MAINSTREAMOVÝ DETOX

13:55

NEDĚLE 4.ŘÍJNA4.ŘÍJEN 2026

Jsme proti umístění jaderných zbraní na území ČR! Praha - Malostranské náměstí 3.10.2026

Raptor-TV

Jsme proti umístění jaderných zbraní na území ČR! Praha - Malostranské náměstí 3.10.2026

Přepis videa

Zobrazit / skrýt přepis

Tak přátelé, vezmu to, vezmu to. Ještě, ještě nějaký tady chybí. Ještě nějaký tady chybí. Tak představíme ty první. Představíme ty první a pomalu začneme. Takže dnešním dnešním veřejným shromážděním vás bude provázet, jak říkal Petr Háek z proti proudu Nevinná dívenka, naivní s modrýma očima, ne? Tak to říkal Korina Rybářová. Potom vás bude provázet taky dnešním veřejným shromážděním paní, kterou asi znáte všichni, protože každý den víc než půl roku, každý den přijde z práce. Ona chodí od rána do práce. Každý den přijde z práce, sedne si na několik hodin ke zprávám, projde všechny zprávy ze světa, pročte je všechno, co může a začne připravovat zprávy, aby 15 minut před 9 se třásla, že to všechno je připravený a že to odmoderuje bývalá sekretářka nebo prezidentů, eh dneska zprávařka Zuzka Žákovičová. [jásání] Tak pak to vezmeme z týhle strany. Todlecto je aktivistka, která s náma demonstruje už od covidu, jezdí na všechny demonstrace. Je to naše členka rodiny Česká republika na prvním místě, velmi blízká osoba Lenka Křivánková. [potlesk] Ten velkej chlap tady v tom černým křiváku, co občas vidíte s kytarou, její brácha. Ten j hlídá. Tak potom tady máme našeho kamaráda, který byl šéfredaktorem české verze Infowars a taky předsedou politického hnutí Občanské hnutí. Ještě pořád funguje občanské hnutí >> a už nám ho zavřeli. Tady je prostě v Čechách tako v Český republice takovej teďkom poslední dobou takovej trend zavírat politický strany a politický hnutí, takže jim ho už zavřeli. Aktivista, novinář Pavel Krejčík. Tak [potlesk] tady toho vynecháme tohodlectoho pána. Tak teď půjdeme tady dál, protože on bude začínat, tak toho představíme, až bude začínat. Eh, tenhlecten člověk je můj velmi dobrej kamarád. Mám ho opravdu rád. On je tady za nás, aby dělal hloubkový výzkum světa, duše, mysli, filozofie, protože to je docent filozofie na Karlově univerzitě Ladislav Beňovský. >> [potlesk] >> velmi skromný člověk, velmi vysoký postavení ve společnosti. Pak tady máme majitele jedný málo známý televize, soukromý Petr Bureš. [potlesk] Tak jako přeso, ale máme šťastnou 13. Bude tady víc lidí. Taky mimochodem dneska na závěr uslyšíte šéfredaktora eh deníku internetového Aeronet News VK, který se kterým jsem před chvilkou mluvil. Nebudete ho vidět, protože on se neukazuje na veřejnosti, ale budete ho slyšet. A spolu jsme připravili trojvízvu. Ta trojvízva je tady k podpisu a budu vám její text číst. To je trojvízva, která bude výsledkem tohodle veřejného shromáždí. A poslední úspěch, který vás dneska představím, než začneme teda tady s Ivanem, je kriminálník odsouzený. Čtyři dny zpátky dostal od samocudce eh trest. >> Půl roku vězení. Strašnej člověk. Dávejte si na něj pozor. Pozor si na něj dávejte s podmínečným odpadem, teda rok a půl. Tomáš Rlička. [jásání] [potlesk] Tak a teďkon poprosím tady kamaráda. Vy ho určitě znáte. My jsme ho pozvali sem. Vás poprosím klidně můžete jít zase zpátky na chlebíčky, na koláče, na čaj, na kafe. Eh, my jsme Ivana pozvali, aby Ivan Ivan Kratochvír. No, Ivan podplukovník podplukovník v záloze Ivan Kratoch. [potlesk] My jsme Ivana pozvali a vybral jsem ho jako člověka, který bude zahajovat todlecto dnešní veřejný shromáždění proto, že Ivan pracoval na velmi specifický funkci v