Jan Campbell: Umělá inteligence nebude jen chatbot. Přichází nová průmyslová revoluce

To znamená, my se přibližujeme době, která se bude podobat historické konkurenci mezi průmyslovými mocnostmi. Jo, to je velmi důležitá, eh, důležitá téze, důležité, odvážné tvrzení, protože eh další fáze globální eh umělé inteligence a její rivality nemusí být rozhodnuta v Silicon Valley nebo podle nějakých benchmarkových žebříčků, ale bude se s pravděpodobností hraničící s jistotou, jak já si dovoluju tvrdit, odehrávat uvnitř továren, přístavů, laboratoří, průmyslových parků a dodavatelských řetězců. Čili v tomto smyslu umělá inteligence, ať už ji definujeme jakkoliv a nejenom jak to dělám já jako multidimenzionální aproximaci, není jen softwarovou revolucí. Je to nová průmyslová revoluce, jo, o které dokonce včera na tom založení mluvil eh, mě osobně známý bývalý premiér Kyrgistánu, což mě zcela udivilo, jo, že kyrgijský bývalý premiér se ponořil do této sféry a takhle definoval eh ten vývoj. Čili eh to je jedna věc. Jestli tam jsou otázky, ptejte se, protože já bych ještě chtěl taky něco říct eh k tomu, jak prezident Si Ťin Pching, jo.

>> Mhm.

Včera tam na tom otevření, nebo to je jedno, dneska prakticky jo, eh, zpochybnil dominanci USA, jo, ale ptejte se radší.

>> Já se zeptám ještě tedy ohledně umělé inteligence. Eh, tady samozřejmě si nemůžu odpustit, že jsme vyhnali jedno z předních světových odborníků, že jo, z ČVUT, že prý na něj nejsou peníze a na jeho vědecký tým v oblasti AI. Jo, a takže se o něj popral celej svět a bůh ví, kde dneska je. Každopádně už pro nás nedělá, pro naši univerzitu, ale eh chci se zeptat na jinou věc. Mnozí říkají v Evropě, že AI bude příčinou hromadného propouštění. Ať se bavíme o pojišťovnictví, ať se bavíme o administrativních pracovnících, ať se bavíme i eh v soukromém sektoru, tak pořád na mě vyskakují informace, že tu se bude propouštět, já nevím, kolik tisíc lidí tamhle ta pojišťovna, támhle ty lidi, co dřív dělal, já nevím, účetní, fakturanti, eh, na co si vzpomenete, prostě administrativní pracovníci, že už to mají vlastně jakoby za pár eh v dnešní době, kdy ten průmysl jako takovej jakoby zaklekává, eh, co to bude znamenat pro novou společnost takovéhle hromadné propouštění třeba?

No, otázka samozřejmě aktuální, zajímavá, ale na tuhle otázku už začátkem 90. let, eh, když jsem byl malinkým kolečkem v nějaké komisi, eh, v Evropské komisi týkající se tam, nebo zabývající se eh formami vzdělání a profily v budoucnosti, tak už se v 90., na začátku 90., vedl výhled. Eh, tenkrát eh na jednom zasedání větším v Janově eh se oznámilo světu, že v blízkém budoucnosti se normální člověk eh bude muset připravit na změnu svého profesionálního profilu pětkrát za svůj pracovní život. Pětkrát. A teď já nevím, jo, kolik budeme počítat pracovní život – 40 let, jo, nebo já nevím kolik, jo, nebo to je jedno – ale v podstatě každých pět let se musí člověk přeorientovat a zcela přeformátovat na jiný, do jiného profilu, aby se uživil prací. Teď když k tomu přidáme, jo, to platí pro inženýry, to platí pro technologie, to platí pro všechny. A teď když jsem tam zmínil o nějakých byrokratech někde v pojišťovně a a v těhletěch, tak samozřejmě tihle lidi ztratěj práci. O tom není pochyb, protože nadnárodní společnosti – a to už je jedno, jestli je to tam tímhle vedený týmem a já nevím druhými – eh, ty vůbec lidi nezajímají, vůbec ne. To jsou nadnárodní společnosti bez sociálního cítění, bez lidskosti. A tyto lidi prostě označují léta již jako lidský odpad. A otázka je, jak se bude recyklovat lidský odpad. Je tady několik už prověřených možností. To už je jedno, jestli to budou různá onemocnění, předčasná úmrtí, komplikace, vakcinace, nevakcinace, to už je úplně jedno, nebo potravinové doplňky a vymýšlení nových patologií. Skutečnost je taková, že ohromné množství lidí – a větší, než se píše, podle mého hodnocení, osobního hodnocení, aniž bych chtěl vyvolávat paniku – ztratí svůj předmět obživy. A jestli budou věřit jenom televizi, nebo číst červenou knihovnu, tak samozřejmě nebudou schopni se přeformátovat a přizpůsobit novým požadavkům, který budou vznikat.

Eh, každá krize představuje i příležitost. Tady jde o to, že naše školství a výchova v rodině nepodporují tuto kreativní myšlení a vytváření nových příležitostí. A ta schopnost a odhodlanost vytvářet nové příležitosti a nová řešení, to je základ lidské svobody. A o tuto základní lidskou svobodu se každodenně připravujeme sami. Není to Čína, není to Rusko, není to nikdo, ani ta snad ta komise, ne? I když jako nemám pro ní moc dobrých slov. Je to ta výchova v rodině, je to ta slabost eh charakteru. Jsou to určité archetypy eh v rodném jazyce, češtině, ale i cizích jazycích. S nimi spojené psychologické archetypy a samozřejmě i archetypy kreativity. Eh to je otázka velice složitá. Eh, proto se jí politici vyhýbají a nebudou na ni dávat dnes či budoucí politici nikdy žádnou upřímnou odpověď.

Eh, čili suma sumárum. Umělá inteligence představuje příležitosti, které je třeba hledat a vytvářet, ale představuje současně nebezpečí, které mnoho lidí nezvládne, když se nebude umět jí postavit svojí kreativitou a tím, co jsem řekl já nevím před několika minutami, tou schopností říct ne. Protože na tu schopnost, lidskou schopnost říci ne, neexistuje žádná Excelová tabulka, žádný algoritmus, nic, co by mohlo předpovědět moje rozhodnutí a vyslovení ne. V tom vidím velkou naději, ale pro malé množství lidí.