J. Bobošíková: Telefonáty do Kremlu, tajná jednání a první dohody! Blíží se konec války na Ukrajině?

Evropští politici znovu přímo telefonují Putinovi. Spojené státy připravují další rozhovory s Ruskem a Ukrajinou. Turecko jedná s Kyjevem, Slovensko s Moskvou. Do diplomatických aktivit se zapojují také Indie, Čína, Vatikán a arabské státy. Přátelé, během posledních 10 říjnových dnů se kolem války na Ukrajině výrazně zintenzivnila diplomatická komunikace. Přibývají přímé kontakty, připravují se nové schůzky a některé dohody už přinesly výsledky. Kdo s kým jedná, co se podařilo dohodnout a kdo chce mít slovo při rozhodování o ukončení války? Tady to je. >> 27. října telefonují Putinovi finský prezident Stup a norský premiér Store. Rozhovor předem konzultovali s Ukrajinou a následně informovali Zelenského. Telefonát potvrdily úřady obou zemí. O den [hudba] dříve jedná slovenský ministr zahraničí Blanár v Moskvě Slavrovem. Nabízí Bratislavu pro přípravné schůzky na [hudba] nižší úrovni. Podle slovenského ministerstva označuje ruská strana nabídku za přijatelnou. 31. října přijímá turecký prezident Erdogan v Istanbulu Zelenského. Naprogramuje ukončení války, bezpečnost černého moře a možnosti dalších jednání. Současně se připravuje nové setkání zástupců Spojených států, Ruska [hudba] a Ukrajiny. Jako možné místo se uvádí Abu Zabí. Zelenský hovoří o termínu mezi 6. a 10. listopadem. Moskva zatím definitivní termín nepotvrdila. >> Zatímco finský prezident a norský premiér už s Putinem přímo hovořili, evropské státy hledají společného vyjednavače. Britský telegraf 22. října zveřejnil pětici možných kandidátů, mezi nimi také českého prezidenta Pavla. Jenže norští a finští politici jednali jménem svých zemí. Pověření zastupovat celou Evropu rozhodně neměli. 30. října přichází Financial Times s další variantou, společným zastoupením Velké Británie, Francie a Německa, které podle diplomatických zdrojů upřednostňují Washington a Kiev. Zatímco se připravují rozhovory tříhlavních účastníků, Evropské stát se stále nedohodli na vlastním zastoupení a do jednání mezitím rychle vstupují další země. >> Turecko nabízí zprostředkování nových rozhovorů. Prezident Erdogan komunikuje s Trumpem i Zelenským a prosazuje bezpečnost černého moře a obchodních tras. Indie předložila návrhy na omezení útoků na lodní dopravu, energetiku a obchodní infrastrukturu. 31. října americký ministr zahraničí Rubio hovoří o rostoucím zájmu o omezené [hudba] příměří v Černém moři. Spojené státy posuzují turecké a indické návrhy na ochranu přepravy obilí a energetických [hudba] surovin. Čína společně s Brazílií pokračuje v iniciativě přátelé míru. prosazuje širší diplomatický proces [hudba] zahrnující bezpečnostní zájmy jednotlivých stran. 28. října jedná s Putinem v Moskvě [hudba] také egyptský prezident CC, který podporuje politické řešení války. Vedle rozhovorů o celkovém ukončení konfliktu tak pokračují iniciativy zaměřené na konkrétní oblasti: lodní dopravu, energetiku a omezení útoků. >> A teď výsledky. 23. října se uskutečnila výměna 540 zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Ve stejný den Bílý dům oznámil dohodu o místním humanitárním příměří na jihu Ukrajiny. Na zprostředkování se podílely Spojené Arabské emiráty, americká první dáma Melania Trumpová a vatikánská diplomacie. Každý v jiné části diplomatických jednání. Spojené Arabské emiráty zprostředkovaly výměnu 270 zajatců z každé strany. Návrat ukrajinských zajadců potvrdilo také ukrajinské ministerstvo obrany. Bílý dům současně oznámil dohodu o dočasném příměří v Oleškách, městě na jihu Ukrajiny okupovaném Ruskem. Dohoda se týká dodávek potravin, léků, pitné vody a evakuace [hudba] civilistů. Významnou zprostředkovatelskou roli připisuje Bílý dům Melánii Trumpové. Na humanitárním řešení se podílel také Vatikán. Papež Lev 14. v říjnu jednal s Putinem i Zelenským a vyzýval k umožnění pomoci civilistům. [hudba] Koncem října agenturní zpravodajství informovalo o fungování místního příměří. Dlouhodobě pokračuje také katarské zprostředkování návratů dětí a slučování rozdělených rodin. Výměny zajatců a místní humanitární dohody tak doplňují diplomatické jednání o širším zastavení bojů. O čem to vypovídá? Během posledních 10 říjnových dnů proběhly přímé rozhovory evropských představitelů s Putinem, jednání slovenské diplomacie v Moskvě a schůzka Erdogana se Zelenským. Spojené státy připravují další setkání s Ruskem a Ukrajinou. Turecko a Indie předkládají návrhy na omezení útoků v Černé moři. Evropské státy řeší vlastní zastoupení a diplomatické zprostředkování už přineslo výměnu stovek zajaců i místní humanitární příměří. Jenže 30. října Lavrov znovu prohlašuje, že ruská pozice zůstává nezměněná. Moskva trvá na svých bezpečnostních požadavcích. Kyv požaduje bezpečnostní záruky. Sporné zůstávají i územní otázky i podmínky celkového příměří. Diplomatická komunikace zesílila, dílčí dohody fungují. Zásadní politický průlom zatím ale nenastal. Nyní se pozornost soustředí na první polovinu listopadu, především na připravované rozhovory Spojených států, Ruska a Ukrajiny a na návrhy rozšířených dílčích přiměří. Telefonáty do Kremu se tedy obnovily. Prostředníci překládají konkrétní návrhy. Další jednání se připravují. Takže otázka už není, zda se jedná. Otázka zní, co se skutečně podaří dohodnout. Ah.