armádě. Můžeš, prosím tě, říct tvojí specifickou funkci, o který jsme se bavili? Ještě si to pamatuju. náčelník oddělení radiokačního a raketového vyzbrojování hlavního úřadu logistiky generálního štábu armády České republiky. Takže eh tak jak jsem jednou slyšel rozhovor s Ivanem, podle mě to je, když by došlo k nějakým, když by třeba teďkon, jak říkal Andrej Babiš s Petrem Pavlem, že začnou třeba nějakej útok na pobaltský země, kdy byl a tady se měly dávat dohromady rakety nebo by se měl dělat stav ohrožení země, uzavírat hranice, popřípadě časem mobilizace. To všechno jsou věci, kterým ty rozumíš odbornýho legista. Proto jsme tě sem pozvali. Předávám ti slovo a byl bych rád, kdyby jsi nám mohl vysvětlit ten horší scénář, který se může stát, do který mluví Andrej Babiš a Petr Pavel, že bysme byli akční. Jak by to probíhalo? >> Dobře, děkuju. >> Ještě netleskejte. Nevíte proč. Ty scénáře jsou momentálně dva špatný a ještě horší. ten špatný. Tak jak to momentálně vypadá, tak se začne tím, že se zablokuje Kaliningrad. Kaliningrad je naše české původní město, které momentálně je v rukou Ruské federace. Je to město, které je v podstatě vytvořeno jako eh současná, řekněme, městopevnost, ale bydlí tam lidé, bydlí tam děti, bydlí tam přestárlí, je to normální město s normálním životem a to město potřebuje být zásobováno. Ano. Žádné město nedokáže fungovat bez zázemí venkova. A to zázemí venkova, to jídlo a to to se tam všechno vozí. Vozí se to loděma. Takže stačí zablokovat těmhletěm lodím cestu, nepustit je do Kaliningradu. V tom okamžiku je to tou ruskou stranou chápáno jako útok na její území. A oni, aby to město udrželi při životě, mají zhruba 14 dní až tři neděle na to, aby tam vytvořili přístupovou cestu, aby se to město mohlo znásobovat. Blokáda Leningradu, blokáda Stalingradu, to jsou zkušenosti, které oni mají v živé paměti, takže to nedovolím. Předpokládá se, že půjdou takzvaným sovelským koridorem, to znamená přes Bělorusko, tam je to nejblíž, ale tam stojí jednotky naše, jednotky NATO mají pevně vybudovanou obranu. Navíc dneska se používají drony. Tohleto je válka dronů s převahou dronů a drony jdou vzdálenosti 20 km od linie dotyku na těch optických vláknách létají a všechno, co se pohybuje, každej náklaďák, každej osobák oni napadají. Takže ten koridor, co by se musel vybudovat, by musel bejt široký minimálně 40 km. 20 a 20 z jedný z druhý strany. A to je velky velmi široké pásmo. Takže je pravděpodobné, že to udělají jinak. Podle historie ty tři pobaltské státy byly součástí Ruska, ruského impéria. Jsou to tři gubernie. guvernie, které oni vybojovali na Švédsku a pak ještě v Švédsku zaplatili prachy, aby náhodou někoho nenapadlo za 100, za 200, za 300 let chtít toto území po Rusku zpátky. Takže je to historicky ruské území. Takže si ho vemmou zpátky. Momentálně v té v tom prostoru Běloruska a teda Rusko u Běloruska jsou připravené dvě armády, pro které je to otázka týdne, než toto území obsadí. Američané tam mají pár desítek vojáků. Američané dostanou informaci dopředu, že se Rusové rozhodli to území si vzít zpátky a Američané se stáhnou zpátky, protože kvůli pobaltským z promenutím emirátům oni nebudou riskovat celosvětovou jadernou válku. Záleží na Evropě, jak se zachová. Pokud Evropa eh bude chtít ukázat sílu a odpoví tím, že přes ten suvalský koridor vtrhnou do Běloruska, tak ano, můžou tak zhruba jednu gubernii v Bělorusku obsadit. Na to tam síla je, ale tím se všechny ty státy, které tam budou mít svoje jednotky, přímo zapojí do agrese proti Bělorusku, to znamená i proti