Jak si vede současná Babišova vláda - rozhovor s Petrou Rédovou

Pardon, já bych ty poplatky jako zrušila úplně. Já bych to neplatila ani ze státního rozpočtu. Já bych tu českou televizi nechala. Tím to platí ti, co teda to tak jako strašně vyřvávají, že to platit chtěj, ať se ukáže, jak se ta česká televize umí uživit. Ono je totiž strašně jednoduchý. Oni kritizují všechny okolo, ale z toho státního cecíku, jak se říká, susají pořád. Takže ať ať je podporují ti, kteří jim věří, kteří je sledují. No a ukáže se, jak moc jsou funkční. Oni nakonec budou by museli dát prostor i těm, kterým nechtějí, protože my jsme během voleb nedostávali žádný prostor, že jo, a když se objevil Hon na čarodějnici, tak cílený a manipulativní. Takže já bych to neplatila ze státního a nechala bych to jako dobrovolný a vsadím se, že ti co řvali a demonstrovali včetně těch vilkařů, tak by to stejně neplatili. Je tady další host Mariána Barana. Otázky i odpovědi [hudba] jsou před náma. Vážení diváci a všichni příznivci TV Česko, já vás vítám u tohoto rozhovoru, kde mé pozvání tentokrát přijala krajská zastupitelka Jihomoravského kraje i zdravotní sestra Petra Rédová. Vítejte. >> Děkuju. >> Máme teďka skoro rok Babišovi vlády, teda druhé. Jak moc jste s ní spokojená? Vidíte tam nějaké klady, zápory. Co byste k ní řekla? >> No vidíte, že skáču radostí. Krásný dobrý večer i vašim posluchačům. Eh, Babiš je tady téměř rok a vzhledem k tomu, že už vládl, tak bych asi očekávala, že nějakou zkušenost už má. A asi bych chtěla vidět vícero výsledků. Za ten 3č rok. Eh, v podstatě tam není moc co hodnotit, jo. Ve zdravotnictví se zkrácené nebo kratší doby na eh čekací doby neobjevily. Stále jsou stejně dlouhé čekací doby, stále máme velký nedostatek zdravotníků. Eh stále se mluví o náboru sester ze zahraničí, které prostě nemluví česky. Takže tady v tom já žádné pozitivum nevidím. Samozřejmě, abych Vojtěchovi ne nekřivdila, tak je tam nějaké urychlení screeningové péče, což jako samozřejmě vítám, protože to je základ odhalení nějaké onkologické nemoci. To, co Babiš teda teď udělal na poslední chvíli a to si myslím, že alibistické gesto, tak je ta valorizace těch důchodů, protože on to ze začátku odmítal a říkal, že v podstatě na to nebude rozpočet, ale tím, že ta opozice mu to hodně dávala najevo a on věděl, že zruší nezruší ty koncesionářské poplatky, o tom jsme věděli ze zákulisních eh kuláru i my, že to nechce udělat, tak udělal alespoň nějaké gesto, že teda udělal tu valorizaci koncesionářské poplatky zůstávají. Tam se mi nelíbí ani ten dodatek, který byl vlastně eh iniciován v květnu 2025 vlastně naší asociální vládou Petra Fialy, kdy se to vlastně vztahuje i na ty mobily a tablety, protože spousta lidí, co má mobil a tablet, tak já bych řekla, že 90,9 % vůbec nepoužívá rádio a televizu v mobilu a natož v tom tabletu. A na tom oni je teď hodně honí, co se týká vlastně poplatku a vyhrožují exekucemi a ty exekutu spustili. To, co jsem doufala, že dojde k výměně nějakých lidí na rezortech po Rakušanovi, tam to taky zůstalo stejný. I ministr zdravotnictví nám zůstal vlastně, zpátky se vrátil, jeho poradci se vrátili. No a z té z toho ministra vlastně od Mmmara bych očekávala třeba, že nám tady skončí ty pouliční bojůvky Oganesian a Spol a ty tady pokračují. jejich stíhání nějak jako nezačalo. Neustále šikanuji lidi a dokonce jsem řešila minulý týden paní, která vlastně