Jiří Černota 4. díl: Nečeká nás dlouhý život, pokud nedovolíme tělu, aby si také pomáhalo samo
Jiří Černota 4. díl: Nečeká nás dlouhý život, pokud nedovolíme tělu, aby si také pomáhalo samo
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
Milí posluchači, vítejte u pořadu Kupředu do minulosti. Od mikrofonu vás zdraví Martina Kociánová. Nikdy jsme neměli tolik doplňku potravin, čajů a voných [hudba] olejů jako dnes. Přesto podle našeho hosta chybí to podstatné. [hudba] Radost, smysl. Nejde o peníze. Civilizační epidemie takzvaného vyhoření se podle něj nevyhýbá ani lidem, [hudba] kteří mají dobře zaplacenou práci. Problémem je, když po 50 zjistíte, že v korporátu mlátíte [hudba] prázdnou slámu. A když vás ani obávané povolání revizora dopravních podniků nenaplňuje, to žádná [hudba] směs byliny nesprav. A tak by se mohlo zdát, že otcem holistické medicíny byl Abraham Lincoln, když řekl: "V konečném důsledku není důležité, kolik let bylo ve vašem životě, ale kolik života bylo ve vašich letech. Na [hudba] dlouhý život není ani zázračná pilulka, ani žádné rychlé řešení. To jediné účinné řešení totiž trvá celý život. Zakladatel společnosti Bevit Jiří Černota naším společným hostem. Člověk, který opustil rozjetý byznys ve stavebnictví a začal se věnovat svému koníčku, přírodním látkám. Vytvořil jednu z největších evropských značek esenciálních olejů a superpotravin. V loni jeho společnost Bevit [hudba] dostala ocenění nejlepší firma Severomoravského kraje. Jiří Černota mým hostem jsem ráda. Dobrý den. >> Dobrý den. Děkuju za pozvání a těším se na dnešní povídání. Eh, vy jste tedy zmiňoval, že nemáte u lékaře nějaký žádný extra záznam a vaše karta je pravděpodobně zdravotní velmi stručná. eh předchůdce, kterého už jste tady jednou citoval, že je to člověk, kterého jste považoval, řekněme, za jakéhosi vašeho vašeho filozofa, možná bychom řekli třeba duchovního guru Paula Brantna, tak ten, eh, propagoval efektivní samoléčbu. Eh, on se sám také léčil. Eh, tady jsem se dočetla, že se dožil 83 let. To můžeme tak pokrčit rameny, že to není až takový vysoký věk. Už jsme dnes zvyklí na to, že se lidé dožívají přes 90. >> Tak to bych jenom okomentoval. On to to mě na něm zaujalo, protože on byl střelec a jak měl asi 20 let, tak on si dal za cíl, že chce osvítit lidstvo. >> Mhm. >> A přizpůsobil tomu celý život. Pro něho to znamenalo vlastně celý život cestovat po světě, což v té době eh nebylo tak jednoduché. Eh, určitě celá řada výzev dokonce měla i situaci, kdy loď, kterou cestoval, se potopil a srazili se, takže se zachránil na poslední chvíli a posledních 30 let žil v Ústraní ve Švýcarsku a jenom zapisoval ty intuice, co mu chodily. Byly to desítky tisíc zápisků a >> jak zemřel, tak ti žáci jeho nebo ti, co byli v jeho okolí, to setřídili a vydali to pod názvem zápisky Paula Brantna. Takže je to tak a on to někde v jednom z těch materiálů komentoval, že že ne ve smyslu, že nežil zdravě, ale že zatěžoval v některých etapách svého života to tělo hodně, jo, tím cestováním a nezdravým klimatem. >> Ten termín efektivní samoléčba. No tak využívat přírodní věci, nejít do extrému. Já jsem taky měl období života, když jsem prostě půst a jel jsem 21 dní a pak znova. Až pak jsem se dočet, že i Budha říkal, že ty pusty spíš jeden až tři dny, že to nepřehánět. Jo, to co jsme se bavili o tom morsem, >> tak to jsou už pak kritické situace v životě. Takže eh takže vlastně všichni z nás jsme na cestě a hledáme tu harmonii a eh takže já jsem taky korigoval některé některé svoje názory postupně, jak jsem procházel různými