Rusku. Uvědomme si, že Rusů je nějakejch 140 150 milionů. Nás je nějakejch 350 400 milionů v Evropě. Z hlediska dlouhodobého válčení je to pro Rusko nesmysl. Nemají šanci takovoule dlouhodobou válku naplno vydržet. Pokud budeme porovnávat, že morálka na jedné i na druhé straně je srovnatelná, takže oni použijí veškerý potenciál, který mají k dispozici. V první řadě v podstatě po čáru eh Krakov. Varšava vytvořej pásmo, kde to budou likvidovat všechno, všechno, co má kapacitu na pohyb jednotek. To znamená, budou likvidovat mosty, budou likvidovat benzínky, budou likvidovat fabriky, budou likvidovat nádraží, budou likvidovat eh dráty vysokého napětí. A každá armáda, která se dostane do tohoto pásma, tak než než dojde na frontu, tak bude mít poloviční stav. Na to má převahu v letectvu. Takže první úder ruských raket budou na na letiště. Ne, aby zničili ty letadla, jenom prostě aby zničili vzletové dráhy, aby ta letadla nemohla startovat. Ty letiště se do týdne v podstatě dají zpátky dohromady. To máme naučené, ale za ten týden oni už budou mít obsazený celý pobaltí. Takže to je fáze, ke které s velkou pravděpodobností může dojít a může to takhle skončit, pokud nám to nebude vyhovovat, a to je eh to, že nám to vyhovovat nebude, protože naše vnitřní eh problémy se dají vyřešit tím, že buď dobijeme Rusko a na úkor jejich zdrojů přikryjeme tady ty krádeže typu dozimetry, já nevím, Co všechno to jsou naše malý, jo? To, co je v Evropě je výrazně větší. A nebo se to přikryje tím, že prostě nebudou svědkové. To znamená, že se to tady rozbije. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. To je v případě, že bude pokračovat ten vývoj, který je už rozběhnutý. Rozbí se mi to. Ale máme tady ještě tu horší variantu. Horší varianta je, že naše vedení udělá to, co slibuje a to, že vytvoříme francouzský jaderný deštník. Francouzský jaderný deštník není deštník. Je to francouzský jaderný terč na našem území. Je to jaderný terč >> na našem. Nikdy. >> Proč? Víte, když někde bouchne jaderná puma, tak v tom epicentru a blízkém okolí zhruba 100 let, ne, že nic neporoste, ono naopak tam poroste. Porostou obrovský přesličky, porostou tam rodou se tam vytvářet nové druhy zvěřek, ale člověk tam nepřežije. zhruba 100 let, když tam někdo vleze, bude tam delší dobu, tak dostane takovou dávku uzáření, že onemocní onemocní nejdřív naštístnou žlázu a pokud dostane tu větší dávku, to znamená, že se bude někde v blízkosti vyskytovat, když to bouhne a dostane silnou dálku, tak ho to bude rozežírat zevnitř. Představte si, že máte v sobě mravence, který vás kouše, škrábe, kouše, bolí to, svědí to. Vevnitřůžete s tím nic dělat. Žádný prášky nefungujou. Ve dne nevíte, kam dřív skočit. V noci nemůžete spát. Rozpadá se vám pomalu těle. A teď co s tím? jaderným deštníkem. Jo, řekněme, že na letišti v Čáslavy se umístí francouzská letadla, protože Francie má svoji jadernou moc buď na ponorkách a nebo na letadlech. Ponorky u nás nepřicházejí do úvahy. Koukněte se, jakj je stav ve Vltavě nebo v Hullavy. Takže jedině ty letadla u nás přicházejí v úvodu. Žádný eh rozumný státník si nedovolí v případě, že dojde ke konfliktu, bude dělat všechno proto, aby tydlety bomby nebouchly na jeho území. Při strategickém střetnutí se to řeší tím, že se snažej sestřelit ty strategické rakety, když jsou nahoru, nahoře, jo, těch 40 km vysoko, aby to bylo mimo ovzdušní. Ale toleto nejsou strategický rakety, takže ty tak d vysoko nepoletěj. Tyhlety jsou na letadlech. Ty se budou shazovat z letadla. Takže tohleto je cíl prvního významu. Takže