napsala pod příspěvek Trikolory, kde vlastně trikolora zveřejnila teď nedávno ten příspěvek toho z Belfastu toho černocha, jak se tam snažil vlastně uřezat hlavu eh tomu jejich nějakýmu obyvateli. Tak ona tam jenom napsala kritický příspěvek, v podstatě podpořila to, co řekla ta trikolora a teď musí jít na přestupkové řízení. Takže ani tohleto ještě neustalo, takže spíš vidím více kritiky než pochvaly. Pro Pavana Babiše. Navíc stále funguje muniční iniciativa, stále podporujeme Ukrajinu. Eh, takže jako nadšená z něho úplně nejsem, ale já se přiznám, že už před volbami jsme upozorňovali na to, že on zas tak velká změna nebude. A si to ti lidé uvědomí. On i jeho firmy jsou závislý na dotacích a on v podstatě je držen vlastně tím Bruselem pod krkem, takže on bude muset dělat hodně velké ústupky a ty a ty dělá. Jo, on to vždycky nějak omluví. Někteří lidé mu to samozřejmě bašti, ale já doufám, že většina už tak nějak začíná prozíravě sledovat, že Babiš prostě nebyla ta nejlepší volba. Samozřejmě byla to volba lež Fiala, o tom žádná, protože všichni se chtěli zbavit eh asního Fial a té jejich e pětí demolice. No, ale teď podle mě vidí, že měli dát opravdu hlasy těm alternativním stranám a měli jim dát větší šanci na to spoustu věcí prosadit, protože eh myslím si, že to SPD ani to pro s tou trikolorou nemají takové možnosti dělat nějaké velké změny, protože ten Babiš tam má samozřejmě většinu. Takže já jsem k němu velmi kritická. Někdy mi to vyčítají i moji čtenáři a fanoušci, ale já ho nebudu chválit, když nemám za co. >> No to myslím si, že děláte velice dobře. Dneska proti němu byla nějaká demonstrace. V Praze. Chvilkaři měli eh se setkání. Tak ono je dobré jakoby upozorňovat na věci padni komu padni, že to si myslím, že jakoby potřebujeme. Takže doufejme, že se nějak Babiš pochlapí a buď zlepší a nebo bude tedy nahrazen, že jak se jako říká. Jo, takže ty poplatky tý český televizi, to je teda fakt jako kapitola a takové to zase úplně zaklekávání na lidi eh přes ty, že jo, telefony, jak se zmínila, to jako to nám, že jo, hlava nebere, co si jako Česká televize dovoluje a kam to jako směřuje, tak snad toto se také nějak rozsekne. No, co se týká tř poplatky, pardon, já bych ty poplatky jako zrušila úplně. Já bych to neplatila ani ze státního rozpočtu. Já bych tu českou televizi nechala. Tím to platí ti, co teda to tak jako strašně vyřvávají, že to platit chtěj, ať se ukáže, jak se ta Česká televize umí uživit. Ono je totiž strašně jednoduchý. Oni kritizují všechny okolo, ale z toho státního cecíku, jak se říká, susají pořád. Takže ať ať je podporují ti, kteří jim věří, kteří je sledují. No a ukáže se, jak moc jsou funkční. Oni nakonec budou by museli dát prostor i těm, kterým nechtějí, protože my jsme během voleb nedostávali žádný prostor, že jo, a když se objevil Hon na čarodějnici, tak cílený a manipulativní. Takže já bych to neplatila ze státního a nechala bych to jako dobrovolný. A vsadím se, že ti, co řvali a demonstrovali včetně těch vilkařů, tak by to stejně neplatili. No, jestli to nebyli i z části právě zaměstnanci České televize, což se tak jako trochu nabízí a v zásadě asi bych to viděl to, co říkáte jako rozumní stanovisko, ať platí ten, kdo tu službu jako užívá, že a kdo je s ní spokojený. A proč by se tady furt měli obtěžovat jiný lidi a nutit je, aby platili za něco, co nevyužívaj. Jo, to asi myslím si, že trošku bysme