různými etapemi. Čili samoléčba bych viděl podpořit to tělo tak, aby si poradilo samo, protože to je ten samolečebný proces v našem těle. To, co má pořád ještě tendenci moderní medicína upomíjet, je to, že člověk je jednota ducha a těla. A tak velmi často dáváme na duševní problémy jakési technické záplaty. Eh, dnešní vláda dokonce ustavila pojem duševního zdraví za jednu z priorit, kterou se chce zabývat. Když se podíváme na to, kolik lidí bere antidepresiva, kolik lidí a dětí trpí úzkostnými stavy, panickými poruchami, tak je to na pováženou, protože měli bychom se cítit v bezpečí, máme spoustu možností, spoustu poradců, spoustu koučů. Řekněte mi, jak se vy vlastně ve firmě a vy osobně díváte na duševní zdraví a na to, kam jsme se v naší křehkosti dopracovali? Tak my jsme každý člověk, každý z nás je vlastně ta naše situace jako člověka je paradoxní, protože my jsme samozřejmě tím tělem, eh, které má svoje charakteristiky, ale součastě současně jsme tím zdrojem toho těla, jo, věda o tom hovoří i pan Rakto v přednáškách to to tím tím tím mysteriem toho života je ten pojem, můžeme říct vědomí, co to je. A vlastně to je nakonec smyslem celého života postupně pochopit sebe sama. Ale to vědomí, to co je v pozadí všeho, v kterém se to drama života odehrává, to je ten vlastně ultimátní léčitel, protože to je eh to je to, co je mimo čas a prostor, co je všeobsahující. A to to je ten prvek, který když dáme do své pozornosti, uvědomíme si ho, tak si mnohé věci můžeme ulehčit. To už to už mohl být ten Leonardo da Vinci, který se zadíval do ohně a naskakovaly mu myšlenky, ta inspirace, čili to zná každý umělec, ale kdokoliv. Všichni jsme vlastně umělci svého života, takže všichni hledáme tu inspiraci, ale i vedení a někdy pomoc při těch životních Kotrmelcích, ochranu a takže ano, tělo. Potřebujeme najít nějakou výživovou metodu, potřebujeme se čistit, potřebujeme nějaké kroky, mít nějaký plán. ale současně eh se obracet tomu prvku, který je ten klíčový, to naše vyšší já. A proč si myslíte, že tak e velmi se rozšiřuje epidemie duševních eh poruch a nebo stavů? Tak narodili jsme se do komplikované doby, jo, před 5 lety prostě někdo mohl někde na vesnici žít ten život, že že za těch 50 let toho života se ani moc nemuselo udat, že my jsme se na narodili do společnosti, která by se dala přirovnat k tomu tavícímu kotli, že obrovské změny počítače, teďkom vlastně umělá inteligence, teďkom prostě procesy, které se tady hrly do prostě po staletí a najednou věci jsou konfrontovány. Eh, spousta procesů ani nevíme, jak je vyřešit, kam to všechno spěje, takže ale věci nejsou náhodné. všechno v životě má nějaký hluboký smysl a i to, že jsme se narodili do této komplikované doby, má zas [frknutí] má zas ty aspekty toho, že najednou to, co v minulosti lidé udělali nějaký pokrok, my ten pokrok můžem udělat rychle, protože na pozadí těch obrovských změn si můžem více a jednodušeji uvědomovat to, kde je ta pravda vlastně to, co se nemění, to, co je to hodnotné, nejvíc hodnotné a vlastně vlastně víc než kdykoliv v minulosti v lidstvu určitá část populace lidi mají volný čas můžou studovat mají přístup k informacím, takže Takže >> my se místo toho radši bavíme, >> takže eh takže je to obrovská příležitost, abychom abychom pochopili sami sebe, proč jsme tady vůbec. A ten Branten, když ho, když už jsme ho zmínili, hovořil o inspirovaném životě, čili poznat sebe sama a pak ty impulzy ze srdce, ty intuice aplikovat v životě. A to může být založit rádio a a inspirovat lidi například. Každý to má trošku jinak. Někdo to může mít, že