J. BOBOŠÍKOVÁ: Salmonela z Polska, Rumunska i Ukrajiny. Stovky nemocných dětí a ticho úřadů.
J. BOBOŠÍKOVÁ: Salmonela z Polska, Rumunska i Ukrajiny. Stovky nemocných dětí a ticho úřadů.
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Ukrajina, Čína. Odtud pocházejí potraviny, v nichž letos české kontroly odhalily nebezpečné bakterie či toxíny. A nejde o zapadlé tržiště. Závadné šarže masa inspektoři odebrali v Lidlu, Tesku, Peny nebo Bile. Podle státní veterinární správy v letech 2023 až 25 nevyhovělo při kontrolách na salmonelu v průměru 21% vzorkovaných zásilek zahraniční drůbeže. U vzorků masa z českých chovů je to podstatně méně jen 7 %. To je trojnásobný rozdíl v kontrolovaných vzorcích. A otázka zní, proč se k českým zákazníkům dostávají takové potraviny a kdo za to nese odpovědnost. >> Od konce července do konce září vyšetřila veterinární zpráva 93 vzorků zahraničního drůbežího masa. Salmonelu objevila ve 23. Potravinářská inspekce letos hlásila salmonelu v polském krůtím mase [hudba] prodávaném v Penny a Lidlu. V polském vepřovém mase steska i v rumunském kuřecím mase z Byly a Lidlu. 8. října zveřejnila další dva nálezy z Lidlu v Ústí nad Labem. Kuřecí čtvrtky z Rumunska a stehenní plátky z Maďarska. V obou šaržích zjistila salmonela Infantis. A dovozové problémy nekončí u masa. Salmonelu inspektoři potvrdili také v instantních nudlích Rva vyrobených na Ukrajině. U výrobce uvedli podezření na širší hygienický problém. V houbách enoky vypěstovaných v Číně, balených v Malajsii a distribuovaných přes Nizozemsko byly zjištěny listerie. Stejná bakterie byla hlášena ve francouzském sýru bre české makro. Nebezpečný toxin cereulit se objevil i v kojenecké výživě, mimo jiné ve výrobcích Happy Mimi s původem v Estonsku [hudba] a Nutrilon vyráběných v Nizozemsku. Veterinární zpráva v dubnu zakázala uvádění 44 výrobků kojenecké výživy ve 120 šaržích na Český trh. To ovšem neznamená 120 samostatných pozitivních laboratorních nálezů. A teď původ potravin. U čerstvého drůbežího a vepřového masa musí být uvedena země chovu a porážky. To ale ještě neříká, ze kterých konkrétních farem maso pochází. U kuřecích řízků stezka inspekce zaznamenala chovážku v Polsku, zatímco označení zpracovatelského závodu odkazovalo na Slovensko. Jedna země chová, druhá zpracovává, třetí prodává. Proč se spotřebitel při závažném nálezu nedozví víc o celém řetězci? Když úřady dokážou dohledat šarže, proč nejsou výsledky dohledávání také srozumitelně zveřejněny občanům? >> Pražský újezd nad lesy, školní jídelna, uhlířské špagety. Následovala epidemie salmonelózy. Podleů z devět října hygienici evidovali 486 nemocných a 284 laboratorně potvrzených případů. Podle dřívější zprávy bylo během epidemie hospitalizováno 103 lidí. Kontrola zjistila, že kuchyně použila 21. [hudba] září vejce s datem minimální trvanlivosti do 15. září. Podle hygieniků provozovatel nedoložil jejich bezpečnost a upozornili také na možné nedodržení technologického postupu. Překročení data minimální trvanlivosti samo o sobě neprokazuje, odkud se bakterie vzaly. Vejce mají na skořápce kód, který označuje způsob chovu, zemi a konkrétní registrovaný chov. Hygienici uvedli, že při kontrole už byla všechna použitá vejce spotřebována. Proto chtěli šarži dohledávat u dodavatele. [hudba] Ve zveřejněných podkladech ale není uveden konkrétní dodavatel, země původu ani chov použitých vajec. To neznamená, že jejich původ úřady nedokázaly zjistit. Znamená to, že veřejnost tyto informace z dostupných sdělení nezná. >> 486 nemocných po školním obědě a veřejnost dosud nezná odpověď na základní otázky o použitých vejcích. Kdo je dodal? Odkud byla. Podařilo se dohledat jejich šerži a jestli ano, proč neznáme výsledek? Nikdo netvrdí, že vejce musela být dovezená nebo že právě jejich původ způsobil nákazu. Ale po epidemii takového rozsahu je legitimní požadovat odpovědi. Přátelé, transparentnost není laskavost úřadů, byť se úřady tak tváří. Transparentnost, to je veřejný zájem. >> Otázky vyvolává také rychlost tvarování. Rumunské kuřecí čtvrtky měly datum použitelnosti 8 srpna, maďarské stehenní plátky 9 [hudba] srpna. Potravinářská inspekce jejich závadnost veřejně oznámila 8 října. Výrobky už podle inspekce nebyly v prodeji. Spotřebitelé je však mohli mít doma zmrazené. Proto úřad výslovně doporučil je nekonzumovat. Kontrola tak může odhalit problém i ve chvíli, kdy je datum použitelnosti dávno pryč. O to zásadnější je dohledatelnost šarží, včasná komunikace s prodejci a účinné varování zákazníků. Závadné potraviny se objevují také u domácích výrobců. Povinnost kontrol a odpovědnost prodejců musí platit bez rozdílu zeměpůvodu. Statistiky cíleně kontrolovaných vzorků navíc nelze zaměňovat za podíl závadného masa na celém trhu. Přesto zjištěné nálezy ukazují konkrétní rizika, která se spotřebitelé mají právo dozvědět. Volný pohyb potravin po Evropě máme, ale kde je stejně spolehlivý pohyb informací? Když se najde salmonela v dovezené mase, musí zákazník rychle vědět, co nemá jíst. A když po školním obědě onemocní stovky lidí, musí se lidé dovědět, co úřady zjistily o surovinách a jejich dodavatelích. Víte, dovozci, obchodní řetězce i kontrolní orgány musí skládat účty, protože český zákazník nemá být poslední, kdo se dozví, co vlastně snědl, až když mu je v nemocnici zle.