v době, kdy by hypoteticky vstupovala ta vojska na území běloruskejch států, tak by vyletěly první rakety směrem na naše území, protože to letadlo z našeho území je příliš rychlé nad ruským územím, než prostě ten systém velení, než zareaguje, než se zeptají toho, jestli máme to sustřední vět, to všechno vyžaduje čas a v tom okamžiku už ten čas tady není, když ty letadla budou tady. Protože ten úder bude preventivně. Může to být klasický úder, ano, nejaderný. V tom případě jsou dvě možnosti. Buď ta hlavice nebude připravená k použití, takže nedojde k tomu, aby se setkalo nadkritické množství toho jaderného paliva, takže nedojde k výbuchu, ale jenom se rozpráší ten jaderný materiál po okolí. Takže v tom případě by kolem Čáslavy bychom měli něco podobného, jako máme v Příbramy, jo? Akorát, že ta ty dávky záření by byly trošku větší, silnější. Takže tady můžeme předpokládat ty onemocnění štítné žlázy u většiny obyvatel v tom nějakém okolí. Problém př, když to bude připravený a bouchne to, tak máte tam jaderný výbuch. Problém je v tom, že při válečném rozhodování těžko někdo si dovolí při takhle důležitém cíli nechat vysokou pravnost toho, jestli se trefím nebo netrefím, jestli jsem ty hlavice zničil nebo nezničil, protože to je otázka života a smrti toho, kdo to naplad. Takže se na to použije aderná zbraň. ta zaručeně spustí druhotnou jadernou reakci těh těch hlavic. Takže máme obrovský jaderný výbuch uprostřed republiky. Pardubice eh můžeme odepsat z mapy a většina území bude pokryta jederním spadem. To, co jsem mluvil o tom šírání zevnitř a to, tak to se bude týkat většiny z nás. A ti, kteří to přežijí a budou chtít mít děti, tak musí počítat s tím, že ty děti se můžou narodit s vlánama mezi prstama, že můžou mít šest prstů, že můžou mít dvě hlavy, že můžou mít obrovskou vodatou hlavu, že jim může chybět půlka plíce nebo třeba půlka žalůdku. Prosím vás, tohleto jsou všechno zdokumentovaný věci po použití jaderných zbraní armádou Spojených států v Japonsku. Takže to je perspektiva, která nás čeká v případě, že budeme tak naivní, tak debilní, že si necháme rozmístit cizí a zbraně na našem úřemě. Skončil jsem Ivan. Pardon. Tak přátelé, todle byl Ivan Kratochfil. Byly to, byla to těžká slova, byla to tvrdá slova, ale je potřeba dívat se realitě do tváře. To, že se budeme tvářit, že to neexistuje a koukat se někam jinam, nám nějak nepomůže. Naopak, když víme, co se děje, tak se na to dokážeme připravit. Teď budeme mít dalšího řečníka. Pavel Krejčík. Poprosím Pavla na pódium a potom si dáme jednu písničku, abysme to trošičku odlehčili. Takže Pavle, je to tvoj. Vážení spoluapčené přátelé míru, AG Wells napsal ve svém díle nový světový řád, že bezpočet lidí bude proti tomuto novému světovému řádu bojovat a budu také umírat. Nadešel čas se nad touto myšlenkou a nad tímto varováním zamyslet. Dodnes rozhoduje o našem světě, kdo má právo určovat, zda naše děti budou žít v míru nebo ve strachu z války. Zdá se, že v dnešním světě má všechno svoji cenu. Zbraně, sankce i samotné války. Ale co život, co lidský život, ten se stal pouhou účetní položkou na seznamu globálních lídrů. Sledujeme globální systém, kde mocenská centra, neprůhledné ting tanky a organizace, jako je Šikagská rada pro zahraniční vztahy nebo National Domen Democracy Institute ovlivňují zahraniční politiky cizích států a prosazují zájmy západního vojensko-průmyslového komplexu, přičemž porušují ženevské konvence a mezinárodní právo. A co vidíme u nás doma? Prezident Petr Pavel plně pod kontrolou Sorošovy loutky Petra Koláře