bych chovába děti, je rodičem. Každý to má trošku jinak. Ale a o tom psal taky Branton na špici té pyramidy. Každý, kdo dělá prostě poctivou práci, má v té společnosti své místo, ale na špici té pyramidy je filozof. Filozof ne ve smyslu žvánil nebo nebo i dneska i vysokoškolsky vzdělaní. Lidé pod pojmem filozofie berou historii filozofie, ale filozofie ve smyslu jste řečtiny, to je láska k moudrosti, eh věda, jestli to tak vůbec nazvat, eh která odpovídá právě na otázky, co to je člověk, co jsem já, co to je část, prostor, co to je to vědomí, proč jsme tady. A potom vlastně ta společnost, když když na těch vrcholných místech není ani jeden politik nebo někdo, kdo kdo je na očích veřejnosti, který má ty odpovědi na tyto otázky. >> Aspoň otázky, aspoň otázky. Tak eh tak potom ta společnost se lehce stává nevyváženou a tu moudrost ani ne nemůžeme zaplatit miliardami a zjistíme, že celá ta společnost se jde směrem, který prostě vyžaduje korekci a je to jak s tím zdravím. Buď tu korekci uděláme dobrovolně a nebo nás to přinutí nedobrovolně. všechny ty války, druhá světová válka prostě nakonec tolik milionů lidí přišlo o obydlí, o svoje o svoje blízké, učit se bolesti, že ale daleko jednodušší je učit se chybami druhých a nebo učit se z vlastního srdce, že prostě jdu tou cestou, kterou vím, že je správná. Jo. >> Kež bychom tuto školu nepotřebovali tehdy ani teď, ale vy jste teď řekl e velice důležitou věc. E, my jsme se celou tu dobu bavili o nemocech lidí, o disharmonii v těle i v duši, ale ona je vlastně možná nemocná celá ta společnost. Existujou na to nějaké kapičky? Protože jestliže žijeme a jsme organickou součástí nemocného celku, tak teď nevím, čím začít. jestli uzdravovat celou tu společnost, aby se do nás to zdraví propisovalo. A nebo je to nesmyslná představa a musíme uzdravit každý sám sebe jeden, abychom tím potom uzdravovali celek. >> Tak odpovím, odpovím taky citátem Paula Brantona, který řekl: "Změňme sebe a změníme svět." Jo, já si velice vážím právě i médii, tak jak tady v rádiu, co děláte, všech lidí, kteří mají tu sílu, inteligenci a odvahu vůbec vystupovat dneska v tom veřejném prostoru. A to řešení, jedno z těch řešení je určitě zase ty semínka, i když třeba některé věci nemusí být většinou společnosti pochopeny, ale to, že víc a víc lidí najednou začíná si věci dávat do souvislosti a nejenom se zdravím, v otázky svobody slova, otázky vývoje společnosti, historie a postupně ty věci začínají zapadat do sebe. Přesně začali jsme s tím mým vegetariánstvím. Já jsem prostě v té škole byl úplně jak exort. Já jsem neznal roky druhého vegetariána a najednou prostě dneska po po 35 letech jsou tady obchody, e-shopy, prostě celé sdružení. Člověk se podívá na sociální sítě a a najednou zjistí, že v některých společnostech 10 % lidí je vegánů, či se to úplně posunulo někde někde někde jinam. Takže zase ty semínka má hodnotu, i když nevíme kdy v sklíčí, v jaké době, ale co víme určitě za vším je moudrost Boha, moudrost přírody, věci se nedějí náhodně a eh to je to ta jistota. Vy jste říkal, že jsou důležité otázky, svoboda slova, toho, co se děje kolem nás ve společnosti. Existuje nějaká esence, eh, která pomůže člověkovi, aby nebyl srab, aby se pořád nebál, aby pořád neměl z ničeho úzkosti, aby zkrátka eh nežil v tom světě, který funguje, vyděsit a vyfakturovat. Tak ta situace toho lidstva taky by se dala přirovnat k té škole, že je tady, nevím, 8 miliard lidí, ale ta společnost je různorodá. Jsou tady prvňáčci vedle sebe, třeťáci, páťáci a osmá třída je tady. A to není jednoduché ty těch 8 