se takhle posunout měli. Co jste, co se týká té Ukrajiny, kterou jste zmínila, tak jsme tady v posledních dnech měli takovou zprávu, že pan senátor Drahoš navrhnul, jo, promluvil po dlouhé době mlčení, tak něco z něho vypadlo a navrhnul, že bysme Ukrajině mohli e darovat lokomotivy, že jsou prej zaparkované a že by mohli odjet na Ukrajinu. No to znamená, že bysme byli bez nich. Co říkáte na takovéto jako manýry, výkřiky, že všecko máme rozdat a za chvíli bysme pomalu mohli po těch kolích chodit pišky a tak dále? >> No, on je to zase, víš jste to tak hezky řekl, že on se odněkud zase, kde se vzal, tu se vzal, že drahož se nám objevil. A to jsou takový ty výkřiky do tmy. Jedna věc je, že oni by hrozně rádi rozdávali, ale ne ze svého, oni by rozdávali z toho druhého, aniž by třeba se podívali na to, co je potřeba u nás doma. A vzhledem k tomu, že je to vlastně politik, tak by měl mít vždycky na prvním místě Českou republiku a ne Ukrajinu. A druhá věc, já jsem to právě řešila s manželem, protože ten se v těchhle věcech vyzná a on mi vlastně řekl, že ten rozchod kolejnic, že to je úplnej nesmysl, že ten rozchod kolejnic je tam úplně jiný než na Ukrajině. Teď nebudu říkat úplně přesný čísla, ale on říkal, že myslím se to tam liší 85 mm, jo, že v podstatě ty jejich koleje nebo ty naše lokomotivy by na to nefungovaly, e, že tam je, my máme myslím 1420 a oni nebo 1435, oni 1520, tak nějak to jako říkal a on říkal teda, že tam je ještě někde ku trati do Užgorodu nějakých 22 km, které jako už odpovídají těm evropským standardům, ale že to je totální nesmysl a já si to myslím taky. Možná se pan Drahoš hodlá vrátí do nějaké vyšší politiky. Možná se bude chtít ucházet zase o nějaké korítko a potřeboval být vidět. Já bych mu doporučila, aby zalez a byl tam, kde je doteďka, že jsme o něm neviděli, neslyšeli, protože zrovna tyhlety typy lidí, to jsou takové ty pro bruselské podržtašky, já už pro ně nemám slušný výraz. Ti vždycky vylezou, něco vykřiknou a pak po nich zůstává pohromad. Takže nevím, jestli si nezjistil fakta, jo, protože to byla první věc, když jsem to četla manželovi tady, tak on říká: "Co to je zase za ptákovinu?" Eh, ale druhá věc je i to, že oni by strašně rádi furt jenom rozdávali naše věci. A my tady máme zaprvé strašnou spoustu eh dětí, seniorů. Máme tady handikapované děti, na které se neustále vybírají peníze. Ten systém se o ně nestará. Nestará se, nepomáhá ani těm rodičům. eh na léky, na léčby, na různé rehabilitační pomůcky. Proč třeba drahož nepřijde s jinou variantou, jak něco někde zpeněžit a poskytnout to našim lidem? [frknutí] Tady ty výkřiky a rozdávání na Ukrajinu, to je prostě trapný slogan a nic jinýho zatím není. No, je samozřejmě smutné, že od lidí tohoto typu, který jsou vlastně většinou života zašitý v akademický sféře, profesoři a tak dále, tak z nich vylézejí takové to, jak to říct slušně, věci mimo mísu. Budu hodně hodně slušný jako jo. Další věc, vy máte velkou praxi v tom zdravotnictví. patříte mezi takové ty přední e zdravotní sestry, na které jsme jako hrdí. Jsme rádi, že vás máme. A teďka eutanáie asi není nic, co by vám bylo jakoby neznámého. V Kanadě teď se tam řeší případ 83 eh tř 83 leté paní, e, kterou která e po který, kterou nutili vlastně podstoupit eutanázii. Nevím přesně, jak to dopadlo, jestli teda jí zabili nebo ne, ale co říkáte teda na takovýhle vlastně praktiky? kdy v zemích, kde ta eutanáie