let od roku 1862 až do roku 1913, přičemž měl nulovou inflaci.

John Fitzgerald Kennedy – zastřelen na podzim roku 1963.

Dne 4. června 1963 vydal prezident John Kennedy exekutivní příkaz číslo 11110, kterým nařídil ministerstvu financí vytisknout bankovky v hodnotě 4 miliard dolarů.

Tyto bankovky kryté stříbrem v trezorech ministerstva financí byly vydány přímo vládou Spojených států bez dluhů a úroků.

Tato emise bankovek byla součástí Kennedyho dlouhodobého plánu na omezení moci Federální rezervní banky, čili Fedů. Toto je dnes považováno za konspirační teorii.

Faktem je, že od jeho smrti už vláda Spojených států nevydala dolary a vše přešlo zpět na Fed.

Tady je běžná dolarová bankovka z roku 2021. Vidíte, že v záhlaví je napsáno, že je vydána Fedem, čili Federal Reserve Note.