miliard lidí, když když ti lidé jsou vlastně hodně odlišní mezi sebou. Ty mladé duše ti chcou objevovat ten svět. Někdy je tam i plno té agrese a já nevím čeho všeho a jsou tady skupina lidí, kteří nacházejí prostě to své naplnění v tom, že něco tvoří, že hledají moudrost a že dokonce někteří eh jsou e zasvětili ten život službě. Tak jak ten Paul Branton. On prostě celý život věnoval tomu, že sepisoval ty věci a dokonce vydal po své nebo věděl, že to nechce vydat za života, že by mohly být s tím problémy. Jakmile se někde vrhne to světlo, tak to vytváří stín. >> Radši umřel, aby to vydal. [smích] >> Ale takže >> to je odvážné. [odkašlání] >> Takže Takže to chtěl jo, píše 30 let něco do šuplíku, aby to aby to vyšlo až po jeho, až až po jeho smrti. Takže eh někdy se může zdát, že prostě nám nedává vůbec smysl to, co se děje, ale inspirovat můžem vlastně jenom svým příkladem a eh určitě se stane, že postupně, když se někdo dotkne té pravdy, tak už nikdy neudělá ten krůček zpátky a že to, že touto cestou bude chtít víc a víc lidí jít. Jen samozřejmě příroda je trpělivá. trpělivá. Jo. V přírodě nevidíme revoluce až tak dále. Takže pro tu přírodu milion roků sem, milion roků tam, >> počká. >> Ona si počká. Přesně tak. A nakonec stejně to lidé zjistí, že skutečným králem tohoto světa je ten zákon karmy. Že předtím není úniku. Jestliže moje činy nejsou v souladu s tím zákonem v pozadí, tak eh je to jistota, že na mě dopadnou, abych pochopil, že jednat v nesouladu je špatně. A pak jediným mým přáním je, abych jednal v harmonii celkem. To neznamená, že já bych musel být nějaký asketa a prostě rozdat všechny peníze. I to je v souladu ve věci, že člověk má nárok na to, aby žil přiměřeně fajn prostředí, aby aby neživořil a tak dále, aby se obklopil krásou třeba. Jo, ale takže takže ten svět naším učitelem, vychovává nás a inspiraci vidíme na každém kroku. >> [frknutí] >> Vy jste tady zmiňoval, že ty postřehy po Brantna vyšly až po jeho smrti. To Rudolf Steiner, ten vydával své knihy eh za svého života a mnohé pak ještě z jeho přednášek vyšly po jeho smrti. Eh má jeho antroposofie místo i veofii vaší firmy a vašich e výrobků? Jo, já se já já se inspiruju mha mnoha směry a vlastně se nepřikláním k žádnému a ke všem současně. Takže je to je to eh je zde prostor prostě pro mnoho mnoho eh mnoho názorů a vlastně nakonec člověk zjistí, že ti velci velikáni v těch dějinách eh ti by si rozuměli, ti by nebyli v sobě, ti by ti by po sobě nestříleli, ti by se smáli asi, kdyby se setkali. Paul Branton vás inspiroval i k názvu vaší firmy Be With it a celá celý ten překlad té jeho myšlenky je setrvávej s tím, co je nejlepší rada pro toho, kdo jí může pochopit. >> To takovej kostrbatý překlad, ale tak to je. Eh, řekněte mi, co byla nejlepší rada, kterou jste v poslední době dostal a pochopil, protože přišla v pravý čas a >> oslovila vás. >> Tak tato myšlenka, setrváj s tím. Buď sám se sebou, buď, buď v srdci a tam je všechno vlastně. Takže postupně pro mladého člověka má smysl ho motivovat, ať ať je ambiciózní, ať ať naplní život nějakou hodnotou, ale v určitých fázech toho života vlastně pak odkládáme ty ambice a eh máme máme ambici jenom žít v soulladu s tím, čím jsme. Takže eh pro mě to to byla myšlenka, která mě inspirovala. to bvit. Vždyť jsem zkrátil na na Pevid a a pořád pořád je to pro mě silná silná myšlenka tady toto >> už jste vymysleli podpůrné prostředky na kdeco, na nemoci těla, ducha. Vidíte posluchači, jak stále našlapuji, [smích] abych neřekla léčiva nebo něco podobného. Ne, ne, ne. Řekněte mi, e, co ještě