společně slouží cizím zájmům >> a tomuto vojenskoprůmyslovému komplexu a globalistům. Vidíte to samý. Navíc vnější hrozba v podobě eh Ruské federace se samozřejmě velice dobře hodí jeho úžasné vizi evropského superstátu a společné armády. >> Bezkurulní lidé jako oni tlačí kupředu válečného molocha, prodávají svoji vlastní čest, morálku, svoji vlast. Dostali jsme se tudíž do situace, kdy postválečná pravidla a ženevské konvence o nevměšování sezpadní mocnosti organizace otevřeně a nahlas ignorují. Dnes už snad jen s výjimkou Ruska je nedodržuje téměř nikdo. Místo dodržování mezinárodního práva sledujeme bezohlednou militarizaci. Když politici mluví o dalších miliardách nazbrojení, musíme se ptát, kolik investujeme do války a kolik do jeho zabránění. Co myslíte, že převažuje? nákupy předražených letounů F35 schopný schopných nést jaderné hlavice. Neustálé eskalace a napětí nás nepřibližují k bezpečnosti a k míru, ale k chudobě a k riziku jaderné katastrofy. Na atomových hodinách jsme pár vteřin před půlnocí. My obyčejní občané ale nechceme, aby se z naší země stalo bojiště velmocenského soupeření. Odmítám představu, že musíme bezvýhradně podporovat válečné štvaní. My máme právo stát na straně lidského života, na straně týmu humanity. >> Zbrojení nesmí být samozřejmě nikdy samoučelné. Mír nesmí být sprostým slovem a diplomacie nesmí být považována za slabost. Dnes je tomu samozřejmě naopak. Požadujeme transparentnost financování politických organizací, kontrolu veřejných peněz a konkrétní mírové iniciativy. Ale jaký je výsledek? Tám se. Možná nemáme miliardy. My občané, aktivisté a iniciativy. Nemáme miliardy na zbraně ani přístup do uzavřených jednacích místností, ale máme svůj hlas, přátelé, své svědomí a svaté právo říci ne válce. Každý hlas pro mír má smysl. Jeden jediný hlas nemá sílu a nemá ani váhu. Jeden hlas je jako kapka v moři. Pokud ty kapky ovšem spojíme a to nejen doma, ale i v mezinárodním měřítku, můžeme z těchto kapek stvořit silný příboj, který strhne hráze bezohledné depopulační agendy a krvavého byznysu. Nenechme si namluvit, že válka je nevyhnutelná a diplomacie je nemožná. Nejsme figurky na její šachovnici. Ano. >> Na prvním místě jsme lidé, jsme občané a máme právo na mír. Spojujme se, organizujme se a bojujme, dokud to ještě dokud tu není ještě jedno velké spáleniště. Děkuji vám. Tak přátelé, eh mám taky povinnost, jak mě řekla policie, abych oficiálně zahájil veřejný shromáždění. Takže kým to oficiálně zaháju veřejné shromáždění, vítejte na něm. E je tady, je nás tady asi tolik, jako když jsem tady poprvé plakal. Vím, že u mužů se to neříká, že muži pláčou, ale pamatuju si v roce 202021, kdy jsme tady dělali demonstrace proti pandemickému zákonu a nakonec to dopadlo v poslanecké sněmovně špatně, tak eh jsem dělal potom rozhovor, myslím, že to bylo právě tady s Raptor TV a že mi ukáplo a říkal jsem tenkrát, že to je začátek odporu. Mezitím jsme prošli nějakou vlnou větších demonstrací. Teďkon máme nějaký, řekněme, takový velmi očišťovací období. Jak už jsem říkal, ten nejdůležitější bod, který bych chtěl, aby tady dneska byl pochopený, je to, že jsme si všichni rovný, že jsme tady všichni bojovníci za naší zemi, že jsme tady všichni společně, že jsme všichni sestry a bratři, že se tady nikdo nad nikoho nepovyšuje. Takže myslím si, že po tomhlectom očištění je nás tady pořád ještě dost. Takže bych vám chtěl každému poděkovat, že jste sem vážili cestu. Každému. Děkujem. Děkujemu. Děkujem. Vám díky. Vím, že vím, že sem jedete z Brna, z různých míst, prostě z dálky, z