je nějak schválená, funguje, tak vlastně jsou tu zase skupiny i v té zdravotnické sféře, který různým způsobem, ať už ve spolupráci s rodinou nebo za zády té rodiny, vlastně chtějí jakoby uplatňovat tu eutaná eutanázii proti vůli toho vlastně člověka. >> No ona, ta paní zemřela, zemřela myslím 10. července a teď se vnučka, co jsem četla, tak se odvolávala eh na to, že vlastně nebylo dostatečně vyslyšeno to její přání. Ono je to trošičku složitější. Ona ta eutanázie, oni to mají vlastně jako takzvaný made medical assistate in dying vlastně v té Kanadě. My jsme to řešili loni, když tam vlastně nechali uspat to dítě bez vědomí rodičů. To si myslím, že je katastrofický případ a že to šlo k soudu a přiznávám se, že jsem zatím nedošla nebo nedostala jsem se k nějakým výsledkům a Kalamaka, kamarádka, která to sleduje v Kanadě, tak říkala, že taky zatím nic neví. Eutanáie jako taková je strašně složité téma a bolestivé téma. Je to citlivé téma. A tady u té paní, ona měla eh rakovinu v žaludku čtvrtého stupně, takže já si uvědomuju, že to tělo se měnilo, že by měla hrozně velké bolesti a souhlasila s eutanázií. údajně si to podle rodiny potom rozmyslela a tam je to v tom nastavený tak, že když ten klient si to rozmyslí, oni tam mají 90 dní na to, aby se jako aby to potvrdili a ona když si to rozmyslí, tak oni z toho můžou couvnout. Ona tvrdí ta vnučka, že ona z toho vlastně vycouvala. Jo, nicméně došlo k tomu úmrtí a teď se to má znovu prošetřovat. U nás se tady o to téma snažila prosadit e satanistka. Já jim říkám stanařům satani, protože to je jako strana šílenců a byla to Šebelová, fyzioterapeutka, která v životě nestála u akutního lůžka, která vůbec nemá poněti o tom, co to umírající člověk je. A oni se to snažili použít jako volební téma, což mně přijde naprosto absurdní. Tohle je téma, víte, jako zdravotník, který viděl prostě umírat hodně lidí včetně svojí maminky, tak třeba já jsem proti eutanázii, ale mám přátele ve svém okruhu a mluvila jsem i s lidmi, eh, kteří jsou pro eutanázií, protože oni mají strach z toho, že eh ten jejich odchod by byl velmi nedůstojný a bolestivý, čemuž já rozumím. Na druhou stranu jako zdravotník vím, že v 21. století my máme metody a dá se tohleto krásně zařídit tak, aby ten člověk odešel vlastně v klidu. Ona ta paliativní eutanáie tady určitým způsobem funguje, protože oni jsou na morfinu, na různých lécích, které je vlastně postupně tlumí ty bolesti a ten člověk tak pomalu odchází. Problém je v tom, já třeba oni se mě ptají vždycky, proč jsem proti eutanázii. Já samozřejmě znám lidi, kteří měli ALS a nebo mají vážné nemoci, kde vlastně ta tou prognózou není život a ti lidé strašně trpí, bolí je to, oni si to nezaslouží a rozumím tomu, že chtějí odejít v klidu, nechtěj nikomu zůstat na krku. Ani já bych nechtěla nikdy nikomu zůstat na krku, ale problém je ta legislativa. Já to vidím totiž i z té druhé strany. Ta hranice, ten most v překročení toho zneužití je u nás v republice strašně, ale strašně tenký. A zažila jsem to v praxi, kdy v podstatě chtěli, abychom uspali babičku, protože rodina chtěla, to bylo teda v Anglii, že oni v podstatě chtěli, abyme jí něco dali, aby přestala dýchat, protože se chtěli nastěhovat do domu. A tehdy jsem jako byla jsem mladá holka, tak jsem na ně vyvalila oči a říkám:„No, to snad není možný. Já doufám, že tohle už životě nezažiju. Ale jsou prostě lidé, kteří jsou