potřebujete objevit, na co přijít, čemu byste chtěl pomoct a co ještě vám destilačním zařízením neproteklo? Tak jednak bych chtěl říct, že že si toho vážím, že vůbec že vůbec už nejsem mladý muž úplně, takže mě osud postavil do té role, že jsem vlastně před těmi 11 lety mohli jsme spustit prodej a ta cesta, kdy vlastně skoro z ničeho by se dalo říct, jsme se vytvořila komunita e lidí, kteří najednou eh je zajímají podobné věci a jdou spolu a insp inspirujou se eh na navzájem. Takže eh, takže ten ta situace, že prostě dě eh našel jsem v tom vlastně takovej svůj smysl života, takové svoje poslání a a taky jsou to slova polamrantna, že ty nejdůležitější věci k nám v životě přijdou jakoby sami. Takže, takže můj život je naplněn eh práci, kdy vyhledáváme nově věci, ale těch nápadů přichází stovky. Čili teďkom celý náš tým, ta fronta těch věcí, na kterých pracujeme, je spousta vlastně stovky stovky výrobků, některé ještě letos dáme do prodeje, některých příští v příštích letech. No a těší mě, že vlastně většinou, jak nám lidé přijdou po tom setkání, tak e tak eh eh vlastně cítíme tu zpětnou vazbu. A to to je vlastně příjemné vědět, že to, co ta firma dělá, že že pro některé lidi je pomoci, že jim dává smysl, že to je že to je hodnota. Takže přeju to každému, aby našel v životě něco, co ho naplní, co mu dává smysl, aby nemusel už hledat nic jiného. Ví, kdy člověk ví, že je ve správném čase na správném místě a že v tom může pokračovat příštích 10 let nebo 30 let nebo co co co osud umožní. >> Neexistuje tedy nějaký objev, který kdybyste učinil, tak si řekněte teprve tak teď máš splněno. >> Toto mě nenapadá. Jo, samozřejmě v tom projeveném světě dokonalost neexistuje, čili ani my Bevit prostě. A to nakonec napsal ten Branton. Celý život sepisoval ty věci a nakonec to komentoval. To, co se podařilo, patří Bohu. Ty chyby jsou moje. Jo. Tak takže takže my můžem jenom usilovat o zlepšování, vylepšovat to Japonci tomu říkali ten kajzen. Prostě neustále zlepšování reflexe a vylepšování toho, co člověk dělá. A cítím vděčnost eh všem vůči všem lidem, kteří vyzkoušeli nějaký náš výrobek a máme i stále zákazníky. Samozřejmě, bez toho bychom nemohli fungovat, tak já jsem za to vděčný, protože eh prostě není to jednoduché eh v dnešní v dnešní době. Já to prostě pořád mám v sobě ten pocit toho zázraku, že to vůbec vzniklo a že se to rozvíjí a že eh že ta komunita je prostě pozitivně naladěná a že vlastně dneska, když si čtu, eh prostě se nám registruje tisíce nových zákazníků a my se jich tam vždycky ptáme, jak se o nás dozvěděli a já u většiny případů si tam čtu od souseda, od známého, jo, že vlastně velká část té té práce, Ještě se lidi o to dozví od někoho. Jo, takže to to vidím jako něco něco z čeho mám radost. Jiří Černo, já vám moc děkuji za to, že jste přišel, za to, že jste se s námi podělil o vaše životní zkušenosti a zároveň za to, že jste měl vždycky odvahu jít si za svým snem a my mnozí můžeme sklízet výsledky. Díky za to. Jo, děkuju za pozvání. >> Milí posluchači, celý čtyřdílný rozhovor s Jiřím Černotou, ve kterém jsme se ponořili do světa super potravin, esenciálních olejů i do otázek dlouhověkosti a duševního zdraví [hudba] si můžete poslechnout na platformě Herohero. Najdete ho také na [hudba] našem webu Rádio Univerzum, na Facebooku a YouTube tak, jak jste zvyklí. Všem vám, kteří nás podporujete na účtu 10349 16/2700 upřímně děkujeme. Bez vás by tyto rozhovory nevznikly. Přejeme vám klidné dny a jasnou mysl. A nezapomeňte, mějte se hezky a něco proto dělejte. Nikdo jiný to za nás nejde. >> [hudba]