český republiky, z Moravy. Takže za to vám díky. Druhou věc, za kterou bych vám chtěl ještě poděkovat, je odvaha, protože takový strach, jako je v České republice, jsem za svůj život za těch 50 let, co jsem skoro na světě ještě nezažil. Takže děkuju vám za vaši odvahu, že jste se odvážili přijít vyjádřit veřejně svůj názor. Děkuju. Děkujem. Áďo. Děkuje. Máďo děkuje. Máďo děkujeď děkujem. Máďo děkujem. Láďo děkujem. >> Děkuju moc. A ještě bych vám chtěl poděkovat za jednu věc, která je důležitá, že sledujete každý den zprávy v devět s komentářem, protože to nejsou zprávy jako tady CNN prima, která tady teďk někde točila, jsem viděl americká televize. To jsou zprávy české. To nejsou zprávy, které by stranily největšímu agresorovi za posledních několik desetiletí světovýmu, čímž jsou Spojené státy americké, tomu trízniteli světa. Jo, to prostě americká televize. My tenhlecten názor nesdílíme. My sdílíme názor takový, že je tady nějaké mezinárodní právo, že jsou tady různé země a každá země musí se počítat, každá země musí mít svoje právo. A ten přechod, který teďkon svět prochází z toho jednoho unipolárního světa na ten multipolární, je přesně tím, na co jsme ty roky čekali, abysme zabojovali v tom finále potom o Českou republiku. Ale k tomu se ještě dostaneme. Teďkon přivítám na pódiu, jak mu říkali v kapele Brutus, když tam hrál Komanš Pepík. A proč? Je potřeba prostě si to říct na rovinu. Josef Kubčík je komunista a můj názor je takový, že si ho za to vážím. Proč? Protože on je komunista přesvědčení, ne jako ti komunisti, kteří jsou tam proto, aby dostávali tučný platy a přitom dělají levičácký progresivismus a rozkrádají komunistickou stranu. On už není ve straně. Ty nejsi Pepo, ve straně. Už >> nikdy nebyl. On je komunista přesvědčením. Takže za to si ho vážím. Ale hlavně si ho vážím za to, že s náma jezdí od roku 2022 prakticky na všechny demonstrace. skládá skvělý protiválečný písničky a na našich demonstracích je hraje zdarma vždycky. Nikdy si neřek ani o korunu a za to si ho vážím, že je s náma. Díky moc, Pepo a těšíme se na tvojí písničku. >> [hudba] [hudba] [hudba] [zpěv] [hudba] [zpěv] [hudba] >> Aй >> [hudba][zpěv] [hudba] >> aj [zpěv] [hudba] z USA Cboy a K posílaj dárky [hudba] tak zaplesej. Stíhačky pro nás [hudba] mají, na mysli neklesejí. [zpěv] [hudba] V Bruselu paňácové žonglují rádi, [hudba] klidně se směj. Zněm si rádi hrají, na to jim ruku [zpěv] dej. [hudba] Válka předem vilhaná, [hudba] vilhaná a vilhaná. [zpěv] Válka předem prohraná, [hudba] prohraná. prohraná. Tak kolik procent platíš? [hudba] Dvě, tři, čtyři i pět je málo. [hudba] Řekli, že není zbytí, že platit musíme, [hudba] že když už krmí [zpěv] válku, tak aby jim to na to za to stálo. [hudba] Ženou nás na porážku, my mlčíme a platíme. [hudba] Válka předem vilha, Vilhaná a Vilhaná. [hudba] Válka předem prohraná, prohraná prohraná. [hudba] Řeči o hodnotách strčte [hudba] si klidně do pozadí. Řekněte holou pravdu. Už jsem z vás [hudba] unaven. zemičce rozvrácené, co hledá svého nepřítele. [hudba] Po zuby ozbrojen, chudý a zadlužen. [hudba] Válka předem vylhaná, [hudba] vylhaná [zpěv] a vylhaná. Válka předem [hudba] prohraná. [zpěv] Prohraná, prohraná. [hudba] Valka předem [zpěv] vilhaná, vilhaná [hudba] a vilhaná. Válka předem [hudba] prohraná, prohraná prohraná. [hudba] a [zpěv] [hudba] [hudba] [hudba] [hudba] Díky. [potlesk] Tak eh jak máme hlas? Dobrý, dobrý. Nekřičím moc. Počkejte, stoupnu si sem, abych byl víc vidět. Eh super je to, ne? Že nám Pepa zahraje. Trošku basu poprosím na ten mikrofon, prosím