tak pokrytečtí, že už si nekontrolují ani to, co říkají a prostě to z nich vypadlo. Ale díky tomu já jsem si uvědomovala, že ten systém je lehce zneužitelný, ale to jako někdo může použít na důchodovou reformu, na uvolnění míst v domově seniorů nebo dostanu zaplaceno jako v dnešní době někoho podplatit. To je ta nejběžnější věc, aby uvolnil místo, aby teda rodina se dostala k majetku. A u nás v naší republice v podstatě, já vždycky říkám, že bohužel u nás jsme ukázali tu zkorumpovanost velmi snadno, jak jsme ohýbali hřbety a my jsme selhali jako zdravotníci v době covidu. Tam bylo na tom eh, já jsem viděla, jak ti zdravotníci byli schopni klesnout nízko a začít rozlišovat lidi na ty očkované, neočkované a začali je diskriminovat, začali se k nim chovat jak hovada. A to teda doslova, jo, zažila jsem to na vlastní kůži, když po nás řvali, nechtěli nás pustit na polikliniku a vím, že vytvářeli ty intenzivní péče v těch koridorech, kam dávali ty neočkovaný, prostě chovali se k nim šíleně. A teď si vemte, že jim dáte do ruky náboj v podobě té eutanáie, jako my jsme selhali při eh falešné pandemii, řekněme to, jak to bylo. To byla prostě falešná pandemie, takže co by oni dělali u té eutanázie? Já tomu nevěřím, že my bysme byli připraveni vůbec něco takového u nás aplikovat. Jako budu ráda, když se to téma určitě v budoucnu otevře. Budu první, kdo ho bude otvírat, ale taky budu první, kdo bude rozporovat všechny všechny ty návrhy a nápady a budu za vším hledat eh to riziko, protože jsem ho zažila v té praxi a stejně tak jako zdravotník vím, že umíme nechat odejít člověka na druhý břeh vlastně v takové té klidnější fázi, ne? Vždycky to samozřejmě úplně jde, ale dneska ty prostředky na to jsou. Moje mamka, když odcházela, tak vlastně měla docela velké bolesti a ona mi tenkrát říkala: "Prosím tě, nemůžeš mě pomoct?" A já jsem říkám: "Mami, mě by zavřeli, jako prostě ty ty odejdeš a já tady zůstanu sedět v base." Takže jsem tenkrát šla za doktorkou a řešili jsme to, jak jí můžeme pomoct, aby v podstatě jako netrpěla bolestí a tak nějak postupně jako odcházela. Ono je to pro člověka zdlouhavé, je to nedůstojné. Na druhou stranu já jsem dostala čas sedět s tím člověkem u lůžka, povídat si s ní, že stihla jsem jí říct věci, které jsem jí třeba v životě neřekla. Jo, vždycky ten člověk si říká, jednou to řeknu nebo tohle. Takže já opak jsem uvítala ten čas pro sebe. Možná to bylo trošku sobecké, protože ona už jako byla tak v tom poluspánku, ale pamatuju si tu sobotu nebo tu neděli. To byla neděle, kdy já jsem jí vlastně řekla, že jí vracím slib, který mi dala, ona mi tehdy dala slib, že bude tvrdě bojovat o svůj život. >> [frknutí] >> A pamatuju si to, že jsem mi tenkrát řekla, mami, já ti ten slib vracím, prostě já rozumím, že už tady nechceš být, že už je to na tebe zdlouhaví. A ona vlastně z neděle na pondělí s tou Lunou odešla. A já to to ta eutanáie prostě proto já jsem říkala tomu svýmu kolegovi, kterj viděl trpět maminku, já říkám: "Vý zbyni, ale my to umíme, my to umíme a pokud to neumíme nebo to nejde, tak se lhávají zdravotníci." Takže ano, eutanáie je velmi citlivý téma, ale k tomu se musí přistoupit vlastně eh tam musí fungovat celý tým. To znamená nejenom lékař a sestra, tam musí být prostě ten duchovní, musí tam být nějaká ta řádová sestra, musí tam být pozvané publikum jako lidi, veřejnost, protože jeden to bude chtít, druhej to chtít nebude, jo. A musí se tam hledat eh nějaká ta legislativa, jak to ošéfovat, aby nedocházelo k zneužívání. Rozumím rakoviny těžkém stavbu v poslední finální fázi nebo ty A also ty jiné neurologické nemoce, které opravdu už hlavní roli život nehrají, ale je to prostě složitý a je to fakt na velkou diskutabilitu a na určení přesných hranic, které se nesmí překročit. No a pak je teda potřeba tam dát nějakýho ostříže, kterej to teda bude hlídat. Občas máme tady v Česku takový různý prohlášení typu západ je morální nebo morální západ. Je to takové jako správné označení a nebo poslední dobou spíše e se patří říci nemorální? Jak to vnímáte tady tu morálnost západu? No, já bych se spíš zeptala, co je tím myšlenou, protože ono v dnešní době je to spíš o tom, kdo to říká a kdo určuje ta pravidla. Jo, podle mě morální západ je e stav nebo já bych řekla, jak bych to řekla takhle ten mor ta morálka toho západu se dá v podstatě určovat do té míry, do jaké dokážeme reálně zmenšovat lidské utrpení, zvyšovat kvalitu života, největšího počtu lidí. A v podstatě my vidíme úplnej opak. My tady vidíme destrukci průmyslu, zemědělství. My tady vidíme, že lidé jsou v nebezpečí. Takže já bych řekla, že západ je amorální. To říkám já. Ale samozřejmě ta líbivá gesta, která nabízí televize, rozhlasy a různě ti budou tvrdit, jak je to morální a jak je spravedlivý. Takže ono já to v dnešní době vnímám tak, že je to o tom, kdo to říká, kdo to píše, ale je na člověku, aby si to jako posoudil. Já ho vnímám jako velmi amorálně, protože z evropských lidí se stávají obyvatelé druhé kategorie. Dávají se zle přednost eh před lidmi, kteří prostě přichází z jiných zemí, nerespektují naše pravidla, ale ono nemusíme chodit ani tady do Německa nebo to. Stačí, když to porovnáme vlastně eh s ekonomickými uprchlíky z Ukrajiny, kteří k nám přišli. Ti dostávají dávky, dostávají příspěvky na všechno a v dnešní době je tady takové velké bum, že se odebírají vlastně invalidní důchody našim lidem. A to bohužel jsem teď řešila v posledních týdnech dost často, že jim odebírali invaliditu třeba z třetího stupně dostávali jedničku a z jedničky jim to brali. Takže tohle mně přijde naprosto amorální. >> No ono i ta Ukrajina, když se budeme držet jenom této jedné země, co všecko tam i třeba Američani jako těm Ukrajincům udělali, myslím, myšleno těm obyčejným lidem. To bude ještě jakoby v uvozovkách zajímavé, jak všecky ty vyšetření tam proběhnou, protože těch hrůz opravdu tam bylo hodně a neměli, že jo, v tom prsty jako Češi nebo Poláci, ale skák byly do toho jakoby ty iniciativy pocházely z Ameriky, což je takový velice jako pověs poškozující. Takže asi zůstat jako mít kritický myšlení, že? a neskákat hned na cokoliv, co dobře zní, že ono pravda může být úplně jiná. >> Většinou bývá úplně jiná. Ono to chce vždycky čas, protože já já říkám, že pravda je dcerou času a že je to nakonec to jediné, co nám zůstane s odstupem času. Tak jak to bylo v době covidu, očkování, tak i té Ukrajiny se dozvíme fakta. Budou zase lidé, kteří to nebudou chtít vidět, nebudou tomu věřit, protože pro ně je jednodušší si to nastavit tak, jak to prezentovala ta média. Oni už nechtěj hledat fakta a oni jsou tak pohodlní, že se jim kolikrát ani nechce a někteří jsou i znechucení, demotivovaní a pro ně je to prostě pohodlnost tvrdit to, co jim bylo řečeno. Takže, ale to je zase jejich volba. >> Hm. Hte se po e té, co