vás pěkně. Eh, trošku míň. Máme tady tady takový nějaký mladý pány. Oni vypadají, že jsou to skoro ještě týdři, ale už jsou to lidi, který mají politickj názor, takže to je potřeba respektovat, že mají politickej názor. Super. Dokonce jsou ochotný i za svůj politickej názor jít na náměstí. Takže poprosím potlesk za to, že jsou ochotný svůj politický názor eh takhle veřejně prezentovat. Toho si určitě vážíme. Kdybyste náhodou potom byli v zákopech bez nohy, bez ruky nebo bez bez hlavy, tak je nám vás líto dopředu. Ale [jásání] je potřeba, ale je potřeba, je potřeba, abysme vám váš názor nechali. Takže prosím všechny naše lidi respektujte, že mají oni nějaký jiný politický názor. Oni si stejně tak jako každý z nás vytváří svojí budoucnost sami a pokud se jim potom něco stane, tak si budou moct poděkovat maximálně sami sobě, ale my to respektujeme. Takže slyšeli jsme tady na začátku, že se nechali slyšet tady parkička od pana Ogesiana, kterýho kterýho kterýho samozřejmě zdravíme jako aktivistu, tak nechali se slyšet, že sem přišli udělat bordel. Takže na oplátku bych vás požádal, když my vás respektujeme, aby vy jste respektovali nás, abyste bordel nedělali, protože naše demonstrace jsou vždycky nenásilné a my nechceme, aby tady nějaký konflikty byly. Takže to je tolik. Tak přivítám dalšího. Děkujeme vám. Jinak klidně točte. Buďte v pohodě. Tak přivítáme na pódiu. Eh, už jsem to říkal. To je naše kamarádka. Ona prostě ona prostě pracuje. Ona není vidět. Pojď nahoru. Ona není vidět. Ona je to mladá divenka, jak řekl Petr Hájek. Viděli jste tu přestřelku Petra Hájka? Viděli, jak jí Petr Hájek řek, že snad jako bysme se tady měli spojovat s milionem chvilek nebo něco takovýho. Je to normální jako člověk, který dělal poradce prezidentu Klausovi, kterej stojí za kupónovou privatizací, za předání naší země do rukou západních globalistů, nás bude takovýmhle způsobem kádrovat. Člověk, kterej v 80. letech dělal v časopise Květy nějakýho politruka, nás tady bude kádrovat, že se máme spojit s milionem chilek. Ten neuvěřitelný, jako mně to mně to opravdu mně to opravdu neudělalo radost. Ale Korina se mu postavila veřejně veřejně řekla, proč je tady a teď to řekne i vám. E >> děkuju. Dobrý den. Dobrý den všem. [potlesk] Jsem ráda, že jste přišli a je mi velkou ctí tady stát a říct nějaké zamyšlení, krátké zamyšlení nad svobodou slova. My jsme s kamarády 17. listopadu byli v ulici s peticí za odškodnění politicky perzekuovaných osob za vlády Petra Fialy. Teďkon, kdybychom tvořili tu petici, tak bychom jí dali trošku jiný název. Možná bychom zkrátili a nedali tam za vlády Petra Fialy, ale nejspíš bychom to nechali a přidali bychom tam za vlády Petra Fialy i Andreje Babiše. Ano. >> Protože to vidíme tak, že nynější vláda a předchozí vláda je nyimlich jedno a to samý. A důkazem je tady mimo jiné a není sám náš kamarád Tomáš Hrdlička se svým odsouzením. Eh, koneckonců petici za eh za odškodnění perzekovaných lidí, za vlády Petra Fialy, politicky perzekuovaných máme i tady. No a já se zeptám, myslíte si, že v této zemi můžeme bez postihu svobodně hovořit na jakékoliv téma? >> No, >> já se vrátím eh k tý petici a k tomu 17. listopadu. My jsme nejprve začali v ulici 28. hoříjna a bylo tam davy lidí, ale docela se na nás šklebil. Oni nepotřebovali přečíst si změnité politice. Jim stačilo ten název, název na tom štítu toho našeho petičního stánku a některý nám nadávali do fašistů. >> A ještě jsem tam potkala takovou zajímavou věc. Několik lidí řeklo velmi podobnou větu a to mě zarazilo, že ta věta byla podobná jako přes kopírák, jako kdyby to bylo z nějakého diskuzního pořadu nějakého progresivistického chytrolína. Bylo to no to, že jste tady a můžete mluvit, to už je přece důkaz svobody slova. Myslíte si, že to tak je? Není. >> Není. Myslíte si, že jenom otevřít pusu? Možnost otevřít pusu je důkazem svobody slova? Není. >> Tihle lidé asi nepoznají, když svoboda slova nebude, pokaď jdou s názorovým proudem. Ale pozor na to, když nejdete s názorovým proudem, když jdete eh proti politicky schválně narativu a nedejbože máte dokonce i nějaký větší dosah. Pak se můžete těšit na různé libůstky, například předvolání k výslechu na policii, správný řízení, problémy v práci a přinejmenším se můžete těšit, teda přinejmenším na omezení dosahu na sociálních sítích, na blokaci a totální vymlčení, cenzuru. >> Cenzura. Podle listiny základních práv a svobod je nepřípustná. A co autoenzura? Řekněte, znáte někoho, kdo se bojí mluvit něco neřekl jenom protože se bojí reakce okolí? >> A stejně jako já sama. Znáte to i na sobě? Báli jste se někdy něco říct? Nebáli. Já jsem se s tím potkala. V práci jsem se s tím potkala, ale právě proto tady stojím a o tom mluvím, protože je potřeba to překonat, nekoukat na důsledky. A právě, že svobodu slova poznáme ve chvíli, kdy říkáme něco, co se druhým nelíbí. A nebo naopak, když někdo říká něco, co se nelíbí nám. Tady potom vzniká prostor pro dialog, ale rozhodně by neměl být prostor pro soud. A pokud už je někdo odsouzen za svůj politický názor, měli bychom si položit otázku, za co ten člověk je opravdu odsouzený? >> Za to, že někomu ublížil. >> Za pravdu. No ano, je odsouzený za to, že nahlas řekl, co si doopravdy myslí. A >> to vypadá jako kdyby říkat, co si doopravdy myslím, bylo snad nepohodlné pro systém. A to už zavání začátkem totality. Totalita totiž kvete v každém režimu, v komunistickém, v korporátním. eh v různým náboženským, vojenským, ideologickým, v každým a má volné pole působnosti tehdy, když lidi nemluví a nebrání své zájmy před vládnoucí mocí. Jenomže vlády ty vždycky, ty se vždycky přikloní svým rozhodováním na stranu silnějšího tlaku. A u nás je to Evropská unie, WHO, NATO, prostě globalistické struktury a korporáty a mají jedno společné. Oni jsou zainteresovány v obrovských obchodech, ale kdežto my obyčejní lidé, my nevytváříme žádný tlak zespoda a nás je hodně. My jsme daleko silnější společnost než oni. Tak proč se bojíme mlčet a hájit svoje zájmy? Zkrátka bez svobody slova není možno účinně a směle eh stát si a propagovat svoje zájmy, ukazovat na chyby, měnit systém. Bez svobody slova se vytrácí dialog. A když není dialog, tak se začne mlčet. A mlčení, i když my míme, že nesouhlasíme. Mlčení, přátelé, je bráno jako souhlas. Tak prosím, nemlčme, protože protože v žádné zemi není v žádné zemi není prostě svoboda slova. Jen tak. Nikdy není zadarmo. Potřebuje tři velké O: ochranu, odpovědnost a svobodu. Souhlasíte? >> Děkuju moc. >> Děkujem. >> Tak skládám hlubokou poklonu. Člověk se nepozná. Můžeš kole ještě vyběhnout nahoru. Člověk se nepozná. Velikost člověka. se nepozná podle těla, ale podle charakteru. Souhlasíte se mnou? Ano. >> Ale teď mám rozpak. Moc díky, Korino. Tak a teď přivítáme na pódiu dalšího našeho člověka. Vidíte, oni nám možná budou říkat, že nemáme dost lidí nebo dost dobrých lidí, ale todle přece jsou skvělý lidi. Horin je skvělej člověk. Jo, >> přece takovýdleho člověka byste si radši dokázali představit ve vládě, kterj bude bojovat za svobodu a za naše zájmy

Zobrazena první část přepisu (28 000 z 78 461 znaků).