komunismus skončil v Česku, tak jsme najeli jako společnost na takovej ten byznysvej styl výstavby bytů. sama sami dneska víme, kolik byty stojí a kde, jak je to s hypotékama a tak dále. E, myslíte si, že by stát nebo respektive i kraje měly stavět sociální byty a řešit tady [odkašlání] tu problematiku? Tak sociální byty jako ty samozřejmě chybí, ono celkově bydlení chyby. Tady je důležité rozlišit vlastně ty otázky, kdo by měl stavět, nebo respektive kdo by mě to měl financovat, kdo by to měl stavět a kdo rozhoduje o tom, kam vlastně ta pomoc nebo eh půjde, kdo to vlastně o tom rozhoduje. Eh tady vlastně od 1. ledna 2026 vlastně existuje ten zákon o podpoře toho bydlení. Tady v rámci té České republiky vzniklo asi nějakých 154 kontaktních míst pro bydlení, kam se ti lidé mohou obrátit. A samozřejmě je důležitý, aby ti lidé eh hledali tu pomoc jako v podstatě u těch eh lidí, kteří jsou za to zodpovědní. Takže já bych řekla, že vlastně eh je to kombinace vlastně nejenom státu, kraje, ale i obce, protože v obec jako taková ta vlastně zná to územní plánování, ví, kde se můžou ty byty postavit nebo zná ty sociální eh poměry těch rodin. Republika jako taková stát jako takovej vlastně má tu různou legislativu, může upravovat zákony, eh má možnost vlastně řešit i ty úvěry a kraj vlastně koordinuje, dohlíží a má taky nějaké ty peníze. Takže ono by to mělo jít asi ruku v ruce ta spolupráce a měli by se na tom podílet všichni, protože na druhou stranu oni zase říkají teď nedávno, že kraj ušetřil spoustu peněz tak, že nám nedá eh vlastně stát ani korunu na silnice. ten kraj vlastně koordinuje, ale vlastně tady je potřeba i propojit e tu sociální sféru, protože ono sociální bydlení není bydlení zdarma a to si spousta lidí neuvědomuje. že někteří senioři i eh nebo tělesně postižený svobodné matky vlastně se snaží fungovat e v normálním chodu, ale samozřejmě potřebují pomoc v podobě tady toho sociálního bydlení, kdy eh vlastně jsou v tom obecním bytě, platí tam eh nějakou tu elektřinu, nějaké ty spotřeby a podobně, ale nemají tam prostě těch 20 000 navíc, které vlastně dostává ten majitel toho bytu. Jo, spousta lidí, když se řekne sociální bydlení, tak oni řeknou: „No jo, to zase bude někdo chtít bydlet zadarmo, to není zadarmo, to tak jako prostě není. Bohužel to občas takhle eh jako prezentováno, takže já si myslím, že by tam měla bejt vlastně spolupráce vlastně všech, protože ono je to vždycky alibistické to hodit na jednoho a nechat ho v tom vymáchat. My jsme třeba jako kraj ušetřili nějaké peníze a teď se řeší, kam se ty peníze vlastně budou dávat. A tím, pokud my nedostaneme peníze na ty silnice, které jsou v katastrofálním stavu, tak peníze, které byly třeba vyčleněn na dotace, na pomoc různým lidem, spolkům a podobně, tak na ty se bude muset sáhnout, protože se počítalo s tím, že se vlastně dostanou peníze i eh na ty silnice, takže eh já bych řekla, že by se měli zapojit naprosto všichni. Je to jedna země, jo, jsou to naši lidé, takže by bylo hodně alibistické to hodit jenom třeba na tu obec, protože ta by to neměla šanci zvládnout a zase by to odnesli ti nejslabší. >> Dobře, děkuju za dnešní vyjádření a za vaši návštěvu. >> Já vám děkuju za pozvání a budu se zase těšit. Děkuju. >> A co vy, vážení diváci, jak vidíte tyto tato témata? Co si o tom myslíte? Těšíme se na vaše vyjádření pod videem a zase na vás někdy příště. Mějte se dobře.